Vojenský vesmír

Primary tabs

Vítězslav Novák:
Možná, že by se to dalo zařadit do Politických souvislostí, ale to je už hóóódně dlouhé vlákno a válka je pře jen pokračování politiky JINÝMI (např. kosmickými) prostředky...

Pro začátek: http://ihned.cz/index.php?p=003000&m=d&article[id]=19553440

Pokud téma nikoho nezaujme, tak zajde na úbytě samo, že...

Letos realizované:
18.01.2009 USA-202 (NRO L-26) - Delta IV Heavy
27.06.2009 GOES 14 - Delta IV-M+(4,2)

Plán na nejbližších 12 měsíců:
30.09.2009 WGS-3 - Delta IVM+(5,4)
leden-únor 2010 GPS-2F-1 - Delta IVM+(4,2)

Další Delta IV Heavy:
nejdříve v září 2010

Děkuji moc, proč je tak velký rozdíl v počtu statrů Delta IV a Atlas 5? Jsou v tom finančnítechnické nebo jiné důvody?

Rozdíl je i v počtu uskutečněných startů:

01 Atlas-5(401) CC SLC-41 21.08.02
02 Atlas-5(401) CC SLC-41 13.05.03
03 Atlas-5(521) CC SLC-41 17.07.03
04 Atlas-5(521) CC SLC-41 17.12.04
05 Atlas-5(431) CC SLC-41 11.03.05
06 Atlas-5(401) CC SLC-41 12.08.05
07 Atlas-5(551) CC SLC-41 19.01.06
08 Atlas-5(411) CC SLC-41 20.04.06
09 Atlas-5(401) CC SLC-41 09.03.07
10 Atlas-5(401) CC SLC-41 15.06.07
11 Atlas-5(421) CC SLC-41 11.10.07
12 Atlas-5(401) CC SLC-41 10.12.07
13 Atlas-5(411) Va SLC-3E 13.03.08
14 Atlas-5(421) CC SLC-41 14.04.08
15 Atlas-5(421) CC SLC-41 04.04.09
16 Atlas-5(401) CC SLC-41 18.06.09

01 Delta-4M CC SLC-37B 20.11.02 verze 4M+(4,2)
02 Delta-4M CC SLC-37B 11.03.03
03 Delta-4M CC SLC-37B 29.08.03
04 Delta-4H CC SLC-37B 21.12.04
05 Delta-4M CC SLC-37B 24.05.06 verze 4M+(4,2)
06 Delta-4M Va SLC-6 28.06.06 verze 4M+(4,2)
07 Delta-4M Va SLC-6 04.11.06
08 Delta-4H CC SLC-37B 11.11.07
09 Delta-4H CC SLC-37B 18.01.09
10 Delta-4M CC SLC-37B 27.06.09 verze 4M+(4,2)

[quote]proč je tak velký rozdíl v počtu statrů Delta IV a Atlas 5? Jsou v tom finančnítechnické nebo jiné důvody? [/quote]Zajímavostí je, že ačkoli Atlas 5 letěl 16x a Delta 4 letěla 10x, tak vzhledem ke skutečnosti, že z těchto 10 startů byly tři ve verzi Delta 4 Heavy (tedy se třemi startovními stupni CBC), startovalo celkem již 16 exemplářů stupně CBC (tedy stejný počet jako prvních stupòů CCB u rakety Atlas 5).

Další zajímavostí je zjevná náročnost přípravy rakety Delta 4 Heavy (doba od startu předchozí rakety Delta 4 do startu rakety Delta 4 Heavy byla vždy minimálně rok).

[quote]Děkuji moc, proč je tak velký rozdíl v počtu statrů Delta IV a Atlas 5? Jsou v tom finančnítechnické nebo jiné důvody? [/quote]

Pokia¾ viem, tak kvôli afére s províziami mal Boeing nejaký čas STOP pre štarty Delta IV ako "kompenzáciu" od Pentagonu

[quote][quote]proč je tak velký rozdíl v počtu statrů Delta IV a Atlas 5? Jsou v tom finančnítechnické nebo jiné důvody? [/quote]Zajímavostí je, že ačkoli Atlas 5 letěl 16x a Delta 4 letěla 10x, tak vzhledem ke skutečnosti, že z těchto 10 startů byly tři ve verzi Delta 4 Heavy (tedy se třemi startovními stupni CBC), startovalo celkem již 16 exemplářů stupně CBC (tedy stejný počet jako prvních stupòů CCB u rakety Atlas 5).

Další zajímavostí je zjevná náročnost přípravy rakety Delta 4 Heavy (doba od startu předchozí rakety Delta 4 do startu rakety Delta 4 Heavy byla vždy minimálně rok). [/quote]

Rozdil muze byt v nasledujicim. Boeing nenabizi komercni Deltu. Ovsem Delta i Atlas jsou tak drahe ze zajemcu je stejne minimum.
Dalsi rozdil muze byt v NASA, ktera pouziva zasadne Atlas. Duvodem bude asi to ze NASA pouziva Deltu II od Boeingu, tak to chteli vyvazit. Jisty vyznam muzou mit i relativne spatne vztahy Boeing - NASA. Nebo to je az nasledek?
Dalsi pricinou muze byt skandal kolem zadavani zakazek pro vojaky, kdy Boeing prisel nelegalnim zpusobem k tajnym dokumentum Lockheed Martin. Dusledek byl ten, ze USAF pridelilo mnoho dalsich startu Atlasu.
Nyni je to uz ale vpodstate jedno, nebo doslo ke slouceni raketovych divizi Boeingu a LM, ktere sformovaly ULA, ktera pecuje o obe rakety.

Co se tyce dlouhe predstartovni pripravy, tak je to dano zejmena tim, ze Delta je montovana na rampe. Prvne se na startovaci stolici privize jadro, to se pak pripoji k rampe a pak se montuje horni stupen, SRB a naklad.
Altas pouziva clean pad filozofii (stejne jako treba Ariane ci Ares), takze je kompletne smontovan sestaven a pripojen na mobilni platformu uvnitr budovy (i s nakladem) a na rampu prevezen az tesne pred startem.
Delta IV je na tom jeste hure, nebot obsahuje tri nezavisla jadra a pred prvnim startem bylo potreba vsechno dukladne proverit. Druhy start se odkladal kvuli uniku LHX a poskozeni rampy. Startovat tri jadra je skoro jako startovat tri rakety naraz. Rakety s pomocnymi SRB jsou na tom mnohem lip. SRB vyzaduje minimum predstartovni pripravy. Delta IIH ma treba devet navesenych SRB a nijak zvlast to neprodluzuje predstartovni pripravu.

Kazdopadne pokud bude chtit US Airforce usetrit tak zredukovani EELV se jevi opodstatnene. Obzvlaste pokud budou seskrtany i satelity. Stejne se uz v poslednich letech utlumily Alas II a Delta II. Kazdopadne je to strategicke rozhodnuti na hodne let dopredu.

Myslím si, že je téměř vyloučené, aby jako případná náhrada Ares1 byla zvolena Detla IV Heavy a pokud by se snad rozhodovalo zrušit jeden z EELVs , pak aby byla reserva v případě problému s Ares 1, bude zrušena Delta IV Heavy a to už také kvůli velkých problémů s přípravou, velkým rozměrům a nutnosti při každém větším odkladu startu vypustit palivo. To vše se musí odrážet i v ceně.

[quote]Myslím si, že je téměř vyloučené, aby jako případná náhrada Ares1 byla zvolena Detla IV Heavy a pokud by se snad rozhodovalo zrušit jeden z EELVs , pak aby byla reserva v případě problému s Ares 1, bude zrušena Delta IV Heavy a to už také kvůli velkých problémů s přípravou, velkým rozměrům a nutnosti při každém větším odkladu startu vypustit palivo. To vše se musí odrážet i v ceně. [/quote]

Je naopak zcela jasne ze pokud Ares 1 bude zrusen a na vynaseni Orionu pouzita EELV, tak to zcela urcite nebude Atlas V.
Jednak Delta IVH ma vyssi nosnost nez jednojadrove Atlasy. Nosnost se jeste zvysi s pouzitim motoru RS-68A nekdy od roku 2012. Humanrated verze by mela motory RS-68B, se kterymi se uz nyni pocita pro Ares V.
Nevim jake velke problemy s pripravou ke startu mate na mysli, ale urcite to neni nic neprekonatelneho. Prvnich nekolik startu se sbiraji zkusenosti. Rozmery rakety nehraji roli a vypusteni paliva taky ne. Obzvlaste ne pri letech k ISS, kde je spousta prilezitosti ke startu. Samozrejme ze Ares 1 by byl lepsi, zejmena kvuli operabilite, vyssi bezpecnosti a sdileni nakladu s Aresem V.
Atlas V je outsider kvuli ruskym motorum a nizsi nosnosti jeho soucasne nejtezsi varianty. Taky SRB Atlasu lze z hlediska bezpecnosti tezko porovnat s SRB planovanym pro prvni stupen Aresu 1.

Vše, co uvádíte je diskutabilní, ale nemá cenu diskutovat o hypotetických možnostech. Jen krátce:

Atlas V551 má LEO nosnost 20.050 kg, a to s jedním CCB o průměru 3,8 m a délce 32,5 m. Atlas má ještě v reservě uspořádání Atlas HLV se 3 CCB a odpovídající nosností. Avšak Atlas s jedním CCB nyní pokrývá 95 % požadavků na provedení HLV, které je k dispozici na 30 měsíční objednávku.

Delta 4M+(54) s jedním CCB o průměru 5,13m a délce 40m má LEO nosnost jen 10.500 kg. Delta 4 Heavy pro LEO nosnost 25.800 kg potřebuje 3 CCB, každý, celková šíře rakety je přes 15 m a výška přes 70 m – srovnatelné se STS, který má nosnost 5x větší. Samozřejmě, že je možno říci, že to nehraje roli, stejně jako vypouštění paliva při každém odkladu, montáž na rampě atd.

Co se týče ruských motorů u Atlas 5, v licenční smlouvě na RD 180 bylo stanoveno předání kompletní konstrukční a technologické dokumentace, což bylo provedeno. Byla to postačující podmínka od USAF a nevím, proč by nestačila pro NASA. To, že se zatím motory zřejmě dodávají z Ruska a jen kompletují nějakými americkými el. prvky je ekonomická otázka.

Podle http://www.nasa.gov/pdf/366590main_Ares_I_FS.pdf má mít Ares nosnost 23600kg pro Orion ve verzi pro ISS a 25400kg pro verzi k Měsíci.

Podle http://www.nasa.gov/pdf/306407main_orion_crew%20_expl_vehicle.pdf má mít Orion hmotnost 27214kg s adaptérem(1639kg) a LAS(7062kg).

Dá se celkem dobře očekávat, že adaptér by byl nutný jen na SRB, takže počítejme s hmotností 25575kg pro Orion. (Když tak po mě někdo zkontrolujte ta čísla :) )

Atlas 5 má ve verzi 552 nosnost cca 20500kg(přesnou hodnotu jsem na webu LM jsem nenašel). A verze Heavy je, obávám se, jen papírová možnost. Ani to nikdy nedali do kupy, ani to nikdy nestartovalo, nic...

Delta 4 Heavy má dle http://www.boeing.com/defense-space/space/delta/delta4/delta4.htm nosnost cca 23000kg. Tato verze letěla 3x a nebýt chyby v detektoru, tak zcela úspěšně. V současnosti upgradované motory RS-68 na verzi RS-68A mají zvýšit nosnost na GTO o celých 13%! O kolik procent na LEO jsem nenašel. Pokud by to bylo stejné, tak jsou to cca 3 tuny navíc. Tudíž v roce 2011 by mohla startovat Delta 4 Heavy s nosnostísnad až 26 tun, kde by se Orion mohl vlézt.

Takže pokud by došlo k přesunu Orionu na EELV, určitě by to bylo na Deltu.

P.S. V obou případech jsem samozřejmě pominul human-rate certifikaci. V obou případech by vypadala podobně...

Dne 10.8.2009 Boeing a US MDA provedli první ostrý test laserové zbraně ABL za letu na letící simulovaný cíl.

Během testu ostartoval Boeing 747-400F ABL ze základny Edwards AFB a IR čidlem detekoval cílovou raketu startující z ostrova San Nicolas v Kalifornii. Systém řízení boje předal instrukce systému řízení palby, který zachytil cíl dvěma paprsky sledovacího laseru a zjistil atmosferické podmínky mezi cílem a letounem. ABL poté vypálil "náhradní" vysoce energetický laser na cíl, simulujíce tak zničení balistické střely. Senzory na cílové raketě zaznamenyly zásah vysoce energetickým laserem.

První skutečný sestřel letícího cvičného cíle se plánuje ještě v průběhu tohoto roku.

tisková zpráva Boeingu:
[url]http://boeing.mediaroom.com/index.php?s=43&item=796 [/url]
více tady:
[url]http://www.defense-aerospace.com/cgi-bin/client/modele.pl?shop=dae&model... [/url]

PS: dočkáme se ABL v Evropě, jako náhrady za zřejmě už odpískanou statickou základnu raket v Polsku a radar v Brdech?

ABL nemůže nahradit antirakety s radarem. Jednak by musel být vždy minimálně jeden ABL ve vzduchu nad mraky a druhak i on potřebuje nejdříve navést. Hlavice ve střední části letu není aktivní jako startující raketa, tudíž bych se vsadil, že ABL by nebyl schopen hlavici uvidět.

ABL je taktický prostředek pro obranu před startujícími raketami. jeho použití proti hlavicím podle mně není vůbec možné, protože hlavici nezaměří a nezasáhne na větší vzdálenost dostatečně účinným zásahem, kterým by ji zničil (hlavice má ablativní štít, jehož zbytky by ji měly ochránit před zničením laserem). Pro nasazení jakéhokoliv prostředku ale potřebujete informace, tedy radar.

[quote]ABL nemůže nahradit antirakety s radarem. Jednak by musel být vždy minimálně jeden ABL ve vzduchu nad mraky a druhak i on potřebuje nejdříve navést. Hlavice ve střední části letu není aktivní jako startující raketa, tudíž bych se vsadil, že ABL by nebyl schopen hlavici uvidět. [/quote]No právě. ABL by měl primárně ničit rakety protivníka ještě na jeho území - v první, motorizované fázi letu. Je jasné, že nasazení a hlídkování ABL by nastalo až ve chvíli zvýšeného napětí v regionu a jeho vytrvalost může být relativně dost dlouhá díky doplòování paliva za letu.

[quote]ABL je taktický prostředek pro obranu před startujícími raketami. jeho použití proti hlavicím podle mně není vůbec možné, protože hlavici nezaměří a nezasáhne na větší vzdálenost dostatečně účinným zásahem, kterým by ji zničil (hlavice má ablativní štít, jehož zbytky by ji měly ochránit před zničením laserem). Pro nasazení jakéhokoliv prostředku ale potřebujete informace, tedy radar. [/quote]

Možná by stačilo štít jen poškodit. Při vstupu do hustých vrstev atmosféry by atmosféra zařídila zbytek...

[quote]ABL je taktický prostředek pro obranu před startujícími raketami. jeho použití proti hlavicím podle mně není vůbec možné, protože hlavici nezaměří a nezasáhne na větší vzdálenost dostatečně účinným zásahem, kterým by ji zničil (hlavice má ablativní štít, jehož zbytky by ji měly ochránit před zničením laserem). Pro nasazení jakéhokoliv prostředku ale potřebujete informace, tedy radar. [/quote] Mám za to, že startující rakety protivníka se detekují satelity v infra oblasti. Takže ABL radarové info moc nepotřebuje.

Lehce OT, ale nedá mi to nepodělit se o zajímavou náhodau.
Dopsal jsem předchozí příspěvek o leteckém laserovém dělu, šel jsem na oběd a vidím před sebou ve vzduchu toto:

[img]http://www.lkpd.info/photos/2008/114_small.jpg [/img]

Boeing E3-A AWACS jdoucí "na finále" dráhy 27 Pardubického letiště.

Myslím, že prostředky studené války jsou skutečně minulostí a současné konflikty i ty potenciální nutně vyžadují vysoce mobilní obranné zbraòové systémy, jako například ABL a ne statické radary a pevné raketové základny.

[Upraveno 20.8.2009 pospa]

Pri štarte rakety i pri návrate hlavice do atmosféry sa jedná o tepelne značne intenzívne ciele, takže o detekciu by som obavy nemal. Horšie je to so sledovaním - hlavica je malorozmerný cie¾ (kužel, dlžka cca 1 meter, najväčší priemer pod pol metra) s vysokou rýchlosou - dopadová rýchlos hlavíc je zrejme vysoko cez 2km/s (na záberoch zo strelnice Kura po nich zostávajú krátery 3-5 metrov hlboké, s priemerom hodne cez 10 metrov).

ABL sa dá použi proti slabším alebo územne menším protivníkom, proti Rusku alebo proti Číne nie - základne strategických rakiet sú hlboko v tyle, efektívny by ale mohol by proti taktickým a podobným raketám s doletom do 500-1000km.

Mobilní radar i systémy jsou dobré, když někde dojde ke krizi a přesouvám tam vojáky. Pokud ale chci mít trvale chráněné, nebo sledované nějaké území, např. vzdušný prostor nad Evropou (když už mám kryté Grónsko a Aljašku), je statický radar výhodnější a výkonnější. ABL není řešen pro sestřelování rychle letících hlavic, na větší vzdálenosti by je asi ani nebyl schopen zaměřit. Neustále ve vzduchu udržovat letící ABL je drahé a potřebujete jich moc.

OK, beru.
ABL je "jen" taktická zbraò.
Dnešní info o něm jsem ale načal na popud této zprávy [url]http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/176824-radar-v-brdech-nebude-nu... [/url]

Novinky.cz jsou od samého začátku důsledně proti radaru, přizpůsobují (a překrucují) kvůli tomu i zveřejòované zprávy.

[quote][quote]ABL je taktický prostředek pro obranu před startujícími raketami. jeho použití proti hlavicím podle mně není vůbec možné, protože hlavici nezaměří a nezasáhne na větší vzdálenost dostatečně účinným zásahem, kterým by ji zničil (hlavice má ablativní štít, jehož zbytky by ji měly ochránit před zničením laserem). Pro nasazení jakéhokoliv prostředku ale potřebujete informace, tedy radar. [/quote]

Možná by stačilo štít jen poškodit. Při vstupu do hustých vrstev atmosféry by atmosféra zařídila zbytek... [/quote]

Nesmime zapomenout ze balisticka raketa vypousti i klamne cile a ze vetsina hlavic potrebuje i samostatne manevrovat, aby presne zasahla cil. Take hlavice asi obsahuji nejake vybaveni jako treba vyskomer pro urceni optimalni vysky vybuchu a tak podobne.
Toto vse by mohl zasah ABL poskodit, nebo vyradit z cinnosti - pokud se mu uz rovnou nepodari zlikvidovat celou hlavici.

Pokud by byly pozemni segmenty zruseny, tak by bylo mozne postavit vice ABL a kumulovat je v miste predpokladaneho pouziti. Kazdopadne by tim ale vypadla jedna vrstva v puvodne planovane obrane. Na druhou stranu je ABL mozno pouzit viceucelove, tzn proti vice cilum - nejen tem raketovym.
ABL muze pusobit i pri taktickem uderu, kdy by mohl chranit utocici bombardery pred raketami zeme - vzduch, obzvlate tem s dlouhym doletem. Snadno lze sestrelovat i letadla, ktera proti nemu nemaji obranu.
ABL by tak musel byt znicen jen zase laserem, nebo by musel byt zahlcen vetsim poctem protiletadlovych strel. Pro mocnosti typu Iran vpodstate nemozny ukol.

Když už se tu probírá ABL, tak jen poznamenávám, že projekt byl takřka zrušen s tím, že bude postaven jen jeden testovací exemplář.
Nepamatuji si teď přesný důvod, ale napadají mě 2:
1. úspora financí
2. optika pro laser se poměrně nepěkně silně přehřívá a mají s tím problém...

http://en.wikipedia.org/wiki/Airborne_Laser

Tak tady to vysvětlují druhým bodem...

[quote]Když už se tu probírá ABL, tak jen poznamenávám, že projekt byl takřka zrušen s tím, že bude postaven jen jeden testovací exemplář.
Nepamatuji si teď přesný důvod, ale napadají mě 2:
1. úspora financí
2. optika pro laser se poměrně nepěkně silně přehřívá a mají s tím problém...

http://en.wikipedia.org/wiki/Airborne_Laser

Tak tady to vysvětlují druhým bodem... [/quote]

Mam sve zkusenosti s laserama, problem vidim v promenlive adaptivni kolimacni cocce.
Vzhledem k vykonu nemuze byt ze skla a pokud uz je z "ohebne" keramiky, tak ta keramika se musi nejak chladit. Ale i to chlazeni se da vyresit....problem je jen vyvest ven chladici desky...dal od os kolimacnich cocek.
Mam 100W laser (reze 1cm ocelove plechy cca 4cm/s) a vypada to takhle.
[img]http://www.ok1mjo.com/all/photo/laser_100W_16122007/laser_100W_01_small....

Ja bych si tipl, ze maji ve spici letadla impulsni 300kW laser s vice paprskama.

Kde se dá taková hračka koupit? :D

[quote]Kde se dá taková hračka koupit? :D [/quote]

Ja nakupuju tady:
[url]http://www.roithner-laser.at/All_Datasheets/Laserdiodes/RLT-HPL905-50.pd...

Maj i 15000W pulsni lasery.
Rekl bych, ze za 20 minut na 200m preriznu stozar konkurencniho ÁPečka :D .

Vyhodou je, ze na to nepotrebujes zborjni prukaz !!!
Ale musis dodrzet CZE normu ohledne neionizujiciho zareni.
[url]http://www.elspeedy.cz/produkty/sb139-00.pdf[/url]

A takhle vypada CO2 trubicovy laser 60W.
[img]http://i39.photobucket.com/albums/e190/frothychimp/60W_CO2_tube.jpg[/img]

Vim, ze se daji sehnat i argonove trubicove lasery 400W, lednici preriznes za 8 minut.
Tohle je 400W CO2 laser:
http://www.youtube.com/watch?v=2EFAGhln8OQ

Me spis zajimalo pri testu kolik to prenese "elektriky".
Jde o to, ze v vzduch je paprsku je extreme zionizovanej a tim se vytvari vodivej kanal. Abych rekl pravdu nevim kolik amper by se pres to dalo prenest, ale pokud je paprsek extreme silnej, tak se vytvari v paprsku plazma. V podstate by to jako zbran slo pouzit..poslat proud castic po plazme v atmosfere.

[Upraveno 20.8.2009 -=RYS=-]

Aktualizace harmonogramu letů raket EELV

Atlas V
13.10.2009 DMSP F18 – Atlas V 401 (Vandenberg)
14.11.2009 Intelsat 14 – Atlas V 431
03.02.2010 SDO – Atlas V 401
XX.04.2010 X-37B OTV-1 – Atlas V 501
XX.XX.2010 NRO L-29 – Atlas V 501 (Vandenberg)
XX.XX.2010 GPS-IIF-2 – Atlas V 401
XX.XX.2010 SBIRS-GEO 1 – Atlas V 401

Delta IV
18.11.2009 WGS-3 – Delta IVM+ (5,4)
XX.01.2010 GPS-2F-1 – Delta IVM+(4,2)
XX.09.2010 NRO L-32 – Delta IV H

V noci na dnešek vynesla raketa Delta IVM úspěšně družici WGS-3.
Na příští rok se připravují tyto starty raket EELV:

Atlas V
03.02.2010 SDO – Atlas V 401 (observatoř NASA pro průzkum Slunce)
19.04.2010 X-37B OTV-1 – Atlas V 501 (demonstrátor USAF)
01.07.2010 AEHF-1 - Atlas V 531
31.08.2010 NRO L-41 Atlas V 401 [Vandenberg]
XX.12.2010 SBIRS-GEO 1 – Atlas V 401
XX.XX.2010 NRO L-29 – Atlas V 501 [Vandenberg]

Delta IV
25.02.2010 GOES-P - Delta IVM+(4,2) (meteorologický satelit)
XX.06.2010 GPS-2F-1 – Delta IVM+(4,2)
XX.12.2010 NRO L-xx – Delta IV Heavy

Měl by někdo nějaké bližší informace o tom projektu Starlab? Já vím jen, že se mělo jednat o zneužití laboratoře Spacelab k vojenským účelúm, ale to je asi tak vše. V jaké podobě tam měla laboratoř být? Jako přetlakový modul, nebo jako paleta s přístroji typu Atlas nebo Astro? A co mělo být náplní letu? Ví se to vůbec, či to bylo přísně utajované, že to dodnes není veřejně známo?

Našel sem zprávu EIA pro Ascension (jedno z experimentálních míst) http://www.dtic.mil/cgi-bin/GetTRDoc?AD=ADA413291&Location=U2&doc=GetTRD... Když to shrnu, přetlakový Spacelab a jedna plošina s optikou (1,5 m zrcadlo) a 2 lasery - červený a zelený. Optické experimenty pro vývoj výkonných laserů a jejich použití Země-LEO a LEO-Země včetně laserového mapování (možná i laserová komunikace). Ostrov Ascension (známý i z války o Falklandy) je sopečná díra ideální pro takové experimenty.

[quote]Měl by někdo nějaké bližší informace o tom projektu Starlab? [/quote]

[url]http://www.globalsecurity.org/space/library/report/enviro/starlab.pdf#xm... [/url]

Dovolil bych si poznámku k plánovanému " zneužití Skylabu ".
l/ vhodnější označení by bylo " k možnému využití pro vojenské účely ".
2/ Skylab byla dočista vědecká stanice, určená zejména k výzkumu Slunce a ATM také přinesl převratné objevy.
3/ o zneužití kosmických stanic by se dalo mluvit pouze u druhé strany, kde jak Saljuty, tak i Mir sloužily pževážně zpravodajským účelům.

[quote]Dovolil bych si poznámku k plánovanému " zneužití Skylabu ".
l/ vhodnější označení by bylo " k možnému využití pro vojenské účely ".
2/ Skylab byla dočista vědecká stanice, určená zejména k výzkumu Slunce a ATM také přinesl převratné objevy.
3/ o zneužití kosmických stanic by se dalo mluvit pouze u druhé strany, kde jak Saljuty, tak i Mir sloužily pževážně zpravodajským účelům. [/quote]
Převážně ke zpravodajským účelům sloužil pouze Saljut 3 a 5. Ostatní stanice byly civilní pouze dílčí experimenty měly vojenský charakter. Vyjímkou byl pouze Saljut 7, kde připojený Kosmos(číslo z hlavy nevim) nesl vojenské experimenty. A o Miru se rád nechám poučit jaké vojenské zpravodajské účely plnil.

k textu: Dovolil bych si poznámku k plánovanému " zneužití Skylabu "....

Kolega David se tradičně "naježil", ale ukázkově dle úsloví "mířil na lišku, trefil Maryšku" :D Starlab totiž nebyl Skylab, stejně jako Starlab nebyl Spacelab, i když podobnost by už v tomto případě byla. K pousmání je Davidova reakce s okamžitým kopnutím do "těch Rusáků" přesně však ve stylu klasického vtipu ze "sovětských" dob: ...a vy zase v té své Americe věšíte černochy. :D :D Věta "o zneužití kosmických stanic by se dalo mluvit pouze u druhé strany" je naivní jednostranný pohled z typické brožurky ke školení propagandistů. Vesmír k vojenským úkolům "využívali" všichni, kdo se do něj dostali. Jinak by v tehdejší zahraničně politické situaci byli nezodpovědnými hazardéry. Nemluvě raději o dnešní "poklidné" současnosti.

[quote]Dovolil bych si poznámku k plánovanému " zneužití Skylabu ".
l/ vhodnější označení by bylo " k možnému využití pro vojenské účely ".
2/ Skylab byla dočista vědecká stanice, určená zejména k výzkumu Slunce a ATM také přinesl převratné objevy.
3/ o zneužití kosmických stanic by se dalo mluvit pouze u druhé strany, kde jak Saljuty, tak i Mir sloužily pževážně zpravodajským účelům. [/quote]
Jaký v tom vidíš rozdíl, zda byla zneužita ruská vědecká stanice, nebo vědecká laboratoř v raketoplánu?

Přátelé, vykašlete se na politiku a politická školení. Jinak se David opět "rozmáchne" a nebudeme se stačit divit na co všechno přijde. :D

Ale já jsem se vůbec " nenaježil". Jen jsem se pozastavil nad výrazem " vojenské zneužití vesmírné stanice / těmi zlými imperialisty/. Pokud je mi známo, tak USA žádnou vojenskou pilotovanou vesmírnou stanici nevypustily , pokud raketoplán plnil vojenské účely, tak to USA řádně dopředu ohlásily. Na druhé straně z pěti funkčních stanic byly dvě plně vojenské a jedna napůl a až do perestrojky byly ovšem všechny včetně Miru vydávány za vrchol mírového výzkumu kosmu.
Musím připustit, že u USA to nebyl nějaký " mírový" krok, ale prostě měli tak dokonalu technologii automatických bezpilotních družic, které jim vyfotily vše co chtěly,ve špičkové kvalitě, že nemusely nahoru posílat chlapa s Ljubítělem.
Jinak respektuji obdivovatele sovětské/ruské kosmonautiky, mají na to právo, snažím se je osobně nenapadat a byl bych rád, kdyby i oni mne přestali napadat.

[quote]Ale já jsem se vůbec " nenaježil". Jen jsem se pozastavil nad výrazem " vojenské zneužití vesmírné stanice / těmi zlými imperialisty/. Pokud je mi známo, tak USA žádnou vojenskou pilotovanou vesmírnou stanici nevypustily , pokud raketoplán plnil vojenské účely, tak to USA řádně dopředu ohlásily. Na druhé straně z pěti funkčních stanic byly dvě plně vojenské a jedna napůl a až do perestrojky byly ovšem všechny včetně Miru vydávány za vrchol mírového výzkumu kosmu.
Musím připustit, že u USA to nebyl nějaký " mírový" krok, ale prostě měli tak dokonalu technologii automatických bezpilotních družic, které jim vyfotily vše co chtěly,ve špičkové kvalitě, že nemusely nahoru posílat chlapa s Ljubítělem.
Jinak respektuji obdivovatele sovětské/ruské kosmonautiky, mají na to právo, snažím se je osobně nenapadat a byl bych rád, kdyby i oni mne přestali napadat. [/quote]
Já jsem prostě mírově orientovaný člověk a využití vědeckých technologií pro vojenské účely považuji prostě za zneužití. Zelený mozky a jejich válčení fakt nemusím.
Vyloženě vojenskou stanici američané opravdu nerealizovali, v tom souhlasím, ale STS byl vojensky zneužíván za Regana a Bushe st. až přespříliš na můj vkus. Co zajímavých vědeckých objevů by se dalo dosáhnout namísto hvězdných válek a podobných militaristických obludností.

Olda - taký názor je celkom nesprávny.
Celá kozmonautika je dieaom vojny, s tým sa nedá nič robi - prvé funkčné kozmické nosiče boli takmer neupravené vojenské balistické rakety a dodnes je len málo rakiet, ktoré nemajú na rodnom liste vojenskú pečiatku.
Bez peòazí "na obranu" by civilná sféra zrejme nedokázala da dohromady potrebný balík peòazí na vývoj všetkých potrebných systémov a na vybudovanie potrebného zázemia pre kozmické lety.
Nech sa pozrieš takmer na ktorúko¾vek oblas kozmonautiky, prvé kroky v nej urobili vojaci.
Nemusí sa nám to páči, ale to je asi tak všetko - história nepustí.

Naprostý souhlas s tím, že bez vojáků by asi nebyla kosmonautika tak daleko. Bez vojenských raket to zejména zpočátku opravdu nešlo - viz " civilní" Vanguard. Na druhou stranu nejúspěšnější a nejslavnější raketa všech dob Saturn-5 a jeho menší předchůdci S-1 a S-B byly čistě civilní rakety, s vojáky měly snad jen to společné, že je pilotovali, ne vždy, příslušníci amerických ozbrojených sil.
Docela i chápu kontra militantního jedince, že má nechu k vojenskému využití kosmonautiky, ale nechápu proč je tato nechu zaměřena jen na USA, daleko víc využívali kosmonautiku k vojenským účelům sověti, zejména pilotovanou.Snad jedině Japonci zpočátku dělali čistou vědeckou kosmonautiku, řekl bych do Lambdy-4s,další nosiče se už jako zbraně dají snadno použít.

Víte Davide,

1) pan Olda nijak nenarážel na politiku dané věci. Tj. neoznačoval zlé američany, dobré rusy či naopak. Prostě jen konstatoval, že vědecký spacelab byl zneužit pro vojenské účely. Politiku jste do toho zcela automaticky zatáhly právě Vy. Zdá se, že Jste mírně podrážděný, když jde o jakýkoliv ne-chválící příspěvek související s USA.
2) Nejneže Jste přestřelil jména, ale očividně jste i přestřelil samotné objekty, tedy Skylab a Spacelab.
3) Jednoznačně šlo o zneužití ryze vědeckého projektu Americkou armádou a to prosím ještě ke všemu projektu, který patří ESA!!!
Osobně se domnívám, že když se ESA (která si na demilitarizaci kosmu kategoricky zakládá) dozvěděla, k čemu byl jejich ryze vědecký projekt zneužit, oprávněně zaskřípala zuby.
Prostě to zneužití neokecáte.

Ovšem jedná se o zbytečný offtopic a celou tuto část (od vašeho příspěvku související reakce) bych navrhoval přesunout tam, kde jim bude dobře - do Vám zaslíbeného vlákna Vladoviny.

PS: Zmiòované Saljuty, pokud je mi známo, od počátku byly vyvíjeny jako projekt ALMAZ a vyvíjela jej armáda. Bylo by tedy vhodné tvrdit, že ryze VOJENSKÝ projekt SSSR byl ZNEUŽIT pro VÌDECKÉ účely, jak vtipné a pravidvé, že?! [Upraveno 07.12.2009 cernakus]

U sovětských Saljutů je nutno rozlišovat mezi DOS a OPS. DOS byl civilní program kde se občas prováděly pokusy pro vojáky a OPS byl vojenský program kde se odčas prováděly civilní pokusy. U DOSu pouze pro urychlení na příkaz zhůry použili korpus OPS, na který navěsili díly ze Sojuzu. Po ztrátě zájmu vojáků o čistě vojenské orbitální stanice bylo něco (TKS/FGB) z vojenského programu převedeno do civilního a něco uskladněno na věčné časy (OPS-4). Na Saljutu 7 byl dne 1985-10-03 připojen Kosmos 1686 (info zde http://www.lib.cas.cz/space.40/1985/086A.HTM)na němž se prováděly vojenské pokusy. Ale hovořit o Saljutu 7 jako o zpoloviny vojenském je mírně řečeno přehnaný. A stále mi chybí odpověď co, že se na Miru provádělo za vojenské pokusy. To, že se plánovalo ho vojensky využít a nakonec z toho sešlo je jiná. Stejně i STS měl být vojáky daleko více využíván, ale jak rusové tak i američani stratili o vojenské pilotované lety zájem. Pilotovaná kosmonautika je stále moc na očích a to se generálům nelíbí, za to družice pod nic neříkajícím názvem Kosmos 1102 nebo USA 117 tolik zájmu veřejnosti nebudí.

No, nechci se zanořit do vaší debaty, ale zneužití kosmonautiky pro vojenské účly mi připadá jako zneužití balistiky pro vojenské účely. :D

Jasně, chtít na státu, který má technologii VYUŽITELNOU pro národní bezpečnost, aby tuto technologii nevyužil je čirý nesmysl. Já jsem se jen ohradil jen proti termínu ZNEUŽITÍ. Chápu že pro skalní příznivce Sovětů/rusů působím zaujatě proamericky, ale jen se snažím být objektivní, možná se mi to nedaří,ale vadí mi, že jsou USA jako jasný tahoun světového pokroku v kosmonautice na tomto fóru zhusta napadány a jejich potíže řádně zveličovány. Vzpomeòte si na debatu k návratu na Měsíc, někteří diskutující nejen, že americe návrat na Měsíc viditelně nepřáli, ale vedli " učené" debaty o tom, jak ameriku předstihne Rusko, Čína a to mě podrž, dokonce i Indie. Když už se jedná o zneužití, tak bych porovnal americký foák, nebo radar , či co propašované na zařízení ESA se sovětskou " globální raketou ", zajímalo by mne, jak by milovník míru hodnotil skutečnost, že nám nad hlavami měly kroužit vodíkové pumy a čekat na pokyn k sestupu.

[quote]No, nechci se zanořit do vaší debaty, ale zneužití kosmonautiky pro vojenské účly mi připadá jako zneužití balistiky pro vojenské účely. :D [/quote]
Můj názor na tohle je prostě jiný

[quote]No, nechci se zanořit do vaší debaty, ale zneužití kosmonautiky pro vojenské účly mi připadá jako zneužití balistiky pro vojenské účely. [/quote]

Je to zázrak, ale souhlasím s Tebou a lépe bych to napsat nedokázal. :)

Raketová technika, zvl᚝ technológia kvapalinových rakiet, dostala mocný rozvojový impulz za druhej svetovej vojny, a to predovšetkým v Nemecku.
V-2 nebola ale na účel, na ktorý sa používala za druhej svetovej vojny, príliš praktická - výroba bola drahá, presnos nízka, dostrel neve¾ký, nosnos nákladu porovnate¾ná z vtedy bežným strategickým bombardérom... Jedinou skutočnou výhodou bolo, že už pokia¾ bola odpálená a nedošlo k poruche rakety, s vtedajšou technológiou už nemal protivník nijakú možnos zabráni jej útoku, resp. dopadu.
Čo sa týka účinnosti, spojeneckým leteckým bombardovacím zväzom nemohla v žiadnom smere konkurova a tak by pravdepodobne skončila v múzeu kuriozít.

Lenže na konci druhej svetovej vojny sa objavila i jadrová zbraò.

Jadrová nálož sa vyznačuje, v porovnaní s konvenčnými náložami, mimoriadnou účinnosou - a zároveò i cenou. Kým konvenčná nálož predstavuje na rakete s kvapalinovým motorom asi 1% ceny jej nosiča, jadrová nálož je násobne - až rádovo - drahšia ako jej raketový nosič.
Tak sa stalo, že rakety ve¾kého dosahu začali by zaujímavé svojou efektivitou - cena nosiča prestala hra podstatnú úlohu a výraznú prevahu získala spo¾ahlivos a rýchlos dopravy jadrovej nálože na miesto určenia, rovnako ako nemožnos raketu po odpálení zostreli či inak zniči (v danom období vývoja techniky).
Takže kvapalinové rakety s ve¾kou nosnosou sa stali preferovaným druhom výzbroje strategického určenia, predovšetkým v Sovietskom zväze - boli jediným prostriedkom, ktorý bol schopný spo¾ahlivo dopravi jadrové nálože na územie Spojených štátov ako hlavného protivníka. Spojené štáty na rozvoj raketovej techniky až tak tlači nemuseli, ich silné strategické letectvo (a raketové zbrane menšieho dosahu) bolo rozmiestnené mimo materskej krajiny, na predsunutých základniach okolo hraníc Sovietskeho zväzu, takže k cie¾om to mali podstatne bližšie ako sovieti, ktorý mali základne strategického letectva len na vlastnom území (a vo výrazne menších počtoch).

V tomto kontexte predstavuje vypustenie prvého sputniku demonštráciu vojenskej sily a možností - odborníci si pomerne ¾ahko spočítajú, akú nosnos a dosah môže ma bojová varianta rakety použitej na vynesenie družice. Pre politické vedenie Spojených štátov to predstavovalo jasný odkaz - už nie ste nedosiahnute¾ný a nedotknute¾ný, vojenská odpoveď na vojenský útok príde do hodiny či dvoch.
Až prekvapivo vysoká propagandistická odozva sa potom stala ďalšou pridanou hodnotou k tejto demonštrácii. Ukázala mimoriadny propagandistický potenciál kozmonautiky - ako očividnej demonštrácie sily politickej, vojenskej a technologickej, pritom bez nutnosti hlbšie rozkrýva utajované vojenské a technické informácie.

Prinajmenšom v počiatočnom období praktického rozvoja je "civilná" kozmonautika spojená pupočnou šnúrou transferu technológií a financovania vývoja s rozvojom vojenskej raketovej techniky a dodnes je raketová technika a technológia technikou dvojitého použitia, takže sa nedá rozdeli na "civilnú" a "vojenskú".

[quote]odkaz http://www.lib.cas.cz/space.40/1985/086A.HTM [/quote]
škoda, že nefungují odkazy dole v literatuře na stránce 1985-086A - Kosmos 1686 ve SPACE40 :
http://www.khrunicev.com
http://www.niiao.ru/space/almaz/almaz.htm

funkční stránky jsou:
http://www.khrunichev.ru/main.php?lang=en
viz.: Almaz OPS (“Orbital Piloted Station”)

na stránkách:
http://www.niiao.ru/index.php?mode=topic&id=67
jsem nic o Almazech nenašel...

[quote]1985-086A - Kosmos 1686 [/quote]
http://claudelafleur.qc.ca/Spacecrafts-1985.html#Kosmos-1686
Předchozí družice jiné (obdobné) modifikace připojená k Saljutu 7 je Kosmos 1443 (1983-013A):
http://claudelafleur.qc.ca/Spacecrafts-1983.html#Kosmos-1443
Foto Saljutu 7 s Kosmosem 1686 z několik hodin před zánikem 7.2.1991:
http://www.fas.org/spp/military/program/track/seesat.htm
...je zde i foto STS-3

Pages