Život na Marsu

Primary tabs

Anonym:
Pouštní lak (desert varnish)je výsledek činnosti mikroorganizmů.

Na následujícím linku popisuje autor Sir Charles Shults formu života na Marzu. Článek vyšel 18.9.2005.

http://www.xenotechresearch.com/mvarnish1.htm

Igor Tureček
(alias dříve Patricie)

Nevypadá to špatně, ale přece jenom je to teorie, která není reálně potvrzena. Budeme muset počkat na biolab (MSL) do let 2009/10.

Je to krásné a subjektivně pro mě věrohodné.

Na výsledky budu čekat dost toužebně, leč s trochu smíšenými pocity. Kéž by to život byl ale…

Reakce na to je dost nevyzpytatelná. Mám strach, že případný život na Marsu vzbudí i dost strachu z Marsu. Jelikož strach lze budit snadno a není k tomu třeba moc důmyslné přesvědčivosti a je to při tom silná emoce, na které lze dost vydělat, děsím se možnosti, že strach z Marsího života se může stát stejnou překážkou vývoje dobývání kosmu, jako je tomu u atomofobie brzdící rozvoj jaderné energetiky.

No ale kéž by život! :P

Mars se chvěje a otepluje, zjistili vědci:

[url]http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A050921_103905_vedatech... [/url]

Kéž by , na vlnách marsovského oceánu by se pěkně surfovalo. Vlny by mohly být díky nizké gravitaci pěkně velké a člověk namakaný z pozemské gravitace by je také mohl snadno vypádlovat.

Přečetl jsem zběžně onen článek a teorie v něm zmíněné mi přijdou dost odvážné. Netušíme nic o tom, jak by mohly fungovat jiné systémy typu DNA-RNA-aminokyseliny. Pochybuju že by v tomhle byly pouštní chemotrofové na Zemi zas až tak vyjímeční.
A jestli změny na povrchu pozemských šutrů můžou působit pouze živáčkové, tak není problém dva kamínky vzít do laboratoře, jeden nechat, druhý sterilizovat (třeba pořádnou dávkou neutronů) a pak se podívat, jak se kamínek neosype. Ani tomu nevěřím.

Můj soukromý odhad je, že na Marsu časem nějakou jednobuněčnou žoužel najdem, ale bude to zavlečenina od nás ze Země. Ne lidskou technikou ale nějakým dávným meteorickým přívozem. Bude to mít stejný systém nukleových kyselin jako my (A-T,C-G), stejné aminokyseliny atd. Ale stejně si na tom biolózi a genetici smlsnou.

Ten článek je odvážný, ale podle mě to není žádná pavěda. Teorie, že organismy v \"pouštním lesku\" (nebo jak to nazvat) v sobě obsahují pravotočivé aminokyseliny a mají lehce odlišný genetický kód, je poměrně snadno falsifikovatelná, je to normální výzkum, někdo může jít a udělat to... klidně i nějací studenti na českých VŠ.

Někteří vyznavači marsího života dokonce vyznávají hypotézu, že by snad pozemský život mohl být původem z Marsu. Tvrdí, že na Marsu na to měl více času. Zemi totiž postihla katastrofa, když se srazila s planetou velikosti Marsu a v důsledku toho vznikla vlastně nová, znovu přetavená planeta a její velký Měsíc. Na Marsu měl však prý život spoustu času k vývoji. Když tedy Země znovu vychladla, tak na ni prý spadly meteority s mikroorganismy z Rudé planety, kde život měl čas získat náskok. Jsme údajně možná všichni přesídlení Marani.

Každopádně šutry vyražené z povrchu jedné či druhé planety padají vždy na tu sousední. Přenos života mezi nimi za ty miliardy let, co tu je, by tu tedy nejspíš měl fungovat. I kdyby tedy měla třeba fungovat ta hypotéza, že na Marsu byla po dobu jeho historie, příliš velká zima na vznik života, tak by se tam pozemské potvůrky přenesly. Bakteriím se celkem daří pod antarktickými ledovci, tak proč by se pozemské mikroby nemohly adaptovat na lakotvorné maranské kamenožrouty?

Kromě toho s životem to může být všelijaké. Existuje hypotéza hluboké horké biosféry. Podle ní život nevznikl někde ve studených mořích na povrchu planety, kde je aktivita reagencií, na níž život spočívá, příliš nízká. Život je prý produktem horkých nasycených minerálních roztoků pod obrovským tlakem zemských hlubin. Život – tato termodynamicky aktivní adaptabilně stabilní autokatalýza je taková samostabilizující žíravost, jakou tady na povrchu planety nepotkáš, ale hlubiny země jsou doménou horkých všežravých roztoků. Když prý přirozenou žravost těchto roztoků život vylepšil superkatalytickou schopností, jíž tu žravost roztoků zemských hlubin přenesl na studený povrch s chudými roztoky bombardovaný ničivým zářením, tak se jedna větev života chytila i na planetárním povrchu. Život na povrchu planety jsou však prý vlastně extremofylové, žijící v neuvěřitelném chladu, nedostatku živin, pod smrtícím zářením atp.Většina pozemského života je prý život hlubinných baktérií horkých roztoků minerálů a tady na povrchu žijí jen okrajové životní formy představující setinu či tisícinu hmoty pozemské biomasy.

Horké chemikáliemi nasycené roztoky vycházející z hlubin planety jsou plné chemotrofního mikrobiálního života, kolem kterého se okamžitě, jak vyrazí horký pramen, vytvoří zvláštní společenství tvorů, který tento výron hlubinného života okamžitě začne intenzivně využívat. Po erupci sopky Mt. St. Helen v louži za sopkou vegetila baktérie, kterou jsme znali jen z prekambrických fosílií. Každopádně jsou hlubiny planety a horké roztoky velice živé.

Možná na té hypotéze tedy něco bude. Každopádně, kdyby se tady na povrchu planety dost zhoršily podmínky k životu, tak to hlubinný život vůbec nepozná. Kdybychom se podívali do horkých pramenů na Rudé planetě, pokud bychom je našli, tak bychom také možná mohli zjistit, že v hlubinách planety žije společenstvo, které netuší, že její povrch je teď nehostinný. Dokonce jsem slyšel teorii, že jeden z kráterů, kde fungovaly marsí rovery, je osazen gejzírem. Zakládalo se to na častějším očištění solárních panelů a snímky vyhodnocenými jako tající louže.

S marsím životem to tedy může fungovat všelijak, protože pořádně nevíme, jak je to i s životem zdejším. Ke svému vlastnímu překvapení objevujeme v rozsahu méně než desetiletí tady na Zemi významné druhy baktérií, o kterých jsme ani nevěděli, ačkoliv jsme teď ke svému úžasu zjistili, že každoročně chemicky přetvoří hmotnost celých horstev. Pátráme po takovýchto baktériích, ale neznáme je moc, ačkoliv zde disponujeme úplně jiným výzkumným potenciálem, než jaký můžeme mít na Marsu. Takové pozemské chemotrofy (kamenožrouty) neumíme např. efektivně hledat. Když vytáhneme ze zemských hlubin žíravými roztoky a uhlovodíky nasycený šutr z vrtu, tak by nejspíš měl být plný života pozemského typu. Pozemská věda však dosud nevyvinula metodu, jak takovýto život odhalovat, ačkoliv je svým modelem zcela pozemský. Nejen, že bychom neuměli indikovat takové chemotrofy tady na Zemi i při dosažitelnosti vysoce vyvinutých laboratoří, ale takový primitivní útvar, jaký je v našich rozpočtových možnostech, by neodhalil ani velkou spoustu pozemského života, natož abychom poznali něco z našeho hlediska extrémofylního z Marsu.

Vyvinout metodu jak spolehlivě indikovat lakotvorného kamenožrouta z Marsu, kterému neunikne případný chemotrofní život na Marsu, je za těch pár miliard dolarů, které do toho lze vložit, nedosažitelné. Nepoznáme ani spoustu pravděpodobného pozemského života. My jednoduše technologicky neumíme indikovat pozemský život. Kdyby byla pravdivá v článku uvedená hypotéza a my chtěli vyvinout metodu jejího ověření, tak tam nejspíš přes veškerou snahu nemáme šanci poslat technologii, která to ověří. Bylo by obrovských průlomem, kdybychom vyvinuli technologii, která by nám byla schopná indikovat chemotrofy v hlubinách naší Země. Kdybychom takové metody v rámci marsovského výzkumu vyvinuli pro Zemi, byl by to obrovský průlom, i kdybychom nic na Marsu nenašli. S tím, co máme šanci na Mars poslat, tamní život odhalíme jen se štěstím. Ani s pozemským životem si moc nevíme rady.

Neumíme odhalovat vlastní hlubinné chemotrofy. Ze společenství organismů plných života, které nás obklopují, jsme schopni indentifikovat jen několik maličko druhů. Když svého času Rusové chtěli vystřelit na Mars zařízení k odhalování života, tak ho chvíli před startem zkusili hodit do stepi kus za kosmodrom. Zařízení už neodlétlo, nebo odhalilo, že na Zemi život není. Pokud pozemská věda přijde s technologiemi, které si poradí s jednoduchým odhalováním chemotrofů v horninách, tak to bude samo o sobě dost velký průlom i bez odhalení života na Marsu. Pátrání po tamním životě tedy bude pro vědu v každém případě velice přínosné a bude mít pro pozemskou vědu značný praktický význam; a to dávno před odhalením Maranů či dokonce, i kdyby tam snad žádní nebyli!
:o

Áda

Poznámka ke \"dvěma\" Zemím: dnes se už běžně přijímá impaktní teorie vzniku Měsíce, do protoplanety Země zřejmě narazilo jiné těleso (snad velikosti Marsu) a ze vzniklé srážky se znovu poskládala Země a navíc Měsíc. Ovšem tato událost je datována téměř na úplný začátek vzniku Sluneční soustavy, nějakých 10 až 100 miliónů let po vzniku tělesa Země. Což je vlastně stejný start pro vznik života na Marsu i na Zemi.

Mno Adolf ma celkem zajimave nazory, ovsem co se mi na jeho prispevcich nelibi je jejich delka. Tedy ne samotna delka, ale vse opakuje minimalne dvakrat, vetna stavba je taky silena a obcas to da praci prokousat se ji. Vetsina toho by se dala rict a vysvetlit pri polovicni delce prispevku, mozna mensi, coz by pomohlo i ostatnim:)

Co se týče té druhé Země. U vzniku života je velice fascinující, že údajně musel vzniknout extrémně rychle. On se tu sice vyvíjel po miliardy let, při čemž po většinu té doby šlo výlučně o mikroby, ale vyvinout se musel extrémně rychle maximálně během stovek milionů let, protože hledači pradávných stop života prakticky neumí rozlišit období vychlazení země od období dochování prvních stop života. Tedy každých 100 milionů let je dobrých, ač pro planetárního geologa je to v takto dávných událostech jistě mžik. Nikdo moc nechápe, jak život mohl vzniknout tak rychle, proto si někteří myslitelé na téma vznik života pomáhají spekulacemi typu přenos života z Marsu, kde se dal vyšetřit aspoò maličký stomilionový náskočík, nebo dokonce zanesení jeho zárodků z dalekého kosmu v hypotéze panspermie. Všechno jsou to pochopitelně spekulace, ovšem přenášení materiálu mezi takto blízkými planetami jako je Země a Mars, který obsahuje živé mikroby, je údajně velmi vysoce pravděpodobné. Vznikne-li na planetě tady život, je prý s vysokou pravděpodobností přenositelný kamkoliv na blízkou planetu.

Citoval jsem tyto různé hypotézy včetně hluboké horké biosféry a problémů zkoumání mikrobiálního života na Zemi, při čemž tato zkoumání často naráží na značné problémy s indikací bakteriálního života tady v pozemských podmínkách, abych naznačil kontext, v němž by se o marsím životě a jeho zkoumání mělo uvažovat. Zvl᚝ významnou při tom považuji skuteč.st, že odhalování pozemského mikrobiálního života je občas extrémně obtížné i při možnostech, jimiž tady na domovské planetě disponujeme.

Osobně si myslím, že spíš nejsme Marani a najdou-li na Marsu nějaké kamenožrouty, budou to naturalizovaní Pozemšani. Také se mi moc líbí hluboká horká biosféra tady na Zemi. Toto jsou však jen mé skoro estetické preference v oblasti spekulativních hypotéz, jejichž potvrzování či vyvracení asi není na pořadu dne současné vědy.

Mnohomluvnost a stylistická nedotaženost mých příspěvků mi není tajemstvím. Na zdejších diskusích se o ní např. zmiòovala i Bonemína. V práci, když mi šéf řekne: „Napiš třístránkový příspěvek,“ tak mu odpovím, „dej mi na to víc času, nebo bude devítistránkový.“ Když píšu tak zpravidla velmi rychle vytvořím „odlitek“ textu, který má v průměru tak trojnásobnou délku než konečný výsledek. Ten pak pracně „obrábím“ po dobu delší, než jakou zabralo zpracování textového „odlitku“.

Když přispívám sem, tak je to zpravidla, protože na chvilku vypnu od normální práce nebo v noci, kdy už mi na práci dojdou úplně síly během popíjení uspávacího piva. Kratochvilné vysypání textového „odlitku“ je pro mě něčím na způsob duševní relaxace. Vytvoření textového „obrobku“ je pro mě už trochu dřina, na kterou nemám moc čas a sílu. Občas, když si něco z toho po sobě přečtu, tak mi vstávají vlasy hrůzou na hlavě nejen ze stylistických neobratností, ale i z překlepů, nesouladů ve skloòování a často chybějících slov. Ale síla a čas si to aspoò přečíst, natožpak to nějak finišovat chybí. :(

Tak mi prosím promiòte mou uplkanost!

Na obranu Adolfa musim uvezt, ze rozvita vetna skladba a siroka slovni zasoba, jakoz i siroky rozhled napric vsemi obory svedci nejen o pokrocilem veku, ale i vysokem vzdelani a inteligenci.
Urcite sam napsal a prelozil mnozstvi vedeckych clanku. Nicmene kazdy clanek nebo report ma i summary neboli souhrn a ten by jeho clanky urcite potrebovaly.

Těší mě, že na diskusi se po delší odmlce vrátil sulinar.

Tady na diskusi je téma Zajímavosti ze sluneční soustavy. Toto téma nějakou dobu spí, ale svého času, když bylo aktuální povídání kolem \"10. planety\", tak jsme si tam hezky, leč laicky povídali, co je to vůbec planeta.

Možná, kdyby sulinar našel špetku času a nakoukl, co jsme o tom blábolili, mohl by některé výplody našeho planetologického folklóru uvést na pravou míru. :)

No Adolfe, oni v tom nemají pořádek ani odborníci. Dnes je jasné, že Pluto-Charon nelze považovat za řádnou planetu (dvoj planetu) a to z mnoha různých důvodů. Takže veškeré snahy dnešních astronomů, kterým se podaří objevit jakékoliv větší těleso za Neptunem a chtějí ho zviditelnit jako planetu, jsou prostě snahou o zviditelnění jich samotných :D

Připojuju se k přání \"stručněji pane Adolfe, stručněji\". Jinak totiž čtenář uvyklý tempu XXI století nebude mít trpělivost dočíst Vaše příspěvky až do konce.

Život je vždy otázkou energie, a už chemické nebo elektromagnetické. Proto bych očekával, že nejsnáze vznikne tam, kde jsou energetické toky spíš větší. (Na druhou stranu musí existovat něco pestrého a stabilního, jako \"naše\" chemie, takže sluneční bytůstky nečekám.) Proto klidně uvěřím dávné, ještě nooxidované magam jako zdroj života - jestli šlo v prvním stomilónoletí ze Z/země srovnatelně energie jako ze Slunce (dnes geofyzici loví toky v řádu zlomků wattů /m2, zhora padá řádově 1e+3 W/m2).
Slibuju za domácí úkol udělat odhady.
Asi i pak bude mít Země výhodu nad Marsem - je větší!

[quote]
Asi i pak bude mít Země výhodu nad Marsem - je větší! [/quote]

Já si také myslím, že Země má víc výhod ke vzniku života než Mars či jakékoliv další těleso, které známe, leč protože hypotéza marsího vzniku pozemského života tu je, myslím, že je třeba ji zmínit.

Také si představuji, že pro vznik života by bylo nejlepší místo, kde jsou stavové podmínky jak někde v reaktoru v chemičce. Proto se mi také líbí hypotéza hluboké horké biosféry a vzniku života v horkých minerálních roztocích v porézní hornině. Život je taková aktivita adaptibilních kapek žíravého hydrosolu, a tak si říkám, že musel vzniknout tam, kde je tohle doma. Také nejarchaičtější formy života jsou archey, které jsou obvykle termofilní a vyžívající se ve vyloženě žíravých roztocích. Bydlení na povrchu, kde je chlad, v němž nic nereaguje, roztoky tu nejsou vůbec žíravé, tedy postrádají chemický potenciál, v němž lze něco sežrat, atp. to chtělo nejdřív asi projít dlouhým vývojem k vysoce účinným enzymům, jimiž lze katalyzovat reakce, aby probíhaly i v tak životu nepřátelském chladu, jaký tady na povrchu panuje.

Na druhou stranu, jestli tohle platí, tak by život mohl vzniknout úplně stejně na Marsu a hlubinné termofily by vůbec nemusely vědět nic o ztrátě husté atmosféry a hydrosféry na povrchu planety. Je tu ale ten nepříjemný fakt, že my skoro nic nevíme ani o hlubinných baktériích Země a nemáme metodiky a technologie jak je zkoumat, ač možná jde o dominantní životní formu naší planety, takže na Marsu bychom je o to obtížněji hledali.

Doufám tedy, že v rámci přípravy na odhalování života na Marsu, trochu hnou s metodikami a technologiemi odhalování života vůbec, takže se díky tomu dočkáme objevů i na jiné planetě neznámého života – Zemi.
:o

Áda

[quote]
...
Také si představuji, že pro vznik života by bylo nejlepší místo, kde jsou stavové podmínky jak někde v reaktoru v chemičce. Proto se mi také líbí hypotéza hluboké horké biosféry a vzniku života v horkých minerálních roztocích v porézní hornině. Život je taková aktivita adaptibilních kapek žíravého hydrosolu, a tak si říkám, že musel vzniknout tam, kde je tohle doma. Také nejarchaičtější formy života jsou archey, které jsou obvykle termofilní a vyžívající se ve vyloženě žíravých roztocích. Bydlení na povrchu, kde je chlad, v němž nic nereaguje, roztoky tu nejsou vůbec žíravé, tedy postrádají chemický potenciál, v němž lze něco sežrat, atp. to chtělo nejdřív asi projít dlouhým vývojem k vysoce účinným enzymům, jimiž lze katalyzovat reakce, aby probíhaly i v tak životu nepřátelském chladu, jaký tady na povrchu panuje.
...
[/quote]

OT:
Kam prosím chodíte na termíny [i]žíravý hydrosol[/i] apod.? Čemu říkáte [i]chemický potenciál[/i]?
Mam v chemických oborech počínaje výučním listem přes maturitu až po několik státnic a nějakou tu vědecko-výzkumnou praxi snad nějaký ten základní přehled, ale Vaše výrazy mi ve ší úctě připomínají spíš učebnice mých dědečků než cokoliv, co bych se kdy učil. Takže nic ve zlém, ale trochu mě to tahá za uši. :)

[quote...
[/quote]

Kam prosím chodíte na termíny [i]žíravý hydrosol[/i] apod.? Čemu říkáte [i]chemický potenciál[/i]?
[/quote]

Nedávno tu o mně kdosi prohlásil, že jsem velmi starý a nyní jsem podezříván, že jsem současníkem vašeho dědečka.

Můžete mi, pane vnuku, prozradit, jak dnes popisuje to, co jsem my starci nazývali koloidy, když už nepoužíváte archaický termín hydrosol?

Za našich mladých let existovala taková základní termodynamická veličina chemický potenciál, bez které si nešlo představit termodynamiku chemických a fázových rovnovah u otevřených soustav (s proměnným počtem molů). Tato veličina určovala intenzivní vlastnosti soustavy zrovna tak jako teplota a tlak a bez ní za starých časů nešlo soustavu popsat zrovna tak jako bez tlaku a teploty. Tehdy říkali profesoři ve fraku o veličinách popisujících termodynamické rovnováhy studentům: „Teplotní rozdíl je příčinou, že teplo přechází z jednoho tělesa na druhé, tlakový rozdíl určuje pohyb tekutiny z jednoho prostoru do druhého a rozdíl chemických potenciálů můžeme považovat za příčinu chemické reakce nebo snahy látky difundovat z jedné fáze do druhé.“ Tohle názorné vysvětlení studentům bývalo v předminulém století důležité, nebo abstraktní matematická definice pomocí parciálních derivací entalpie, Gibbsovy a Hemholtzovy energie podle změny počtu molů v příslušné složce nebo fázi by začátečníky ve fyzikální chemii vyděsila. :D

Dodnes je dost chemiků s diplomy, co blednou při vyslovení výrazu fyzikální chemie. Můžete mi prosím, pane vnuku, prozradit jak se tyto rovnováhy otevřených soustav v termodynamice popisují dnes? Ačkoliv fyzikální chemie asi nepatřila k vašim oblíbeným předmětům, jistě nějakou najdete. Věřím, že popis toho, co jsme nazývali otevřené soustavy tam bude a s tím současná terminologie. V některých učebnicích bývalo zvykem dávat upozornění na terminologické změny typu, dnes už se nepoužívá termín volná entalpie aj. Máte-li v knihovničce neohmatanou učebnici fyzikální chemie, tak při otevření jejích od posledních státnic nedotčených stránek jistě, pane vnuku, najdete odkaz: „ Za starého Adolfa v c. k. mocnářství byla používána pravěká veličina chemický potenciál.“ :D

Jinak, když budu kecat pitomosti, tak se nebudu vůbec cítit dotčeně, když mi tu kdokoliv odpoví: „Ádo, co to meleš?“ Já fakt často melu pitomosti, aby řeč nestála. Hmotařským vzděláním jsem stará předrevoluční struktura. Za kapitalismu jsem studoval akorát ekonomii. Tak mé vyjadřování také není vždy up todate. Uvítám tedy, když mou termodynamickou terminologii někdo aktualizuje.
:D

Áda

Případným \"vnukům\", co si myslí, že \"stařičký\" Áda kecá, kteří už propili svoje učebnice doporučuji, aby nahlédli do na webu vystavené učebnice fyzikální chemie pro mladší chemický dorost (bakaláře), do kapitoly 5.4 na tomto odkazu:

http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-559-5/pages-img/obs...

Přátelé, já osobně jsem přesvědčen, že na Marsu život v nějaké formě je. Samozřejmě nemohu ( zatím ) podat žádné důkazy, ale prostě jsem o tomto přesvědčen. Je to můj názor, i když nevědecký. :) ;)

Asi bych těm kamenoužroutům věřil víc, než tomu trilobitovi :-)

Jinak vlastní článek ve kterém celý nález komentuju jsem zveřejnil zde:

http://www.teckacz.cz/index.php?clanekid=266

Když nic jiného, tak šutry z Marsu padali v minulosti na Zem. Nějaké zase jistě spadly ze Země na Mars. Jelikož se na Zemi téměř od jejího ztuhnutí vyskytují kamenožrouti, tak by bylo divné, aby alespoò tímto způsobem nedošlo k jejich přenosu tam.

Já bych si tipnul, že mikrobiální život tam bude.

Ovšem psal jsem, že se dost bojí reakce části veřejnosti na zjištění, že život tam je. Nedivím se proto také NASA, že moc nepodněcuje jásot: \"Jé, Mars je možná živej!\" Vlastně by jim to mohlo zkomplikovat situaci při přípravě jeho zkoumání. Lidi moc nezajímá ohrožení ptačí chřipkou, které může znamenat stovky milionů obětí, ale děs z rudě lesklých kamenožroutů by mohl být stejně účinný a zpátečnický jako děs z atomové energie. Když jen vzpomenu, jak řada lidí na diskusích reagovala na ten Deep Impact na asteroid a představím si, jak by vyváděli, ožužlaným šutrem z Marsu, tak z toho mám trochu obavy. :mad:

Áda

Jo, zapomněl jsem ještě jeden dodatek:

Vidím to tak, že když jsou na Marsu odpovídající intenzivní stavové podmínky: tlak, teplota a chemický potenciál, tak se tam život, i když od vedle musí chytit. ;)

Ještě upřesnění: ten týpek z Xenotechresearch uvádí dost odvážná tvrzení. Doporučuji přečíst si vážně můj článek (resp. jeho současnou edici, po asi patnácti přečteních), kdy jsem studiem vygoogleného PDF (odkazuji na něj v tom článku) na téma bakterií rodu Metallogenium dospěl k závěru, že \"pravotočivé aminokyseliny organického původu\" byly ve skutečnosti racemizované aminokyseliny, které v době původu byly normálně levotočivé, a že se poměr pravotočivých a levotočivých sloučenin v daném oslizlém šutru používal právě k určování doby před kterou mohly být příslušné bakterie ještě živé - protože po nich už pochopitelně zbyly jen pozůstatky.

Já si myslím, že nález života na Marsu nechá většinu lidí poměrně lhostejné - pokud to nebudou maranské princezny ze zelenou pletí, které by mohly pózovat pro Blesk v sexy kalhotkách a nahoře bez. Určité obavy (možná oprávněné) by mohla vzbudit doprava vzorků toho života na Zemi - zvl᚝ poté, co se tak exemplárně povedlo roztřískat vzorky částic solárního větru, že... o důvod víc zkoumat vzorky z Marsu v nějaké laboratoři na oběžné dráze... alespoò se tak vymyslí nějaký rozumný vědecký program pro kosmounaty na nízké oběžné dráze :-) Paradoxně když se lidé něčeho bojí a zároveò na to jsou zvědaví, tak by z nich šlo vytřískat relativně nejvíc peněz.. :-)

Článek jsem četl. Celkem bych rád věřil na tu optimistickou variantu reakce světa, jak je tu předkládána. Asi by to tak být mohlo. Kdo ví ale jak to bude. Zelení spustí proti červeným baktériím kampaò jak proti geneticky upraveným potravinám a atomovým elektrárnám.

Věřím, že směrotočivost opticky aktivních molekul není nijak moc libovolná, a tak jejich nesprávný směr je spíš racemizace. Viz udivující výsledky shodou okolností českého kvantového chemika Zahradníka, které uvedly svět v úžas. Važme si toho, že od něj spolu s Dvořákem tu máme i učebnice kvantové chemie v mateřském jazyce.

Doufám ale, že to nakonec dopadne podle optimistického předpokladu a my konečně zístkáme nějakou srovnávací životní formu, abychom porozuměli té životní formě naší, i kdyby ten nově objevený Maran, měl být naturalizovaným Pozemšanem, což je asi dost pravděpodobné.

[quote]Případným \"vnukům\", co si myslí, že \"stařičký\" Áda kecá, kteří už propili svoje učebnice doporučuji, aby nahlédli do na webu vystavené učebnice fyzikální chemie pro mladší chemický dorost (bakaláře), do kapitoly 5.4 na tomto odkazu:

http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-559-5/pages-img/obs... [/quote]

Diky dedulovi za uzitecny odkaz. Sice disponuju skriptama fyzikalky, ale takhle pekne po ruce je to mnohem lepsi.

[quote]Zelení spustí proti červeným baktériím kampaò jak proti geneticky upraveným potravinám a atomovým elektrárnám.
[/quote]

Protože se sám řadím mezi \"zelené\" v nějakém širším slova smyslu - dejme tomu jsem \"zelený liberál\", nebo tak něco - tak si troufám říct, že tohle je nesmysl. Samozřejmě existují nejrůznější iniciativy argumentující ekologií, a nejrůznější extrémní názory, ale s těmi geneticky upravenými potravinami je to jedna věc, s jadernými elektrárnami úplně jiná (stručně řečeno: jadernou energii se vyplatí používat až někde za drahou Marsu, a tam se pokud vím povrch Země nenachází :-), a případné argumenty týkající se výzkumu mimozemského života budou ještě úplně jiná věc.

Především je tu určitá pravděpodobnost, že pokud mají článek o \"pouštním lesku\" nebo studie \"meteoritu z Marsu\" nějaký reálný základ, tak život na Marsu nebude zase tak revolučně odlišný od toho pozemského. Pokud se zjistí, že funguje na bázi stejné DNA a stejných aminokyselin, tak to bude prakticky stejně ohromující zjištění, jako kdybychom tam objevili cokoliv jiného.

Myslím, že žádná masová hnutí za ochranu životního prostředí by nikdy nevznikla, kdyby se jaderná energie nebo geneticky modifikované organismy zkoumaly jen v laboratořích, a jen v rámci získávání nových poznatků. Problém je jaksi vždycky až aplikace daných poznatků v praxi - a tady je potřeba přiznat, že naše slavná civilizace už udělala obrovské množství bot - obávám se, že většinový názor na JE nebo na GMO se za padesát let nebude přiliš odlišovat od dnešního názoru na DDT. V případě GMO se možná právě díky krajně skeptickémju přstupu zemí EU podaří katastrofu odvrátit, v případě JE je tenhle pohled už víceméně jistý: na téhle planetě bude obrovské množství vyhořelého paliva i obrovské množství odstavených elektráren, a všechno dohromady to bude blokovat obrovské množství zdrojů, energetických i lidských.

Troufám si říct, že většina odstínů nejrůznějích zelených aktivistů a politiků bude výzkum mimozemského života podporovat - pouze bych očekával poněkud skeptičtější přístup, co já vím, třeba k masovému průmuslovému nasazení organismů vzniklých křížením maranských a pozemských genů... :-)

Ale, zeleny liberal a nema rad jadro. Dokonce se prirovnava DDT a ruzny chemicky sracky ke GMO potravinam a jadernemu odpadu.
Ja bych zase nebyl prekvapeny, kdybychom za deset let blahorecili Temelin a jaderneho dedka.
V UK je sice snaha stavet vetrne (i offshore) a prilivove elektrarny na bezicim pasu, cpat CO2 do opustenych ropnych rezervoaru a dalsi vylomeniny, nicmene jadro neni zdaleka mimo hru.
Zrovna pro Cesko s jeho limitovanymi moznostni snad ani jina moznost nez jadro neni.
To musi byt utrpeni sledovat plany na jaderny reaktor na Mesici.

Zelený liberál je stejně logické slovní spojení jako panenská matka.
Jako zázrak to ještě beru, jinak je to contradictio in adiecto.

Pardon - ještě mě napadlo, že zelený může být liberál, jenž správně po liberálsku odmítá ČOIku, potravinářskou inspekci, hygienické kontroly a podobné socialistické výmysly, v důsledku čehož se nedozví o půl roku prošlých salámech u Mainla a pozře některý z nich. To bude HODNÌ zelený liberál!

[quote]Problém je jaksi vždycky až aplikace daných poznatků v praxi - a tady je potřeba přiznat, že naše slavná civilizace už udělala obrovské množství bot - obávám se, že většinový názor na JE nebo na GMO se za padesát let nebude přiliš odlišovat od dnešního názoru na DDT. V případě GMO se možná právě díky krajně skeptickémju přstupu zemí EU podaří katastrofu odvrátit, v případě JE je tenhle pohled už víceméně jistý: na téhle planetě bude obrovské množství vyhořelého paliva i obrovské množství odstavených elektráren, a všechno dohromady to bude blokovat obrovské množství zdrojů, energetických i lidských. [/quote]

Nerad bych Ti Chaosi bral iluze, ale GMO se velmi rychle šíří všude vyjma EU a i ta v poslední době ustupuje. Nedávno povolili myslím kukuřici. Takže jesti to je katastrofa, tak už probíhá. ;)

Co se týče JE, můj názor znáš. Mě v takových případech jen zajímá, jak jinak omezit vypouštění CO2 a zároveò zajistit dostatek energie pro civilizaci. Zatím mi to nikdo neřekl. Zatím vím jen o rozpadu a budoucí fůzi. Jo a s ještě jsem slyšel o návratu na stromy... :D

Asi tak nejak:) Nikdo nerika, ze nove tehcnologie, zvlast ty naprikald tykajici se potravin, se maji nekriticky s nadsenim prijimat a zavadet. EU ovsem jako takova zas tak uplne proti neni, stejne si uvedomuje, ze jeji zemedelsky system(dotace apod.) udrzet nejde, tedy na vzdy. Nicmene schvaluji jeji tlak za prve na velmi duslednou kontrolu, za druhe na informovanost spotrebitele. Tedy at v obchadu vidim koutek ciste ekologicte stravy, koutek klasicke dnesni chemie a koutek GMO potravin. Ja osobne bych si pote asi vybral ciste, nebo overene GMO radeji nez tu soucasnou chemii. Jisteze rozdil bude v cene, to uz je ale otazka preferenci spotrebitelu, pripadne lobovani za jednotlive druhy potravin.

Ehmm ale uz jsme dost daleko od \"Zivota na Marsu\".

[quote]
Diky dedulovi za uzitecny odkaz. Sice disponuju skriptama fyzikalky, ale takhle pekne po ruce je to mnohem lepsi. [/quote]

Já se snad budu muset někdy na nějakou vaši slezinu vypravit. Jenže kvůli image si teď budu muset nabarvit vlasty na šedivo a koupit hůl. :D

Doufám, že když teď bude někdo potřeobat třebas učebnici elektriky, tak mi nezačne tvrdit, že použití termínů jako \"elektrické napětí\" se vyskytuje pouze v učebnicích našich dědečků. :)

[quote]
Co se týče JE, můj názor znáš. Mě v takových případech jen zajímá, jak jinak omezit vypouštění CO2 a zároveò zajistit dostatek energie pro civilizaci. Zatím mi to nikdo neřekl. Zatím vím jen o rozpadu a budoucí fůzi. Jo a s ještě jsem slyšel o návratu na stromy... :D [/quote]

S tím návratem na stromy $ není vůbec tak jednoznačný - dnes se obrovská spousta energie v podstatě proplýtvá. Jaderná fúze kromě další centralizace výroby elektřiny vypadá docela slibně, jaderné štěpení s sebou podle mě nese skutečně tolik nevýhod, že se do stavby další generace JE žádné zemi moc nechce... tedy takhle: většině veřejnosti je to jedno, tzn. rozhodnou peníze - a pokud se přičtou i výdaje v horiontu desetiletí a staletí (zejména bezpečné skladování a hlídání odpadu), tak by do financování takového projektu šel jen sebevrah...

[quote]S tím návratem na stromy to není vůbec tak jednoznačný - dnes se obrovská spousta energie v podstatě proplýtvá. Jaderná fúze kromě další centralizace výroby elektřiny vypadá docela slibně, jaderné štěpení s sebou podle mě nese skutečně tolik nevýhod, že se do stavby další generace JE žádné zemi moc nechce... tedy takhle: většině veřejnosti je to jedno, tzn. rozhodnou peníze - a pokud se přičtou i výdaje v horiontu desetiletí a staletí (zejména bezpečné skladování a hlídání odpadu), tak by do financování takového projektu šel jen sebevrah...
[/quote]

Je mi líto, ale musím Tě zklamat. ;)
Jsem na nemocenské a link tedy nevím(skleróza), nicméně existují pěkné stránky s přehledem všech JE na světě(uzavřené, fungující, rozestavěné, plánované). Tam by ses dozvěděl, že to není pravda. Z hlavy si pamatuju, že se staví ve Finsku, Francii, Brazilii, Číně, Japonsku(doufám, že jsem se nesekl). V evropě jde předevsím o nový moderní typ reaktoru EPR. Plánovaných reaktorů je řádově! víc, než rozestavěných. Takže se staví... ;)

Buďme konkrétní a vezměme naše české JE. V obou případech je v ceně poplatek, směřující na speciální účet, ze kterého bude zaplacena demontáž JE a uskladnění \"vyhořelého\" paliva(doufám, že to opravdu nedají pod zem - je to surovina). I přesto je cena energie z JE levnější než třeba energie z hnědého uhli, kde není žádný poplatek za volné vypouštění radioaktivního odpadu do přírody a za jeho uskladnění. Co víc k tomu dodat? ;)

Krom toho si nedovedu představit kolonii na Marsu bez jaderného zdroje. Slunce je tam pramálo...

[quote]Asi bych těm kamenoužroutům věřil víc, než tomu trilobitovi :-)

Jinak vlastní článek ve kterém celý nález komentuju jsem zveřejnil zde:

http://www.teckacz.cz/index.php?clanekid=266 [/quote]

Vážený kolego Michaeli Poláku alias xChaos,

přečetl jsem si Váš komentář na Vaši webové stránce a doporučil bych Vám, abyste jej přepracoval. Vedou mě k tomu tyto důvody:

1) Pojem \"desert varnish\" se v české odborné literatuře překládá jako pouštní laK. Je škoda, že jste, jak sám uvádíte, nekonzultoval českou odbornou literaturu.

2) Citace z článků z internetu, které uvádíte ve svém komentáři jsou rovněž nepřesné. Stačí přece, abyste se při hodnocení článku \"Amino Acid Analyses of Desert Varnish from the Soran and Mojave Deserts\" držel abstraktu a závěru. Stejně tak byste mohl postupovat i u dalších článků.

3) Pokud jde o Váš úšklebek nad nálezy trilobitů na Marsu, tak bych chtěl připomenout, že Váš odkaz je tendenční. Kromě desítek trilobitů, z nichž některé lze nalézt na
[url] http://xenotechresearch.com/marsy6.htm [/url] nalezl kolega Shults celou řadu možských ježků (např. [url]http://xenotechresearch.com/Urch222g.jpg [/url] anebo celá sbírka na ) [url]http://xenotechresearch.com/murchins.htm [/url] Nalezeny byli nejen dospělí jedinci, ale také vývojová stadia od larev přes mladé jedince. Ale ne všechny nálezy jsou publikovány na webu.

Za těmito a jinými nálezy je mnohaměsíční trpělivá práce celé řady lidí. Je celkem škoda, že Váš příspěvek je odbytý.

S přáním úspěšné prezentace na webu
I.Tureček

Omlouvám se za hrubku \"Nalezeny\". Správně má být samozřejmě \"Nalezeni byli nejen dospělí jedinci ...\". Při psaní člověk myslí na fosilie a tak může lehce vzniknout gramatická chyba.

I.Tureček

proboha zivyho! u vsech plantazniku! jezkovy oci! (a jeste pro znalce \"u jehovabela!\")

ocekaval bych, ze nekdo s trochou soudnosti a vedecke moralky zasahne a prispevek, ktery zacal tuto diskusy presune do kolonky TAKHLE VEDA NEVYPADA (volny preklad ang. oblibeneho terminu \"bad science\"). myslel jsem, ze toto je seriozni forum, tykajici se vseho kolem vyzkumu vesmiru a ne volne pole pusobnosti pro nazory jako z ASTRO2000. neracte se pane Turecku urazit, ale toto NENI VEDA, to je PAVEDA. nebudu utocit osobne, kazdy ma pravo se mylit, ja sam bych nemel dostatek informaci na to, abych vsechna tvrzeni vyvratil, ale dnes v obdobi ranneho googlismu neni problem si vse overit.

tedy, netvrdim, ze zivot na Marsu nebyl nebo neni (pravdepodobne je, at uz se prenesl ze Zeme, nebo naopak stal u zrodu zivota na nasi planete). tvrdim, ze pan Schults se upnul na svou myslenku a nyni k ni hleda dukazy a jak znamo, kde je vule, tak se reseni objevi (aneb jak by rekla teta katerina: kdo chce psa bit, hul si vzdy najde:)). v hospode u piva bych to rekl jinak, oznacil bych toho pana za cvoka. on nejenze nechazi zkameneliny vsude, kam se podiva, ale nechce videt ani do oci bijici nesrovnalosti a jeho tvrzeni, ze NASA cast vysledku cenzuruje uz [b]hranici s paranoiou[/b] :D proboha, proc by to delali? vzdyt to by byl uzasny zdroj financi, kdyby tam neco takovyho nasli, kongres by je miloval (protoze by se konecne jednoduse ukazalo, ze nevyhazuji penize nadarmo). kdyz v \'96 nasli v ALH80001 NECO, tak s tim hned utikali na tiskovku ...

ted ale konkretni argumenty:
- nekdo (treba sulinar) by vam mohl rict, jaka je koncentrace mikrofosilii na Zemi (kde je zivot vsude, kam se podivate), rozhodne mnohem mensi, nez [i]podle Schultse na povrchu Marsu[/i], kde je zjevne jedna vedle druhy; to ze zivocich zemre, jeste neznamena, ze jeho schranka fosilizuje
- ve vede se pouziva princip occamovy britvy - to nejjednodusi mozne vysvetleni vezmeme jako spravne, a dokud se nevyskytne problem s pozorovanim, tak se ho budem drzet. na tom se zaklada vyvoj cele moderni civilizace. ale pan Schults na to jde jinak - vyrabi udesny zmatek v ziskanych snimcich a pak ho vyuziva pro sve tvrzeni. nekteri meli vic casu nez ja a dali si tu praci jeho web procist (jejich reakce jsou na [url]http://www.bautforum.com/showthread.php?t=11774[/url]) a tento muj dojem plne potvrzuji (doporucuji k procteni, cerpam z toho, ale je to mnohem vtipnejsi, nez kdy muzu byt ja)
- co se tyce toho slizu na sutrech na Marsu, silne pochybuji, ze by se jednalo o totez, jako je pozorovano na Zemi, vyskytuje se to snad jen na pane Schultsovych strankach, podle me jde o necitlivou expozici, kdy se jasnejsi plochy (osvicene strany kamene) blysti a vzhledem k okoli jsou preexponovany
- osobne jsem se setkal se Stevem Squiresem, vedeckym sefem projektu MER a tipnul bych si, ze by mu nezabranili v publikovani neceho takoveho (v pripade, ze by to byla pravda) ani parem volu
- dalo by se pokracovat dal, ale to by asi tento prispevek vymazali pro jeho delku :P

a jeste par faktu o samotnem \"objeviteli\"
- Sir Charles W. Shults III, K.B.B. ehm ehm, jak zrejmo z vyse zmineneho fora, nikdo nevi, kde vzal titul Sir (nezda se, ze by ho nekdo dekoroval) a uz vubec ne pridomek KBB (anglicky KBC - Knight commander of the most honourable order of the bath - to neni, sir Schults vsude uvadi KBB)
- sponzoruje ho nejaky bohaty american, ktery si sam koupil skotsky slechticky titul, rozhodne ale nemel nikdy moznost nikoho povysit do rytirskeho stavu - ja vim, je to blbost, ale pomatujete si na Kalvodu? ten odesel z politiky jen proto, ze nemel riga, pritom ty prava vystudoval. tak jak verit nejakemu Siru CH.W.S. III K.B.B.?
- jeho uzasna firma se podle vseho nachazi v nejakem kancliku v budove plne firem specializujicich se na cisteni (mozna se ale prestehovali), coz sice nic nerika o vysledcich, ale mnoho o zpusobu \"vyzkumu\"
- nikdy nikde nic nepublikoval, co se Marsu tyce, vzdelanim je to inzenyr, jedina jeho relevantni znalost je zkusenost s grafickym softwarem. cely svet je plny cvoku, co odejdou zneuznani \"badat\" do ustrani, protoze jim nekdo vysvetlil, ze jsou vedle, jak ta jedle a oni se odmitli s tim smirit. patri k nim i Sir CH. W. S. III K.B.B.? udelejte si obrazek sami ...

omlouvam se za delku sveho prispevku (asi se tim pridam ke starikovi adovi;)), ale tohle je presne ten duvod, proc veda ve vychodnim bloku nemela dobrou povest - dovolila totiz krom seriozniho vyzkumu prezentovat i kdejakou smyslenku bez solidnich podkladu, neco, co by na zapade zamytla prvni grantova komise nebo recenzent. ano, obcas se tak muze ztratit originalni myslenka, ale v 99,9% pripadu 1) se ztrati balast 2) ta myslenka, pokud je pravdiva, se stejne prosadi. a pokud ma jit veda kupredu, je k ni proste treba pristupovat s racionalni skepsi!

pokud chcete pouzivat jine principy (treba ten: ja tam vidim brontosaura, tak tam musel zit), tak se nejedna o vedu, ale o FIKCI. a no to jsou snad jina fora ...

V Hrdci král. na tachfilu byl promítnut film:
\"Das neue bild vom Mars\" (aus der reihe Quarks&Co), \"Nový obraz Marsu\"
Ve filmu se hovoří o MERech, o sondě Beagle a Mars Expres a ukazují tam snímky z ME a také trochu pozadí ESA.
Několik minut je věnováno možnému životu na Marsu, experimenty z franc. laboratoří ukazují, že spory dané do prostředí, které odpovídá Marsu - teplota, složení a tlak atmosféry a to včetně kosmického záření jsou likvidovány. S jednou výjimkou! A tou je jejich poprášení imitací marsovského prachu, vrsvička 1mm stačí pro přežití 90% spor! Expozice spor v marsovském prostředí je 14 dní.
Ukazuje se, že eventuelní život může v půdě Marsu být. Používá se samozřejmě spor z pozemského života. Eventuelní život na Marsu se mohl přizpůsobit lépe, majíc na to cca 3 miliardy let. :o

Prosím Vás jde o Hradec Králové a Techfilm. Bližší info je v rubrice Film a kosmonautika.
Koukám, že přežití mého psaní je mizerné. :D

Před chvilkou jsem na Spektru viděl několik pořadů, kde nešetřili optimismem. Různě tam poroučeli větru dešti a také prováděli terraforming Marsu. Jedna věc se mi tam ale moc líbila. Podle povrchových struktur obdobných jako u nás v arktických oblastech to vypadá, že stejně jako u nás je 10 m pod permafrostem zamrzlá spousta vody. Ty povrchové plygonální truktury mají prý i úplně stejné rozměry na Marsu jako na Aljašce či Sibiři.

Čím dál tím více se tedy vlastně už těším na marsí život, ač o něm ještě není žádný jasný důkaz. Ovšem znova opakuji, myslím si, že budou-li tam žít nějací rozptýlení kamenožroutíci červení, tak je nějaký robůtek s jeho omezenými možnostmi neodhalí. :mad:

[b]\"Zelený\" život na Marzu objeven? Nebo chyba při skládání barev ? [/b]

Jim Sorenson uveřejnil na http://xenotechresearch.com/cgi/phpBB2/viewtopic.php?t=67
svoje nálezy z pátku 27.1.2006.

Kdo se tím zabývá, může jeho nález ověřovat. Pro porovnání:
http://marstech.sytes.net/color/sol-708_opportunity_pancam_lifefound.jpg
http://marstech.sytes.net/color/sol-708_opportunity_pancam_lifefound_fal...

[quote][b]\"Zelený\" život na Marzu objeven? Nebo chyba při skládání barev ? [/b]

Můj komentář k tomu: zelená barva nic nedokazuje

O životě na Marsu se více dozvíme až v roce 2010 až na Marsu přistane laboratoř. Ale i takové nálezy jako Jima jsou zajímavé.

mě tam taky vyšla trochu zelená, ale přijde mi, že to je odraz od té plošky těsně pod tim.

Ona samotná zelená barva není důkazem ničeho, může to být způsobeno horninami zelené barvy (s příměsí berylia - smaragdy, tektity a pod.) myslím že je toho několik typů.

No já bych koukal dost vyjeveně, kdyby tam našli něco fotosyntetizovat na povrchu vystavené radiaci. Je-li tam něco živého, bude to aspoò kousek v šutru či v písku. A mám také obavy, že tyto kamenožrouty, které neumíme hledat ani na Zemi, objevíme teprve, až sežerou rover, který \"dokáže\", že na Marsu žádný život není.

[quote]No já bych koukal dost vyjeveně, kdyby tam našli něco fotosyntetizovat na povrchu vystavené radiaci. Je-li tam něco živého, bude to aspoò kousek v šutru či v písku. A mám také obavy, že tyto kamenožrouty, které neumíme hledat ani na Zemi, objevíme teprve, až sežerou rover, který \"dokáže\", že na Marsu žádný život není. [/quote]

S radiací si živé organismy dovedou poradit:

Lišejníky přežívají ve vesmíru
[url]http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=18232[/url]

Nerad bych se mýlil, ale nevydrží také štíři hodně tvrdá záření?

Ekosystémy v Černobylu jsou pozoruhodně „zdravé“
[url]http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=1395[/url]

[quote]
S radiací si živé organismy dovedou poradit:

[/quote]

S radiací si živé organismy do jisté míry opravdu dovedou poradit. Problém je ale v té míře. Na povrchu to není pouhý Černobyl. Ačkoliv existují velice radiaci odolné organismy, není údajně známa forma pozemského života, která by povrchové radiaci na Marsu odolala. Někdy během posledních měsíců jsem četl něco, že se simulací uchytitelnosti pozemského života v Marsovských podmínkách se dělaly experimenty. Žádná bakterie prý neodolala povrchové radiaci. Stačilo ale prý být kousíček pod povrchem a spousta pozemských mikrobů si tam lebedila. Naši mikrobi by to prý tedy mohli osídlit, jen jedinci, kteří by se dostali až na povrch, by měli smůlu. Mars podle těchto zkoušek je prý schopen poskytnout životní prostředí životním formám, které známe odsud, pokud se jen centimetřík zvrtají pod povrch.

Na druhou stranu si ale dovedu teoreticky představit organismy, které žijí jen kousek od povrchu v zóně přijatelné radiace, které ji používají jako zdroje energie. Právě tak jako zdejší organismy využívají světelného toku jako zdroje energetického příkonu, mohly by nějaké dlouhodobě adaptované organismy v \"půdě\" existovat nikoliv jako fototrofické po vzoru našich zelených rostlin, nýbrž radiotrofické. Takže ne fotofosforylace a fotosyntéza, nýbrž třeba nějaká neutronofosforylace a neutronosyntéza. :D

[b] S radiací si živé organismy dovedou poradit [/b]

Vážený kolego Adolfe,
evidentně jste článek o lišejnících nečetl pozorně. Proto shrnuji:

Foton-M2 byl 31 května 2005 vyslán na nízkou oběžnou dráhu a během experimentu se do volného kosmického prostoru umístily lišejníky. Lišejníky nejsou jednotlivé organismy nýbrž asociace miliónů řasových buòěk které spolupracují při fotosyntéze a jsou drženy v houbových vláknech. Řasy a houba žijí v symbioze. Řasy poskytují houbě stravu a houba vhodné životní prostředí k růstu. Lišejníky jsou mnohobuněčné organizmy. Makroskopicky jsou eukaryonty a na evoluční škále tedy mnohem modernější organizmy než bakterie. Jednalo se o Rhizocarpon geographicum a Xanthoria elegans. Ukázalo se, že lišejníky mají schopnost odolat celému spektru tvrdých vesmírných podmínek, včetně kosmického záření a zejména vysokým hodnotám ultrafialového záření. Experiment trval 14,6 dní. Výsledek tohoto Biopan experimentu naznačuje, že lišejníky mohou přežít na povrchu Marsu.

Můj komentář: Problém pro takovéto organizmy tedy není kosmické záření, před kterým by se musel schovat po nějakou vrstvou. Problémem dokonce není ani pohyb v kosmickém prostoru! Tím méně tedy marsovské podmínky, nýbrž „přistání“ na nějaké planetě. Nebo „start“ z planety. Mohou totiž shořet. Poněvadž jsem ale u těch lišejníků v kosmickém prostoru nebyl osobně, berte moje citace s rezervou.

Pokud jde o Černobyl, tak se v něm hovoří o mnoha věcech, mimo jiné také o zvýšené biodiverzitě. Zvýšená biodiverzita je vždy ukazatel zdravého životního prostředí. V tomto zdravém černobylském prostředí se vyskytuje nějakých 40 radioaktivních prvků, včetně stroncia-90 a rozpadných produktů uranu a plutonia. Což pěkně koresponduje s vaší sarkastickou poznámku o roveru, kterého sežerou marsovští obyvatelé poté, co dokázal, že tam život není.
Ale ocituji text u jednoho obrázku:
Zeleò v blízkosti reaktoru. V roce 1986 zde stromky od radiace zčervenaly, byly pokáceny a zakopány metr do země. Dnes opět rostou na stejném místě svěží a zelené, jenže vyzařuji radioaktivitu, která není
vidět.
A dále cituji z článku:
Oblast prvního stupně představovala 30-kilometrovou, tzv. „zakázanou\" zónu, která musela být zcela vysídlena. Úroveò radiace zde přesahovala 40 Ci/km2 (1 500 000 Bq/m2). Plocha této oblasti činila 3100 km2.

Můj komentář: Pokud někdo zná jaké hodnoty má radiace na povrchu Marsu, tak by neškodilo, aby je v této diskusi dal k dobru.

Citát z diskuze na Osel:
Biodiverzita
Jirka 13.08.2005 v 12:29 Zdravim. Myslim, ze je nabiledni, ze vyssi biodiverzita v regionu kolem Cernobylu neni primym dusledkem havarie, ale toho, ze v oblasti neziji lide. Neboli, vemte tisice ctverecnich kilometru kdekoli v mirnem podnebnem pasu, vyzente lidi, oplotte je a dosahnete tehoz.
Odpovedět
asi jinak ditom 14.08.2005 v 09:00 Myslím, že nikdo neřekl že ta biodiverzita je důsledkem havárie... článek je o překvapení, že i !navzdory havárii! je biodiverzita značná, a to je (si myslím) velmi pozitivní zpráva.

Brzy odpovím. Momentálně nemám na odpověď sílu a čas. :-(

To Tureček: Zatím, než najdu čas na pořádnou odpověď, tak jen poznamenám, že když se nad tím zamýšlím, tak většina makrobů jsou svým způsobem vlastně \"podpovrchové\" formy života, které si velice dovedně vytváří umělé povrchy v podobě všelikých kůr, kutikul, šupin, srstí, peří aj. Bakterie zas vytváří své bakteriální filmy, které jim v pohodě umožòují odolat, žíravinám antibiotikům aj., které se do slizu, co kolem jejich kolonie staví, nedostanou. Lišejník je vlastně aliance eukaryontních mikrobů, které budují optimalizovaný \"superfilm\" adaptovaný přesně podle parametrů prostředí a mohou být vlastně přesně tak \"podpovrchoví\", jak si svou strukturu postaví. Pozoruhodné!

Pages