Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel

Primary tabs

Omlouvám se za založení tohoto tématu ,ale mohl by se někdo povaný vyjádřit k tomuto článku: http://www.blesk.cz/Clanek54160.htm

Já vím, je to Blesk, ale stejně mě to zajímá.

Samozřejmě vím, že to není ideální řešení, ale v případě, kdy do srážky hrozí několik dní nebo hodin, na nic jiného není čas, tam se to prostě riskne. A načasování odpalu bych se nebál, díky zkouškám jsou reakční časy známy na milisekundy, takže není takový problém načasovat odpal tak, aby začal před srážkou a maximální síly (oblak plazmy o váze 1 tuny a miliónech °C, maximální intenzita zářivé koule) dosáhl v okamžiku střetu případně milisekundy před ním. Pro ověření účinku výbuchu navrhuju test s nějakým mimo NEO asteroidem, bohužel je to asi politicky neprůchodné.

[quote]Samozřejmě vím, že to není ideální řešení, ale v případě, kdy do srážky hrozí několik dní nebo hodin, na nic jiného není čas, tam se to prostě riskne. A načasování odpalu bych se nebál, díky zkouškám jsou reakční časy známy na milisekundy, takže není takový problém načasovat odpal tak, aby začal před srážkou a maximální síly (oblak plazmy o váze 1 tuny a miliónech °C, maximální intenzita zářivé koule) dosáhl v okamžiku střetu případně milisekundy před ním. Pro ověření účinku výbuchu navrhuju test s nějakým mimo NEO asteroidem, bohužel je to asi politicky neprůchodné. [/quote]

Zapomeòte na tuny, vlastní hmotnost reakční hmoty je v jednotkách až desítkách kg, hmotnost pyrotechniky obdobně, včetně veškerého podpůrného vybavení může mít standardní bojová hlavice okolo 100-200kg. Navíc, při výbuchu na povrchu dojde vždy k "odfouknutí", většina energie je směřována mimo těleso. Pravdou je, že plazma vzniklé výbuchem si zachovává hybnost původní střely.
Něco jiného by to bylo při vzájemných relativistických rychlostech. Pokud chcete energii použít, není možné aby exploze proběhla na povrchu, ale pod povrchem, případně byla směrovaná. Vzájemná rychlost střetu okolo 20-30km/s bude pro tyto situace pravděpodobně zanedbatelná, ale k tomu by více mohl sdělit pouze fyzik se znalostí tématu. Myslím si, že tomuto tématu se určitě věnovali i podstatně chytřejší lidé, možná někde na internetu seženu odkazy.
Každopádně by pro obdobnou akci nebylo vhodné použít klasickou jadernou bombu na principu štěpení, ale spíše kombinaci štěpení-fůze nebo štěpení-fůze-štěpení. Následkem podobného výbuchu ve vesmíru by v závislosti na intenzitě a vzdálenosti byla v lepším případě polární záře (většinu produktů by zachytily Van Allenovy pásy), v horším výpadek elektroniky na přilehlé části světa, v nejhorším možném scénáři zamoření rozsáhlého území dopadem veškerých vzniklých izotopů na zem.
Dle mého řešení tohoto problému musí ležet jinde. Pokud by jste chtěl skutečně za jakoukoliv cenu použít jadernou pumu, doporučuji nastudovat informace o několikastupòových jaderných zbraních, teoreticky není problém zatáhnout do reakce celý asteroid. Na jednu stranu by se zlikvidovala hrozba, na druhou stranu by obdobná reakce zcela bezpečně zlikvidovala i život na zemi (E=mc, spočítejte si to pro planetku 1km v průměru, o hustotě a složení odpovídajícímu Měsíčnímu regolitu nebo kometárnímu jádru). Takže pokud je tento problém řešitelný, tak pouze ve velice úzkém rozmezí, kdy působíte jen a pouze postačující silou za předem daných podmínek. Z těchto důvodů nikdy nebudu přítelem pokusů o odklon jadernou zbraní, může dojít k různým souhrám okolností, které mohou způsobit definitivní tečku za existencí homo sapiens.

[quote]teoreticky není problém zatáhnout do reakce celý asteroid. Na jednu stranu by se zlikvidovala hrozba, na druhou stranu by obdobná reakce zcela bezpečně zlikvidovala i život na zemi (E=mc, spočítejte si to pro planetku 1km v průměru, o hustotě a složení odpovídajícímu Měsíčnímu regolitu nebo kometárnímu jádru). Takže pokud je tento problém řešitelný, tak pouze ve velice úzkém rozmezí, kdy působíte jen a pouze postačující silou za předem daných podmínek. Z těchto důvodů nikdy nebudu přítelem pokusů o odklon jadernou zbraní, může dojít k různým souhrám okolností, které mohou způsobit definitivní tečku za existencí homo sapiens. [/quote]

Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu).

Zanedlouho bude mít lidstvo opět k dispozici nosič schopný vyslat na únikovou dr´áhu těleso o hmotnosti více něž 60 tun. To bude znamenat značnou manévrovatelnost i změny rychlosti až na požadované 2-3 km/s.Vycházíme-li z toho, že nebezpečný křižič bude objeven v řádu let, bude dost času jej zasáhnou a destruovat. Je spočítáno, že pouhý nátěr jedné strany asteroidu " na černo" dokáže změnit podstatně dráhu, natož zahřátí povrchu na stovky stupòů a vymrštění částí při výbuchu pod povrchem.Planetky jsou poměrně křehké a rozdrobit je je již dnes v lidských silách.Pokud původní kompaktní těleso by mělo zasáhnout Zemi, po destrukci v rozumné vzdálenosti, odhaduji tak 10 mil km většina trosek bezpečně Zemi mine.I v případě velkých těles v řádech desítek km by opakové zahřátí částí povrchu jaderným výbuchem mělo dostatečně změnit dráhu planetky.

[quote]Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu). [/quote]

Narazim na nejcastejsi rozsireni materialu ve vesmiru. Komety, hlavne vodik, uhlik, dusik. Asteroridy, kde je jako jeden z rozsirenych prvku lithium. Vodik a lithium (asteroid z uranu, plutonia nebo dalsich prvku patrne nepotkame) jsou prvky pouzitelne pro vlastni stepeni. Pokud vis o jadernych zbranich dost, mohl by jsi mne pripadne opravit, ale pokud potrebuji pro odklon asteroidu o prumeru nekolika energii vybuchu srovnatelnou s ekvivalentem 200-300Mt TNT, jina moznost nez nekolikastupnova bomba neexistuje. V tomto pripade je dost realna predstava, ze se do reakce zapoji i prvky obsazene ve vlastnim asteroidu nebo nejake spinave kouli. Vse je pouze otazkou teploty, tlaku pro fuzi a dostatecneho mnozstvi neutronu pro stepeni.

Co se tyka druhe casti, mas pravdu v tom, ze vybuchy ve vesmiru jsou odzkouseny docela dobre. Ale je rozdil mezi vybuchem supernovy nekolik svetelnych let daleko a vybuchem, kdy by do reakce vstoupila i jenom cast hmoty nejake koule cpavku zhruba ve vzdalenosti obezne drahy mesice. Jde mi o to, ze se soucasnymi znalostmi a schopnostmi se bavime o pokusech o odklon v relativni blizkosti zeme.

Souhlas s Abraxisem, a pokud jde o hmotnost, zapomínáte, že kromě samotné hlavice by se střela skládala ještě z řídícího, navigačního a komunikačního systému, zdroje energie, možná i přibližovacího radaru a hlavně prázdného posledního stupně. Při dostatečné nosnosti rakety ještě balast (materiál pro zvýšení kinetického účinku). Nemusíte hlavici urychlovat nad 2. kosmickou, pokud není dost času. Výbuch 100 000 km nad Zemí taky pomůže, díky malé rychlosti střely v okamžiku srážky se snáz spočítá bod výbuchu těsně nad povrchem a silou výbuchu by se téměř jistě těleso rozpadlo na velké množství výrazně menších úlomků, které by buď Zemi minuly, nebo by většina jejich váhy shořela v atmosféře a na zemi by dopadlo několik malých šutrů, na rozdíl od jednoho kompletního tělesa. Při dlouhé době před zásahem je možné použít spoustu způsobů, vždycky ale bude nejjistější mít jako zálohu atomovku (použitý typ závisí na velikosti cíle, to sem nepatří).
A pokud jde o test, pokud se vybere vhodné těleso, nehrozí žádné riziko - buď vyberem tak velký asteroid, že účinek bude vždy zanedbatelný, i kdyby došlo k nečekanému rozpadu tělesa - Dv řádově cm/s, nebo naopak malý, který se rozprskne na neškodný prach a pár šutrů, nezapomeòte že čím větší kusy, tím menší změna rychlosti oproti původní dráze.

Sorry chlapci, som z tych vasich cisel dost mimo.

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam...

[quote]Sorry chlapci, som z tych vasich cisel dost mimo.

Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam... [/quote]

Mas pravdu, zacina se to tu zvrhavat. Osobne bych navrhnul nasledujici postup:
1) Na jakou rychlost jsme schopni se dostat - co je soucasna technologicka mez moznosti stihat nejaky kus balvanu
2) Jak dlouho dopredu o nem budeme vedet - hodiny/dny/mesice/roky, podle toho je mozne zmenit akci
3) Jak velky bude a z ceho bude slozen, osobne bych to bral spise podle energie dopadu. Existuje nekde nejake "trideni", co zpusobi lokalni ohrozeni stylu - ohrozeno male uzemi, ohrozen maly stat, ohrozen kontinent, ohrozena planeta ? Podle toho bych zacal tridit. Ja uvazoval nad skalou nebo ledovou kouli cca 1km v prumeru, rychlost priletu okolo 20km/s
4) Jake metody lze pouzit, jake jsou jejich rizika.

Mozna, ze by se z toho dala dat dohromady slusna prezentace ;o)

Takze otazka
1/ Od akej velkosti je nebezpecny
zelezny, kamenny a ladovy meteor?

2/ V akej vzdialenosti vieme spozorovat (v zavislosti od jeho velkosti)
zelezny, kamenny a ladovy meteor?

[quote][quote]Abych takrikajic citoval Red Dwarf - "O cem to meles, orechu?" Jak proboha lze (bez pouziti antihmoty) "Zatahnout do reakce cely asteroid"? O jadernych zbranich vim celkem dost, ale tohle si vazne nedokazu predstavit - pokud tedy asteroid neni z pekne ciste uranove rudy, deuteria nebo jineho stepneho materialu.

Taky si uvedom, ze jaderne vybuchy byly uz ve vesmiru "uspesne" odzkouseny a to bez nejakeho nasledku na zivot na zemi. Sice to par druzic odneslo, ale to je detail (ve srovnani s padem poradneho asteroidu). [/quote]

Narazim na nejcastejsi rozsireni materialu ve vesmiru. Komety, hlavne vodik, uhlik, dusik. Asteroridy, kde je jako jeden z rozsirenych prvku lithium. Vodik a lithium (asteroid z uranu, plutonia nebo dalsich prvku patrne nepotkame) jsou prvky pouzitelne pro vlastni stepeni. Pokud vis o jadernych zbranich dost, mohl by jsi mne pripadne opravit, ale pokud potrebuji pro odklon asteroidu o prumeru nekolika energii vybuchu srovnatelnou s ekvivalentem 200-300Mt TNT, jina moznost nez nekolikastupnova bomba neexistuje. V tomto pripade je dost realna predstava, ze se do reakce zapoji i prvky obsazene ve vlastnim asteroidu nebo nejake spinave kouli. Vse je pouze otazkou teploty, tlaku pro fuzi a dostatecneho mnozstvi neutronu pro stepeni.[/quote]

Na odklon asteoridu muze stacit jak 10 kT, tak nemusi stacit ani 1 GT TNT. Bez dalsich informaci (jak velky, jake slozeni, parametry drahy, misto vybuchy apod.) nelze prohlasit nic dalsiho.

To, ze je tam vodi a dalsi prvky neznamena, ze se zapoji do reakce. Uvedom si, ze reakce je probiha v prostorove a casove velmi limitovanem useku - to, ze mas o metr, dva vedle par gramu lithia uz na jeji vysledek nejaky zasadni vliv nema. Napr. ve vzduchu mas relativne velke procento vodni pary a ta se pri vysoke teplote (= vybuch bomby) rozlozi na vodik a kyslik - a pritom ten vodik do stepne reakce nevstoupi.

Jeste technicka poznamka - transurany (plutonium apod.) se v prirode (tedy ani na asteoridu) nevyskytuji...

To je tak, když nesledujete počátek diskuse. Bavili jsme se o tělesech s rozměry 50-1000 m, které objevíme několik hodin nebo dní před dopadem. Rychlost a typ nejsou až tak důležité, protože většinu tvoří slepenec směsi látek, ani ten železitý meteorit nevypadá jako kus oceli. Větší už jsou téměř všechny zjištěny, takže je reálné vyslat sondu, která přistane přímo na asteroidu v nějakém kráteru, takže výbuch absorbuje materiál asteroidu pro vytvoření tlakové vlny, která ho roztrhá nebo výrazně vychýlí, každopádně je dost času. Tělesa nad 10 km už by překračovaly možnosti atomových pum, 99,99% z nich už ale máme zmapováno. Hodí se pro test, protože slabá atomovka by asteroid sotva roztrhla tak, že by nějaký úlomek ohrozil Zemi.

[quote]...když nesledujete počátek diskuse. Bavili jsme se o tělesech s rozměry 50-1000 m, které objevíme několik hodin nebo dní před ...tvoří slepenec směsi látek, ani ten železitý meteorit nevypadá jako kus oceli. ...[/quote]
Tak to potom nie je co riesit. Neexistuje technologia zasadneho vplyvu na zmenu smeru balvanu.
Velkost cca zodpoveda pre Tunguzský meteorit, takze v neosidlenej oblasti sa da povzovat za lokalny problem. A v pripade otazky padu na osidlenu oblast tazko odhadnut ci predcasne natrhuntie zlepsi vysledny stav.

na 70 metrovy meteor o hmotnosti 350 000 000kg letiaci cca 20km/s voci Zemi najdeny 48h vopred, teda 3 456 000km od Zeme si schopny pri mobilizacii do 24h zostrelit cca 648 000km od Zeme. (ak disponujes druhou kozmickou)
Na odklon o 4000km od povodnej drahy potrebujes mu udelit tangencialnu rychlost 124m/s, t.j. dodat [b] efektivnu [/b]energiu 2,7E12 J (cca vyhrevnost 26 ton vodika pri 100%)
Apollo nemalo 60 ton celkovej hmotnosti teda aj s okyslicovadlom a nie ze paliva.
A tusim bola este rec o jadrovych hlaviciach... tak to zas vela stastia pri efektivnom vyuziti energie ;)

Ak ho chces rozstiepit, tak potrebujes energie daleko viac a aj tak "blbo" odlomeny ulomok znacnej casti povodneho rozmeru moze narobit peknu paseku. Nehovoriac o probleme stiepenia nehomogennych kusov

[quote]Ak ma mat tato debata zmysel, tak povedzte co a ako chcete likvidovat. t.j.
1/ Velkost telesa (hmotnost)
2/ Rychlost telesa
3/ Pevnost telesa (lad, strk, zelezo)
4/ Ako daleko od Zeme ho spozorujete
5/ Ako daleko od Zeme ho chcete likvidovat
6/ Zvoleny princip likvidacie

Lebo mam pocit ze splietate metody nevhodnym spobom. Od nerealnych az k zbytocnym.
Pre zaciatok by sa snad dalo uvazovat o vzdialenosti likvidacie od Zeme. Napr. 100 000km je smiesne malo na cokolvek. Tam uz je zasah Zeme neodvratitelny pre zelezne moteory, lad, strk sa rozpadne aj sam... [/quote] Na prvé tri otázky dával celkom dobré (pravdepodobné?) odpovede online kalkulátor na www.lpl.arizona.edu/impacteffects/ (link mi už nefunguje!) ktorý vypočítal efekty dopadu telesa na Zem na základe jeho priemeru, priemernej mernej hmotnosti, rýchlosti a uhlu vstupu do atmosféry, dalo sa zvoli aj miesto dopadu - pevnina, pobrežie, hlboké more. Počítal ve¾kos kráteru a jeho rozmery alebo plochu zasiahnutého územia, uvo¾nené energie, výšky, v ktorých dôjde k rozpadu telesa atď. Celkom dobre som sa s ním pobavil. Link je ale už màtvy, hoci sa naò stále odkazuje celkom dos rôznych stránok.

Odpoveď na štvrtú otázku je potom pre riešenie celkom dos podstatná, pretože určuje, ko¾ko času zostáva na priatie a realizáciu rozhodnutia o protiopatreniach.
[Upraveno 20.3.2009 poslal Alchymista]

Premyslel jsem nad moznosti, jak roztridit co se da a co se neda eliminovat.
Rychlost:
1) Zeme okolo slunce obiha rychlosti blizici se 30km/s. Objekty na podobne draze budou mit obdobnou rychlost, tedy vzajemná rychlost stretu muze byt od ~5km/s po ~60km/s
2) Zkousel jsem vypocitat jaka by byla maximálni rychlost objektu, ktery by padal odnekud z Oortova pasu (cca 50000AU ~ 7,5*10^15m volnym padem, gravitacni zrychleni na povrchu slunce 28G), vychazi mi nejaka silena cisla a chybu hledat nechci.
3) Treti kategorii by byly objekty vymrstene z jineho systemu, kde by vzajemna rychlost mohla byt az v radu stovek km/s

Hmotnost (velikost). Tady bych rozlisil spolu s rychlosti, kdy dotycny objekt zpusobi lokalni nebo globalni problemy.

Podle rychlosti a hmotnost objektu je nutne zacit na nej pusobit v urcite vzdalenosti tak, aby bezpecne minul Zemi. Cim drive bude neco takoveho nalezeno, tim vetsi sance pro ovlivneni drahy.
Problem je, ze pro zasah na posledni chvili nemame technologii. Mame dost co delat, aby jsme dostali vubec neco na obeznou drahu.

Takze co ted?

IMHO v druhom prípade musel zákonite výjs nezmysel, pokia¾ ste nezobral do úvahy fakt, že gravitačné zrýchlenie sa so vzdialenosou mení celkom podstatne. Mám pocit, že maximálna rýchlos dosiahnute¾ná vo¾ným pádom v gravitačnom poli telesa sa rovná práve únikovej rýchlosti (pre "povrch" Slnka je úniková rýchlos 617,54 km/s).

Tretí prípad - objekt z cudzieho hviezdneho systému - je pod¾a mòa zanedbate¾ný "štatisticky", myslím, že doteraz nebol pozorovaný žiadny objekt (asteroid, kométa) pohybujúci sa po hyperbolickej dráhe okolo Slnka.

[quote]IMHO v druhom prípade musel zákonite výjs nezmysel, pokia¾ ste nezobral do úvahy fakt, že gravitačné zrýchlenie sa so vzdialenosou mení celkom podstatne. Mám pocit, že maximálna rýchlos dosiahnute¾ná vo¾ným pádom v gravitačnom poli telesa sa rovná práve únikovej rýchlosti (pre "povrch" Slnka je úniková rýchlos 617,54 km/s). [/quote]

Zmenu intenzity gravitacniho zrychleni jsem do uvahy bral, ale zamerne jsem se vyhnul jakymkoliv "dalsim" zasahum typu vliv obrich planet. To uz by bylo priserne slozite. Nevim, jestli se maximální rychlost může rovnat únikové rychlosti, každopádně vliv na vzdálenost 50000 AU je minimální, takový rozjezd by trval statisíce až milióny let. Zajimalo by mne to právě z možností klasifikace těles, kdy může s jakou rychlostí něco doletět.

[quote]
Tretí prípad - objekt z cudzieho hviezdneho systému - je pod¾a mòa zanedbate¾ný "štatisticky", myslím, že doteraz nebol pozorovaný žiadny objekt (asteroid, kométa) pohybujúci sa po hyperbolickej dráhe okolo Slnka.
[/quote]

Statisticky zanedbatelne, ale mozne.

[quote]... Nevim, jestli se maximální rychlost může rovnat únikové rychlosti, ...[/quote]
Pre gravitacne viazane teleso sa mi to zda byt logicke, ale je piatok poobede pocitat sa mi uz nechce :)
Ak nieco vyhodim hore, dopadne to dole rovnakou rychlostou akou som to vyhodil. t.j. maximalna. a v bode navratu dosiahnem nejaku max. vysku ak vyhodim nieco hore vacsou ako unikovou rychlostou, tak sa mi to uz nevráti. takze ak nieco pada z konkretnej vysky, vzdy musi byt max. rychlost mensia, ako unikova.
Samozrejme ine je ak nieco prilieta uz s pociatocnou rychlostou [Editoval 20.3.2009 pridal martinjediny] [Editoval 20.3.2009 pridal martinjediny]

[quote]
Pre gravitacne viazane teleso sa mi to zda byt logicke, ale je piatok poobede pocitat sa mi uz nechce :) [/quote]

Me take ne :D

Nemůžu najít vhodnou tému, tak to dám třeba sem. Co si myslíte o tomto videu: http://www.mojevideo.sk/video/308b/ufo_zaznamenane_nasou.html
Uznávám, že na několika záberech je jen odpad, ale ostatní vypadají zajimavě. :)

Zmeska "reálnych" a upravených záberov, pričom niektoré zachycujú napríklad morské živočích (7:05), na iných sú zachytené odrazy signálnych svetiel z vnútra kabíny lode, drobné smeti poletujúce v kabíne atď. Navyše mizerná kvalita záberov, často úmyselne znížená do úplnej nepoužite¾nosti, akúko¾vek presnejšiu identifikáciu znemožòuje.
Môj postoj k podobným záberom je asi takýto: Nie som schopný posúdi a identifikova všetko, čo mi je predložené na uverenie, pokia¾ ale zistím jediný pokus o podvod, je to dostatočný dôvod spláchnu do kanálu celú zostavu predložených "dôkazov" - pretože rovnakým podvodom budú pravdepodobne aj ďalšie zábery.

v piatok 6 novembra došlo k ve¾mi tesnému priblíženiu 2009 VA
asteroid s priemerom približne šes metrov, minul zem o 14,000 km
(priemer zeme je 12,756 km, geostacionárna dráha je vo výške 36000 km)
http://wattsupwiththat.com/2009/11/07/close-call-asteroid-near-miss-for-...
http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2009%20VA;orb=1
priblíženie bolo detekované "ex post"

hurá.. si dali na čas škrabáci..
http://aktualne.centrum.cz/veda/clanek.phtml?id=652610
"Zemi minul asteroid. O kousek - 14 tisíc kilometrů"
"Podle Tichého by však případná srážka se Zemí nezpůsobila žádnou katastrofu; jen malý kráter a lokální škody. Planetka byla příliš malá."

nó.. koniec koncov.. aj atomovky v japonsku, spôsobili len lokálne škody.. [Upraveno 11.11.2009 alamo]

[quote]v piatok 6 novembra došlo k ve¾mi tesnému priblíženiu 2009 VA ...[/quote]

Přesnější údaje:

2009 VA - departing intruder
Approximate diameter: 7 meters (H=28.583)
Closest Earth approach: 0.05 LD at 2131 UTC on 6 Nov. - Note: JPL reports an approach to 0.05 LD with an uncertainty of 24 minutes.
Inside Earth-Moon system: 0900 UTC on 6 Nov. until 1002 UTC on 7 Nov.
Inside Earth's Hill sphere: 4 to 8 Nov.
Inside ten LD of Earth: 1 Nov. until today
Closest Moon approach: 0.93 LD at 1922 UTC 6 Nov.
Inside one LD of Moon: 1408-2325 UTC on 6 Nov.
Data based on: JPL SSD orbit solution #1 downloaded 7 Nov.
based on 10 observations
Optical observation: observed from one location during 2.993 hours
discovered at 0611 UTC on 6 Nov. by the Catalina Sky Survey
last observed at 0910 UTC on 6 Nov. by the Catalina Sky Survey

Sedem metrov - to je takmer na hranici toho, čo zemskou atmosférou ešte prejde s dostatočnou rýchlosou a toho, čo sa rozprskne vo ve¾kej výške.

Celkom nedávno - 8.10.2009 vybuchol 5-10 metrový kúsok nad Indonéziou v oblasti mesta Bone - sila výbuchu asi 50kt vo výške 15-20km.
http://www.astro.cz/article/4024
http://neo.jpl.nasa.gov/news/news165.html

kalkulátor dopadu http://www.lpl.arizona.edu/impacteffects/ je opä prístupný

Řekl bych, že špatně počítají efekt tlakové vlny, teda počítají ho jen při dopadu. Vložil jsem 30 m skalnaté těleso, které bouchlo v 9 km výšce silou 8 megatun, a tvrdí mi, že na povrchu to žádný efekt mít nebude. Totéž pak u 20 m železného, který bouchne ve 3 km silou 1,38 Mt. Nebo je rozpad tělesa v atmosféře sled jednotlivých výbuchů, takže finální rozpad nemá moc velkou sílu?

na to som narazil aj ja a po pravde - ažko to posúdi.

Akonáhle sa niekde objavia kilotony či megatony, každému sa podvedome vybaví jadrový výbuch - lenže to nie je pre vzdušný výbuch meteoritu dobré prirovnanie.
Teploty zďaleka nedosahujú teploty jadrového výbuchu a je potom problém rozumne ohodnoti intenzitu rázovej vlny. U rázovej vlny výbuchu totiž hlavným ničivým faktorom nie je ani tak absolútny pretlak, ako skôr strmos čela.

Stačí si zobra ten posledný prípad z Indonézie - ozval sa rachot a vypukla aj panika (podobne sa hlási zemetrasenie), ale výbuch o sile 50kt v spodnej stratosfére nenarobil žiadne škody - u jadrového výbuchu by to tak asi nebolo.

Zrejme je problém v tom, že jadrový výbuch sa udeje v čase mikrosekúnd, kým výbuch asteroidu či meteoritu trvá podstatne dlhšie - tisíciny až desatiny sekundy, takže energia je uvo¾nená v podstatne dlhšom časovom intervale.

Těch 7 metrů je odhadování na základě absolutní hvězdné velikosti H, což je zatížené chybou přibližně -50 % / +100 %, tady v tomto případě by průměr mohl být někde v intervalu 4 m až 14 m (čím nižší albedo, tím větší průměr).

Alchymista : "Sedem metrov - to je takmer na hranici toho, čo zemskou atmosférou ešte prejde s dostatočnou rýchlosou a toho, čo sa rozprskne vo ve¾kej výške. "
"Zrejme je problém v tom, že jadrový výbuch sa udeje v čase mikrosekúnd, kým výbuch asteroidu či meteoritu trvá podstatne dlhšie - tisíciny až desatiny sekundy, takže energia je uvo¾nená v podstatne dlhšom časovom intervale. "

vôbec nejde o sedem metrov či sedem kilometrov..
my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekova ani "70 kilometrov"

Abraxis : "Na odklon asteoridu muze stacit jak 10 kT, tak nemusi stacit ani 1 GT TNT."

Martin Jediny: "Tak to potom nie je co riesit. Neexistuje technologia zasadneho vplyvu na zmenu smeru balvanu. "

nejde predsa o rozbíjanie, ale o zmenu jeho dráhy
a na to nie sú potrebné "megatony"
ak budeme vedie o nebezpečí, s dostatočným predstihom, stačí posla naozaj miniatúrnu nálož, ktorá len "odparí" povrchovú vrstvu s jednej strany telesa..
aj to stačí na to aby sa dráha zmenila "radikálne"

ale na to treba dokonalý detekčný a výstražný systém
a ten by bo použite¾ný aj na iné veci

Zatia¾ sa treba zmieri s tým, že žijeme na kozmickej strelnici a naše prežitie je vecou náhody a šastia.

"Zatia¾ sa treba zmieri s tým, že žijeme na kozmickej strelnici a naše prežitie je vecou náhody a šastia. "

a modli sa aby k prípadnej udalosti s "lokálnymi následkami", došlo čo najďalej odo "mòa", a čo najbližšie k ¾uďom ktorí rozhodujú, kam a načo idú verejné financie :P [Upraveno 12.11.2009 alamo]

Súhlasím. :D

[quote]my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekova ani "70 kilometrov"[/quote]Cože?? To byl vtip?

"Cože?? To byl vtip?"

dajme tomu, že to bol "rečnícky obrat" :D

[quote][quote]my totiž s dostatočným predstihom, nedokážeme detekova ani "70 kilometrov"[/quote]Cože?? To byl vtip? [/quote]

Bohuzial nebol, alamo mal zase pravdu. Takzvany globalny zabijak zacina od priemeru 6 az 10km (zalezi aj na zlozeni). V pricipe je uz potom jedno ci bude mat 10 alebo 30 alebo 70km. Teda z pohladu existencia ludstva je to jedno. V pripade priletu z nevhodneho smeru (vysvetlim nizsie) a nevhodnou (vysokou rychlostou) moze ludstvo pocitat, ze spolahlivo ho dokazeme detekovat (radarovo) az tak cca 6 az 20s pred dopadom.

Najnebezpecnejsi je prilet (ten nevhodny smer), ked sa priblizi "spoza" slnka. To znamena ked po vacsinu svojej drahy bude pre nas "tieneny" slnkom, navyse pri takom prelete moze nabrat zaujimavu rychlost (este aj na urovni obeznej drahy zeme).

Velke mnozstvo blizkych preletov komet a asteroidov okolo slnka detekuje aj druzica SOHO (do dnes uz viac nez 1500, pomocou pristroja LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph)), ale jej primarna uloha je ina a nej ma prisposobene aj pristroje, takze sa moze polahky stat, ze sa nieco "presmykne".

Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi?

"Normálny asteroid" asi nie, do vzdialenosti nejakých 10AU by mali by odhalené všetky, ale Oortov oblak je dos ve¾ký a priletie môže čoko¾vek.

"Zabiják" bude skôr objekt na ve¾mi dlhej dráhe, prilietajúci zo vzdialených končín slnečného systému.

[quote]Vyřazovací metoda:
Myslíte, že ve vnitřní sluneční soustavě je nějaký dosud neobjevený asteroid o průměru 70 km, ohrožující Zemi? [/quote]

Staci aj 10km a preco myslite, ze musi byt momentalne vo vnutornej? Je to malo pravdepodobne. Aj ked o jenom mieste by som vedel aj vo vnutornej slnecnej sustave:). Viete co je v L3? A ci to co by mohlo byt v L3 by mohlo byt z L3 odrthnute objektom ktory sice so zemou kolidovat nebude ale preleti v blizkosti L3?

"Viete co je v L3?"

páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.."

aha ho.. 3753 Cruithne
fakt za nami letí "sliedič" jeden :P
možno bude ma aj ten titulok v novinách
http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
tomu vravím "dráha"
[img] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Horseshoe_orbit_of_Cr...

[quote]"Viete co je v L3?"

páni.. to by bol titulok do bulváru "zem sleduje zabijak.." [/quote]

No pokial by to napisal bulvar tak toho by som sa nebal. Dokonca by som bol kludny keby to napisala aj NASA. Ale ked by to zverejnila americka FEMA (Federal Emergency Management Agency), tak asi by mi uz nebolo vsetko jedno.

Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíò tušíme, jak se může rozpadnout.

[quote]Tyto objekty jsou díky blízkosti celkem dobře sledovatelné. Větší riziko opravdu hrozí od těles s dlouhým oběhem (desítky až tisíce let), které se najednou zjeví. Chtělo by to mít neustále připravené 3 horní stupně a 3 silné vodíkové hlavice, pak by se sebrala právě připravovaná raketa a po montáži by do 48 hodin startovala proti tělesu. Taky by nebyl marný experiment s vypuštěním malé hlavice a odstřelením nějakého bezpečného asteroidu se složením, u kterého nejmíò tušíme, jak se může rozpadnout. [/quote]

Nooo, ze som tak smely :), akym sposobom je sledovany bod L3 ?

Ale s tym, ze vacsie riziko hrozi od telies s dlhym obehom suhlasim. Ale myslim, ze tie vodikove hlavice by boli asi dost zbytocne.

Z bodu L3 těleso nemůže zasáhnout Zemi dřív než několik let po jeho opuštění, proto ho vlastně ani nemusíte sledovat. Pokud jde o hlavice, čím větší, tím lepší - lepší asteroid vypařit, než ho ofouknout nebo roztočit. Za lehčí se dá vyměnit vždycky, velké jsou už nedostatkové zboží (30 let se nevyrábí).

[quote]aha ho.. 3753 Cruithne
fakt za nami letí "sliedič" jeden :P
možno bude ma aj ten titulok v novinách
http://en.wikipedia.org/wiki/3753_Cruithne
tomu vravím "dráha"
[img] http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Horseshoe_orbit_of_Cr... [/quote]

Cruithne je docela dobře známé těleso, je to vlastně "druhý (koorbitální) měsíc Země" dokonce jsem kdysi navrhoval, že by se dalo dobře použít jako automatická kosmická laboratoř. Prostě by se tam vyslala sonda a ta by tam "zaparkovala" Případně by se tam dalo v době přiblížení k Zemi něco postavit. Otázka jestli by se tam dala vypravit pilotovaná mise se přímo nabízí :-).

Nuke síce vyzerajú ako "dobré riešenie", ale nie sú ním ani náhodou.
Kontaktný výbuch je kvôli pravdepodobným stretávacím rýchlostiam takmer nerealizovate¾ný (dá sa použi len do stretávacej rýchlosti menej ako 2-3km/s), pri nekontaktnom výbuchu je zasa efektivita jadrových zbraní malá - z ničivých účinkov jadrovej zbrane sa uplatní prakticky len žiarenie, tlaková vlna z jadrovej nálože je nepatrná (čo sa dá tiež očakava - hmotnos odpareného materiálu z nálože a jej nosiču sotva presiahne 20 ton).
Výsledkom pôsobenia žiarenia na povrch asteroidu bude ohrev a odparenie povrchovej vrstvy a tým sa vytvorí reaktívny efekt. Tento efekt je však ažko predpovedate¾ný, pretože závisí od mnohých faktorov - predovšetkým od
- výkonu nálože (kolíše až -25/+50%)
- vzdialenosti výbuchu od povrchu asteroidu (časová neistota medzi iniciáciou nálože a výbuchom až 0,001 sekundy - v pozemských podmienkach nevýznamné, ale významné pri stretávacej rýchlosti rádu 10km/s a požadovanej vzdialenosti cca 500 metrov)
- materiálu a štruktúry povrchu asteroidu

Mám ten pocit, pánové, že jsem v nějakém návrhu četl, že nálože by byly dvě v těsném závěsu - ta první vytvoří oblak plynua prachu, a ta druhá vybuchne v něm.

Fungova by to mohlo, ale zázraky by som od toho nečakal. Zmyslom návrhu by zrejme malo by rozrušenie asteroidu na menšie kusy.

Otázka určenia vhodného rozostupu náloží je tu pre úspech podstatná - a žia¾, silne závislá na výsledkoch prvého výbuchu. Navyše "druhá" nálož je vážne ohrozená možnými troskami vyhodenými z povrchu prvým výbuchom.

Problém je v tom, že druhá nálož musí priletie v momente, kedy má oblak vytvorený prvou náložou tú "správnu" hustotu - nesmie by príliš hustý, aby do neho mohla nálož vletie bez prílišného rizika zrážky alebo vysokej decelerácie a preniknú do správnej vzdialenosti od povrchu asteroidu, ale zasa nesmie by ani príliš riedky, aby sa dalo nukleárnym výbuchom odpari dostatočné množstvo materiálu a vytvorila sa dostatočne intenzívna rázová vlna smerujúca proti povrchu.

Problém malého asteroidu řítícího se na Zemi, se tu probíral už před pár lety

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...

a nějak moc optimisticky nedopadl.

Pages