Těžba ve vesmíru

Primary tabs

Kdysi jsme to zde uzavřeli jako vcelku nevýhodné. Nicméně v posledním čísle časopisu 21.století jsem zazanenal článek o nějaké novějším a podrobnějším průzkumu asteroidu Eros z kterého by údajně mělo vyplývat, že se na něm nachází 20 000 miliónů tun zlata a platiny.
To už by se tam pomalu i snad vyplatilo zaletět ne ?

Máte k tomu někdo nějaké bližší informace nebo je to zase jenom jedna z novinářských slátanin. ;-)

Jarda

[quote][quote]... ledovce taji a blizi se zpristupneni severni plavebni
cesty.[/quote]

he.. :P [/quote]

He bylo presne na co? :-) Popisuji realitu o ktere Norsko, Rusko, Cina, Dansko, Gronsko a Island debatuji a jednaji podle ni. Ze se o tom u nas nemluvi za to nemuzu ja :-)

v zásade na to je tu iná téma.. taká špeciálna aby ostatných neobažovala.. :P
inak, politici a \"klimatológovia\" si môžu hovori o čom chcú,
napríklad v roku 2007, o tom že v roku 2012 \"to\" konečne rozmrzne
http://wattsupwiththat.com/2012/05/12/the-arctic-ocean-could-be-nearly-i...
ale realita nepustí
http://wattsupwiththat.com/reference-pages/sea-ice-page/

[quote]v zásade na to je tu iná téma.. taká špeciálna aby ostatných neobažovala.. :P
inak, politici a \"klimatológovia\" si môžu hovori o čom chcú,
napríklad v roku 2007, o tom že v roku 2012 \"to\" konečne rozmrzne
http://wattsupwiththat.com/2012/05/12/the-arctic-ocean-could-be-nearly-i...
ale realita nepustí
http://wattsupwiththat.com/reference-pages/sea-ice-page/ [/quote]

Ja tady ale prece neresim, jestli se \"vedci\" uz shodli na tom jestli se otepluje nebo ne ;-) Jen rikam, ze uvedene staty jednaji podle aktualni situace. Tim myslim opravdu jednaji a ne planuji, ale o tom se tady prave moc nemluvi.

At se otepluje nebo ochlazuje prizpusobit/reagovat se musi a muj prispevek souvisi s propojenim jejich tezby, podmorskeho prumyslu a rozumneho hospodareni s Planetaryresources, protoze to v tom medialnim humbuku zanika a zatim k tomu vetsina pristupuje jako k opozdenemu Aprilu nebo fantasmagorii par bohatnych snilku, kdyz realita je uplne jina.

ja by som to nepodceòoval - Island, Norsko, Rusko a Dansko (cez Gronsko) kontrolujú väčšinu prístupov do Severného ¾adového oceánu a pri ¾ubovo¾nom delení Arktídy (či už 350/370km výhradná ekonomická zóna alebo \"k pólu\") im pripadne podstatná čas plochy morského dna.
A pod dnom sú i nemalé zásoby ropy a plynu, predovšetkým v ruskej zóne.

Hrá sa o budúce zdroje energie a tak na dohody, prípadne i vojnu o zdroje, nie je nikdy \"priskoro\".
Nie je pritom podstatné, či budúci vývoj klímy bude smerova k otepleniu alebo k ochladeniu - tieto zdroje budú skôr či neskôr využité.

[quote]ja by som to nepodceòoval - Island, Norsko, Rusko a Dansko (cez Gronsko) kontrolujú väčšinu prístupov do Severného ¾adového oceánu a pri ¾ubovo¾nom delení Arktídy (či už 350/370km výhradná ekonomická zóna alebo \"k pólu\") im pripadne podstatná čas plochy morského dna.
A pod dnom sú i nemalé zásoby ropy a plynu, predovšetkým v ruskej zóne.

Hrá sa o budúce zdroje energie a tak na dohody, prípadne i vojnu o zdroje, nie je nikdy \"priskoro\".
Nie je pritom podstatné, či budúci vývoj klímy bude smerova k otepleniu alebo k ochladeniu - tieto zdroje budú skôr či neskôr využité.
[/quote]

To je jedna z veci co jsem tim chtel rict a taky to, ze jak Planetaryresources, tak firmy z odkazu maji zkusenosti z tezby a podmorske tezby coz jsou velmi tezke podminky a maji diky tomu velmi dobre predpoklady uspet i \"nahore\". Nehlede na to, ze na to maji i penize narozdil od NASA a podobnych :-)

http://www.geekwire.com/2012/asteroid-mining-company-thousands-investmen...

PLR obdrzali 2500 ziadosti o moznost investovat do spolocnosti. Neviem o ake obnosy asi tak islo, ale mozeme byt svedkami zrodu noveho priemyslu. Jeden predpoklad je splneny - mysliet vo velkom :)

[quote]http://www.geekwire.com/2012/asteroid-mining-company-thousands-investmen...

PLR obdrzali 2500 ziadosti o moznost investovat do spolocnosti. Neviem o ake obnosy asi tak islo, ale mozeme byt svedkami zrodu noveho priemyslu. Jeden predpoklad je splneny - mysliet vo velkom :) [/quote]

2500 lidí co nezná komatiku jinak než ze SciFi filmů může být přesvědčeno jak snadná je to záležitost a tudíž jak ¨realný zdroj příjmů.
Kdyby se dozvěděli cosi o realitě - kolik hornin se na Zemi zpět z vesmíru dostalu a jen z Měsice tak by nejspíš jako ti co si to zřejmě zjistili od toho nejspíš upustili.

[quote]
2500 lidí co nezná komatiku jinak než ze SciFi filmů může být přesvědčeno jak snadná je to záležitost a tudíž jak ¨realný zdroj příjmů.
Kdyby se dozvěděli cosi o realitě - kolik hornin se na Zemi zpět z vesmíru dostalu a jen z Měsice tak by nejspíš jako ti co si to zřejmě zjistili od toho nejspíš upustili. [/quote]

preco by sa mali vozit na zem? ekonomika je nejako priestorovo viazana na zem? to by prvi americki kolonisti mali akoze miestne zdroje vozit spat do europy na spracovanie? myslite inak ;)

PLR nastastie mysli inak a ich plan je celkom realny. Nevidim nic nerealne na prenajimani kapacity vesmirnych teleskopov (prvotny plan), studiu asteroidov (druhotny plan) a tazbe vody a niektorych prvkov na asteroidoch s naslednym predajom PRIAMO V KOZME (tercialny plan). Kto mysli vo velkom a neboji sa riskovat, zarobi ;)

[quote][quote]
2500 lidí co nezná komatiku jinak než ze SciFi filmů může být přesvědčeno jak snadná je to záležitost a tudíž jak ¨realný zdroj příjmů.
Kdyby se dozvěděli cosi o realitě - kolik hornin se na Zemi zpět z vesmíru dostalu a jen z Měsice tak by nejspíš jako ti co si to zřejmě zjistili od toho nejspíš upustili. [/quote]

preco by sa mali vozit na zem? ekonomika je nejako priestorovo viazana na zem? to by prvi americki kolonisti mali akoze miestne zdroje vozit spat do europy na spracovanie? myslite inak ;)

PLR nastastie mysli inak a ich plan je celkom realny. Nevidim nic nerealne na prenajimani kapacity vesmirnych teleskopov (prvotny plan), studiu asteroidov (druhotny plan) a tazbe vody a niektorych prvkov na asteroidoch s naslednym predajom PRIAMO V KOZME (tercialny plan). Kto mysli vo velkom a neboji sa riskovat, zarobi ;)
[/quote]

Pronajem teleskopu - možná ANO, studiu asteroidov - je otázka koho to bude zajímat pokud na nich nebudou vhodné suroviny snad kromě vody.

Prodej ve vesmíru je jediná přímo realizovatelná cesta - otázka komu a za kolik. Stavba lodi k Marsu či lépe stálá základna na Měsíci je jediné místo kam si představuji realný možný odbyt - záleží zde na použitelných surovinách přímo na Měsíci.

Jinak mě nepřipadá, že to stavbu technologicky náročnžých družic a sond - tedy nikoliv cena materiálu a cena vynesení nějak zvl᚝ zlevní, aby se to za komlikace vyplatilo.

\"neboji sa riskovat, zarobi \"
A nebo prodělá celé mění - což ovšem zas tak nemusí být špatné pokud jsou tito aktivity jen záminkou k vylákání peněz od důvěřivců a následné jejich vytunelování formou například ruůzných předražených studií a nebo i staveb - těch teleskopů například.

[quote]
Pronajem teleskopu - možná ANO, studiu asteroidov - je otázka koho to bude zajímat ...
[/quote]

ja neviem, trebars NASA? :) Ci oni posielaju sondy k asteroidom z cistej pasie? Myslim ze ak by mali moznost zaplatit si data a nestarat sa, radi po tom skocia. Konieckoncov CRS bol ich napad. Dopyt po udajoch zo slnecnej sustavy urcite existuje, na to dam krk ;)

[quote]
Prodej ve vesmíru je jediná přímo realizovatelná cesta - otázka komu a za kolik.
[/quote]

zas to iste. Ak by NASA, ESA, JAXA alebo Musk mali moznost dotankovat svoje lode priamo v kozme, chrochtali by blahom. Za kolik? Naklady plus marza, tak ako vsade inde.

[quote]
\"neboji sa riskovat, zarobi \"
A nebo prodělá celé mění - což ovšem zas tak nemusí být špatné pokud jsou tito aktivity jen záminkou k vylákání peněz od důvěřivců a následné jejich vytunelování formou například ruůzných předražených studií a nebo i staveb - těch teleskopů například. [/quote]

prerobit majetok je riziko podnikania (silne oponinane socanmi a ostatnymi zavistlivcami). Ak chce niekto zarobit miliardy, vacsinou je to spojene s rizikom ze prerobi gate. Ohladom tunelovania - s tymto argumentom mozeme rovno zavret kram, kazda ekonomicka aktivita nesie riziko ze bude niekto kradnut, podvadzat a tunelovat.

\" Ak by NASA, ESA, JAXA alebo Musk mali moznost dotankovat svoje lode priamo v kozme, chrochtali by blahom\"

To je zde otázka - prostě spotřeba plaliva při nebytných manévrech k tankovací stanici + nést speciální vybavení paliva pro tankovaní. A pak kolik ho chtít budou.
Pohyb samotné tankovací stanice - co všechno opět při těchto manévrech sama obslouží tak by to nebylo dražší než bez tankování.

Zde již nejsem odborník - ale co se zde psalo - není tak jednoduché zajistit ekonomické doplòovaní paliva ve vesmíru právě kvůli těmto potížím oproti nést si palivo sám ze Země

[quote]\" Ak by NASA, ESA, JAXA alebo Musk mali moznost dotankovat svoje lode priamo v kozme, chrochtali by blahom\"

To je zde otázka - prostě spotřeba plaliva při nebytných manévrech k tankovací stanici + nést speciální vybavení paliva pro tankovaní. A pak kolik ho chtít budou.
Pohyb samotné tankovací stanice - co všechno opět při těchto manévrech sama obslouží tak by to nebylo dražší než bez tankování.

Zde již nejsem odborník - ale co se zde psalo - není tak jednoduché zajistit ekonomické doplòovaní paliva ve vesmíru právě kvůli těmto potížím oproti nést si palivo sám ze Země
[/quote]

samozrejme, suhlasim. Palivo budu nakupovat, iba ak to bude dostatocne efektivne, bezpecne, proste ak to bude lepsia a lacnejsia varianta nez niest si ho so sebou. To uz je potom na PLR aby vyhoveli zakaznikovi. Ked nie, neuspeju. Je(bude) to biznis ako kazdy iny.

[quote]...To je zde otázka - prostě spotřeba plaliva při nebytných manévrech k tankovací stanici + nést speciální vybavení paliva pro tankovaní. A pak kolik ho chtít budou.
Pohyb samotné tankovací stanice - co všechno opět při těchto manévrech sama obslouží tak by to nebylo dražší než bez tankování.
...[/quote]

Muj pocit: jedná se o poměr času a peněz (v tomto případě zdrojů). Je tu požadavek dotankovat palivo do urychlovacího stupně, který je na oběžné dráze s nějakým sklonem a hypoteticky tu máme jednu nebo víc palivových stanic s jiným sklonem. Změna bude ekonomicky nevýhodná pro težkou palivovou stanici, ale na má dost zdrojů. Ale je ekonomicky výhodná pro urychlovací stupeò, ten má bohužel zdrojů málo.
1) Pokud bude možné naplánovat tankování na orbitě třeba měsíc - dva dopředu, je možné odstartovat tak, aby se obě dráhy lišily minimálně. To se dnes už řeší při příletu k ISS, takže to nepovažuji za problém. Je uplně jedno, jestli bude tankovací stanice na LEO, GTO, nebo v L bodech.
2) Nutnost dotankování družice - jedná se o dobré plánování. Pokud bude na GTO, jedná se jinou situaci než o nějakou nizkou orbitu. V prvním případě je to otázka plánování. Je možné mít poloautomat, který odletí s palivem pro sebe a družici, vrátí se po určitém čase (to je otázka drah). Samozřejmě, GTO-GTO by bylo pohodlne. Pro dužice na nízkých orbitách to bude znamenat jiný problém, buď vícero palivových stanic, nebo poloautomat schopný stíhání a doplnění paliva.
3) Dotankování v kritické situaci. Představte si situaci, např. Apollo 13 (ted nebudu brát v uvahu typ použitého paliva, jedná se mi o příklad problému). Vstup do atmosféry musí odpovídat požadavkům na přežití posádky a samozřejmě nemá dost paliva na manévování. Pro řešení takovéhoto problému zatím nejsou technologie. Jedná se o potřebné změny dV a tankování ve velice malých časových intervalech. Jediné \"možné\" řešení je takový stíhač s palivem v L1, ale má použití jen v některých případech.

Dilbert vždy aktuálny :D
[img]http://oidnes.cz/12/062/org/MBB43f4d5_e_dilb20.gif [/img]

Článek na Oslu o těžbě na asteroidech:

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6549

Tu je update od Planetary Resources + video ohladom ich Arkyd-100 teleskopu. Zaujalo ma ze ma len 11kg, som zvedavy ake bude mat opticke parametre :)

http://www.planetaryresources.com/2013/01/asteroid-mining-update-from-th...

no a PR ma konkurenciu

http://www.spaceflightnow.com/news/n1301/22dsi/

dokonca s trochu agresivnejsim harmonogramom

paci sa mi citat z clanku:
\"And you know what? One company may be a fluke. Two companies showing up, that\'s the beginning of an industry.\"

dufam ze to bude pravda, konkurencia urychli rozvoj a moze pritiahnut aj dalsi zaujem investorov a dalsie peniaze :-) Len dufam ze neostane len pri planoch...

https://www.youtube.com/watch?v=AHHwXUm3iIg

16ta minuta - Elon praxoval ako student v silicon valley na projekte nejakeho kondenzatora/baterie zalozenej na rutheniu, ktora mala velmi vysoku hustotu energie. Problem je ze ruthenium je extremne vzacny kov... na zemi :)

tak mam dojem ze tito chlapci vesmirni taziari to mozno maju velmi dobre zratane :)

http://www.infomine.com/investment/metal-prices/ruthenium/

jojo, ruthenium je strašně vzácné :D

Proto se přidává jako antikorozivní složka do všemožných slitin.

Při ceně \"pouze\" 20 krát nižší než je cena zlata, je to ideální kandidát na příšerně drahou těžbu z vesmíru.

PS: Vlastnosti Ruthenia jeho nasazení do baterií či kondenzátorů v podstatě vylučují (je chemicky inertní). Nicméně má výborné katalyzační schopnosti, takže spíše bych to viděl do membrán palivových článků a podobné nasazení.

[quote]http://www.infomine.com/investment/metal-prices/ruthenium/

jojo, ruthenium je strašně vzácné :D

Proto se přidává jako antikorozivní složka do všemožných slitin.

Při ceně \"pouze\" 20 krát nižší než je cena zlata, je to ideální kandidát na příšerně drahou těžbu z vesmíru.

PS: Vlastnosti Ruthenia jeho nasazení do baterií či kondenzátorů v podstatě vylučují (je chemicky inertní). Nicméně má výborné katalyzační schopnosti, takže spíše bych to viděl do membrán palivových článků a podobné nasazení. [/quote]

http://en.wikipedia.org/wiki/Ruthenium

Ruthenium is exceedingly rare, only the 74th most abundant metal on Earth.
Roughly 12 tonnes of ruthenium is mined each year with world reserves estimated as 5,000 tonnes.

cena je dana ponukou a dopytom. To ze je cena ruthenia mala, je zjavne dana velmi malym dopytom, kedze ponuka, ako vidite, je velmi mala.
Ak by sme z tohto kovu (resp. jeho zlucenin) zacali masovo vyrabat kondenzatory alebo baterie pre automobilovy priemysel, jeho cena by vyletela do nebies. Samozrejme cisto teoreticky, kedze pozemske zasoby tohto kovu by sa minuli asi tak za tyzden, mozno dva...

Many ruthenium based oxides show very unusual properties, such as a quantum critical point behavior, exotic superconductivity, and high temperature ferromagnetism.

skutocne nepouzitelne pre kondenzator :D

Jenže, prvně 5000 tun odhadovaných rezerv je vyloženě rud Ruthenia v dolech, vyskytuje se i jako příměs u prvků vzácných zemin. Navíc rezervy ani nejsou nijak zkoumány, protože jak jsi podotkl, poptávka je malá.

Mimochodem, představa, že naroste poptávka po Rutheniu, když z toho budeme dělat baterie je mylná. Uvědom si, že teď stojí kilo 60000 korun. Tj. nemůžeš z toho dělat baterie teď a už vůbec ne, když cena naroste na úroveò, která by byla schopna kompenzovat náklady vesmírné těžby.

Parametry, které vyzdvihuješ, pomohou pro stavbu kondenzátoru jak přesně? :D
(Ve skutečnosti vlastnosti Ruthenia a jeho sloučenin jsou ideální jako paměové médium. Vysokoteplotní feromagnetizmus je vhodný pro technologii HAMR u pevných disků, jako záznamová vrstva). Taková zajímavost, oxidace Ruthenia je energeticky dost náročný proces (= další náklady).

Prostě pokud těžit ve vesmíru, tak pouze takový prvek, jenž nelze nahradit a je součástí nenahraditelné aplikace, jejíž cena nehraje roli. Jenže takový prvek v podstatě neexistuje a nebo neexistuje na asteroidech. Prostě nutno počítat, že s aktuálními technologiemi se bavíme o 1kg materiálu s náklady mezi 30 000-100 000 USD. Moc prvků, které by měly takovou reálnou hodnotu mně tedy nenapadá.

no nema zmysel sa hadat o rutheniu, len som vypichol cast rozhovoru kde sa spomina technologia, ktora je sice technicky zaujimava, ale komercne nerealizovatelna kvoli obmedzenym zdrojom na zemi. Z hladiska vesmirnej tazby je to zaujimave, aj ked mozno nie dnes. Poukazuje to na fakt, ze mozu existovat technologie, o ktorych sa dnes ani neuvazuje z dovodu nedostatku zdrojov, a pritom na asteroidoch tieto zdroje byt mozu.

Musk tam vylozene spomina kondenzator a nejaku rutheniovu zluceninu. Pozri si to sam, mozno z toho vytiahnes viac ako ja ;)

[quote]Jenže, prvně 5000 tun odhadovaných rezerv je vyloženě rud Ruthenia v dolech, vyskytuje se i jako příměs u prvků vzácných zemin. Navíc rezervy ani nejsou nijak zkoumány, protože jak jsi podotkl, poptávka je malá.

Mimochodem, představa, že naroste poptávka po Rutheniu, když z toho budeme dělat baterie je mylná. Uvědom si, že teď stojí kilo 60000 korun. Tj. nemůžeš z toho dělat baterie teď a už vůbec ne, když cena naroste na úroveò, která by byla schopna kompenzovat náklady vesmírné těžby.

Parametry, které vyzdvihuješ, pomohou pro stavbu kondenzátoru jak přesně? :D
(Ve skutečnosti vlastnosti Ruthenia a jeho sloučenin jsou ideální jako paměové médium. Vysokoteplotní feromagnetizmus je vhodný pro technologii HAMR u pevných disků, jako záznamová vrstva). Taková zajímavost, oxidace Ruthenia je energeticky dost náročný proces (= další náklady).

Prostě pokud těžit ve vesmíru, tak pouze takový prvek, jenž nelze nahradit a je součástí nenahraditelné aplikace, jejíž cena nehraje roli. Jenže takový prvek v podstatě neexistuje a nebo neexistuje na asteroidech. Prostě nutno počítat, že s aktuálními technologiemi se bavíme o 1kg materiálu s náklady mezi 30 000-100 000 USD. Moc prvků, které by měly takovou reálnou hodnotu mně tedy nenapadá. [/quote]

Unobtainium ?? :-)

[quote]
... Prostě pokud těžit ve vesmíru, tak pouze takový prvek, jenž nelze nahradit a je součástí nenahraditelné aplikace, jejíž cena nehraje roli. Jenže takový prvek v podstatě neexistuje a nebo neexistuje na asteroidech. Prostě nutno počítat, že s aktuálními technologiemi se bavíme o 1kg materiálu s náklady mezi 30 000-100 000 USD. Moc prvků, které by měly takovou reálnou hodnotu mně tedy nenapadá. [/quote]

Ono by slo napr. stribro.

V takom prípadeš je jediným riešením spracováva a používa materiál tam, kde je jeho cena zodpovedajúca - teda napríklad na obežnej dráhe, a BEO.
Teda na asteroide sa to vyaží spracuje i použije.
A to znamená - stavby vo vesmíre a vesmírne osídlenie. Vozi čoko¾vek z vesmíru na Zem je z ekonomického h¾adiska vo väčšine prípadov nezmysel.

[quote]V takom prípadeš je jediným riešením spracováva a používa materiál tam, kde je jeho cena zodpovedajúca - teda napríklad na obežnej dráhe, a BEO.
Teda na asteroide sa to vyaží spracuje i použije.
A to znamená - stavby vo vesmíre a vesmírne osídlenie. Vozi čoko¾vek z vesmíru na Zem je z ekonomického h¾adiska vo väčšine prípadov nezmysel. [/quote]

Presne :) Ono je totiz rozdiel v cene zeleza na maticke zemi a na LEO. Ak si zratame aj prepravne naklady, tak pre kozmicke stavby moze byt ta tazba na asteroidoch velmi vyhodna.

[quote]

Ono by slo napr. stribro. [/quote]

Stříbro? Při ceně 1000 USD/kg?

[quote][quote]

Ono by slo napr. stribro. [/quote]

Stříbro? Při ceně 1000 USD/kg? [/quote]

Presne tak. Nejde o cenu, ale o jeho masove vyuziti, kde dnes znama naleziste budou za par let minulosti, hledaji se nova (snad se objevi) a cena stribra stale roste.
Nerikam, ze se stribro bude tezit, rikam ze je to jedna ze surovin, nad kterou je mozne se zamyslet. Jsou tu i dalsi. Cela problematika se da shrnout do teto otazky:
- je uvedenou surovinu mozne tezit a jeste na tom vydelat?

Je tu však faktor, kteří asi někteří z vás nepočítají. Každý prvek má hodnotu komerční (náklady na dobývání, zpracování a aplikaci) a pak hodnotu funkční, kterou lze také vyjádřit v penězích. Už si nepamatuji přesné faktory výpočtů, ale když Panasonic vyvíjel DPS pak všechny tyto materiály měli právě váhový faktor. Abych teď někecal, tak stříbro mělo váhu kolem 2, vysoce čistá měď cca 70. Běžná elektroměď tuším kolem stovky. Co ty váhy znamenaly? udávaly cenu srovnatelnou a přepočítanou i skrze nákladů vzájemné náhrady (nepoužití stříbra si vyžadovalo nákladné optimalizace návrhu a výroby a nestandardní řešení při návrhu aby byla zajiště výsledná srovnatelná kvalita). Tedy ještě dříve, než by stříbro či v podstatě jakýkoliv jiný prvek nakročil k takové tržní ceně, aby se vyplatila vůbec těžba z mořského dna (mořská dna jsou řádově bohatší na těžší a tedy vzácnější prvky než pevnina), natož dovoz z vesmíru, byl by nahrazen vyloženě technologicky. Ono se to už v minulosti stalo (ani ne tak prvkům, jako rudám, nebo například ledku). A stane se to zase.

Mimochodem a nechodíme daleko, máme takový příklad i z kosmonautiky. MMRTG. MMRTG je v podstatě tak primitivní konstrukce, že by to zbouchali za odpoledne i humanitně vzdělaní přispěvatelé tohoto fóra. Ale má problém, dochází mu Pu238, částečně proto, že se ta věc fofrem rozpadá a hlavně proto, že už se nikde nevyrábí. Díky tomu generátor, jehož jedinou silnou stránkou je trvanlivost (spolehlivost), stál na MSL přes 50 mil. USD (tuším, že jen to plutonium tolik stálo, ale zbytek by měly být marginální položky).
NASA je postavena před následující řešení, buď draze obnoví výrobu Pu238 a nebo zainvestuje do vývoje pokročilých systémů (na jiné bázi nebo s RTG zdroje s vyšší efektivitou) a nebo oželí některé dlouhodobé mise mezi vnějšími planetami. Tuším, že jako typická NASA pracuje na všech třech variantách, ale to je už prostě NASA. V každém případě jdou do rozvoju pokročilých jaderných zdrojů z rozpočtu větší peníze, než dříve, protože i NASA funguje trochu tržně (tedy dokud bylo relativně levné Pu238, tak je nic netlačilo do pokročilých RTG a reaktorů.

A takhle to funguje v celém technickém odvětví. Vyjma základních prvků, nic není zcela nenahraditelné a základních prvků je plnej pugét. Proto se jim říká základní prvky :)

[quote]Presne tak. Nejde o cenu, ale o jeho masove vyuziti, kde dnes znama naleziste budou za par let minulosti, hledaji se nova (snad se objevi) a cena stribra stale roste.
Nerikam, ze se stribro bude tezit, rikam ze je to jedna ze surovin, nad kterou je mozne se zamyslet. Jsou tu i dalsi. Cela problematika se da shrnout do teto otazky:
- je uvedenou surovinu mozne tezit a jeste na tom vydelat? [/quote]

Není toto tvrzení jen pohádka majitelů sříbrných dolů.
Jedním z největších spotřebitelů měl být fotografický průmysl - stříbro bylo hlasvní složkou všech filmů, fotopapírů a dalších světlocitlivých materiálů. Ta již téměř skončila - snad jedině fotopaíry - chce mít běžnou fotografii jako doposud a né jen vytišenou speicální tiskárnou - i když i zde již může být kvalita a to i na omak srovanatelná - nemám aktuální situci.
Tedy po stříbru by spíše měla být menší poptávka než dříve.

Jinak od určité ceny se plno surovin vyplatí již získavat recykací - takže, aby spíše na většinu těchto prvků nebyl levnější prostě elektroodpad - a pro zajištění jeho většího množství by byl - podle kategorie do které by byl zařazen (očekávaný obsah surovin versuz nákaldy na jejich získání a náklady likvidaci toho co zbude po recyklaci toho co půjde ekonomicky v dané době) vykupován podobně jako dnes staré železo ve sběrnách.

Ten jinak ten ledek je prostě levnější vyrábět s dnešní technoglií uměle:

Citace z Wikipendie:
Tato látka se vzorcem NaNO3 se triviálně nazývá chilský ledek. Je to bílá, krystalická látka, vyskytuje se v přírodě v nerostu zvaný nitronatrit, avšak vyrábí se uměle. Své uplatnění nalézá v pyrotechnice i jako hnojivo. Vyrábí se reakcí oxidu dusnatého, oxidu dusičitého, kyslíku a uhličitanu sodného.
NO + NO2 + Na2CO3 + O2 → 2 NaNO3 + CO2

Laboratorní příprava spočívá v neutralizaci hydroxidu sodného kyselinou dusičnou dle následující rovnice:
NaOH + HNO3 → NaNO3 + H2O

Ta sedá opravdu udělat snadno i v málo vybavené laboratoři jen za dodžení příslušných zásad pro práci s kyselinou dusičnou a hydroxidem sodným.

Ještě k té ceně stříbra:

http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99%C3%ADbro

V medicíně nacházejí uplatnění slitiny stříbra především v dentálních aplikacích. Relativní zdravotní neškodnost a chemická odolnost stříbra se uplatòuje především ve slitinách s převládajícím obsahem palladia, ale existuje celá řada dentálních slitin na bázi zlata, které obsahují menší množství stříbra. Speciálním případem dentálního využití stříbra jsou amalgámy. Tyto slitiny se používají jako výplně otvorů vzniklých po odvrtání zubního kazu. Jejich hlavními složkami je rtu a slitiny stříbra s mědí a cínem.

Zde se opravdu těžko bude používat velmi drahé sříbro - jsou k dipozici i jiné materiály - mají být jen dražší, ale rozhodně né tolik jako nějaké extrémě drahé stříbro.

Striebro má ove¾a viac použití - v elektrotechnike na kontakty, spínače a konektory, zaujímavé sú použitia v akumulátoroch, CD a DVD, samozrejme v optickom priemysle, v chemickom priemysle (striebro je aj katalyzátor), najnovše aj v textilnom priemysle (\"antimikrobiálne\" prádlo a ponožky).
Jedným z najväčších spotrebite¾ov striebra je ale výroba priemyslových fotovoltaických panelov.

[quote]
Jedným z najväčších spotrebite¾ov striebra je ale výroba priemyslových fotovoltaických panelov. [/quote]

Tak právě z nich by to mělo jít - přinejmenším po zvýšení jeho ceny zpět ekonomicky dostávat.

iste, ale recyklácia panelov je na programe tak o 15-20 rokov, keď skončí ich životnos.

solarne elektrarne na orbite - nevyplatilo by sa pre ne vyrabat panely priamo v kozme? To by potom to striebro z asteroidov bolo zaujimave.

o akom casovom horizonte sa vlastne bavite? :)

[quote]iste, ale recyklácia panelov je na programe tak o 15-20 rokov, keď skončí ich životnos. [/quote]

Samozřejmě po ukončení doby jejich života nastoupí jejich recyklace a nahradí tehadá možná více nedostatkové stříbro.

Pokud by recyklace stříbra nešla dost dobře - je to další argument prosti dnešním solárním panelům - jejich náročnost na značně omezené zásoby nerostných surovin.

CD a DVD - jsou již spíše na ústupu - náhradou jsou online služby - neříkám, že brzy umřou - ale téměř jistě již jejich výroba neporoste.

A v textilním průmyslu se bude používat určitě jen do určité přijatelné ceny (tedy alespoò nějak významě) a navíc hrozí zákaz prosazený ze strany zelených - ne celosvětopvý samozřejmě, ale EU a možná i USA ano.

[quote]http://www.osel.cz/index.php?clanek=8067 [/quote]
Dost šílený projekt. Hlavně že se za každou cenu brání kontaminaci Marsu a dalších těles přírodním pozemským životem a tady se mají posílat do vesmíru mikrorganismy geneticky upravené a poté, co udělají svou "práci", se zase i s natěženým materiálem vracet na Zemi, minimálně jako vedlejší znečištění získané suroviny. Někdo chce za každou cenu uvést do praxe Kmen Andromeda?

planetarna ochrana sluzi hlavne ako prevencia zavlecenia pozemskych organizmov na planety, kde by nejaky domorody zivot byt mohol. To v pripade asteroidov zrejme nehrozi (aj ked, kto vie...)

Mne sa naopak paci myslienka "tazby 21.storocia", ktora nepouziva bagre a zbijacky, ale miliony mikropomocnikov. Aj ked ja by som preferoval skor nanoroboty. Kto vie co je vyvojovo jednoduchsie, ci tazobna bakteria, alebo tazobny nanorobot...

[quote][quote]http://www.osel.cz/index.php?clanek=8067 [/quote]
Dost šílený projekt.[/quote]
he..
akože sa to začínala téma o ISRU?
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...
[quote]"Kam sa ale vsetci hrabu na Mesiac bez replikatorov? "

ee tým máš na mysli, tie malé "potvorky" čo si zoženú materiál z vlastného okolia, a potom postavia vlastnú kópiu? [/quote]

ako by ste nazvali, tie malé "bio potvorky" s článku, upravené do takej miery, že sú už vlastne syntetické?

http://phys.org/news/2015-08-space-closer-prospects-great.html

Neil deGrasse Tyson: [i]There are more natural resources on asteroids than have ever been mined in the history of the Earth. So in 100 years […] all wars over limited resources are over because we have access to the unlimited resources of our back yard and that new back yard is our solar system.[/i]

http://www.popsci.com.au/space/us-senate-votes-to-legalize-space-mining,...
us senát odhlasoval "čosi ako" zákon, o ažbe v kozme
nemôžete pod¾a neho síce vlastni asteroid
ale to čo z neho prinesiete na zem, je vaše.. teda ak ste občan USA..

zákon je tiež zaujímavý "abiotickosou"
za vaše vlastníctvo nesmiete prehlási nič "živé"
takže na vlastnícke práva k E.T. zabudnite
:P [Upraveno 13.11.2015 alamo]

[quote]http://www.popsci.com.au/space/us-senate-votes-to-legalize-space-mining,...
us senát odhlasoval "čosi ako" zákon, o ažbe v kozme
nemôžete pod¾a neho síce vlastni asteroid
ale to čo z neho prinesiete na zem, je vaše.. teda ak ste občan USA..

zákon je tiež zaujímavý "abiotickosou"
za vaše vlastníctvo nesmiete prehlási nič "živé"
takže na vlastnícke práva k E.T. zabudnite
:P [Upraveno 13.11.2015 alamo] [/quote]

Existuje něco jako Prvotní přivlastnění.
Tento princip byl uplatòován v celé historii lidské civilizace do vzniku států. Zjednodušeně tento princip říká, že věci, které nikdo nevlastní si může každý přivlastnit tím, že je začne používat. Nevidím žádný problém, proč se k tomuto principu nevrátit při naší expanzi do Vesmíru.

Jose-Luis Galache je optimista a myslí si, že těžba astroidů začne do 10-20 let.

http://www.spaceflightinsider.com/missions/solar-system/industry-expert-...

Pages