Vojenský vesmír

Primary tabs

Vítězslav Novák:
Možná, že by se to dalo zařadit do Politických souvislostí, ale to je už hóóódně dlouhé vlákno a válka je pře jen pokračování politiky JINÝMI (např. kosmickými) prostředky...

Pro začátek: http://ihned.cz/index.php?p=003000&m=d&article[id]=19553440

Pokud téma nikoho nezaujme, tak zajde na úbytě samo, že...

[quote][quote]Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu. [/quote]

Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin. [/quote]

Niekolko sekund ozarovat jedno miesto strely letiacej x km/s a y km vzdialenej a to z pohybujuceho sa aerozavisleho stroja? kazdy zachvev sa premietne do niekolko 100m rozptylu.
Jedina sanca je pouzit impulz v zlomku stotiny sekundy po zamerani luca na strelu a tymto jedinym vystrelom ju zrusit.

Ani staticke lasery nedokazaly ohrozit orbitalne ciele. Proste to co zverejnili nevyzera realne. Myslim, ze skor mlzia okolo podobnej techniky.

[quote][quote]Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu. [/quote]

Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin. [/quote]

rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin.

[quote]....Niekolko sekund ozarovat jedno miesto strely letiacej x km/s a y km vzdialenej a to z pohybujuceho sa aerozavisleho stroja? kazdy zachvev sa premietne do niekolko 100m rozptylu.
Jedina sanca je pouzit impulz v zlomku stotiny sekundy po zamerani luca na strelu a tymto jedinym vystrelom ju zrusit.
..., ze skor mlzia okolo podobnej techniky. [/quote]
Už jste někdy slyšel o adaptivní optice a mikroakcelerometrech?
Ještě jednou si prosím puste následující video a pozorně poslouchejte komentář Ricka Garcii. Celá akce, od zaměření cíle do jeho destrukce má trvat 8-12 s.
Nic není nemožné... ;)

[url]http://www.youtube.com/watch?v=6w-ql8msl0U&feature=related [/url]

[quote][quote][quote]Jen takove male pripomenuti, jednou z nejucinejsich metod chlazeni pri osviceni laserem je rotace strely ktera, umozni tepelny vykon laseru rozprostrit po celem povrchu v kombinaci s vysoce odrazivym povrchem to muze byt dost ucine. Soucasne laserove zbrane totiz potrebuji ozarovat cil pomerne dlouhou dobu. [/quote]

Rotace rakety znemozni jeji navadeni. Rotujici raketu nelze ovladat. Navic laser je takove intenzity, ze by to stejne moc nepomohlo. Laser zrejme potrebuje pusobit pouze nekolik vterin. [/quote]

Niekolko sekund ozarovat jedno miesto strely letiacej x km/s a y km vzdialenej a to z pohybujuceho sa aerozavisleho stroja? kazdy zachvev sa premietne do niekolko 100m rozptylu.
Jedina sanca je pouzit impulz v zlomku stotiny sekundy po zamerani luca na strelu a tymto jedinym vystrelom ju zrusit.

Ani staticke lasery nedokazaly ohrozit orbitalne ciele. Proste to co zverejnili nevyzera realne. Myslim, ze skor mlzia okolo podobnej techniky. [/quote]

Kdyby nebyl predpoklad ze ta zbran bude fungovat, tak uz je davno zrusena. Takovy osud potkal stovky jinych vojenskych projektu. Navic tahle zbran pujde uz brzo na testovani. Opravdu nebezpecna hracka. Konvencnimi prostredky sestrelit nepujde.

Co se tyce statickych laseru tak mi neni jasne proc by nemohly ohrozit orbitalni cile. Miracle uz ohrozil. Americane ale zrejme nechteli provokovat Rusy a Cinany, kteri by se mohli citit pravem ohrozeni.
http://en.wikipedia.org/wiki/MIRACL

ABL tento system ale uz brzy nahradi.
http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_YAL-1

Taky pozemni laser s kratkym dosahem byl uspesne vyvinut, ikdyz neni dostatecne atraktivni aby byl dan do vyroby.
http://en.wikipedia.org/wiki/Tactical_High_Energy_Laser

[quote]
rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin. [/quote]

Tak to nefunguje.

[quote]...
Taky pozemni laser s kratkym dosahem byl uspesne vyvinut, ikdyz neni dostatecne atraktivni aby byl dan do vyroby.
... [/quote]

Myslím, že Talon Mobile Laser Air Defense system na tomto videu vypadá na sériovou výrobu a operační nasazení v armádě ...
[url]http://www.youtube.com/watch?v=Zcs0d0pDeQA&feature=related [/url]

[quote][quote]...
Taky pozemni laser s kratkym dosahem byl uspesne vyvinut, ikdyz neni dostatecne atraktivni aby byl dan do vyroby.
... [/quote]

Myslím, že Talon Mobile Laser Air Defense system na tomto videu vypadá na sériovou výrobu a operační nasazení v armádě ...
[url]http://www.youtube.com/watch?v=Zcs0d0pDeQA&feature=related [/url] [/quote]

Nie som specialista na laser, ale laser ako taky spochybnovat nemienim hlavne na kratke vzdialenosti. Pokial som vsak nieco o nich cital, tak na vacsie vzdialenosti bol ich efekt minimalny. Nie nemozny, len minimalny.

Talon Mobile Laser Air Defense system na videu vyzera fakt nadherne, ale vnimam ho skor ako propagaciu vyrobcu. Mozno som zbytocne skepticky...

btw. adaptivnu optiku je mozne pouzit na vykonové lasery? Na zameriavanie chapem. Ale ani adaptivna optika nie je moja silna stranka.

[quote][quote]
rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin. [/quote]

Tak to nefunguje. [/quote]

obávám se že je, kormidla sou vychýlený tak aby raketa stále rotovala a ještě ji kombinací změny vychylek říděj

[quote] ...
btw. adaptivnu optiku je mozne pouzit na vykonové lasery? Na zameriavanie chapem. Ale ani adaptivna optika nie je moja silna stranka. [/quote]
Letounové laserové dělo ABL (AirBorne Laser), instalované na Boeing 747-400F nese název YAL-1A (PrototYpe Atack Laser model 1A).
Jeho adaptivní optika výkonového laseru se spoléhá na deformovatelné zrcadlo optického teleskopu o průměru 1,5 m. Zrcadlo má celkem 341 ovládacích prvků, které mohou provádět až 1000 změn tvaru zrcadla za sekundu!
Celkový vyzařovaný výkon laserového děla se pohybuje řádově v několika MW, takže na zničení všech typů soudobých balistických raket propálením jejich palivové nádrže stačí 3-5 s. Tento letoun s plnými nádržemi paliva má být schopen zničit až 40 balistických raket v intervalu 3-5 sekund.
Hodnota chemické látky, potřebné ke zničení jednoho cíle se odhaduje na pouhých 1000 USD.
Projekt vývoje tohoto zbraòového systému běží už od r. 1996.

Pokud o tom stále někdo pochybuje, odkázal bych ho na článek Laserové Jumbo v L+K č. 2006/11, str. 40-45,
nebo na zestručněný popis v češtině zde: [url]http://www.military.cz/usa/air/future/abl/airlaser.htm [/url]
nebo podrobněji v angličtině tady: [url]http://en.wikipedia.org/wiki/YAL_1A [/url]

[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/1/17/YAL-1A_Airborne... [/img] [img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/f5/Airbornelasertu... [/img]
[Upraveno 19.9.2008 poslal pospa]

[quote]... Zrcadlo má celkem 341 ovládacích prvků, které mohou provádět až 1000 změn tvaru zrcadla za sekundu!
Celkový vyzařovaný výkon laserového děla se pohybuje řádově v několika MW, takže na zničení všech typů soudobých balistických raket propálením jejich palivové nádrže stačí 3-5 s. ...[/quote]

Mozno na uzky okruh rakiet (vacsinou asi starych) a za vybornych podmienok uznam, ale

1/ ked si spomeniem ze v Iraku mali problem s obycajnym laserovym navadzanim...

2/ kolko z tych niekolko MW raketa skutocne absorbuje?

3/ Na rychle rakety a rakety so zmenou smeru s adaptivnou optikou pod 100kHz nemaju sancu. ten 1kHz za pokojneho letu akotak, ale za horsieho pocasia?

myslim, ze to skonci ako vsetky ostatne laserove projekty. Preukaze sa moznost, pripadne sa vyrobi par exemplarov a projekt sa odlozi.

V kazdom pripade nech to len dotiahnu najdalej ako sa da, lebo v tomto projekte vidim sancu alternativnych pohonov. :)

Důvodem vysokého účinku YAL má být právě pobyt jak letounu, tak i cíle nad oblačností - ve výškách nad 10 km je atmosféra řídká a bez mraků, dýmu, prachu a podobných pro lasery nepříjemných a rozptylujících/absorbujících věcí.

[quote]Důvodem vysokého účinku YAL má být právě pobyt jak letounu, tak i cíle nad oblačností - ve výškách nad 10 km je atmosféra řídká a bez mraků, dýmu, prachu a podobných pro lasery nepříjemných a rozptylujících/absorbujících věcí. [/quote]

Velky rozptyl laseru v atmosfere byl vzdycky problem. Podobne pozemni lasery maji efektivni dosah jen radove 10km. ABL letici ve vysce nad 10km na tom bude o hodne lepe.
Nejsem si jisty jak moc pomaha adaptivni optika, ale asi vyrazne, jinak by ji nepouzili.
Pouziti infracervenych delek pro laser je zrejme jednak kvuli vysokym vykonum a i lepsimu pohlcovani energie cilovym objektem.
Jako zbran na kratkou vzdalenost lze pouzit laser o vykonu nekolika desitek kilowat a proti delostreleckemu naboji staci par stovek kilowat.
Raketu na kapalna paliva typu scud nebo soucasne iranske rakety (s tenkou stenou nadrze) bude tady mozno sestrelit na vzdalenost nekolika stovek (pry 400)km.
Rakety na TPH se silnejsi stenou budou odolnejsi, takze bude nutne strilet z kratsi vzdalenosti.

Zbran se bude hodit zrejme ve vypjatych chvilich, kdy napriklad Iran bude hrozit odpalem raket, ale jeste nedoslo k zahajeni boju, ci kratce po zahajeni boju, nez budou nalezena a zlikvidovana vsechna odpalovaci zarizeni. Zbran ma kapacitu cca 40 vystrelu, coz muze usetrit spustu trablu.

[quote][quote]
rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin. [/quote]

Tak to nefunguje. [/quote]Práveže funguje.
U PTRS Maljutka (a niektorých ďalších PTRS) je dokonca rotácia strely podmienkou fungovania, podobne aj PLRS Strela S-2 má len jeden pár riadiacich kormidiel a funguje na princípe rotácie.

[quote][quote][quote]
rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin. [/quote]

Tak to nefunguje. [/quote]Práveže funguje.
U PTRS Maljutka (a niektorých ďalších PTRS) je dokonca rotácia strely podmienkou fungovania, podobne aj PLRS Strela S-2 má len jeden pár riadiacich kormidiel a funguje na princípe rotácie. [/quote]

To je zajimave, ale jedna se o pomale raketky letajici v huste atmosfere a s kratkym doletem. Jejich pripadne sestrelovani laserem se asi nebude prilis lisit od sestrelovani delostreleckych granatu, ktere taky rotuji.
Existuji i nejake balisticke rakety, ktere pri letu rotuji? Videl jsem kdysi jeden filmecek o protiraketove obrane, kdy raketa byla vystrelena ze sila a jeste pred zazehem hlavniho motoru ji pomocne raketky roztocily. Mel jsem za to, ze je to jen pocatecni stabilizace a rotace je pozdeji zastavena. Nezjistil jsem o jaky typ se jedna.

[quote][quote][quote]
rotující rakety se řídí krátkejma (načasovanejma) pobybama kormidel nebo změnou směru spalin. [/quote]

Tak to nefunguje. [/quote]Práveže funguje.
[/quote]

Pokud by raketa rotovala dejme tomu nejakych 10 otacek za vterinu (jedna otacka za 1/10 vteriny), tak se kormidla muzou vychylit do pozadovaneho smeru pouze dvakrat za otacku dejme tomu na 1/100 vteriny. Celkove tak kormidlo muze stravit vychylene jen asi petinu casu a neustale kmitat tam a zpet.
Pro pomale letici rizene rakety proti nepohyblivym cilum to bude urcite stacit.
Pochybuju ale ze je to to prave pro balisticke rakety. Kvuli ridkemu vzduchu ve velkych vyskach by asi bylo nutno pouzit rizeni tahu, ktere bude mit urcite problem se neustale prestavovat v radech setin vteriny do neutralni polohy a pak zpet do vychylky.

Mozna je to proste u nerotujicich raket efektivnejsi a spolehlivejsi.

Existuje viacero spôsobov riadenia smeru pohybu rotujúceho objektu. U delostreleckých projektilov stredných a ve¾kých kalibrov (a tiež u balistických rakiet) sa napríklad v 70. a 80. rokoch celkom úspešne testovala metóda, založená na vysúvaní dosky v tvare kruhového segmentu z trupu strely. Fungovalo to až do rýchlosti okolo 10 000 otáčok za minútu.

K Ma¾jutke - riadenie je zabezpečené dvojicou trysiek, ktoré mechanicky kmitajú v jednej rovine a poháòané sú plynovým piestový mechanizmom - normálne preklápanie trysiek vytvára symetrický impulz. Vo vhodnej polohe telesa strely a tým aj trysiek je elektromagnetom pozdržané preklopenie trysiek a tým je vytvorený asymetrický ah motoru. Princíp je údajne použite¾ný na nariadenie striel až do rýchlosti otáčania okolo 50 otáčok za sekundu. Treba ma na pamäti, že Ma¾jutka je tiež prababička - konštrukcia pochádza z konca 50. rokov a princíp tuším ešte z II.sv.vojny.

Existuje několik řízených dělostřeleckých granátů, nemluvím o pomalu rotujících z hladkých hlavní, ale o rychle rotujících - Dart (76mm Rapid), Copperhead (155 mm) a ruský a francouzský ekvivalent - takže je to vyřešené. Žádná raketa nerotuje tak rychle jako dělostřelecký granát, navíc zrychlení nad 1000 g.

PODLE MNE JSOU GRANATY OVLADANE ZMENOU TEZISTE HLAVICE MECHANISMEM UVNITR

[quote]Existuje několik řízených dělostřeleckých granátů, nemluvím o pomalu rotujících z hladkých hlavní, ale o rychle rotujících - Dart (76mm Rapid), Copperhead (155 mm) a ruský a francouzský ekvivalent - takže je to vyřešené. Žádná raketa nerotuje tak rychle jako dělostřelecký granát, navíc zrychlení nad 1000 g. [/quote]

Granaty ci rakety rotuji z prosteho duvodu udrzeni stability. Nejsem na to expert, ale nemyslim si ze by byly zapotrebi nejake obzvlast velke rychlosti rotace. U nerizenych projektilu je to asi jedno, u rizenych bude lepsi rotovat pomaleji, aby ridici elementy staciy reagovat. Z pohledu laseru ktery by tyto projektily sestreloval je rychlost rotace vcelku nepodstatna, energie se rozlozi proste po celem obvodu plaste tak jako tak at rotuje pomale nebo rychle.
Otazkou tedy je co je vyhodnejsi pri konstrukci rizenych strel - jestli ji stabilizovat rotaci a pak staci treba dva ridici elementy ktere se budou vychylovat v radu setin ci tisicin vteriny.

Nebo je mozne taky strely nenechat rotovat a pak je nutne ji stabilizovat vice kridelky (nebo pomocnymi raketovymi motory). ktere budou reagovat pomaleji (ale efektivneji?).

Co se tyce Copperheadu, tak bych si nebyl az tak uplne jisty ze rotuje po celou dobu letu. Skoro bych rekl ze rotuje v prvni fazi kdy leti jako delostrelecky naboj a v rizene fazi se rozlozi kridelka a rotace se mozna zastavi a spise se zmeni v kluzak. Pohon nepotrebuje protoze k cili klouze z vysky a nici ho silou vybuchu naloze.
Kdyby rotovala, tak by podle meho nazoru nemohla dostatecne efektivne pouzit vtlak kridelek.

Delostrelecká granáty typu Copperhead či ruský Kitolov a Krasnopol sú vystrelované ako rotujúce, ale rýchlo strácajú rýchlos otáčania po roztvorení krídiel a kormidiel a k cie¾u letia stabilizované krídlami s malými otáčkami. Napriek tomu je ich rýchlos otáčania nieko¾ko otáčok za sekundu.
Celkom zaujímavý systém korekcie vymysleli rusi - na strele je na dne namontovaných nieko¾ko (6-8) "impulzných" raketových motorčekov na TPH s mimoriadne krátkou dobou činnosti (údajne okolo 0,1ms) - strela rotuje normálne a vo vhodnej polohe a vzdialenosti od cie¾a je jeden alebo nieko¾ko motorčekov odpálených čím strela dostáva "kopance", ktoré ju smerujú na cie¾. Manévrovací priestor strely nie je ve¾ký - z výšky cca 1km je to len 50-100 metrov, presnos dopadu (CEP) je okolo 1,5 metra. Je teda potrebné pomerne presné zamierenie do priestoru cie¾a.

Druhou vecou je distribúcia žiarenia na povrchu. Je celkom rozdiel, či je priemer stopy laseru (10-30cm) zamierený na strelu s priemerom do 20cm alebo na teleso s priemerom 2 metre. V prvom prípade má materiál cie¾a na "ochladnutie" len pol otáčka, v druhom povedzme 9/10 času jednej otáčky.

Milan81 - o tom som nepočul, aj keď by to fungova mohlo, má to dva ve¾ké problémy - potrebuješ priestor v strele na presunu a značnú "màtvu" záaž, ktorú budeš presúva a druhý - potrebuješ ve¾mi výkonné a rýchle mechanizmy, ktorými ju budeš presúva.
Aerodynamické kormidlá majú ve¾kú výhodu v tom, že malými silami pohonov kormidiel dokážeš vytvori obrovské aerodynamické riadiace sily

Dobra zprava: Rusko bude budovat jakousi protiraketovou obranu a jakousi vesmirnou obranu.

http://www.novinky.cz/clanek/150568-rusky-prezident-chce-modernizovat-ja...

To ze rakety s jadernymi nalozemi dokazi nekolikrat znicit cely svet neni nejaka novinka a uz jsme si na to davno zvykli. Je vcelku jedno jestli vam na hlavu spadne nejaka predpotopni jaderna bomba, nebo nejmodernejsi tisickrat drazsi, ucinek bude stejny.
Na kazdou zbran je ale nutne nasadit protizbran, aby rovnovaha zustala zachovana. Zatimco pred par desitkami tisic let na sebe lide hrozili klacky a ostepy (takze nutne doslo k vynalezeni stitu), ted na sebe civilizovane hrozi raketama (a vynaleza se protiraketovy stit). Princip je stejny, ale pokrok je nezadrzitelny.

hlúpe je, že sa už neobnovuje rovnováha síl, ale rovnováha strachu. Ako je známe, len šialenci sa neboja.

Inak v Rusku protiraketová obrana v podstate funguje - zabezpečuje obranu Moskvy o okolia a funkčná je zhruba od 80. rokov (systém A-135 so 64 antiraketami a rádiotechnickými prostriedkami - RL riadenie boja Don-2 a ďalšie prostriedky).

[quote]hlúpe je, že sa už neobnovuje rovnováha síl, ale rovnováha strachu. Ako je známe, len šialenci sa neboja.

Inak v Rusku protiraketová obrana v podstate funguje - zabezpečuje obranu Moskvy o okolia a funkčná je zhruba od 80. rokov (systém A-135 so 64 antiraketami a rádiotechnickými prostriedkami - RL riadenie boja Don-2 a ďalšie prostriedky). [/quote]
Čeho se bohatýr Ivan bojí, Ameriky? ta už končí. A EU? Ta se třese hrůzou aby si matičku Rus nerozhněvala.!

[quote]Čeho se bohatýr Ivan bojí, Ameriky? ta už končí. [/quote] Lenže pri odchode zo slávy môže ešte naposledy skúsi tresnú dvermi alebo skúsi odvráti neodvrátite¾né a urobi niečo šialené a zúfalé...
Zmačknú ten povestný červený gombík, napríklad.
To je to, z čoho mám aspoò ja osobne skutočne vážne obavy. Ekonomickej kríze sa nevyhneme, to by som bral ako fakt - takmer nevyhnutný ekonomický pád ameriky stiahne so sebou väčšinu sveta keď nie rovno pod vodu, tak aspoò do poriadneho bahna. Treba dúfa, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne.

[quote]Treba dúfa, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne. [/quote]koukám, že se Vám zdárně podařilo dostat do zde již uzavřeného tématu :mad: [Upraveno 28.9.2008 poslal dubest]

[quote][quote]Treba dúfa, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne. [/quote]koukám, že se Vám zdárně podařilo dostat do zde již uzavřeného tématu :mad: [Upraveno 28.9.2008 poslal dubest] [/quote]
Já se omlouvám ale mě děsně štve ta arogance nabyté svobody. A zneužívání demokracie k návratu k rétorice velkohubé a neomylné totalitní éře. Děkuji.

[quote]
Inak v Rusku protiraketová obrana v podstate funguje - zabezpečuje obranu Moskvy o okolia a funkčná je zhruba od 80. rokov (systém A-135 so 64 antiraketami a rádiotechnickými prostriedkami - RL riadenie boja Don-2 a ďalšie prostriedky). [/quote]

Nefunguje, myslim ze neni v soucasnosti aktivni. Navic sestrelovani priletajicich raket jadernou nalozi neni zadna selanka. Papalase v bunkrech by to nicmene asi ochranilo. To bylo reseni pro obdobi studene valky. V pripade plneho globalniho konfliktu by to asi stejne nebylo k nicemu.

[quote] [quote]Čeho se bohatýr Ivan bojí, Ameriky? ta už končí. [/quote] Lenže pri odchode zo slávy môže ešte naposledy skúsi tresnú dvermi alebo skúsi odvráti neodvrátite¾né a urobi niečo šialené a zúfalé...
Zmačknú ten povestný červený gombík, napríklad.
[/quote]

Myslim ze se lekate stinu. Svet mel uz parkrat opravdu blizko jaderne konfrontaci a nic se nestalo. Rusko a Amerika jsou uz od 50. let jadernymi velmocemi a jeste minimalne par desitek let jadernymi velmocemi neprestanou byt. Ikdyz bylo Rusko v nejhorsim utlumu, vzdycky melo dost sil zlikvodovat kohokoliv. Stejne tak US, ktera uz desitky let stoji nad propasti (podle nazoru nasich soudruhu).
Rusko ted proste jen chce za Evropske penize dostat zpet to o co prisli za Gorbacova a Jelcina.

Pokud by se mel Ruska nekdo bat, tak to jsou jeho byvale satelity. Pokud by se mel nekdo bat Ameriky, tak jsou to teroriste podnikajici bombove utoky na jejich zajmy.

Rusko a Americane se vzdycky nejak dohodnou, popripade nepujdou proti sobe primo.

[quote]
To je to, z čoho mám aspoò ja osobne skutočne vážne obavy. Ekonomickej kríze sa nevyhneme, to by som bral ako fakt - takmer nevyhnutný ekonomický pád ameriky stiahne so sebou väčšinu sveta keď nie rovno pod vodu, tak aspoò do poriadneho bahna. Treba dúfa, že to bahno nebude ešte aj rádioaktívne. [/quote]

Ja mam spise vazne obavy z toho, ze Evropa bude v utlumu jeste dlouho pote, co Americane budou zase v dobre kondici.

Projekt Boeing ABL dokončil pozemní část testovacího programu.
Silový laserový paprsek prošel systémem řízení palby přímo na palubě letadla, který ho zaostřil a namířil na simulovaný cíl balistické rakety.
V příštím roce začne fáze letových testů včetně sestřelu letícího cíle (air-to-air)

[url]http://www.spacewar.com/reports/Boeing_Airborne_Laser_Successfully_Activ... [/url]

Po listopadovém selhání DSP-23 zůstávají američanům jen tři operační družice včasné výstrahy - DSP-22 (2004), DSP-21 (2001) a DSP-20 (2000), tedy minimální počet pro pokrytí celé Země bez jakékoliv rezervy. DSP-19 (1999) po startu ztracena kvůli poruše 2. stupně IUS a DSP-18 (1997) je už skoro 12 let stará, takže pokud ještě funguje, moc života před sebou nemá. SBIRS se pořád opožďuje, reálně hrozí, že USA na nějakou dobu nebudou schopni hlídat celý svět.

To sa mi takmer nechce veri... To by totiž znamenalo, že sa v tejto oblasti dostávajú do takmer rovnakej situácie ako boli rusi v 90. rokoch - kozmický systém včasnej výstrahy na hrane kolapsu... Nebezpečné nielen pre USA.

Neviděl bych to tak zle, i když systém funguje bez zálohy, pokrývá celou planetu, což o součastném stavu systému Ruska říci nejde a to ani o území Spojených států.

Mrknul jsem na plány se SBIRS a máte pravdu, že to není nijak horké, v únoru startuje 1. GEO SBIRS a v prosinci 2., takže po zprovoznění 1. SBIRSu budou moct vyřadit DSP-18 a pořád mít rezervu.

[quote]v únoru startuje 1. GEO SBIRS[/quote]Byl odložen na červenec 2010.

Mně se ten UNITED STATES MILITARY MANIFEST (20 Jan 2009) nezdál, protože tam těch startů bylo moc, ale posun až na červenec 2010?

[quote]ale posun až na červenec 2010? [/quote]Tohle by asi měl být aktuální letový plán Atlasu V:
10.03.2009 WGS SV-2
24.04.2009 LRO/LCROSS
23.06.2009 ?
29.07.2009 DMSP F18 (Vandenberg)
27.08.2009 Intelsat 14
08.10.2009 SDO
xx.01.2010 X-37 OTV-1
xx.03.2010 GPS-IIF-2
xx.05.2010 AEHF-1
xx.07.2010 SBIRS-GEO 1

Jak ale koukám na ten letový plán, tak X-37 hodně odložili. Měl letět v prosinci místo LRO, pak byl odklad na únor 2009 a teď jak to vypadá, je odklad o nejméně další rok. Mají nějaký technický problém nebo je to ve financích?

[quote]X-37 ... Mají nějaký technický problém nebo je to ve financích? [/quote]X-37 je hotový, ale údajně je nějaký problém v palubním softwaru.

Letový plán Atlasu V [za šipkami jsou nové termíny]
[quote]
10.03.2009 WGS SV-2
24.04.2009 LRO/LCROSS
23.06.2009 ?
29.07.2009 DMSP F18 (Vandenberg)
27.08.2009 Intelsat 14
08.10.2009 SDO -> 14.10.2009
xx.01.2010 X-37 OTV-1 -> 15.12.2009
xx.03.2010 GPS-IIF-2 -> xx.02.2010
xx.05.2010 AEHF-1 -> odklad až na říjen 2010
xx.07.2010 SBIRS-GEO 1 -> xx.03.2010
[/quote]

Aktuální letový plán Atlasu V (podle nasaspaceflight.com):

31.03.2009 WGS-2
20.05.2009 LRO/LCROSS
22.07.2009 X-37 OTV-1
26.08.2009 DMSP F18 (Vandenberg)
29.09.2009 Intelsat 14
19.11.2009 SDO
xx.01.2010 TBC
xx.03.2010 GPS-IIF-2
xx.04.2010 X-37 OTV-2
xx.06.2010 SBIRS-GEO 1

Projekt Boeing ABL přešel 21.4.2009 do letové fáze testovacího programu laserové zbraně.

[url]http://www.boeing.com/defense-space/military/abl/2009/q2/090424a_nr.html [/url]

[img]http://www.boeing.com/defense-space/military/abl/pics-clips/images/midre... [/img]

Opět s dvouměsíčním odstupem sem dávám upravený letový plán rakety Atlas V.

17.06.2009 LRO/LCROSS
17.07.2009 PAN [ http://www.spaceflightnow.com/news/n0905/26milspace/ ]
14.08.2009 DMSP F18 (Vandenberg)
18.09.2009 Intelsat 14
14.10.2009 SDO
xx.01.2010 X-37B OTV-1
xx.03.2010 GPS-IIF-2
xx.05.2010 SBIRS-GEO 1

Americké satelity pomáhají Francouzům najít trosky Airbusu A-330. Francie má na orbitě jen Helios 2A, Helios 1A je 14 let starý a nikde sem nenašel, jestli vůbec funguje, Helios 1B shořel v atmosféře 2005 po selhání elektriky. SPOT s 5 m rozlišením je pro tyto úkoly k ničemu. Klasických vojenských snímkovacích satelitů už moc není, USA mají snad 3 KH-12/13, Čína má 3 JB, Rusko má jediný Kosmos s návratovými pouzdry. Ještě že jsou komerční GeoEye a WorldView, Ikonos a Quickbird taky ještě fungují.

[quote]Americké satelity pomáhají Francouzům najít trosky Airbusu A-330.[/quote]

Viz
[url]http://www.spaceflightnow.com/news/n0906/01crash/ [/url]

Takže spíš doufají v družice DSP, že detekovali výbuch a plameny na hladině. Pokud spadl za bouře, nemuseli vidět vůbec nic přes clonu mraků, při nárazu na hladinu nemuselo vůbec dojít k výbuchu a požáru.
Radarový Lacrosse, který by mohl najít plovoucí trosky, je v nevýhodě, protože těžko detekuje polštářky a kusy plastiku, doufají, že zůstaly plavat neporušené kusy křídla, ocasních ploch nebo kompozity s obsahem kovů (např. různé fólie).

[quote]... Helios 1B shořel v atmosféře 2005 po selhání elektriky ...[/quote]

V různých materiálech se objevilo, že Hélios 1B buď "se rozpadl na kousky", nebo "byl zničen výbuchem", nebo "shořel v atmosféře", nebo "byl naveden do atmosféry". Nic z toho není pravda.

Poté, co bylo jeho užitečné zatížení vyřazeno z provozu zkratem, byla dne 2004-10-21 motorickým manévrem snížena výška jeho dráhy z 680-682 km na 638-342 km. To proto, aby po případné explozi akumulátorů (přehřátím v důsledku možného přetížení při velkém odběru po dalších zkratech), nebo exploze pohonných látek v korekčním systému by mohly vzniklé trosky ohrozit 1A, případně tehdy chystanou družici Hélios 2A (startovala 2004-12-18 a byla navedena na dráhu ve výši 681-683 km , tedy ve stejné výšce, ve které se pohyboval před havárií Hélios 1B). Šlo o analogii principu "odkládací dráhy" ("graveyard orbit"), používané u stacionárních družic.

Jinak shrnuto: družice neexplodovala (na dráze jsou ze startu 1999-064 jen tři objekty) a stále vesele obíhá jako mrtvé těleso kolem Země a její přirozenou životnost odhaduji na nějakých 600 až 1000 let.

Takže Hélios 1B ještě nezanikl, ale nefunguje. Helios 1A ještě funguje? Na oficiálních stránkách jsem nic nenašel.
Zajímavé je, že pokud jde o špionážní družice, je Rusko až na pátém místě za USA, Čínou, Japonskem a Evropou (francouzské optické, italské a německé radarové družice).

[quote]... Helios 1A ještě funguje? ...[/quote]

Pravděpodobně nikoliv, jeho plánovaná životnost byla 5 roků a byl vypuštěn 1995-07-07, tedy skoro před 14 roky. Oficiálně to ale taky nemám potvrzeno.

Další dvouměsíční aktualizace plánu startů rakety Atlas V.

21.08.2009 PAN
03.09.2009 DMSP F18 (Vandenberg)
14.10.2009 Intelsat 14
04.12.2009 SDO
XX.02.2010 X-37B OTV-1
XX.04.2010 GPS-IIF-2
XX.05.2010 SBIRS-GEO 1

Zajímal by mne podobný plán letů Delta IV a Delta IV Heavy

Pages