Nosné rakety

Primary tabs

Patek Luboš:

Chtěl jsem si něco přečíst o NR Proton, a nevěřil vlastním očím.Článek začíná větamy,cituji:\"Jde o raketu se smíšeným řazením stupòů. První stupeò tvoří šest válcových bloků po obvodu centrálně uloženého druhého stupně. Ten však začíná pracovat až v okamžiku, kdy motory prvního stupně svoji funkci skončí.

Oba stupně používají motorů RD-253. Pohonnou jednotku tvoří čtyři motory, každý s vlastním turbočerpadlovým agregátem, poháněným generátorovým plynem o tlaku 39,4 MPa.\" Tyto věty odpoví tak roku
1972 kdy se nevědělo jak vypadá NR Proton.

tak to jsem nejak nepochopil, ale nevadi:
pokud jste shanel neco o Protonu, tak zkuste tady: http://www.russianspaceweb.com/proton.html
http://www.astronautix.com/lvfam/ur.htm (je potreba vybrat to spravne :)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Proton_%28nosn%C3%A1_raketa%29

Výše uvedený popis rakety Proton skutečně pochází z některé u nás vydaných knih kolem roku 1980. Z nedostatku jiných zdrojů jsem ho kdysi (před cca deseti lety) zařadil do webu MEK (který je nyní částečně součástí www.kosmo.cz). Jediným důvodem toho, že tento text nebyl dosud aktualizován je to, že jsem se k tomu prostě nedostal a za celou tu dobu se nenašel jiný ochotný zájemce, který by se toho ujal. Měl bys, Luboši, chu a možnost se tomu věnovat a opravit to? Pokud ano, tak se ozvi. Můj e-mail je ales@kosmo.cz .

Omlouvám se za nepřesnost.Tímto začíná článek o nosné raketě na těchto stránkách v oddíle \"Rakety\", což na servru zabývajícího se kosmonautikou je ostuda.Jedná se článek převzatý z knihy \"Rakety a kosmodromy\" od B.Růžičky a L.Popelínského z roku 1986 nakladatelství Naše vojsko.

[quote]Omlouvám se za nepřesnost.Tímto začíná článek o nosné raketě na těchto stránkách v oddíle \"Rakety\", což na servru zabývajícího se kosmonautikou je ostuda.Jedná se článek převzatý z knihy \"Rakety a kosmodromy\" od B.Růžičky a L.Popelínského z roku 1986 nakladatelství Naše vojsko. [/quote]Toto byla odpověď na reakci Václavíka Michala.
Pokud budu mít čas tak se ozvu a domluvíme se na opravě popisu NR Proton.

[quote][quote]Omlouvám se za nepřesnost.Tímto začíná článek o nosné raketě na těchto stránkách v oddíle \"Rakety\", což na servru zabývajícího se kosmonautikou je ostuda.Jedná se článek převzatý z knihy \"Rakety a kosmodromy\" od B.Růžičky a L.Popelínského z roku 1986 nakladatelství Naše vojsko. [/quote]Toto byla odpověď na reakci Václavíka Michala.
Pokud budu mít čas tak se ozvu a domluvíme se na opravě popisu NR Proton.
[/quote]

Uz jsem se zorientoval a pripojuji se k Alesovi :)

Dobrý den.

Když nyní slyším všechno to plánování a potíže před starty nosných raket, přemýšlím, jestli vůbec některá ze současných raket odstartovala tak nějak před původně plánovaným termínem.

Mně se zdá, že to je čím dál více problém - vypustit nosnou raketu včas. Za Brežněva se podle mě startovalo tak nějak více \"na čas\".

Ještě bych chtěl upozornit, že včasný start nově vyvinuté brazilské kosmické rakety VLS-1 nepovažuji v tomto smyslu za regulérní.

Máte někdo něco k tomuto tématu?

S pozdravem Georgeek

[quote]...Fénix má být nosič střední třídy s nosností na LEO do 17 tun a na GEO do 2,5 tuny. V FKP-25 je na něj vyčleněno 29,3 miliardy rublů, přičemž do roku 2025 raketa nepoletí.
Souvislost se superraketou je ta, že někdy budoucnu by se Fénix mohl stát jejím prvním stupněm (zřejmě ve svazku). Na technologie této superrakety o nosnosti minimálně 80 tun na LEO a minimálně 20 tun na lunární polární dráhu se má v FKP-25 vydat 24,3 miliardy rublů.
http://tass.ru/kosmos/2599200 [/quote]

celkom zaujimave citanie. 29mld rublov je v sucastnosti cca 350 mil. co by vzhladom na to ze pohon maju k dispozicii mohlo byt teoreticky dostacujuce, otazka je ci sa to niekde po ceste nerozpusti :).
tochu ma zaraza nepomer vynosu na LEO a GEO (17t vs. 2,5t), to je menej nez Sojuz 2 (8t vs. 2,8-3,1t) nebude tam niekde preklep v povodnom clanku?

Podle všech článků ( nejhorší jsou jako vždy novinářské), je odložen vývoj A5V ( zřejmě také z kvůli zařazení nákladů na Fénix). Nejdůležitější z Angar bude A5P, která je určena pro vynášení FEDERACE ( podivný název pro novou loď) . To bude jen dvoustupòová raketa s nosností na LEO 20 tun. Druhý stupeò bude vlastně střední modul, který po odpojením 4 postranních bude mít ještě značnou zásobu paliva, nebo krátce po startu bude ztlumen na 30%. Důvodem je velká jednoduchost a start obou stupòů u země, což podstatně zvyšuje bezpečnost posádky.
Dále bude zkoušena klasická A5-KVTK, která už letěla z Plesecku, ale s horním stupněm Breez.
Obě tyto rakety by měly mít testovací lety v 2021 z universální rampy ve Vostočném.

Druhá rampa se zatím stavět nebude, nebo 4-raketové scenérium letu na Měsíc pomocí 4x A5V se zřejmě neuskuteční a případně bude realizováno superraketou složenou z prvých stupòů Fénix.
Fénix má mít nosnost na LEO 17 tun a údaj na GEO, který uváděl pet.rok – 2,5 tuny je možný, nebo to není údaj pro GTO. Na př. klasická A5 má nosnost na GTO 7 tun, ale na GEO 3,9 tun. Nezapomeòme, že z Vostočného na GEO musí raketa změnit rovinu dráhy o cca 50° a to stojí hodně paliva oproti Arianě nebo F9.

PinkasJ: ok prehliadol som si ze sa jedna o GEO a nie GTO drahu.
na druhu stranu vypustanie satelitov na GEO z kozmodromov s vyssou zemepisnou sirkou moze a casto aj vyuziva inu prechodovu drahu nez GTO, napr. SSTO ktora sice vyzaduje zlozitejsie manevrovanie a vyssi pocet zazehov ale potrebne deltaV je porovnatelne s vyuzitim GTO pri starte z blizkosti rovnika.

[quote]
na druhu stranu vypustanie satelitov na GEO z kozmodromov s vyssou zemepisnou sirkou moze a casto aj vyuziva inu prechodovu drahu nez GTO, napr. SSTO ktora sice vyzaduje zlozitejsie manevrovanie a vyssi pocet zazehov ale potrebne deltaV je porovnatelne s vyuzitim GTO pri starte z blizkosti rovnika. [/quote]
To je zajímavá informace. Máte na mysli, že by raketa z vyšší zem. šířky dopravila satelit přímo na GEO a její dv by bylo porovnatelné s dráhou na GTO při startu blízko rovníku? Co to je SSTO - to je používáno pro jednostupòový nosič na LEO (zatím nerealizovaný). Nemáte nějaký odkaz, kde by se o takových drahách psalo podrobněji?

moc som zatial o tom nenasiel, ale napr. dnesny start protonu z Bajkonuru s Eutelsatom 9b je sice vedeny cez GTO ale prechod nan je realizovany cez prechodovu drahu (nie priamo) a potrebuje 5 zazehov briz-u.
rozdiel je v tom ze GTO ma uz inklinaciu blizku GEO konkretne 12 stupnov a nie kolko by zodpovedalo miestu startu cize 49-50 st. a navyse je menej excentricka (4tis. km x 35tis)

Dík, také jsem o tom jen něco zaslechl. Je však jisté, že Proton používá složitou dráhu s několika změnami jejích parametrů během několika hodin. Myslím, že někde byly tyto dráhy popsány, ale nemohu to najít.

Omyl [Upraveno 30.1.2016 PinkasJ]

[quote]Dík, také jsem o tom jen něco zaslechl. Je však jisté, že Proton používá složitou dráhu s několika změnami jejích parametrů během několika hodin. Myslím, že někde byly tyto dráhy popsány, ale nemohu to najít. [/quote]

A co wikipedie?

[url]https://ru.wikipedia.org/wiki/Протон (ракета-%D0%BD%D0%BE%D1%81%D0%B8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C)[/url]

kapitola Стандартная схема полёта РН «Протон-М» с РБ «Бриз-М», podkapitola Участок работы РБ «Бриз-М»

edit: v dotyčné kapitole jsou i odkazy na zdroje, v angličtině i ruštině [Upraveno 30.1.2016 novák]

Dík za odkaz. Škoda, že mám obyčejně tendenci hledat informace v Angličtině, i když Ruštině rozumím stejně dobře. V Angličtině na př,. odkaz http://spaceflight101.com/spacerockets/proton-m-briz-m/ je velmi dobrý, ale nemá podrobný popis dráhy jako váš ruský [url=https://ru.wikipedia.org/wiki/Протон (ракета-%D0%BD%D0%BE%D1%81%D0%B8%D1%82%D0%B5%D0%BB%D1%8C)]ru.wikipedia.org/wiki/Протон_ракета-носитель[/url]

V ruském je navedení na výslednou dráhu celkem podrobně popsáno, trochu chybí názorné vykreslení drah, které jsem kdysi někde viděl. Rovněž tam není energetický rozbor – delta V [Upraveno 30.1.2016 PinkasJ]

V kontextu navádění na GEO má zkratka SSTO význam Super-Synchronous Transfer Orbit, což je dráha s apogeem ve výšce 65000 km a perigeem cca 4000 km (a sklonem cca 28°). Taková dráha má oběžnou dobu blízkou 24 hodinám. K navedení na GEO (geostacionární dráhu) z ní zbývá cca 1500 m/s, takže v tomto ohledu je podobná "klasické" GTO dráze. Navedení na GEO z SSTO ale vyžaduje minimálně dva motorické manévry. Jeden v apogeu na změnu roviny dráhy na O° a současně zvýšení perigea na GEO výšku cca 36000 km (dv cca 1150 m/s), a druhý v perigeu na cirkularizaci na GEO (dv cca 350 m/s). Včerejší start s Eutelsatem-9B ovšem zřejmě nebyl na SSTO, ale na "klasičtější Protonovskou" GTO 4000 x 36000 km se sklonem 12° (viz např. http://www.ilslaunch.com/sites/default/files/images/E9B_MO_2.pdf ). Z takovéto "GTO" stačí ke GEO přejít jediným kombinovaným motorickým manévrem s dv jen cca 1200 m/s.

Navádění na SSTO bylo použito např. při startu s Intelsatem 22 v roce 2012.
[img=tbn]http://coopi.khrunichev.ru/download/2012/is22/img/orbit_b.jpg [/img]

Dík, právě tohle jsem hledal. Domníváte se, že toto složité navádění provádí Bríz-M autonomně podle programu, nebo používá nějaké korekce na př. z Glonas?
Kdysi jsem také četl (a myslím zdei psal), že pro GEO z Plesecka uvažovali použít volný oblet Měsíce, přičemž rovina dráhy by neprocházela středem Měsíce a Měsíc by sám změnil její rovinu tak, aby již na zpáteční cestě byla v rovině rovníku. Pokud vím, nic takového ale nedělali. [Upraveno 30.1.2016 PinkasJ]

https://www.youtube.com/watch?v=sdaVr5ARX8o

Snad by stálo za to v tomto tématu vzpomenout pravděpodobně poslední start rakety Zenit s meteorologickým satelitem Elektro – L2, který se uskutečnil 11.12.2015.
Raketa Zenit se vyznačovala nejen nejvýkonnějším současným motorem RD 171, ale také značným přebytkem tahu k hmotě, takže na startu se nikdy neloudala pomalu vzhůru, což také znamená snížení gravitačních ztrát, které jsou závislé na době vyvedení na dráhu. Této rakety je škoda a je dobře, že se podařilo (zřejmě díky NPO Energia) prosadit do federálního programu konstrukci jejího modernizovaného ekvivalentu - rakety Fenix, také jako případného základu pro superraketu.

Nejde totiž jen o Zenit, jeho nosnost by mohla nahradit Angara 3,5 ale pro Zenit byl zkonstruován unikální automatizovaný vypouštěcí komplex, který zajišoval plně automatické vztyčení, připojení, plnění, testování a start rakety (jak u Sea Launch tak i na Baikonuru). Tento komplex musel stát hodně peněz a bylo by ho škoda sešrotovat:
https://www.youtube.com/watch?v=GHAPdRctcUY
[Upraveno 30.1.2016 PinkasJ]

Je zajímavé, že na SpaceX už o svých raketách vyhlásili mnoho vynikajících technických předností,
jako nejlehčí motory vzhledem k jejich tahu, největší konstrukční číslo stupòů, přitom větší koeficient bezpečnosti než jiní výrobci. O celkové kvalitě rakety ( kromě možnosti návratu stupně) však nejlépe svědčí poměr startovní hmoty k hmotě užitečného zatížení. Uvádím údaje o 3 typech SpaceX: čím větší číslo K, tím horší kvalita:
F9 v1.1 : startovní hmota 480 tun, nosnost 13,15 tun K = 36,50
F9 v1.1 R: startovní hmota 505,8 tun, nosnost 13,15 tun K = 38,46
F9 FT startovní hmota 541,3 tun, nosnost 13,15 tun K = 41,16
Pro srovnání:
Sojuz 2.1.b : startovní hmota 303 tun, nosnost 7,8 tun K = 38,80
Zenit 2: startovní hmota 445 tun, nosnost 13,74 tun K = 32,39

Zajímavé je, že mezi F9v1,1 , F9 v1.1 R a F9FT je jen větší rozdíl ve startovní hmotě, ale nosnost na LEO i GTO (4,85 tun) mají stejnou. Zřejmě se zvýšila hmota přistávacích noh a asi F9FT potřebuje více paliva ne návrat.

F9 v1.1 (tedy bez návratu stupně) nemá o moc lepší K než Sojuz 2.1b, (který má nový jen vrchní stupeò, zbytek je je to v podstatě raketa stará téměř 60 roků) a značně horší než Zenit 2. Zřejmě dost hraje úlohu (zvl᚝ proti Zenitu a jeho budoucímu nástupcu Fenixu), že mnoho motorů potřebuje mnohem více potrubí, ventilů, různých snímačů apod. a samozřejmě motory s horším Isp. Ovšem hlavní výhodou 9 motorů je, že mohou jen jeden motor použít pro přistání

Další 2 typy Falconů mají nespornou přednost v návratu stupně, ale je vidět, že přistání značně snižuje nosnost – ve skutečnosti ji zachovává při vzrůstu startovní hmoty. Když se návrat nakonec osvědčí a F9FH nebudou muset pracovat na hranici nosnosti, bude to velká konkurenční výhoda. [Upraveno 29.2.2016 PinkasJ]

[quote]Je zajímavé, že na SpaceX už o svých raketách vyhlásili mnoho vynikajících technických předností,
jako nejlehčí motory vzhledem k jejich hmotě, největší konstrukční číslo stupòů, přitom větší koeficient bezpečnosti než jiní výrobci. O celkové kvalitě rakety ( kromě možnosti návratu stupně) však nejlépe svědčí poměr startovní hmoty k hmotě užitečného zatížení. Uvádím údaje o 3 typech SpaceX: čím větší číslo K, tím horší kvalita:
F9 v1.1 : startovní hmota 480 tun, nosnost 13, 15 tun K = 36,50
F9 v1.1 R: startovní hmota 505,8 tun, nosnost 13, 15 tun K = 38,46
F9 FT startovní hmota 541,3 tun, nosnost 13, 15 tun K = 41,16
Pro srovnání:
Sojuz 2.1.b : startovní hmota 303 tun, nosnost 7,8 tun K = 38,80
Zenit 2: startovní hmota 445 tun, nosnost 13,74 tun K = 32,39
.... [/quote]
doplnim tabulku o pár dalších systémů:

Saturn V: startovní hmota 3038 tun, nosnost 118 tun K = 25,75

Saturn V (nakladem vše na LEO): startovní hmota 3038 tun, nosnost 140,5 tun K = 21,6

Atlas V 551: startovní hmota 546 tun, nosnost 20 tun K = 27,3

STS (náklad uvazovan pouze obsah nakladoveho prostoru) : startovní hmota 2030 tun, nosnost 27,5 tuny K = 73,8

STS (nákladem vše na LEO) : startovní hmota 2030 tun, nosnost 109 tun K = 18,6

... přeberte si to podle svého. ;-)
(nicméně hodnota K pro STS na LEO ukazuje technickou vyspělost systému STS)

[quote][quote]Je zajímavé, že na SpaceX už o svých raketách vyhlásili mnoho vynikajících technických předností,
jako nejlehčí motory vzhledem k jejich hmotě, největší konstrukční číslo stupòů, přitom větší koeficient bezpečnosti než jiní výrobci. O celkové kvalitě rakety ( kromě možnosti návratu stupně) však nejlépe svědčí poměr startovní hmoty k hmotě užitečného zatížení. Uvádím údaje o 3 typech SpaceX: čím větší číslo K, tím horší kvalita:
F9 v1.1 : startovní hmota 480 tun, nosnost 13, 15 tun K = 36,50
F9 v1.1 R: startovní hmota 505,8 tun, nosnost 13, 15 tun K = 38,46
F9 FT startovní hmota 541,3 tun, nosnost 13, 15 tun K = 41,16
Pro srovnání:
Sojuz 2.1.b : startovní hmota 303 tun, nosnost 7,8 tun K = 38,80
Zenit 2: startovní hmota 445 tun, nosnost 13,74 tun K = 32,39
.... [/quote]
doplnim tabulku o pár dalších systémů:

Saturn V: startovní hmota 3038 tun, nosnost 118 tun K = 25,75

Saturn V (nakladem vše na LEO): startovní hmota 3038 tun, nosnost 140,5 tun K = 21,6

Atlas V 551: startovní hmota 546 tun, nosnost 20 tun K = 27,3

STS (náklad uvazovan pouze obsah nakladoveho prostoru) : startovní hmota 2030 tun, nosnost 27,5 tuny K = 73,8

STS (nákladem vše na LEO) : startovní hmota 2030 tun, nosnost 109 tun K = 18,6

... přeberte si to podle svého. ;-)
(nicméně hodnota K pro STS na LEO ukazuje technickou vyspělost systému STS)
[/quote]

K STS - v zájmu objektivity je třeba dodat, že STS byl bezkonkurenční v tom, co dokázal dostat dolů

Smyslem vývoje nosičů je však snaha dostat co nejvíc a co nejlevněji " NAHORU". V ohnisku tohoto posouzení byl STS čirý nesmysl.

To: Jan Baštecký:
Já jsem tam dal pro porovnání jen rakety se se stejným palivem, tedy přibližně stejnými náklady na motory, palivo, nádrže, startovní přípravu a pod. Samozřejmě, rakety, které používají buď ve vrchních stupních nebo již od země palivo LOX/LH2, na tom jsou co se týče K mnohem lépe, ale mnohem hůře s cenou.
STS byl z hlediska K ale i návratu opravdu výjimečný, ovšem náklad na LEO 109 tun musí být snížen o hmotu 3 motorů SSME – 3x 3526 kg, tedy čistá nosnost STS je 98422 kg a K = 20,62
Škoda, že STS nebyl navržen mnohem menší, byl by možná dodnes používán. Pak by asi konfigurace byla také jiná a blížila by se DARPA XS-1
V každém případě nosnost STS z LEO na zem asi dlouho nebude dostižena

[quote]Smyslem vývoje nosičů je však snaha dostat co nejvíc a co nejlevněji " NAHORU". V ohnisku tohoto posouzení byl STS čirý nesmysl. [/quote]
Jenže jeho unikátnost spočívala právě i v nosení věcí dolů.

Smyslem STS nebylo dostat nahotu prázdný raketoplán, ale jeho užitečný náklad. Cenově přijatelnou relaci mělo zajisti provozování raketoplánů v režimu dopravních letadel. Tedy s minimální meziletovou údržbou. Pak by i oněch 20 tun bylo cenově v relaci. Víc jak dvacet tun stejně neuvezl, protože různé " kolébky" a nakonec i urychlovací stupně nelze počítat jako užitečné zatížení. V okamžiku, kdy se zjistilo, že raketoplán musí po každém letu projít generálkou byla ekonomika projektu ztracena a těch dvacet tun bylo " pozlaceno".
Jediné čím se dá odůvodnit provozování raketoplánů proti všem zákonům ekonomiky, je fakt, že v rámci " hvězdných válek" se výrazně podílely na uzbrojení a pádu " říše zla".
Zjednodušeně si lze představit efektivitu raketoplánů, tak jako kdyby pošáci vyměnili své malé skříòáky za autobusy se sedmičlennou posádkou.
[Upraveno 29.2.2016 David]

přínos raketoplánu byl nejen v tom, kolik tun se do něho vešlo, ale že se v tom jeho nákladního prostoru dalo dělat spoustu věcí, co dnes nelze. Neumím si představit, jak by se dnes opravoval třeba Hubble - operace srdce na oběžné dráze...

[quote] ...
K STS - v zájmu objektivity je třeba dodat, že STS byl bezkonkurenční v tom, co dokázal dostat dolů [/quote]

Nechci tady opětovně rozpoutávat "flame war", ale STS byl unikátní v mnoha směrech:
Od výborného profilu letu, možnosti vézt i netrénované (nebo třeba jen postavou vyšší) astronauty, přes možnost mnoha činností na orbitě, až po unikátní možnost dopravy dolů. Bohužel v důsledku úspor a uspokojení existujícím stavem nebyla realizována mnohá navržená vylepšení ekonomiky a bezpečnosti provozu (mnohá byla vyzkoušena i za letu na X37B). Pokud přidáte "politiku stálé zaměstnanosti" v mnoha střediscích NASA a nízký počet letů při udržované rozsáhlé infrastruktuře, pak vycházely vysoké náklady provozu.

Osobně jsem doufal ve zdravý rozum a ve využití získaných provozních zkušeností v podobě vylepšené a optimalizované verze "STS 2.0". Polici rozhodli jinak, ale myslím, že se ke koncepci STS vývoj vrátí.

ps: pro pana Pinkase: koeficient "K" jste definoval tak, že ukazuje celkovou technickou vyspělost prostředku (a nebylo psáno nic o druhu paliva, ceně a podobně). A tady jasně STS vede ... ;-)

[quote]
... A tady jasně STS vede ... ;-)
[/quote]
O tom není žádných pochyb. Byl to navíc zatím nejdokonalejší prostředek letů člověka do vesmíru, pro jeho činnost ve vesmíru (opravy ...)i pro návrat lidí i výsledků výzkumu zpět. Pevně věřím, že se nakonec lidstvo k principu letu do vesmíru v pohodlném okřídleném stroji s návratem na dráhu vrátí. Pro dopravu nákladů NAHORU bude vždy asi výhodnější raketa s nějakým způsobem návratu alespoò prvých stupòů.

Pokračování systému raketoplánů by znamenalo definitivní " přibití" pilotované kosmonautiky na LEO, což by vyhovovalo Rusku protože předpotopní Sojuzy by mohly létat dalších 50 let.

[quote]Pokračování systému raketoplánů by znamenalo definitivní " přibití" pilotované kosmonautiky na LEO, což by vyhovovalo Rusku protože předpotopní Sojuzy by mohly létat dalších 50 let. [/quote]
Prosím rozvies túto myšlienku bližšie. Čo tým básnik chcel poveda?

Raketoplán se nedal použít na nic jiného než na lety na LOO a jeho nákladný provoz by neumožnil pilotovaný program do vzdáleného / Měsíc a dále/ prostoru.

[quote]Raketoplán se nedal použít na nic jiného než na lety na LOO a jeho nákladný provoz by neumožnil pilotovaný program do vzdáleného / Měsíc a dále/ prostoru. [/quote]
v zásade..
dal by sa použi aj na toto..
raketoplán používal externú nádrž, takže na LEO by malo by možné, pripoji k nemu ďalšiu naplnenú, a pokračova ďalej
to čo pripúšate, že sa dá urobi s BFR MCT, v zásade malo by sa da spravi aj s STS..
he.. ale je to dos "cáklá" idea.. [Upraveno 01.3.2016 alamo] [Upraveno 01.3.2016 alamo]

Teoreticky ano, ale ahal by sebou gigantickú "mrtvu hmotu". z cca 110 ton hmoty raketoplánu potrebuješ na let vesmírom sotva 25% vrátane motorov - zvyšok (krídla, kormidlá, podvozok, tepelný štít... a všetky časti draku s nimi zviazané) potrebuješ len na lety v atmosfére.
Mimochodom - to by sa dalo využi: Predstav si "očesaný" trup raketoplánu, bez tepelnej ochrany pre prielet atmosférou, bez krídiel a kormidiel, s výrazne rozšíreným "obytným" priestorom, doplnený o solárne panely a intergované palivové nádrže...
Nakoniec drahé, zbytočne výkonné, a navyše vodíkové SSME na orbite odmontuješ a nahradíš niečím menším na dlhodobo/dlhodobejšie skladovate¾né palivo. S tým, čo ti zostane, sa dá celkom pohodlne lieta medzi orbitami na LEO, s prídavnými nádržami k¾udne i na GEO.

[quote]Raketoplán se nedal použít na nic jiného než na lety na LOO a jeho nákladný provoz by neumožnil pilotovaný program do vzdáleného / Měsíc a dále/ prostoru. [/quote]

On byl vyřazen právě i kvůli svoji nákladnosti.
Pokud by se naopak naplnilo očekávání - výrazné snížení nákladů na lety - pak by se používal prostě jako nosič částí lodí pro lety dál - podobně jako při stavbě ISS. Prostě by se používal jako nosič 20 tun s možností odnést například prázdné nádrže na palivo zpět na Zem.
Pokud se týče bezpečnosti - po modernizaci elektroniky na dnešní úroveò - by vše zvládl jako plně automatický nosič - tedy včetně přistání zpět na dráze. Lidé by se v krajním případě mohli dopravovat klasickými raketami i nadále.

[quote] ...
Pokud se týče bezpečnosti - po modernizaci elektroniky na dnešní úroveò - by vše zvládl jako plně automatický nosič - tedy včetně přistání zpět na dráze. Lidé by se v krajním případě mohli dopravovat klasickými raketami i nadále. [/quote]

Oba raketoplány (STS i Buran) měli schopnost plně automatického letu. Američané měli automatiku jako záložní variantu a nikdy ji nepoužili naostro. Naopak jedinný let Buranu na orbitu proběhl v automatickém režimu.

[quote]... - po modernizaci elektroniky na dnešní úroveò - ...[/quote] Tu môže vzniknú trochu problém so správnym chápaním uvedeného, tak výrok trochu rozvediem: [quote]... po modernizácii elektroniky na dnešnú úroveò používanú v kozmickej technike ...[/quote]
To rozhodne nie je to isté ako dnešná úroveò komerčne dostupnej elektroniky pre domáce použitie, dokonca ani pre bežné "military" použitie.

[quote] ...
To rozhodne nie je to isté ako dnešná úroveò komerčne dostupnej elektroniky pre domáce použitie, dokonca ani pre bežné "military" použitie. [/quote]
... teď nevím, jak Vašemu příspěvku rozumět?
Prostě oba raketoplány měly elektroniku dostatečnou na samostatný let i přistání ... ;-)

[quote][quote]Pokračování systému raketoplánů by znamenalo definitivní " přibití" pilotované kosmonautiky na LEO, což by vyhovovalo Rusku protože předpotopní Sojuzy by mohly létat dalších 50 let. [/quote]
Prosím rozvies túto myšlienku bližšie. Čo tým básnik chcel poveda? [/quote]Tuto Davidovu myšlenku jsem pochopil tak, že Federace je pouhou ruskou odpovědí na Orion.
[Upraveno 01.3.2016 JiříHošek]

[quote]Tuto Davidovu myšlenku jsem pochopil tak, že Federace je pouhou ruskou odpovědí na Orion.[/quote]
No ja som sa snažil pochopi to, ale nedávalo mi to nijaký rozumný zmysel, teda okrem mlátenia slamy.

[quote]... teď nevím, jak Vašemu příspěvku rozumět?
Prostě oba raketoplány měly elektroniku dostatečnou na samostatný let i přistání ... ;-) [/quote] Nepochybne.
Chcel som skôr upozorni na fakt, že absolútna výkonnos výpočtových systémov používaných v kozmickej technike nekopíruje rast absolútnej výkonnosti systémov používaných "v bežnom živote", teda PC a podobne. A to vzh¾adom na špecifické požiadavky kladené na tieto systémy - odolnos voči vplyvom prostredia, spo¾ahlivos atď.

Já jsem chtěl v podstatě napsat jen to, že dnes jsou již k dispozici systémy pro plně automatické přistání. Tyto systémy se běžně používají v letecké technice.
Tedy, že to raketoplán neuměl proto, že na to nebyl požadavek a v době jeho vzniku to navíc ještě nešlo. Tedy uměl by to, pokud by to bylo zapotřebí a nikoliv, že by to nešlo, jak se často někteří v diskuzích mimo kosmo běžně posmívají.
Navíc, pokud by se některé raketoplány předělaly na čistě bezpilotní nosič - tak by zcela jistě měli i větší nosnost i velikost nákladového prostoru. Zmizel by totiž jak vlastní přetlakový prostor posádky tak zároveò i veškeré systémy pro podporu života včetně zásob kyslíku pro posádku.

[quote]Já jsem chtěl v podstatě napsat jen to, že dnes jsou již k dispozici systémy pro plně automatické přistání. Tyto systémy se běžně používají v letecké technice.
Tedy, že to raketoplán neuměl proto, že na to nebyl požadavek a v době jeho vzniku to navíc ještě nešlo. Tedy uměl by to, pokud by to bylo zapotřebí a nikoliv, že by to nešlo, jak se často někteří v diskuzích mimo kosmo běžně posmívají.
Navíc, pokud by se některé raketoplány předělaly na čistě bezpilotní nosič - tak by zcela jistě měli i větší nosnost i velikost nákladového prostoru. Zmizel by totiž jak vlastní přetlakový prostor posádky tak zároveò i veškeré systémy pro podporu života včetně zásob kyslíku pro posádku. [/quote]
???
Pravděpodobně máte špatné informace. Raketoplán to uměl! ;-)
Uměl to od úplného začátku, nicméně bylo otázkou cti pilota převzít řízení a provést finále přistání osobně a manuálně. Tuto praxi kritizovala i komise vyšetřující ztrátu raketoplánu Chalenger (především R.Feynman).
Po ztrátě raketoplánu Columbia byla zavedena do praxe možnost nouzové procedury "Safe Heaven", tedy naplánována možnost záchranných misí (mise STS-3xx) a automatického přistání prázdného raketoplánu (a řízení doplněno o propojovací kabel RCO IFM).

koukněte třeba na:
https://en.wikipedia.org/wiki/STS-3xx

Děkuji za informaci. Když se poměrně dost lidí v diskuzi mimo kosmo posmívá, že raketoplán neuměl sám přistát a navíc vím, že vždy řídili poslední část letu piloti, tak jsem bral tuto skutečnost jako samozřejmost. Teď alespoò vím, že to navíc ještě ani není pravda.

Nepřímo to, že Americký raketoplán neuměl přistát tvrdí i zde:
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/350572-tajny-americky-raketopla...

Citace:
X-37B je automat, takže o jeho hladké přistání se postaral palubní počítač. Vojenský raketoplán je totiž po někdejším sovětském buranu druhým kosmickým zařízením, které automaticky zvládne přistání na letové ploše. Na lidech a na jejich vyhodnocení přistávacích podmínek závisí jen to, kdy stroj dostane k zahájení přistávacího manévru pokyn.

Hlavně, že byl sovětský Buran tak dokonalý, že se vůbec neodvážili do něj posadit kosmonauta.

Ano, byl tak dokonalý, že nemusel riskovat posadit do nikdy v letu odzkoušeného stroje rovnou lidi, aby s ním letěli a přistávali.

k debatě o řiditelnosti raketoplánu ještě připojím pár poznámek:

- novinky.cz bych nebral jako plně věrohodný zdroj informací

- STS měl plně autonomní řízení od počátku. Původně byly některé věci utajované, protože část hardware byla sdílená s vojenskými programy. Řídící systém raketoplánu je velmi zajímavá věc, jde o použití počítačů do značné míry kompatibilních se sálovými počítači třídy IBM System/360, ovšem ve velmi miniaturizovaném provedení. Zajímavá je i integrace několika nezávislých navigačním metod (od StarTrackerů a navigace podle hvězd, přes inerciální navigaci až po navádění systémem TACAN podle pozemních radiomajáků). Výsledkem byla schopnost STS letu zcela bez spojení s pozemní podporou. Některé základní odkazy jsou zde:

http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts-gnnc.html

https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_AP-101

https://en.wikipedia.org/wiki/IBM_System/4_Pi

- X-37B byl navržen o dost později, přesto ale sdílí základní koncepci řízení s STS. Ovšem posunutou do moderního pojetí, například jeho navigační systém již využívá GPS signál a TDRS komunikaci jako přímou součást navigace.

- je podle mne otázkou jak moc brát sovětský Buran jako funkční raketoplán. Jeho jedinný let byl do značné míry "Potěmkinovou vesnicí". Na orbitě strávil pouze dva oběhy Země, letěl v automatickém režimu s provizorním řídícím systémem. Pro start i přistání byl životně závislý na řízení ze země. Nikdy nedošlo k vestavbě plně hermetické pilotní části a systému podpory života posádky.
(řízení Buranu mi připomíná řízení sovětského Lunochodu)

[quote]...
- je podle mne otázkou jak moc brát sovětský Buran jako funkční raketoplán. Jeho jedinný let byl do značné míry "Potěmkinovou vesnicí". Na orbitě strávil pouze dva oběhy Země, letěl v automatickém režimu s provizorním řídícím systémem. Pro start i přistání byl životně závislý na řízení ze země. Nikdy nedošlo k vestavbě plně hermetické pilotní části a systému podpory života posádky.
(řízení Buranu mi připomíná řízení sovětského Lunochodu) [/quote]
??
Vyletel, 2x obletel a pristal = funkcny raketoplan (ono to letelo a malo to kridla) (aj x-37 povazujeme za raketoplan)

Potemkinova dedina? k dokonalosti tomu este nieco chybalo, ale uz 1.02 bola kompletna, s podporou zivota a pripravena k startu. hoci sa neuskutocnil...

...len ma zaskocilo, ze pristaval na dialkove ovladanie...
ja som zil v domneni plne automatozovaneho letu, v 1988 to snad uz nebol problem... mas typ na nejake zdroje?

[quote]...len ma zaskocilo, ze pristaval na dialkove ovladanie...
ja som zil v domneni plne automatozovaneho letu, v 1988 to snad uz nebol problem... mas typ na nejake zdroje?[/quote]

Asi by šlo dohledat, jak přesně tehdejší let probíhal, ale co mi z té doby utkvělo v paměti, tak závěrečná fáze přistání nebyla automatická, ale dálkově řízená. Mám pocit, že řízení probíhalo z upravené dvounmístné MIG-25, která letěla souběžně s Buranem. Krk bych na to ale nevsadil. Pamě je přece jenom ošemetná. :)

Tak pamě přeci jenom selhala, omlouvám se. Tady je o jeho letu, docela dobrý článek:

http://www.buran-energia.com/bourane-buran/bourane-versvol-1erVol.php

Ty MIGy-25 tam sice byly, ale během přistání jenom pro natáčení průběhu přistání a kontrolu stavu Buranu po návratu do atmosféry a před letem Buranu se na upravené MIG-25 testoval naváděcí přistávací systém Buranu. [Upraveno 03.3.2016 HonzaVacek]

Pages