Vojenské rakety x kosmické nosiče

Primary tabs

Hawk:
Jak je velké technologické a technické dělítko mezi kosmickou raketou středního doletu s dosahem cca 2000km a kosmickou raketou schopnou vynést na nízkou oběžnou dráhu satelit?
Napadlo mě to po přečtení dnešního článku:
[url]http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=244860 [/url],
kdy by se Pakistán mohl stát dalším členem \"plnohodnotného\" kosmického klubu - vlastní kosmodrom+vlastní raketa. Už třeba z důvodu prestižního přetahování z Indií.

Oprava:
[quote]kosmickou raketou středního doletu s dosahem cca 2000km [/quote]
Ne kosmickou, ale vojenskou.

Rozdil muze byt skutecne maly. Vse zavisi na hmote satelitu a poctu stupnu. Prvy americky satelit byl vypusten Von Braunem v podstate pouzitim jeho vojenske rakety Redstone (primy naslednik V2) , jejiz jmenovity dolet s bojovou hlavici byl jen 325 km. K ni byly pridany dalsi 3 uplne stejne stupne Sergeant na TPH, kazdy o hmote pouhych 42 kg (prazdna hmota 21kg), dobe horeni 6 sec, celek nazvan Jupiter C a dokazala dopravit na obeznou drahu satelit o hmote nekolika kg jako odpoved na Sputnik 1 vypusteny raketou R7. Tyto dve rakety byly opravdu neporovnatelne, presto propagacni dopad vypusteni satelitu byl podobny. Tedy proc ne Pakistan nebo Indie, maji k tomu vse potrebne. Myslim, ze i Israel jiz vypustil satelit (dokonce zapadnim smerem) nejakou raketou odvozenou od vojenske rakety.

Hlavní rozdíl je v přidání výkonného stupně místo bojové hlavice, problémem je současná nízká hmotnost jaderných hlavic a řídícího systému. To vede k tomu, že je hmotnost UZ nízká (desítky kg), což sice nevadí propagačnímu letu, ale pro smysluplný kosmický program je to málo. Dalším problémem jsou místa dopadu druhého stupně v cizích zemích, Pákistán na rozdíl od Indie nemá dobrý střelecký sektor a musel by platit za úklid a škody způsobené dopady vyhořelých stupòů. Považuji ale za téměř jisté, že Pákistán už vyvíjí vlastní kosmickou raketu, byl by totiž prvním Islámským státem, který to dokáže.

Samozřejmě balistické střely nestrategické nejsou na vypuštění do vesmíru uzpůsobené. Jejich pláště jsou tenké, neutěsněné a nekvalitní. Její konstrukce by podstupovala větší G než standartně. Je to dáno potřebou relativně malé výšky(do 100km), které musí dosáhnout. Avšak rozdíl mezi strategickou balistickou raketou a kosmickým nosčim již ve vlastní konstrukci není velký rozdíl. Mnohé jsou vícestupòové a rusové již několikrát použili balistickou raketu z ponorky k vynesení zátěže. Nosnost byla tuším asi 400kg. Což je dostatečné. Hlavní však je, že Rusové s tímto způsobem vypouštění koketovali z důvodu nutnosti recyklace raket. Prostě měli nápad, že ve 2/3 životnosti střely změní zbraò na nosič. Bohužel se to nějak zaseklo. Takže se v této oblasti nic neděje:-(

Quote: .. balistické střely nestrategické nejsou na vypuštění do vesmíru uzpůsobené. Jejich pláště jsou tenké, neutěsněné a nekvalitní.
__________________________________________________________________

Prakticky vsechny jednostupnove nestrategicke rakety (rakety stredniho doletu) se cela desetileti ve velkych poctech pouzivaly jako prvy stupen pro vynaseni kosmickych objektu (dolet uvaden s bojovou hlavici):

USA: REDSTONE :dolet 350km, THOR: dolet 2400 km, JUPITER: dolet 3000 km. Celkem vypusteno mnoho desitek satelitu.
SSSR/Rusko: SS-4 (SANDAL): dolet 2200 km, SS-5 (SKEAN): dolet 3500 km. Tvorily prve stupne ruznych versi raket KOSMOS. Vypusteno minimalne 400 satelitu.
CINA: DF-3: Dolet cca 3000 km, tvorila prvy stupen kosmicke rakety CSL1 (CZ-I) LONG MARCH. Vypusteno mnoho satelitu.

Plaste vsech techto raket tvori nadrze PHM a nemohou byt netesne nebo nekvalitni. Vsechny nadrze byly z duvodu opperacni pouzitelnosti samonosne, to je udrzely tvar pri manipulaci a preprave bez pohonych hmot a bez vnitrniho pretlaku. To nelze na pr. rici o prve US strategicke rakete ATLAS. Ta byla ani ne 1 ½ stupnova (dohazovala jen 2 motory bez nadrzi) a aby vubec byla schopna strategickeho doletu, mela tak slabe nadrze, ze musely byt bez paliva trvale tlakovane, aby se nezbortily.

Co se tyce G , pri startu takova kosmicka raketa muze mit a vetsinou ma mensi G nez puvodni balisticka raketa, nebot dalsi stupne mohou byt i tezsi nez puvodni bojova hlavice. Axialni zatizeni nadrzi je tedy zhruba stejne.
I v budoucnu novi clenove kosmickeho klubu nejspise pouziji rakety stredniho doletu (pokud je maji) jako zaklad kosmickych nosicu.

K Putinově prohlášení existuje teorie, že opravdu nekecal o raketě s jaderným pohonem.

https://aftershock.news/?q=node%2F450321&full

Podle článku a jiných informací zřejmě jde o reálný projekt, použitelný jak ve vojenské sféře, tak v kosmických letech. Ve vojenské sféře jde o manévrující stupeò s bojovou hlavicí, který bude vyveden na LEO pomocí chemických stupòů. LEO dráha je oproti balistické (jejíž vrchol je mnohem vyšší) výhodná z hlediska dosahu radiolokátorů protivníka. Na LEO takový objekt může dlouho (i více obletů) manévrovat, být naváděn na cíl z různých směrů a navíc má i čas na případný abort, na což u balistických raket není čas.

Nedávno se již také psalo o námořním torpédu s jaderným pohonem, což by byla miniaturní jaderná ponorka, tedy pohon ne reaktivní silou, ale klasickým lodním šroubem. Uvádí se rychlost 100 km/hod a hloubka až 1000 m.

V kosmických letech je princip jaderného pohonu s Isp cca 20 x vyšším než mají chemická paliva výhodný při letech k planetám. Problém je, že by se nakonec dostaly radioaktivní prvky do vesmírného prostoru. Takový malý reaktor s výrobou elektřiny by byl výhodný i pro zásobování el. proudem případnou vědeckou základnu na Marsu.

V kosmických letech je princip jaderného pohonu s Isp cca 20 x vyšším než mají chemická paliva výhodný při letech k planetám. Problém je, že by se nakonec dostaly radioaktivní prvky do vesmírného prostoru. [/quote]
Přiznám se, že tenhle bursíkovskostropnickoekoteroristický přístup, ve vyspělých zemích naprosto běžný, nechápu. Za prvé, copak ve vesmíru radioaktivní prvky nejsou? A za druhé, pokud už má někdo takovou fobii z radioaktivních prvků, neměl by být naopak rád, že ze Země vypadnou někam do vesmíru?

Hypersonické zbraně nepochybně vyvíjí více států, především USA, Rusko a Čína.
Daleko zajímavější jsou však informace o jaderném pohonu raket, hlavně s ohledem na meziplanetární lety . Jde hlavně o podstatné urychlení přeletových časů a možnost jednou náplní přeletového (ne přistávacího) stupně zajistit přelet z oblasti Měsíce do oblasti Marsu i zpět. Také bude možno využít těchto reaktorů jako zdroj energie např. na Marsu.
Jaderné zdroje elektřiny na bázi rychlých neutronů mají velkou výhodu, že tyto neutrony dokážou štěpit i Uran 238, kterého jsou obrovské zásoby, ale také působí jako „množivé“ – rozpadem vzniká Plutonium 239 štěpitelné i v klasických reaktorech.
Takové reaktory jako zdroj energie a rovněž reaktivní motory z nich odvozené mají velkou perspektivu v kosmonautice, ale i vojenské technice. U vojenského využití jde především o dlouhodobé manévrování na dráze, ale také o malý, ale výkonný zdroj energie pro laserové zbraně, zatím vyvíjené spíše pro kratší vzdálenosti – proti křídlovým raketám a dronům.
V současné kosmonautice bude zajímavé sledovat, zda systém letu k Marsu čistě chemickým pohonem, jako je projekt BFR/BFS od SpX najde uplatnění.

[quote]K Putinově prohlášení existuje teorie, že opravdu nekecal o raketě s jaderným pohonem.

https://aftershock.news/?q=node%2F450321&full [/quote]

rustinou nevladnem, tak ma to jadrovy pohon alebo nema? A je to balisticka raketa, alebo to lieta v atmosfere?

Reaktor - turbína - el. generátor - plazmový motor.

V Putinově projevu i v dalších článcích je nutno rozlišovat různé věci:

1/ Torpédo s reaktivním pohonem: jde v podstatě o malou jadernou ponorku, ale s reaktorem na rychlých neutronech , který přes tepelný výměník pohání turbínu a ta přes reduktor lodní šroub.

2/ Balistická raketa Sarmat, jako nástupce R-36 Voevoda. Jde o klasickou 2- stupòovou raketu ( kupodivu znovu na tekutá paliva), která může letět k cíli různým směrem a má možnost nést více hlavic.
Ty mohou tvořit buď klasické balistické hlavice s konečným naváděním na cíl nebo hlavice hypersonické (bylo ukázáno v presentaci) které raketa navede níže do vrchních vrstvách atmosféry a opět manévrují. Teoreticky by taková raketa mohla vynést na LEO nebo i značně pod LEO stupeò s jaderným reaktivním motorem, který by delší dobu i po několik obletů mohl manévrovat a nakonec navedl k cíli jednu nebo více hlavic.

3/ Hypersonické křižující střely Kinžal vypouštěné z letounu MIG-31 , které mají rychlost až Mach 20 a dolet 2000 km.
Zřejmě především proti velkým námořním cílům.

4/ Jaderný kosmický motor vyvinutý Rosatomom a Roskosmosem pro pohon kosmických objektů. Tento motor bude založen na reaktoru na rychlých neutronech (viz bod1.) o el. výkonu cca 1 MW a jeho letové zkoušky mají začít v říjnu 2018. Následně u vedu překlad odstavce z článku:
„Horký plyn od reaktoru (asi přes výměník) pohání turbínu, ta pohání elektro-generátor a kompresor, který zajišuje v uzavřeném cyklu cirkulace pracovního média. Generátor vyrábí elektřinu pro plazmový motor, se specifickým impulsem cca 20 x vyšším než u chemických motorů. Jaderný energoblok pracuje na uzavřeném systému, proto radioaktivní prvky se nedostanou do okolní sféry. Hmota a rozměry základních elementů jaderné silové konstrukce umožòuje jejich umístění v hlavicích raket Proton a Angara.“

V článku se nepíše jaké médium bude tvořit hlavní reaktivní sílu, ani jaký bude tah motoru. Radiační ochranu budou tvořit kromě sloučenin vodíku také kompozitní, bor obsahujících materiály,

V jiném článku se uvádí , že tepelný výkon reaktoru bude cca 4MW, konečný elektrický 1 Mw. Tepelným výměnným médiem budou páry sodíku a směs hélia a xenonu. Vlastní reaktivní motor bude iontový (plazmový).
Takové raketové motory najdou využití na drahách od LEO k Měsíci a pak na drahách k planetám (např. k Marsu), a už z LEO nebo od Měsíce.

[Upraveno 04.3.2018 PinkasJ]

[quote][quote]K Putinově prohlášení existuje teorie, že opravdu nekecal o raketě s jaderným pohonem.

https://aftershock.news/?q=node%2F450321&full [/quote]

rustinou nevladnem, tak ma to jadrovy pohon alebo nema? A je to balisticka raketa, alebo to lieta v atmosfere? [/quote]

"Věc" v odkazovaném článku je jaderná, ale [b]nemá žádnou souvislost s Putinem ani s raketami[/b]. Jde o jaderný kosmický tahač megawattové třídy (jaderný reaktor s uzavřeným cyklem který pohání turbínu která točí generátorem, a vyrobená elektřina pohání plazmový motor s vysokým specifickým impulsem). To je dávno známá věc (na ruské wiki má dlouhé heslo Ядерная энергодвигательная установка мегаваттного класса ) , už pár let financovaná z rozpočtu Roskosmosu. Koncem letoška by ho měli smontovat (podle plánu - takže nejdříve za rok na jaře).

Putin mluvil o něčem úplně jiném - že narvali jaderný pohon do křídlaté rakety s plochou dráhou letu (typu amerického Tomahawku nebo ruské Ch-101 /vypouštěná strateg. bombardéry, letí ve výšce 30 až 6000 m, dolet 5-5,5 tisíc km https://cs.wikipedia.org/wiki/Ch-101/) čímž [i]desetkrát[/i] zvětšili její dolet (to jest na nějakých 50 000 km). Dále řekl, že roku 2017 provedli zkušební odpálení střely a její jaderný motor fungoval na plný tah.

Navíc ještě prohlásil, že mají rozpracované bezpilotní ponorky neboli podmořské drony, které vychválil (nízká hlučnost, jaderná výzbroj, do velkých hloubek atd..) a hodlají je vybavit jaderným pohonem (výkon vyšší než u "normálních" jaderných ponorek, ale objem 100x menší) který v prosinci 2017 dokončil plný cyklus zkoušek.

edit: Obojí se do vojsk dostane v nějakém rozumném počtu až tak za desetiletí, takže čas na zahájení 3. světové války s nějakou šancí na výhru ještě máme. Ale optimální dobu propásl ten washingtonský mulat a jeho aliterární předchůdce. [Upraveno 04.3.2018 novák]

tak pan Pinkas ma ukludnil, ze sa este uplne nezblaznili, naco pan novak potvrdil, ze su to sialenci :(

yamato: v roce 2001 se spekulovalo, jak Rusko zareaguje na vypovězení smlouvy ABM(Sovětsko-americká smlouva o omezení systémů protiraketové obrany“ a tohle je jak se zdá výsledek...

Dá se o tom říct, že je to tak nějak v rozmezí očekávaného. Probíralo se totiž několik možností a Rusko nezvolilo nějaké masivní posilování balistických raket(bylo by to příliš drahé a asi příliš okatě agresivní), jen jejich vylepšení o hypersonické manévrující hlavice a k tomu přidali dva prvky, které obcházejí antirakety.

Pozitivní na tom je, že alespoò nějaký výstup- tedy onen jaderný reaktor- míří do civilní a hlavně kosmické sféry... Dá se říct, že je to o dost pozitivnější, než bych čekal.

yamato - jeden ruský generálny konštruktér v cykle "udarnaja sila" svojho času povedal zhruba toto:
[quote]Balistické rakety s jadrovými bojovými blokmi plnia svoju hlavnú bojovú úlohu tým, že ostávajú pripravené vo svojich podzemných šachtách. V momente, keď musia svoje šachty opusti, už svoju hlavnú bojovú úlohu nesplnili - a nepriate¾ neuveril v ich strašnú silu a účinnos.[/quote]

[quote]Pozitivní na tom je, že alespoò nějaký výstup- tedy onen jaderný reaktor- míří do civilní a hlavně kosmické sféry... Dá se říct, že je to o dost pozitivnější, než bych čekal. [/quote] Ko¾ko by asi mohol ma výkon a hmotnos?
Predpokladajme, že hmotnostne nahradí prúdový motor a palivo - to je u ruských Ch-101 oficiálne 1250kg paliva a 82-85kg motor TRDD-50. Dolet je 5500km pri rychlosti 200 až 250m/s, teda 27500-22000 sekúnd letu (6-7,5 hodiny letu).
Energetický obsah leteckého paliva je okolo 43MJ/kg (alebo 11,95 kWh/kg), takže z množstva paliva a doby letu dostaneme tepelný výkon [u]prúdového motoru[/u] 1,95-2,44MW (ah je uvádzaný 450kgs ~4,5kN).
Takže hmotnos reaktoru môžeme odhadnú na menej ako 1,25 tony a maximálny tepelný výkon na viac ako 2,5MW.

Ohladom toho "sialenci" som ani tak nenarazal na fakt, ze rusko pomaly kazdy rok predstavuje nove utocne jadrove zbrane (udajne ako reakciu na americke zbrane obranne, ktore navyse ani moc nefunguju...)

Ide mi skor o pouzivanie jadrovych motorov v atmosfere. Ak su skutocne, tak rusky pristup k ochrane planety je zavrhnutiahodny. Tymto sposobom si ten respekt skutocne nevynutia, skor naopak - idu presne opacnym smerom ako vsetky ostatne vyspele staty sveta.

Není to tak dlouho, co se objevila informace o zaregistrování slabšího radioktivního znečištění ovzduší, které údajně pocházelo z Ruska, ovšem ti jakoukoliv nehodu jaderného zařízení na svém území popřeli. Nemohlo toto pocházet z případného testu tohoto zařízení...?

[quote]
Ide mi skor o pouzivanie jadrovych motorov v atmosfere. Ak su skutocne, tak rusky pristup k ochrane planety je zavrhnutiahodny. [/quote]Tak v případě požití jaderných zbraní je už celkem jedno, jaký motor a z jaké země ho pohání a přístup k ochraně planety je už jen zelená fráze. :) [Upraveno 04.3.2018 milantos]

[quote]
Ide mi skor o pouzivanie jadrovych motorov v atmosfere. Ak su skutocne, tak rusky pristup k ochrane planety je zavrhnutiahodny. Tymto sposobom si ten respekt skutocne nevynutia, skor naopak - idu presne opacnym smerom ako vsetky ostatne vyspele staty sveta. [/quote]
Ten reaktor by měl mít normálně uzavřený cyklus(vypadá to, že je víceméně shodný s reaktorem pro bezosádkové ponorky, pro napájení podmořských výzvědných bójí a také s tím kosmickým)takže do exploze bojové hlavice(nebo sestřelení, samozřejmě)by to nemělo mít nějaké radioaktivní výstupy...

Zajímal by mne tah takového nukleárního iontového motoru. V 60-tých letech se v SSSR vyvíjely nukleární motory s vodíkovým palivem od tahu cca 2 tuny ( RD 600), po RD 0410,tah cca 3,5 tuny (jediný testovaný motor v letu, r. 1985) , až po motory určené pro raketu N1, které měly mít tah od 18 do 40 tun. Koroljev byl však příznivcem nukleárního iontového motoru a tak vývoj těchto motorů s přímým ohřevem média pro N1 zastavil.

RD 0410 měl mít při tahu 3,5 tuny, prázdnou hmotu 2000 kg. U nového motoru na rychlých neutronech pracujícím na iontovém principu by takový poměr tahu a hmoty byl asi nedosažitelný, nebo mají malou , cca 25% tepelně – elektrickou účinnost. Jelikož motor má být vynášen i Angarou – LEO nosnost cca 23 tun a s motorem asi bude spojen nějaké užitečný náklad, odhadoval bych tah takového motoru max. na několik málo tun, možná jen stovky kg.
Jsou to motory určené od LEO dále.

http://www.astronautix.com/r/rd-0410.html
http://www.astronautix.com/r/rd-600.html

[quote][quote]
Ide mi skor o pouzivanie jadrovych motorov v atmosfere. Ak su skutocne, tak rusky pristup k ochrane planety je zavrhnutiahodny. Tymto sposobom si ten respekt skutocne nevynutia, skor naopak - idu presne opacnym smerom ako vsetky ostatne vyspele staty sveta. [/quote]
Ten reaktor by měl mít normálně uzavřený cyklus(vypadá to, že je víceméně shodný s reaktorem pro bezosádkové ponorky, pro napájení podmořských výzvědných bójí a také s tím kosmickým)takže do exploze bojové hlavice(nebo sestřelení, samozřejmě)by to nemělo mít nějaké radioaktivní výstupy... [/quote]

To je dost velká blbost, při těchto rozměrech a váze nemá téměř žádné stínění proti radiaci - takže samotný pobyt v blízkosti této střely je nebezpečný - co na to obsluha? Zajímalo by mně, jestli to myslí vážně - IMHO je jakýkoliv jaderný motor v atmosféře totální kravina. Každopádně USA můžou zůstat v klidu. Tyhle zbraně, až (pokud) jednou budou vyvinuty, stejně nezmění nic na celkové situaci - útok na US flotilu nebo přístav je válečný akt = MAD. Pokud Rusko plýtvá svými penězi na takovéhle hračky, je to zbídačování jeho obyvatel, jim to ale nevadí, takže jejich věc. [Edited on 05.3.2018 Ervé]

Pokusy s jaderným pohonem letadel, např. u Convairu NB-36H byl reaktor odstíněn pouze částečně, váhově výhodnější bylo odstínit kabinu posádky.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A9_letadlo

https://en.wikipedia.org/wiki/Convair_NB-36H

https://www.securitymagazin.cz/historie/americky-a-sovetsky-sen-o-bombar... [Upraveno 05.3.2018 dodge]

[quote]Není to tak dlouho, co se objevila informace o zaregistrování slabšího radioktivního znečištění ovzduší, které údajně pocházelo z Ruska, ovšem ti jakoukoliv nehodu jaderného zařízení na svém území popřeli. Nemohlo toto pocházet z případného testu tohoto zařízení...? [/quote]

Nemohlo, šlo o příliš specifický únik.

Mimochodem, maximální hodnoty radioaktivity byly naměřeny u Bukurešti. Takže samozřejmě (méně seriózní) polovina článků úplně logicky psala o úniku z ruské fabriky na Uralu.

Že by v IRSN lhali? Nejsem expert na atmosférické proudění a dohledávání zdrojů radiace...

https://blog.safecast.org/2017/11/about-that-radioactive-plume-of-ru-106/

[quote]Že by v IRSN lhali? Nejsem expert na atmosférické proudění a dohledávání zdrojů radiace...

https://blog.safecast.org/2017/11/about-that-radioactive-plume-of-ru-106/ [/quote]

Nevím jestli lžou, safecast.org mi můj firefox odmítá otevřít.

Vycházel jsem z např. z http://atominfo.cz/2017/12/mezirezortni-komise-kontrolovala-rusky-podnik... které mluví o maximech v Rumunsku.

A únik z ruské továrny vylučují.

PS. jestli rasistické offtopic nesmysly (05.3.2018 - 08:56 - Ervé od Každopádně ...) hodláte tolerovat, bylo by slušné přidat do pravidel diskuze větu o tom, jaké ideologické linie se musí lidi držet, aby jim porušování pravidel prošlo.

??? v tom prispevku nevidim nic rasistickeho (na rozdiel od roznych pojednani o "slimakoch" apod.)

Tady si někdo plete rasismus a kritiku zbrojení Ruska ...

[quote]Článek o raketě Sarmat od Zaka

http://www.russianspaceweb.com/sarmat.html [/quote]

Zak napsal aktualizaci článku. 40 hlavic, hmmm...

http://www.russianspaceweb.com/sarmat.html#0306

No a? Pre R-36 boli v polovici 70. rokov rozpracované hlavice:
42x 150-200kt MRV
38x 250kt MRV
24x 500kt MRV
15-17x 0,8-1Mt MRV

28x 250kt MIRV
19x 500kt MIRV
10x 1-2Mt MIRV

Proste keď máš dostatočne ve¾kú vrhnutú hmotu, môžeš si spravi aj autobus - a u R-36 bola vrhnutá hmota cez osem ton. Sarmat má ma vrhnutú hmotu podobnú, teda osem a viac ton.
Takže ak budeš počíta celkový výkon nesených hlavíc ako 2-3Mt na tonu konštrukcie (fyzikálny limit je cez 6Mt na tonu konštrukcie hlavice), tak do hlavíc môžeš teoreticky rozdeli 15-25Mt.

To sú ale iba možnosti - zmluvy obmedzujú počet hlavíc na desa.
[Upraveno 08.3.2018 Alchymista]