Asteroidy, Komety a jiný vesmírný bordel

Primary tabs

Omlouvám se za založení tohoto tématu ,ale mohl by se někdo povaný vyjádřit k tomuto článku: http://www.blesk.cz/Clanek54160.htm

Já vím, je to Blesk, ale stejně mě to zajímá.

tak na ten clanek z Blesku rychle zapomen a radsi zapomen i internetovou adresu blesk.cz :o)))

Prece jenom odbornejsi a fundovanejsi pohled na tuto situaci ti muze poskytnout clanek jednoho meho kolegy ze vsetinske hvezdarny:

Dne 13. dubna 2029 budou moci astronomové pozorovat zajímavý úkaz. Dosud nejtěsnější průlet planetky kolem Země. Těleso s označením 2004 MN4 proletí ve vzdálenosti pouhých 36 350 kilometrů od středu Země (= 5,7 poloměrů Země). I přes relativně malou vzdálenost od povrchu (30 000 km) je srážka se Zemí takřka vyloučena a tak si jej astronomové budou moci prohlédnou pěkně z blízka. Planetka o velikosti přibližně 320 metrů bude mít v době maximálního přiblížení jasnost 3,3 mag. a po obloze se bude pohybovat rychlostí 42 stupòů za hodinu, napříč souhvězdím Raka. Srovnatelné přiblížení se statisticky odehraje asi jednou za 1 300 let, takže pokud bude jasno, máme se na co těšit.

Dnes již o tomto tělesu sluneční soustavy máme relativně hodně informací a jeho dráhu známe velmi přesně. Nebylo tomu tak však vždy. Asteroid 2004 MN4 objevili Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi 19. června 2004 v rámci projektu UHAS (University of Hawaii Asteroid Survey) na observatoři Kitt Peak v Arizoně a již krátce po objevu si vyžádal zvláštní pozornost vědců.

Z prvních propočtů dráhy se ukázalo, že se jedná o blízkozemní asteroid typu Aten o velikosti cca 400 metrů a v roce 2029 proletí kolem Země ve vzdálenosti okolo 780 000 km, což je přibližně dvojnásobek vzdálenosti Země – Měsíc. V této vzdálenosti proletí těleso o stejné velikosti průměrně jednou za 5 let. Dle Turínské stupnice byl asteroid 2004 MN4 klasifikován stupněm 2 („Poněkud blízké, ale ne neobvyklé setkání. Kolize je velmi nepravděpodobná“). Na základě dalších pozorování zveřejněných 24. prosince 2004 vzrostla pravděpodobnost srážky se Zemí na hodnotu 1:60, což procentuálně řečeno je 1,6%. Na deseti stupòové turínské stupnici se tak asteroid posunul na stupeò 4 („Blízké setkání, s 1% nebo větší možností kolize schopné napáchat lokální škody“). S přibývajícími daty tato pravděpodobnost ještě vzrostla, a to na hodnotu 2,7%, to je poměr 1:37. Taková situace zde dosud nebyla, ale pravděpodobnost, že s přibývajícími daty bude toto nebezpečí vyloučeno, byla stále téměř 98%.

Na základě těchto informací se velké množství vědců začalo zabývat hledáním předobjevových dat tělesa 2004 MN4. Jejich úsilí bylo odměněno již 27. prosince 2004, když Anne S. Descour a Jeffrey A. Larsen našli snímky, které pořídila 15. března 2004 Arianna E. Gleason z projektu Spacewatch v Arizoně. Pravděpodobnost srážky se tak snížila až na hodnotu 0,0038%, tj. poměr 1:26 000 a nebezpečí dopadu tak mohlo byt téměř stoprocentně vyloučeno. Z důvodu velkého zájmu o toto těleso se mu také dostalo té „cti“, že jej sledovali i vědci z obřího rádioteleskopu Arecibo v Puerto Ricu. Tato pozorování proběhla 27., 29. a 30. ledna 2005 a velmi přispěla ke zpřesnění dosavadních výpočtů dráhy této planetky. Vzdálenost průletu tělesa kolem Země byla stanovena na již zmiòovaných 5,7 zemských poloměrů a na základě nových měření albeda vědci z MIT (Massachusetts Institute of Technology) odhadli jeho velikost na 320 metrů.

Za přispění velkého množství odborníků dnes máme dostatek informací k tomu, abychom mohli s jistou říci, že ke kolizi s asteroidem 2004 MN4 v roce 2029 nedojde. Máme se však na co těšit. Takto těsný průlet kolem Země bude pro astronomy unikátní a velice zajímavý. Během přiblížení by se, i přes relativně velkou rychlost pohybu, mělo podařit dostatečně určit jeho tvar a bezpochyby velmi zajímavé bude pro vědce také sledovat působení zemské gravitace na toto těleso, jehož dráha bude do jisté míry pozměněna.

zdroj: NASA - Near Earth Object Program

Jinak tento asteroid 2004 MN4 jednak dostal definitivní katalogové číslo (99942) a na návrh objevitelů dostal i jméno Apophis po egyptském bodu temnot. Srážka v roce 2029 je dnes zcela vyloučena, ale existuje nezanedbatelná pravděpodobnost možné srážky se Zemí v roce 2036.

Dal jsem na českou Wikipedii (pro ty, co ji neznají, tak je to otevřená encyklopedie, URL http://cs.wikipedia.org ) heslo o této planetce, kde jsou jednak údaje o ní i o celé historii ale také nejnovější informace (aktualizovanáno tento týden o výsledky z mezinárodní konference o planetkách a kometaách v Brazílii), jednak odkazy na odborné stránky.

Do vyhledávacího okénka na hlavní stránce Wikipedie napište \"Apophis (planetka)\" (bez úvozovek) a klikněte na tlačítko \"Jít na\".

Děkuji že jste mi to zcela objasnili

Napadla mě ještě jedna otázka. Můžeme se během cca 2 let těšit na podobnou kometu či asteroid jako byla \"Hejliova kometa?\" (omluvte mě, ale newím jak se to píše)

Těšit se můžeme, ale musí to být kometa nebo asteroida o které nevíme. Co mají přijít budou slaboučké. Něco jako náhle přišly komety Halle-Bopp nebo Hyakutake koncem minulého století.
Kometa Halleyova se vrátí až v roce 2061. Je pojmenována po anglickém astronomovi Edmondu Halleyovi (1656-1742), který jako první dokázal, že některé komety obíhají Slunce po uzavřených drahách ( jako planety). Návrat komety předpověděl, ale návratu v roce 1758 se už nedočkal. :(

V souvislosti s názvem tohoto tématu mi připadá zajímavé, že \"ESA otevře projekt na problematiku blízkých kosmických objektů\" (viz. např. http://www.czechspace.cz/CKK/esa/neo.htm ). Osobně si myslím, že přesně takovéto projekty jsou vhodné pro ESA a další kosmické agentury (financované převážně ze státních peněz). Jen tak dál.

2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného?

Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný \"ostrý\" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků.

[quote]2029, to je dost času připravit speciálního robota, který by přistál na tomto objektu a vozil se s ním a předával data ... neplánuje se něco podobného? [/quote]

Cituji, co jsem napsal do Wikipedie:

Proto bývalý americký astronaut Russell Schweickart navrhl [ viz http://impact.arc.nasa.gov/news_detail.cfm?ID=161 ] v červenci 2005 organizaci NASA, aby v roce 2013 (to bude další přiblížení k Zemi, dodatečná poznámka AV) vysadila na povrchu tohoto tělesa radarový odpovídač, případně doplněný dalšími vědeckými přístroji (poznámka, aby se přesněji vědělo, jak proletí v roce 2029). Dlouhodobé radiolokační sledování objektu by pak umožnilo o několik řádů zvýšit přesnost výpočtu jeho dráhy meziplanetárním prostorem. Na konferenci Asteroids/Comets/Meteors 2005, konané v srpnu 2005 v Brazílii, byl tento projekt podpořen, s tím, že by bylo vhodné doplnit sondu seismometry zejména pro měření efektů slapových sil během blízkého průletu.

[quote]Naštěstí jsme schopni takhle velký asteroid vychýlit z dráhy pomocí jaderné hlavice - co byste řekli na to, kdyby to NASA zkusila, aby získala dostatek údajů pro případný \"ostrý\" zásah ? Jsou nějaké politické překážky, které by se nedali vyřešit ? Osobně si myslím, že je to potřeba vyzkoušet, až zjistíme, že do nás za měsíc něco praští, nebude už moc času na zkoušení a vyhodnocování výsledků. [/quote]
Podla medzinarodnych dohovorov je zakazane pouzivat vo vesmire jadrove hlavice ... a aj keby bola udelena vynimka bolo by nutne vyslat na tuto planetku niekolko 100kt termonuklearnu bombu... neviem ci by nieco taketo zvladol dnes bezny nosic ... mozno jedine Titan4B Centaur .. ale ten je uz iba posledny kus :( ... este by to zvladli snad rakety Delta4H alebo proton ... Energia a Saturn su uz davno zastavene... problem je tu stretavacia rychlost asteroidu so zemou ... z obeznej drahy zeme to velmi nieje mozne lebo je potrebne sa dostat nad povr v spravnoom smere a v spravnej vzdialenosti ... to moze robit z obeznej drahy problem ... priama draha si ale vyzaduje sinejsi nosic ktory nieje ... realnos myslienky ze sa asteroidy budu ostrelovat jadrovkami je takmer nulova ... je mi luto.

Tak tomu nevěřím, 220 kt hlavice z Tomahawku váží 123 kg, 500 kt termojaderná na Polarisu vážila 240 kg. Manévrovací systém hlavice můžete převzít z raket protiraketové obrany, jednoduchý řídící systém taktéž, může to být povelový. Takže obyčejná Delta 79xx se stupněm Star 48B je schopna takovou hlavici vypustit - k výbuchu může dojít i na střetném kurzu - musí být jen správně načasován, aby maximální intenzity dosáhl v okamžiku těsně před kontaktem s povrchem. Proto bych byl pro zkoušku - je nutné zjistit jestli to bude fungovat nebo ne a jaký účinek bude mít na dráhu. Samotná hlavice by mohla mít nouzový záchranný systém pro případ selhání rakety - stačil by jen radiomaják, titanové pouzdro a úprava systému destrukce rakety, aby při selhání nedošlo ke zničení horního stupně a družice. Smlouvy jsou pěkná věc, ale pokud by hrozil střet, nikoho cár papíru nezajímá, takže po dohodě velmocí by mohla být smlouva upravena.

Zdravím diskutující, potvrzuji to co napsal Toník Vítek o konferenci v Brazilii.
Kolega Miroslav Brož z hvězdárny Hradec Králové byl jejím aktivním účastníkem.
Šlo o IAU Symposion No.229 Asteroids, Comets,Meteors. August 7-12.2005, Rio de Janeiro, Brazil.
Pánové D.Durda, R. Schweickart(astronaut),C. Chapman, P. Hut, E.T.Lu(astronaut) předložili návrh : A Spacecraft Mission to Near-Earth Asteroid 2004 MN4: Call to Action.
Jsou z těchto institucí:
Southwest Research Institute, B612 Foundation, Instituce for Advanced Study, NASA Johnson Space Center.

Píše se tam o přiblížení asteroidy 2029 o dalším návratu v roce 2036. O tom , že ten první průlet s ní \"zacvičí\" (gravitace Země)a tak v roce asi 2036 by mohla \"bouchnout\" do nás. A také o tom, uskutečnit tu misi hodně brzo, abychom znali trajektorii asteroidy přesně a mohlo se s tím něco dělat. Píše se tam o efektu klíčové dírky (na počátku stačí malá změna parametrů, později je to mnohem těžší).

Další referát měl S. Chesley z JPL/Caltech:
Orbit Estimation and Potentional Impact Detection for Near- Earth Asteroids:
Píše tam opět o asteroidu 2004 MN4, o tom jak výborné bude využít jeho průletu pro jeho sledování a o možném impaktu (do Země) v letech následujících. Také o tom jak se tím zpřesní naše znalosti Yarkovského efektu - výchýlení asteroidy tlakem záření či změnou odrazivosti jejího povrchu, atp.

V Abstraktech symposia se to dá najít na:
http://www.on.br/acm2005/abstract.html

O Yarkovského efektu se můžete dočíst na:
http://sirrah.troja.mff.cuni.cz/~mira/astropis/astropis.html

Pánové nemusí se na to hned hrubě jadernou náloží, ta potvora roznáší radioaktivitu a zamoří vám tu asteridu a rozbije-li se na kousky (ta asteroida)pak vám některé kousky mohou na zem dopadnout- jsou radiaktivní! A další problém je tu.
Doufejme, že to dobře dopadne (ne na Zem) :D

Zkousel sem trochu pocitat - opravdu jen zkousel, neb tam mam plno nejasnosti a ne uplne znamych, nicmene, doufam, ze mi to tak bude aspon radove:

Prepokladam /odhaduju/, ze pri vybuchu jaderne pumy se uvolni energie radove aspon petajoule az stovky petajoule, pri hmotnosti asteroidu radove miliardy /az desitky miliard/ tun mi vychazi, ze vybuch v bezprostredni blizkosti /pricemz musime pocitat s tim, ze asi jen relativne mala cast energie neprijde pro nase ucely vnivec/ by asteroid mel zpomalit ci urychlit radove o metry za sekundu. Zmena rychlosti o 1 m za sekundu pak za jeden rok da zmenu polohy v danem okamzku prbilizne
30 000 km, coz by podle meho melo na zachranu celkem bohate stacit /ovsem jak s tim muze dal zahejbat gravitace, uz si odhadovat netroufam/.

Podle meho neni nutne asteroid hned nicit, staci nechat bombu vybuchnout v bezprostredni blizkosti a nechat pusobit tlak vybuchu. Samozrejme, pokud naloz znasobime, nebo jich pouzijeme vic, efekt muzem libovolne zvetsovat.

Na zjištění, jak vlastně bude atomový výbuch působit - do jaké míry dojde ke změně dráhy, jak moc se na tom bude podílet vyvržený materiál asteroidu, jestli účinek nesníží rotace asteroidu atd. by bylo potřeba udělat skutečný test - právě na menším šutru a s malou, třeba jen 5 kt nebo i menší hlavicí. A radiace ? Ve vesmíru je radioaktivní záření běžné, nějaký malý výbuch se v podstatě neprojeví a po jediném roce bude radiace na téměř stejné úrovni jako předtím.

Budete se divit, ale podle výpočtů, předložených v Brazílii, na to žádná atomovka potřeba nebude. Rozměry \"klíčové dírky\", tj. oblasti, jejíž průlet v roce 2029 by vedl k impaktu se Zemi v roce 2036, jsou asi 600 metrů. Stačí se vyhnout této klíčové dírce a vše je OK.

Bylo spočítáno, že impaktor srovnatelně velký s Deep Impact, tedy o celkové hmotnosti kolem 1000 kg, by při nárazu v roce 2024 způsobil změnu vektoru rychlosti Apophisu o 0,1 mm/s, což by mělo za následek posunutí bodu průletu kolem Země v roce 2029 o 25 kilometrů, tedy bohatě dost na to, aby se planetka vyhnula \"klíčové dírce\". Podrobnosti o tom psal Miloš Tichý z Kletě (který byl také v Brazílii) na

http://www.planetky.cz/article.php3?sid=145&mode=thread&order=0

BTW, kontaktoval mě Karel Pacner, který měl o této planetce zprávy ala Radio Jerevan, tak jsem mu dal rozumné podklady a asi z toho udělá článek do sobotní MF Dnes.

Tomu se nedivím, problémem je, je Apophis není nijak velký a zjistili jsme ho brzo. Pokud by ke zjištění došlo krátce před dopadem nebo byl asteroid velký, nic jiného naž atomovka by nám nezbylo.

Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit?

Myslim ze US air force, nebo nejaka jejich agentura to monitoruje a na webu jsou online updaty, jmeno z hlavy neznam.
Me by ale zajimalo jestli existuje i nejaka prirozena obeznice Zeme. Slysel jsem o nejakem sutru co docasne obihal Mesic a snad se to stane obcas Zemi. Opravdu Zeme nema ani jednu, aspon malinkou prirozenou obeznici? Aspon par kilo.

Teda samozrejme krome Mesice.

Zajímavý článek o \"šmejdu z vesmíru\" začíná na http://www.planetky.cz/article.php3?sid=53. Vůbec je ten server a sesterský www.komety.cz zdrojem zajímavých - a pravdivých! - informací. Dělají to Kleáci.

Nesleduje to umělé kosmicé smetí i nesmetí NORAD?

[quote]Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit? [/quote]

[quote]Mám 2 otázky. Existuje někdo kdo monitoruje to co se na naší oběžné dráze pohybuje? Např.: zbytky po startu apod.
Nechystá se někdo OD (oběžnou dráhu) vyčistit? [/quote] Okrem NORADu to podrobne moniturujú napr.aj Rusi,tí to však nezverejòujú.Co sa týka toho vyčistenia: na obežných dráhach je registrovaných viac ako 9000 objektov väčších ako 20cm!Na upratanie takého bordelu v súčastnosti nie sú(a ani v blízkej budúcnosti pravdepodbne nebudú) technické,ani finančné prostriedky. Je to ale škoda,pretože kozmický odpad je ovela vážnejší problém,ako sa na prvý pohlad zdá.Mal by sa zača reálne rieši už teraz a nečaka,kým sa stane nejaká tragédia,či už priamo vo vesmíre,alebo tu na Zemi.

Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa\'uld ze StarGate??????? :D :D :D :D :D :D

Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle...

[quote]Jak jistě víš, SG, ale i jiné seriály vychází z egyptské a jiné mytologie, stejně jako astronomové při pojmenování objektů, takže shod je moc. Např. planetka Xena s měsíčkem Gabriellle... [/quote]
Pozor, název Xena a Gabriellle jsou pouze názvy pracovní, aby byl objev 2003 UB313 lépe popularizovatelný.
A proč? Protože se přece astronomická federace nedokáže dohodnout, jestli je to planeta nebo asteorid (když je větší než to Pluto, že ;-)).
Takže než se zpolitizovaní astronomové dohodnou nebo si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.

Pochybuju, že když se používá pracovní název, tak se někomu podaří prosadit jiný, myslím že se to ještě nikdy nestalo.

quotqe:
_________________________________________________________________
si nakonec příští rok na kongresu vjedou do vlasů, tak tu prosím používejte dočasný astronomický název.
_________________________________________________________________
Kongres je letos, v srpnu v Praze.
Pluto jako planeta by mělo být zrušeno!

[img]http://www.nasa.gov/images/content/150871main_new_moons.jpg[/img]

Z pohledu nekterych novych objevu obrich planet by mozna mnela byt zrusena i Zeme coby planeta

[quote]Lidi! Kde vzali to jmeno - Apophis?! Ze by falesny buh Goa\'uld ze StarGate??????? :D :D :D :D :D :D [/quote]

Tady:

http://en.wikipedia.org/wiki/Apophis

Dne 3.7.2006 v 04:25 UTC (tj. 06:25 SELČ) proletí ve vzdálenosti 432 tisíc km od Země planetka 2004 XP14, patřící do skupiny Apollo, objevená (jak ukazuje její předběžné označení) v roce 2004. Na základě hvězdné velikosti se její průměr odhaduje na 410 až 920 metrů. Je sice zařazena do seznamu potenciálně nebezpečných planetek (PHA), ale tontokrát nás bezpečně mime (proletí od nád dál, než je průměrná vzdálenost Měsíce).

Přesto bude možnost toto těleso pozorovat a bude dokonce v dosahu jen trochu výkonějších amatérských dalekohledů.

Nachal jsem spočítat na serveru JPL efemeridu pro Prahu. Samozřejmě, že v době největšího přiblížení bude u nás den (takže pozorování nepřipadá v úvahu, ale v noci z 2. na 3. a následující noc by pozorovatelná mohla být.

*************************************************************************************************
Date__(UT)__HR:MN Azi_(a-appr)_Elev APmag delta deldot S-O-T /r S-T-O
*************************************************************************************************

2006-Jul-02 20:00 Nm 358.0514 -50.8993 n.a. .004587785233452 -13.4823024 55.8995 /L 123.8833
2006-Jul-02 21:00 Nm 21.3236 -45.7836 n.a. .004270402020325 -12.8702824 54.7526 /L 125.0479
2006-Jul-02 22:00 Am 39.9829 -36.7775 n.a. .003969722828258 -12.0863256 53.6044 /L 126.2129
2006-Jul-02 23:00 A 54.4314 -25.0718 n.a. .003690481484492 -11.0797558 52.5340 /L 127.2986
2006-Jul-03 00:00 A 65.9450 -11.4902 n.a. .003438695317989 -9.7955344 51.6696 /L 128.1764
2006-Jul-03 01:00 A 75.5773 3.4761 n.a. .003221674120383 -8.1834545 51.1972 /L 128.6598
2006-Jul-03 02:00 N 84.0328 19.4886 n.a. .003047710137608 -6.2157382 51.3482 /L 128.5166
2006-Jul-03 03:00 * 91.7586 36.2179 n.a. .002925248172991 -3.9117975 52.3443 /L 127.5247
2006-Jul-03 04:00 * 99.0043 53.2579 n.a. .002861470477529 -1.3593231 54.3010 /L 125.5682
2006-Jul-03 05:00 * 105.6807 70.1054 n.a. .002860615685627 1.2880852 57.1440 /L 122.7213
2006-Jul-03 06:00 * 106.3309 86.1844 11.45 .002922778014771 3.8483365 60.6136 /L 119.2440
2006-Jul-03 07:00 * 305.4218 78.8975 11.27 .003043887919622 6.1662981 64.3651 /L 115.4818
2006-Jul-03 08:00 * 311.9051 65.7046 11.14 .003216886593251 8.1521498 68.0881 /L 111.7455
2006-Jul-03 09:00 * 319.9450 54.4624 11.08 .003433405074272 9.7847011 71.5721 /L 108.2464
2006-Jul-03 10:00 * 328.6281 45.3713 11.05 .003685192891749 11.0906279 74.7107 /L 105.0912
2006-Jul-03 11:00 * 337.7423 38.5499 11.07 .003964962422035 12.1195290 77.4738 /L 102.3104
2006-Jul-03 12:00 *m 347.0952 34.0444 11.10 .004266706669728 12.9260059 79.8764 /L 99.8893
2006-Jul-03 13:00 *m 356.4477 31.8211 11.16 .004585691149142 13.5602288 81.9548 /L 97.7919
2006-Jul-03 14:00 *m 5.5263 31.7595 11.23 .004918295669480 14.0643739 83.7523 /L 95.9748
2006-Jul-03 15:00 *m 14.0551 33.6566 11.30 .005261812193889 14.4721443 85.3116 /L 94.3956
2006-Jul-03 16:00 *m 21.7764 37.2473 11.39 .005614249212430 14.8095739 86.6715 /L 93.0154
2006-Jul-03 17:00 *m 28.4365 42.2305 11.47 .005974161047311 15.0961973 87.8658 /L 91.8006
2006-Jul-03 18:00 *m 33.7190 48.2885 11.55 .006340505569958 15.3462054 88.9230 /L 90.7227
2006-Jul-03 19:00 *m 37.0885 55.0860 11.64 .006712528209605 15.5694668 89.8666 /L 89.7581
2006-Jul-03 20:00 Nm 37.4326 62.2265 11.72 .007089668746638 15.7724033 90.7160 /T 88.8876
2006-Jul-03 21:00 Nm 32.2020 69.0977 11.80 .007471487680582 15.9587454 91.4866 /T 88.0956
2006-Jul-03 22:00 Am 16.1600 74.4009 11.88 .007857609597576 16.1301941 92.1910 /T 87.3697
2006-Jul-03 23:00 A 347.9220 75.6170 11.96 .008247681540154 16.2870081 92.8387 /T 86.7004
2006-Jul-04 00:00 A 325.1414 71.7513 12.04 .008641344728218 16.4285273 93.4371 /T 86.0801

Časy jsou uvedené ve světovém čase UTC (přičti 2 hodiny, dostaneš SELČ).

Azi = azimut
Elev = výška nad obzorem (zaporná hodnota = pod obzorem)
APmag = hvězdná velikost (n.a. = není k dispozici)
delta = vzdálenost od pozorovatele v astronomických jednotkách (1 AU = 149,5 mil. km)
deldot = rychlost přibližování (záporná) nebo vzdalování (kladná) v km/s
S-O-T - úhel SLUNCE-pozorovatel-těleso

S-T-O - úhel Slunce-těleso-pozorovatel

Písmena ve sloupci po údaji času pozorování znamenají:

* - Slunce nad obzorem
N - civilní soumrak
A - astronomický soumrak
m - Měsíc nad obzorem
nic - noc bez Měsíce

Založil jsem na české Wikipedii heslo o planetce 2004 XP14, viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/2004_XP14_%28planetka%29

v cas 21. stoleti (cervenec) clanek o nebezpecich od mikrometeoritu pro druzice a moznosti samoopravitelbñych systemu. Napriklad kratky popis poskozeni a vymeny solarnich panelu Hubbleho dalekohledu. Dale Esa Olympus, Express AM11.

Nazev clanku: Budou se druzice opravovat sami? Pavel Koten

Na obloze je k vidění kometa 17P/Holmes. Nalézá se na východoseverní obloze v souhvězdí Pegasa. Je tam vidět jako rozostřená jasná hvězda. Stačí být mimo veřejné osvětlení a koukat po setmění (od 18 h, až téměř do rána).

Info na:
http://www.heavens-above.com/comet.aspx?cid=17P&lat=50.217&lng=15.833&lo...

nebe:
http://www.astro.cz/clanek/2933

[quote]Založil jsem na české Wikipedii heslo o planetce 2004 XP14, viz

http://cs.wikipedia.org/wiki/2004_XP14_%28planetka%29 [/quote]

Pane Vítku,ve Wikipedii jsem Vám v odstavci \"Výhled do budoucnosti\" přepsal rok průletu z roku 2947 na 2047.Snad jsem nevyrobil chybu. Hezký večer. V.

Francouzští a italští astronomové na Evropské jižní observatoři (ESO) vyvinuli interferometrickou metodu přímého měření velikostí planetek hlavního pásu. Pro typickou planetku ve vzdálenosti 200 mil. km (=200 Gm) je možné stanovit její velikost, pokud je větší, než 15 km v průměru. (Pokud se přiblíží více, je možno měřit velikosti přiměřeně menších planetek - pozn. AV). Tisková zpráva ESO je na

[url]http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2009/pr-04-09.html [/url]

To by bylo dobré, protože dosud se u většiny objevených i NEO planetek odhadovala jejich velikost na základě tzv. absolutní hvězdné velikosti, což ale vede k hodnotá zatížením velkou chybou (od střední hodnoty se může směrem dolů měnit na zhruba polovinu, smerem nahoru na dvojnásobek). Přitom na velikosti tělesa závisí případné následky při jeho střetu se Zemí.

Dnes, 2. března 2009 ve 14 hodin 44 minut středoevropského česu mine neškodně naši planetu ve vzdálenosti pouhých 63,5 tisíce kilometrů planetka 2009 DD45, tedy ve výšce necelého dvojnásobku vzdálenosti, ve které obíhají stacionární družice. Podle odhadů astronomů se jedná o obrovský balvan o průměru necelých 30 metrů.

Těleso objevil automatický dalekohled na australské observatoři Siding Spring nedaleko městečka Coonabarabran již 27. února letočního roku krátce po poledni světového času. Výpočet brzy ukázal, že míří k naší Zemi. Do sféry gravitačního vlivu Země vstoupila tato miniplanetka o den později. Dnes v 02:12 SEČ překročila dráhu Měsíce a stále se přibližuje k zeměkouli.

Poté, co proletí perigeem své hyperbolické dráhy se začne opět od Země vzdalovat. Zítra ráno již bude dále, než obíhá Měsíc a 4. března opustí sféru gravitačního vlivu Země. Pak opět zmizí v hlubinách sluneční soustavy.

Takováto blízká setkání nejsou pro naši planetu ničím neobvyklým. Většinu z nich však ani nepostřehneme, protože se jedná o tělesa příliš malá.

Z toho plyne, že k průzkumu takovýchto těles by se nemuselo létat několik let, ale stačilo by mít připravenu raketu na THP s jednoduchou sondou a výsledky by byly okamžitě.Uváděný předstih by zcela postačil k orpočtu a realizaci setkávací dráhy.

Záleží na tom, čo by sa od tej sondy očakávalo.
Navedenie na kolízny kurz a tvrdá zrážka alebo navedenie na kolízny kurz a nejaké snímkovanie je pomerne jednoduché a skutočne by sa dalo realizova s pomerne jednoduchou technológiou a relatívne lacnou sondou. Navedenie na trajektóriu "prenasledovania" a dopad alebo snímkovanie je už zložitejšie a energeticky náročnejšie - ale dopadová rýchlos či doba snímkovania je dlhšia. Najzaujímavejšie ale i najnáročnejšie technicky i energeticky by bolo pristátie a prípadný odber vzorku a návrat sondy na Zem či už "okamžite" alebo po jednom obehu okolo Slnka. Výhodou by mohlo by, že pristávací manéver by mohol prebehnú aj pod priamou kontrolou pozemných systémov.
Ako nápad by to určite mohlo stᝠaj za vážnejšiu úvahu.

[quote]ASTEROID FLYBY:
Newly-discovered asteroid [url=http://ssd.jpl.nasa.gov/sbdb.cgi?sstr=2009%20FH;orb=1]2009 FH[/url] is flying past Earth today, March 18th, only 85,000 km (0.00057 AU) away. That's a little more than twice the altitude of a geosynchronous communications satellite. There is no danger of a collision with the 20-meter-wide space rock--just a close shave. Experienced amateur astronomers can track 2009 FH using [url=http://ssd.jpl.nasa.gov/horizons.cgi?find_body=1&body_group=sb&sstr=2009... ephemeris[/url]. It is shining about as brightly as a 14th magnitude star. [/quote] Ďalší 20 metrový kúsok objavený na poslednú chví¾u - 17.3.2009, jeden deò pred prieletom. Evidentne sú takéto blízke prielety ve¾mi časté.
[Upraveno 18.3.2009 poslal Alchymista]

Nebezpečná jsou ale tělesa o jeden a dva řády větší,a to ještě záleží na složení. Tam je předpověď v řádu měsíců, resp.let a to je dost času na případnou obranu.

[quote]Tam je předpověď v řádu měsíců, resp.let a to je dost času na případnou obranu. [/quote]Obávám se, že v řádu měsíců, resp. let na obranu nebudeme připraveni.

To není pravda, protože stačí odpálit klasickou jadernou hlavici buď nosnou raketou, nebo v případě nouze balistickou střelou - pokud neponese 10 hlavic, ale jen jednu, vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. Zatím to nebylo potřeba, ale pokud by hrozil pád na půdu některé ze zemí disponujícími výkonnými jadernými hlavicemi a raketami, asi by neváhaly (po upozornění ostatních).

[quote] ....vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. .....[/quote]
V atmosfere vznikne razova vlna, ale ve vesmiru... Nejsem si jist, zda by to 100m asteroid nebral jen jako polechtani... nevi nekdo jaky byl ucinek impaktoru po dopadu na asteroid?

Mám dojem, že k problematike obrany tu už nejakú tému máme, ale aj tak nieko¾ko vážnejších námietok:
Objekt sa musí rozbi dostatočne ďaleko - povedzme pred prekročením dráhy mesiacu, inak to nemá potrebný efekt a telesá dopadajú prakticky súbežne. Bežné bojové jadrové nálože sa na útok proti kozmickému telesu nehodia výkonom a už vobec nie systémom navedenia a riadenia, bola by potrebná špeciálna konštrukcia - niečo na spôsob sondy - a ve¾kú nálož s výkonom rádu megaton a viac (takže teleso s náložou a riadením bude ma pár ton).
Z oh¾adom na predošlé - bežná balistická raketa jednoznačne nestačí, má malú nosnos i malú rýchlos a "výškový dosah", je potrebná celkom dos výkonná nosná raketa.

Tenhle problém se tady řešil před několika lety a mám pocit, že moc optimisticky ta diskuse nedopadla:

http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&t...

[quote]To není pravda, protože stačí odpálit klasickou jadernou hlavici buď nosnou raketou, nebo v případě nouze balistickou střelou - pokud neponese 10 hlavic, ale jen jednu, vyletí dost vysoko, aby její výbuch takový 100-300 m asteroid rozbil na kousíčky. Zatím to nebylo potřeba, ale pokud by hrozil pád na půdu některé ze zemí disponujícími výkonnými jadernými hlavicemi a raketami, asi by neváhaly (po upozornění ostatních). [/quote]

Malé upřesnění, možná by bylo lepší poslat ho jinam, ale:
Pokud si dobře pamatuji dostupne informace (kdysi mne taot problematika zajímala jako amatéra), jaderná bomba o ekvivalentu 50kT TNT by měla přibližně za dvě tisíciny vteřiny po rozeběhnutí neřízené reakce (nebavím se o iniciaci výbušnin) vytvořit kouli plazmy o průměru okolo 300m a teplotě od 5 000 000 stupòů. Už si nepamatuji, kde jsem tyto informace viděl, ruku do ohně za ně nedám. V atmosféře se tato koule změní během několika vteřin na typický hřib. V místě kde atmosféra není se bude jednat o kulový tvar.
V případě výbuchu ve volném prostoru, nedaleko planetky: Pokud se jedná o plazmu a zplodiny výbuchu, těch bude zanedbatelné množství (řádově desítky kg), tlaková vlna bude mít mizivý účinek. Dalším možným účinkem by byl tepelný šok, kdy by mohlo dojít k odpaření vrchní vrstvy asteroidu a to by mohlo fungovat jako jakýsi směrový motor - ovšem zase s mizivou účinností. Značnou nevýhodou je pak pád radioaktivních zplodin zpět na zem, ale protože větší část nálože bude "rozptýlena" ve formě ionizovaných částic mimo asteroid, hrozí nebezpečí pouze od izotopů vzniklých přeměnou v asteroidu proudem neutronů z výbuchu.
V případě podzemního výbuchu v asteroidu by mohlo dojít k urychlení části hmoty jiným směrem, ale zůstává zde i nadále limit daný množstvím dostupné energie. Jedinou výjimkou by teoreticky mohla být dostatečně kompaktní termonukleární puma, kde by při reakci mohlo dojít ke vstupu zanedbatelného množství materiálu z některých "špinavých koulí sněhu", ale dost vážně o tom pochybuji. Výhodou je podstatně vyšší účinnost, nevýhodou je potenciální návrat valné většiny radioaktivního materiálu zpět na zem. O nebezpečí takovéto situace by mohli mluvit pouze vojáci, kteří mají zkušenosti z Nevady, Semipalatinska, Nove zeme, atolu Murruroa a dalších míst.

Jako malá vsuvka: Informace o jaderných bombách v Hirošimě a Nagasaki jsou známé. V té době mělo dojít k přeměně pouhého jednoho gramu uranu na energii. Dněšní jaderné zbraně budou patrně účinnější, ale není možné jejich výkony idealizovat. Ekvivalent TNT má smysl pouze, pokud jsme schopní ho využít, výbuch v blízkosti je pouze plácnutí do vody. Buď výbuch pod povrchem (ale jak vyřešit dopravu nálože při vysokých vzájemných rychlostech a zároveò ji nezničit), nebo jiné metody.

Závěrem: Technologie na bázi jaderných střel vůbec není vhodná pro podobnou formu ochrany, ale je to asi nejúčinnější co máme.

Planetky maji obecně velmi nalou měrnou hmotnost. Má se zato, že představují jakési hromady ssutě slepené minimální gravitací, případně u těles kometárního typu i vodním ledem či sněhem, jinovatkou a pod.. Je tedy nasnadě, že blízký výbuch jaderné nálože svým energetickým úderem by mohl docela dobře takové těleso rozdrobit a malé kusy či díly by již zdrcující škody nezpůsobily a většina by jich ani na povrch nedopadla.

To je práve celkom podstatný problém a možno aj hlavný problém použitia jadrových náloží.

Pri výbuchu v atmosfére či pod hladinou alebo pod zemou to je jednoduché - teplo z jadrového výbuchu ohreje na vysokú teplotu okolitý vzduch, vodu, horniny... aj vo vzduchu sú to stovky až tisíce ton materiálu v priestore nezanedbate¾ných zlomkov až jednotiek kilometrov kubických. Vo vákuu sa ale pri výbuchu odparí len nálož a jej dopravný prostriedok - s biedou pár ton, skôr ešte menej. Tlakovú vlnu v bezprostrednom okolí nálože proste není z čoho vyrobi, je tam takmer dokonalé vákuum.
Aj terajšie antirakety pre použitie mimo atmosféru nesú nálože bežne okolo 1Mt a útočia na hlavice s náložami 100-500kt - ničia ich teplom, radiáciou a elektormagnetickým pulzom, ale tlakovou vlnou takmer nie. Kus kameòa alebo hromada suti však reaguje viacmenej len na teplo, na radiáciu a radiačný ohrev podstatne menej a na elektromagnetický impulz už vôbec.

Nálož by sa preto musela dosta ve¾mi tesne k povrchu asteroidu a tu je potom obrovský problém s presným načasovaním odpalu. Ide o to, že časový interval medzi povelom k odpáleniu nálože a výbuchom klasickej trhaviny sa dá zmera a následne nastavi relatívne ve¾mi presne, zhruba na desiatky mikrosekúnd. Problémom je samotná jadrová nálož - medzi vytvorením nadkritického množstva a rozbehnutím štiepnej a následne fúznej reakcie môžu ubehnú až milisekundy u tradičných konštrukcií a až stovky mikrosekúnd u konštrukcií s externým zdrojom neutrónov. Pre zbraòové aplikácie to viacmenej vyhovuje, hlavica antirakety minie cie¾ pri stretávacej rýchlosti okolo 8-12km/s len o desiatky, maximálne stovku metrov a je pri jej výkone je viacmenej jedno, či vybuchne pred hlavicou, ved¾a hlavice alebo za hlavicou - tá je vždy v polomere ničenia. Podobne pri stre¾be na pozemný cie¾ je rýchlos hlavice 4-6km/s a výbuch sa obvykle odohráva vo vzduchu, v optimálnej výške nad terénom spočítanej tak, aby boli deštrukčné účinky najväčšie.
Pri stre¾be na asteroid je stretávacia rýchlos minimálne dvojnásobná - 15-20km/s - a nárazom na jeho povrch sa strela, hoci s už "naštartovaným" výbuchom, ve¾mi pravdepodobne rozruší a už nemusí vybuchnú vôbec, alebo s výrazne menším účinkom.

Samozrejme, ideálnym riešením by bola hlavica, ktorá sa do asteroidu zaborí do maximálnej možnej håbky a exploduje v jeho vnútri. Tlaková vlna by bola ve¾mi efektívna, pretože materiálom na jej vytvorenie by bol priamo materiál asteroidu.
Bohužia¾, tento nápad je nerealizovate¾ný, pretože najlepšie doterajšie nukleárne hlavice takéhoto typu znášajú len nárazy do rýchlosti 2-3km/s a musia by na túto rýchlos pred dopadom zbrzdené, pri väčších rýchlostiach nárazu sa spo¾ahlivo rozpadajú či priamo odparujú.

Cesta priamej deštrukcie hoziaceho ateroidu je teda ve¾mi ažko realizovate¾ná.

Ako výhodnejšia sa javí (aspoò mne) cesta odklonenia objektu z kolíznej dráhy. Opä by sa dali využi termonukleárne nálože ve¾kej mohutnosti, ktoré by v celej sérii explodovali pred alebo ved¾a objektu. Nároky na presnos časovania výbuchu sú značne menšie a zrejme bez problémov splnite¾né, účelom je odpari z povrchu objektu čo najväčšie množstvo materiálu, ktorý by vytvoril reaktívnu silu, ktorá udelí objektu nejaké, hoci aj pomerne malé zrýchlenie.
Problémom takéhoto riešenia je, že musí by urobené dostatočne včas, pretože odchýlka od pôvodnej kolíznej dráhy bude narasta až s uplynutým časom. K riešeniu sa teda musí pristúpi celé roky pre termínom možnej hrozby.

Pages