Život na Venuši

Primary tabs

Hawk:
„Poloviční dobu své existence tak mohla být Venuše obyvatelnou planetou s oceány kapalné vody na povrchu,“ říká planetolog David Grinspoon (Denver Museum of Nature and Science, Colorado, USA). „Je-li tomu tak doopravdy, pak kusy kamení, vyvržené při impaktech planetek či komet, mohly přenášet živé organismy mezi Zemí a Venuší,“ dodává Grinspoon. „Pozemský život mohl být transportován na Venuši, kde by přistál ve vhodném vodním prostředí.“ A naopak je také možné, že život na Zemi pochází z Venuše.

[url]http://www.astro.cz/clanek/2927 [/url]

Je otázka jaká v té době mohla být teplota vody a atmosféry. Příjemných 100°-120° :-)
Jinak pokud tam byl i tehdá tak vysoký atmosférický tlak jako dnes, tak bych to s výparem údajných oceánů neviděl tak žhavě.

[quote]Myslím, že přechod od neživého k živému je obrovský kvalitativní skok,[/quote]
To rozhodně.
[quote] kdyby to bylo tak jednoduché pak by k vzbuzení života stačilo opatrně rozebrat buòku, či jednoduchý organizmus na jednotlivé komponenty a opět složit.[/quote]
:o Proč myslíte?? Co probíhající pochody, třeba metabolické?

Metabolické pochody bourají a sestavují životaschopné bu\"nky v živém organizmu, zpravidla dělením již jednou živé buòky, život tam nevzniká,ale reprodukuje se.

[quote]Myslím, že přechod od neživého k živému je obrovský kvalitativní skok, kdyby to bylo tak jednoduché pak by k vzbuzení života stačilo opatrně rozebrat buòku, či jednoduchý organizmus na jednotlivé komponenty a opět složit. Myslím, že i kdyby se to podařilo výsledek by byl NEŽIVÝ. [/quote]

Toto se jiz podarilo u viru - vyrobit z latek ktere urcite nikdo nepovazuje za zive -jenze tam je to jen obalena DNA a bez bunky v nem neprobihaji zadne zivotni procesy a tak samotni vyzkumnici popiraji, ze sintetizovali zivot.
Oni tvrdi, ze tim chteli jen dokazat ze viry jsou jen chemikalie, ktere se mohou v bunce chvat jako by byli zive...

[quote][quote]Jenže ve chvíli, kdy ty podmínky optimalizujeme, tak už do toho vnášíme inteligentního konstruktéra - tedy nás. [/quote]

jak uz bylo zmineno, tak vesmir ma k dispozici obrovskou laborator s obrovskym mnozstvim casu, se sirokym rozpetim ruznych podminek a s neskutecnym mnozstvim ruznych vzorku. Pokud ho chce clovek napodobit, tak musi pouzivat mozek. Jinak nema sanci.
Navic v momente vzniku \"zivota\", ktery je schopen katalyzovat vznik dalsiho \"zivota\" vzikla i variabilita zivota a zpetna vazba ktera umoznila prezit nejlepe zivotu vhodneho pro jiste okolni prostredi. V tu chvili mohlo dojit k jeho explozivnimu sireni i do jinych podminek.
Sance ze se vhodne podminky podari replikovat nejakemu laborantovi jen za pomoci nahodneho otaceni knoflikem je dost naivni. Ke vzniku zivota tedy potrebujeme nesmirne zdroje vesmiru, nebo inteligentniho konstruktera. Vzhledem k vzacnosti inteligence ve vesmiru bych spise vsazel na to prvni. [/quote]

Pokud se nekdy v budoucnu prokaze moznost mezihvezdnych letu - treba i nam doposud neznamym zpusobem bez vynalozeni obrovskcyh energii - jen moje uvaha je (nepovazuji to za vyloucene) - tak razem bude docela dobre mozne umyslneho umeleho prevazeni mikroorganismu vesmirem v orchanem pouzdre mezihvezdne sondy. A tak i tato moznot sireni bude realna - duvody proc to delat:
Dukaz ze to lze ci i snaha umele vytvorit planetu se zivotem stejneho genetickeho zakladu (vhodne podminky pro ucyheceni pozemskeho zivota tam jiz musi panovat) pro budouci kolonizaci ci jen jako pojistku pro pripad znicujici kosmicke katastrofy jejicih soucasne (domovske) planety - moznost mit kam (alespon nektreri) vcas odletet.

Inetové stránky České astronomické společnosti mají pěkný článek o Venuši: Byla Venuše sestrou Země?

http://www.astro.cz/clanek/2977

V tomto vlákně jsem trochu popovídal o simplifikovaném životě. Myslím, že to, co jsem nedávno psal o možném důvodu lidského výzkumu Marsu, bude asi bez uvedeného v tomto Venuším vlákně ne příliš pochopitelné.

k predošlým príspevkom od x : kde sa dá urobi čiara medzi tým, čo sa dá považova za \"živé\" a čo je už \"neživé\"?
Vírusy sú skôr ako neživé častice extrémny paraziti - svoje funkcie redukovali do extrému. Ako taký sú výsledkom ve¾mi dlhého vývoja.
Podobne mitochondrie. Sú to extrémne prispôsobený symbioti, ktorý majú tiež za sebou ve¾mi dlhý vývoj. Vôbec nie je jasné, ako vyzerali a fungovali ich predchodcovia.
Súčasná biosféra našej planéty sa vôbec nedá porovnáva s biosférou zpred nieko¾kých miliárd rokov.

\"neživé\"?
To co nejde kdykoliv slozit v laboratori z obycejnych chemikalii - pokud vim tak se bunku pokouseli rozebrat na jednotlive casti a znovu slozit a nikdy se jim nepovedlo aby zustala funkcni - byla proste mrtva - nevykazovala zadne zivotni procesy. Nejsem zde v tomto zas tak dobre seznamem - ale jsem presvedcen ze toto by se urcite siroce publikovalo.
\"Súčasná biosféra našej planéty sa vôbec nedá porovnáva s biosférou zpred nieko¾kých miliárd rokov. \"
vim ze tu byl misto kysliku CO2, ale urcite nejake zakladni rostline jednomunecne organismi prezili az do dnesnich dni a ty byse prevazely jako ten zarodek - tato teorie sireni je povazovana za moznou - teorie panspermie - jen vlastni prenos se zatim nezda byt realny - jen jsem uvedle moznost i duvody proc se tak mohlo stat.

IAN však neodpovídá na otázku co způsobilo tak dramaticky odlišný vývoj obou planet, pokud vskutku svého času byly \" sestry\" t.j. obě vodními planetami.

[quote]IAN však neodpovídá na otázku co způsobilo tak dramaticky odlišný vývoj obou planet, pokud vskutku svého času byly \" sestry\" t.j. obě vodními planetami. [/quote]

Ja som napísala sci-fi román, ktorý toto \"objasòuje\" - odpovedá na otázku, prečo je dnes prostredie Venuše také nepriaznivé, keď Venuša a Zem si boli v minulosti také podobné. Moja teória je ale samozrejme strelená (minimálne poriadne pritiahnutá za vlasy), no zaujímavá... ;)

[quote] Moja teória je ale samozrejme strelená (minimálne poriadne pritiahnutá za vlasy), no zaujímavá... ;) [/quote]
No tak se ale pochlubte, je jedno jak je střelená, už jste si ji stihla pochválit tak ještě jak to dle Vás bylo? :D

Pár odkazů na atmosféru Venuše i na možnost života v ní a chystané projekty jejího zkoumání:

http://planety.astro.cz/venuse/6/
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2533&pageNum_clanky=0
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=737
http://www.sweb.cz/giop/venuse/atmosfera.htm

Co se týče střelených teorií. Jsou na tomto fóru prezentovány velice často, zatím ale asi nedošlo k tomu, že by je jejich prezentátor označil za střelené, nýbrž zpravidla označoval za střelené zdejší standardní diskutéry, světovou vědu a vůbec ...
;)

Zrovna na National Geographic začíná pořad o exobiologii.

[quote]
No tak se ale pochlubte, je jedno jak je střelená, už jste si ji stihla pochválit tak ještě jak to dle Vás bylo? :D [/quote]

No dobre, ale nebudete sa smia, však...? :D Tá teória hovorí, že Venuša bola kedysi naozaj dvojča Zeme - po všetkých stránkach. Jedna otočka okolo jej osi trvala tiež asi 24 hodín, rotovala prográdnym smerom, dokonca mala aj vlastný mesiac Neith. Na Venuši bola voda, bol tam kyslík, vznikol tam život - a ¾udská civilizácia. Tá pod¾a tejto teórie nevznikla na Zemi, ale na Venuši. Na Zemi sa utvoril život nezávisle, ale bez civilizácie. Tá civilizácia na Venuši bola vyspelejšia ako naša, no robila rovnaké chyby. ¼udia vypúšali do atmosféry skleníkové plyny, emisie, znečisovali životné prostredie. Množstvo oxidu uhličitého stále stúpalo, pH dažďovej vody rástlo. Napokon už vzduch nebol dýchate¾ný a kyslé dažde ničili všetko živé, ¾udia sa museli skrýva pod kupolami a pod zemou. Vedeli, že ich jediná nádej je v úniku na inú planétu a tak sa presahovali - na Zem. Mnohým sa však nepodarilo uniknú, rozpútala sa jadrová vojna o posledné zásoby surovín a pitnej vody. Vo vojne bol zničený mesiac Neith, jadrové explózie ho roztrhali na kúsky, ktoré dopadli na Venušu, pretavili jej povrch a zmenili rotáciu. A katastrofa bola dokonaná. :) Tých pár ¾udí, čo sa zachránilo únikom na Zem, sa stalo predchodcami dnešnej civilizácie, no vysvetlenie, ak sa vrátili do doby kamennej a zabudli na svoj mimozemský pôvod je už príliš zložité na to, aby som to tu teraz vysvet¾ovala. Viac sa dozviete, ak si tú knihu prečítate.

Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky.

[quote]Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky. [/quote]

No Venuša nemá magnetické pole preto, že rotuje príliš pomaly, nie? Čiže pod¾a mojej teórie ho v minulosti mohla ma. A dôvod, prečo nie je u Marsu, je myslím ten, že Mars je malý a navyše ďaleko od Slnka. Jeho jadro už tak vychladlo, že nemá dostatočnú teplotu na to, aby sa magnetické pole mohlo vytvára.

[quote]Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky. [/quote]
Copak zánik, to je snad daleko. Ale co přepólování? Jak bude dlouhá ta pauza, kdy bude zemské mg. pole příliš slabé? Kdy nastane?

Tak obvykle otravuju přátele vtipem nevtipem , že na Venuši je den delší roku, takže to je důvodem ztráty magnetického pole=superpomalá rotace , zkusím najít proč tomu tak je protože mi došlo díky této debatě , že to nevím, napadá mě náraz tělesa větších rozměrů či něco s jádrem planety? tady je něco proč ho nemá mars i venuše, jinak je článek o venuši(myslím, že tu byl už někým zmíněn) http://digiweb.ihned.cz/c4-10122900-22519990-009000_d-podle-esa-je-venus...

v tom článku zaznělo, že ESA neví zda Venuše magnet.pole vůbec měla, že to z výzkumu není zatím jasné..takže opravuju své tvrzení, vyznělo tak, že ji něco zpomalilo

Tak něco rotaci Venuše zpomalit muselo. Někde jsem četl i verzi, že rychlá rotace husté atmosféry. Ono při tom atmosferickém tlaku a za ty roky... proč ne.

[quote][quote]Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky. [/quote]
Copak zánik, to je snad daleko. Ale co přepólování? Jak bude dlouhá ta pauza, kdy bude zemské mg. pole příliš slabé? Kdy nastane? [/quote]

Docela dobrý článek (anglicky) na toto téma je na

[url]http://gsc.nrcan.gc.ca/geomag/nmp/reversals_e.php [/url]

Jinak během průběhu přepolování, které trvá od 1000 do 10.000 roků, neklesá intenzita mg. pole na nulu, ale jen asi na 10 % normální hodnoty. Intervaly mezi přepolováními jsou velice proměnné, od 100.000 let do desítek milionů let. Ve čtvrtohorách byl tento interval v průměru 200.000 roků, ale od posledního přepolování již uplynulo 780.000 let.

(viz graf v citovaném článku)

Mám zato, že rotaci Venuše způsobily slapové síly Slunce, které je znatelně blíž a Venuše není zcela jistě homogenním tělesem což slapový efekt podporuje, ostatně obdobně \" pomalou\" rotaci má i Merkur a nikdo se tomu nediví.Sázím na Slunce.

[quote]Tak něco rotaci Venuše zpomalit muselo. Někde jsem četl i verzi, že rychlá rotace husté atmosféry. Ono při tom atmosferickém tlaku a za ty roky... proč ne. [/quote]
Ono Venuse je docela zvlastni planeta. Jestli se nepletu, tak mez jeji zvlastnosti patri i temer kruhova draha a opacny smer rotace (jako Uran a Pluto).
Teorie zpomaleni rotace diky atmosfere mi pripada malo realna. Planeta je temer uzavrena soustava a nekde je nutne predat (nebo pohltit) hybnost. Jedine tri mozne interakce jsou slapove jevy, interakce magnetickych poli (ty jsou dnes velice slabe, ale treba zpomaleni je pricinou ztraty magnetickeho pole) a slunecni cinnost(ohrivani atmosfery, jeji bombardovani casticemi a ovlivnovani atmosfery).
Stejne jako zpomaleni rotace narazem velkeho telesa. V takovem okamziku by patrne Venuse nemela tak kruhovou drahu, pripadne by u ni mela existovat vyznamejsi precese. Bohuzel, tento udaj jsem nenasel, takze je to pouze muj nazor.
Ve vysledku se proto priklanim k nazoru ze Venuse tak proste vznikla. Spise ve slunecni soustave nema co delat Zeme, prilis se lisi.

[quote][quote]Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky. [/quote]

No Venuša nemá magnetické pole preto, že rotuje príliš pomaly, nie? Čiže pod¾a mojej teórie ho v minulosti mohla ma. A dôvod, prečo nie je u Marsu, je myslím ten, že Mars je malý a navyše ďaleko od Slnka. Jeho jadro už tak vychladlo, že nemá dostatočnú teplotu na to, aby sa magnetické pole mohlo vytvára. [/quote]

A co kdyz u Venuse prave probiha prepolovani ? Je to pritazene za vlasy, ale ... ;o)

[quote]Mám zato, že rotaci Venuše způsobily slapové síly Slunce, které je znatelně blíž a Venuše není zcela jistě homogenním tělesem což slapový efekt podporuje, ostatně obdobně \" pomalou\" rotaci má i Merkur a nikdo se tomu nediví.Sázím na Slunce. [/quote]
Ale Merkur je poněkud u Slunce blíž [a v nějaké té mocnině to je ještě větší rozdíl] a má poněkud nižší hmotnost. Tím nechci tvrdit, že slapové působení Slunce na Venuši je zcela zanedbatelné, ale rozhodně to chci naznačit. :D

[quote]
Teorie zpomaleni rotace diky atmosfere mi pripada malo realna.[/quote][quote]Stejne jako zpomaleni rotace narazem velkeho telesa. V takovem okamziku by patrne Venuse nemela tak kruhovou drahu, pripadne by u ni mela existovat vyznamejsi precese. Bohuzel, tento udaj jsem nenasel, takze je to pouze muj nazor.
Ve vysledku se proto priklanim k nazoru ze Venuse tak proste vznikla.[/quote]
Existuje domněnka, že Země se otočila kolem své osy za 5-6h, než došlo k velké srážce, při níž vznikl Měsíc. Srážka tedy možná výrazně zpomalila rotaci a určitě vychýlila rotační osu.
Příčina rotace Venuše není známá, ale rozhodně takto nebyla od začátku, to by odporovalo modelům vzniku planetární soustavy, kde planety rotují poměrně rychle [viz rotace Slunce] ve směru oběhu v ose kolmé na rovinu oběžné dráhy.

[quote]Ale Merkur je poněkud u Slunce blíž [a v nějaké té mocnině to je ještě větší rozdíl] a má poněkud nižší hmotnost. Tím nechci tvrdit, že slapové působení Slunce na Venuši je zcela zanedbatelné, ale rozhodně to chci naznačit. :D [/quote]

Merkus se vrtí sice líně jako Venuše, ale na rozdíl od ní má překvapivě silné magnetické pole. S vysvětlením tohoto jevu na to jdou přes teplotu. Nicméně povrchová teplota Venuše je snad ještě větší.

Pěkný blázinec ve vysvětleních. :D

Planetologové maj co dělat, a to ještě nedostali prachy ani na pořádný výzkum Měsíce. ;)

[quote]
Existuje domněnka, že Země se otočila kolem své osy za 5-6h, než došlo k velké srážce, při níž vznikl Měsíc. Srážka tedy možná výrazně zpomalila rotaci a určitě vychýlila rotační osu.
Příčina rotace Venuše není známá, ale rozhodně takto nebyla od začátku, to by odporovalo modelům vzniku planetární soustavy, kde planety rotují poměrně rychle [viz rotace Slunce] ve směru oběhu v ose kolmé na rovinu oběžné dráhy. [/quote]

Jo, je proste mnoho veci mezi nebem a zemi .... zvlast na Venusi ;o)

[quote][quote]
No tak se ale pochlubte, je jedno jak je střelená, už jste si ji stihla pochválit tak ještě jak to dle Vás bylo? :D [/quote]

No dobre, ale nebudete sa smia, však...? :D Tá teória hovorí, že Venuša bola kedysi naozaj dvojča Zeme - po všetkých stránkach. Jedna otočka okolo jej osi trvala tiež asi 24 hodín, rotovala prográdnym smerom, dokonca mala aj vlastný mesiac Neith. Na Venuši bola voda, bol tam kyslík, vznikol tam život - a ¾udská civilizácia. Tá pod¾a tejto teórie nevznikla na Zemi, ale na Venuši. Na Zemi sa utvoril život nezávisle, ale bez civilizácie. Tá civilizácia na Venuši bola vyspelejšia ako naša, no robila rovnaké chyby. ¼udia vypúšali do atmosféry skleníkové plyny, emisie, znečisovali životné prostredie. Množstvo oxidu uhličitého stále stúpalo, pH dažďovej vody rástlo. Napokon už vzduch nebol dýchate¾ný a kyslé dažde ničili všetko živé, ¾udia sa museli skrýva pod kupolami a pod zemou... [/quote]

Jen bych upozornil, ze sodovka (voda napustena CO2 vytvarejici slabe kysele prostredi - kyselina uhlicita) prsici z mraku by urcite nebyl problem. Na Zemi delaji vetsi nerad NOx a SO2 prsici v podobe kyseliny sirove a kyseliny dusicne. Na Zemi se mnohem hloupejsi lidstvo poucilo a siru uz nevypousti - na rozdil od mnohem vyspelejsich venusanu, kteri si kyselinou sirovou zaprasili celou Venusi.
Na Zemi vsak utesene roste produkce kyseliny dusicne pochazejici z vyfukovych plynu vsech tepelnych agregatu. Zatimco sodovka ekologistum vadi, lesy hynouci pusobenim kyseliny dusicne a skody zpusobene naslednym prehnojenim dusicnany jsou odsunuty na vedlejsi kolej.

[quote]
Na Zemi vsak utesene roste produkce kyseliny dusicne pochazejici z vyfukovych plynu vsech tepelnych agregatu. Zatimco sodovka ekologistum vadi, lesy hynouci pusobenim kyseliny dusicne a skody zpusobene naslednym prehnojenim dusicnany jsou odsunuty na vedlejsi kolej. [/quote]

Zatímco odstraòování životní prostředí ovlivòujících oxidů dusíku by elektrárenskou lobby přišlo na pěkný prachy, boj proti neškodnému CO2 je nestojí nic a působí jako množstevní kvóta a bariéra vstupu do odvětví, v němž si držitelé současných výrobních kapacit užívají monopolního postavení a jejich padesátiletý technický šrot o nízké účinnosti nezasažený inovacemi jim vynáší pohádkové zisky, o jakých se inovátorům z konkurenčních odvětví ani nesní. To je skutečná tvář \"záchrany\" planety Země.

V atmosféře Venuše je zhruba stejně dusíku jako na Zemi. Země by na tom s CO2 asi byla stejně, kdyby všechen organismy nezabudovaly do uhličitanových minerálů. Tolik organismů chce ale spoustu vody, a té je na Venuši málo, nebo při absenci silného magnetického pole ji ničí sluneční vítr.

Na Marsu bývalo docela fajn pole. A když bylo, byl planetou s přívětivou atmosférou a hydrosférou. Pak zaniklo a sluneční vítra svlékl planetu z atmosféry.

U obou sousedních planet je tedy hlavní problém a odlišnost s tím magnetickým polem. Pak je tu ještě výrazná odlišnost s povrchem. Obě planety kompletně celé pokrývá pevnina. Zem má penvinu jen občas někde a většinu pokrývá jen slabá a výrazně tektonicky aktivní oceánská kůra.

A ta naše koule je o tolik životodárnější než ty sousední!

\"němž si držitelé současných výrobních kapacit užívají monopolního postavení a jejich padesátiletý technický šrot o nízké účinnosti nezasažený inovacemi jim vynáší pohádkové zisky, o jakých se inovátorům z konkurenčních odvětví ani nesní. \"
Vim ze to sem nepatri, ale co vim tak do oblasti energetiky muze vstoupit kazdy - uvazuji o stavbe vlastni uhelne elektrarny primo i jednotlive doly a CEZ vlastnikem techto dolu neni - tedy ne vesch kteri to planuji. Povolenky by meli dostat automaticky - podle planovaneho vykonu jako ti dosavadni - klidne na jejich ukor - budou jim kraceny.
Do vyroby elektriny z biomasy muze vstoupit naprosto kazdy kdo ma slamu nebo drevo ci bioplin a jeste muze dostat na to doatce.

[quote]\"Vim ze to sem nepatri, ale co vim tak do oblasti energetiky muze vstoupit kazdy - uvazuji o stavbe vlastni uhelne elektrarny primo i jednotlive doly a CEZ vlastnikem techto dolu neni - tedy ne vesch kteri to planuji. Povolenky by meli dostat automaticky - podle planovaneho vykonu jako ti dosavadni - ......bla, bla[/quote]

Nepatří to sem? Hm, tak proč to píšete? Tady jde o tom zda je možný život na Venuši!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Proto ze, je to jen pripominka k nazoru jineho uzivatele - proste se jen snazim uvest na pravou miru vec o ktere jsem presveden,ze neni pravdiva a tudiz by mohla jine lidi dezinformovat. Jen snaha o zabraneni sireni nepodlozenych tvrzeni.

Život má tu vlastnost, že se dokáže, pokud existuje, přizpůsobit existujícím podmínkám a je progresivní směrem k vývoji dokonalejších forem. Dokonalejší znamené komplikovanější a větší i rozměrově. Je to výhodné pro jednotlivé buòky, nebo se mohou specializovat. Pokud by na nějakém tělese život existoval, neobo existuje musí se to nutně projevit i v planetárním měřítku. Tím nemyslím pouze vizuální efekty, ale i složení a imise do atmosféry, či hydrosféry a sezónní změny svrchních vrstev litosféry. Zatím všechna tělesa Sluneční soustavy se zdají být dokonale sterilní, t.j. bez jakýchkoli známek života. Že by život na nějakém tělese vznikl v litosféře a ustrnul ve fázi \" kamenožroutů\" se mi zdá velmi nepravděpodobné.

Pokud je mi povrchně známo, tak na Zemi byl život asi miliardu let pouze jednobuněčný. Takže nevím, zda to nazvat \"vývojovou fází\" nebo \"ustrnutím ve vývoji\". Vznik více buněčných živých forem je prý doposud neobjasněn. Osobně si z toho vyvozuji, že tato vývojová přeměna není zcela automatická a vysoké procento životů ve vesmíru je jednobuněčných.

[quote]Pokud je mi povrchně známo, tak na Zemi byl život asi miliardu let pouze jednobuněčný. Takže nevím, zda to nazvat \"vývojovou fází\" nebo \"ustrnutím ve vývoji\". Vznik více buněčných živých forem je prý doposud neobjasněn. Osobně si z toho vyvozuji, že tato vývojová přeměna není zcela automatická a vysoké procento životů ve vesmíru je jednobuněčných. [/quote]

Ono je to tak podobně ale o něco silněji. Život je tu určitě aspoò 3,5 miliardy let, možná i 3,8 miliardy i více. Skoro celou tu dobu to byly jednobuněčné archey, ke kterým se později přidaly i bakterie. Skoro celou tu dobu tu byly jen chemotrofové - tedy \"kamenožrouti\". Eukaryonti jsou tu teprve 1,2 miliardy let. Teprve před asi 600 miliony lety se začaly objevovat první vícebuněčné formy eukaryontů. Došlo k tomu teprve, když se tu natolik rozmnožily fototrofní formy života, že rozvrátili tehdejší přirozený ekosystém jeho zamořením kyslíkem. Tím se se zvrátila rovnována od archeí k bakteriím a eukaryontům preferujícím kyslík před sírou jako oxidačním činidlem. Pak došlo dokonce k tomu, že se atmosféra stala vyloženě oxidační a začaly se zvolna objevovat mnohobuněčné formy. Asi by energeticky neměly šanci bez prosycení atmosféry oxidačním činidlem. Dosud je většina hmoty života (i bez přijetí hypotézy o hluboké horké biosféře) jednobuněčná a takové formy jako my, brouci, sloni, baobaby či borovice jsou jen okrajovka. Kdyby platila hypotéza o hluboké horké biosféře, tak je většina života Země dosud skryta jako kamenožrouti v horkých hlubinách Země.
:P

[quote] Pokud by na nějakém tělese život existoval, neobo existuje musí se to nutně projevit i v planetárním měřítku. Tím nemyslím pouze vizuální efekty, ale i složení a imise do atmosféry, či hydrosféry a sezónní změny svrchních vrstev litosféry. [/quote]

V odkazech, které jsem dával na tomto vlákně 8.12, jsou i odkazy na vizuální efekty a podivnosti ve složení atmosféry, které budí naději u zastánců života na Venuši. Co se týče složení atmosféry Marsu, i tam jsou plyny - jako třeba metan, které vzhledem ke své nestabilitě musí dost intenzivně vznikat a má je na svědomí buď vulkanismus nebo život atp.

Existuje-li život na Venuši, tak je to skoro jistě mraková forma života, existuje-li na Marsu, tak podpovrchová forma života, v obou případech s daleko nižší hustotou biomasy, než na jakou jsme zvyklí odsud. I u nás máme různé kamenožrouty, ledovcové bakterie apt., kteří si v mnoha prostředích spokojeně žijí, zatímco i pro nás zde, je dost nesnadné jejich existenci zjistit.

Pokud by většina životů ve Vesmíru měla být jednobuněčná, pak by EVOLUCE nebyla zákonitostí živé hmoty, ale anomálií.
Pořád mi nějak nesedí představa vzniku života někde v tmavé puklině skály v gejzíru sírou prosycené vařící se minerálky .

Vzhledem k rozsáhlosti vesmíru, nepředstavitelnému množství planetárních systémů vznikl kdysi na jedné planetě(Zemi) úžasnou kombinací náhod život.
Nepředpokládám, že vznik života je zákonitost. Povedlo se snad vědcům ve sterilním prostředí nasimulovat podmínky, které zákonitě vedou vždy ke vzniku živé hmoty?

[quote]Vzhledem k rozsáhlosti vesmíru, nepředstavitelnému množství planetárních systémů vznikl kdysi na jedné planetě(Zemi) úžasnou kombinací náhod život.
Nepředpokládám, že vznik života je zákonitost. Povedlo se snad vědcům ve sterilním prostředí nasimulovat podmínky, které zákonitě vedou vždy ke vzniku živé hmoty?
[/quote]
To, že se jim to nepodařilo ovšem neznamená že to tak je.... :D

Jen se bráním představě o Zemi jako o jediné živé planetě ve vesmíru, jak píšete \"vzhledem k nepředstavitelnému množství planetárních systémů\".A tak to beru jen z druhého konce a vypadá to poněkud neexaktně...

[quote]Jen se bráním představě o Zemi jako o jediné živé planetě ve vesmíru, jak píšete \"vzhledem k nepředstavitelnému množství planetárních systémů\".A tak to beru jen z druhého konce a vypadá to poněkud neexaktně... [/quote]

Exaktně o této problematice bohužel moc hovořit nelze, proto půjde spíše o filozofování. Jediný fakt ,který můžeme prohlásit je ,že dosud nebyly nalezeny prokazatelně mimozemské formy života.

[quote]http://magazin.atlas.sk/spektrum/fakty-x-mozu-byt-na-venusi-zive-tvory/8... [/quote]
Panebože, už je to tady zas. Leonid Ksanfomaliti možná chtěl mít svých 15 minut slávy, ale místo toho má doživotní ostudu. Alespoò u lidí, kteří ví, o co jde. Bohužel, naše média pak podobné žvásty dodávají veřejnosti, která se v problematice neorientuje.

Pokud se týče E.T. ve všech vydáních, tak existují dva extrémy PRVNÍ : jsou všude, dokonce navštěvují běžně Zemi, DRUHÝ: Přes obrovskou rozlohu Vesmíru a neuvěřitelné množství hvězd, potažmo i planet, jsou ke vzniku a udržení života nezbytné tak specifické podmínky, že jejich splnění je prakticky vyloučeno a bohužel H.S. je v celém Vesmíru " jako kůl v plotě".
Já se osobně domnívám, že ojedinělý vznik života kdesi v dálavách není zcela vyloučen, otázka ale je zda, evoluce směrem k myslící bytosti je zákonitá, či je též jen předmětem neuvěřitelné náhody.
Není to tak dávno, co bylo "vypočítáno" a nikoli ve vlasti Lysenků a Mičurínů, že jen v naši Galaxii jsou miliony " živých " planet a je jen otázkou času najít tu na níž je vývoj života na naší či vyšší úrovni a výsledek - NIC !
Též pátrání v naší Sluneční soustavě je negativní, nacházíme postupně jen pusté světy a zklamali i jasní favorité, na něž by před počátkem kosmické éry, vsadil kdekdo - Venuše a Mars.
Děsivé ovšem je, že pokud je i by jen jedna z podmínek pro / nyní/ udržení života na Zemi drasticky změní tak život , nebo lidský druh zanikne, což je totéž.
Nalezení jakékoli známky mimozemského života by tento děs podstatně zmírnilo, proto bych takovéto excesy nezatracoval.

Exces není to, že někdo teoretizuje o existenci života na Venuši (co my víme, že...), ale že za živého tvora označí předměty, o nichž se už třicet let ví, že jsou to odhozené krytky kamer.
Tristní je taky to, že zatímco tyhle výplody pochází z Ruska, všichni citují jen následné vyjádření NASA, protože z ruské strany žádné dementi nezaznělo. Pak to vypadá, že tam mají jenom blouznivce typu "uznávaného vědce" Ksanfomalitiho.

Starší článek o panu Ksanfomaliti a jeho "objevu" od Emily Lakdawalla:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2012/3338.html

[quote]Starší článek ... od Emily Lakdawalla:
...[/quote]
Ono je problém aj v tom, že Lakdawalla podobne ako mnohí ďalší, nás nevynímajúc, nevie poriadne po rusky a spolieha sa na automatický preklad od strejdu gůůůgla. To samozrejme prináša more nepresností a následne nešastnú intepretáciu.
On zas ten pán Ksanfomaliti do určitej miere môže ma pravdu v tom, že ak eventuálne môže by nejaká životná forma na nehostinných, horúcich exoplanétach, v tom prípade môže by nejaká životná forma aj na Venuši. Samozrejme vychádza z nedokonalých fotografií starých desiatky rokov a tvrdi že na nich vidí nejakú formu života nie je to pravé orechové ;)

[Editoval 07.1.2015 fritz.lochmann]

Současné podmínky na Venuši zcela vylučují život na bázi CNO zejména pro vysokou teplotu která neumožòuje existenci složitějších sloučenin čehokoli.
Člověk který si dělá nárok na označení vědec by měl mít na paměti, že je to odvozenina od slovesa věděti.
Takovéto "objevy" bych očekával od nějakého novináře v " okurkové sezóně" v kategorii fám, příkladně že Mars měl být Zemi tak blízko, že měl být větší než Měsíc v úplòku.

[quote]Současné podmínky na Venuši zcela vylučují život na bázi CNO zejména pro vysokou teplotu která neumožòuje existenci složitějších sloučenin čehokoli.
Člověk který si dělá nárok na označení vědec by měl mít na paměti, že je to odvozenina od slovesa věděti.
Takovéto "objevy" bych očekával od nějakého novináře v " okurkové sezóně" v kategorii fám, příkladně že Mars měl být Zemi tak blízko, že měl být větší než Měsíc v úplòku.[/quote]

A nebo plamenné diskuse jak kolonizovat neobyvatelnou planetu a užívat si tam spokojeně důchod.

Pages