....co vaše nadšení????

Primary tabs

Daniel Lazecký:
Nějak se mi tady vytratil váš zájem o X-prize po česku.
Vše se přehnalo na těchto stránkách jako veliká vlna a najednou nastalo ticho a mrtvo. Pracuje ještě někdo na tomto úkolu alespon na oko ?
Aleši došel ti mů příspěvek k mému návrhu ????

Já jsem jim navrhoval, aby se udělal nějaký X-price demonstrator, zpočátku klidně i jako malý model na RC, vystupovalo se s ním na soutěžích , leteckých dnech, kde by byla příležitost sehnat sponzory.
Bohužel tsunami vlna nadšeni pro pikosatelit spláchla můj příspěvek bez sebemenší odezvy :).

Myslím, že zájem o X-Prize po česku přešel z fáze nadšení do realismu. Teď už vydrží jen ti nejsilnější.

V úvahách jsme odhadli že:
- cíl je splnitelný, ale nebezpečí vysoké a rozpočet mnohamilionový (tedy nic moc pro amatéry)
- problémy jsou různorodé a značné a přitom přínos je nejasný a nejistý (proto se do toho každý nehrne)
- klasické návrhy jsou reálnější, ale méně přínosné (vrcholem je asi projekt SpaceShipOne/WhiteKnight)
- opravdu radikální jsou jen návrhy M.Váni a Traviče (snad na nich pokračují)
- nemá zřejmě smysl to dále teoreticky pitvat a na praxi nemáme mecenáše (musel by být velmi bohatý a velmi nadšený)

Osobně to už budu spíš jen sledovat, pokud mě nenapadne něco geniálního :-)

P.S.: Tvoje texty mi, Dane, došly, ale ke zpracování se dostanu vždy jen o víkendu. S rozborem stratelitu stále počítám, ale zatím mám málo informací (a času).

P.S.2: Pokud Hawk chce postavit model, tak a ho postaví. Mezi čtenáři asi nebyl žádný zkušený modelář.

Asi tak. X-Prize je skutecne hodne velke sousto.

Ale pravda je, ze jen tak z hecu jsem si asi pred mesicem vydlabal malicky polystyrenovy modylek vztlakoveho telesa trochu podobneho HL-20 nebo X-38...letove vlastnosti by se daly oznacit jako \"stabilizovany pad\" ;)

Myslím si ,že postavit model nebude problém a s největšé pravděpodobností bude i fungovat. Myslím si však ,že vše bude sloužit jako demonstravce toho jak by naše návrhy mohly fungovat a vypadat-tady skutečně z finančních důvodů asi i vše skončí. Nicméně já pokračuji dál,ikdyž jsem na všechno sám a mí kolegové mlčí a mlčí.....
Nevzdávám se jen tak lacino a jsem zvyklý ve věci udělat maximum co mi mé možnosti a schopnosti dovolí!
Daniel

Projekt \"Slunečnice\" samozřejmě pokračuje. Po loòském jednání na ÚCL je nyní jasné že testování větších modelů na území ČR ve výškách nad 3000 metrů nepřichází v úvahu. V ČR je to možné jen do této výšky.
V únoru jsem navštívil Jižní Ameriku a jednal s některými tamními kosmickými organizacemi. Vypadá to slibně.
Jinak projekt je zatím v začátcích. Asi největší změnou proti původnímu popisu projektu je, že zřejmě dojde k upuštění od použití elektromagnetických motorů u rotojeřábu a nahradí je motory elektrostatické. Ty umožòují přímou přeměnu vysokého napětí na rotační pohyb rotoru motoru, mají vyšší výkon při stejné hmotnosti a nevydávají téměř žádné odpadní teplo.
Zatím výsledky nestojí za to aby se to dávalo na web, ale počítám že v průběhu letošního roku k tomu určitě dojde.

x prize je asi naozaj velke susto, ale vymysliet a vyrobit nosnu raketu pre pikodruzice a tie slnecne plachetnice by predsa nemohol byt neprekonatelny problem, nie? ja by som do toho siel hned

Ahoj,
ja na tom pracujem...Predbežná téma mojej disertačnej práce bude:
\"Self-consumable hybrid rocket motor\"
Ináč, prečo nespoji tie dve veci - mini-nosná raketa a X-prize...?
Obidve môžu ma rovnaký prvý stupen...

[quote]x prize je asi naozaj velke susto, ale vymysliet a vyrobit nosnu raketu pre pikodruzice a tie slnecne plachetnice by predsa nemohol byt neprekonatelny problem, nie? ja by som do toho siel hned [/quote]

Ve skutečnosti nosiče X-prize třídy mají přesně správnou velikost aby je šlo použít jako první stupně pro dvojstupòové nosiče nanosatelitů (pokuď mají nanosatelity hmotnost řádově kilogramy). Co jsou to pikosatelity ? Jednočipové družice ? ;-)

[quote]Projekt \"Slunečnice\" samozřejmě pokračuje. Po loòském jednání na ÚCL je nyní jasné že testování větších modelů na území ČR ve výškách nad 3000 metrů nepřichází v úvahu. V ČR je to možné jen do této výšky.
V únoru jsem navštívil Jižní Ameriku a jednal s některými tamními kosmickými organizacemi. Vypadá to slibně.
[/quote]

Tohle je poměrně přesně to, co jsem čekal: střední Evropa je pro kosmické lety zabitá obecně, a pro amatérské zvláště. Alespoò zatím, ve vzdálenější budoucnosti a po demonstraci nějakých pozitivní výsledků si samozřejmě \"startovní okna\" představit dokážu.

Jižní Amerika vypadá zajímavě, ale negativním faktorem pro nás chudé středoevropany jsou vysoké cestovní výdaje (letenka, případně zaocenská námořní doprava komponent).

Vzhledem k nestabilitě na blízkém východě není ale bohužel zvl᚝ levná ani doprava do Indie, navíc není jasné, zda má jinak výhodně položená Indie zájem o jiné než vlastní starty.

Již delší čas propaguju myšlenku startů z mezinárodních vod a přes mezinárodní vzdušný prostor. Pro středoevropské kosmické dobrodružství se mi to jeví jako nejméně nákladná varianta. V úvahu připadá buď Atlantik (spíše poblíž břehů Jižní Ameriky, s přeletem Afriky) nebo Indický oceán poblíž břehů Afriky.

Pokud se na to podíváte s čistě praktického hlediska, tak nákup jedné vyřazené nákladní lodi a jednoho dalšího doprovodného plavidla je zdaleka nejmenší investicí do kosmodromu, jakou si lze představit a navíc nákladní lodě automaticky zahrnují infrastrukturu pro manipulaci s několikatunovými objekty (jeřáby..). Umístit vyklápěcí startovací rampu pro několikatunové nosné rakety např. na příď nákladní lodi, kterou během startu posádka dočasně opustí mi přijde ekonomicky i inženýrsky velice málo náročné. Navíc to zvyšuje potenciální množství zájemců o takto pojatou \"kosmickou turistiku\" - sice se nezůčastníte přímo letu do kosmu, ale zato zažijete zaoceánskou plavbu k rovníku a uvidíte start rakety z bezprostřední blízkosti (z doprovodného plavidla)

Samozřejmě, tady odbíhám směrem ke konvenčnějšímu pojetí startů do kosmu - vím že Slunečnice stoupá kolmo vzhůru, a Rotojeřáb navíc potřebuje vysoké napětí - takže tam jde asi o něco jiného, než u raket...

Podle mě nám ve střední Evropě nezbývá nic jiného, než se pokusit o \"garážovou kosmonautiku\" - pokud se teda neomezíme na nákup nosné kapacity existujících komerčních nosičů, což mě osobně přijde daleko realističtější...

Proc se neda testovat ve vetsi vysce nez 3000m? Neslo by pozadat o spolupraci armadu? Ja vim ,ze amateri maji letat kolem 500m, vojaci do 3000m a nad nimi letaji civilni letadla. Ale meli by byt oblasti kde civilni letadla neletaji - vojenske prostory a strelnice. Nebo se pletu?

[quote]Projekt \"Slunečnice\" samozřejmě pokračuje. Po loòském jednání na ÚCL je nyní jasné že testování větších modelů na území ČR ve výškách nad 3000 metrů nepřichází v úvahu. V ČR je to možné jen do této výšky.
V únoru jsem navštívil Jižní Ameriku a jednal s některými tamními kosmickými organizacemi. Vypadá to slibně.
Jinak projekt je zatím v začátcích. Asi největší změnou proti původnímu popisu projektu je, že zřejmě dojde k upuštění od použití elektromagnetických motorů u rotojeřábu a nahradí je motory elektrostatické. Ty umožòují přímou přeměnu vysokého napětí na rotační pohyb rotoru motoru, mají vyšší výkon při stejné hmotnosti a nevydávají téměř žádné odpadní teplo.
Zatím výsledky nestojí za to aby se to dávalo na web, ale počítám že v průběhu letošního roku k tomu určitě dojde. [/quote]

tiez myslim zeby to nejako slo vyriesit. maximum otestovat na zemi, do 3km, a potom nejake bezletove zony... nema niekto znameho na ministerstve obrany? :)

este dodam, ze za 3 roky bude 50te vyrocie sputnika, bolo by pekne keby to stredna europa oslavila vypustenim amaterskej druzice..

[quote]Proc se neda testovat ve vetsi vysce nez 3000m?
[quote]

Měl jsem na mysli testování \"rotojeřábu\". Do zhruba 3000m amatéři většinou mohou, takže do této výšky bude dobré otestovat maximum možného.
Pro větší výšky by bylo potřeba pokračovat pod hlavičkou někoho kdo pro ně má povolení. V úvahu přichází např. armáda, nebo např. VÚT Brno-letecký ústav fakulty strojního inženýrství - ten má údajně od VZLÚ povolení pro všechny letové hladiny včetně kosmu.
Jenomže v případě rotojeřábu lze těžko riskovat pád kilometry dlouhého lanka pod vysokým napětím do obydlených oblastí, takže si myslím že bude jednodušší a levnější přestěhovat pokusy po čase na jiné místo na Zemi. Existují lokality na Zemi pro daný účel mnohem vhodnější než ČR, kde např. ve velkých výškách trvale vane mnohem slabší vítr.

Hlavní problém rotojeřábu vidím v tom, že pro velké výšky musí být velmi rozměrný a lehký, což se vůbec nehodí pro přízemní vrstvy atmosféry (poryvy větru). Vývoj takového systému bude extrémně drahý a dovoluji si tvrdit že v podmínkách ČR nerealizovatelný, hlavně z toho důvodu, že nemáme odborníky se zkušenostmi s vrtulníky (podívejte se jak dopadlo Bongo ing. Námisòáka a kolik stálo).