Těžba ve vesmíru

Primary tabs

Kdysi jsme to zde uzavřeli jako vcelku nevýhodné. Nicméně v posledním čísle časopisu 21.století jsem zazanenal článek o nějaké novějším a podrobnějším průzkumu asteroidu Eros z kterého by údajně mělo vyplývat, že se na něm nachází 20 000 miliónů tun zlata a platiny.
To už by se tam pomalu i snad vyplatilo zaletět ne ?

Máte k tomu někdo nějaké bližší informace nebo je to zase jenom jedna z novinářských slátanin. ;-)

Jarda

To je pravda nebo tam jsou obří diamanty, i když na získání tohoto si budeme muset trochu počkat, ale dle kosmických meřítek je za rohem:

[url]http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=239541&b [/url]

Planetka Eros má rozměry 40x14x14 km a hustotu 2700kg/m3, podle některých i víc (prý až jako Země =5,5g/cm3). To zlato by se tam vešlo. Ostatně na Slunci by se také nějaké našlo a už roztavené, jen ho odlívat do cihel.

Nevím, z jakého zdroje čerpal autor článku, ale stejné množství je zmiòováno i v dokumentu na BBC News - [url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/401227.stm]Gold rush in space?[/url] z roku 1999.

[i]If Eros is typical of stony meteorites, then it contains about 3% metal. With the known abundance\'s of metals in meteorites, even a very cautious estimate suggests 20,000 million tonnes of aluminium along with similar amounts of gold, platinum and other rarer metals.
In the 2,900 cubic kms of Eros, there is more aluminium, gold, silver, zinc and other base and precious metals than have ever been excavated in history or indeed, could ever be excavated from the upper layers of the Earth\'s crust.
That is just in one asteroid and not a very large one at that. There are thousands of asteroids out there.

How much is Eros worth? Today\'s trading price for gold is about $250 per ounce or about $9m per tonne.
It means the value of the gold in asteroid Eros is about $1,000bn. That is just the gold. Platinum is even more expensive, $350 per oz. Work it out yourself.
Since it contains a lot of rare elements and metals that are of use in the semiconductor industry for example, at today\'s prices Eros is worth more than $20,000bn.
[/i]

Podle sdělení přítele - geologa je v prostoru 14x14 km x 1km do hloubky, prakticky kdekoli na území Čech rozptýleno asi 600 t zlata, :D . Snad jsem se nspletl. ;)

Těžba v kosmu se vyplatí až se rozjede kosmický průmysl. Tehdy bude pravděpodobně rentabilnější těžit něco v kosmu než na Zemi.
Také nemá cenu tahat suroviny sem na Zem a zatěžovat ještě více životní prostředí. Na Zem by se měly dopravovat již hotové výrobky ev. polotovary.

Zdá se, že čínská vláda vypouští pokusný balónek...

Že by už pomalu začínal čas těžby v kosmu? :)

[url]http://finweb.ihned.cz/c1-47346110-peking-utina-vyvoz-vzacnych-kovu [/url]

měli bychom začít.... Třeba není Obamova koncepce tak uplně kničemu jak jsem si myslel a maji nějaký plán do budoucna, taková těžba muže být časem velmi lukrativní podnik, když se najde pěkný šutr. [Upraveno 20.10.2010 Conquistador]

http://www.space.com/scienceastronomy/moon-cabeus-crater-water-101021.html

zda sa ze mesiac ma v rukave kopu prekvapeni. Kazdopadne moze ponuknut mesacnym kolonistom viac nez len vodu.
Len sa trosku obavam, ze mesacne poly bohate na suroviny si niekto bude chciet zabrat. Teda aspon ja, keby som mal ako, by som ich zabral :D

[b]Chcete těžit ve Sluneční soustavě? Začněte s Měsícem[/b]
By Mike Wall
SPACE.com Senior Writer
posted: 30 October 2010
07:55 pm ET

SUNNYVALE, Calif. – První mimozemský těžební provoz v lidské historii pravděpodobně začne na měsíci, a to díky hojnosti a relativní přístupnosti zásob vodního ledu, říkají experti.

Tohle byl převažující názor na panelu vědců a inženýrů, jenž byl požádán, aby uvážil, kde by mimo Zemi mělo lidstvo začít těžit zdroje.

Měsíc zvítězil nad asteroidy a Marsem, hlavně protože je tak blízko Země a má tolika vody stejně jako i dalších zdrojů, jako je metan a čpavek.

„Myslím, že tou odpovědí je jasně měsíc,“ řekl Greg Baiden vedoucí technologický činitel u robotické firmy Penguin Automated Systems. „Mohl bych snadno vytvořit obchodní případ výpadu na měsíc.“

Baiden promluvil během včerejšího sezení (29. října) na konferenci zvané Kosmická výroba 14: Kritické technologie pro kosmické osídlení. Shromáždění bylo organizováno neziskovým Space Studies Institute.

Soukromé podniky, řekl Baiden i ostatní, pravděpodobně na cestě k těžbě na měsíci povedou, protože na tom lze vydělat spoustu peněz, ale bude pravděpodobně zapotřebí, aby tuhle pumpu spustila vláda.

[b]Od vody k raketovému palivu[/b]

Jak objasnily nedávné objevy, má měsíc spoustu vodního ledu. Zmrzlé krátery na obou měsíčních pólech pravděpodobně zachycovaly a shromaždovaly vodu po miliardy let – vodu, která je relativně čistá a snadno dosažitelná.

„Nyní víme, že ta voda tem je volná voda. Není vázaná,“ řekl během této panelové diskuse Paul Spudis vědec z Lunar and Planetary Institute v Houstonu. „Těžba vody na měsíci bude mnohem snadnější, než jsme mysleli.“

Tato voda je tak cenná ne jen pro svůj potenciál udržet příští osadníky hydratované. Může být též rozložena na své složky vodík a kyslík, hlavní komponenty raketového paliva. Hnací látku by bylo možno vyrábět z měsíční vody a prodávat čerpacím stanicím na nízké orbitě Země, což by kosmickým lodím a satelitům umožnilo plnit si ve vesmíru nádrže.

Takovéto uspořádání by prý mohlo přinést revoluci do využití kosmu lidstvem, podnítit obrovskou vlnu obchodu, cestování a objevů, vědcům a zrovna tak i podnikatelům. Podle těchto argumentů má ekonomický smysl zásobovat čerpací stanice z měsíce, protože jeho gravitace je oproti Zemi šestinová, a start odsud je tedy mnohem levnější.

Některé společnosti ve skutečnosti už spřádají plány těžby vody na měsíci právě k tomuto účelu. Např. Shackelton Energy Company doufá, že bude podle svého zakladatele Billa Stona prodávat raketové palivo na orbitě do roku 2020, ten ale nebyl členem této panelové konference.

Takovýto harmonogram může vypadat ambiciózně, ale technologie k zahájení provozu prvotního lunárního robotnického dolování již dnes existuje, řekli členové panelu. Těžební roboti by mohli být řízeni ze Země.

„Nyní jsme už dosáhli takové úrovně teleoperací, že myslím, že dolování na měsíci je proveditelné,“ řekl Baiden.

Těsná blízkost měsíce k zemi znamená, že telekomunikace mezi člověkem a strojem by mohla probíhat v téměř reálném čase – zpoždění by bylo jen o sekundu nebo dvě, dodal Spudis.

Těžba vody by byla prvním krokem, souhlasila většina panelistů.

Poté by se daly těžit i další zdroje. Metan a čpavek, které se v těch studených kráterech též zachytily, by se daly ždímat kvůli svému uhlíku a dusíku, nezbytným ingrediencím jakéhokoliv dlouhodobého lunárního osídlení.

A jakmile se užitečným zdrojem energie stane jaderná fúze, mohli by podnikatelé jít po měsíčních zásobách helia-3, primárního fuzního paliva, říkají vědci.

[b]Těžba na asteroidech: Na roky vzdálená[/b]

Ačkoliv měsíc vypadá jako slibné místo pro těžbu mimo náš svět, dosažení asteroidů je trochu zapeklitější, řekli experti.

Asteroidy uchovávají spoustu železa, platiny a dalších cenných minerálů – a možná i spoustu vody. Ale k průmyslové těžbě v blízké budoucnosti nedojde, tvrdí několik členů panelu.

Existují tisíce známých Zemi blízkých asteroidů – které se k nám přibližují mnohem těsněji než kosmické skály v hlavním pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Ale i blízkozemní objekty jsou mnohem dále než měsíc a jejich výstřední orbity je činí pro opakované těžební návštěvy obtížným cílem.

„Nemůžete se zpět na stejný asteroid dostávat tak často,“ řekl Heft Greason president XCOR Aerospace.

„Je obtížné se na nějaký dostat více než jednou,“ souhlasí Mike A’Hearn z University of Maryland, vedoucí výzkumník NASA mise EPOXI, která ke studiu komet používá kosmickou loď Deep Impact ke studiu komet, extrasolárních planet a dalších kosmických těles. „Je to problém.“

Greason přednesl výhled na dovlečení celého asteroidu do blízkosti Země, aby se tu pohodlně vytěžil. Ale k tomu pravděpodobně nějaký čas ještě nedojde.

„Ještě jsme z těchto těles nevrátili ani první vzorky,“ řekl Greason.

Ovšem panel se vyslovil pro těžbu z asteroidů někde ve vzdáleném pořadí s tím, že se několik členů panelu vyslovilo o nevyhnutelnosti těžby zdrojů z měsíce, Marsu a měsíců Marsu Fobos a Deimos.

„Tyto se stanou zdroji mimozemského využití,“ řekl Greason.

[b]Uskutečnění[/b]

Většina panelistů souhlasila, že takovéto těžební podniky nakonec potáhne ekonomika. Většinu těchto těžkých břemen posbírá spíše soukromý průmysl než vláda.

Ovšem aby se tento business odlepil od země bude pravděpodobně zapotřebí i vedení a investic od vlády, řeklo několik panelistů.

Někteří lidé v earokosmickém průmyslu jsou ohledně možností mimozemských těžebních provozů skeptičtí, řekl Spudis. Abychom je dostali na svou palubu, měla by vláda předvést nezbytné technologie a know-how.

„A vláda na tuto cestu vyrazí a soukromý sektor půjde za ní,“ řekl Spudis.

Vláda by též mohla tuhle pumpu pro soukromý průmysl spustit, řekli někteří panelisté, podnícením poptávky po raketovém palivu z orbitálních čerpacích stanic.

„Vhodné vládní investice to mohou katalyzovat,“ řekl Greason. „Vláda začne se zahajovací poptávkou a soukromý průmysl už spočítá, jak zajistit nabídku.“

Panel souhlasil s tím, že těžba mimozemských zdrojů má transformační potenciál. Jakmile se business v kosmu uchytí a bude jasné, kolik peněz tu lze vydělat, vesmír se lidstvu otevře. Nebe už nebude hranicí.

„Jakmile to uděláte, dosáhnete ekonomické únikové rychlosti,“ řekl Greason. „Když se tam dostaneme, hvězdy jsou naše.“

[img]http://i.space.com/images/moon-watching-night-100916-02.jpg[/img]

Měsíc je pravděpodobně první zastávkou snah o těžbu mimo Zemi, kvůli své blízkosti a velkým zásobám vodního ledu, říkají experti. Credit: Roscosmos

[img]http://i.space.com/images/lcross-water-moon-crater-3-101021-02.jpg[/img]

Mapa hojnosti vodíku uvnitř měsíčního kráteru Cabeus, jak ji změřil Lunar Reconnaissance Orbiter NASA. Nachová odpovídá vyšším koncentracím, červená nižším. Barevné hvězdičky předvádí, kde NASA mise LCROSS v Cabeusu v říjnu 2009 dopadla, aby určila, kolik je zde obsaženo vody. Vložená mapa (vpravo nahoře) ukazuje podpovrchové teploty uvnitř Cabeus zaznamenané LRO. Credit: Science/AAAS

Originál a odkazy:
http://www.space.com/news/moon-mining-space-exploration-101030.html

najlepší spôsob, ak chce štát popohna ažbu vo vesmíre, nie je výstavba základne na mesiaci, ani vývoj supernosiča, ale vývoj tankovania vo vesmíre s palivovej základne
pretože práve tak sa vytvorí základný dopyt
urči či je lacnejšie dopravova na leo, zo zeme, alebo z mesiaca, je už na súkromnom sektore

chce to však ešte jedno, dlhodobý program pilotovaných letov do "hlbokého vesmíru"
misie, musia ma častú a pravidelnú frekvenciu (vylučujú sa blízkozemné asteroidy)
musí sa tam da letie častejšie ako za dva roky (škrtáme mars)
musí to by relatívne cenovo prijate¾né
čo zostáva?
vesmírna stanica (vlastne dve - pilotovaná a a automatická) v niektorom bode L, alebo na orbite mesiaca, pričom občasný výpad z nej na mesačný povrch sa nevylučuje

Pokia¾ máš dos paliva, môžeš lieta s konštatntným zrýchlením po celú dobu cesty - takže už pri konštantnom zrýchlení 0,1m/s sa na Mars dostaneš za necelé dva mesiace takmer bez oh¾adu na pozície Zeme a Marsu.

najprv to palivo, musíš ma

Někteří vizionáři dobývání hllubokého kosmu si myslí, že žádnou vizi pro hluboký kosmos bez předmostí na Měsíci nelze brát moc vážně. Celkem bych to viděl, že na této konferenci se sešli zrovna takoví, co to takhle vidí, a tvrzení, že "už jsme tam byli", vidí jen jako kryptorušení programu hlubokého kosmu jako takového. Vzledem k tomu, že to bylo řečeno ještě jedním dechem s odložením těžkého nosiče do podivné budoucnosti, tak se to implicitnímu zrušení podobalo ještě více.

[quote]najprv to palivo musíš ma[/quote] To je práve to, čo môže Mesiac poskytnú tankovacej stanici v lagrangeho bode.
Dopravova palivo zo Zeme je značne neefektívne - na každý kilogram nákladu dopravený zo Zeme na LEO spotrebuješ najmenej 20-25kg štartovacej hmotnosti s "vodíkovým" supernosičom, ale skôr až 35-45kg s "bežným" nosičom.
Na LLO sa dostaneš z Mesiacu už rýchlosou 2400m/s (a aerodynamické straty sú nulové) - to znamená, že na jeden kilogram dopravený na LLO potrebuješ (necelé!) dva kilogramy štartovacej hmotnosti a pre navedenie k Zemi alebo k langrangeho bodom (pre TEI z LLO treba cca 1100m/s) zhruba tri kilogramy štartovacej hmotnosti. S návratom prázdnej cisterny na povrch Mesiacu nech je to hneď 5kg štartovacej hmotnosti na 1kg paliva dopraveného do tankovacej stanice - aj tak sa to palivo dá doviez "lacnejšie".
Samozrejme, najprv bude treba dopravi na Mesiac a do Larangeho bodu celkom dos materiálu (stovky, skôr tisíce ton), takže aby to začalo by efektívne, treba najprv investova nemalé prostriedky.

ehm... Som idealista.... :(

"Samozrejme, najprv bude treba dopravi na Mesiac a do Larangeho bodu celkom dos materiálu (stovky, skôr tisíce ton), takže aby to začalo by efektívne, treba najprv investova nemalé prostriedky."

a aký je ten úplne prví krok?
posla tam minirobota, čo by tej vody "vyažil" aspoò mililiter..

otázky sú, je to úloha vhodná pre nasa? (posla tam toho minirobota)
a ak je, prečo sa do toho nasa nechce? (alebo sa mi to iba zdá?)

Pokud by se mělo jednat o palivo z vody, tj. LH2/LOX, bylo by asi potřeba přičíst i manévr EOI nějakých 3.2 km/s, jelikož si neumím dobře představit aerocapture na LEO s nádrží plnou paliva, o to víc pokud by se mělo jednat o kryopalivo. Potom už ta doprava z Měsíce na LEO tak výhodná není. Druhá pravda ale je že pro dopravu paliva z LLO - LEO by šlo použít pohonů jako Vasimr. Pak ale zase asi nemá smysl palivová stanice na LEO, a nebo max.právě pro palivo do Vasimru, ale zde je spíš problém s energií než s palivem.

Pokud by se mělo jednat o kryo palivo, tak skladování takového paliva mimo zemi by bylo asi možné pouze právě v polárním lunárním kráteru, kde jsou příznivé teplotní podmínky. Čili právě tam kde bylo vytěženo. Možná v nádrži zasypané regolitem. Jinak by nádrž té palivové stanice musela být pro svoji dokonalou izolaci asi dost těžká, protože vodík a kyslík nepatří zrovna mezi skladovatelná paliva. Palivovou stanici pro palivo z vytěžené vody si proto skoro umím představit pouze ve spojení se stanicí těžební ala lunar polar crater.

Pokud se jedna o kyslik, jeho skladovatelnost je dobra. U vodiku je to podstatne horsi. Cestou dle meho neni vyvoj paliva na Mesici a jeho oddelena doprava (mozna pouze u kysliku z regolitu), jako spise vyroba vody a vytvareni paliva na obezne draze. Voda ma vyhodu, je mozne ji zmrazit a vznikne pevna hmota, nepotrebuje extra nadrze atd.
Palivo pro Vasimir je jina zalezitost. Mozna by bylo mozne pouzit kyslik, ale je prilis reaktivni. Spise bych to videl na odpadni plyny z tezby, idealne inertni plyny jako ted. Ted argon, krypton, xenon ...

Vyslani robota, ktery by vytezil alespon mililitr vody je uloha pro NASA. NASA by mela delat systemy a vyvoj novych technologii, mela by dle meho byt v roli i jakehosi standardizatora. Otazkou zde je ale zadani. Mesic je oficialne v nelibosti, tento objev muze znamenat zmenu (ze by prilivova vlna novych myslenek v kongresu), bohuzel politicke zadani je v tuto chvili jednoznacne. Proste, to co si myslime my je uplne druhorade, dulezite je co si mysli lide, kteri o penezich rozhoduji.

http://technet.idnes.cz/odkud-se-vzalo-na-zemi-zlato-vedci-tvrdi-ze-poch...
Odkud se vzalo na Zemi zlato? Vědci tvrdí, že pochází z kosmu

ak to pôvodné pozemské zlato aj ostatné ažké prvky skončili v jadre, tak to ktoré je dnes blízko pri povrchu, musí pochádza jedine s meteorického bombardovania

otázka stojí, či už \"vypršalo\" všetko, alebo \"tam hore\" stále niečo z neho je?

Asteroidu je v naší soustavě pořád velmi mnoho, a jestli nějaké prošly nějakou dálkovou analýzou tak to bude tak 0,1% a to stejně asi dost přidal... Chtělo by to alespoò k vice pravděpodobným cílům vyslat automatické sondy, případě hodně vody, zlata, uranu, železa a dalších kovu a vzácných materiálu bude na měsíci, jelikož to byl a je velký lapač těles, a měsíc je co by kamenem dohodil, je snadno dostupný s dnešními technologiemi, je tam částečná gravitace takže tam mohou bez problému případní těžaři, geologové a vědci pobývat i delší čas.

O důvod vice tam letět a pořádně ho geologicky zkoumat protože to muže být budoucí klondajk.
[Upraveno 17.9.2011 Conquistador]

Mesiac bude buduci klondajk, pretoze suroviny pre akukolvek vyrobu v mikrogravitacii je potrebne dovazat z co najmensej gravitacnej studne.

Od urcitej urovne infrastruktury na Mesiaci to bude z Mesiaca lacnejsie.
Mozno aj vaakum na Mesiaci bude vyhodou pre pripravu cistych surovin.

Väčšina priemyslovo zaujímavých prvkov sa do zemskej kôry zrejme dostala pri vzniku Mesiacu - zrážke \"proto-Zeme\" s telesom ve¾kosti Marsu.
Bude ich teda relatívne dos i na Mesiaci, asteroidy sú z tohoto poh¾adu síce zaujímavé, ale horšie dostupné a s výnimkou skutočne najväčších asteroidov bude ich materiál len málo \"vytriedený\" rudotvornými procesmi, ktoré majú na svedomí fakt, že na Zemi (a zrejme i na Mesiaci) sa tieto prvky vyskytujú v kôre vo forme rudných ložísk, nie v \"rozptýlenom\" stave.
Je totiž ve¾ký rozdiel, či na získanie jedného gramu zlata alebo iného zaujímavého kovu potrebujeme spracova 300-500 kg \"zlatonosnej horniny\", alebo 100 či 1000 ton \"hlušiny\" (pomer atómov Au:Si je v zemskej kôre asi 1:1 000 000 000).

som prekvapený, konečne aj nejaký skutočne informatívny článok na slovenskom internete
http://www.aktuality.sk/clanok/193448/za-loziska-vzacnych-kovov-vdacime-...
Za ložiská vzácnych kovov vďačíme dopadom vesmírnych telies

\"Matthias Willbold s kolegami teraz porovnal pomery izotopov wolfrám-182 a wolfrám-184 v horninách z grónskeho náleziska Isua, ktoré vznikli v zemskom plášti pred neskorým bombardovaním s tými istými pomermi v podstatne mladších zemských horninách, ktoré vznikli až po òom. Rozdiel pomerov spomenutých izotopov pred a po neskorom bombardovaní je iba na úrovni 13 milióntin, pričom pre mladšie horniny platí nižšia hodnota. No vzh¾adom na mimoriadne vysokú presnos príslušných meraní ide o reálne a spo¾ahlivé údaje.
Tento rozdiel je pri tom číselne rovnaký, ako by zodpovedalo súhrnnému množstvu hmoty v dopadajúcich menších vesmírnych telesách, ktoré je potrebné na vysvetlenie obsahu vzácnych kovov v kôre a vrchnom plášti Zeme.

Navyše sa ukázalo, že predmetná vrstva materiálu nie je po zemskom povrchu, ktorého tvorí azda až jedno percento, rozložená rovnomerne. Aj to poukazuje na spojitos s dopadmi vesmírnych telies počas neskorého bombardovania. Konkrétne na to, že väčšinu vrstvy vytvorili „škvrny“ po dopadoch iba nieko¾kých pomerne ve¾kých telies.\"

Ze by fakt ty vesmirne kameny obsahovaly jakostni mnozstvi vhodne i vzacne rudy?
Ani by se ze zacatku nemuselo na Mesic, nektere z kamenu priletaji i do 3megakm.
Tak me napada, soucasne kovy delame z hlavne zeleza, niklu a primesi. A protoze je v zeleznych kamenech hodne iridia, tak se domnivam, jestli by nebyl planetolet vyrobeny z prevazne iridia pevnejsi a lepsi (napriklad mensi sila steny proti pronikani radiace atd..) ze zeleza+niklu+molybdenu+siry+uhliku ?

Myslim, ze az bude v provozu FH, tak bude docela zajimava \"zamestnanost\" v kosmickem prumyslu....myslim tim fabriky, ktere by vyrabeli automatizovane dulni preletove zarizeni pro automatizovanou tezbu+separaci+taveni do ingotu+rafinerii pro nosic FH (Angara, Ariane5).
Vzdyt by stacilo pri dvou letech FH na LEO seskladat vhodnou samotezebni lod pro asteroidy vcetne vhodnych motoru s palivem (kombinace iontove motory/nadrze xenonu + jednoslozkovej hydrazin/nadrze hydrazinu, ktere jdou stejne jako xenon znova doplnovat s priletnusiho \"tankeru\").

Mozna pak zacne ten skutecnej \"zavod\" o dolovani ve vesmiru mezi 2-4 USA firmama / 1-2 EU firmama / 1 cinskou firmou.

Mozna se i na nas v CZ usmeje stesti a nejake firmy by vyrabeli seriove casti pro tezebni kosmicke zarizeni.

Mozna se tim vydela na \"levnou\" dopravu i posadek/cestujicich/nakladu. Uvidime, nechtel bych to zakriknout, ale tohle muze byt \"killer\" aplikace....cil/duvod proc tam litat. Mozna to udelaji tak, ze budou na Zem schazovat ingoty kvalitne vytavene.... dute?

ohladom tankera a prepravy vody v kozme - napadla ma jedna vec: ked uz tu vodu vytazime, mozeme ju na mieste elektrolyzou rozlozit na vodik a kyslik. Avsak namiesto klasickeho hydrolox motora by tanker mal vasimr motor. Kyslik a vodik by sa spalovali, pohanali by klasicku turbinu, a ta by vyrabala prud (alebo sa pouzije vodikovy clanok). Po pouziti a vychladeni sa voda vrati do nadrzi. Cast vodiku sa pouzije ako pohonne medium.
Krasa spociva v tom, ze vasimr ma ovela vacsi impulz pri nizsom tahu, nez klasicky motor, bolo by to teda efektivnejsie. Vytazena voda by vlastne sluzila ako baterka.

mne to vychadza ze spalenim 1 tony vodiku dostaneme cca. 40 MWh energie....

[quote]ohladom tankera a prepravy vody v kozme - napadla ma jedna vec: ked uz tu vodu vytazime, mozeme ju na mieste elektrolyzou rozlozit na vodik a kyslik. Avsak namiesto klasickeho hydrolox motora by tanker mal vasimr motor. Kyslik a vodik by sa spalovali, pohanali by klasicku turbinu, a ta by vyrabala prud (alebo sa pouzije vodikovy clanok). Po pouziti a vychladeni sa voda vrati do nadrzi. Cast vodiku sa pouzije ako pohonne medium.
Krasa spociva v tom, ze vasimr ma ovela vacsi impulz pri nizsom tahu, nez klasicky motor, bolo by to teda efektivnejsie. Vytazena voda by vlastne sluzila ako baterka. [/quote]

Obavam se, ze se nejedna o bezproblemove reseni.
1) Eletrolyzou vody ziskame mnozstvi vodiku A
2) Jeho spalenim ziskame mnozstvi proudu B (ted neberu v potaz ucinnost turbiny ci palivoveho clanku)

Dle termodynamickych zakonu bude ziskana energie mensi, nez ta spotrebovana na elektrolyzu.

Ale pojdme pokracovat. Budeme nekde mit zdroj proudu, zustane nam prebytek vodiku (bud zpracujeme kyslik, nebo musime pouzit misto vody peroxid vodiku). Dalsi energii potrebujeme pro vlastni VASIMIR.

Nebylo by jednodussi z hlediska vyskytu moznych problemu udelat system co nejjednodussi? Vypusit v tomto pripade elektrolyzu a turbinu? Vyjimkou by bylo mit vice motoru pro pripad poruchy jednoho z nich (chemicke, vasimir, jaderne s otevrenou aktivni zonou...) a plyn pouzivat jak pro chlazeni reaktoru, tak pro ruzne typy pohonu. System, kde porucha jednoho systemu da k dispozici system jiny, zalozeny na odlisnych principech.

[quote]
Dle termodynamickych zakonu bude ziskana energie mensi, nez ta spotrebovana na elektrolyzu.
[/quote]

to samozrejme plati, ale ucelom je uchovanie energie, preto som pisal ze to bude fungovat ako baterka (tu tiez musite najprv nabit). Fungovalo by to tak, ze vytazena voda by sa zacala rozkladat uz pocas tazby na cielovom telese. Prud by dodavali napr. standardne solarne clanky. Rozlozenie celeho nakladu by trvalo trebars aj rok, pocas ktoreho by prebiehala tazba. Na konci tazby mate v rozlozenom vodiku a kysliku naakumulovanu energiu, ziskavanu zo solarnych clankov cely rok. Spalovanim sa potom tato energia masivne uvolni, v takom mnozstve, ake potrebujeme.

[quote]
Ale pojdme pokracovat. Budeme nekde mit zdroj proudu, zustane nam prebytek vodiku (bud zpracujeme kyslik, nebo musime pouzit misto vody peroxid vodiku). Dalsi energii potrebujeme pro vlastni VASIMIR.
[/quote]

zdroj prudu bude ten vodik s kyslikom. Reakcia bude dodavat prud do VASIMRu. Voda ako odpadovy produkt sa ulozi do nadrzi a uz sa znova rozkladat nebude. Teda ziadne dalsie zasadne naroky na prud. Predstavte si to ako baterku - rok nabijame (rozkladame vodu) a potom mesiac alebo dva vybijame (napajame VASIMR). Potom mame tazobnu lod v pohybe a nadrze plne vody.

Rekl bych, ze rozhybat cele teleso bude potrebovat mnohem vice sily nez VASIMR.
Myslim, ze pro prvotni rozhybani jadra mensi komety (rekneme prumer tak 500m) bude treba nejdriv nekolik desitek minut spalovat LOX+LH v klasickem \"F1\" motoru (verze pro LH)..ci spise motorech.
Predpoklad je, aby se toto teleso dostalo blize k LEO, aby sel zbytek vydolovat palivovou stanici.
Cili prvotni musi byt vypocitane pribrzdeni telesa, ktere ma stejny smer obezne drahy kolem Slunce jako Zeme. Tim se teleso dostane na mensi orbitu okolo Slunce postupne.

Kdyz uz bude teleso rozhejbane treba pomoci 6-ti \"F1\" (verze pro LH), tak par hodin po zahajeni brzdeni kdy bude vse potvrzeno a vypocitan novy smer, tak teprve potom by mel nastoupit dlouhodobej VASIMR.

Zkratka na zacatku dat telesu \"pecku\", aby pribrzdilo...to by slo asi jen s nekolika nejsilnejsima LH/LOX motorama.
Ale nasledne domanevrovani az k L2 by se delo pomoci VASIMRU.
Konecne pribrzdeni u LEO palivove stanice, ktera behem mesicu roztavi cele teleso do nadrzi, se bude opet muset provest s tema silnyma LH/LOX motorama.
Asi by to byl podobny manevr, jako kdyz k planete posilame automat, ktery u planety musi zabrzdit, aby si ho zachytila gravitace planety.

Taky bude otazkou bezpecnosti, jestli nenechat takove teleso nekde v L2 a nasledne pomoci preletavych tankeru pretahnout obsah na palivovou stanici. Preci jenom by to bylo bezpecnejsi a po ekonomicky strance veci... kazdej z tezaru se prihrne, aby se \"nasosal\".

zaujimavy prispevok na NSF:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=27041.msg817481;topicse...

je mozne ze vesmirna tazba sa zacne starym dobrym zlatom :)

zlato,zlato,zlato,zlato
správny kov, čo stojí za to :D

Kdyby se na Mesic poslala raketa z automatickou navratovou schrankou za 280mil USD, tak by stacilo aby se pri soucasnych cenach zpatky dovezlo vice jak 180kg zlata a je mise zaplacena i ze ziskem

[quote]Kdyby se na Mesic poslala raketa z automatickou navratovou schrankou za 280mil USD, tak by stacilo aby se pri soucasnych cenach zpatky dovezlo vice jak 180kg zlata a je mise zaplacena i ze ziskem [/quote]což ovšem předpokládá, že se to zlato na Měsíci nachází ve formě ingotů, které jsou naskládané na jednom místě :)

Nedavno jsem cetl clanky, ze kterych jsem nabyl nasledujiciho pocitu:
Loziska surovin se vytvareji pusobenim:
- geologickych procesu
- pusobenim vody nebo jinych transportnich mechanismu (voda, vitr)
- pusobenim biologickych procesu (hluboka biosfera)
- lozisko, zpusobene moznym dopadem telesa (takovy zlaty meteorit vypada hezky, ale dle meho se jedna spise o SCI-FI)

Pokud dojde k tezbe, je otazkou jak co nejlepe odseparovat jednotlive prvky, pripadne slouceniny. Vetsina metod je fyzikalnich:
- elektrostaticke
- odstredive
- tepelnou separaci slozek dle hmotnosti nebo teplot tani/varu

Chemicke metody (napriklad louzeni) jsou v podminkach vakua tezko pouzitelne a dochazelo by k neustalym ztratam tezebnich surovin (voda, kyseliny ...) Jedinym resenim je pak stavba zpracovatelskeho zavodu, do ktereho se dopravi natezena potencialni surovina. To znamena dalsi naklady a zpomaleni tezby.

Tak jako tak je tezba energeticky narocna. Tezba plynu a kapalin ma v tuto chvili nejmensi naroky a je realizovatelna uz dnes za soucasnych znalosti, vysledne produkty pak mohou byt pouzity pro pohon. Obdobne na tom jsou kovy s nizkou teplotou tani.

Elektrostaticka tezba ma svoje vyhody, ale osobne spise verim tezbe pomoci nataveni a fyzikalni separace.

Pěkná sci-fi. Mohl by se jí někdo chytit. :P

[quote]Pěkná sci-fi. Mohl by se jí někdo chytit. :P [/quote]
Pardon, zapomněl jsem na odkaz:
http://osel.cz/index.php?clanek=5924

[quote][quote]Pěkná sci-fi. Mohl by se jí někdo chytit. :P [/quote]
Pardon, zapomněl jsem na odkaz:
http://osel.cz/index.php?clanek=5924
[/quote]
No, jedine co si nedokazu dat dohromady, jak by \"zlaty meteor\" mohl vzniknout (na to neodpovedel ani Jules Verne). Navic, honba za zlatym asteroidem by mohla mit vyznam v startu a financovani projektu pro automatickou tezbu.
Na druhou stranu, tezba surovin v blizkosti Zeme, de facto v kontrolovatelnych podminkach by mohl byt dobry test pred ostrym vypustenim nejakych tezebnich robotu.

[quote]Kdyby se na Mesic poslala raketa z automatickou navratovou schrankou za 280mil USD, ......což ovšem předpokládá, že se to zlato na Měsíci nachází ve formě ingotů, které jsou naskládané na jednom místě :) [/quote]

Ani ne. Takovy FALCON 9 to zvladne za nejakych 30mil USD - vynest navratovou sondu. Ta by se dala splichtit za 10mil. Zbyva 240mil USD. Za ty muzete vyslat dalsich 4-5 raket s pristavacimi moduly, ktere dopravi armadu (tak 20-30)celkem jednoduchych robotu urcenych pro hledani zlata a nalozeni navratove sondy. No a zbyva asi 40mil USD na vlastni provoz a pozemni ridici stanici.... :cool:

Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD a návratovou sondu postaví rusové tak za 100 MUSD (je to přece 3stupòová raketa), ta ale zpět donese pár kilo nákladu. Zlato by jste sice prodali dráž, ale stejně se to nevyplatí - potřebujete nejmíò 3 další starty pro vynesení příslušenství - elektrárna, zpracovatelský závod a těžní roboti. S 1 mld. by se dalo něco dělat.

plus falcon 9 v sucasnej konfiguracii (horny stupen) nedostane na mesiac takmer nic, ak vobec nieco... ak by som pouzil prepocet pomocou saturnu v, tak mi pre f9 vyslo 830kg na povrch mesiaca (ale saturn v je 3stupnovy, a navyse horne stupne boli lh2/lox, cize ovela vyhodnejsie pre tli)...

[quote]Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD ...[/quote]
ja si nasel ceny, kde se bez rampy udava cena za falcon9 15mil USD

[quote][quote]Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD ...[/quote]
ja si nasel ceny, kde se bez rampy udava cena za falcon9 15mil USD [/quote]
navic me nezajima za kolik sondu udelaji rusove ale za kolik by se dala postavit skutecne komercne...

[quote][quote]Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD ...[/quote]
ja si nasel ceny, kde se bez rampy udava cena za falcon9 15mil USD [/quote]

http://www.spacex.com/falcon9.php#pricing_and_performance

Price* $54M - $59.5M

a navic vubec nepotrebuju dostat naklad primo na cestu k Mesici. Staci mi jen LEO a pak to pomoci iontaku dostrkat k mesici a pristat. Nevezete nic ziviho a tak se muzete courat...

treba mysliet trochu \"out of the box\". Mesiac je blizko. Drahe kovy su nezive, necitlive, je to hlupy, prakticky neznicitelny material. Staci mi teda dopravit na povrch rypadlo, nejaky separator, ktory oddeli kov od regolitu, a solarnu pec s formickou, v ktorej zapecem vytazeny material do regolitovej schranky. Nasledne sa to posadi na elmag kanon, ktory mi to vystreli ako projektil na zem. Speceny regolit bude fungovat ako tepelny stit, radarovym sledovanim urcim presne miesto dopadu, a potom uz len vylovit z oceanu. Ak by som vedel spekat regolit aj s nejakymi kapsulami plynu, tak by mi to mozno aj plavalo na hladine :)
Kazdopadne naklady mam len s jednorazovou dopravou zariadenia na mesiac, a s jeho obcasnou udrzbou.

[quote]Kazdopadne naklady mam len s jednorazovou dopravou zariadenia na mesiac, a s jeho obcasnou udrzbou. [/quote]

sls? :) [Edited on 13.10.2011 Agamemnon]

[quote]
Price* $54M - $59.5M
[/quote]

Falcon sem/tam, stejne tak SLS ... bavime se o drozce, ale problem je JAK tezit. Neexistuje automaticky ani poloautomaticky test, nejsou testy ve vakuu ci v nizkotlake atmosfere, neexistuje test tezby regolitu a separace jednotlivych prvku delany jinde nez v laboratori. Tomu se rika porcovat medveda co beha po lese. Zatim tu jsou pouze teoreticke modely.
To je presne jako problem v NASA. Resi hlouposti (dopravu) misto teoretickeho nebo aplikacniho vyvoje pripadne projektoveho zastreseni. Pokud nezname naklady na vyvoj, nezname cenu zarizeni, jeho hmotnost, tak jakekoliv debaty na tema ekonomickeho rozvoje jsou pase. Naco je nam SLS, pokud neni tezebni zarizeni, pokud nejsou pripraveny a otestovany koncepty laboratori, pokud nejsou zavazne urceny dalsi cile tak, aby je nejaky populisticky janek okamzite nezmenil?

Radši Falcon. Falcon IX na GTO 4,5 t - start z LEO ionákem není moc vhodný - dlouho to trvá a narůstá šance na srážku se smetím a degradaci radiací VApásů. Z GTO odlet k Měsíci, zachycení a snížení dráhy cca 2 km/s iontama, takže 250 kg plynu. Přistání s N2O4/hydr (2,3 km/s) máme 2000 kg na povrchu, z toho cca 500 kg podvozek, ionák, prázdné nádrže a motorky. Dalších 300-400 kg solární panely původně použité pro ionák a 1100-1200 kg užitečná váha - to není málo pro základní výzkum.

erve, bavime sa o komercnej tazbe. Akonahle by sa ukazalo ze na mesacnych poloch je zlato alebo iny vzacny kov v koncentracii vyssej nez malej, tak sa rozbehne take projektovanie a testovanie a skusanie ze to sme este nezazili :)

Clovek by az brecel.
Kdyz by USA nezahodilo Saturn5, ale naopak ho postupne modernizovala (posledni stupen LOX-LH), tak by na Mesic mohla letet automatizovana samopohybujici se tezebne-rafinacni plosina o vaze odhadem 30tun (+ 5tun za pristavaci-manevrovaci motory).
Nechat par takovych velkych tezebnich robotu na Mesici z kterych na druhe strane stroje by vypadavali uz ingoty do sberneho kose na valniku...

Zkratka ted nam ten Saturn5-new type schazi.
Pro tezbu na Mesici i asteroidech ci kometach.
Pomoci takoveho nosice by slo zrealizovat LEO lodenici.

Na povrchu Mesice by byla Maglev kolejnice co by strilela na LEO ingoty. Na LEO se zachytej a jako prvni misto by sly na zpracovani, aby se z toho kovu vyrabely stanice/planetolety/sondy .... plechy, prihradove obvodove konstrukce... .

Ono vytezit \"regolit\", zpracovat ho do ingotu a poslat na LEO (mozna by ingoty mohli mit pomocne motory, mohli by byt dute pro palivo/vodu [vodu z Mesice/komet] je jedna vec a i zvladnutelna soucasnyma prostredkama.

Problem je ta druha vec, aby na LEO byl zpracovatelsky zavod co by v prostredi vakua/nulove gravitace zpracovaval tepelne v pecich/valcovnach atd ingoty z iridia, zeleza, niklu, kobaltu, molybdenu, zlata atd.. . Tepelne michal spravne pomery kovu do taveniny z ktere se postavi planetolety/nadrze/stanice/sondy.

Asi to bude chtit ze zacatku unifikovat velikosti a tvary konstrukci/ingotu/vyrobenych dilu pro planetolety/nadrze/stanice... .
Protoze ze zacatku to bude dost draha investice.

Ale je fakt, ze se to casem zaplati.

[Upraveno 13.10.2011 -=RYS=-]

Pages