raketoplán X-37

Primary tabs

Na adrese \"[url]http://www.space.com/imageoftheday/image_of_day_060407.html[/url]\", je snímek \"raketoplánu\" X-37. Tento projek od NASA převzala DARPA a s pomocí B.Rutana jej dále vyvíjí. Mně se to líbí pro LEO víc než CEV.

Jak se Vám líbí?

Asi by se zde nenašel člověk kterému by se to nelíbilo :).
Ale je otázka, jakou užitečnou hmotnost ve výsledku tento systém na LEO vynese.

Neviděl někdo snímek tělesa X 37 po přistání? Nějak přejel konec dráhy a rozbilo se prý přední přistávací kolo? LL

Pochybuju, ze se Rutan jakymkoliv zpusobem podili na vyvoji X-37 ci jeho nasledovniku. DARPA si na X-37 (ktery je myslim jen pouhym funkcnim modelem) zrejme zkousi automaticke pristani, tedy to, co uz kdysi zvladl Buran. Vojaci nemaji jakekoliv plany na lidskou pritomnost ve vesmiru, tudiz X-37 je pro ne jen zkusebna technologii pro automaticke systemy.
Mozna ze se jednou posadky budou dopravovat na orbitu uvnitr nejakeho okridleneho ore (krome umirajiciho STS), ale myslim ze NASA uz v tom mit prsty nebude.
CEV taky neni primarne pro LEO, takze nemuze v efektivite soutezit se Soujuzem, Shenzou ci jakoukoliv jinou lodi, ktera byla postavena specialne pro LEO.

podle tohohle clanku http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=21324 by prvni X-37B (nebo jeho nastupce) mel vzletnout do vesmiru na rakete Atlas V nekdy behem roku 2008 - DARPA by si jim rada testovala technologie ve vesmiru, vse plne automaticke ...

zítra v noci našeho času start, startovací okno: 7:52 p.m.- 8:01 p.m. EDT, odkaz na mission control centre je stejný jako poslal nick alamo: http://www.spaceflightnow.com/atlas/av012/status.html

[quote]podle tohohle clanku http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=21324 by prvni X-37B (nebo jeho nastupce) mel vzletnout do vesmiru na rakete Atlas V nekdy behem roku 2008 - DARPA by si jim rada testovala technologie ve vesmiru, vse plne automaticke ... [/quote]

Snažil jsem se najít nějaké další podrobnosti a pokusím se popsat můj výsledný dojem ...

Myslím si, že X-37B je především systém pro návrat materiálu z LEO na zem.

Armáda má několik možností, jak poslat věci nahoru ale žádnou pro návrat zpátky na zem. Některé vojenské technologie prostě nechce nechat povalovat na oběžné dráze. Stejně tak výsledky experimentů a materiálové vzorky potřebujete dostat do vybavených pozemských laboratoří ...

Zatím stále měli v záloze "nouzovou možnost" návratu pomocí STS, ale to končí. Potenciál "zpracování vzorků" na ISS pro americkou armádu je také passé - jednak tam do toho každej vidí a za druhé amerika už ani na ISS zachvilku nebude.

Pro tuhle konspirační teorii svědčí i fakt, že při nosnosti rakety se do X37B nevejde moc velký a těžký náklad. Takže předpokládám, spíš že si veze palivo pro manévrování na oběžné dráze. Skutečnost, že je při startu pod aerodynamickým krytem zase zjednodušuje návrh tepelné ochrany (a umožòuje další vlastnosti - například STEALTH technologie - tedy např: použití nátěru s nízkou odrazivostí radarových paprsků).

... ale to jsou jen spekulace ...

[quote]Pochybuju, ze se Rutan jakymkoliv zpusobem podili na vyvoji X-37 ci jeho nasledovniku. ... [/quote]
Rutan akurat poskytol white knight II.

http://www.hitechweb.genezis.eu/xspace.htm

Ad AD kryt.
X37 je vztlakove teleso. s AD krytom nesposobuje nosnej rakete problemy a je chraneny pri starte. [Editoval 21.4.2010 martinjediny]

[quote]Armáda má několik možností, jak poslat věci nahoru ale žádnou pro návrat zpátky na zem. Některé vojenské technologie prostě nechce nechat povalovat na oběžné dráze. Stejně tak výsledky experimentů a materiálové vzorky potřebujete dostat do vybavených pozemských laboratoří ... [/quote] Vztlakové telesá, aerodynamické objekty typu waverider a im podobné hypersonické systémy sú ve¾mi zaujímavé pri prekonávaní protiraketovej obrany a pri prieniku radarovými systémami včasnej výstrahy. Poskytujú rovnakú výhodu ako systémy FOBS, ale nevzahujú sa na ne ich obmedzenia.

Oficiální stručný popis má Spaceflight Now na

[url]http://spaceflightnow.com/atlas/av012/x37factsheet.pdf [/url]

Rozhybu teraz vyvoj Rusi?

btw. neviem, jak to rozdycha David, ze zvitazila koncepcia Buranu ;)

[quote]Rozhybu teraz vyvoj Rusi?

btw. neviem, jak to rozdycha David, ze zvitazila koncepcia Buranu ;)

[/quote]

Mno, nebo návrat koncepce Dyna Soar... ;)

[quote]Pro tuhle konspirační teorii svědčí i fakt, že při nosnosti rakety se do X37B nevejde moc velký a těžký náklad. Takže předpokládám, spíš že si veze palivo pro manévrování na oběžné dráze.[/quote]

Co jsem se dočetl, tak by nosnost měly být 550 kg (informace někdy z roku 2003/2004) nyní neuvádí USAF žádné číslo (nebo jsem jej nenašel), ale mluví o stovkách kg, což nění v rozporu s těmi 550. Myslím si, že to bude ale míò. Dále podle mně se hlavní využití X-37B nebo jak se to pak bude jmenovat najde u misí, které vyžadují množstí manévrů na oběžné dráze (tomu odpovídá i ΔV) - může jít např. o inspekci vlastních či cizích/nepřátelských družic.

[quote]...Mno, nebo návrat koncepce Dyna Soar... ;) [/quote]
To hej, ale to by som nemohol podpichnut. Na druhej strane x-20 sa preletel len v zmensenej mierke a jeho vyvoj bol zastaveny.

Ale opat to bol odezdikezdizmus. Zastavena bola vyroba prototypu na ostry start. Nie pre technicke problemy. Nie pre peniaze. V prospech perspektivnejsej koncepcie! :D

Mám ten dojem, že amíci jsou totálně roztříštění. Něco si vyvíjí armáda, něco nasa, něco soukromě a dohromady mají houno. ;)

btw. neviem, jak to rozdycha David, ze zvitazila koncepcia Buranu ;)
Mno, nebo návrat koncepce Dyna Soar... ;) [/quote]
Koncepce Buran/Energija je zcela odlišná, souhlasím s Martinem K., jde o koncepci Dyna Soar

[quote]...Koncepce Buran/Energija je zcela odlišná, souhlasím s Martinem K., jde o koncepci Dyna Soar [/quote]
V com je odlisna okrem polohy voci nosnej rakete?

Ale ano, skutocne Dynasoar so svojimi rozmermi i nosnostou 450kg, je daleko presnejsi pre porovnanie s X-37

Co ale nic nemeni na veci, ze Rusi odskusali tuto, resp. podobnu koncepciu vo vacsom a skor.
Ked si Rusi postavia minimodel Buranu, tak ho spokojne vynesu na spici ktorejkolvek svojej rakety a budu tam, kam sa dopracovali amici.

Otazka skor smerovala k uvahe, ci sa pustia Rusi do niecoho pokrocilejsieho.

Ked si Rusi postavia minimodel Buranu, tak ho spokojne vynesu na spici ktorejkolvek svojej rakety a budu tam, kam sa dopracovali amici.
Otazka skor smerovala k uvahe, ci sa pustia Rusi do niecoho pokrocilejsieho. [/quote]
Zkoušky s "maketami" na špici raket Rusové dělali už dříve. V 60. letech Čeloměj a potom hlavně "bory" z dílny dnešní korporace Energija, kde také zvažovali varianty miniraketoplánu na "špici" rakety a nikoli na boku jako v systému Buran(Eněrgija. Šlo o cesty zkoušek a hledání. Předem podotýkám, že mi nejde o "prvenství" toho či onoho! Všechny uvedené "cesty" jsou totiž zajímavé a je zbytečné se jakkoli "ideologicky" hádat, kdo byl první. Je například škoda, že o Čelomějových zkouškách je doposud známo velmi málo.

BOR-2 letel už niekedy v roku 1969 na suborbitálnej dráhy

Sovieti testovali BOR-4 (dlhý 3,87m, s rozpätím 2,88m a počiatočnou 1450kg) štyri krát. Boli vynášané raketou Cosmos 3 (R-14) z Kapustin Jar a pristávali obvykle po jednom oblete Zeme.
KOSMOS 1374 04.06.1982 - suborbitálny let - pristál v Indickom oceáne, asi 900km východne od Austrálie http://www.lib.cas.cz/space.40/1982/054A.HTM
KOSMOS 1445 16.03.1983 - orbitálny let - pristál v Indickom oceáne, asi 900km východne od Austrálie http://www.lib.cas.cz/space.40/1983/017A.HTM
KOSMOS 1517 27.12.1983 - orbitálny let - pristál v Čiernom mori neďaleko Krymu http://www.lib.cas.cz/space.40/1983/125A.HTM
KOSMOS 1614 19.12.1984 - orbitálny let - pristál v Čiernom mori neďaleko Krymu http://www.lib.cas.cz/space.40/1984/126A.HTM

BOR-5 (model Buranu v mierke 1:8, hmotnos okolo 1400kg) bol testovaný pä krát na suborbitálnej dráhe v rokoch 1984-1988. Jeden letový exemplár je i v Technikmuseum Speyer [Upraveno 22.4.2010 Alchymista]

[quote]Ked si Rusi postavia minimodel Buranu, tak ho spokojne vynesu na spici ktorejkolvek svojej rakety a budu tam, kam sa dopracovali amici.[/quote] To nie je celkom pravda.
X-37 je okrem iného určený na testy nových materiálov tepelnej ochrany a ďalších systémov, oproti BORom je teda zasa o kus vpredu.
A to i po stránke riešenia aerodynamiky návratového telesa, kde neexistujú iné možnosti overenia teoretických a praktických výpočtov tepelného režimu a obtekania, ako praktický letový test.

Rusi nateraz nemajú rozbehnutý žiadny vývojový program do štádia, v ktorom by podobný test mal nejaký praktický zmysel. Ovšem taký let modelu Klipper 1:4 - to by bolo už iné kafe...
[Upraveno 22.4.2010 Alchymista]

Čeloměj: MP-1, 27.12.1961, nosič R-5, Kapustin Jar, suborbitální dráha (405 km), vstup do atmosféry 1760km od místa startu, přistání nebylo plánováno
Čeloměj: M-12 (MP-12), 21.3.1963, v tajné oficiální zprávě uveden jako "raketoplán"), nosič R-12, hmotnost objektu 1700 kg, výška suborbitální dráhy 400 km, přistání ve vzdál. 1900 km na padáku (viz Kamanin, jiní autoři uvádějí "rozpad v atmosféře")
Projekty "Raketoplan" a "Kosmoplan" oficiálně zastaveny 22.5.1964 tajným rozhodnutím ÚV KSSR a RM SSSR.
Zkoušky BOR (Bezpilotnyj Orbitalnyj Raketoplan) v rámci projektu Spiral na suborbitální dráze v roce 1969 = 3 modely raketového kluzáku v měřítku 1:2 a 1:3.
BOR-1 (délka 3 m, 800 kg, dřevěná maketa), oddělení od nosiče ve výšce 100 km, shořel. BOR-2 a BOR-3 přistání v oblasti Kapustinného Jaru. V roce 1969 projekt Spiral zrušen (více např. Toufar: Utajený vesmír, MOBA, Brno 2004) .

Dnes se má do vesmíru na palubě rakety Atlas-5 vydat "kosmický letoun" X-37B alias OTV. Ale nikde se nepíše čas startu. Je pravda že odchodem STS ze scény upadá zájem fanoušků NASA o americkou kosmonautiku a věnovat se budem úspěchům v dobívání kosmu Ruska, Číny a Indie. Až v roce 2030 se fandové NASA dočkají nového dobívání planet v naši sluneční soustavě.

Čas startu je samozřejmě uveden na více místech(i v tomto vlákně:-), resp. také např. na dobře známém: http://www.spaceflightnow.com/

[quote]Mám ten dojem, že amíci jsou totálně roztříštění. Něco si vyvíjí armáda, něco nasa, něco soukromě a dohromady mají houno. ;) [/quote]

Soukrome a za sve penize si muzete vyvijet cokoliv co neodporuje platnym zakonum - to je proste princip demokracii.

A armada zcela jiste nevyviji pilotovany prostredek.

Pěkné to bylo :)

X-37 je krasny orbitalni bombarder (az do vysky 950km).
Ci si jen chteji amici cajznout spionazni druzice jinejch statu?

[quote]X-37 je krasny orbitalni bombarder (az do vysky 950km).
Ci si jen chteji amici cajznout spionazni druzice jinejch statu?

[/quote]

skor to druhe. Ani ne cajznout, skor omrknut

K omrknutí je potřeba návratový prostředek?

Já bych na to spíš viděl obyčejnou družici, hlavně s dostatečnou zásobou paliva pro orbitální manévry. Křídla jsou na orbitě na ozdobu.

No, časem se snad dozvíme aspoò o změnách dráhy.

skor to druhe. Ani ne cajznout, skor omrknut [/quote]
Je to tak Amíci jsou úplní blbci, nic neumějí tak to tam musí od Číòanů a Rusů okopčit. Takový mròavý raketoplán je nanic ale na pořádný nemají už jim došel dech, zato Sověti takových kamikaze minraketoplánů mají hromadu. :P

hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .

[quote]hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .

[/quote]

:D jasne, tajny vojensky projekt o ktorom sa vie iba to co sa neda utajit, a na nete bude delta V, operacne moznosti, vybavenie...
Aj keby niekde bolo, moc by som tomu neveril...

[quote][quote]hezký den. podařilo se někomu najít
udaj jaké má X-37B delta véčko po
vypuštění ??
díky .

[/quote]

:D jasne, tajny vojensky projekt o ktorom sa vie iba to co sa neda utajit, a na nete bude delta V, operacne moznosti, vybavenie...
Aj keby niekde bolo, moc by som tomu neveril... [/quote]

Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu.

Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu. [/quote]

Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost,
když se vezme v uvahu že to původně měla nést Delta 2.
D.4 501 bude mít tak 9.5 t na LEO, takže taky otázka na
jakou dráhu bylo původní navedení. Tam asi byla velká
rezerva..
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,

[quote]

Ale mozes hadat.
Palivo zrejme dlhodobo skladovatelne (Isp 2800?) moze byt ulozene v odhadzovacej nadrzi v nakladovom priestore. Obzvlast, ak ma manevrovat po orbite a nieco priniest dole.
Mnozstvo paliva je max. rozdiel medzi vlastnou hmotnostou a nosnostou nosica. (resp. do objemu trupu)
Takze delta V max. nepresiahne hodnotu. [/quote]

Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost,
když se vezme v uvahu že to původně měla nést Delta 2.
D.4 501 bude mít tak 9.5 t na LEO, takže taky otázka na
jakou dráhu bylo původní navedení. Tam asi byla velká
rezerva..
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,
[/quote]
je to mozne. naviac predpokladam, ze v nakladnom priestore v pripade potreby dokaze niest pridavnu nadrz s niekolkymi tonami paliva.

Na druhej strane ak ma v nakladovom priestore naklad, bude dV mensie.

Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ?,
[/quote] Kdovi jestli není použita na x37b pro manévrováni na oběžné dráze fungl nová hnací jednotka VASIMR která má také pracovat na ISS.

[quote]Zřejmě těch 5000 kg představuje "plnou" startovací hmotnost, ...
Laický odhad množství paliva v samotném orbiteru ...
řekněme 1500 kg ?? Což by Isp okolo 2800 znamenalo
deltu cca 1000. je to možné ? [/quote] Osobně se domnívám, že pokud je skutečně plná startovací hmotnost X-37B cca 5000 kg, tak tam moc paliva asi nebude. Když vezmu v úvahu, že X-37B má délku cca 9 metrů, rozpětí 4,5 m a výšku téměř 3 m, tak jen samotná konstrukce a tepelná ochrana musí prostě něco vážit. Prototyp X-38/CRV byl zhruba stejně velký, ale měl hmotnost cca 10000 kg (tedy dvojnásobnou proti X-37B).

Nemůžeme tedy říci, kolik paliva je v X-37B, můžeme jen konstatovat, že pokud má X-37B celkovou startovací hmotnost (včetně paliva) cca 5000 kg a z toho je paliva 1500 kg, tak při Isp = 2800 Ns/kg má teoretickou zásobu rychlosti (delta-V) cca 1000 m/s. Pokud by paliva bylo 1000 kg, tak by delta-V bylo cca 500 m/s a pokud by paliva bylo 500 kg, tak by delta-V bylo cca 300 m/s. Osobně se odhadem kloním spíš k té poslední (nejnižší) hodnotě.

Liší se nějak použité ohnivzdorné materiály na povrchu X-37 od orbiteru STS? Na Wiki píšou že tam je nějaký vylepšený systém tepelné ochrany.

X-37 nie je "iba" demonštrátor?
až na základe skúsenosti s ním by sa malo prejs ku konštrukcii čohosi väčšieho, čo bude nasadené "operačne"

Nadace Secure World Foundation (SWF) vydala svůj vlastní "Fact Sheet" k X-37B, ve kterém zkoumá a hodnotí možné oblasti použití tohoto bezpilotního raketoplánu. Podle názoru autorů dokumentu je X-37B nejlépe využitelný jako nosič různých senzorů a pro testování nových zařízení v kosmu (pro každou misi může být být vybaven jinou sestavou senzorů a zařízení). To je pravděpodobně i náplní současné mise X-37B OTV-1. O něco méně vhodnější by prý bylo využití X-37B k vypouštění malých družic. Ještě menší použitelnost má podle autorů zprávy využití pro opravy nebo dotankování starších družic, pro inspekci družic, případně pro zachycení starších družic a jejich dopravu na Zemi. Naprosto nevýhodné by prý bylo použití X-37B jako nosiče zbraní pro útok z oběžné dráhy.

Podle informací ve zprávě se už staví druhý exemplář X-37B.

http://www.spacewar.com/reports/New_Fact_Sheet_Details_Likely_Roles_Of_U...
http://www.secureworldfoundation.org/images/X-37BOTVFactsheet.pdf

Zajímavá je také informace převzatá z Jonathan's Space Reportu z 11.5.2010, podle které byl X-37B naveden na dráhu ve výši cca 400 km se sklonem cca 40°, ale protože nosná raketa Atlas V byla pro tento účel příliš silná, tak horní stupeò Centaur po oddělení od raketoplánu znovu zapálil svůj motor a zbytek paliva mu stačil na dosažení únikové rychlosti, takže Centaur přešel na heliocentrickou dráhu.

Ted Molczan, Kevin Fetter a Greg Roberts dnes brzy rano oznamili, ze pozorovali objekt, ktery identifikovali jako experimentalni americky raketoplan X-37B OTV-1.

TLE je nasledujici:
1 36514U 10015A 10141.34117384 .00001134 00000-0 17740-4 0 09
2 36514 39.9923 182.0995 0015696 192.8143 167.2271 15.52662300 01

Data byla jiz vlozena do Heavens-Above.

Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani?

[quote]Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani? [/quote]
Payload & Payload Bay: 500 lb, 7 ft x 4 ft
http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-37

Pri starte by si kolenami zapchaval usi, ak by chcel zaujat najvyhodnejsiu / prezitelnu polohu
Pristatie typujem optimistickejsie.

[quote]Myslite ze by se do x37 vesel clovek ve skafandru? Prezil by start a pristani? [/quote] Osobně si to dovedu klidně představit. Nosnost je dostatečná (přes 200 kg), volný prostor vyhovující (přes 2 x 1 x 1 m) a přetížení bude určitě také snesitelné (pod 6 G). Nevidím žádný důvod, proč by člověk ve skafandru nemohl absolvovat krátkou misi uvnitř X-37B (max. několik hodin/oběhů) včetně přistání.

Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo?

[quote]Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo? [/quote]
225kg k dispozicii
-------------------
82 kg Aldrinov Mesacny skafander
80 kg Aldrin
20 kg otocne kreslo
43 kg rezerva (naradie + extra podpora zivota)

Nudzovo dosiahnu mozno az dva dni k dispozicii.

[quote]Je třeba počítat i s křeslem. Koli váží člověk, skafandr a křeslo? [/quote] Chlap sa počíta cca 75-80kg, skafander musí by podobného typu ako skafandre pre výstup do vesmíru, kvôli absencii iného systému zachovania životných podmienok - Orlan váži okolo 90kg, Shuttle EMU okolo 65kg, budúci NASA Mark III má ma okolo 35-40kg. Keďže tieto skafandre sú tuhé, kreslo nemusí by anatomické - to naopak musí zabezpeči samotný skafander, takže jeho váha zrejme o čosi narastie a pohyblivos naopak klesne. Nejaká rámová konštrukcia "kresla" pre skafander, vybavená zámkami a tlmičmi by sa mohla zmesti do 25-40kg.
Takže sa dostaneš niekam na 180-185kg s "minimalistickým" vybavením a doba letu môže by 12-24 hodín s externou či doplnkovou zásobou kyslíku.

Myslíte, že je levnější budovat drahé velké raketoplány a posílat lidi opravovat družice na oběžnou dráhu, nebo je levnější pochroumanou družici zachytit levným malým raketoplánem, dopravit na Zem, dole ve vším komfortu opravit a pak jí zase vynést nahoru? Navíc může X37 fungovat jako orbitální tanker družic. A ještě tím, že se vynáší na raketě, se může raketa vyvíjet nezávisle na raketoplánu. Mě se tento scénář zdá nejpravděpodobnější. Jak vám?

[quote]je levnější budovat drahé velké raketoplány a posílat lidi opravovat družice na oběžnou dráhu, nebo je levnější pochroumanou družici zachytit levným malým raketoplánem, dopravit na Zem, dole ve vším komfortu opravit a pak jí zase vynést nahoru? [/quote]
To je otázka ekonomiky letov.
Ko¾ko stojí let rakety alebo let raketoplánu?
Ko¾ko stojí výroba náhradnej družice?
Ko¾ko stojí opravárenská misia a náhradné diely?

Oprava družice na obežnej dráhe je výhodná, pokia¾ by náklady na stavbu náhradnej družice a jej vynesenie vysoko presahovali náklady na opravárenskú misiu - to je napríklad prípad HST, u ktorého náklady na vývoj a stavbu dosiahli 1,175 miliardy dolárov. Cena za servisnú misiu dosahuje asi 500 milionov dolárov vrátane náhradných dielov - cena za dopravu na Zem a opätovné vypustenie vyžaduje dva lety raketoplánu, teda najmenej 900 milionov dolárov plus cenu náhradných dielov a prác. Aby sa doprava družice na Zem a jej opätovné vypustenie vyplatila, cena družice by zrejme musela vysoko presahova cenu HST a porucha by musela by takého typu, aby sa nedala odstráni na obežnej dráhe...

Nič také ako "malý a lacný raketoplán" neexistuje. Zvl᚝ nie, pokia¾ na dosiahnutie obežnej dráhy potrebuje klasický raketový nosič (X-37 bol vynesený raketou Atlas V).
Ani ako prostriedok doplòovania pohonných hmôt nie je miniraktoplán výhodný - užitočný náklad je len okolo 250kg pri celkovej hmotnosti 5 ton, pritom cena štartu rakety Atlas (Atlas 2AS) bola v roku 2000 okolo 97-98 milionov dolárov, Atlas V 138 mil dolárov v roku 2004, aktuálne 170-200 milionov. Pre porovnanie:
Progress váži 7150-7250kg a dopravuje 2230-2350kg nákladu, z toho môže by až 1800kg kusového nákladu alebo až 1950kg rôznych kvapalín. Ako čisto tankovací by zrejme zvládol do 2500kg paliva, cena lode nezistená (odhad okolo 40 milionov dolárov), cena štartu Sojuz-U bola 38 mil dolárov v roku 2000, aktuálna okolo 55-66 milionov.
ATV pri celkovej hmotnosti 20750kg dopravuje 7667kg nákladu, cena prvej lode bola okolo 300 milionov dolárov, cena štartu Ariane 5 bola okolo 165 milionov dolárov v roku 2000, aktuálna okolo 300 milionov.
Náklad paliva teda môže predstavova 30-40% celkovej hmotnosti jednorázovej automatickej nákladnej lode. Pokia¾ teda postavíme jednorázový prostriedok doplòovania pohonných hmôt s celkovou hmotnosou 5 ton, bude schopný dopravova najmenej jeden a pol tony, možno až dve tony paliva - teda najmenej šes, možno až osem krát to¾ko ako X-37. Pritom bude potrebova jeden raketový nosič, na rozdiel od X-37, ktorý ich spotrebuje šes až osem.

Každý viacnásobne použite¾ný prostriedok, ktorý nie je vytvorený ako úplný mnohonásobne použite¾ný systém pohorí na najmenej jednej z týchto vecí:
- výrobné náklady - mnohonásobne použite¾né zariadenie je vždy drahšie ako jednorázové
- náklady na medziletovú údržbu - u jednorázového prostriedku úplne odpadajú
- náklady na jednorázovo použité časti
- efektivita - kým u mnohonásobne použite¾ného prostriedku predstavuje užitočný náklad menej než 25% nosnosti systému, jednorázový systém využíva prakticky celú nosnos systému

Raketoplán alebo iný viacnásobne použite¾ný systém je výhodný, pokia¾ je "plne vyažený" obomi smermi, pokia¾ obsahuje minimum jednorázovo použitých častí a pokia¾ náklady na medziletovú údržbu sú nižšie (výrazne) ako výrobné náklady jednorázového prostriedku a pokia¾ životnos mnohonásobne použite¾ného prostriedku dosahuje desiatky použití.
[Upraveno 12.8.2010 Alchymista]

Alchymista, ve¾mi dobrý článok a iba ažko spochybnite¾ný. Niekto na òom nájde nejake drobné nezrovnalosti ale budú to naozaj iba kozmetické drobnosti.

[quote]Alchymista, ve¾mi dobrý článok a iba ažko spochybnite¾ný. Niekto na òom nájde nejake drobné nezrovnalosti ale budú to naozaj iba kozmetické drobnosti. [/quote]Pod to bych se chtěl také podepsat. Díky Alchymisto za kvalitní rozbor na dané téma. :)

Pages