Telekomunikační družice a jejich provoz

Primary tabs

Když náhle selže telekomunikační družice, obvykle se tato skutečnost přičítá nějakému fatálnímu konstručnímu selhání nebo vlivu vnějších přírodních podmínek. Takovými přírodními podmínkami je například zvýšená sluneční činnost, vyvolávající proud nabitých částic (sluneční vítr). To může být i pravděpodobná příčina i posledního náhlého selhání družice Intelsat Americas 7 (Telstar 7) po 5 letech činnosti, viz zprávu na adrese:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0411/29ia7failure/
Ovšem k takovému selhání by mohlo třeba dojít i umělým zásahem někým, kdo si zkouší, co by se dalo s družicí udělat. Ani by mě taková možnost nenapadla, kdybych nečetl následující zprávu, jejíž část zde kopíruji:

AsiaSat is considering adding additional firewalls to its system after
one of its main transponders broadcasting television to China was
pirated for four prime-time hours.
Starting at 8:18 p.m. Beijing time Nov. 20, a transponder on the AsiaSat 3S satellite beaming television to mainland China was pirated by a higher-power signal emitted from an unknown area in the wide area of East and Southeast Asia covered by the beam.

Kdo sleduje telekomunikační družice, třeba o podobných \"experimentech\" ví více. LL

O telekomunikačních družicích na geostacionární dráze se v tomto diskusním fóru mluví velmi zřídka. Nicméně včera vypuštěná družice TerreStar raketou Ariane stojí za upozornění kvůli své výjimečnosti: je to největší telekomunikační družice, má hmotnost 6910 kg.

Raketa Ariane 5 ECA s nosností 9600 kg na GTO vynáší vždy 2 družice najednou - tentokrát však letěla jen s touto jedinou družicí.

Clanok o novej telekom. druzici z Europy:
http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_...
http://www.raumfahrer.net/news/raumfahrt/21022010173318.shtml
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=24098
Pri tej prilezitosti som si urobil prehlad, ake velke parabolicke anteny uz boli pouzite v kozme:
Asi najvecsia je na ETS-VIII (19x17m, apertura 13m) vypustena 18.12.2006 :
http://www.jsme.or.jp/English/awardg07-06.pdf
Radioastronomicka druzica vypustena v novembry 1997 -
HALCA (Highly Advanced Laboratory for Communications and Astronomy)(8m parabola):
http://en.wikipedia.org/wiki/HALCA
http://www.nrao.edu/pr/1997/halca/
A jedna planovana: RadioAstron (antena D=10m)
http://www.asc.rssi.ru/radioastron/documents/docs.html
Bezvahove prostredie by malo byt vyhodne na stavbu rozmernych anten, az sa divym ze toho nebolo postaveneho viac.

[quote]Bezvahove prostredie by malo byt vyhodne na stavbu rozmernych anten, az sa divym ze toho nebolo postaveneho viac.[/quote] To nie je zasa také jednoduché.
Antény v kozme sú silne limitované dopravnými možnosami rakiet (limitovaná hmotnos a rozmery konštrukčných prvkov) a následne aj tuhosou rozvinutej antény a možnosami jej riadenia a zmeny nasmerovania.
Ve¾korozmerná konštrukcia bude kvôli rozmerovým a hmotnostným limitom málo tuhá a bude ma tendenciu pri pohyboch deformova odraznú plochu paraboly a rôzne kmita. Najväčšie zatia¾ použité antény sú komunikačné a sú zamierené stále jedným smerom, k Zemi, takže tieto problémy sa u nich príliš neuplatòujú - s anténou sa príliš nehýbe a presnos zamierenia i kvalita odraznej plochy nie je príliš kritická, navyše sa dá po zamierení počka aj nieko¾ko hodín či dní, kým kmity ustanú.
Pre rádioastronómiu, kde sa zamierenie antén mení ve¾mi často, denne alebo dokonca po hodinách, a presnos plochy i presnos zamierenia je ve¾mi dôležitá, to už bude problém možno kritický.

[quote]
Antény v kozme sú silne limitované dopravnými možnosami rakiet (limitovaná hmotnos a rozmery konštrukčných prvkov) a následne aj tuhosou rozvinutej antény a možnosami jej riadenia a zmeny nasmerovania.
[/quote]

Už aby šly antény např. radioteleskopů stavět na Měsíci.

[quote].... Pri tej prilezitosti som si urobil prehlad, ake velke parabolicke anteny uz boli pouzite v kozme:
... [/quote]

Nezapomeòte na družice řady Thuraya pro mobilní komunikace, které mají antény o průměru 12,25 metru:

[url]http://www.lib.cas.cz/space.40/2000/I066A.HTM [/url]

[url]http://www.lib.cas.cz/space.40/2003/I026A.HTM [/url]

[url]http://www.lib.cas.cz/space.40/2008/I001A.HTM [/url]

Pres Thurayu ted pracuje muj sef ze stredniho Egypta.
Pripravil jsem mu telefon s USB a s ovladacema do jeho notebooku.
Kdyz jsem to testoval, tak uplink je cca 10kbps, dw je cca 28kbps a ping na www.kosmo.cz je 700-900ms.
Zajimave je, instalacni balicek mi k modemu Thuraya mi dava nabidku DHCP site 10.x.x.x nebo WAN IPv6 (WAN IP adresa, kazdy telefon ma i svoji WAN IPv6 adresu).

Z nového Eutelsatu W3B krátce po startu a navedení na GTO zřejmě uniklo palivo, takže družice musela být prohlášena za nepoužitelnou (nedokáže se už dostat na geostacionární dráhu). Eutelsat W3B byl vypuštěn raketou Ariane 5 z Kourou 28.10.2010.
http://www.spaceflightnow.com/ariane/v197/101029w3b/
http://www.lib.cas.cz/space.40/2010/I056A.HTM

Bohužel i takovéto věci se stávají. Ani dobrý start ještě nezaručuje plný úspěch a využití družice.

Pomocou SPT-100 to nepôjde?

Ahumanright.org organizuje financnu zbierku za ucelom zakupenia tel.kom satelitu. S jeho pomocou chce poskytovat volny pristup k internetu v niektorych rozvojovych krajinach.
http://www.blog.ahumanright.org/
Jedna sa o satelit:
http://en.wikipedia.org/wiki/TerreStar-1
http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/I035A.HTM : 2009-035A - TerreStar-1
Majitel je v bankrote:
http://www.gizmag.com/ahumanright-worlwide-free-internet-access/17820/

Problematika velkych parabol ma jeste jedno omezeni-uskali.
Jde o to, ze cim je pracovni kmitocet vyssi, tim se zvysuji naroky na zarucenou presnost a tuhost konstrukce behem cele doby provozu.
Napriklad, kdyz se rozvine sitova parabola (jemnost oka 1-2mm) o prumeru 15m s beznou tuhosti (vyzuzene X profily) a se spravnym zaoblenim do priblizneho ohniska, tak s tim co se v soucasnosti pouziva jde takova antena pouzit pro VHF, UHF pasma, pro L a S pasmo, ale uz v C pasmu zacinaj problemy.
Ohnisko je v tomto pripade zhruba koule...zalezi na kvalite sitoviny, parabolickem vypnuti, tuhosti a kmitum.
Pri pouziti pasma 450MHz je prumer \"koule\" cca 70cm, pricemz kmity ruzne \"splostuji/roztahuji\" tuto kouli od 60 do 90cm v ruznych smerech (cili to neni nikdy kvalitni koule).
Pri pouziti pasma L je ta koule o prumeru 22cm, pricemz deformace teto koule jsou -10 do 40cm...cili zacina problem, kazdopadne je \"hrnickovej\" ozarovac stale nejak pokryty. To takze znamena, ze kdyz se koule v L pasmu protahne, tak se nevyuziva plneho zisku prumeru 15m paraboly, ale treba jen 8m.
Tyto cisla nejsou uplne presna, jen je odhaduji z me HAM praxe a letitou zusenosti toho co to dokaze v ohnisku udelat.
Pri pouziti v pasmu S by mela ohniskova koula mit prumer 13cm, ve skutecnosti sitovina prohybajici se diky teplu, kmitum a nepresnem parabolickem vypnuti tuto idealni kouli zmeni v šišoid, ktery se ruznym smerem roztahuje od -70cm do 150cm a tim padem vyuzivame z 15m paraboly jen 4m efektivne, smerem od prumeru 4m ke kraji do 15m je slozitejsi udrzet odraz tak, aby to vytvarelo kouli.
Timto pasmem konci moznosti rozkladacich sitovych parabol.
Dalsi moznosti pro S, X, Ka, Ku pasma je zmenseni rozkladacich parabol na rozmer, kdy je konstrukce dostatecne tuha a ma idealni parabolicky tvar a soucasne neni pro odraz vyuzivana sitovina, ale plna pozlacena \"alobalova\" folie s jemnosti vysky povrchu mensi nez 0.8mm.
Napriklad sonda Galileo pouzivala takto vypnuty system pro X pasmo...bohuzel se to nepovedlo (protrhla se na dvou segmentech) a tak se pouzila sekundarni sitovina pro S pasmo.
Takze kdyz to shrneme, tak vypnuta alobalova folie jako parabola se da pouzit do tehle limitu:
S pasmo - do prumeru 20m
X pasmo - do prumeru 14m
Ka pasmo - do prumeru 6m
Ku pasmo - do prumeru 1.5m
Bohuzel kvalitni parabola pro pasma nad 10GHz jsou problem i tady na Zemi.
Napriklad satelitni DVB-S paraboly by po namireni na jih do Slunce meli mit v ohnisku (prilozeny papir) krasny 2-3cm krouzek...repektive koule o prumeru 2-3cm.
Bohuzel drtiva vetsina DVB-S parabol na trhu jeou sisoidy 10x6cm s mensi koncentraci svetla.
Kdyz chtel kolega radioamater parabolu pro EME spojeni (odraz od Mesice) pro pasma nad 10GHz, tak pri splneni kvalitniho ohniska leze cena geometricky nahoru.
Napriklad 1m stredova parabola do 15GHz je za 2000Kc, ten samej prumer do 32GHz je za 20000Kc.
A cena leze nahoru i s prumerem, geometricky i s nejvyssim moznym kmitoctem dane paraboly. Zkratka malo firem umi udelat kvalitni paraboly...je to slozite. A vyrobit skladanou parabolu na sondu/druzici pro pasma nad 8GHz s velkym prumerem (nad 3m) je takrka nemozne.

\"A vyrobit skladanou parabolu na sondu/druzici pro pasma nad 8GHz s velkym prumerem (nad 3m) je takrka nemozne.\"

a čo iný princíp \"interferometer\"
[img]http://www.raumfahrer.net/news/images/radioteleskop_01.jpg [/img]

ve¾ké množstvo \"spriahnutých\" menších parabol, na nejakom ráme
využívalo apollo ten princíp?
aj apollo, nemalo jednu ve¾kú parabolu, ale na SM malo spriahnuté štyri menšie

[quote]\"A vyrobit skladanou parabolu na sondu/druzici pro pasma nad 8GHz s velkym prumerem (nad 3m) je takrka nemozne.\"

a čo iný princíp \"interferometer\"
[img]http://www.raumfahrer.net/news/images/radioteleskop_01.jpg [/img]

ve¾ké množstvo \"spriahnutých\" menších parabol, na nejakom ráme
využívalo apollo ten princíp?
aj apollo, nemalo jednu ve¾kú parabolu, ale na SM malo spriahnuté štyri menšie
[/quote]

Ne nefungovalo by to.
Jde o to, ze by v tomto pripade nesmeli byt paraboly paraboly, ale otevrene paraboly. A to tak, aby vhodne vybouleny hyperbolid odrazel signal z ohniska do stredu antenni soustavy.
Coz bohuzel nelze. Respektive, lze to udelat u svetla (laser FSO).

Teoreticky by se to dalo udelat tak, ze v ozarovaci bude vlnovod/vlnovec do centralni soustavy do RX detektoru.
Problem je, ze vlnovec ma utlum takovej, ze se ztrati 80% zisku paraboly a udelat rozkladaci vlnovod - trubku, to by bylo technicky tak nakladne, ze by bylo levnejsi vystrelit nahoru paraboloidske vyseky paraboly a seskladat je tak, aby to udelalo co nejvetsi zisk.

Takhle vypada vlnovec.
[url]http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Suher_7-8_palce.jpg[/url]
Dela se i verze bez vlnovce, je to pak cista trubka..opatrne ohybat a ohnout to lze jen jednou a jen jednim smerem. To s pro skladane anteny neda.

Nejbliz k tomu, aby to byli skladane anteny by bylo reseni bud plochych spojenych dipolu na plose (vytvarim si dipolky s 300 ohmama primo na tistaku 50x50cm, dipol ma 1.5cm sirku a soustava desitek takovych dipolu se \"zebrickama\" do 300Ohmu se vyrobit da a dokonce se i vyrabi pro DVB-S ...viz ploche anteny.
Tyto \"desky\" lze spojit ohebnym mikropaskovym vodicem a pak ty desky zaaretovat. Ale porad tu bude jeden problem. Tyto spojene desky by sice meli velky zisk, ale s vyuzitim pouze pro TX, protoze by to melo dost sirokej lalok.
Takze zbyva neco jako XBR radar v Brdech.
S hornama (cca 10-16dB) seskladanejma do rad spojenych na (viz Tamara prepinac) otocnejch spojovacich vlnovodnejch kloubech by to uz slo. Problem vsak je, ze by to vyslo na hroznou vahu hodnou leda Saturnu5. Deska 1m x 1m ma vahu bratru 120kg v nejlehci verzi. A je treba alespon 20x20m, aby to melo nejakou ucinost, ktera se ztrati v tech spojovacich vlnovodnych kloubech a ve vlnovodech samotnych.
K tomu si pridej vahu mechanickeho telesa co to rozevre do pozadovane polohy.
Jak rikam, strasna vaha.
To co mas na fotce je system, kde se spojuji pres vlnovody 4 sousedni paraboly, ostatni ctverice kouka o 3st vedle. Celkove je mozno prohlednout soucasne vysek cca 60st pokud se zapoji vsechny ty paraboly na obrazku.
Rozumej, PowerPoint na obrazku snese vsechno, ale zatim jsem nikde nenasel informaci o tom, jak tech ty paraboly spojit. Co jsem se sooukrome dozvedel, tak treba milimetrovej system \"array\" teleskopu by mel byt propojen tak, ze se pres centralni trubku-vlnovod propoji 4 sousedni anteny do centralniho detektoru, pricemz ve vlnovci tece tekutej dusik k LNA pro snizeni sumu.
Napriklad ten Suher 7/8 na fotce v priloze jsme pouzili na eme, uvnitr je pretlakovej dusik nebo argon jako na BTS GSM, aby se tam nedostala vlhkost a byl zarucen nekolizni skin efekt prenosu.

\"Ne nefungovalo by to.
Jde o to, ze by v tomto pripade nesmeli byt paraboly paraboly, ale otevrene paraboly. A to tak, aby vhodne vybouleny hyperbolid odrazel signal z ohniska do stredu antenni soustavy. \"

nemal som na mysli \"zloženú anténu\", prepojenú vlnovodmi, aj keď nad niečím takým sa uvažuje.. žiadna spoločná konštrukcia
[img]http://1.bp.blogspot.com/_mazRoHLuLl0/SvI89czrlcI/AAAAAAAAARY/nyX6Xeuazi... [/img]
ale sústavu menších individuálne fungujúcich prístrojov, letiacich vo formácii
príklad uzemnený na zemi VLA http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/sfbe/node62.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Very_Large_Array
[img]http://www.spacedaily.com/images/very-large-array-vla-radio-telescope-bg... [/img]
a ako by to mohlo vypada vo vesmíre
[img]http://questional.com/images/uploads/23/LISA-constellation.jpg [/img]
ak už uvažujeme nad individuálnymi jednotkami, zavesenými na spoločnej konštrukcii, tak potom nie je potrebné, túto konštrukciu vynies hotovú pri jednom lete, ale zakaždým jednu anténnu jednotku s jej dielom spojovacej konštrukcie, podobne ako sa pridávali solárne paneli na ISS [Upraveno 13.2.2011 alamo] [Upraveno 13.2.2011 alamo]

Ted jedu do UVN Stresovice (posledni stace, uz to nedokazou lecit), nevim jestli si me tam nechaji i nekolik dni.
Takze odpovim (nejen na tvuj dotaz) az se vratim.

[quote]Ted jedu do UVN Stresovice (posledni stace, uz to nedokazou lecit), nevim jestli si me tam nechaji i nekolik dni.
Takze odpovim (nejen na tvuj dotaz) az se vratim.
[/quote]

Jedu z N7610 z nemocnice. Jen pro zajimavost ohledne radia.
Radioamateri maji svoji i pozicni sit jmenem APRS ([url]http://www.aprs.cz[/url]) a tak jsem si pri jizde zapnul svoji rucku v aute Kenwood TH-D7 s pripojenou GPSkou.
See mapa (vpravo si zadej moji volacku \"sledovat volaci znak\" OK1MJO, pak hledat a pak nahore dat o 7dni zpet): [url]http://www.aprs.fi[/url].

Martin

PS: Vezmou me a zkusej me zachranit.
Jen pro info jak za posledni 3 roky klesla uroven zravotnictvi. Pred 3 rokama pri operaci mozku vse v pohode, normalni jednani. Druha operace pred pul rokem (opravili zarizeni pod lebkou)...hruza, navic lzou a snazi se vyhnou zodpovednosti. Mesic pred druhou operaci mi do dokumentace napsali, ze je zarizeni v mozku rozbite...proto ta druha opravna operace. Po operaci a oprave zarizeni mi do dokumentace napsali, ze zarizeni bylo v poradku, jen byl operaci prekontrolovano. A ted babo rad.... proto odchazim od Ustecke Masarykovo nemocnice a prechazim jinam.

zlom väz RYS..
máš to naozaj ažšie, ako ktoko¾vek tu z nás
[img]http://www.hdtapety.sk/images/wallpapers/nahlady/rys-756993.jpeg [/img] [Upraveno 14.2.2011 alamo]

[quote]

Teoreticky by se to dalo udelat tak, ze v ozarovaci bude vlnovod/vlnovec do centralni soustavy do RX detektoru.
Problem je, ze vlnovec ma utlum takovej, ze se ztrati 80% zisku paraboly...
[/quote]

Ak som spravne pochopil, problem velkeho utlmu vo vlnovode a tym praktickej nemoznosti spriahnutia vecsieho mnozstva parabolickych anten sa snazi riesit projekt COMRAY
http://www.comray.net/more-information/
Ten predpoklada zdigitalizovanie vstupneho signalu kazdej anteny. Nasledna korelacia vzniknutych dat prebehne v pocitaci. To obmezenie do 500MHz, prepokladam, je obmezene max. vzorkovacou frekvenciou. Tento postup sa stal pouzitelny len v poslednej dobe, vdaka neustale stupajucemu vyp. vykonu pocitacou.

[quote]\"Ne nefungovalo by to.
Jde o to, ze by v tomto pripade nesmeli byt paraboly paraboly, ale otevrene paraboly. A to tak, aby vhodne vybouleny hyperbolid odrazel signal z ohniska do stredu antenni soustavy. \"

nemal som na mysli \"zloženú anténu\", prepojenú vlnovodmi, aj keď nad niečím takým sa uvažuje.. žiadna spoločná konštrukcia
[img]http://1.bp.blogspot.com/_mazRoHLuLl0/SvI89czrlcI/AAAAAAAAARY/nyX6Xeuazi... [/img]
ale sústavu menších individuálne fungujúcich prístrojov, letiacich vo formácii
príklad uzemnený na zemi VLA http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/sfbe/node62.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Very_Large_Array
[img]http://www.spacedaily.com/images/very-large-array-vla-radio-telescope-bg... [/img]
a ako by to mohlo vypada vo vesmíre
[img]http://questional.com/images/uploads/23/LISA-constellation.jpg [/img]
ak už uvažujeme nad individuálnymi jednotkami, zavesenými na spoločnej konštrukcii, tak potom nie je potrebné, túto konštrukciu vynies hotovú pri jednom lete, ale zakaždým jednu anténnu jednotku s jej dielom spojovacej konštrukcie, podobne ako sa pridávali solárne paneli na ISS [Upraveno 13.2.2011 alamo] [Upraveno 13.2.2011 alamo] [/quote]

Ano, takto by to fyzikalne fungovalo.
Ale jiz ne prakticky.
V podstate z obrazku plyne i hlavni problem.
Dejme tomu by sondy byly nekde v L4/L5 (Zeme-Slunce) pro pouziti 360st V/H.
Problem je, ze by se soustavou neslo chybat, protoze:
1) trvale sledovani treba Marsu by znamenalo ztratu paliva u kazde druzice v kratkem casovem obdobi...asi do 1 mesice.
2) presmerovani soustavy druzic pri kazdem presmerovani na dany objekt ve vesmiru kvuli sledovacim oknum DSN site, cili hodinu denne propojeni Mars-Zeme v nasledujici hodinu propojeni Saturn-Zeme a v dalsi hodinu Stardust-Zeme.
U DSN se paraboly natacej po cca pulhodine dle casoveho okenka.
I kdyz by druzice fungovali na iontovej motor, tak je neprakticke a casove ztratove (cas je u retlanslaci vzacny) toto pouzivat, protoze nez se soustava druzic presmeruje treba ze smeru Marsu na smer Stardust, tak by to vcetne cekacky nez se soustava zastabilizuje trvalo hrozne dlouho cca 12-24h. Takze by to bylo nepouzitelne.
A to nemluvim o tom, ze je treba sledovat Zemi, ktera obiha kolem Slunce po sve draze. Takze by stejne ta stredova sonda musela mit 4m parabolu pro sledovani Zeme, ale to by soucasne musela byt ta stredova druzice velka a tezka, aby pri otaceni rotatorem se misto paraboly nehejbalo teleso druzice.

Tento koncept je mozny pouze pro system, ktery dlouhodobe sleduje bod ve vesmiru mimo Slunecni soustavu (za Oortovo mracno) a to jak pro radioteleskop, tak i pro opticky teleskop.

[quote][quote]

Teoreticky by se to dalo udelat tak, ze v ozarovaci bude vlnovod/vlnovec do centralni soustavy do RX detektoru.
Problem je, ze vlnovec ma utlum takovej, ze se ztrati 80% zisku paraboly...
[/quote]

Ak som spravne pochopil, problem velkeho utlmu vo vlnovode a tym praktickej nemoznosti spriahnutia vecsieho mnozstva parabolickych anten sa snazi riesit projekt COMRAY
http://www.comray.net/more-information/
Ten predpoklada zdigitalizovanie vstupneho signalu kazdej anteny. Nasledna korelacia vzniknutych dat prebehne v pocitaci. To obmezenie do 500MHz, prepokladam, je obmezene max. vzorkovacou frekvenciou. Tento postup sa stal pouzitelny len v poslednej dobe, vdaka neustale stupajucemu vyp. vykonu pocitacou.
[/quote]

Neni to pravda, ja jsem SDR prijimac delal i do 1400MHz pred 12 lety (koumal jsem, jestli by slo udelat homemade spektrak...svab stal 1200Kc, ale LCD 640x480 z GME byl za 8000Kc, nakonec vysledek srandy byl IF modul do me vysilacky pomoci DDS AD9850... [url]http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/anteny_a_vysilacky_u_me_doma/HF_homema...).
[img]http://www.ok1mjo.com/all/photo/Dds_2000/dds_2000_04_small.jpg[/img]

Problematika SDR je vsak o neco slozitejsi. Hlavnim omezenim (pokud nepocitame bitove rozliseni...v beznem STB pro DVB-T je 12bit...prodavaj se vsak i experimentalni 24, 32 a 64bit ... a kmitoctovej sampl, kterej je v DVB-T STB cca 200-400, ale mel jsem v ruce PCI merici kartu a ta mela 16bit/3000MHz) je pocet bitu/sampl kmitocet, ale pokud mas na mysl nece nekomercniho, tak pochopitelne penize pro 24bit/6000MHz sampl se najdou.
V beznem komercnim pouziti SDR prijimacu (treba slavnej Perseus, Prazskej ELIX ho ma asi za 14000Kc) je pro analogovou nahradu kriterium maximalni dynamiky prijmaneho signalu.
V mobilech, Perseovi.... je to typicky -105 az -115dB, ale pokud to chceme nasadit na \"vesmirne\" prijimace, tak potrebujem prijem jak u analogu, tedy -115 az -136dB. Dosahnout se toho da jedinym zpusobem...zvysit pocet bitu, tedy pouzit ne 10, 12, 14bit SDR komercni cipy, ale fakt spicku....24, 32, 64bit. Jsou i 128bit, ale jen do 600MHz.
Pravdou je, ze kazdym rokem se kvalita cipu zlepsuje a kdyz dnes je dostupna spicka 64bit/1400MHz, tak za 5 let to bude 64bit/4000MHz nebo 128bit/1000MHz.

Takze hledat problem v omezeni do 500MHz neni v cipech, ty uz jsou. I kdyz musim uznat, ze pro zpracovani kvanta dat je treba vykone DSP jako je MC96002 ci jejich klony. Nastesti Motorola neni blbec a tyhle cipy jdou sprazit do serii a zvysovat tim vykon.
Ale otazkou taky je, proc tak velkou sirku pasma?
Ve vesmirne telekomunikaci o ktere se zde bavime mluvime o pracovni sirce pasma od 1MHz do maxima co se pouziva (STEREO apod. v Ka pasmu) 50MHz. Popravde vsak musim rici, ze pro hluboky vesmir nikdy nepujde o vetsi sirku nez nejakejch 100kHz, spise do 6kHz a treba u NewHorizont je sirka prenosoveho pasma 0.7Hz (0.8kbps...typicky).
A na to jsou uz dnes docela kvalitni \"amatersky\" SDR prijimace (14/16bit-140/500MHz), see:
[url]http://sdr.ipip.cz/[/url]
Tenhle kupujou amatersti (ale i profi) radioastronomove pro pasmo 1400MHz:
[url]http://www.aorusa.com/receivers/ar2300.html[/url]

Obecne plati, ze cim mensi kmitocet cheme digitalizovat (treba jen do 30MHz...cili kratke vlny), tim vice vzorku se nasampluje, takze typicke SDR prijimace do 30MHz maji treba 14/16bit a 160 az 400MHz [MS/s]...takze pak staci ...a temer vzdy se to tak dela... dobrej konvertor z 1.4GHz nebo 2.2GHz nebo z 8.4GHz na 0-30MHz. Tim, ze zmensime pasmo, muzeme ziskat mnohem lepsi dynamiku signalu a ano i mensi kvantizacni sum.

Kazdopadne 500MHz neni uz 15 let omezeni (pro nekomercni zalezitosti) v SDR prijimacich.
A mimochodem, vypocetni vykon PC s tim nesouvisi. Svym zpusobem muzes k SDR prijimaci pripojit DOS 486tku. Vypocet se provadi vzdy v DSP, ktere je na tistaku spolu s AD prevodnikem.
Tech 500MHz bych rekl je omezeni kvalitnich koaxialu a od 2GHz je treba premyslet o vlnovci.

Ted co se tyce spojovani anten pro \"zvyseni\" citlivosti soustavy.
Pokud udelas stovky 1m parabol s SDR prijimacem v kazdem ohnisku s tim, ze vystup SDR prijimace jde po LAN do centraly, kde PC dava sitovo-systemove prikazy, tak se tim neziska temer nic, zadnej decibel navic.

Pokud spojis pres vlnovec 4 sousedni paraboly, tak se ziska nejakej zisk navic, ale moc to neni.

Priklad...chces sledovat DVB-T televizi, tak vezmes X-SuperColor Yaginu XL91BL z Kovoplast Chlumec ([url]http://www.kovoplast.cz/Zvetseniny/a6iv.html[/url] a mas zisk cca 13dB a kdyz sparujes dve (2x 13dB), tak ziskas jen o 3dB silnejsi signal...cili 16dB.
Ale pokud si nechas jen jednu antenu a prodlouzist rahno o pouhej 60cm a doplnis vhodne X direktory, tak dosahnes toho sameho zisku 16dB.
A ted rozumne..... jedna antena s trochu prodlouzenym rahnem je lehci a konstrukcne jednodusi (vcetne uprav stozaru, 300Ohmovych krabicek pro slouceni soustavy ve sladenem rezimu...cili ne pouhe propojeni skrze PBC21, protoze to co bys ziskal bys ztratil na hybridu...ma ztratu 2.9dB) nez dva sfazovane a mechanicky ukotvene anteny, ktere zabiraji i vetsi prostor.
A presne to same se deje v kosmicke telekomunikaci...slozite pospojovat nekolik parabol nebo zvetsit prumer parabolu o metr (pri prumeru paraboly 10m, pricemz soustava parabol ma kazda prumer 6m).

V mediich je hromada radoby odbornejch clanku o tom, jak se propojej paraboly, aby se \"zesilil\" signal, ale kdyz jdes k jadru veci a mas moznost se podivat jak to \"propojili\", tak zjistit, ze ty 4 paraboly nemaji 4 prijimace, ale 4 vlnovody do centralniho detektoru.
Zacal jsem psat o 4 parabolach, protoze se to tak bezne pouziva a je to prakticke maximum pri rozumnych nakladech na slouceni \"parabol\".
Ano, jde pres vlnovod sloucit i 12 parabol, jen je to drazsi a slozitejsi, takze je levnejsi a lepsi zvetsit prumer stavajicich parabol.

Muj nazor je, ze co nejdrive by se meli postavit 2 radioteleskopy o prumeru 400m na severnim polu a dva na jiznim polu. K tomu 1 optickej teleskop se zrcadlem 40-100m na kazdem polu kvuli zamerovaci synchronizaci.
K tomu na kazdem polu \"pole\" (100x 1.5m optickejch teleskopu) pro hlidani Zeme pred \"sutrem\" a samozrejme, ze by se na tehle astronomickych zarizenich delal i normalni astroprovoz (je zajimave, ze opticke teleskopy lze propojit jednoduse, dosti kvalitnim optickym vlaknem do \"optickeho slucovace\").
K tomu na kazdem polu po trech 400m parabol pro L, C, S, X, Ku, Ka retlanslacni pasma a pro ta sama pasma a oba poly (kazdej pol) 10x 70m parabol, aby se dokrylo mnozstvi sond v blizkem i hlubokem vesmiru.

Myslim si, ze mechanicke konstrukce zarizeni by se meli vyrobit ve forme ISRU a opticke talire by byli hexagonalni skladanky jako u soucasnych nejvetsich optickych dalekohledu.
Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol a tim ohniskovejch vzdalenosti.
Nekde jsem videl v casopise prototyp takoveho vyfukovaciho zrcadla.
Kazdopadne je jasne, ze Mesic je pro tyhle konstrukce idealni a mnohem lepsi jak teleso volne plujicim vesmirem, byt zakotvene gravitaci v L bodech.
Soucasne by to znamenalo prumyslovou cinnost na Mesici za pritomnosti lidi a pravidelnych vymen posadek tehle vedeckych pracovist.
To by donutilo pozemstany zamyslet se i na Skylonem, zlevnenim kosmobusu a trvale osidlit Mesic.

nedala by sa ve¾ká skladacia anténa.. teda myslím tým jej parabolickú odrazovú plochu, postavi na inom princípe?
spomenul som si na fresnelovu plochú šošovku
[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Fresnel_lens.sv... [/img]
keby sme tú jej \"vripovanú\" stranu, pokrili reflexnou vrstvou, začne sa správa ako \"fresnelove zrkadlo\" - plochá parabola
dajme tomu že by sme tú plochú parabolu \"rozrezali\" na nieko¾ko menších častí, následne by ich bolo možné posklada ako solárne kolektory
správne scentrova, sústavu rovinných plôch by malo by asi ¾ahšie ako sústavu parabol.. vlastne stačilo by tú \"skladačku\" napnú
navyše konštrukcia takejto skladacej odrazovej plochy, by bola extrémne ¾ahká
ale fungovalo by to čo funguje zo svetlom, aj pri mikrovlnách? [Upraveno 18.2.2011 alamo]

[quote]nedala by sa ve¾ká skladacia anténa.. teda myslím tým jej parabolickú odrazovú plochu, postavi na inom princípe?
spomenul som si na fresnelovu plochú šošovku
[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Fresnel_lens.sv... [/img]
keby sme tú jej \"vripovanú\" stranu, pokrili reflexnou vrstvou, začne sa správa ako \"fresnelove zrkadlo\" - plochá parabola
dajme tomu že by sme tú plochú parabolu \"rozrezali\" na nieko¾ko menších častí, následne by ich bolo možné posklada ako solárne kolektory
správne scentrova, sústavu rovinných plôch by malo by asi ¾ahšie ako sústavu parabol.. vlastne stačilo by tú \"skladačku\" napnú
navyše konštrukcia takejto skladacej odrazovej plochy, by bola extrémne ¾ahká
ale fungovalo by to čo funguje zo svetlom, aj pri mikrovlnách? [Upraveno 18.2.2011 alamo] [/quote]

Ano. Jedna se o elektromagneticke zareni. V obou pripadech. Tedy je mozne fresnelovu cocku pro mikrovlny vytvorit.

lenže, keď si to predstavím, tak vlastne okrajové časti takej plochej paraboly, budú od \"snímača\" ďalej ako jej centrum..
nebude to, čo ¾udské oko pri svetle prehliadne, vadi elektronike, a nedôjde k nejakému rozbitiu a skresleniu signálu? [Upraveno 18.2.2011 alamo]

áno, vznikalo by tam rozhodne čosi ako \"ozveny\"
dochádzalo by k odrazom v rôznych vzdialenostiach, a ak by mal signál
ako to poveda.. príliš vysokú \"hustotu\".. \"moduláciu\" stal by sa nečitate¾ným, asi by sa za ve¾kos antény muselo \"zaplati\" nižšou prenosovou rýchlosou

[quote]áno, vznikalo by tam rozhodne čosi ako \"ozveny\"
dochádzalo by k odrazom v rôznych vzdialenostiach, [/quote]
Nejvetsi problem je v odecitani nosne - to by se dalo vyresit tim ze by pro danou vlnovou delku byli jednotlive casti fresnela jako mezikruzi vzajemne posunuty - bylo by to ale mene nez prohnuti klasicke paraboly. Samozrejme plati,ze prenosova rychlost by byla nizsi nez z klasickou parabolou a pro treba sledovani mikrovlneho zareni z kosmu je takova fresnelovska parabola k nicemu

[quote]Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale [u]v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol[/u] a tim ohniskovejch vzdalenosti. [/quote] Mám vážne podozrenie, že tento nápad nebude na Mesiaci fungova. Chýba len detail - atmosféra. :D

Fresnelova šošovka (a jej princíp všeobecne) sa hodí len na niektoré \"nenáročné\" či \"menej náročné\" aplikácie. Okrem iného \"trpí\" na niektorých frekvenciách deštrukčnou interferenciou.
Jedným z mála prakticky využívaných rádioteleskopov podobného typu je RATAN 600. Uhlové rozlíšenie je dve uhlové sekundy, presnos 1-10 uhlových sekúnd pod¾a pozície sledovaného objektu na hemisfére (na rádioteleskop nič moc). Doba sledovania objektu neprevyšuje 3 hodiny (=> 45°).

[quote] [quote]Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale [u]v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol[/u] a tim ohniskovejch vzdalenosti. [/quote] Mám vážne podozrenie, že tento nápad nebude na Mesiaci fungova. Chýba len detail - atmosféra. :D

[/quote]

Ono by to muselo byt obracene - nafouknuty buben, kdy by jedna blana byla pruchozi a druha pokovena...

\"Ono by to muselo byt obracene - nafouknuty buben, kdy by jedna blana byla pruchozi a druha pokovena...\"

\"bubon\" by si žiadal pevnú vonkajšiu konštrukciu, ale keby to bola \"bublina\" s elipsovitým prierezom, mohlo by to by aj bez pevnej konštrukcie - celé nafukovacie, a ak by tá \"reflexná\" strana bola elastická, asi by bolo možné aj to čo navrhoval RYS - meni ohniskovú vzdialenos

Takto by to nefungovalo. Neurobíš nevystužený nafukovací objekt s eliptickým prierezom.
Zrejme by to bola gu¾ovitá anténa s prepážkou, v ktorej by sa prepážka tvarovala rozdielom tlakov v oboch častiach.

[quote]... Neurobíš nevystužený nafukovací objekt s eliptickým prierezom.... [/quote]
Ja som mal doma este aj nafukovaciu kacicu, takze urcite moznosti by boli aj pre elipticke prierezy.
Samozrejme dalsie moznosti nafukovacich vyztuh, zalisovanych vystuzi,...

Daleko viac ma vsak desi dosahovana presnost, strata vlastnosti materialu, tepelne dilatacie...

[quote][quote]nedala by sa ve¾ká skladacia anténa.. teda myslím tým jej parabolickú odrazovú plochu, postavi na inom princípe?
spomenul som si na fresnelovu plochú šošovku
[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e8/Fresnel_lens.sv... [/img]
keby sme tú jej \"vripovanú\" stranu, pokrili reflexnou vrstvou, začne sa správa ako \"fresnelove zrkadlo\" - plochá parabola
dajme tomu že by sme tú plochú parabolu \"rozrezali\" na nieko¾ko menších častí, následne by ich bolo možné posklada ako solárne kolektory
správne scentrova, sústavu rovinných plôch by malo by asi ¾ahšie ako sústavu parabol.. vlastne stačilo by tú \"skladačku\" napnú
navyše konštrukcia takejto skladacej odrazovej plochy, by bola extrémne ¾ahká
ale fungovalo by to čo funguje zo svetlom, aj pri mikrovlnách? [Upraveno 18.2.2011 alamo] [/quote]

Ano. Jedna se o elektromagneticke zareni. V obou pripadech. Tedy je mozne fresnelovu cocku pro mikrovlny vytvorit. [/quote]
Dokonce takovou antenu pro bezny DVB-S s integralnim LNB primo prodavaj i u nas.
Problem u ni je, ze je celkem siroka, tedy jeji vyzarovaci uhel.
Je tak trochu sirokosmerova.
To uz je mnohem lepsi pouzit ploche planarky na bazi mnoha desitek/stovek otevrenych dipolu.
Takovou antenu pro 10GHz jsme videl, melo to i integrovany LNG pro Ku DVB-S pasmo. Je o neco ostrejsi a hlavne, nema druhy dil v ohnisku.
Fresnelyho antena ma porad v ohnisku prijimac/vysilac, kdezto plocha planarka vyleptana na tistaku s otevrenyma dipolama s uzavrenym souctovym systemem dvoulinek (sfazovani) do 300ohmu ci pres pahejl do 50 Ohmu nesymetricky je mnohem lepsi, nepotrebuje ohnisko.
O takove antene jsem ale uz psal, prectete si o 1-2 prispevky vejs.
Rozkladaci plocha dipolova antena je jedina moznost levneho umisteni systemu jednim nosicem.
Problem je, ze by byla naladena jen na jedno pasmo. Cili dipoly by sli udelat treba na 8GHz (X pasmo), ale uz ne soucasne pro S pasmo a Ka pasmo.
Takovehle ploche dipolove soustavy jsou na druzicich Iridium.

[quote][quote] [quote]Vyroba zrcadel by vubec nemusela byt z tezkeho skla, ale [u]v podstate z napnuteho staniolu kde dno parabolickeho hexagonalu by tvorilo vakuovou komoru, kde odcerpavanim vzduchu se meni vypnelismus parabol[/u] a tim ohniskovejch vzdalenosti. [/quote] Mám vážne podozrenie, že tento nápad nebude na Mesiaci fungova. Chýba len detail - atmosféra. :D

[/quote]

Ono by to muselo byt obracene - nafouknuty buben, kdy by jedna blana byla pruchozi a druha pokovena... [/quote]

Presne tak, kdyz se to testovalo (nekde v PC mam fotky), to chodilo i ve vakuove komore.
Jde jen o jedno, spravne vypnuti folie systemem podtlaku na sestibokem bubnu a predtim je rovne (levne) sklo, ve vakuovem testu pouzili nejaky kvalitni plast skrz ktery proslo svetlo i radiove vlny.
V tom experimentu slo o to, ze ten samej system..teleskop bude soucasne jak pro radiove vlny, tak i pro optickou astronomii..opticke zrcadlo.
Bylo to nekdy pred 9 lety a spolupracovala pri tom nejaka nemecka firma.
Zjistili, ze s vyhodou jde pouzit system dynamickeho ohniska.
Zkratka kdyz by do budoucnosti potrebovali zvetsit prumer zrcadla, tak by pridali dalsi sestiuhelniky kolem dokola (dalsi okruh), trochu vypustili vzduchu = zvetsila si ohniskova vzdalenost a tim by slo preostrit vsechny alobalova zrcadla na nove vzdalenejsi ohnisko.

[quote]Takto by to nefungovalo. Neurobíš nevystužený nafukovací objekt s eliptickým prierezom.
Zrejme by to bola gu¾ovitá anténa s prepážkou, v ktorej by sa prepážka tvarovala rozdielom tlakov v oboch častiach. [/quote]
Udelali to s hexagonem....sestiuhelnik.
Jako klasicky bubem od Alcomy.... paraboly pro profi MW pasma.
Jen byl buben z rovnych desek, ktere se meli ve vesmiru rozlozit do pravidelneho sestiuhelniku (material byl uhlikovej kompozit). Zadni deska taky kompozit, takze vse rovne plochy, ktere jdou jednoduse vyrobit a slozit do nosice. Ze predu se melo nasadit dvojzrcadlo, kde zadek byl zlatej alobal a predek onen kvalitni plast.
A jeste tam byli 2 cerpadla pro regulaci tlaku vzduchu.

Včera proběhl převoz rakety Atlas V na rampu LC-41.

Raketa Atlas V ve verzi 551 ponese na geosynchronní dráhu zhruba 6.8 tunový vojenský satelit MUOS-1, první ze 4 telekomunikačních satelitů MUOS pro americké námořnictvo.
Plánované startovací okno je kolem půlnoci mezi 23:46-0:30 CET. Podle včerejších informací dává meteo příznivých 80% na start.

Tyto 4 satelity budou rozmístěné na geosynchronní dráze v oblastech nad pozemníma stanicema v Havaji Virginii, Sicílii a Austrálii. Měly by postupně nahradit 11 satelitů UFO (UHF follow-on) používaných DoD od devadesátých let. K tomu je každý z nich vybaven obrovskou rozložitelnou 14 metrovou a menší 5.4m parabolickou anténou.

[img]http://www.americaspace.org/wp-content/uploads/2012/02/MUOS_Pix_TWO__2-4...

Po dohoření hlavního stupně Atlasu V provede stupeò Centaur celkem 3 zážehy na parkovací, přechodovou a GTO dráhu.

[img]http://www.spaceflightnow.com/atlas/av030/images/map.jpg[/img]
[url=http://spaceflightnow.com/atlas/av030/images/map_full.jpg]Větší obrázek[/url]

http://www.spaceflightnow.com/atlas/av030/status.html

podla nsf...
- ide o najtazsi naklad, aky atlas doteraz niesol...
- ide o najvacsiu konfiguraciu atlasu, aka bola kedy pouzita - konfig 551 + predlzeny kryt nakladu

[quote]podla nsf...
- ide o najtazsi naklad, aky atlas doteraz niesol...
- ide o najvacsiu konfiguraciu atlasu, aka bola kedy pouzita - konfig 551 + predlzeny kryt nakladu
[/quote]
Jen doplním, že s konfigurací 551 letěl New Horizons a Juno. Je to tedy celkově třetí start, ale poprvé je tato konfigurace použita na jinou než meziplanetární misi.
Součástí krytu je i zde horní podpůrná konstrukce umístěná na Centauru, která se bude odhazovat 5s po odhození krytu.

[img=260x338]http://www.spaceflightnow.com/atlas/av030/encapsulation/5.jpg[/img][img=...
[Upraveno 16.2.2012 raul]

nvm sa sice rozhodnut, ze kam to dat, ale tak dam to sem...

pekny clanok o atlase, v suvislosti s dnesnym startom:
http://spaceflightnow.com/atlas/av030/atlas5/

štart odložený... ďalší pokus zajtra, cca v rovnakom čase
[Edited on 17.2.2012 Agamemnon]

dovodom bolo pocasie...

dnes okno je od 2242utc (2342 cet)

Start byl odložen kvůli silnému větru v horních vrstvách. Běžná předpověď počasí toto v úvahu totiž nebere, ta byla na 80% pro start.
Dnešní startovací okno je 23:42 - 0:26 CET.
Nicméně dnešní předpověď vypadá hůře z důvodu hustých mraků a přicházející studené fronty. Meteo dnes dává pouze 40% na start. Dešové přeháòky, vítr 5-8m.
Poté by se měly podmínky poněkud vylepšovat. Přeháòky se stále dají očekávat a k tomu i nárazový vítr . Na sobotu zatím meteorologové ohlašují 60% na start.

Pokud se podívám jen na přízemní vítr, tak v neděli bych už určitě neletěl. Takže snad dnes odstatují.
http://www.windguru.cz/cz/index.php?sc=206988

štart znovu odložený, opä počasie (tentokrát okrem vetru aj oblačnos)...
ďalší pokus možno zajtra - postupujú tak, ako by malo by zajtra, o presnom čase sa rozhodne

Takže stalo se to čeho jsem se obával. Start nebude ani zítra a už vůbec ne pozítří, nebo v nejbližších dnech.

Na zítra byl pouze oznámen přesun Atlasu V zpět do VAB. Tj. zhruba 24 hodin po dnešním zrušeném startu, než se vyrovná teplota rakety od kryogenického paliva, které se právě odčerpává.

Start nejdříve ve středu 22.února. [Upraveno 18.2.2012 raul]

[quote]Takže stalo se to čeho jsem se obával. Start nebude ani zítra a už vůbec ne pozítří, nebo v nejbližších dnech.

Na zítra byl pouze oznámen přesun Atlasu V zpět do VAB. Tj. zhruba 24 hodin po dnešním zrušeném startu, než se vyrovná teplota rakety od kryogenického paliva, které se právě odčerpává. [/quote]

hmm, nj
štart je momentálne NET 22.2.

pred casom preslo mediami ze hakery chcu mat vlastne com. druzice:
http://technet.idnes.cz/hackeri-planuji-vlastni-minisatelity-pro-komunik...

Zaznamy prednasok tykajucich sa tohoto projektu su tu:
http://evadot.com/2012/01/02/not-your-grandfathers-moon-landing/

Vypadá to, že start Atlas V s MUOS-1 je odložen až na pátek 23:15- 23:59 SEČ nejdříve. Předpověď počasí na pátek ale zatím pouze 40% pro start.

http://www.spaceflightnow.com/atlas/av030/status.html

Na pátek se sice předpověď počasí zlepšila na 60% pro start, nicméně stále se očekává hustá oblačnost, přeháòky a hlavně nárazový JZ vítr.
Sobota 80%, neděle 70%. Nárazový vítr bude ale až do soboty a oblačnost s přeháòkami do neděle, takže dokonce týdne ideální podmínky nenastanou.

dobre pocasie stuplo na 80%

[quote]dobre pocasie stuplo na 80% [/quote]A vítr bude foukat stejně furt, takže by už tu svíčku mohli zapálit. ;-)

vietor sa pohybuje na hrane... chví¾u pod povolenou hranicou, chví¾u nad

Pages