Cassini

Primary tabs

Jan Toman:
Do finále se pomalu blíží další kosmická sonda - Cassini. Její vzdálenost od Saturnu klesla na cca 80Gm a dle posledních informací - viz odkaz - se již připravuje etapa dálkového průzkumu. Za rok touto dobou snad budeme žasnout nad snímky z povrchu Titanu.
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-releases-04/20040109-ws-a.cfm

no ked dobe pocitam tak MERy maju 5 vedeckych pristojov (pancam, minites, APSX,MOSSBERG,Mocroimager) a okrem toho ma dalsie tri pary kamier ktorymi su pravadzane spesificke pozorovania (napriklad bol pokus o nasnimanie devila), dalej je tu tercik momocou ktoreho su ziskavane udaje o svetelnych podmienkach a samozrejme magnety na zachytavanie prachu, okrem toho je tu RAT, ktora ako sekundarnu ulohu ma zistovanie tvrdosti materialu do ktoreho brusi dieru, a kolesa ktore okrem stojej primarnej funkcie boli pouzite aj na hlbenie dier a samozrejme pri pohybe poskytuju bohate informacie o sudrznosti podkladu na ktorom sa nachadzaju no a este kamera descent imager ktora ziskala podrobne snimky v oblasi pristatia ... nehovoriac o tom ze pri pristavani boli ziskavane podrobne informacie o pohyboch sondy (zrychlenie) od ktorych sa daju zyskat rozne informacie o atmosfere hlavne dynamicke a pomocou tepelneho stitu budu zistene este bonusove informacie o vysokej atmosfere a mozno podpovrchovych pomeroch (do hlbky niekolko cm mozno az 10-tok cm) v mieste dopadu ... no ale dost toto tu naozaj nepatri vola sa to tu cassini tak by to malo byt o cassinim a huygense ... poprosim niekoho kto ma prehlad o pokusoch prevadzanych huygensom napisteto tu a pripadne zrovnajte ...
... v tejto chvily je problemom nieco ine ako vysledky merani huygensa a to nedostatok informacii a tie ktore su k dispozicii nenasvecuju tomu ze ma ist o jeden z najprestiznejsich projektov ESA ... osobne ma sice sklamali iba fotografie ale kedze som clovek a viac ako 60% informacii prijmam cez oci nieco a ai 30% sluchom (nieje to z psychologickeho hladiska pri komunikacii dvoch ludi ale len mechanicke prijmanie informacii - raz vyskusat je viac ako dvakrat pocut). z hladiska uspesnosti je uspesny projek ten ktory poskytne co najviac vizualnych informacii (najviac informacii o hviezdach mame cez elektromag.ziarenie) ... samozrejme dolezite informacie su aj informacie o zlozeni, tlaku, teplote etc. ale te to dost chabe pokial ide o dlzku ziskavania dat iba 7h.
... takze to na zaver rychlo zhrniem ... je to urcite velky prinos ale pre esa je to hamba ze sa nedokazala postarat o dostatocnu kvalitu pristrojov a kontorli - nieje predsa mozne aby sa pri takom projekte robili chybi typu chybajuci kompenzator dopplerovho javu a chyba v programe pre prijem dat na cassinim. to iste plati pre nasa ale tej sonda funguje na 1. a z obrovskym datovim ziskom. toto mi musite dat za pravdu... nikdy som nepovedal ze to bolo zle alebo nieco v tom zmysle pritat na titane len sa mi nepaci ze sa niekto uspokojuje frazov \"uspesne sme dosiahli povrch\" a pritom datovi zisk nie je nic moc ... prozatim ...
PS: ked som si pozeral stare veci ohladom prvych ruskych zostupovych puzdier marsu a venuse nasiel dom tu velke podobnosti teda co sa tyka tepelneho kritu ... no sak si to porovnajte...

sorry, randome, ale vůbec, ale vůbec ti nerozumím. furt nechápu, co bylo špatně. to panoráma titanu je přece fotka století!

Random si prostě myslí, že ESA za ty obrovské prachy mohla postavit mnohem lepší sondu než byl Huygens. V tom má asi pravdu, problém je, že taky šlo postavit sondu horší než Beagle 2, stačí, aby se pár lidí \"snažilo\". Takže já osobně říkám, buďme rádi co máme.

Randome, budu reagovat jen na pár bodů z Tvých příspěvků :

Srovnávat rovery MER a Huygense mi nepřijde zrovna jako nejlepší příklad pro to, obvinit ESA z plýtvání peněz. Srovnáváš tu naprosto rozdílné mise (\"stáří\" a typ misí, délka letu, množství znalostí o cílovém tělese, vzdálenosti cílových těles od Země, získávání energie (baterie/solární články) atd ...). Píšeš, že za 7 hodin získaly rovery mnohem více informací než Huygens. Ale jaké podmínky měly rovery a jaké Hyugens ? Ten musel všechna získaná data odeslat během cca dvou hodin rychlostí jen 8kbps na Cassini, kdežto rovery si mohly dovolit posílat data přímo na Zemi (12kbps) nebo na sondy na oběžné dráze Marsu (128 kbps). To také vysvětluje kvalitu snímků - nač mít na Titatu sondu s megapixelovým foákem, když nemáme dostatečnou přenosovou kapacitu ?

[quote]miesto uskostliveho a podla mna zbytocneho vystrelovania roznych typov padakov (sice mozno sa len testovali ktory bude asi v buducnosti pouzivany :\\) sa mohli dat dva zalozne padaky + jeden brzdiaci pre velmi velke rychlosti...
takze sme sa dostali do fazi kedy sme minuli asi 1/3 nakladov a este kde nic tu nic ... [/quote]

Na Huygensu byly tři padáky (každý jiného typu pro jiný typ letové fáze sondy). Ty navrhuješ jeden brzdící pro vysoké rychlosti + dva záložní. Ehm ... neměli bychom na palubě zase tři padáky ? Navíc jen jednoho typu ? ;)

[quote]Za celkove naklady na sondu zhruba 1,2mld.$ (uz som to tu daval najavo) mohlo byt zariadenie ktore by na tytane prezilo nie 7h ale 7d mozno viac. [/quote]

A k čemu by nám to bylo, kdyby tam Huygens dokázal sbírat data těch sedm dní ? Kam by je měl posílat ? Přímo na Zemi ? Sám píšeš, že by to sice bylo teoreticky možné, ale k tomu by muselo být splněno mnoho podmínek a bylo by potřeba [i]\"zapojit niektory z najvacsich pocitacov sveta na niekolko mesiacov ... teraz hlavna otazka ... kto na to da peniaze? ... \"[/i]

Když ne na Zemi, pak už zbývá jen sonda Cassini. Jenže ta \"zapadla\" za horizont Titanu. Titan má vázanou rotaci (den je stejně dlouhý jako oběh kolem Saturnu - 16 pozemských dní) a sonda Huygens přistála na straně odvrácené od Saturnu. Cassini (oběžná doba kolem Saturnu je v současné době přibližně 32 dní) se po průletu kolem Titanu dostala dovnitř jeho dráhy, takže nyní může sledovat pouze jeho přivrácenou stranu a nemůže tak komunikovat s Huygensem. K navázání komunikace by mohlo dojít odhadem nejdříve za 10 dnů (od přistání modulu).
Modul by po tu dobu musel ukládat data do paměti, ta by musela být dostatečně velká, což by zase vyžadovalo složitější řídící systém, atd ... Velikost dat - a jsme opět u přenosových rychlostí ...

Ja urcite nebudu tak kriticky jako random. Docela jsem cekal, ze snimky budou spise horsi kvality. Ale prece jenom se mi zda divne, ze pomoci nich ani nemuzeme s jistotou urcit, zda se divame na kapalny nebo pevny povrch. To mi pripada jako promarnena sance.
Jinou kapitolou je PR pristup ESA... no nic, az budou na Mesici nebo na Marsu pristavat Cinani, bude to horsi :D.

Random: Musim rict, ze jsi mi pekne nadzvedl mandle. Fakt mi z ust padaly hodne sprosta slova na tvou adresu. Hodne uz za me rakl Marian, ktery ma uzasnou schopnost byt i u diskuze s Tebou vecny. Mne chybi znalosti, takze vecny byt nemohu a na to se muzes dobre chytnout.
Ja reknu jen toto. POkud tak moc dobre vis, co a jak, pridej se do naseho tymu, ktery se snazi postavit minimalistickou druzici. To je sakra vyzva. A pak se uvidi, jestli umis jen pote kritizovat a nebo jestli vis i vic.
A jeste jedna poznamka. Mars byl pred prichodem MERu hodne dobre zmapovany, dalkovy pruzkum neni slozity (velke teleso, vyrazne bliz, hodne sond k nemu vyslanych, dobre znalosti o slozeni a hustote a vrstvach atmosfery atd.). Teploty kolem nuly (berte s rezervou), jistota pevneho povrchu, jistota, ze neni more ... Titan, tam nebylo jiste skoro nic, jen teroie o slozeni atmosfery a teplotach kolem -160 st. Sakra chlape, to jsou teploty, kdy staci tuknout a vsechno praska i ty superdobre materialy. A oni jsou jeste schopni fotit, merit chemicke slozeni atmosfery, poslouchat co se deje, radarove a sonarove merit tvar povrchu, merit mechanicke vlastnosti pri dopadu telesa atd. V tehlech podminkach toho moc dlouho nemuze moc vydrzet ...
Jo a pokud namitnes, ze pri preletu 7let to byly taky minus teploty, tak je ta situace malinko jina. V kosmu spis potrebuju chladit, protoze se teplo nepredava kontaktem, kdezto pri pruletu atmosferou na padacich a kontaktu s necim kolem -160 je to tepelne namahani sakra velke ...
How, domluvil jsem a ulevil si ;)
Vena

... pre tych co ma zatracuju ... nie som prave nadseny ze som sa zmocnil ulohy odporcu no aj napriek fakt uzasnym vysledkom ktore boli za pomoci huygensa dosiahnute je tu par ciernych skvrn na satach esa ktore sa tak lahko zmyt nedaju a ja sa snazim len poukazat ze ten uspech mohol byt mnohonasobne vacsi ako v konecnom dosledku bol ... takze vlasne osoh budu mat z toho hlavne odbornici na atmosfery ale planetarny geologovia (a teda v podstate aj ja) maju akurat tak \"videozaznam\" z povdchu a par panoram ktore su strasne nekontrastne a neostre ... ano je ich mozne vylepsit ale potom tie data su znehodnotene domyslenymi datami ... myslim ze je to silny argument ... okrem toho obal predava ... na buduce uz peniaze na takuto misiu (teda tak daleko) nedostanu a to ma mrzi.
... miroslav ano vo vsetkom mas pravdu az na tie padaky ... ja som myslel na mali brzdiaci padacik o priemere nieco viac ako 1m (neviem k comu bolo nutne aby sa otvoril 3m padak ktory tak akurat vyvolal pretazenie 18g, stacilo by 4-7g po dobu 4-8s) a zostupny padak o velkosti 3m (taky ako mal) + jeho zalohu v pripade problemov ale to by tiez nebol problem keby ten zalozak tam nebol len by to zvysovalo istotu ze sa jeden z nich naozaj otvory ... nehovoriac o tom ze huygens vlastne pristaval tvz. tvrdo a pritom hrozilo jeho znicenie ... ale o tom nechcem pisat ... co sa tyka technologie letu ak by huygens mal vydrzat napriklad 7d tak by musel byt vybaveny trosku inim komunikacnym systemom ktory by sice bol drahsi ale o to vykonnejsi (a mozno aj smoznostou posielania dat na zem malou ale predsa rychlostou ... tak 100bps) no ale zas az tak moc nie... a tak isto by musela byt draha cassiniho taka aby ho mal huygens po dobu najmenej 7d nad obzorom ... a v tomto ja nevidim ziaden problem ... co sa tyka pametovich narokov tak v reali odoslal huygens 50,4MB (7h vysielania x 2 x 8kbps) dat no na zem sa dostal len zlomok teda 18MB (asi 5h vysielania x8kbps) - no a nemam byt rozcarovany :\\ - z toho panoramy zaberali 12,5MB! ... pri menitelnom rezime odosielania dat (realtime, sekvencne) by postacovala flash pamat 128MB ... a to je technologia niekde zo zaciatkov 90tych rokov mst. ... proste ide o to ze za rovnake prachy by bolo viac muziky

No já si myslím, že nejvíc peněz se právě dalo do navržení konstrukce a té izolace (dilatace a pod.), nevěřím tomu, že by nezvážili v konstrukci i Randoma návrhy. Asi věděli proč to zvolili zrovna tak jak zvolili.
To mě napadla spíš filozofická připomínka. Nepřekonali evropané tímto přistáním a průzkumem všechno čeho USA a Rusko dosáhli (nemyslím průzkumem do rozsahu, ale konkrétním zaměřením). V Rusku to prý těžce nesou.

[quote... a tak isto by musela byt draha cassiniho taka aby ho mal huygens po dobu najmenej 7d nad obzorom ... a v tomto ja nevidim ziaden problem ... [/quote]
Rád bych poprosil o podrobnosti této myšlenky..
Skutečně si to těžko představuji, jak zabezpečit přímou viditelnost po takovou dobu u dvou těles /CAssini vs Titan/ s tak rozdílnými drahami

V Rusku těžce nesou především to, že se jejicch kosmonautika - kromě užité - omezila jen na pilotovanou. Věda a výzkum už dávno spadly z lopaty. Pokud to budou brát skutečně těžce, bude jen dobře.

Ty dobré radmonovy rady jsou opravdu pěkné. Tak ono bylo pořeba poslat Cassini na takovou velkou cestu sluneční soustavou, aby se urychlil energií ukradenou planetám, u Saturna dělal zbržďovací harakiri (ne seppukku) s průlety prstenci aby ušetřil palivo a nemotal se tam potom jen gravitačně jak nudle v bandě - a teď by najednou měl snad obíhat nad Titanem, ne?
Všecko jde, když se chce - a máte na to dost paliva. Obávám se, že ho zase tak moc nemá.

Huyghens splnil vše, k čemu byl určen, fungoval líp a déle než asi kdo předpokládal, buďme s tím spokojení. Já bych byl, i kdyby se rozmáz o povrch - už to co předal před tím, stálo za to. Minuty na povrchu byly plánovány jako úspěch. A on tam fungoval hodiny. Nebuďme nenažraní. Pokud budou peníze, budou i další sondy a ty už poletí do známého (aspoò trochu) prostředí.

Myslím si že teraz má kozmonautika /myslím nepilotovaný prieskum slnečnej sústavy/ doslova vianoce. V 80-tych rokoch sa niečo zaujímavé udialo tak raz za 5 rokov a fandovia boli nadšení. Dnes máme nepretržitý prílev nových objavov . Ale nevďak svetom vládne .
Niesom odborník na optické podmienky Titanu. Nevyznám sa ani v rádiokomunikačných systémoch , preto sa ku tomu nebudem vyjadrova . Ale zdá sa mi že AKÁKOÅVEK fotografia z povrchu Titanu je fantastický úspech.
Som naklonený porovnáva len plánované a dosiahnuté výsledky a pod¾a toho stanovi úspech či neúspech misie. Po bitke káždý kaprál...
Súkromne sa mi zdá že bolo umením postavit lander tak jednoduchý aby pracoval aj po siedmich rokoch hybernácie a to v neznámom a nepredvídate¾nom prostredí.Je to jeden ve¾ký kompromis medzi žiadaným a možným. Hyugens asi splnil zadania na jednotku.

V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96.

Jak už je uvedeno v předchozích příspěvcích - Huygens přežil brzdění o atmosféru, zkoumal ji několika přístroji, odesílal data a dokonce vydržel i přistání na zcela neznámý povrch (a dále vysílal). Co si přát více ?

Huygens byl navíc prvním evropským modulem, který byl určen pro přistání na cizím tělese s atmosférou. A hned to byla mise, která nemá srovnání s ničím dosud vypuštěným. Po technologické stránce je to absolutní a nezpochybnitelný úspěch.

K těm padákům - to, že fungovaly podle předpokladů, znamená, že byly navrženy dobře a že tedy měly své opodstatnění v takové podobě, v jaké byly použity. A radši o jeden přístroj míò a naddimenzované padáky než naopak (viz. podobný případ Beagle2).

Pokud se nepletu, tak Huygens byl určen primárně pro výzkum Titanovy husté atmosféry (to je totiž ta věc, kterou se odlišuje od ostatních měsíců planet a která stála za to, aby tam byl vyslán modul). Tomu nasvědčuje i složení jeho přístrojů - 5 ze 6 bylo určeno hlavně pro atmosférický průzkum. To zároveò dává odpověď, proč byl použit druhý padák o průměru přes 8 metrů (aby modul klesal pomalu a bylo dost času na měření).

[quote]V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96. [/quote]
Určitě o tom byl článek v L+K, mám ho schovaný, můžu ho naskenovat a poslat.
přistávací moduly sond VEGA nakolik si vzpomínám byly úspěšné, sledování balonů v atmosféře probíhalo v mezinárodní spolupráci. Povrch snímkovaný nebyl, někde jsem později četl informaci, že přistávací moduly kamery měly, ale někde se stala chyba...

... no tak po poriadku ... vsetci co ma aspon trosku podporili dakujem ale na vysvetlenie - nechcem byt sudca ja sa snazim len konstruktivne poukazovat na niektore veci ktore sa stali a ma hodne \"nasrali\".
: Véna Maixner
- ... uf ja ze co mi je dneska tak zle ;) ja ze ma niekdo tu spomina v zlom ;) ... ja vsetko beriem ...
- je pravda ze sa pristavalo na \"neznamom\" telese ale o to by som si zelal aby sa ocitlo v nasichrukach viac informacii ako sa ocitlo ... urcite tie data su velmi hodnotne a je to lepsie ako nic ...
- nehovoril som ze konstrukcia bola zla ale mohla byt aj lepsia a urcite by to nepotesilo len mna ale aj ostatnych ...
- co sa tyka vasej druzice som touto ponukou hlboko podsteny ... uz od kedy \"vnimam kozmonautiku\" snivam ze postavim nieco co by dokazalo prekonat Mach1 a aspon \"jemne nakuknut do vesmiru\" ... dokonca mam skusenosti aj s pohonmi a roznymi inymi technologiami (komunikacia, izolacia, kryotechnologie) ... nebudem to tu vy bavovat ale mozno by som mohol nejakou tou stipkou prispiet ... no ale teraz je prva skola ale po septembri (posledne statnice) preco nie ... a mozno aj skor
: Jan Toman
- je to velmi jednoduche ... preletmi okolo titanu sa mozu zmenit vsetky parametre drahy bez toho aby bolo nutne pouzit obrovske mnozstva paliva... tesnymi preletmi by sa najprv upravila inklinacia a velka poloosa-vystrednost ... takto by sa dostal cassiny na drahu (na ktoru sa maj dostane ale az ku koncu misie) ktorej by v apoastrum lezalo tesne za drahou titanu tak aby sa pohyboval v nevelkej vzdialenosti (do 150000km) nad obzorom nad miestom pristatia ... takto by bolo mozne odhalit aj slapove posobenie saturnu na hladinu \"mora\" ktore tam urcite je a asi sme tam aj pristali teda do mora ale v tom case tam more nebolo ...

jo ... pokial viem tak huygens mal byt v prvom priblizeni na prieskum atmosfery a povrchu a tak sa aj stalo aspon z casti.

Randome me by zajímalo proč si o technicích z ESA (celý evropy) myslíš, že jsou na tom s technickou znalostí a improvizací tak špatně. Myslím, že dalších deset techniků, astronomů,... , kteří jsou i tu na diskuzním foru, by vymyslelo dalších 100 možností realizací. To co tam přistálo bylo kompromisem a do jistý míry určitě i optimalizovanej z toho co před 7 lety bylo.
Vždy když jsem se objevil na kosmoparty tak tak padal jeden návrh lepší než druhej. Ale pokud jste tak moudří můžete jít do ESA, pokud se tam ti technici nebudou usmívat, oni tam asi nejsou kuli své hlouposti. Nechápu o čem se tu porát polemizuje, chyby se budou dělat a čím složitější a nová věc to je tím víc jich bude, ale není to kuli tomu protože nad tím nikdo nepřemejšlel, prostě se stane. Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls.

[quote] Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls. [/quote]

Takový trest si snad ESA nezaslouží...

[quote][quote] Nicméně ti přeju Randome ,aby jsi se třeba jednou dostal do nějáké společnosti typu ESA a vystřízlivěls. [/quote]

Takový trest si snad ESA nezaslouží... [/quote]

V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV

Občas mám dojem, že někdo už žije v jiném světě. Žijeme na začátku 21. století, ne ve Star Treku. Ba i 2001: Vesmírná odyssea je mimo naše možnosti.

Děláme - my lidé - co můžem a na co máme. Takhle sonda váží 2 1/2 tuny. Palivo víc než 3 tuny. Tohle všecko se muselo dostat na orbitu, urychlit nad 2. kosmickou a protože nemáme prostředky, jak to poslat k Saturnu rovnou, dělal se ten kosmický balet k Venuši, motorická obrátka, zase Venuše, Země, Jupiter - kolem Země proletěla tak těsně, že to bylo o strach (hlavně ze zelených protestátorů). Hlavní motor se zapínal a vypínal snad nejvíc, co jaká sonda absolvovala. Sonda byla pečená u Venuše a mražená za Jupiterem. Selhat toho mohlo víc než kohokoli z nás napadne - exploze motoru, mikrometeorit, nepěkná dávka kosmického záření, nějaká větší erupce na Slunci (a nebylo jich málo), software mohl nechat motor běžet kratší nebo delší dobu, sonda mohla ztratit orientaci při všech těch manévrech a otáčeních, mohla nevydržet v pásu asteroudů, mohla zařvat při průletu prstenci, dráha mohla nedopadnout správně v té změti mnoha těles kolem Saturnu, nemuselo se podařit Hughense probudit, baterky mohly být po té době narušené (ty teploty!), oddělit ve správnou chvíli a správným směrem, nemusel vyjít manévr s retransmisí, zase otáčení Cassini sem a tam, mohly se neuvolnit padáky (viz nedávno Genesis), kterýkoli z nich mohl selhat, atmosféra mohla být jiná, než se předpokládalo a Huyghens by sebou práskl z chodu - a tam měl vydržet několik minut, ne hodin... Nejmíò tak desetkrát víc možných průserů jsem zanedbal. Co desetkrát!

A nic z toho se nestalo, Cassini funguje jak z partesu, Huyghens zafungoval tak na 200%, jak se říkávalo v době pětiletek - pánové, tohle hraničí se zázrakem!

[quote)V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV [/quote]

Ale brzo (snad) bude. Přinejmenším jsme přidružená země. Ostatně nějaký přístroj na Huyghensovi je částečně český.

Pánové, jak já závidím vám mladejm, kteří se možná do tý ESA dostanete pracovat! Nebo do CERNu nebo do jiných EUinstitucí. Vědeckých, pochopitelně.
Závidím, ale přeju...

[quote][quote)V ESA bohužel (nebo naštěstí) může pracovat pouze clověk ze členské země ESA, což ČR zatím není. MV [/quote]

Ale brzo (snad) bude. Přinejmenším jsme přidružená země. Ostatně nějaký přístroj na Huyghensovi je částečně český.

Pánové, jak já závidím vám mladejm, kteří se možná do tý ESA dostanete pracovat! Nebo do CERNu nebo do jiných EUinstitucí. Vědeckých, pochopitelně.
Závidím, ale přeju... [/quote]

Já jakožto ten \"mladej\" doufám, že někdy v blízké budoucnosti budou takové vědecké instituce i v ČR. Zatím mě těší práce na hvězdárně :-))

Václavík Michal

[quote]... no tak po poriadku ... vsetci co ma aspon trosku podporili dakujem ale na vysvetlenie - nechcem byt sudca ja sa snazim len konstruktivne poukazovat na niektore veci ktore sa stali a ma hodne \"nasrali\".
: Véna Maixner
- ... uf ja ze co mi je dneska tak zle ;) ja ze ma niekdo tu spomina v zlom ;) ... ja vsetko beriem ...
- je pravda ze sa pristavalo na \"neznamom\" telese ale o to by som si zelal aby sa ocitlo v nasichrukach viac informacii ako sa ocitlo ... urcite tie data su velmi hodnotne a je to lepsie ako nic ...
- nehovoril som ze konstrukcia bola zla ale mohla byt aj lepsia a urcite by to nepotesilo len mna ale aj ostatnych ...
- co sa tyka vasej druzice som touto ponukou hlboko podsteny ... uz od kedy \"vnimam kozmonautiku\" snivam ze postavim nieco co by dokazalo prekonat Mach1 a aspon \"jemne nakuknut do vesmiru\" ... dokonca mam skusenosti aj s pohonmi a roznymi inymi technologiami (komunikacia, izolacia, kryotechnologie) ... nebudem to tu vy bavovat ale mozno by som mohol nejakou tou stipkou prispiet ... no ale teraz je prva skola ale po septembri (posledne statnice) preco nie ... a mozno aj skor
: Jan Toman
- je to velmi jednoduche ... preletmi okolo titanu sa mozu zmenit vsetky parametre drahy bez toho aby bolo nutne pouzit obrovske mnozstva paliva... tesnymi preletmi by sa najprv upravila inklinacia a velka poloosa-vystrednost ... takto by sa dostal cassiny na drahu (na ktoru sa maj dostane ale az ku koncu misie) ktorej by v apoastrum lezalo tesne za drahou titanu tak aby sa pohyboval v nevelkej vzdialenosti (do 150000km) nad obzorom nad miestom pristatia ... [/quote]¡
Tvrdit, že je to neproveditelné nebudu, ale tvrdím, že letový scénář, jak byl přijatý je optimální z několika důvodů (můžete doplòovat):
- odkládat misi sondy Huygens na Titanu řádově o řadu měsíců určitě nemá pozitivní vliv na spolehlivost přístrojů
- CAssini se zbavila pár set kilo mrtvé váhy
- jak jsem již napsal, pomůžou nám data získaná Huygensem při interpretaci dalších výsledků získaných radarem, kamerami a spektrometry - interpretace výsledků Cassini u Titanu před Huygensem to byla bezradnost a zoufalství obce vědecké....

Randome, je dobře, že jsi se ujal role oponování, ale asi to pro tebe nebude příjemná pozice. Jinak chci zdůraznit, že sonda Huygens byla limitována i možnostmi Cassini a mise Cassinni.
Dále, při takhle velkých penětích je ohromný důraz kladen na bezpečnost. Obecně bezpečnost je zaklínadlo, kvůli kterému stále jezdí vlaky na releových zabezpečovacích zařízeních, nebo u nich se ví, jak se chovají, kdežto elektronika je mnohdy nevyzpytatelná (i když už dneska je to jinak).
Co jsem tím chtěl říct? že mnohdy se jde radši cestou méně výsledků, méně dat, zato jistější. Radši větší štít, než menší, radši nižší očekávání, než vyšší, radši \"poddimenzované\" cíle, než Mont Everest atd. A pak Huygens měl jako primární cíl, jak už tu bylo několikrát zmíněno výzkum Titanovské atmosféry. Hlavně toho, co je to vlastně za koktejl, který tam je. A z toho jsou data velmi důležitá, ačkoliv zatím nebyla publikována a to mě mrzí.
A tím se dostávám k druhému bodu, v kterém ti musím dát za pravdu. ESA v porovnání s NASA je jako TV Galaxie v porovnání se CNN ;) Ale myslím, že to i vychází z pojetí společností v Evropě a USA ... Sakra, to jsem moc daleko. Prostě my zatím můžeme úspěšnost mise hodnotit pouze z hlediska fotek, které vidíme a to je vše. Nevíme, zda při tom přenosu (kus tam a kus tam) došlo ke kompletní ztrátě dat z některého experimentu (pak by to byl neúspěch v návrhu komunikace). Pokud se však ztratí \"jen\" část dat, resp. vypadnou některé vzorky (lepší zase aby vypadávali ob vzorek, než souvislý kus) pak je to v pohodě a komunikace byla navržena odpovídajícně. Takže já netrpělivě čekám na nějaké údaje ve stylu, teplotní řez atmosférou, předběžné složení atmosféry, mechanické vlastnosti povrchu, teplota povrchu atd ... A v tom má ESA u mě taky vroubek ;) Jsem totiž zvyklý na trošku rychleji se svlékající dámy :cool:
Véna

Chtěl bych jen podotknout, když se nadává na ESA, že celý komplex 3 kamer a dalších přístrojů v rámci souboru DISR [=Descent Imager/Spectral Radiometer] postavili Američané (konkrétně výroba Lockheed Martin, vědecké vedení experimentu Lunar and Planetary Laboratory na University of Arizona).

Hmotnost vlastního přístrojového pouzdra byla 48 kg!

Tak co chcete....

Včera jsem byl na přednášce o Cassini/Huygens pana Grüna v pražském planetáriu. Ztrátu dat vysílaných systémem A způsobilo to, že vedoucí v Německu nevydal příkaz ke snímání dat na tomto pásmu sondou Cassini, takže opět žádné mechanické, elektrické nebo programové selhání, ale stupidní lidská chyba. Jinak přednáška to byla dobrá, ale zbytečně dlouhá, protože v první části se příliš podrobně probíral Cassini.

Vypada to taky, ze optika kamer byla necim zanesena, mozna proto ta nizsi kvalita snimku. Priste by to chtelo nainstalovat sterace :D Jinak gratuluju ESA, NASA i dalsim k uspechu, sam jsem moc nedoufal v nejaky obrazek z povrchu.

Taky lespi jedna blba fotka z povrchu nez zadna. Myslim ze muzeme vyzkum H. oznacit za prelom ve vyzkumu Titanu. A o to prece slo. Taky tajne doufam ze Casini bude nakonec nejak navedena na obeznou drahu Titanu, pokud je to vubec realizovatelne. Nebo bych ji nechal jeste parkrat proletet prstenci Saturnu, ale na to si jeste doufam par let pockame.

Nevim, jestli by to k necemu bylo. Ze zrejmych duvodu je pruzkum Titanu z vysky velice limitovany. Podle meho nazoru behem vsech (asi 40) pruletu zjisti Cassini vsechno podstatne, co je mozne s jeho pristroji zjistit.

Co takhle vyzkouset aerobraking u Titanu? Na Cassini uz ke konci zivota moc zalezet nebude, tak se muzou vymyslet ruzny dobrodruzstvi. No ale nepredbihejme, ted je jeste v plny sile.

[quote]Nevim, jestli by to k necemu bylo. Ze zrejmych duvodu je pruzkum Titanu z vysky velice limitovany. Podle meho nazoru behem vsech (asi 40) pruletu zjisti Cassini vsechno podstatne, co je mozne s jeho pristroji zjistit. [/quote]
No pochybuju napriklad ze bude porizena kompletni radarova mapa Titanu v maximalnim rozliseni.

Další výsledky mají být uvolněny 21., to je pozítří.
Je fakt, že ESA z toho nedělá takové show, jaké by nejspíš udělala NASA. Možná je to chyba, než budou výsledky, většinu lidí to nebude zajímat už vůbec, resp. většina se o tom nedoví, páč to nebude zajímat televize.
Na druhou stranu, když se uvěřejní (by s výrazným upozorněním) předběžné výsledky a pak se zpžesòují, je to pro \"masy\" důkaz, že ti vědátoři stejně nic nevědí a jenom kecaj. Věřte tomu.

RAW snímky uvěřejnili a dál uvidíme.

[quote]Včera jsem byl na přednášce o Cassini/Huygens pana Grüna v pražském planetáriu. Ztrátu dat vysílaných systémem A způsobilo to, že vedoucí v Německu nevydal příkaz ke snímání dat na tomto pásmu sondou Cassini, takže opět žádné mechanické, elektrické nebo programové selhání, ale stupidní lidská chyba. Jinak přednáška to byla dobrá, ale zbytečně dlouhá, protože v první části se příliš podrobně probíral Cassini. [/quote]

///
To snad není možný že jeden člověk může díky své nepozornosti nechat ztratit polovinu všech dat. Opravdu nerozumím jak se řídí vesmírné lety, ale u takových projektů bych předpokládal nějaké kontrolované postupy. Hlavně když jde o takovou důležitou věc jako data že...

Napadá Vás jak je možný zabránit takovejm zásadním omylům nebo nedodělkům při těchto projektech. Viz. problémy s posunem frekvence apod.
Pokud je to pravda tak bych nechtěl být v kůži toho němce :(

Celkově se ale přidávám na stranu těch co si myslí že šlo o obrovský úspěch.

Kolik z celkově přenesených dat šlo na obrázky? Možná hříšná myšlenka, ale příjde mě to při té kvalitě až škoda. Vzhledem k návrhu sondy bych předpokládal největší prioritu dát přenosu dat z přístrojů a volné místo vyplnit obrázky...

Také jsem moc nepochopil smysl zvuků z titanu. Mají nějakou vědeckou hodnotu? Nebo tam ten experiment byl jen pro lepší PR sondy?

Trochu bych to chtel shrnout ze sveho pohledu:

Ta mise pro me byla uplne fantasticka, dokonce sem na nekolik hodin zapomnle na MERy /:))/, lidi, ja si pamatuju, ze poprve se o Huygens cetl jako male dite v Ohnicku nekdy z roku 1982! /je pravda, ze ten ohnicke, kdyz sem ho cetl nebyl novy, cili sem to ja sam cetl trochu pozdejc/.

Nicmene, kdyz se vec snazim videt objektivne: srovnavat fotky z Titanu s nakou fotkou ze Zeme je totalni blbost, verim, ze vzhledem ke vsem okolnostem se za 1,2 mld dosahlo dost. K tem zastaralym pristrojum, desetilete priprave a sedmiletemu letu je trbea dodat, ze pokud si vzpominam, Cassini mel u Saturnu byt uz v r. 1997, zpozdil se diky padu Chalengeru, takze ta zastaralost muze byt i vic nez 20 let /v nekterych oblastech/!

Na druhou stranu naprosto souhlasim s tim, ze u takoveto mise neni mozne se dopustit chyb typu zapomenout naisntalovat soucastku vyrovnavajkici doppleruv efekt a nebo tu chybu s prenosem dat, to proste nejde, maj mit mechanizmy, aby se to stat nemohlo, ten Nemec je idiot, ze to zanedbal, ale je treba rict, ze nemuze byt mozne, aby neco mohl zkazit jediny clovek, nemelo by to byt mozne, ani kdyby se o to hodne snazil. Myslim, ze reditel ESA by mel okamzite letet. Asi nepoleti, protoze Huygens je uspech, ale nemuzu se zbavit dojmu, ze ESA mela vic stesti nez rozumu... U mise, ktera stala tolik a tak dlouho se planovala a odkladala a sledovala a u ktere si SA tolik potrebovala zlepsit reputaci. Kdyby se stala jakakoliv z katastrif jez vyjmnoval pan NOvak, pokrcil bych rameny, ale tohle fakt nasere.

Jinak, pri vsi ucte etc. Huygens bych povazoval za pouhy privazek Cassini, ona i velka cast pristroju byla americka, je to uspech, ale bez Americanu by si ESA podle me ani neskrtla.

Dalsi, co me trochu rozzurilo byla naznaceni, ze by mohly byt problemy s vyvojem radioizotopvych baterii, kvuli odporu nekterych zemi k jaderne energii /link sem dal úpan Novak/

http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050117.html

to me uplne uzemnilo, jestli by mely probihat diskuze i o tomhle, tak at ESA radsi rovnou rozpustej a a t dou do prdele. Doufam, ale, ze problemy nakonec nebudou.

to mi pripomina... tuhle sem narazil na knihu greenpeace proti atomu a tam je hned ze zacatku tahle perla: \"je povzbudive, ze radiofobie je jednim z nejrychleji rostoucich postoju na svete\"... tento globalni fenomen svedci o tom, ze prosti lide instinktivne chapou, ze zareni poskozuje zive bunky\"...

O zvucich Titanu sem pred mesici cetl docela dobrej rozhovor na lidovkach, ten profesor se dokonce pokusil predem nasimulovat, jak by mohly znit, zajimalo by me, nakolik se strefil, zvuky maj mit velkou hodnotu.

Ja bych se naopak zas rad zeptal, nevite nekdo, kde sou k dispozici na Ineternetu nakej prehled starovacich k ruznym planetam a jejich kombinacim? Hledal sem marne, jen si pamatuju, ze cesta k Saturnu pres Jupiter se pry otevira kazdych 20 let?

Ale jistě, Nolane, ESA je proti NASA i Roskosmosu trpaslík. Stejně jako Huyghens proti Cassini, to se nedá nic dělat.

K těm baterkám - jsem rád, že si toho někdo všiml. Ovšem s diskusí se počítat musí. V Německu (a to je dost vlivný stát) jsou Zelení členy vlády a jejich postoj k čemukoli jadernému je znám. Dokonce musela být ve světě nukleární magnetická resonance přejmenována na jen magnetickou resonanci, lidi se báli, že je to ozáří... O manévrech kolem Gorlebenu víme. Teď zase protestujou polští Zelení, že přes ně vozíme palivo pro Temelín.
Máme demokracii a jsou to nakonec lidi, kdo rozhodne, na co půjdou peníze. A na co rozhodně a nikdy nepůjdou.

Je (i) na nás, abychom zelené bludy pronásledovali všude kde na ně narazíme. Diskuse k Temelínu, k úložištím, všude. Internet nám dává možnosti a člověk dneska nemusí jenom bezmocně řvát na televizi, jak se mi stalo párkrát v 90. letech při vystoupeních Patočky nebo profesionální matky Kuchtové. Nebo při pořadu Nedej se!. Při tyjátrologovi Justovi.

zdravim vsetkych ... stiham setko precitat ale nestiham na vsetko odpovedat ...
ale z poslednych prispevkou len par komentarov ...
- zelenych by som zaradil medzi skupiny ako s komunisticka strana a spol ... prioste demagogie ... minule sa striko vyjadril \"pekne\" na adresu ekologou ... ze su to pavedci ... a to iste plati aj o stranach zeleneho typu (to je jak stretnutie tretieho druhu :o)
- JA NESPOCHYBNUJEM USPECH PRISTATIA HUYGENSA ... ja sa z toho tesim nie menej ako ktokolvek z vas ale mam vyhrady voci ESA ... je jedno ze niektore pristroje robili americania ale ESA je zodpovedna za projekt Huygens a tu zlihala na plnej ciare...
- este pred pristatim som vedel ze to bude poprask s timi fotografiami (co sa tyka rozlisenia)no dufalsom ze budu aspon kontrastne ... nestalo sa tak a z toho som mbol nasraty
- niekto sa tu pital na pomer dat z DIRS a ostatnych pristrojov ... celkovo polo prenesenych 18MB dat (plus/minus) z toho obrasky tvorili asi 12,5MB
-na titanovu drahu cassiny asi nebude prevedeny tayto manever by vyzadoval (pri hmotnosti cassinim 2500kg) asi 100-200kg ... v tom najlepsiom pripade ... na to nebude mat ... uz teraz ma asi len 300kg paliva a pred sebou 4roky ... minimalne (po 4rokoch mu zostane asi 1/2) ... mozno by to bolo zaujimave mat na drahe titanu cassinio ... a spon by mohol nepretrzite robit radarove merania a fotit az do bezvedomia ... no ale co stym ked by nemal ziadne palivo ... by sa tam motkal jak nepricetny ... az by bol drahovimi poruhami pripraveny o zivot v titanovej atmosfere :(
- k satrnu sa da ist aj g-prakom cez venusu a zem (pripadne mars) len to treba dobre spocitat ... kedysi ked startoval cassini som robil simulaciu jeho letu ... aj letu galilea adokonca let k plutu s navedenim na jeho drahu (deltaV=4km/s:o) to je nerealne!)... a v niektorych konfiguraciach mi vychadzalo ze je mozne pouzit iba zem a venusu (dokonca bola aj taka draha navrhnuta keby sa nepodarilo odstartovat nacas ale to by este cassini stale tapal ve tme) ... pre lahsiu sondu to bude urcite jednoduhsie sa odpalit len pomocou venuse a zeme ako cakat 20rokov na jupiter.

... chcel by som vediet ci sa planuje na najblizsich 10-15 rokov let k titanu alebo saturnu ... (moze byt aj neskor) ... proste co kolvek - kto kolvek ... poslite dajaku linku ...

NASA plánuje velkou výpravu \"JIMO\" k Jupiterovým měsícům - velká sonda s atomovým zdrojem a iontovým pohonem pro navedení na oběžnou dráhu kolem Europy, myslím že někdy za 8 let by měla startovat, finančně to ale není zatím zajištěné a ani termín není jistý. Všechno je otázka peněz, podle mně by to chtělo sondu ESA s Ruskem - která by vypustila do Titanu Huygens 2. generace - 350 kg + 500 kg vlastní družice - jednoduchá lehká sonda, 1 t pohon - jsme někde u 2 t. Jaká raketa by takovou sondu přes Venuši k Saturnu dostala ? Stačil by Sojuz z Kourou nebo Ariane 5 ? Mohl by se vyrobit duplikát pro Jupiter - pouzdro do atmosféry Jupitera jako Galileo. Jen kdyby to někdo zaplatil :-(.

Sondě JIMO hrozí zrušení kvůli předpokládaným extrémně vysokým nákladům v řádech miliard ... :(
\"Jaderně\"-iontový pohon by se měl údajně nejprve zkoušet na mnohem menší sondě ...

Cauvec, tak zase zareaguju.

ad zvuky:
jednoznacne maji svuj vyznam. Podle odrazenych frekvenci, utlumu, mnohacetnych odrazu a zname vysky a struktury povrchu (jelikoz sonda dosedla tak je \"znam\") se da urcit prostupnost prostredi, rychlost sireni zvuku, struktura povrchu atd.

ad mnozstvi dat:
na strankach ESA http://www.esa.int/esaCP/SEM15Y71Y3E_index_0.html pisi, ze prijali vice jak 474Mb, coz je 59 MB dat. Dale ze bylo prijato 350 obrazku (coz pri 30kB na obr muze byt tech 12MB). Takze je tu maly nepomer, nebo chyba ...

ad dalsi vysledky z mereni:
na predchozi adrese take strucne popisuji, co se delo a sbiralo za data. Volne prelozim. Do atmosfery Huygens vstoupil v 11:13 CET a bezpecn pristal v 13:45. Pote jeste vysilal nekolik hodin, ale Cassini zachytil 1hodinu a 12 minut vysilani z povrchu. V prubehu letu byly od 160km az na zem odebirany a analyzovany vzorky atmosfery. Bylo zanalyzovano jedinecny mix metanu a dusiku ve stratosfere. Koncentrace metanu plynule vzrustala v troposfere az k povrchu. Byli zaregistrovany oblaka metanu ve vysce kolem 20km a metanove nebo ethanove mlhy u zeme. Pomoci signalu ze Zeme bude rekonstuovana trajektorie s presnosti 1km a poskytne nam data o vetrech na Titanu. Vypada to, ze Huygens vysiall i tri hodiny po pristani. Take byli sbirany vzorky aerosolu mezi 125 a20 km a na palube analyzovany. Behem sestupy byly nahravany zvuky, ktere umozni detekovat vzdalene hromy z blesků. SOnda dosedla rychlosti 4,5 m/s. Pri pristani byla provedena rada pokusu zjistujicich strukturu povrchu, ktery se podoba mokremu pisku, ci hline s tenkou krustou na povrchu, ktera je slozena prevazne z spinave vodniho ledu a hydrokarbonoveho ledu, coz vedlo k temnejsimu povrchu, nez byl ocekavan. Teplota na povrchu byla -180 st.C.
Dalsi vedecke vysledky budou sdeleny na tiskovce 21.1. v 11:00 CET

ad zeleni:
chci rict jen jednu vec. Jsou potreba. Hodne potreba, dokonce i v te prehnane podobe. Protoze nas to alespon nuti premyslet dal. Jinak ale zrovna u jadra jim moc nerozumim, protoze jadro muze nahradit spoustu uhli, ktere budeme treba potrebovat jindy a jinak. Ale u znecisteni rek, ovzdusi, atd. jsou jednoznacne prispevkem. Vzdyt se za poslednik 15 let, kdy zacali byt aktivni vyrazne zlepsil stav rek, ovzdusi, pudy atd.

ad padaky:
Vzhledem k tomu, ze Huygens proletal 2hod 32 minut atmosferou, bylo nutne rychle brzdit a proto tak velka g ... vyzkum atmosfery byl primarni a k tomu cili vse smerovalo ...

[quote]Sondě JIMO hrozí zrušení kvůli předpokládaným extrémně vysokým nákladům v řádech miliard ... :(
\"Jaderně\"-iontový pohon by se měl údajně nejprve zkoušet na mnohem menší sondě ... [/quote]
Moc šancí tomuto projektu nedávám. Reálněji vidím projekt JUNO v rámci NEW FRONTIERS, jestli se bude realizovat, uvidíme napodzim.
K Saturnu se momentálně neplánuje vůbec nic, čeká se na výsledky sondy CASSINI/Huygens.

Za podívání určitě stojí snímky na:
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/raw/raw-images-list.cfm?bro...
zejména potom fotky měsíce Enceladus, tělesa malého (cca 500 km v průměru), ale se známkami aktivity na povrchu. Existují teorie o kryovulkanismu, který doplòuje částice do prstenů ¨Saturnu. Jestli je to tak ve skutečnosti se dozvíme snad již za měsíc, kdy má Cassini minout Encelada v těsné blízkosti.

Nikdo znas nevi proc se vedci rozhodly pro tento balik mericich pristroju a kamer.Podle meho nazoru meli podle predchozich udaju z jinych sond a jinych mereni jasno co mouhou na Titanu ocekavat a tak se soustredily spise na merici pristroje nez na vizualni vysledky,coz vcem je hacek,nam jsou nejblizsi a delame si z toho vysledek cele mise,jenze nikdo znas nevi a zatim vedet,do vyhodnoceni dat nebude jaky je skutecny vysledek mise a i po jejich zverejneni pochybuju,ze budeme vysledek chapat,nejsme vedci.Proto bych nesoudil vysledek jen podle vizualnich vysledku,na kterych dle me tato mise nespocivala...

Nevím, jestli to patří až tak sem, ale znova k zeleným.

Ochránci přírody jsou potřeba. Moc potřeba. Ale IMHO ne v podobě našich Beránků či Patočků.

Bval jsem kdysi bronák, což bylo takové trpěné (když se zařadilo do SSM) hnutí ochránců přírody. Byl jsem i na demonstracích, které dnes vypadají srandovně, ale tenkrát jsme ještě nevěděli, že režim mele z posledního, tak to tenkrát taková sranda nebyla. Vzpomínám na kamošku, která mě požádala, abych tam šel za ni, že ona ještě kojí a nemůže si dovolit ani vazbu 48. Něco - ne moc - o tom vím. No, bylo to naprd, ten tunel Stromovkou stejně bude, a asi ne jeden...
Jenže zelená hnutí 80. let chtěla chránit přírodu PRO LIDI - Krušný hory, Teplicko,... Dnešní Zelení chrání Posvátnpu Přírodu PŘED lidmi, které ti radikálnější považují za vypleníhodný plevel. Mimo sebe, pochopitelně.

Takže, abych nekecal moc dlouho. Zelené potřebujeme, Ultrazelené radikály a ekoteroristy ne. Protože dneska abych se pomalu styděl přiznat se k tomu bronáctví. Rozumný ale méně znalý člověk mě hodí do stejného pytle s Jihočeskou Kuchtou. A to tedy nerad, moc nerad.
A naši Zelení se tak zkompromitovali lhaním (nejen) k Temelínu, že jim neuvěřím, ani když někde naměří smrtelnou hladinu kyanovodíku. Což je další nedobrý výsledek jejich radikalismu a terorismu. O jejich současných aktivitách prosazujících větrné elektrárny, což je technologie vzácně mizerná po všech stránkách - drahá, neefektivní, nespolehlivá a k životnímu prostředí nepřátelská - už ani nevím, co si myslet.

(Ekoterorista je označení, které soud v Plzni uznal pro protestátory proti okruhu za oprávněné. Vzhledem k dopadům, jimž vystavili na léta obyvatele Plzně. Takže to není žalovatelné. Aspoò v tom jednom případě.)

Obávám se, Anonyme, že k Saturnu se zatím podívaly akorát Voyagery - a ty hlavně prolítaly kolem. Soustředily se na Saturn. Nedalo se moc vybírat, podstatný byl Saturn jako gravitační prak. O Titanu jsme se dověděli, že má hustou atmosféru, něco o složení - a to je asi tak všecko. Atmosféra, to bylo překvapení. Povrch nikdo nikdy neviděl až do teď.

Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho.

[quote] Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho.[/quote]

Pred Voyagermi tam bol tusim este Pioneer 11

[quote]V 80. letech se Sovětům povedly sondy Vega - nevíte někdo víc o části mise na Venuši ? Myslím že došlo k vypuštění balonů do atmosféry, ale vůbec nevím, jak mise dopadla. V 80. letech obrovské náklady spolykala Eněrgija/Buran, co zbylo šlo na Saljuty a Mir, takže se moc nepilotovaných úspěchů čekat nedalo, dorazil to neúspěch Phobosů a posledním hřebíčkem do rakve byl Mars 96. [/quote]

Největším úderem byly pro SSSR asi neúspěchy s Marsem v roce 1974. K balonum. Byly az na sondach Vega 1 a Vega 2. Oba pristavaci moduly (vcetne balonu) byly vypusteny na nocni strane planety, nebyly tedy vybaveny opt. snimacim zarizenim.
Jinak si myslim, ze 80. leta (a zacatek 90. let) byla z hlediska \"sond\" SUPER! Hlavne proto, ze se jednalo o plnohodnotne, sobestacne drahe sondy (nemuselo se nikde moc setrit). Jen skoda, ze i pres to obcas kvuli blbostem selhaly. Tolik me mrzi Phobosy (mely na palube mj. robotka, kterej mel po povrchu skakat na pruzinkach). Jednoho Phobose omylem \"vypli\" sebedestruktivnim prikazem ze Zeme a druhy se zrejme srazil s \"necim\" u Marsu - dle posledni fotky, ktera zachycuje jakýsi objekt \"svetelnou caru\", ktera smeruje proti sonde (velka zahada pro ufolgogy). V SSSR dokonce existovala i teorie, ze sondu sestrelila americka druzice. Mars96 byl take UZASNEJ! Rovery, balony, penetratory... Skoda, ze na tak skvely drahy sonde setrili zrovna na nosny rakete.

[quote] ... chcel by som vediet ci sa planuje na najblizsich 10-15 rokov let k titanu alebo saturnu ... (moze byt aj neskor) ... proste co kolvek - kto kolvek ... poslite dajaku linku ... [/quote]
O takych 10 az 15 rokov budeme moct detekovat planety o velkosti Zeme pri inych hviezdach a hovori sa aj o tom , ze sa bude dat fotografovat ich povrch. Myslim si, ze to bude natolko vzrusujuce, ze zaujem o vyskum nasej slnecnej sustavy to trocha odsunie do uzadia.

Hovori sa o misii Terestrial Planet Finder - rok 2014

[url] http://www.jpl.nasa.gov/missions/proposed/tpf.html[/url] [url] http://www.firstmh.cz/seti/sim.htm[/url]

Tak se nám diskuze k sondě pěkně rozjela?!

\"Zelené potřebujeme, Ultrazelené radikály a ekoteroristy ne. \"

Pane Nováku, doba je radikální a chce i radikální reakce , nedivte se proto,že mezi zelenými je široké spektrum. A je dobře, že je! Nebýt řvaní radikálů, mnohé věci v přírodě by byly horší. Technokraté nevymřeli. Jde o to abychom v blízké budoucnosti mohli studovat vesmír a ne se starat o udržitelnost našich ubohých životů na zmršené planetě.
A jde to s ní z kopce, to podtrhuji! Už se tím zabývám mnoho let.
Zelení lžou, hm a co tohle: Když prolétávala sonda Cassini kolem Země - je to už dávno. Přišli na hvězdárnu dva novináři se ptát co je nového. Ten den sonda míjela naši planetu. Říkal jsem jim o tom a vysvětloval jak to pracuje , co bude dělat a kde bere elektřinu. O dva dny později jsem otevřel noviny a tam bylo napsáno:\" Zem o vlásek unikla katastrofě!\". Kdyby se sonda C. trefila do atmosféry Země tak by ji zamořila radiaktivitou. Má totiž na palubě malou jadernou !!!! elektrárnu, bla , bla ...atd. \" :o Nic takového jsem jim neříkal- bylo to vymyšleno, nedivte se potom, že mnozí -mladší s touto informací ( a jinými) v hlavě mají strach a křičí, protestují atp. Ovšem to jim nedává právo k používání násilí.
A pane Novák, Brontosaurus bylo hnutí plně pod kontrolou KSČ a jí také vedeno i když to tak nevypadalo. To jeho užitečnost velmi snižovalo.
Nepokládám se za ekoteroristu, ale trochu jsem cítil potřebu se postavit na ochranu zelených různého ražení.

No, to s tou katastrofou přece měli už dávno od zelených. Ti rotestovali už proti startu, přesně ze stejných důvodů.

Ti novináři k vám přišli už s jasnou představou, co napíšou. O nějakém průletu nějaké sondy - pffff, s tím se před šéfredaktorem neBLESKnou. Takže vy jste jim dodal jen alibi a trochu \"vědecké\" omáčky. Tu stejně nejspíš nepochopili. A pokud ano, neměli schopnosti ani zájem ji předat dál.
Je to stejné jako když se k Temelínu mohl vyjadřovat kdejaký zelený a jihomamo - jenom skutečným odborníkům nedali slovo. Dodneška (!) když dojde v Temelíně k poruše na generátoru, ptá se redaktor HN (!) na názor Kuchtové (!). Není to k pos...?

Ona totiž pravda není dost \"sexy\", nedá se na tom postavit \"story\", která zaujme a prodá. Řekněte sám - dal by se přičinit vykřičník k titulku \"Meziplanetární sonda prolétla kolem Země\"? Nemá to ten drajf, ten ajfr, to je JEN skutečnost. Zato \"Země unikla katastrofě!\", no tam ten vykřičník patří, tam sedí jak dítě na nočníku.

Jo, Brontosaurus nejspíš byl pod kontrolou KSČ, stejně jako skoro všecko tenkrát. Rozhodně všecko oficiální. A že měli pod kontrolou i leccos, o čem jsme mysleli, že ne...
Ale nechme toho, Bronák je mrtvý a zabili ho současní ekologisté. RIP!

[quote]Obávám se, Anonyme, že k Saturnu se zatím podívaly akorát Voyagery - a ty hlavně prolítaly kolem. Soustředily se na Saturn. Nedalo se moc vybírat, podstatný byl Saturn jako gravitační prak. O Titanu jsme se dověděli, že má hustou atmosféru, něco o složení - a to je asi tak všecko. Atmosféra, to bylo překvapení. Povrch nikdo nikdy neviděl až do teď.

Pokud se mýlím, opravte mě, ale já si skutečně nevzpomínám na jiná zkoumání. Přece jenom je to zatraceně daleko. A tudíž draho. [/quote]

Jeste pred planovanim mise Cassini se vedelo,z jinych napr. pozemskych pozorovani a prave misi voyger,ze na tytanu je atmsfera a z ceho se priblizne sklada,tedy si vedci dokazali udelat obrazek jake asi senzory by byly vhodne...

Uz jsem tady jednou napsal, zeleni muzou byt dokonce i uzitecni (pro vyzkum kosmu). Je zrejme, ze lidstvo se dostalo do situace, ze jeho existence rapidne meni podminky zde na Zemi. IMHO (abych sel s dobou tak pouziju taky tuhle zkratku) tomu bohuzel nejde zabranit. Celosvetova spotreba surovin a energie se zvysuje rychleji, nez by bylo mozne ziskat racionalizaci stavajicich zdroju. Z toho vyplyva, ze nekdy dojde k surovinove krizi a pak je jen par moznosti. Brutalne (az katastroficky) omezit spotrebu, nebo najit nove zdroje. Ty lze najit bud tady na Zemi, nebo ve vesmiru. Je hezke chranit prirodu na Aljasce, ale az dojde (levna) ropa vsude jinde, bude prvni na rade a bez milosti. Je hezke vymyslet fantasmagorie s vetrnyma elektrarnama, ale jednoho dne budem stejne spolehat vicemene na stepeni nebo snad syntezu. Myslim ze nekteri vzdelanejsi z nich to chapou a mluvi o trvale udrzitelnem rozvoji, ale to netusim jak to dopadne. Nejspis tak, ze brzo se vsechny nebezpecne vyroby presunou do rozvojovych zemi a na ty se pak bude svalovat vina za poskozovani prirody. Pritom by moznym vychodiskem byly surovinove zdroje na Mesici, ktery je dost blizko (pokud nejaky silenec nebude chtit chranit tamni prirodu). Tak uvidime jak to dopadne.

Pages