Čínská kosmonautika

Primary tabs

Hawk:
Avizované přistání čínského kosmonauta se do roku 2020 neuskuteční, naopak do této doby by měla být na orbitu čínská stanice.
[url]http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=262776 [/url]
Na druhou stranu se to dalo čekat. Už samotný fakt, že po prvním čínském pilotovaném letu následuje tak dlouhá přestávká podobný vývoj událostí nastínilo a další odklady budou velmi pravděpodobně následovat.
V oblasti kosmonautiky Čína v podstatě kopíruje politiku ostatních velmocí(Evropy,USA,Ruska). Megalomanské projekty se oddalují nebo ruší a šetří se kde může. Nadšení střídá tvrdý pragmatismus a pilotovaná kosmonautika to odskáče jako první, protože za stávajících podmínek(riziko+vysoká cena za \"letenku\") zatím bohužel žádný velký důvod pro přítomnost člověka ve vesmíru neexistuje.

Přesně tak - kovářská práce = těžký výkovek -
jiný výrobce - mnohem lehčí kus vyrobený z kompozitu či alespoò z moderních slitin, které mají větší pevnost a tak to nemusí být tak těžké.
V jednom dokumentu srovnání odlišnosti ocelové a kompozitové tyče na přenos výkonu z motoru auta. Kompozitní mnohem lehčí a přitom snesla co si pamatuji více než dvojnásobné namáhání.
Jediný problém osobně vidím, že následná destrukce té kompozitové po překročení její pevnosti byla mnohem drastičtější - prostě se místě lomu rozlítla na kusy - zatímco ocelová se prostě jen zkroutila. S tím je podle mne u kompozitů nutno již při návrhu výrobku kde budou použity počítat.

via Emilly Ladakwalla, https://twitter.com/elakdawalla/status/687751778528444416

že by Čína konečně zkusila v něčem být první?
Updates on China's lunar missions | The Planetary Society
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2016/01141307-updates-on...

Zná někdo, z jaké vzdálenosti od ZEMÌ nebo od MÌSÍCE byla táhle fotografie pořízena?
Děkuji.

[img=800]http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-earth/2014/20141028_CE... [/img]

Průměr Země na snímku jsem změřil na 41 pixelů, Měsíc má 288px. Za předpokladu střední vzdálenosti Země Měsíc 384000 km mi vychází vzdálenost sondy od Měsíce asi 15500km, tedy 399500 km od Země.

Pokud je známo datum pořízení snímku, tak by se dala vzít v úvahu vzdálenost Země Měsíc k tomu datu. Poté by mělo smysl iterovat i úhel, pod kterým je vidět Země a Měsíc.

Ví někdo datum pořízení snímku?

[quote] Za předpokladu střední vzdálenosti Země Měsíc 384000 km mi vychází vzdálenost sondy od Měsíce asi 15500km, tedy 399500 km od Země.

[/quote]
Podle mě by to takhle přesně vycházelo jen v okamžiku, kdyby byl Měsíc se Zemí na jedné přímce.

[quote]Podle mě by to takhle přesně vycházelo jen v okamžiku, kdyby byl Měsíc se Zemí na jedné přímce. [/quote]
Ano, to byl můj předpoklad.
Daleko větší nepřesnost ale asi pochází z neznalosti vzdálenosti Země Měsíc. vzdálenost Měsíce může být od 363295 km v perigeu do 405503 km v apogeu. Další nepřesnost pochází od měření průměrů v pixelech. Ze znalostí data se dá uvažovat o přesnějším modelu.

Datum pořízení snímku je 28.10.2014. Hodinu neznám .

Podle http://www.wolframalpha.com/input/?i=Geocentric+distance+of+the+Moon+on+...
je geocentrická vzdálenost Země Měsíc v poledne 28.října 2014 světového času 376311 km a tedy vzdálenost od experimentální návratové testovací sondy Chang'e 5 T1 k Měsíci vychází zhruba na 15188 km a 391499 km od středu Země.
Úhlový průměr Měsíce by byl asi 13°, Země asi 1,86° a úhel mezi středy Měsíce a Země necelých 25°. [Upraveno 17.1.2016 jch]

Mě to vyšlo 375 000 + 13 500 km. Vycházel jsem z uhlu záběru 40 st.. Je to zanedbatelný rozdíl.
[img] http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/3-earth/2014/20141028_CE...

Ale mě zaráží, různý uhel nasvícení sluncem. U Země 20 st , u Měsíce 40 st. A to není všechno ! I terminátor by měl být zhruba na stejném poledníku.
Nedá se to považovat za fotomontáž?

Nemám důvod si myslet, že se jedná o fotomontáž. Při pozorování z velmi velké vzdálenosti bych opravdu očekával, že osvětlení obou těles bude stejné. Ale v tomto případě kamera pořídila snímek opravdu zblízka Měsíce, zatím Země je hodně daleko, takže se nedá čekat, že by se osvětlené části obou těles jevily stejně. Kamera byla zkrátka velmi blízko Měsíce.

My neznáme parametry kamery, takže netušíme, jaký úhel snímá. Terminátor na Zemi a Měsíci by byl shodný jedině v případě, že by sonda byla "za" Měsícem a úhel (měřeno v rovině dráhy) mezi Měsícem a Zemí se blížil 0°. Ale on může být klidně 20- 40°, a potom se na Měsíc díváme více "z boku" a Měsíc je z tohoto pohledu více v "úplòku"

povedal by som, že je to v poriadku, vyskúšajte si to s loptičkami...
Ak by bola sonda bližšie k Mesiacu, terminátor by bola ešte viac posunutý k okraju kotúča.

S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce. [/quote]
Rovina ekliptiky Měsíce? Co to je?? Rovina ekliptiky je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce, bez jakýchkoliv dalších alternativ.

[quote]
S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.
[/quote]
S tou ekliptikou to tu už zaznělo - je to nesmysl.
Ale pokud se podíváme na ten snímek, tak ze vzdálenosti od Měsíce má Země na obloze m průměr cca 1,9°. A porovnáním se snímkem potom vychází úhlová vzdálenost středů Měsíce Země na nějakých 23°. ( v rovině definované sondou, Měsícem a Zemí). Takže si to můžeme jednoduše nakreslit,23°mezi středy Měsíce a Země, terminátor na Zemi tak jak je , z toho zhruba směr ke Slunci a pak to přenést na Měsíc. A je jasné, že ten snímek sedí a nemůže to být jinak.

[quote]Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce. [/quote]
Rovina ekliptiky Měsíce? Co to je?? Rovina ekliptiky je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce, bez jaRovina ekliptiky Měsíce je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce. To znamená, že nemůže byt rozdíl v nasvícení 20st.kýchkoliv dalších alternativ. [/quote]

Rovina ekliptiky Měsíce je rovina oběžné dráhy Země kolem Slunce. To znamená, že nemůže byt rozdíl v nasvícení 20st.

[quote][quote]
S tím terminátorem, to beru. I když v rovině ekliptiky je uhel mezi objekty 10st (skoro v zákrytu).

Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce.
[/quote]
S tou ekliptikou to tu už zaznělo - je to nesmysl.
Ale pokud se podíváme na ten snímek, tak ze vzdálenosti od Měsíce má Země na obloze m průměr cca 1,9°. A porovnáním se snímkem potom vychází úhlová vzdálenost středů Měsíce Země na nějakých 23°. ( v rovině definované sondou, Měsícem a Zemí). Takže si to můžeme jednoduše nakreslit,23°mezi středy Měsíce a Země, terminátor na Zemi tak jak je , z toho zhruba směr ke Slunci a pak to přenést na Měsíc. A je jasné, že ten snímek sedí a nemůže to být jinak. [/quote]

Je třeba posuzovat osvětleni v rovině ekliptiky a ne v rovině horizontu (uhlu) pořízeného snímku sondou. Za stejných podmínek, které uvádíte, to je 10 st..

Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.
Ale pokud chcete argumentovat pojmy jako ekliptika Měsíce, rovina horizontu snímku sondou,tak v tom máme asi odlišné základní vzdělání a nedomluvíme se.

[quote]Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.
Ale pokud chcete argumentovat pojmy jako ekliptika Měsíce, rovina horizontu snímku sondou,tak v tom máme asi odlišné základní vzdělání a nedomluvíme se. [/quote]
takze pre priblizne pochopenie problemu najjednoduchsie bude pouzit alchymistove lopticky a slaby bodovy zdroj svetla v tmavej miestnosti :)
[quote]... to není všechno ! I terminátor by měl být zhruba na stejném poledníku.
Nedá se to považovat za fotomontáž? [/quote]
Ak zoberiem osi kruznic terminatorov, tak sa pretnu v Slnku?

[quote]Ak zoberiem osi kruznic terminatorov, tak sa pretnu v Slnku?[/quote]
Ano, pretnú sa v Slnku - zdroji svetla/osvetlenia

Vzh¾adom na vzájomné vzdialenosti Slnka planety a mesiaca možno vyslovi predpoklad, že smery osí kružníc terminátorov sú pre mesiac a aj pre planétu rovnaké - rovnobežné, a rovnobežné sú teda i roviny v ktorých kružnice terminátorov ležia.
Podobne možno definova aj roviny kružníc okrajov diskov planéty a mesiacu - tie nie sú rovnobežné ani s rovinami kružníc terminátorov ani navzájom.
Ak dokážete definova tieto štyri roviny - roviny terminátorov a roviny okrajov diskov, a poznáte vzdialenos medzi planétou a mesiacom, dokážete urči aj priestorovú polohu miesta, odkia¾ bola snímka zhotovená.
Pritom stačí zrekonštruova - doplni - nevidite¾nú (neosvetlenú) čas diskov planéty a mesiacu a zmera a prepočíta uhlové vzdialenosti medzi terminátorom a okrajom disku planéty a mesiacu.

k vyššie uvedenému
[URL=http://www.imagebam.com/image/fcbec6460180279][IMG]http://thumbnails113....
Je pritom dobré si uvedomi, že u planéty, ale hlavne u bližšieho mesiacu nie z pozície spozorovate¾a vidite¾ná "polovica povchu", ale len čas menšia ako polovica, čož je i naznačené.

A samozrejme, treba to rieši v 3D, nie v dvojrozmernom priestore.
Pre zjednodušenie vnímania je vhodné si fotku otoči tak, aby bol terminátor na planéte približne zvislý.

[Upraveno 19.1.2016 Alchymista]

[quote]Ale rovina ekliptiky Země nemůže byt o 20st mimo rovinu, ekliptiky měsíce. [/quote]

Měl jsem na mysli rovinu nasvícení Země ( ekliptiku) a rovinu nasvícení (xx) Měsíce.

Nějaký klasik řekl ,že nejsou hloupé otázky, ale jenom, nedokonalé odpovědi.

[quote] Pokud vás to uklidní, Měsíc v okamžiku snímku byl 4°pod ekliptikou. Vzhledem k tomu, že sonda byla těsně u Měsíce, tak z pohledu od Země je to takřka stejné. Ale ne už tak z pohledu sondy k Měsíci a Zemi.[/quote]

Pokud vás to uklidní, i kdyby byl Měsíc, pod nebo nad eliptickou 5 st (tj 32 700 km) tak rovina nasvícení Měsíce, se změní jenom o 0 , 0 12 st A NÉ 20 st..

[quote]k vyššie uvedenému
[URL=http://www.imagebam.com/image/fcbec6460180279][IMG]http://thumbnails113....
Je pritom dobré si uvedomi, že u planéty, ale hlavne u bližšieho mesiacu nie z pozície spozorovate¾a vidite¾ná "polovica povchu", ale len čas menšia ako polovica, čož je i naznačené.

A samozrejme, treba to rieši v 3D, nie v dvojrozmernom priestore.
Pre zjednodušenie vnímania je vhodné si fotku otoči tak, aby bol terminátor na planéte približne zvislý.

[Upraveno 19.1.2016 Alchymista] [/quote]

Plně s tebou souhlasím . Já se spletl u vzdálenosti od Měsíce o jeden řád. Tak si myslím že pozice terminátoru by měl být, ještě o větší rozdíl.

[quote]k vyššie uvedenému
[URL=http://www.imagebam.com/image/fcbec6460180279]...
Je pritom dobré si uvedomi, že u planéty, ale hlavne u bližšieho mesiacu nie z pozície spozorovate¾a vidite¾ná "polovica povchu", ale len čas menšia ako polovica, čož je i naznačené.

A samozrejme, treba to rieši v 3D, nie v dvojrozmernom priestore.
Pre zjednodušenie vnímania je vhodné si fotku otoči tak, aby bol terminátor na planéte približne zvislý... [/quote]
Maly obrazok a je to jednoduche a jasne..., Dufam, ze uz nikto neciti potrebu spochybnovat fotografiu...
dik

PS. ak ma niekto nutkanie pocitat, skuste ulohu obratit. Fotografia je skutocna, vypocitajte polohu sondy. :) [Editoval 20.1.2016 martinjediny]

It was officially announced that new Chinese space station Tiangong-2 will be launched on 2016
http://spaceflights.news/?p=20308

[i]Tiangong-1 was launched on atop of Long March 2F from Jiuquan Satellite Launch Center. It was close with its design to model showed four years later – its weight was 8506 kg, with length at 10.4 m and diameter at 3.35 m
...
Tiangong-2, according to schedule of CNSA, should be large space station but it seems that is enlarged version of Tiangong-1. It is long for 14.4 m with diameter at 4.2 m and weight of 20000 kg. Module will provide life support for twenty days for three crew members. First novelty is planned utilization of resupply spacecraft for refueling Tiangong-2 before first manned mission and further resupplying. For this purpose will serve new spacecraft with designed based on Tiangong-1 called Tianzhou. It will be enlarged version of Tiangong 1 – it will weigh 13000 kg with payload capacity of 6000 kg[/i].

Takže, jak jsme správně odhadovali před lety - Tiangong-1 byl prototyp čínského Cygnusu/ATV, akorát že v produkční verzi bude ještě o trochu větší a bude se jmenovat Tianzou.

Tiangong-2 zůstává záhadou. Jednak by měl startovat každou chvílí, protože mise Shenzhou 11 je ohlášená někdy na polovinu roku 2016 (viz http://spaceflightnow.com/launch-schedule/ ). Nicméně pilotované misi by zřejmě měla předcházet ještě mise zásobovací... to by snad vysvětlovalo výše ohlášenou hmotnost 20t, na kterou raketa Long March 2F nestačí ani v prodloužené verzi použité pro start Tiangong-1. Stanice by jednoduše startovala prázdná, bez zásob - a ty by na ohlášenou hmotnost 20t byly rozšířeny až po dokování se zásobovací lodí Tianzou.

Další varianta by byla, že Tiangong-2 bude přeci jen mít 2 porty (a možná tedy současně žádný servisní modul? nebo bude mít třeba připevněný (menší) orbitální modul z lodi Shenzou, který je schopen samostatného manévrování a současně má dokovací port?) a ohlášená hmotnost 20t je součtem hmotnosti tohoto hybridu + zásobovací lodi Tianzou po připojení na opačný konec? (Tianzou má snad startovat pomocí silnější rakety tuším CZ-7 (nebo kolik) - tzn. pak by hmotnost soulodí Tiangong-2 + Tianzou skutečně mohla dosáhnout 20t)

Pravdpodobně bude všechno úplně jinak, ale přeci jen by bylo zábavné se s některou z těchto předpovědí trefit (zvláště když vidím ty divoké spekulace o podobě MCT v jiných vláknech :-)).

Každopádně v ohlášených číslech jsou závažné rozpory: nepočítá se zatím se startem pomocí CZ-5, na ohlášenou hmotnost CZ-2F/G nestačí, a nebyl zatím ohlášen ani termín startu zásobovací lodi (se kterým se ovšem počítá).

Čína je sice méně tajnůstkářská ohledně svého kosmického programu, než v minulosti, ale na druhou stranu neočekávané změny již ohlášených plánů a různé recyklace či vícenásobné použití osvědčených kompenent jsou tam taky celkem běžné.

Takže stanice tvořená lodí Shenzou + duplikátem přetlakového tělesa Tiangong-1 spojeným s duplikátem orbitální sekci lodi Shenzou + prodlouženou verzí Tiangong 1 přejmenovanou na Tianzou by mě osobně nepřekvapila. Duplikát orbitální sekce by totiž navíc bylo možné (po odpojení nákladní lodi) použít jako přechodovou komoru pro výstupy do volného kosmu bez nutnosti, aby zbylí kosmonauti museli výstup přečkat uzavření v návratovém modulu.

Stanice Tiangong-2 má být vynesena ve 3. čtvrtletí tohoto roku nosnou raketou CZ-2F. Ve čtvrtém čtvrtletí se k ní má připojit loď Shenzhou-11 se dvěma kosmonauty (nosič CZ-2F) a v první polovině příštího roku nákladní loď Tianzhou-1 (nosič CZ-7).

http://www.chinadailyasia.com/nation/2016-02/28/content_15391335.html
http://www.cmse.gov.cn/news/show.php?itemid=5217

[quote] Ve čtvrtém čtvrtletí se k ní má připojit loď Shenzhou-11 se dvěma kosmonauty [/quote]

jen dva kosmonauti? to by tam mohli vydržet i 2 až 3 měsíce.

[quote]jen dva kosmonauti? to by tam mohli vydržet i 2 až 3 měsíce. [/quote]Ano, proto jsem dal odkaz i na originální čínskou zprávu, v jejímž textu je tento údaj dvakrát.

tak dnes se roztrhnul pytel s touhle zprávou, psali o tom všude. Vycházejí všichni z té jedné zprávy, o které se tady mluví? Občas se tam totiž objevují rozdílné informace.
Tak třeba tento obráze, původ asi wiki http://media.rozhlas.cz/_obrazek/3578333--model-cinske-vesmirne-stanice-...
prý model TG2, ale vypadá jako Saljut a se dvěma uzly, to by dost měnilo situaci. A někde byla též informace, že by stanici vynášela větší CZ-5. Je to pravda?

[quote]A někde byla též informace, že by stanici vynášela větší CZ-5. Je to pravda? [/quote]Není to pravda. Podle originální zprávy je pro vynesení TG-2 připravována nosná raketa CZ-2F.

Jediné, co v dosavadních informacích nesedí, je tedy zpoždění o půl roku a to, že hlavní modul nemůže vážit 20t.

A naopak vypadá celkem pravděpodobné, že stanice bude mít 2 uzly a na 20t stoupne hmotnost právě po připojení té zásobovací lodi...

[quote]A naopak vypadá celkem pravděpodobné, že stanice bude mít 2 uzly a na 20t stoupne hmotnost právě po připojení té zásobovací lodi... [/quote]Dva spojovací uzly na TG-2 jsou čirou spekulací.
Druhá spekulace týkající se příletu pilotované lodi Shenzhou-11 k dvacetitunové sestavě Tiangong-2 + Tianzhou-1 byla vyvrácena zveřejněním skutečného pořadí startů.

[quote]Fotografie TG-2 [/quote]
takže stále jen zvětšená Shenzhou

tak vidím, že něco, co by dávalo smysl, se budu muset počkat asi až u Indů, nebo u koho.

[quote]takže stále jen zvětšená Shenzhou[/quote]TG-2 je záložní exemplář TG-1 pro případ selhání.
[quote]jen dva kosmonauti? to by tam mohli vydržet i 2 až 3 měsíce.[/quote]Plán je 30 dnů.

[quote]TG-2 je záložní exemplář TG-1 pro případ selhání.
[/quote] takže nebude obyvatelná víc jak 60 osobodnů a asi nebude mít opět recyklaci atmosféry

[quote][quote]takže stále jen zvětšená Shenzhou[/quote]TG-2 je záložní exemplář TG-1 pro případ selhání.[/quote]

V tom případě, proč uvádí odlišné rozměry? a i vizuálně je tam ten pocit jiného tvaru...

osobně mi přijde, že TG-2 je zvětšený TG-1 a TZ-1 zase prodloužený TG-2 :-) jako by postupně zkoušeli, co jim při použití stejné konstrukční techniky ještě projde :-)

[quote]V tom případě, proč uvádí odlišné rozměry? a i vizuálně je tam ten pocit jiného tvaru...[/quote]Nevím, co konkrétně myslíte. Tohle je Tiangong-1:

[img=tbn]http://www.china-defense-mashup.com/wp-content/uploads/2011/09/tiangong-...
[img]http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2011/09/27/article-2042555-0E1D73CC000005...

tak je to fakt asi stejný... v tom případě si zdroj, který zmiòoval, že to bude větší, prostě vymýšlel.

[quote]tak je to fakt asi stejný... v tom případě si zdroj, který zmiòoval, že to bude větší, prostě vymýšlel. [/quote]Tak to robili aj sovietski bratia. V čase letov Sa¾ut 4 a 5 hovorili o novej, väčšej stanici. Sa¾ut 6 a 7 boli v podstate rovnaké ako 4-ka len s tým rozdielom že mali dva dokovacie porty. Aj Mir, teda jeho základný modul bol v podstate rovnaký. Väčšie to nemohlo by pretože na väčšiu stanicu nemali dostatočne silnú raketu.

no tak, se stejně ví houby.
http://spaceflightnow.com/2016/03/03/china-to-launch-new-space-lab-later...
dva dokovací porty by dávaly vzhledem k připojení zásobovací lodi dobrý smysl. ale lze si představit asi i nějaké automatické doplnění zásob (vzduch, voda, pohonné hmoty..), pokud by ta nákladní loď letěla jako prnví. poslat jí až po letu kosmonautů poněkud postrádá smysl (ale zase je to snížení rizika - nejdřív se převede, co už předvedeno bylo, akorát že půjde o "rekordní" let dvou kosmonautů, a až pak, po spotřebování zásob, se předvede jejich automatické doplnění...)

[quote]poslat jí až po letu kosmonautů poněkud postrádá smysl [/quote]
ale zase by to mohla být předzvěst dalšího letu, který teď nechtějí slibovat, protože nevědí, jestli automatické doplnění zásob proběhne vpořádku, ale když jo, tak příští rok poletí druhá posádka

The new telescope would be put into orbit next to the Tiangong 3 space station, planned for launch in 2022, and would be capable of docking with it. Keeping the space telescope close to the Tiangong 3 would allow Chinese astronauts, or taikonauts, to service it much more readily
http://www.popularmechanics.com/space/telescopes/news/a19892/chinas-plan...

no jsem zvědav, jestli tam budou létat jen těmi Shenzou (a tedy zastaralými raketami), nebo jestli přejdou na tu svojí novou loď co mají testovat v červnu (ve velikostech Orion bude zřejmě pro lety k měsíci, ve velikosti CST-100 by byla pro lety k téhle stanici celkem vhodná). nejspíš budou CZ-7 testovat při zásobovacích startech a až pak se rozhodnou, že je "man rated".

no mají to celkem zajímavě vymyšlené... a při startech z Hainanu ani nebudou vyhořelé stupně odhazovat venkovanům na hlavu :-)

komu niet rady tomu niet pomoci
ak chcete stanicu pre výskum v mikrogravitácii, nesmie táto ma ¾udskú posádku
ešte aj "dýchanie" predstavuje rušenie

Zaleží akú "kvalitu" mikrogravitácie požaduješ.

Případně je možné modul pro experimenty v přísné mikrogravitaci, přísném vakuu, apod. čas od času u stanice dokovat - podobně jako to plánují s tím svým dokujícím teleskopem (podle mě drobý nápad, jen u Hubblu nakonec nešel realizovat, protože až po jeho vypuštění byl z politických - ale i praktických, např. pozorování větší části povrchu Země - důvodů změněn plánovaný sklon oběžné dráhy stanice Freedom = Florida na dnešní sklon ISS = Bajkonur)

Rusové něco podobného plánují s modulem http://www.russianspaceweb.com/oka_t.html ... prostě zkombinování výhod přítomnosti i nepřítomnosti posádky, je to celkem logické, divím se, že touhle cestou nešli třeba velmi pragmatičtí Japonci... do určité míry by to mohla nahradit třeba i zásobovací loď, která po vyložení zásob poletí se speciálními experimenty nějaký ve formaci ze stanicí a pak se k ní zase připojí... [Upraveno 31.5.2016 xChaos]

Pages