Čínská kosmonautika

Primary tabs

Hawk:
Avizované přistání čínského kosmonauta se do roku 2020 neuskuteční, naopak do této doby by měla být na orbitu čínská stanice.
[url]http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=262776 [/url]
Na druhou stranu se to dalo čekat. Už samotný fakt, že po prvním čínském pilotovaném letu následuje tak dlouhá přestávká podobný vývoj událostí nastínilo a další odklady budou velmi pravděpodobně následovat.
V oblasti kosmonautiky Čína v podstatě kopíruje politiku ostatních velmocí(Evropy,USA,Ruska). Megalomanské projekty se oddalují nebo ruší a šetří se kde může. Nadšení střídá tvrdý pragmatismus a pilotovaná kosmonautika to odskáče jako první, protože za stávajících podmínek(riziko+vysoká cena za \"letenku\") zatím bohužel žádný velký důvod pro přítomnost člověka ve vesmíru neexistuje.

Jako první by měla z kosmodromu Wenchang vzlétnout lehká raketa CZ-6, někdy ve druhé polovině letošního roku.

[quote]Zdá se, že i další nový čínský stroj CZ-7 dorazil na Wenchang k postupným testům, jež povedou nakonec k jeho vypuštění. Až 2016 ??? [/quote]To je exemplář GTV pro pozemní testy kompatibility se startovní rampou. GTV byl na Wenchang dopraven 24.12.2014. Fotografie v odkazu jsou z 26.1.2015. První start CZ-7 z Wenchangu se očekává za rok, v dubnu 2016.

[quote]Objevila se první fotografie smontované rakety CZ-5. Je už na novém kosmodromu Wenchang a nebo ještě ve výrobní hale ?[/quote]To je prototyp pro testy integrace. Nemá namontované motory a není na Wenchangu.
Centrální stupeò (jiný exemplář) CZ-5 úspěšně prošel 9.2.2015 a 23.3.2015 zážehovými testy.

CZ-5 je už realitou. Bude zajímavé sledovat, zda uvažovaná obří CZ-9 skončí jenom jako studie na papíře a nebo ji Čína dokáže opravdu postupně realizovat. Američany postihly - "hluchá místa" - v kosmickém programu 1974 -81 a 2011 - ?? ,kdy byli donuceni nejprve improvizovat se Skylabem a nyní se vozí na ISS v Sojuzech. Tomu by se mohla Čína využíváním CZ-5 a CZ-9 vyhnout. Jejich pilotovaný program by mohl po dokončení stanice roku 2022 běžet naplno a současně by se pracovalo na zkouškách nové CZ-9 , která by mohla dostat nejméně dva úkoly. Sestavit stanici velikosti ISS možná z pěti modulů velikosti Skylabu každý a dopravu kosmonautů na Měsíc. Dnes jsou to ale zatím jenom čiré spekulace. Sám nesleduji, zda Čína přidává ročně na výzkum kosmu tak pilně jako na armádu,kde je to plus 10 % každý rok.

http://www.americaspace.com/?p=22881

http://aviationweek.com/awin/chinese-super-heavy-launcher-designs-exceed...

http://seradata.com/SSI/2012/08/analysis-isle-of-man-rises-to/

Moc tomu nevěřím, 1. různé plány na supernosič zveřejòují už léta a skutek utek. 2. nosič o 130 t je zbytečný pro Měsíc - stačí kategorie 50-70t, kterou využijete i komerčně. 3. Nejdřív zalétají nosič kategorie 25 t, a potom teprve začnou řešit, co dál.
Skylab nebyl improvizace, ale dlouho plánovaný a běžící program. [Edited on 07.4.2015 Ervé]

a prečo 130 ton?
prečo si vybrali práve túto nosnos?

[quote]a prečo 130 ton?
prečo si vybrali práve túto nosnos? [/quote]
Protože doveze použitelný náklad k Marsu? Orbitální stanici nebo základnu k Měsíci?
Orbitální továrnu nebo díly výtahu?
No, jen těžko tu nosnost jen tak plácli...

a prečo "iba to¾ko"?
prečo nie rovno 150, alebo ešte trochu viac.. "rovnejšie" 200 ton..

já bych řekl, že těch 130 tun bude dost limit, který vyplývá z toho, jaké motory, paliva, specifické impulsy, a konstrukční čísla s existujícími materiály máme k dispozici. resp. dál by možná šlo zajít, ale byly by s tím spojené další změny (stačí si uvědomit, jak dlouho se NASA motala kolem Aresu 5, než to skočilo u toho, že se SRB bude nosnost omezená a plná původně ohlášená notnost bude vyžadovat kapalinové boostery, a přejmenovalo se tím pádem na SLS)

Čína navíc ráda kopíruje jen přesně to, co už fungovalo někomu předtím - pravda, sem tam nějaké rekordy mají taky (např. co se týče mostů, apod.), ale nejsou tím tak posedlí, jako třeba Rusové (a koneckonců i Američané - jinak komu jde vysloveně o to "vyhrát v soutěži, kde všichni dělají to samé" a komu navíc o orginalitu (tedy nebýt druhý, protože nikdo jiný to ani nezkusil), to je další zajímavá věc.

Čína asi jediná z velmocí má ještě šanci něco podstatného provést nečekaně, v utajení: v Rusku se z utajení přešlo k tomu, že o všem se léta šíří drby místo aby se to realizovalo, a taková ESA nebo ISRO jsou zase z definice (financování tak či onak relativně demokratickými státy) transparentní.

Napadají mně možnosti:
a) už je vyprojektovaný náklad
b) horní hranici omezují nějaké limity - konstrukční nebo dopravní...
Krom toho tu vždycky může být jiný důvod - třeba, že raketa modulárně vychází z menšího nosiče...
Přiznám se, že netuším, jak vypadá, Čínská kosmonautika mě až tak nezajímá - navíc jsem i k raketám obecně vrátil díky KSP a SPACEX...

c. číslo 130 má tajný mystický význam, v čínskom feng šuej?

sranda vec
SLS má ma pod¾a objednávky kongresu, tiež nosnos 130 ton
to je ale ZÁHADNÁ zhoda

Myslím si, že 130 tun na LEO zhruba odpovídá asi 45 tunám k Měsíci, což už byla hmotnost soulodí Apolla. Pokud nechce Čína nějak sama příliš vymýšlet novinky a experimentovat, tak může kolem roku 2030 s CZ-9 jenom - "zopakovat Apollo"- podobným letem s podobnou lodí. Bude to sice o 60 let později, ale to nevadí. Když bude nakonec následovat jejich stálá měsíční základna , tak to bude o jednu úroveò výše než bylo Apollo ,které se po krátkých skocích na Měsíc vracelo zpět. S vybudováním stálé měsíční základny bude těch 60 let zpoždění za Američany rádo zapomenuto. Otázkou je opravdu využití podobně velké rakety, když bude základna , tak bude střídání osádek i doprava materiálu na Měsíc i z Měsíce. Po roce 2030 bude ekonomika Číny obrovská a dva až čtyři lety CZ-9 na Měsíc ročně utáhne. Když mohli Američané už v letech 1969-73 letět na Měsíc 7 krát ??? , tedy za 5 let ? Doprava materiálu a lidí na Měsíc a zpět by mohla udržet v provozu CZ-9 třeba 30 let.

to ale nie je odpoveď na otázku
"prečo -iba- 130 ton?"

Ano, proč jen ? To nevím. Snad spočtené minimum pro splnění -"Cíle Měsíc".

minimum..
minimálny počet kusov arašidov, v štandardizovanej rodinnej porcii kung pao, je 130..
schválil ústredný výbor strany?

S efektivním využitím LOX-LH postačuje 90-100 t na LEO pro Měsíc - při třímístné upravené SZ a přistání 3 na povrchové stanici (nebo 2 k průzkumné výpravě s třetím na orbitě). Těch 130 t je nejspíš nepodložený odhad podle USA.

hmm.. dajme tomu, že to jednoducho "okopčili" od naša
ehm.. NASA
a prečo práve od naša?
ehm.. NASA
prečo nie od Elona?
fakt.. aj v iných oblastiach pozorujeme, že Číòania majú jednoducho talent, sakramentsky dobre si vybera, čo okopírujú..
zvyčajne si vyberú to čo bude úspešné..
ako to ku všetkým sakrom robia?

prečo nekopírujú SpaceX?
a odkia¾ to "sakra číslo 130" nabrala naša? (už sa nejdem opravova)
a rusi ho odkia¾ vykradli? he.. vypriadli (toto spravilo automatické dokončovanie textu)
http://www.russianspaceweb.com/superheavy.html

v oficiálnom znení čínskeho vesmírneho programu, zaručene nájdeme aj niečo, čo znie podobne ako "..naši vepři boubelatí!"
ale výrok "počkáme čo urobia krvopotne ostatný.. uvidíme či sa to osvedčí.. a potom to za lacný peniaz skopírujeme", tam nenájdeme
napriek tomu že je to geniálny recept, na ten najlacnejší a najtrvanlivejší, skutočne dlhodobo udržate¾ný vesmírny program

aká jednoduchá odpoveď, "okopčili to"..
ale ove¾a, viac záludných otázok s nej
obávam sa, že ani takáto "zrozumite¾ná" odpoveď, nie je správna

Myslím alamo, že to rozebíráš moc detailně. Osobně to vidím tak, že 130 tun nosnosti na LEO je prakticky a historicky ověřená hodnota, se kterou se dá rozumně létat na Měsíc (pilotovaně). Pokud chtějí čínané na Měsíc, tak se 130 tunami mají jistotu, že silnější raketu nemusí stavět. Proč by to dělali?

Mohli by se pokoušet vystačit se slabší raketou, ale ty ses ptal, proč "jen 130 tun". Takže podle mne proto, že to určitě stačí.

Rok 2016 , pokud budou plány splněny, může být v určitém ohledu -"čínským rokem". Plán pro 2016 počítá :

1. První start CZ-5
2. První start CZ-7
3. První start automatické zásobovací lodi Tianzhou-1
4. Start další pilotované lodi Shenzhou
5. Vypuštení nové stanice Tiangog-2 o hmotnosti asi 20 tun a její zabydlení

Pokud dojde ke spojení : Tiangong-2, Shenzhou-11 a Tianzhou-1 bude mít výsledné soulodí asi 40 tun.

Je toho dost.

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/96/Tiangong_2_space_labo...

http://www.chinadaily.com.cn/business/2015-04/09/content_20034712.htm

http://en.wikipedia.org/wiki/Tiangong_program

dramatická huda, dobrý strih..
čosi mi na tých klipoch, pripomína "tvorbu" ISIS
informačná hodnota nulová
teda čo sa týka informácií, ktoré by zaujímali mòa

[quote]čosi mi na tých klipoch, pripomína "tvorbu" ISIS[/quote]

to snad už přeci jen přeháníš :-) každopádně Číòani jsou dnes především nacionalisti a samozřejmě tohle je pro ně prestižní záležitost a budou to chtít prodat (zvl᚝ potom, co Indové trumfovali u Marsu a chystají vlastní pilotovaný program, i když šnečím tempem... a možná ještě stihnou zakotvit do roku 2024 u ISS, kam budou možná zváni spíše, než Čína...)

[quote]to snad už přeci jen přeháníš :-)[/quote]

nepreháòam..
"agitprop" smrdí ako "agitprop", nech ho produkuje kto chce, a pre akú ideológiu chce
väčšia hanba, ako "kàmi" ¾udí "agitpropom", je tvrdi "my také veci nerobíme"

[quote] väčšia hanba.. nerobíme [/quote]

aha, tak proto si ako príklad agitpropu nevybral důvěrně známou produkci SDKÚ-DS, SaS/SME, N apod., ale z rozhodnutí vyšší moci letošního oficiálního nepřítele (ISIS).

musím pripusti, prirovnanie k "reklamným" klipom ISIS, som zvolil.. lebo som "zbabelec"
akiste by sa našli prirovnania, ktoré by mnohých ďalších ¾udí nakrkli, omnoho viac
a neboli by to, len priaznivci čínskej kozmonautiky

nepreháòam..
"agitprop" smrdí ako "agitprop", nech ho produkuje kto chce, a pre akú ideológiu chce
väčšia hanba, ako "kàmi" ¾udí "agitpropom", je tvrdi "my také veci nerobíme" [/quote]
Bez urážky, ale propagandu provádí každý, někdo míò, někdo víc, někdo líp a jiný hůř, přičemž Čína jistě v tomto ohledu nepatří mezi nejopovrženíhodnější případy na světě, tím spíš, že objektivně se má dost čím chlubit. Jen pro zajímavost jeden graf, týkající se patentů (což s kosmonautikou nepochybně souvisí): http://news.e-republika.cz/dl3794?display [Upraveno 10.4.2015 NovýJiřík]

[quote]Jen pro zajímavost jeden graf, týkající se patentů [/quote]
he..
iba 5%, z tej záplavy patentov, bolo podaných aj v zahraničí..
čo vznáša, nepríjemnú pochybnos o kvalite, tej ostatnej kvantity
http://www.economist.com/news/finance-and-economics/21636100-are-ambitio...

"c.. c.. cs.. ss.." povzdychol si sudca Ti Žen-ie

taký prudký rast, u "nás doma" automaticky vyvolá otázku
"cakriš, nerastie nám tu nejaká BUBLINA?"

Jen pro zajímavost jeden graf, týkající se patentů [/quote]
he..
iba 5%, z tej záplavy patentov, bolo podaných aj v zahraničí..
čo vznáša, nepríjemnú pochybnos o kvalite, tej ostatnej kvantity [/quote]
Haha, slyšel jsi někdy slovní spojení "kyselé hrozny"? No, když už mluvíš o "kvalitě", podívej se, jak vypadá Detroit (ale nejen on, podle Report Card instituce "American Society of Civil Engineers" infrastruktura USA potřebuje pro svou obnovu 3,6 bilionu USD). A pak se podívej třeba na Šanghaj. Nebo na Peking. Anebo, jen tak pro srandu, na Hirošimu.

neocitol si sa trochu "ďaleko od číny"?
vieš.. táto téma je o číne..
:D

[quote]Myslím alamo, že to rozebíráš moc detailně. Osobně to vidím tak, že 130 tun nosnosti na LEO je prakticky a historicky ověřená hodnota, se kterou se dá rozumně létat na Měsíc (pilotovaně). Pokud chtějí čínané na Měsíc, tak se 130 tunami mají jistotu, že silnější raketu nemusí stavět. Proč by to dělali?

Mohli by se pokoušet vystačit se slabší raketou, ale ty ses ptal, proč "jen 130 tun". Takže podle mne proto, že to určitě stačí. [/quote]
kedysi som tu silne kritizoval ares v
ten mal ma "v poslednom štádiu" nosnos 188 ton
mal to by nosič, v prvom rade určený pre mesiac, a až následne pre mars
pýtal som sa tu do zblbnutia
"nie je to zbytočne ve¾a?"
nie je jasné, kedy sa vlastne na mars poletí, nie je jasné čo na to treba..
akú som dostal obvykle odpoveď?
"alamo co to tu blemcáš?"
ares v potom zakapal.. teraz v nasa bastlia nosič, omnoho menší..

kde sú ¾udia čo mi vtedy oponovali dnes?
prečo oni netvrdia že 130 ton je málo?

pôvodný úplne prví návrh na ares 124,6 t na LEO
http://www.astronautix.com/lvs/aresv.htm

tu je pekne popísané, ako projekt postupne "bobtnal" až kým neskolaboval
http://www.astronautix.com/fam/ares.htm
a vtom článku je veta, s pôvodnej úplne prvej štúdie nasa, v ktorej sa meditovalo nad otázkou, ako má vypada nosič pre program constellation
"The lowest cost launch solution would be to use existing expendable launch vehicles (Atlas V and Delta IV) or their derivatives. This would allow launch of the CEV on earth-orbit missions by a single existing EELV. Three-booster versions of existing EELV's could orbit elements of lunar or Mars expeditions."

to platilo v roku 2005, a platí to aj po desiatich rokoch
dnes "oslavujeme" - "stratenú dekádu"
kvôli totálnej kravine - supernosiču

tých 130 ton si niekto v kongrse vycucal z prsta (ak nie z niečoho iného a vulgárnejšieho)
a ak tú "vycucaninu", číòania alebo rusi kopírujú.. to je ich problém..

[quote]neocitol si sa trochu "ďaleko od číny"?
vieš.. táto téma je o číne..
:D [/quote]

Nechápu, ako jeden a ten ten samý člověk může mít (své) srovnání čínské a arabské propagandy za něco, co se zde patří, ale (cizí) srovnání čínské a americké technologie a infrastruktury za něco, co se nepatří.

to preto.. lebo som hnusný troll
:D

Já bych opravdu v čísle 130 tun nehledal nějakou záhadu. Prostě je bezpečně ověřeno se Saturnem-5, že raketa s nosností 115 tun na LEO a 45 tun k Měsíci zvládne dobře k Měsíci najednou dopravit LM+CM+SM. A mají-li Číòané v měsíční misi kopírovat zhruba Američany, což si myslím, tak proč ne oněch 130 tun ? Je to Saturn- 5 s - "mírnou rezervou" - pro všechny případy. Třeba pro dopravu nákladní zásobovací lodi na Měsíc. To Saturn-5 neměl v "popisu práce" a čínský nosič možná už bude mít. A když tedy dopraví k Měsíci 50 tun místo 45 tun ? To je věc, která se může velice hodit!! Zatím jdou Číòané ve šlépějích kosmonautiky SSSR se zpožděním 40 až 50 let :

První kosmonaut
První výstup do volného kosmu
První spojení těles na oběžné dráze
První "cílové těleso" = Tiangong-1
Raketa Proton = CZ-5
Vypuštění stanice Saljut o 19 tunách = Stanice Tiangong-2
Smontování stanice MIR = čínská stanice pro rok 2022

Je otázkou, na co se čínští kosmonauté budou připravovat po roce 2022 ? Až zprovozní svůj - "čínský MIR ??"

Možností je jistě mnoho, ty nejpravděpodobnější :

1. Zprovoznění velké čínské obdoby stanice ISS

2. Příprava k letu na Měsíc

3. Na obojí ,tedy ISS i Měsíc

[quote]kedysi som tu silne kritizoval ares v
ten mal ma "v poslednom štádiu" nosnos 188 ton

ares v potom zakapal.. teraz v nasa bastlia nosič, omnoho menší..

kde sú ¾udia čo mi vtedy oponovali dnes?
prečo oni netvrdia že 130 ton je málo?

projekt postupne "bobtnal" až kým neskolaboval

tých 130 ton si niekto v kongrse vycucal z prsta a ak tú "vycucaninu", číòania alebo rusi kopírujú.. to je ich problém.. [/quote]CZ-9 taky bobtná, viz http://www.americaspace.com/?p=22881
Koncepce 2009: tah 3000 tun
Koncepce 2012: tah 5000 - 5200 tun, nosnost 130 - 133 t, průměr prvního stupně 8 - 9 metrů

Fotografie prstence z roku 2014 o průměru 10 metrů (!)

[img]http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=8447.0;... [/img]

[img]http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=8447.0;...

[Upraveno 12.4.2015 JiříHošek]

[quote]Vypuštění stanice Saljut o 19 tunách = Stanice Tiangong-2
[/quote]Tiangong-2 bude obdobou laboratoře Tiangong-1.
Wikipedie je chybný zdroj.

Je pravdou, že Čína tlačí na Rusko, aby jí dopravilo kosmonauta na ISS a ten by tam pobýval výhradně v ruských částech ISS ? To by asi popudilo USA. Ale, když už mají Rusové monopol na dopravu na ISS možné to asi bude.

http://www.ze-sveta.cz/?p=23001

TO Jiří Hošek

Máte pravdu, Wikipedia není moc seriozní zdroj informací. I mně bylo divné, že by CZ-5 již při svém prvním max. druhém startu roku 2016 měla konfiguraci pro vynesení 20 tun na LEO. Takže první modul o 19 tunách nejdříve až 2018. Na nové zásobovací lodi Tianzhou má být zajímavé to, že bude mít pro svůj náklad také nehermetizovaný prostor, odkud bude při stavbě Tinagongu-3 zřejmě náklad vykládat čínská robotická ruka.

P.S. Co vlastně představuje onen prstenec o průměru 10 m ? Pochybuji ,že už něco z CZ - 9. Projekt zřejmě ani ještě nebyl definitivně schválen, koncepce se stále mění a že už by bylo něco děláno ve fabrice ? To se mi nezdá.

http://www.kosmonautix.cz/2014/10/dve-cinske-stanice-na-obezne-draze/

http://www.kosmonautix.cz/2014/09/cina-se-chysta-na-dalsi-krok/

http://www.futura-sciences.com/magazines/espace/infos/actu/d/cnsa-tiango...

Máte pravdu, Wikipedia není moc seriozní zdroj informací. I mně bylo divné, že by CZ-5 již při svém prvním max. druhém startu roku 2016 měla konfiguraci pro vynesení 20 tun na LEO. Takže první modul o 19 tunách nejdříve až 2018. [/quote]
Nedá mi to, abych na to nereagoval, i když z jiného soudku (ale o Číně to přece jen trochu bude). Kolik let už Číòani vyvíjejí nosič pro aspoò trochu větší hmotnost nákladu? A když všechno půjde, za pár let ho opravdu uvedou do provozu. A jak dlouho SpaceX vyvíjí rakety obecně a FH zvl᚝? A pokud se nestane průser, poletí poprvé letos a nosnost bude mít skoro trojnásobnou. Grrr! Proto mi jdou Číòani v kosmonautice na nervy, i když jinak těm klukům šikmookým docela fandím.

TO : Nový Jiřík

Já věřím, že CZ-5 opravdu 2016 vzlétne, tedy nosnost 25 tun. Možná více jak současný ruský Proton u kterého se udává 20 tun. Ruská obří raketa N-1 zkrachovala, na výbornou obří Energii zase nebyly peníze a tak zkrachovala taky. Takže Rusko vlastně vystačilo 1965-2015 = 50 let !!! s Protonem o 20 tunách jako se svou největší raketou. Z tohoto pohledu nevidím vývoj CZ-5 o 25 tunách jako nějaký neúspěch.

Myslím si, že Čína v nejbližších letech v kosmu výrazně postoupí vpřed. Má svou kosmickou loď, kterou třeba Evropa nemá a jejich stanice typu MIRU je za 10 let jistota. Tedy jak já vidím novinové titulky třeba roku 2024 ??? Asi tako :

1.Dnes z čínského kosmodromu Jiuquan odstartovala čínská raketa nesoucí kabinu se dvěma čínskými a jedním pakistánským kosmonautem. Budou společně měsíc pobývat na stanici Tiangong.

2.Dnes přistála v čínské poušti Gobi čínská kabina Šenzhou s jedním čínským ,jedním jihokorejským a jedním vietnamským kosmonautem.

3.Dnes se s čínskou kosmickou stanicí automaticky spojila zásobovací loď Tianzhou, která na stanici dopravila nové zásoby.

A zároveò se už v této době můžeme dozvídat i konkrétní věci o vývoji supernosiče pro 130 tun.

Takže vůbec se nedá vyloučit pro rok 2030 ten stav, že v kosmu bude menší varianta mezinárodní, ale "čínské ISS" a zároveò bude na startovací rampě k prvnímu letu připavená CZ- 9 zhruba velikosti Saturnu-5. Její cíl ? Dopravit prvního Číòana na Měsíc a připravit budování stálé základny.

Ono se jistě zdá, že jdou Číòané pomalu kupředu , ale podívejme se, co bylo v pilotované kosmonautice hlavních velmocí dosaženo za těch předlouhých 42 let od posledního letu na Měsíc ??? Myslím, že nic moc.
Na orbitu kolem Země se postupně vystřídaly 4 druhy orbitálních stanic : Saljut, Skylab, MIR a ISS. USA vyzkoušely nový druh dopravy lidí na dráhu = raketoplán. Ten ale svá očekávání vůbec nenaplnil , dvakrát havaroval a cena jednoho startu nakonec dosáhla 800 mil. Dolarů. Přitom se původně počítalo, že bude ročně létat do kosmu 50 krát !! ,tedy každý týden. To se ukázalo jako fikce.

Já věřím, že CZ-5 opravdu 2016 vzlétne, tedy nosnost 25 tun. Možná více jak současný ruský Proton u kterého se udává 20 tun. Ruská obří raketa N-1 zkrachovala, na výbornou obří Energii zase nebyly peníze a tak zkrachovala taky. Takže Rusko vlastně vystačilo 1965-2015 = 50 let !!! s Protonem o 20 tunách jako se svou největší raketou. Z tohoto pohledu nevidím vývoj CZ-5 o 25 tunách jako nějaký neúspěch.
Myslím si, že Čína v nejbližších letech v kosmu výrazně postoupí vpřed. Má svou kosmickou loď, kterou třeba Evropa nemá a jejich stanice typu MIRU je za 10 let jistota. Tedy jak já vidím novinové titulky třeba roku 2024 ??? Asi tako :
1.Dnes z čínského kosmodromu Jiuquan odstartovala čínská raketa nesoucí kabinu se dvěma čínskými a jedním pakistánským kosmonautem. Budou společně měsíc pobývat na stanici Tiangong.
2.Dnes přistála v čínské poušti Gobi čínská kabina Šenzhou s jedním čínským ,jedním jihokorejským a jedním vietnamským kosmonautem.
3.Dnes se s čínskou kosmickou stanicí automaticky spojila zásobovací loď Tianzhou, která na stanici dopravila nové zásoby.
A zároveò se už v této době můžeme dozvídat i konkrétní věci o vývoji supernosiče pro 130 tun.
Takže vůbec se nedá vyloučit pro rok 2030 ten stav, že v kosmu bude menší varianta mezinárodní, ale "čínské ISS" a zároveò bude na startovací rampě k prvnímu letu připavená CZ- 9 zhruba velikosti Saturnu-5. Její cíl ? Dopravit prvního Číòana na Měsíc a připravit budování stálé základny.
Ono se jistě zdá, že jdou Číòané pomalu kupředu , ale podívejme se, co bylo v pilotované kosmonautice hlavních velmocí dosaženo za těch předlouhých 42 let od posledního letu na Měsíc ??? Myslím, že nic moc.
Na orbitu kolem Země se postupně vystřídaly 4 druhy orbitálních stanic : Saljut, Skylab, MIR a ISS. USA vyzkoušely nový druh dopravy lidí na dráhu = raketoplán. Ten ale svá očekávání vůbec nenaplnil , dvakrát havaroval a cena jednoho startu nakonec dosáhla 800 mil. Dolarů. Přitom se původně počítalo, že bude ročně létat do kosmu 50 krát !! ,tedy každý týden. To se ukázalo jako fikce. [/quote]
Nic z toho nezpochybòuji, ale fakt, že někdo jiný dělá blbosti nebo přešlapuje na místě, není důvod, abych dělal to samé. Já Čínu kritizoval za to, že při dobývání vesmíru postupuje pomalu, což ve srovnání s tím, jak dynamicky se řítí dopředu v čemkoliv jiném, lze sotva popřít. Jedna věc je fakt: Ještě nikdy žádná země v dějinách neměla tolik peněz jako Čína teď a ještě nikdy žádná země v dějinách nedisponovala takovým vědeckotechnickým potenciálem, jako současná Čína. USA v době závodů o Měsíc jsou v porovnání se současnou Čínou (pochopitelně i se současnými Spojenými státy) nepatrný technický a ekonomický trpaslík - a co přesto v 60. letech dokázaly! To je to, co mám na mysli.

Jenže pak přišly na řadu lidská práva a dneska by za projekt Apollo všechny pozavírali. :)

To : NovýJiřík

Máte pravdu v tom, že Čína má velký ekonomický potenciál, v hrubém domácím produktu dle parity kupní síly už dokonce loni USA předstihla. V oblasti kosmonautiky to ale skutečně nevyužívá.

http://www.literarky.cz/politika/svet/18457-konec-starych-as-nejvti-ekon...

Ještě pár záběrů z výrobní haly CZ-5. Kdyby už startovala, je pozdě. Čína bude mít raketu kategorie Ariane-5 nebo Protonu. A to je nanejvýš potřebné.

https://www.youtube.com/watch?v=o5LL3ulZanw

https://www.youtube.com/watch?v=2IMgzTfnuCo

https://www.youtube.com/watch?v=OEyl2xnwaQo

https://www.youtube.com/watch?v=3NL05jtvfh4

Jen pro zajímavost.Kdo by snad chtěl někdy letět do Číny sledovat na kosmodromech starty do kosmu, bude to mít brzy jednodušší. 22.září 2015 má poprvé letět přímý spoj z 20 milionového města Pekingu do 10 milionové ČR = přímá linka. Spoje bude zajišovat čínská společnost Hainan Airlines. Příjemná společnost, viz. odkaz. Takže, můžete startovat.

https://www.youtube.com/watch?v=e8_Rz6MTQiA

Trochu vedle. Není to Southern ale Hainan Airlines.

https://www.youtube.com/watch?v=C0hTrvf4hHs

No, je vidět, že fakt nespěchají, v halách klid, žádné velké tempo prací. Vybavení mix moderního, starého a prastarého. Číòani prostě nemají zájem o vesmír. Kdyby zájem měli, už dávno by měli stanici poskládanou z 11 t bloků vynesených CZ-3B, a Shenzhou by startovali 2x až 3x ročně, letěli by sondy k Marsu, Venuši a asteroidům, kolem Měsíce by kroužilo několik čínských sond a na povrchu operovaly dva nebo tři velké rovery. Navíc by rodina CZ-5 už létala a nahradila N2O4/UDMH nosiče.

V Číně řada lidí sleduje dobývání kosmu s velkým zájmem. Nyní si během 4 měsíců postavila skupina fandů kosmickou stanici Tiangong-1 v měřítku 1 : 1. Dobrý výkon. Horší piplačka jak stavět Betlém. Chce to velký zápal pro věc. A to v Číně jak vidno mají.

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/fanousci-kosmonautiky-si-postavili-ves...

Chvilku mi trvalo, než sem pochopil tohle: Raketa CZ­7 je 2,5stupòové konstrukce: ke dvěma středovým stupòům (průměr 3,35 m) jsou navěšené čtyři pomocné motory...
Tím myslí, že k centrálnímu bloku jsou připojeny 4 boostery a na jeho vrcholu je třetí (2,5.) stupeò.
CZ-6 je raketa víceméně dobrá jen k otestování motorů, jinak je k ničemu - takových nákladů je tak málo, že stačí přívěsek většímu nosiči. 2,25 m stupeò s drahým kerolox motorem je potom zbytečný - velká variabilita je jen komplikací a dostatečnýá se dá dosáhnout jen s využitím 3,35m stupòů. Kdyby si raději vynalezli pořádný plnovous, pardon, myslel jsem crossfeed...

[quote]O třech nových čínských nosičích pro příštích 25 let.

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/trio-novych-cinskych-raket-pro-pristi-... [/quote]

tak tieto plány, sa budú v najlepšom prípade redukova..
v najhoršom prípade.. to si dosaďte sami..
nezabralo nič, ani to, že sa štát prehlásil "za nákupcu akcií poslednej inštancie"
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel

[quote][quote]O třech nových čínských nosičích pro příštích 25 let.

http://www.kosmonautix.cz/2015/04/trio-novych-cinskych-raket-pro-pristi-... [/quote]

tak tieto plány, sa budú v najlepšom prípade redukova..
v najhoršom prípade.. to si dosaďte sami..
nezabralo nič, ani to, že sa štát prehlásil "za nákupcu akcií poslednej inštancie"
"posledný motor globálnej ekonomiky" sa už tiež zadrel [/quote]
Nevím, mně to přijde docela realistické. Kdyby se v tom článku psalo o CZ-9, tak bych si myslel svoje, ale 5, 6 a 7 jsou úplně standardní nosiče.

Pages