Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel

Primary tabs

Omlouvám se za založení tohoto tématu ,ale mohl by se někdo povaný vyjádřit k tomuto článku: http://www.blesk.cz/Clanek54160.htm

Já vím, je to Blesk, ale stejně mě to zajímá.

alamo, 500 ktun ani omylem. Z dostupných videozáznamů (rychlost tlakové vlny) a fotek (dopad v blízkém jezeře) lze odvodit výšku, respektive vzdálenost \"exploze\" na cca 3-5km. 500kTun by na tu vzdálenost způsobilo něco mnohem více, než jen několik vysklených tabulí. Reálná hodnota bude o 2 až tři řády menší (tedy cca od několika stovek tun TNT do jedné kilotuny). Také jeho rychlost, která je implikována zde, tedy 30km/s je maximálně rychlost vstupu do atmosféry. Kdyby měl v době výbuchu 10km/s moc bych se divil, protože při takto vysokých rychlostech je odpor troposféry velmi blízký vodě.

Jinak vidím, že jsem zpustil pěknou lavinu s tou protivzdušnou obranou. Já přitom ani tak nedoufal, že by jej mohli sestřelit (to je opravdu IMHO za hranou reálného), ale že o něm alespoò mohli vědět když do atmosféry vstoupil. Akceptuji, že jej nemusel vidět žádný radarový systém kvůli vysoké rychlosti, ale to Rusáci nemají ani infračervený? I kdyby ho zjistili 10 sekund před výbuchem, stále by mohli spustit CO. Rusové ještě stále cvičení CO provádějí a většina mužů byla v armádě, takže na rozdíl od nás by alespoò odešli od oken a zastavili vozidla. Teoreticky:-)

[quote]alamo, 500 ktun ani omylem. Z dostupných videozáznamů (rychlost tlakové vlny) a fotek (dopad v blízkém jezeře) lze odvodit výšku, respektive vzdálenost \"exploze\" na cca 3-5km. 500kTun by na tu vzdálenost způsobilo něco mnohem více, než jen několik vysklených tabulí. Reálná hodnota bude o 2 až tři řády menší (tedy cca od několika stovek tun TNT do jedné kilotuny).[/quote]

nasa vydala k ruskému meteoritu tieto dáta:
300-500 kt
15-17 m
7000-10000 ton

edit:
na základe merania systémami infrasound, ktoré sa používajú na detekciu tajných nukleránych testov
[Edited on 16.2.2013 Agamemnon]

Nejaké dalšie foto z vesmíru:
[img]http://image.newsru.com/pict/id/large/1540909_20130215152010.gif [/img]

[quote]alamo, 500 ktun ani omylem.[/quote]

ja som ten odhad nerobil.. a len tak z prsta, si to necucám.. :)
http://www.nasa.gov/mission_pages/asteroids/news/asteroid20130215.html
Also, the estimate for energy released during the event has increased by 30 kilotons to nearly 500 kilotons of energy released.

nemohli by tie rozpory v odhadoch ve¾kosti, a celkovej energie, by spôsobené, rozporným určením hustoty a \"pretvorenosti\"?

http://www.sme.sk/c/6704735/potapaci-hladaju-zvysky-meteoritu-v-jazere-c...
\"Ruskí potápači začali v jazere Čerbaku¾ h¾ada úlomky meteoritu, ale ruské ministerstvo civilnej ochrany zatia¾ nemá správy o žiadnom náleze.\"
ak to malo naozaj bližšie, k uhlíkovému chondritu, tak tam asi nič moc neobjavia..

[quote]Kde jsou fotky, radarové měření a přesnější rozměry asteroidu 2012 DA14? Čeljabinsk všechno zastínil. Našel jsem jen trapbné fotky čárky na nebi. [/quote]
Nevím, co si slibuješ od fotek. Asteroid v době největšího přiblížení měl úhlově 0,4\". To je teoretická rozlišovací schopnost dalekohledu o průměru 0,5m. Takže z 1/2 to bude jen vždy bod. Takže z největších dalekohledů rozliší optika teoreticky 1/15, takže se zobrazí asteroid na 15 pixelech ( pokud velikost pixelů = teoretické RS. 15 pixelů představuje na našem monitoru nějaké 4 mm. Takže při všem ideálním , po zpracování, vylepšení.... bude reálný snímek asteroidu mít 10 mm na monitoru. Proporovnání si stačí vzít zpracované fotografie focení ISS, a uvědomit si, že ten objekt má cca 1/3 velikost a je 80-100x dál,
Pokud jde o radar, stačí se podívat na nedávné přiblížení asteroidu Toutatis. Ten byl sice 200x dál , ale zato 1000 x větší, takže lze očekávat výsledek v podobě obrázku Toutatise, ale 5x zmenšený.

Jen tak letmo při 16m průměru je maximální možný objem (reálný bude o dost nižší, protože to určitě nebyla koule) 2150m3, pokud budeme brát hmotnost 10000 tun, pak se tu bavíme o hustotě nejméně 4700kg/m3. Pokud vezmem v potaz že to nebyla koule a nějaký ten šišoid, tak spíše dvojnásobnou hustotu. Kolik známe v SOLu malých těles (malé planetky a pdoobně) s takovou hustotou? Hustotou možná i větší, než má železo?

Prostě mi to nedá zpochybòovat i závěry NASA. Aby to způsobilo ty zanedbatelné škody, muselo by to bouchnout hodně vysoko (10 km a výše) a tomu mi pak nesedí místo dopadu. Ale je fakt, že proti naměřeným hodnotám se jde těžko :) Bud to muset, chtě nechtě akceptovat.

Cernakus:

Ona už byla publikována nějaká analýza polohy výbuchů?
Navíc upřímně pochybuji, že hlavní exploze byla jen 3-5 km vysoko, když většina superbolidů vybuchuje v podstatně výšce.

Zde je část zprávy o superbolidu Morávka:

[quote]Bolid letěl v azimutu 175,5 stupně pod úhlem 20,4 stupně k zemskému povrchu. Poprvé byl spatřen ve výšce asi 75 km nad zemí zhruba 40 km severovýchodně od polského města Opole. Poprvé byl zachycen kamerou (z Jindřichova) ve výšce 46 km. V té době se pohyboval rychlostí 22 km/s. Ve výšce asi 35 km se postupně začal rozpadat na více než sto úlomků (první rozpad není zachycen na žádném videozáznamu, výška rozpadů bude ještě upřesněna). Mnohé úlomky se později ještě dále drobily. Poslední kus pohasl 9 sekund po prvním spatření bolidu ve výšce 21 km, když jeho rychlost mezitím poklesla na 4 km/s.[/quote]

Samozřejmě, že není u většího tělesa vyloučeno, že výbuch nastane třeba i v těch 3-5 km, ale to by musel zřejmě letět pod jiným úhlem (~>45° ?). Čeljabinský bolid letěl, stejně jako Morávka, pod malým úhlem.

Alamo:

To zní uvěřitelně.

Cernakus:

15-17 metrů je střední průměr, je jedno o jaký šišoid se jedná.
Kdybys vměstnal hmotu šišoidu do koule tak by měla průměr 15-17 metrů.
Hustota mi vyšla 3880-3960 kg/m3, což je celkem v normě.

[quote]Alamo:

To zní uvěřitelně.

Cernakus:

15-17 metrů je střední průměr, je jedno o jaký šišoid se jedná.
Kdybys vměstnal hmotu šišoidu do koule tak by měla průměr 15-17 metrů.
Hustota mi vyšla 3880-3960 kg/m3, což je celkem v normě. [/quote]

Ano pokud je to střední průměr, pak se to počítá pro kouli. V normě to moc není, asteroidy mívají hustotu v rozmezí 2,5-3,5kg/cm3 (2012 DA14 2,9kg/cm3). Já počítal 16metrů střední průměr a 10000 tun hmotnost, proto mi to vyšlo tak vysoko.

Ale musím uznat, že alamem dodaná grafika mně usvědčuje z omylu. Výbuch musel být mnohem výše, než jsem počítal. Proto uznávám údaje NASA už bez dalších řečí.

[quote]V normě to moc není, asteroidy mívají hustotu v rozmezí 2,5-3,5kg/cm3 (2012 DA14 2,9kg/cm3).[/quote]

Ano, to je pravda, ale v daném případě by to nevedlo k podstatně jiným číslům. Později stejně budeme znát přesnější údaje, takže to klidně může být třeba 20 metrů a 7000 tun nebo tak něco.
V každém případě je to podstatně jiná hodnota, než původně udávaných 10 tun.

vyššie som použil krkolomný výraz \"pretvorenos\"
nako¾ko by sa vlastne líšil priebeh udalosti v dvoch prípadoch, keď by po tej istej dráhe do atmosféry vletel, pevný kamenný meteorit čo bol súčasou väčšej planétky, kde pri vzniku došlo k taveniu, alebo krehký zlepenec ktorý iba \"skondenzoval\" pri nízkych teplotách niekde na okraji slnečnej sústavy?
bol by pri výbuchoch vo vzduch, nejaký pozorovate¾ný rozdiel?

TO : machi

NASA nyní zpracovává kompletní přehled \"balvanů\" ve sluneční soustavě , které zalétají až do blízkosti Země o průměru větším, než 140 metrů - má být hotov do r.2020. Od 90 let minulého století zpracovávali seznam těles o průměru větším jak 1 kilometr , zjistili takových těles - 9.590 . Viz. článek Karla Pacnera v dnešní MF Dnes. Tedy každým rokem, každým měsícem, každým dnem je nyní méně a méně pravděpodobné, že můžeme být nečekaně překvapeni nějakým balvanem s nepropočítanou drahou letu už dopředu. Jestliže se nyní za 8 let vyřeší balvany nad 140 metrů, tak možná do 2030 vyřešíme balvany nad 80 metrů a do r. 2040 nad 40 metrů = Tunguzský meteorit. Takže budeme dopředu znát celou dráhu těchto těles Sluneční soustavou a nejpravděpodobnější varianta střelby na takovéto velké těleso bude ta, že se zjistí , že během 10 průletů kolem Země bude toto těleso stále blíž a blíž, až do nás při jedenáctém průletu , třeba roku 2048 narazí. Poté bude jeho dráha neustále zpřesòována vyhodnocována a v klídku bude připravena raketa i s bombou , dokonce věřím , že v takto nebezpečné situaci bude možné odpálit na asteroid atomovku již z povrchu Měsíce a trefit ho 300 000 Km od Země.

Roku 2012 je nemožné, že nás překvapí nečekaně těleso o průměru 1000 metrů, roku 2020 to bude 140 metrů , roku 2030 možná 80 metrů. Takže dráhy všech nebezpečných těles už jsou a nebo budou známy a jestliže Čína dokázala 11.ledna 2007 zasáhnout antiraketou svou družici Fenyun - 2C letící 865 Km vysoko rychlostí 8 Km/sec, pak proč nezasáhnout šutr s také dobře známou dráhou letu ???

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
h¾adanie na dne jazera bolo ukončené
šiesti potápači sa márne hrabali v bahne tri hodiny, a nič nenašli
07:58 GMT: No meteorite fragments were found at the bottom of Chebarkul Lake, says the Emergencies Ministry. A lack of underwater visibility, as well as a thick – up to 1.5 meters – layer of ooze were cited as the main reasons for failure. Six divers spent three hours searching for solid objects in the mud but finally gave up. Water samples taken from the lake have also shown nothing unusual.

[quote]http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
h¾adanie na dne jazera bolo ukončené
šiesti potápači sa márne hrabali v bahne tri hodiny, a nič nenašli
07:58 GMT: No meteorite fragments were found at the bottom of Chebarkul Lake, says the Emergencies Ministry. A lack of underwater visibility, as well as a thick – up to 1.5 meters – layer of ooze were cited as the main reasons for failure. Six divers spent three hours searching for solid objects in the mud but finally gave up. Water samples taken from the lake have also shown nothing unusual. [/quote]

Vyzerá to na dalšiu paralelu s Tunguzským meteoritom, ktorý tiež narobil riadnu paseku a tiež z neho nič nenašli. V prípade Čeljabinsku teda asi naozaj išlo o uhlíkový chondrit, alebo kometárne teleso.

[quote]Roku 2012 je nemožné, že nás překvapí nečekaně těleso o průměru 1000 metrů, roku 2020 to bude 140 metrů , roku 2030 možná 80 metrů. Takže dráhy všech nebezpečných těles už jsou a nebo budou známy [/quote]

ako som už písal... toto nie je úplne pravda... zmapovaných je asi 95 % asteroidov nad 1 km (a viac sa nemapuje momentálne, keďže požiadavka bola na 90 %)... nad 140 m ich je zmapovaných 5 %... nasa na toto nemá peniaze, takže to robí ve¾mi slimačím tempom (zdroj: d. day, nsf)

Na hledání asteroidů není jen NASA. Jen za posledních 6 dnů bylo objeveno nějakých 45 nových asteroidů v blízkosti Země

Tady lze nalézt trochu statistiky o objevech těchto těles.skepse není příliš na místě, s pokročilou dobou pozorování a lepšící se technikou se zlepšuje i dosah na menší nebo vzdálenější tělesa.
http://neo.jpl.nasa.gov/stats/

Já jsem z té statistiky dost skeptický.
Navíc tam není nic o procentech, ale o počtu. To že je jich známo mnoho tisíc a je jich objeveno jen pár procent (pod 300 metrů) znamená, že desítky tisíc nám zatím unikly.

[quote]Jen za posledních 6 dnů bylo objeveno nějakých 45 nových asteroidů v blízkosti Země [/quote]

Z toho mi vyšel hrubý odhad času nutného ke zmapování stametrových a větších planetek na více než 40 let! :)

ešte ku tomu mapovaniu asteoridov:
dwayne day na nsf vysvet¾uje, ako ku tomu došlo:

http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=31118.msg1013747#msg101...

vo¾ne:
pred nejakou dobou nieko¾ko členov kongresu vložilo do jedného z návrhov zákonov (authorization bill) úlohu pre nasa h¾ada potenciálne nebezpečné NEO. vzh¾adom na to, ako kongres funguje (navzájom si schva¾ujú drobnosti, ako pozornos), tak táto čas prešla schvá¾ovaním, aj keď takmer nikomu tam na tom nezáleží, a je im to jedno...
takže to skončilo na nasa, ale s tým, že nedostali na to žiadne peniaze (išlo o authorization bill, a nikdy nedošlo k príslušnému appropriation bill)... skupina navrhovate¾ov dúfala, že administratíva (prezident & co.) potom do rozpočtu posunie nasa peniaze na túto úlohu - k tomu nedošlo, pretože administratíve na tomto nezáleží (postupne clinton, bush a obama), takže nasa vo výsledku musela presunú nejaké peniaze od iných projektov na túto úlohu... (tj. vo výsledku išlo o nefinancovaný mandát pre nasa)
problém môže nasta, keby ešte viac rozšírili túto úlohu, čo by znamenalo, že nasa by musela viac škrta z iných projektov...
(sú tam otázky oh¾adom toho, že aké projekty - o vedu nejde... takže z tých by to asi nebolo okej... a potom prečo to má robi nasa, keď v podstate ide o obranu - takže prečo to nerobí dod)

pozn.:
authorization bill je návrh zákona, ktorý určuje organizáciam/agentúram činnos, funkcie, úlohy
appropriation bill je návrh zákona, ktorý umožní na tieto úlohy poskytnú prostriedky (rozpočet)
[Edited on 16.2.2013 Agamemnon]

Tak statistika ještě trochu jinak.
My nevíme, kolik je blízkozemních planetek, větších než 100m, takže mluvit o procentech je trochu mimo.
Aby bylo jasné, jak stoupá počet objevovaných asteroidů v průběhu let ( objevených a spočítaná dráha ! ) :

r. 1991 ... 5.000
r. 2002 ... 50.000
r. 2005 ...100.000
r. 2012 ...600.000

Předpokládaný počet planetek 1,5 - 2 mil ks.

Procenta se určují podle předpokládané statistiky výskytu v dané velikostní kategorii a v porovnání se statistikami pro celkové parametry pozorování (časové a prostorové pokrytí výskytu planetek, hloubka průzkumu).
Z posledního grafu na stránce [url]http://neo.jpl.nasa.gov/stats/[/url] je patrné, že známe více blízkozemních těles o velikosti 300 - 1000 metrů než s velikostí 100 - 300 metrů. Když uvážíme, že těchto těles bude tak řádově více a i v rozmezí 300 - 1000 metrů neznáme všechna tělesa, pak velmi hrubý odhad dává 30 000 až 100 000 tisíc neznámých blízkozemních planetek s rozměry 100 až 300 metrů.

[quote]... Pokud dojde k rozpadu asteroidu, je účinek kusů vždy menší, než účinek jednoho zásahu. Pokud máte pancéřovou vestu, je lepší do ní dostat zásah z brokovnice, než jednu průbojnou kulku - atmosféra je pancéřovou vestou Země - kusy asteroidu mnohem víc odhoří, mnohem víc zpomalí a mnohem víc se jich rozpadne, tak jako nad Čeljabinskem. [/quote]

Ano a ne. Ucinek samotneho kusu je mesi, ale nicive ucinky mohou byt vetsi. Pokud to vezmu z obraceneho hlediska, je jeden sutr neefektivne koncentrovana sila. Je lepsi pouzit vice mensich sutru nez jeden masivni.

Protoze Ek = ½(mv^2)

pro nasledujici hmotnosti \"projektilu\" a rychlosti mi vychazi tato dopadova energie (pokud by je atmosfera nezbrzdila/neznicila):

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich \"stejne\", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha. Tedy brokovnice ano, ale musime mit sito schopne pustit jenom \"vzorky\", ktere shori v atmosfere, jinak nas ceka kobercove bombardovani.

K tomuhle by mohl neco rict alchymista - moje znalosti jsou na to prilis chabe.

[quote]Procenta se určují podle předpokládané statistiky výskytu v dané velikostní kategorii a v porovnání se statistikami pro celkové parametry pozorování (časové a prostorové pokrytí výskytu planetek, hloubka průzkumu).
Z posledního grafu na stránce [url]http://neo.jpl.nasa.gov/stats/[/url] je patrné, že známe více blízkozemních těles o velikosti 300 - 1000 metrů než s velikostí 100 - 300 metrů. Když uvážíme, že těchto těles bude tak řádově více a i v rozmezí 300 - 1000 metrů neznáme všechna tělesa, pak velmi hrubý odhad dává 30 000 až 100 000 tisíc neznámých blízkozemních planetek s rozměry 100 až 300 metrů. [/quote]
Blízkozemní asteroid je svoji drahou celkem vyjímečné těleso. Proto mi číslo 100 000 blízkozemních připadá příliš vysoké.
Přitom z počtu 600 000 asteroidů je potencionálně nebezpečných pouze 1300.
Celkem vypovídající přehled ukazují výsledky programu NEO WISE a závěry nejsou až tak katastrofické.
http://www.planetky.cz/article.php3?sid=283

Milantos:

Já jsem psal o NEO ne o PHA (Potentially hazardous asteroid).
Díval jsem se na ten článek [url]http://arxiv.org/pdf/1205.3568v1.pdf[/url] a tam odhadují počet PHA větších než 100 metrů na 4700+/-1450.
Planetek v kategorii NEO odhadují na ~20,500+/4200
To znamená, že hrubý odhad 30000-100000 je trochu přestřelený.
Dle wikipedie je dnes známo 9683 NEO (ale všech velikostí), takže stále zbývá hodně přes deset tisíc neobjevených planetek větších než 100 metrů a ještě více planetek třídy Tunguzky a větších (40 - 100 metrů).

Ze záběru kamery na křižovatce v Čeljabinsku, to vychází, že exploze byla , ve vzdálenost 38 km a ve výšce 31 km. A rychlost jde taky vypočíst. :)

[quote]

Ano a ne. Ucinek samotneho kusu je mesi, ale nicive ucinky mohou byt vetsi. Pokud to vezmu z obraceneho hlediska, je jeden sutr neefektivne koncentrovana sila. Je lepsi pouzit vice mensich sutru nez jeden masivni.

Protoze Ek = ½(mv^2)

pro nasledujici hmotnosti \"projektilu\" a rychlosti mi vychazi tato dopadova energie (pokud by je atmosfera nezbrzdila/neznicila):

10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ

Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich \"stejne\", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha. Tedy brokovnice ano, ale musime mit sito schopne pustit jenom \"vzorky\", ktere shori v atmosfere, jinak nas ceka kobercove bombardovani.

K tomuhle by mohl neco rict alchymista - moje znalosti jsou na to prilis chabe. [/quote]

Prvně bych opravil tezi, že účinky energie dopadu budou klesat s třetí mocninou poloměru, ta mocnina bude druhá (energie vlny se počítá na plochu, nikoliv na objem).

Druhak je sice pravda, že ničivé účinky rozpadlého meteoritu budou na větší ploše při zanedbání odporu atmosféry. Jenže ten zanedbat nelze. A zde je to prosté, prostup tepelné energie z atmosférického ohřevu je opět skrze plochu. Tedy prostý předpoklad ideálního tělesa o hmotnosti 900 tun a 10 těles o hmotnosti 90 tun, hustota materiálu 3kg/dm3. To první bude mít plochu cca 217 m2, těch 10 těšles bude mít součet ploch 467 m2, tedy 10 těles obdrží 2* více energie než těleso jedno.

Ovšem je zde ještě jedna věc a to je přenos tepla vedením v rámci tělesa. To je tím menší, čím je stěna tlustější. A nakonec zde máme obyčejnou kalorimetrickou rovnici. Která říká, že to je menší těleso se dříve ohřeje na kritickou teplotu (v reálu se rychleji vytvoří kapsy s plynem, který těleso roztrhne = výbuch bolidu) než hmotnější těleso.

Podtrženo sečteno, roztrhaný meteorit je výhodnější než, meteorit v kuse. Samozřejmě platí to do určitých velikostí. Kdyby na nás letěl asteroid velikosti Měsíce, tak i kdybychom jej rozbili na prach, tak ten prach zdejší život vyhladí. Atmosféra by se totiž z tak ohromné masy spálila.

http://rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/
pod¾a nejakého viceguvernéra, vraj tá diera na ¾ade s meteoritom nesúvisí, a vznikla s \"iných dôvodov\"..

[quote] 10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ
[/quote]

No, chtělo by to změnit ty GJ na MJ :).

[quote]
Nyni prosim k nasledujici myslence. Pokud mi dopadne jeden velky 50kg projektil, energie tlakova vlna (s vyjimkou ostatnich pruvodnich jevu) bude klesat s treti mocninou a bude mit nicive ucinky do vzdalenosti (pro priklad, tohle spocitat nedokazu 10m). Pokud mi ovsem dopadne 5 10kg projektilu do petiuhelniku, kde kazdy bude mit nicive ucinky do 3m, nicive ucinky se projevi u kazdeho z nich \"stejne\", ve vysledku bude ale zdevastovana podstatne vetsi plocha. [/quote]

U těles této velikosti ani moc nejde o to, kolik toho dopadne. Ten samotný impakt je vcelku neškodný, pokud to netrefí něco důležitého. To, co vyvolává tlakovou vlnu je průlet atmosférou, kdy jednak dochází k odpařování vlastního tělesa a jednak k prudkému ohřevu a stlačení atmostféry.

[quote][quote] 10km/s 20km/s 30km/s
10kg 500GJ 2000GJ 4500GJ
20kg 1000GJ 4000GJ 9000GJ
30kg 1500GJ 6000GJ 13500GJ
40kg 2000GJ 8000GJ 18000GJ
50kg 2500GJ 10000GJ 22500GJ
[/quote]

No, chtělo by to změnit ty GJ na MJ :). [/quote]

Koukam, dnes mi to uz nemysli ;o)) Asi bych mel jit spat ;o)))

Interpretácia dráhy v poste \"16.2.2013 - 14:04 - alamo\" nie je celkom správna. Bod dopadu totiž neleží na konci priemetu dráhy, ako naznačuje rekonštukcia - vo výške okolo 20-25 km má dráha meteoru v atmosfére prudký zlom - \"bod zastávky\".

[IMG]http://imageshack.us/a/img29/894/interpretaciadrahy.th.png[/IMG]
http://imageshack.us/photo/my-images/29/interpretaciadrahy.png
[IMG]http://imageshack.us/a/img221/2729/interpretaciadrahy2.th.jpg[/IMG]
http://imageshack.us/photo/my-images/221/interpretaciadrahy2.jpg

Úsek maximálneho žiarenia je priestorom, kde meteor sa intenzívne brzdí trením o atmosféru. Na jeho konci klesne rýchlos meteoru nato¾ko (pod cca Mach 15 ~4km/s), že výrazne poklesne ohrev trením o atmosféru.
Meteor \"zhasne\" a prestane vytvára intenzívnu žiarivú stopu - prechádza na \"temný\" úsek dráhy. Letí však ďalej po približne priamej ako dobre vidite¾ný rozžeravený objekt. Ďalej ale stráca rýchlos až jeho rýchlos poklesne nato¾ko (~Mach 3-4), že ho \"poduška\" stlačeného vzduchu pred meteoritom prakticky zastaví v doprednom pohybe v smere pôvodnej dráhy. Tým dospel do \"bodu zastávky\" - od \"bodu zastávky\" potom padá prakticky vo¾ným pádom, len s minimálnou doprednou rýchlosou ( < Mach 1) k povrchu Zeme. Niektoré menšie meteority sú dokonca pri expanzii \"podušky\" \"odhodené\" spä, a počas vo¾ného pádu sa pohybujú opačným smerom, proti pôvodnému smeru letu alebo sú odhodené do strany - takto spôsobená chyba odhadu miesta pádu môže dosiahnu aj nieko¾ko kilometrov (až viac ako 10 km).
Kde sa v priestore jednotlivé časti hráhy nachádzajú, výrazne závisí od vstupnej rýchlosti a hmotnosti a rozmerov objektu - a teda aj aod prierezového zaaženia - ve¾ké objekty majú vysoké prierezové zaaženie, takže prenikajú do hlbších vrstiev atmosféry s menšou stratou rýchlosti a kinetickej energie vo vyšších vrstvách atmosféry

Jan Dusatko a cernakus - pravdu máte vlastne obaja :)
Rovnice v hlave nemám, ale rozmery výbuchom vytvorené kráteru sa posudzujú cez jeho polomer a parametre horniny a polomer kráteru rastie s druhou odmocninou hmotnosti nálože - a objem kráteru s treou odmocninou. Takže je to vec interpretácie.

Iná vec je, \"čo\" vlastne chceme posudzova.
V prípade diskutovaného meteoru spôsobila hlavné škody rázová vlna vytvorená extrémne rýchlym hypersonickým objektom v spodnej stratosfére. Existuje pomerne zložitá závislos medzi intenzitou rázovej vlny na zemskom povrchu a rýchlosou, výškou a rozmerom a tvarom objektu, ktorý ju vytvára. Dos záleží aj na dráhe - \"klesajúci\" objekt vytvára intenzívnejšiu rázovú vlnu ako vodorovne letiaci objekt.

\"Vstupná\" energia meteoru:
hmotnos . . . 10km/s . . . . 20km/s . . . . . 30km/s
10kg . . . . . . . .500MJ . . . . 2000MJ . . . . 4500MJ
20kg . . . . . . . 1000MJ . . . . 4000MJ . . . . 9000MJ
30kg . . . . . . . 1500MJ . . . . 6000MJ . . . . 13500MJ
40kg . . . . . . . 2000MJ . . . . 8000MJ . . . . 18000MJ
50kg . . . . . . . 2500MJ . . . . 10000MJ . . . 22500MJ
100kg . . . . . . 5000MJ . . . . 20000MJ . . . 45000MJ
1000kg . . . . . . 50GJ . . . . . . 200GJ . . . . . 450GJ
10t . . . . . . . . . 500GJ . . . . . 2000GJ . . . . 4500GJ

\"tritolový ekvivalent\" vstupnej energie (1kg TNT ~ 4MJ)
10kg . . . . . . . 0,125t . . . . . 0,500t . . . . . . 1,125t
20kg . . . . . . . 0,250t . . . . . . 1t . . . . . . . . 2,5t
30kg . . . . . . . 0,375t . . . . . . 1,5t . . . . . . . 3,625t
40kg . . . . . . . 0,500t . . . . . . 2t . . . . . . . . 5t
50kg . . . . . . . 0,625t . . . . . . 2,5t . . . . . . . 6,125t
100kg . . . . . . 1,250t . . . . . . 5t . . . . . . . . 12,25t
1000kg . . . . . . 12,5t . . . . . . 50t . . . . . . . 122,5t
10t . . . . . . . . . . 125t . . . . . . 500t . . . . . . 1,225kt

Priemer objektu , prierez a prierezové zaaženie pre rôzne hustoty:
hmotnos . . . . . . . 1000kg/m^3 . . . . . . . . 3000kg/m^3 . . . . . . . . 7000kg/m^3
. . . . . . . . . . . . . . . . . (¾ad) . . . . . . . . . . . . . (skala) . . . . . . . . . . . . . . (kov)
. . . . . . . . . . . . [m] / [m^2] / [kg/m^2] . . [m] / [m^2] / [kg/m^2] . . [m] / [m^2] / [kg/m^2]
10kg . . . . . . . . . 0,266 / 0,056 /178 . . . 0,184/ 0,027 / 370 . . . 0,14 / 0,15 / 652
20kg . . . . . . . . 0,336 / 0,089 / 224 . . . 0,232 / 0,043 / 467 . . . 0,176 / 0,024 / 821
30kg . . . . . . . . 0,386 / 0,116 / 257 . . . 0,266 / 0,056 / 543 . . . 0,2 / 0,32 / 940
50kg . . . . . . . . . 0,46 / 0,164 / 304 . . . 0,316 / 0,079 / 633 . . . 0,238 / 0,045 / 1115
100kg . . . . . . . 0,576 / 0,26 / 383 . . . . 0,4 / 0,125 / 789 . . . . . 0,3 / 0,071 / 1404
1000kg . . . . . . . 1,24 / 1,2 / 827 . . . . . 0,86 / 0,58 / 1720 . . . . 0,64 / 0,33 / 3026
10t . . . . . . . . . 2,67 / 5,61 / 1782 . . . . 1,84 / 2,7 / 3706 . . . . . 1,38 / 1,53 / 6520

Niekde som čítal, že na prienik do spodnej stratosféry (pod hladinu 35km) potrebuje meteorit prierezové zaaženie cez 3000kg/m^2 a na prienik do troposféry (pod hladinu 15km) značne cez 10000kg/m^2. Ale boli tam aj ďalšie údaje, ktoré sa vzahovali na pomer kinetickej energie, plochy prierezu, hustoty, hmotnosti a rýchlosti a håbky prieniku do atmosféry a boli ove¾a komplikovanejšie...
[Upraveno 17.2.2013 Alchymista]

[quote]Co se stalo doopravdy - byl to bolid.

http://www.astro.cz/clanek/5621?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_camp... [/quote]

A co jiného ? Kromě bizardních nápadů se tu o ničem jiném nemluví.

V pátek 13.dubna 2036 do nás má narazit asteroid Apophis o průměru 270 m. Tedy možná !! Média se toho rychle chopila, je to vděčné téma. Průměr 270 metrů je dost hrozivý, strach je tak velký.

http://www.scinet.cz/je-pro-zemi-vetsim-nebezpecim-asteroid-apophis-nebo...

http://news.xinhuanet.com/english/world/2013-02/16/c_124351175.htm

rusi navrhujú vytvori spoločný systém včasného varovania na ochranu zeme

[quote]V pátek 13.dubna 2036 do nás má narazit asteroid Apophis o průměru 270 m. Tedy možná !! Média se toho rychle chopila, je to vděčné téma. Průměr 270 metrů je dost hrozivý, strach je tak velký.

http://www.scinet.cz/je-pro-zemi-vetsim-nebezpecim-asteroid-apophis-nebo... [/quote]

2036 nenarazí... nepríde bližšie ako 14 mil. mí¾
http://www.skyandtelescope.com/news/home/Asteroid-Apophis-Takes-a-Pass-i...

takisto... pozorovania esa (herschell space obs.) ukazujú, že je väčší ako 270 m - nejakých 325 m
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Herschel_intercepts_aste...

Pane Balabán, možná čteme stejný článek, ale závěr z toho článku je jednoznačný. Pro vědce je to už nezajímavé, pro média i poměr 1:několika milónům je \"hrozivé\" číslo, a kdykoliv něco prolétne kolem Země, zase se k Apophisu vrátí.
Trochu jiný zdroj :
http://www.universetoday.com/99348/asteroid-apophis-bigger-darker-but-no...

http://en.wikipedia.org/wiki/Extinct_comet
pod¾a tohto, skôr ako \"zaniknuté\" kométy, by sa to malo skôr vola \"spiace\", pretože vo vnútorných vrstvách stále môžu ma obsah ve¾kého množstva vody a iných prchavých látok
dá sa preto naozaj čaka, že \"rozprsk\" v atmosfére bude prebieha naozaj výrazne inak, ako pri kamennom asteroide
doslova \"bezo stopy\"

Ono - nie je sa čomu divi. Na čele objektu je riadne horúco...

Teplota zbrzdenia (total temperature; stagnation poin temperature) pri rýchlosti 10km/s dosahuje cca 50 000Kelvin, pri rýchlosti 15km/s cca 100 000K, pri 20km/s 200 000K, pri 25km/s 300 000K, pri 30km/s 450 000K... (http://www.aerospaceweb.org/design/scripts/atmosphere/ viac nespočíta).
S klesajúcou výškou alebo narastajúcou rýchlosou tiež rýchlo narastá dynamický tlak (pri 20km/s a výške 35km je to 3,11MPa, vo výške 30km 6,77MPa, v 25km 14,7MPa a v 20km 32,7MPa, pri 25km/s je to 4,8MPa - 10,5MPa - 23MPa - 51,1MPa), čo zvyšuje prevdepodobnos rozrušenia objektu, a zároveò s rastúcou rýchlostou a klesajúcou výškou klesá hrúbka medznej vrstvy za rázovou vlnou - to zasa zvyšuje prenos tepla z rázovej vlny na objekt.

Takže pri narušení objektu preniká do jeho vnútra extrémne horúci plyn/plazma - a pod vysokým tlakom.

Nejsem fyzik, ale vzdálenost exploze nad Čeljabinskem lze zhruba odhadnout i podle zpoždění příchodu rázové vlny po záblesku. Podle komentáře u videí na Astro.cz ( http://www.astro.cz/clanek/5618 ) přišlo rozbíjení oken asi za 2,5 minuty. Uvážíme-li, že se zvuk šíří i ve vysokých výškách atmosféry stále zhruba rychlostí 300 m/s, viz např. http://en.wikipedia.org/wiki/File:Comparison_US_standard_atmosphere_1962... , a, jak známo např. z počítání vzdálenosti bouřky, vzdálenost 1 km urazí zvuk asi za 3 sekundy, pak vyjde přímá vzdálenost výbuchu na cca 50 km (přesněji asi i více), k čemuž podle pozorování kouřové stopy relativně vysoko nad obzorem bude do značné míry přispívat výška. Původně někým zde uvedený odhad výšky pouhých 5 km tak i toto vyvrací. Samozřejmě to vychází z předpokladu, že se přibližně shoduje okamžik nejsilnějšího záblesku a vzniku rázové vlny.

Přímá vzdálenost asi 50 km také zhruba odpovídá výše zmíněným údajům vyčteným ze stínů na křižovatce v Čeljabinsku. Jestli se nemýlím, pokud došlo k výbuchu ve vzdálenosti 38 km po Zemi a ve výšce 31 km, pak mi vychází při zanedbání zakřivení Země přímá vzdálenost od pozorovatele 49 km a úhel výšky nad obzorem při pozorování asi 39°. Pokud byla myšlena vzdáleností 38 km přímá vzdálenost, pak vyjde vzdálenost po Zemi asi 22 km a úhel výšky nad obzorem při pozorování asi 55°.

O síle rázové vlny i přes takovou vzdálenost pak vypovídá i to, že jsou na mnohých záběrech vidět nejen vytlučené okenní tabulky, ale vytržené celé okenní rámy a u továrny na zpracování zinku dokonce poškozená střecha a stržená část zdi (což vedlo v některých médiích k zjevně mylným zprávám, že tam spadly nějaké úlomky)...

[quote]Interpretácia dráhy v poste \"16.2.2013 - 14:04 - alamo\" nie je celkom správna. Bod dopadu totiž neleží na konci priemetu dráhy, ako naznačuje rekonštukcia - vo výške okolo 20-25 km má dráha meteoru v atmosfére prudký zlom - \"bod zastávky\".[/quote]
uvidíme, k čomu sa nakoniec, tou \"photoshop trianguláciou\" dopracuje..
v novom update, do toho už zapracoval ďalšie údaje
[img]http://ogleearth.com/wp-content/uploads/2013/02/latestredline.jpg [/img]
http://ogleearth.com/2013/02/reconstructing-the-chelyabinsk-meteors-path...

nejak mi ten ten odhad dráhy nesedí..
keď sa to porovná s touto simuláciou od AGI
http://blogs.agi.com/agi/2013/02/15/russian-meteor-crash-animation-from-...

Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explo...

[quote]Bolid nad Ruskem měl energii výbuchu větší, jak všechny bomby svržené v období 1939-45 na celém světě.

http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/293493-meteorit-nad-ruskem-explo... [/quote]

Ale Lůďo, to je naprosto normální.

odlišný takmer frontálny poh¾ad na stopu po meteorite, zaujímaví je aj tieò, ktorý \"oblak\" vrhal na západ
http://www.youtube.com/watch?v=Z-BoS_YEhfg

Pages