Čínská kosmonautika

Primary tabs

Hawk:
Avizované přistání čínského kosmonauta se do roku 2020 neuskuteční, naopak do této doby by měla být na orbitu čínská stanice.
[url]http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=262776 [/url]
Na druhou stranu se to dalo čekat. Už samotný fakt, že po prvním čínském pilotovaném letu následuje tak dlouhá přestávká podobný vývoj událostí nastínilo a další odklady budou velmi pravděpodobně následovat.
V oblasti kosmonautiky Čína v podstatě kopíruje politiku ostatních velmocí(Evropy,USA,Ruska). Megalomanské projekty se oddalují nebo ruší a šetří se kde může. Nadšení střídá tvrdý pragmatismus a pilotovaná kosmonautika to odskáče jako první, protože za stávajících podmínek(riziko+vysoká cena za \"letenku\") zatím bohužel žádný velký důvod pro přítomnost člověka ve vesmíru neexistuje.

Ano, jediné a rozhodující je to, zda jejich vedení usoudí, že \"cíl Měsíc\" by byl pro Čínu prestižní záležitostí na její cestě k cíli :\"Země No.1\". V takovém případě je Čína schopna vyvinout ukrutnou sílu a cíl splnit i kdyby tam měli všichni pracovat 24 hodin denně a zadarmo.

Tak tomu bylo třeba v 60 letech v oblasti nukleárního a raketového výzkumu. A to prosím tehdá byla Čína prakticky bez peněz, dnes je doslova - \"vycpaná bilionama\".

1964 - atomová bomba
1967 - vodíková bomba
1970 - první družice
1972 - atomová ponorka
1975 - úspěšný návrat družice z kosmu

To je výkon jednoho desetiletí čínského snažení v oblasti vědy.

Číně nechybí ani mozky ani peníze, jde o to, zda v Číně dostane program Měsíc prioritu a kdy to bude. To zatím neví nikdo .

[quote]Sám také něvěřím, že existence nosiče CZ-5 okamžitě povede k zahájení měsíčního programu. Do roku 2020 bude Čína ráda, když začně stavět pomocí CZ- 5 obdobu ruského Miru. Rozhodne se vůbec Čína pro stavbu supernosiče CZ- 9 ?? Možná. Pokud by Čína přijala měsíční program, pak tam přistanou nejdříve v letech 2025 - 30 dle mého soudu.[/quote]Nejen dle Vašeho soudu.

http://www.dragoninspace.com/humanspaceflight/mannedmoonlanding.aspx

Ano, ten článek hovoří celkem rozumně a pro Čínu stanovuje celkem reálné termíny :

2030 - přistání na Měsíci

2040 - stálá měsíční základna

2050 - přistání na Marsu

Ovšem, zda tomu tak skutečně bude, to je ve hvězdách - síly na to Čína rozhodně bude mít. Od roku 2020 bude nejsilnější ekonomikou světa.

A pokud bude mít raketu CZ-5 o nosnosti 25 tun na nízkou dráhu, pak si lze jistě představit i lety na Měsíc za pomoci dvou startů této rakety a sestavení měsíční lodi na oběžné dráze země jediným spojením. První CZ-5 vynese měsíčního \"BROUKA\" o váze kolem 20 tun a druhá CZ-5 zase \"zesílenou\" Šenžou , která bude mít dost paliva na navedení soulodí o váze kolem 40 tun k Měsíci = urychlit z 8 km na 11 km za sekundu. Tím by zatím odpadla nutnost vývoje nové superrakety o nosnosti 100 tun a program by se výrazně zrychlil a byl by také levnější. Takový jediný start superrakety by asi vyšel na cca. 1 miliardu USD /když poslední raketoplány létaly kolem 0,8 mld. USD za start/ , nevím přesně kolik dnes stojí jeden start Protonu z Bajkonuru , ale řekl bych , že se vtlačí pod 200 mil. USD = 4 krát levnější, jak start raketopánu a oba stroje přitom vynesly na nízkou dráhu kolem 20 tun. Tedy Čína může letět po roce 2020 na Měsíc za pomoci dvou startů CZ- 5 , musí ovšem vyvinout nového BROUKA a podstatně zesílenou Šenžou.

Pro pilotovaný let na Měsíc a zpět je potřeba na LEO dopravit cca 150 tun, nikoli 50 ! Z toho plyne, že s nosičem kapacity 25 tun na Leo by bylo potřeba min. 5 startů a to nepočítám, že každý komponent by nesl navíc \" mrtvou váhu \", t.j. zařízení pro spojení vč pohonných hmot pro toto.
Tento nápad již před 50 lety zavrhli sověti, by měli Proton a stavba N-1 byla více než problematická.
Termíny čínských pilotovaných letů k Měsíci a dokonce k Marsu jsou čirou utopií či \" zbožným přáním\", takových termínů zde bylo již mnoho počínaje rokem 198O / let člověka na Mars/.

Je vidět, že pan David si odkaz http://www.dragoninspace.com/humanspaceflight/mannedmoonlanding.aspx vůbec nepřečetl, nebo mu nerozuměl.

V článku se zvažují dvě možnosti :
První: raketa třídy Saturn 5 s jedním setkáním na LLO , tedy profil jako Apollo .

Druhá: použitím 3 startů rakety 50 tun pro setkání na LEO a pak setkání na LLO jako v prvé variantě.
Pro druhou variantu navrhují použít raketu CZ-5 ale s 6 místo 4 kapalnými boostery, což jí dá při startovní hmotě 1600 tun nosnost 50 tun na LEO. 3 starty této rakety vynesou:
1/ Lunární komplex: lunární modul (17 tun, dále jen LM) + upravený Shenzhou (13 tun) + malý brzdící stupeò pro přechod na LLO.
2/ První TLI booster
3/ Druhý TLI booster
Boostry budou zřejmě na LEO zapojeny paralelně a pak se setkají na LEO s lunárním komplexem. Po vyhoření TLI se Lunární komplex odpojí, v blízkosti Měsíce se zapojí brzdný motor, pak ho odhodí, provede přeskupení LM a návratové lodi, kosmonauti přejdou a LM přistane na Měsíci. PO návratu se spojí s kosmickou lodí , kosmonauti přejdou, LM se odpojí. Kosmická loď svým motorem provede TEI a před přistáním odpojí servisní a orbitální modul.

Tento postup je zcela reálný, v možnostech Číny do r. 2025, kosmonauti budou mít při přeletu více místa než v lodi Apollo.

Je zajímavé, že je to dost podobný profil jako navrhuje Churničev s Ankarou 50 tun . Ta má hmotu také cca 1600 tun a nosnost 50 tun na LEO, ovšem k Měsíci vynese 20,7 tun, dvě rakety cca 40 tun. Hlavní setkání je však u Měsíce, + další setkání na LLO při startu z Měsíce (jako Apllo)

Profil letu na Měsíc podle Chruničeva předpokládá celkem 4 starty a to párové, z toho vždy 2 rakety jsou
slabší (A5.2) , 2 silné (A7B -50 tun)
- První A5.2 s Lunárním modulem LPVK pro přistání na Měsíci a start zpět.Ten se automaticky spojí na LEO s TLI boosterem MOB2 vyneseným Angarou 50 tun (A7B) dopraví modul k Měsíci a provede také zbrzdění na LLO cca 900 m/s. Booster bude mít životnost 4-5 dní. Modul LPVK se spojí s lunární orbitální stanicí LOS, která v té době již bude existovat na LLO. Zřejmě by to šlo i bez ní, ale tohle je bezpečnější a má více výhod, viz dále.
- Následně proběhne doprava pilotované lodi PTK: Start na LEO Angarou A5.2, spojení s MOB2 vyneseným Angarou 50 tun, přelet k Měsíci, zbrzdění na LLO a spojení s LOS.
- Přestup posádky do LPVK, oblečení lunárních skafandrů (skladovaných na LOS), přistání na Měsíci, návrat na LOS, přestup do PTK a jejím motorem návrat na Zemi.

TO : David

Ano, k urychlení Apolla o 45 tunách k Měsíci byl tehdá nutný 3 stupeò Saturnu-5 , který měl při startu hmotnost 120 tun /skoro vše bylo palivo/ a musel pracovat celých 6 minut , než mělo Apollo o 45 tunách potřebnou rychlost 39 000 km /h.

V odkaze je zmíněna - \"zesílená\" - CZ- 5 o nosnosti až 50 tun LEO . Myslím si, že i kdyby byly nutné ne dva, ale tři starty této rakety ,pak to pořád vyjde laciněji, jak novým nosičem třídy Saturn-5. Je vidět už dnes, že rakety třídy Proton /Ariane-5, CZ-5 / mají celkem široké využití napořád = těžší sondy k Marsu, Venuši, Měsíci, geostacionární družice, moduly kosmických stanic, velké špionážní družice, ...atd. Pokud se na takovou raketu navěsí další dva boostery a s nimi dokáže létat na Měsíc, pak by to nebylo špatné.

Je to podobné, jako když v zimě jedete do Krkonoš na lyže - silnice kloužou, normálně to vaše auto nezvládne, přikoupíte tedy dvoje sněhové řetězy a jste na Sněžce. Číòané tedy k CZ- 5 možná přikoupí dva urychlovací stupně a jsou na Měsíci.

tiez sa priklanam k variantu vyuzitia \"beznych\" rakiet a viacerych startov, z ekonomickeho hladiska je proste nonsens zivit megaraketu a cele jej zazemie kvoli startu raz za dva roky.

David vsak upozornil na jeden detail takehoto riesenia, ktory som doteraz moc nezvazoval, a sice vaha prislusnych dokovacich zariadeni. Cim viac kusov sa ma spajat, tym vacsia tato vaha bude, pricom pri BEO letoch sa rata kazde kilo.

To je pravda, ale myslím že 3 rakety a tedy jen 2 spojení na LEO je únosné řešení a jeho přednosti před monstozní raketou jsou očividné. Pouze kdyby se odněkud z nebe objevilo mnoho peněz na frekventované lety na Měsíc nebo Mars, bude pak lepšípostavit superraketu.

Ještě dodávám, že i při 4 raketách jak navrhuje Chruničev půjde jen o 2 spojení na LEO a spojovací zařízení mezi LM a kosmickou lodí na LLO bude třeba tak jako tak.

nie je mozne na pilotovanu cast sulodia namontovat rameno a namiesto dockingu robit berthing? Myslim ze ten mechanizmus je lahsi...

To od¾ahší hlavne automatiku modulov - nepotrebuješ ve¾mi presné koncové navedenie na spojenie blokov. Spojovacie mechanizmy budú musie by aj tak relatívne robustné - prenášajú sily medzi blokmi súlodia pri manévroch a zrých¾ovaní. Spojovacie adaptéry Dragonu a HTV hrešia na relatívne malú vlastnú hmotnos lodí a fakt, že ISS nedosahuje ve¾ké zrýchlenia. Navyše, rameno pre berthing tiež niečo váži (a nie málo)

Za úvahu (u dlhodobého programu letov k Mesiacu) stojí aj stála alebo \"polostála\" \"montážna stanica\" s nieko¾kými výkonnejšími manipulátormi, možnosou EVA a nejakým dlhším nosníkom - technikou berthingu by sa moduly postupne zachytili a zostavili pozdåž nosníku do definitívnej zostavy.
Znamená to jeden štart stanice (na celý program - životnos montážnej stanice by mohla presiahnu 5 rokov) a pri každej misii alebo skupine misií jeden štart \"montážnej posádky\" na stanicu. Pritom takáto \"montážna stanica\" by mohla plni aj iné účely.

Výhodu by som videl aj v tom, že sa tým ušetrí aj na vybavení potrebnom pre dlhší samostatný let postupne vypúšaných modulov - pri dokovaní na stanici môžu by napájané zo zdrojov stanice. Zároveò klesne časový tlak na vypustenie všetkých dielov zostavy, stále bude síce mimoriadne vysoký, ale oneskorenie štartu jednotlivého modulu o 24 hodín už nebude problém, ktorý by mohol vies k zmareniu celej expedície. [Upraveno 15.1.2013 Alchymista]

[quote]To od¾ahší hlavne automatiku modulov - nepotrebuješ ve¾mi presné koncové navedenie na spojenie blokov. Spojovacie mechanizmy budú musie by aj tak relatívne robustné - prenášajú sily medzi blokmi súlodia pri manévroch a zrých¾ovaní. Spojovacie adaptéry Dragonu a HTV hrešia na relatívne malú vlastnú hmotnos lodí a fakt, že ISS nedosahuje ve¾ké zrýchlenia. Navyše, rameno pre berthing tiež niečo váži (a nie málo)

Za úvahu (u dlhodobého programu letov k Mesiacu) stojí aj stála alebo \"polostála\" \"montážna stanica\" s nieko¾kými výkonnejšími manipulátormi, možnosou EVA a nejakým dlhším nosníkom - technikou berthingu by sa moduly postupne zachytili a zostavili pozdåž nosníku do definitívnej zostavy.
Znamená to jeden štart stanice (na celý program - životnos montážnej stanice by mohla presiahnu 5 rokov) a pri každej misii alebo skupine misií jeden štart \"montážnej posádky\" na stanicu. Pritom takáto \"montážna stanica\" by mohla plni aj iné účely.

Výhodu by som videl aj v tom, že sa tým ušetrí aj na vybavení potrebnom pre dlhší samostatný let postupne vypúšaných modulov - pri dokovaní na stanici môžu by napájané zo zdrojov stanice. Zároveò klesne časový tlak na vypustenie všetkých dielov zostavy, stále bude síce mimoriadne vysoký, ale oneskorenie štartu jednotlivého modulu o 24 hodín už nebude problém, ktorý by mohol vies k zmareniu celej expedície. [Upraveno 15.1.2013 Alchymista] [/quote]

... to zní jako popis ISS! ;)

možno...
Čína si to ale bude musie postavi vo vlasnej réžii a v trochu inej konfigurácii. ISS sa ma to príliš nehodí, číòanov tam len tak rýchlo nepustia - a s cie¾om montova moduly pre let na Mesiac už vôbec nie.
Ostatne, ani z h¾adiska bezpečnosti ISS by to nebol najlepší nápad.

myslim ze s takou stanicou pocitali aj rusi, aj posledny navrh od boeingu. Na stanici by sa podla nich doplnal palivom a servisoval znovupouzitelny lander. Takato montazno-vedecka stanica mi dava zmysel, na rozdiel od inych konceptov, kde som vzdy mal pocit ze je tam nacpata stanica len preto, aby tam bola :)

V roce 2013 se chystá Čína provést 20 startů do kosmu, roku 2012 tuším to bylo - 19. Tedy bude držet stále solidní tempo, druhé místo po Rusku. Jen tak dál chlapi, tam daleko na Východě !

http://en.ce.cn/National/stech/201301/17/t20130117_24034962.shtml

Čína plánuje vynést 20 těles, ne uskutečnit 20 startů.

startov maju naplanovanych 17, a prvy az v marci

edit:
imo, to bude max. 17, v idealnom pripade... vacsina tych startov totiz nema momentalne ani predbezne datumy, casto ani mesiac, v ktorom by sa mal start uskutocnit
[Edited on 19.1.2013 Agamemnon]

[quote]Tedy bude držet stále solidní tempo, druhé místo po Rusku.[/quote]Podle počtu plánovaných startů je třetí po Rusku (cca 30) a USA (cca 25).

Čína má dobrý záměr a to přivézt z Marsu vzorky horniny do roku 2030 zpět na Zem. Nevím, jaké jsou plány USA a Ruska v tomto směru v příštích 17 letech ,ale je jistě lepší moci se osobně \"pomazlit\" s kamenem z Marsu ve své laboratoři, než jenom zkoumat nějaké obrázky z Curiosity a číst chemické rozbory složení tamní půdy.

P.S. V tomto případě je opravdu :\"Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše\" !!! Holubem je ovšem míněn Curiosity !!

http://www.chinadaily.com.cn/china/2012-10/10/content_15808413.htm

TO : Jiří Hošek

USA by v r.2013 musely velmi výrazně navýšit počet startů asi ze 17 loni na 25 letos = + 50 %. Uvidíme. V USA stále ještě nejsou dořešeny závažné finanční potíže, které můžou do těchto plánů v kosmu promluvit. USA už překročily svůj povolený limit státního dluhu = 16 394 000 000 000 Dolarů a nyní žijí už jenom z peněz v penzijním fondu federálních zaměstnanců. Je to jakési provizorní, celkem ubohé a zoufalé řešení.

http://www.novinky.cz/ekonomika/285575-v-usa-hrozi-prasknuti-matky-vsech...

http://www.akcie.cz/odborne-clanky/107847-v-evrope-se-drasticky-skrtaji-...

To mi teda vôbec ako \"dobrý nápad\" nepripadá...

Ne všechny starty v USA jsou také finncovýny jen z veřejných peněz - část jsou plně komerčně finnacováný starty například telekomunikačních družic.

[quote]Ne všechny starty v USA jsou také finncovýny jen z veřejných peněz - část jsou plně komerčně finnacováný starty například telekomunikačních družic. [/quote]

velmi mala cast... americke nosice su tak drahe, ze na nich lietaju len vladne zakazky...
v podstate vynimkou moze byt len nejakych par startov f9 - nejake 2-3, zavisi asi od ses...
americki sukromni satelitni operatori (telekom) vyuzivaju zahranicne nosice, ktore su vyznamne lacnejsie (a to dokonca aj europsky tazky nosic ariane 5)

[quote]TO : Jiří Hošek

USA by v r.2013 musely velmi výrazně navýšit počet startů asi ze 17 loni[/quote]Loni jich bylo 13.

[quote]Čína má dobrý záměr a to přivézt z Marsu vzorky horniny do roku 2030 zpět na Zem. Nevím, jaké jsou plány USA a Ruska v tomto směru v příštích 17 letech[/quote]To je tím, že čtete jen čínské deníky.

- pocty startov usa:
usa uz mali roky aj s cca 30 startmi... oni na to maju vybavenie aj skusenosti... tych 25 startov nie je pre nich ziaden rekord ani nic nove... takze v pohode...

- navrat vzoriek z marsu:
je plan, kde to nasa urobi v 2024

NASA dokazala poslat na mars tonovy rover vybaveny chemickym labakom, co mi pride lepsi a hlavne realny \"vrabec v hrsti\", nez nejaky plan ciny na navrat vzorkov, hoci k marsu este neposlala ani sondu, nijaky lander, nic. Navratova misia je ten \"holub na streche\" ;)

Ovsem nie pre Jana, pre neho je cinsky zamer viac ako americka realita ;) Holt ideologia...

[quote] Ovsem nie pre Jana, pre neho je cinsky zamer viac ako americka realita ;) Holt ideologia... [/quote]

Že by se nakazil Davidovou logikou?

TO : agamemnon

Pokud by USA přivezly vzorky z Marsu roku 2024 a Čína 2028 , pak to znamená, že na USA - \"stáhla ztrátu\" - už jen na 4 roky. Třeba ve startu kosmonauta to bylo plných 41 let /Glenn = 1962, Čína = 2003/. Takže - \"dotahování\" - na celé čáře.

Roku 2011 poprvé Čína předstihla USA v počtu startů, roku 2012 podruhé, letos uvidíme. Zatím víme, že HDP Číny loni stoupl o 7,8 % na 8,26 bil. USD , USA měly HDP zhruba 15,8 bil. USD . Čína = 52 % HDP USA = přehoupla se poprvé přes polovinu HDP USA. To se bude dále zlepšovat a tak čínská kosmonautika bude dostávat stále větší penízky ze stále mohutnějšího HDP , USA zdá se budou muset naopak do budoucna výrazně šetřit, jinak nastanou vážné potíže.

http://www.space.com/14048-china-satellite-launch-breaks-rocket-record.html

http://www.space.com/11590-photos-china-space-station-tiangong-images.html

[quote][quote] Ovsem nie pre Jana, pre neho je cinsky zamer viac ako americka realita ;) Holt ideologia... [/quote]

Že by se nakazil Davidovou logikou? [/quote]

Ale tím že jí převrátil naruby.

a ci to nebude tym, ze cina teraz vypusta do kozmu vsetko to, co tam amici vypustili uz pred 20 rokmi... ked dohante, samozrejme mate vyssiu aktivitu. To sa netyka len kozmu...

Přesně tak USA má již svůj GPS dávno plně funkční a teď ho pouze jen výměnami družic udržuje v chodu.
Čína své vlastní GPS teprve buduje a proto je i více startů.

[quote]pak to znamená, že na USA - \"stáhla ztrátu\" - už jen na 4 roky. [/quote]
Ono to není, že by to nešlo u nich dříve - jen to nemá takovou prioritu.
Technologie již na to jsou - pouze start z Marsu nebyl NASA zatím otestován, zbytek již plně ano.
Proto to neznamená, že pokud Čína svůj záměr začne vážne realizovat tak NASA i na příkaz kongresu tento program uskuteční v dřívějším termínu.

Jedno klicove info, Cina system Beidou dokoncila a spustila ho pred tydnem. Uz tedy bezi.

[quote]Jedno klicove info, Cina system Beidou dokoncila a spustila ho pred tydnem. Uz tedy bezi.
[/quote]

Už se o tom zde diskutovalo - běží pouze nad určitým územím, nikoliv celosvětově jako GPS - prostě ještě není uplně dobudován.
Takže se stále jetště buduje.

Nejen, že se buduje a má omezenou využitelnost, ale jen kopíruje to co mají američané již desítky let.

Roku 2011 poprvé Čína předstihla USA v počtu startů, roku 2012 podruhé, letos uvidíme. Zatím víme, že HDP Číny loni stoupl o 7,8 % na 8,26 bil. USD , USA měly HDP zhruba 15,8 bil. USD . Čína = 52 % HDP USA = přehoupla se poprvé přes polovinu HDP USA. To se bude dále zlepšovat a tak čínská kosmonautika bude dostávat stále větší penízky ze stále mohutnějšího HDP , USA zdá se budou muset naopak do budoucna výrazně šetřit, jinak nastanou vážné potíže.

Dovoluji si lehce opravit údaj o čínském HDP. Uvedené číslo se týká srovnání podle tzv. směnných kurzů, což je srovnání dost neobjektivní, jelikož kromě diskutabilních kurzů samotných (viz např. neustálé diskuse o podhodnoceném kurzu čínské měny) nebere v potaz mezinárodní komparaci cenových hladin (když si podle stávajících směnných kurzů proměníte koruny za leva a pojedete do Bulharska a potom za stejný obnos Kč nakoupíte libry a pojedete do Británie, budete se divit, že v první zemi jste za magnáty a v druhé za žebráky). Z tohoto důvodu se častěji používá srovnání HDP/obyvatele podle parity kupních sil (PPS). Podle směrnic OSN jde o jednoznačně preferovanou metodiku mezinárodní komparace, a podle ní vychází čínský HDP za rok 2012 cca 11,5 bilionu USD. Americký HDP (jelikož je v dolarech jakožto národní měně) samozřejmě zůstává na Janem Balabánem uváděné sumě 15,8. bilionu.

[quote]kopirovanie je zaklad cinskeho hospodarstva ;) [/quote]

Yamato, Yamato, ach jo, ta tvoje zaslepená ideologie! KAŽDÝ kopíruje, dokud je to pro něj výhodné, a brání se kopírování, když to pro něj znamená ztrátu. USA kopírovaly v polovině 19. století od daleko rozvinutější Anglie a díky tomu rychle dohnaly odstup. Japonci kopírovali po většinu 20. století, čímž se dostali na tu technickou úroveò, která je zdobí až dosud. O tom ses nezmínil ani slovem (a možná to ani nechceš vidět), ale Číòanům takový přístup klidně vyčítáš jako jediným? Když přitom třeba USA kopírují pořád? Dokonce je to jeden z klíčových úkolů pro jejich Echelon.

Je výborné, když Čína buduje svůj už čtvrtý kosmodrom na mořském pobřeží na ostrově. Odpálené rakety pak poletí celou svou trasu nad oceánem a kusy kovu z nich odpadající za letu už nebudou strašit místní vesničany jako dosud - viz. odkaz. Pozor si však musí dát místní rybáři .

http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1317641/Villagers-stunned...

[quote]Je výborné, když Čína buduje svůj už čtvrtý kosmodrom na mořském pobřeží na ostrově. Odpálené rakety pak poletí celou svou trasu nad oceánem a kusy kovu z nich odpadající za letu už nebudou strašit místní vesničany jako dosud - viz. odkaz. Pozor si však musí dát místní rybáři [/quote] A tiež obyvatelia Filipín, hlavne ostrova Luzon, prípadne aj na Tchajwane...

Já bych viděl čínskou kosmonautiku z globálního hlediska jako prostředek k tomu, aby se Rusko konečně probudilo z letargie a mylné představy, že má spachtovánu \" na věčné časy\" druhou příčku v kosmonautice, jakmile Čína postaví suprnosič bude \" Ou Wej \".

[quote]Já bych viděl čínskou kosmonautiku z globálního hlediska jako prostředek k tomu, aby se Rusko konečně probudilo z letargie a mylné představy, že má spachtovánu \" na věčné časy\" druhou příčku v kosmonautice, jakmile Čína postaví suprnosič bude \" Ou Wej \". [/quote]
Ten, kdo postaví supernosič nad 100 tun (zatímco ostatní nikoliv) a zajistí pro něj náklad v objemu několik startů ročně, bude absolutní jednička, a to bude kdokoliv.

[quote]Ten, kdo postaví supernosič nad 100 tun (zatímco ostatní nikoliv) a zajistí pro něj náklad v objemu několik startů ročně, bude absolutní jednička, a to bude kdokoliv. [/quote]

Ono totiz to co se do toho nalozi muze byt nekolikrat drazsi nez samotna raketa.

Zajímavé záběry z výroby nosiče CZ-5 /stejná úroveò jako na Západě/ a také první úvahy o nosiči CZ- 9, který by mohl být po případném schválení vývoje hotov do roku 2025 a který by měl tah motorů /možná !/ - 5200 tun /Saturn-5 měl 3400 tun/. Doufejme, že stavba CZ- 9 bude v Číně opravdu schválena - mohl by to být skvělý nosič a důstojný nástupce kdysi famozního Saturnu -5 , Energia zdechla rychle na nedostatek peněz a Rakatoplán se nakonec ukázal 100 krát dražší nosič, než se počítalo původně v plánech. Když mohl kdysi vynikající Saturn- 5 postavit důstojník SS , proč by nemohli podobně vynikající nosič stejné třídy dnes postavit čínští komunisti ???

http://www.americaspace.com/?p=22881

Lidé se dnes celkem oprávněně dohadují, co je to za věc zavěšenou pod bombardérem H-6. Vypadá to nejspíše jako menší verze amerického kosmického robotického letounu X - 37 B. Bylo by výborné, kdyby Čína také špiclovala USA z kosmu těmito chytrými věcičkami, nikoho by to nebolelo a všichni by mohli být spokojeni.

http://www.space.com/18410-china-space-plane-project-mystery.html

[quote]první úvahy o nosiči CZ- 9
http://www.americaspace.com/?p=22881 [/quote]
Tento odkaz na nosič CZ-9 dal xChaos už před půl rokem (19.7.2012) v tématu Čína - nosič CZ-5. Nevím o žádném pokroku od té doby.

[quote]... Doufejme, že stavba CZ- 9 bude v Číně opravdu schválena - mohl by to být skvělý nosič ...
... Bylo by výborné, kdyby Čína také špiclovala USA z kosmu těmito chytrými věcičkami, nikoho by to nebolelo a všichni by mohli být spokojeni. [/quote]

Pane Balabán,
nechtěl jsem se vyjadřovat tímto způsobem, ale už mi to nedá: Vaše příspěvky jsou tak naivně neobjektivní a jednostranně pročínské, že i malé dítě to nebaví číst. Připomínáte mi člověka, který je rád že mu hoří vlastní dům a raději chválí nové tapety u sousedů.

Ve výsledku své milované Číně, její reputaci a svojí hodnověrnosti velmi škodíte. Zkuste se o tom zamyslet ...

TO : friendly

Každé malé dítě školou povinné dnes jasně vidí, že žijeme ve velké době, době, kdy 100 let trvající světová politická a ekonomická dominance USA jasně končí, končí kvůli Číně. A probíhá to rychle, zbývá asi tolik let, kolik stačí dítěti na absolvování 9 roků základní školy. Vás snad nefascinuje to, že se Čína za 30 let proměnila tak neuvěřitelným způsobem, jaký dosud světové dějiny nikdy nezaznamenaly ???

Před 30 lety tam bylo 70 % negramotných, panovaly tam hladomory, kdo měl jízdní kolo, byl považován za bohatého, ...atd, atd. Dnes Čína soupeří s USA o nejvýkonnější superpočítač, prodává se tam víc nových osobních aut, než v USA , z toho 1 000 000 kusů Porsche, Audi, BMW a Mercedes, Čína je největším světovým trhem smartphonů a největším výrobcem a exportérem prakticky všeho, vyvíjí vlastní nosič CZ-5 o nosnosti 25 tun, uvažuje o nosiči na 130 tun, má 4 kosmodromy , nejdelší sí rychlých železnic pro jízdu nad 300 km/h, do 3 let bude mít Peking největší letiště světa , co do počtu odbavených osob, čínské přístavy jsou největší na světě už dávno, čínští turisté v Evropě utratí za den na osobu více jak turisté z USA nebo Japonska,....

P.S. Nevím, co máte proti mému názoru :\"Pokud bude CZ-9 opravdu schválena, tak by to mohl být skvělý nosič.\" Vás snad nová raketa o startovacím tahu 5000 tun !!! nezajímá ??? Po ekonomickém fiasku raketoplánu, který při startovací váze asi 2000 tun vynášel maximálně 30 tun nákladu = asi jako Proton a krátkém životě nadějné Energie by to mohl být zajímavý program, na který tady všichni čekáme.

Škodit někomu tím, že vypočítávám jeho zřejmé jasné a nezpochybnitelné úspěchy ??? Představte si, že vaše dítě bude tak geniální, že absolvuje vysokou šolu s červeným diplomem va svých 14 letech - to je dnes příklad Číny. Nebudete o tom úspěchu svého dítěte všude breptat ?? To by jste byl divný rodič ! To já bych se chlubil.

- x-37 nie je spionazna lod...
- oni sa uz teraz vsetci sleduju z vesmiru... na to nepotrebuju takuto lod, ani x-37, ani nic podobne...
- testy tej lode su inak fajn vec

btw...
je uplne nezmyselne vypisovat na kosmo fore, kto kolko aut nakupi, alebo kolko utrati na dovolenkach v europe... predpokladam, ze ste natolko inteligentny, ze si to uvedomujete, a tieto nezmysly vypisujete naschval, aby ste vytocili ludi... ak nie, tak to je problem...
ale kazdopadne by ste sa mohli prestat spravat ako male decko a prestat tieto nezmysly pisat... stale sme na fore o kozmonautike... nie o politike, ani o turistike, ani o autach... vy v kazdom prispevku, ktory tu napisete, zavediete nejaky off-topic nezmysel, ktory neprinasa absolutne vobec nic do diskusie... je to skutocne otravne a nemiestne...
[Edited on 24.1.2013 Agamemnon]

ale lide v cine se z toho urcite tesi ;)

Pages