Cassini

Primary tabs

Jan Toman:
Do finále se pomalu blíží další kosmická sonda - Cassini. Její vzdálenost od Saturnu klesla na cca 80Gm a dle posledních informací - viz odkaz - se již připravuje etapa dálkového průzkumu. Za rok touto dobou snad budeme žasnout nad snímky z povrchu Titanu.
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-releases-04/20040109-ws-a.cfm

Vzh¾adom na to, že zostupný modul na povrch Titánu je európsky a je to vlastne tá istá koncepcia ako maranský modul, tak pravdepodobnos hodnotím na 50/50.

Modul je opravdu evropský, spíš bych ale přihlížel k tomu, že o podmínkách panujících v atmosféře Titanu nevíme skoro nic. Takže se může klidně stát, že k povrchu se během omezené životnosti baterii ani nedostane. Narozdíl od Beagle 2 je však konstruovaný pro měření během sestupu atmosférou.

[quote]Modul je opravdu evropský, spíš bych ale přihlížel k tomu, že o podmínkách panujících v atmosféře Titanu nevíme skoro nic....
Když si představíme teplotu nějakých -200°C a vysokou radiaci atd..po dobu letu v trvání 7 let, a pak pouzdro Huygens u Titanu oživit, a dostat z něho nějaké informace, bude to opravdu velký úspěch.
Mimochodem nevíte někdo, jak je na tom nyní sonda Cassini, co se týká technického stavu? Je to vlastně na dlouhou dobu poslední sonda po Galileu do oblasti velkých planet.

MF

U pouzdra probíhají pravidelné prověrky, cca jednou za půl roku. Zatím vypadá vše dobře. Rovněž Cassini funguje jak má. Kitický moment vidím v manévru navedení na oběžnou dráhu, aby to nedopadlo jako u Mars Observeru před deseti lety.

Já si také myslím, že úspěšnost či neúspěšnost sondy Huygens není dána tím, jestli je evropská, ale tím, že o Titanu nevíme skoro vůbec nic. Nejen o jeho atmosféře, ale celkově. Neví se jak vypadá povrch, zda je pevný nebo tekutý, neví se nic o jeho nerovnostech, tloušce atmosféry, atmosférických podmínkách, atd. Titan byl vyfotografován pouze sondou Voyager a to ještě z velké vzdálenosti a pak pomocí HST. Žádný snímek ale není takové kvality, aby se na nich daly rozeznat podrobnosti na povrchu Titanu. Takže pro sondu Huygens se jedná o skok do neznáma.

I když je Huygens evropský, je to konstrukčně naprosto odlišná sonda od Beagle. Je například navržen i pro přistání na hladině kapalného prostředí a liší se i způsob přistání. Bude používat pouze padák a žádné airbagy a brzdící raketové motory. Jak již napsal Honza Toman, sonda bude provádět měření již během sestupu na padáku, včetně snímkování. Jeho životnost je zhruba 153 min. Dvě a půl hodiny se předpokládá sestup na padáku a nejméně tři minuty jsou vyhrazeny pro měření na vlastním povrchu. Pokud to vyjde, tak se máme přibližně za rok na co těšit. Držme palce! :)

Ještě takovou malou poznámku. Než Cassini vypustí modul Huygens v lednu 2005, prolétne v blízkosti Titanu celkem 40x. Bude tedy k dispozici nejenom značné množství snímků, ale i naměřených dat, které budou použity pro výpočet sestupové dráhy pro přistávací modul. Pokud tedy vědci a konstruktéři správně odhadli zatím neznámé prostředí, které na Titanu panuje, aby v něm mohla sonda pracovat, má mise velkou šanci na úspěch.

Cassini ani Huygens na oběžnou dráhu Titanu nebudou vůbec navedeny. Cassini bude po poměrně složitých drahách létat kolem Saturnu a přibližovat se k jednotlivým měsícům podobně, jako tomu bylo u sondy Galileo. Huygens po odpoutání od Cassini zamíří rovnou k Titanu a vlétne do jeho atmosféry.

Toho, že by se nepovedlo umístit Cassini na oběžnou dráhu bych se nebál, pokud bude fungovat všechno tak jak má. Jediné riziko, které vidím je to, že při příletu k Saturnu proletí sonda mezerou mezi prstenci F a G. Je sice široká asi 30 000 km, ale asi není úplně čistá a sonda by se tam mohla s něčím srazit.

Oprava, napsal jsem to špatně. Těch cca 40 průletů Cassini kolem Titanu je za celou misi. Huygens bude oddělen přibližně 21 dní před třetím průletem. Zdálo se mi to moc vysoké číslo, tak jsem se raději podíval. :)

Na sondu Cassini se velice tesim a Huygens bude zlaty hreb. Pokud vse vyjde, uvidime mozna na jeho zaberech tu nejexotictejsi krajinu, jakou jsme kdy mohli spatrit.
Ja ale obratim pozornost za hranice cele mise. Kdysi jsem cetl uvahy, ze po skonceni hlavniho i pokracovaciho pruzkumu by bylo mozne poslat sondu Cassini dal mimo gravitacni pusobeni Saturnu, napriklad k Neptunu. Ta myslenka se mi velice libi, ale dost tezko si dovedu predstavit, ze by to klasicka sonda zvladla (kvuli palivu, atd.). Co si myslite vy?

Přiznám se, že jsem o tom nikde nic neslyšel a sleduji ten projekt od samého vzniku. Je to podle mě nerealizovatelné z jednoho prostého důvodu - dodávky. el. energie. Při startu bylo k dispozici cca 890W, při příletu k Saturnu to bude někde kolem 700 W. Počítá se se čtyřletým základním průzkumem + další nádstavbou, aby výtěžnost byla co největší. Na další přelet už určitě nebude el. energie, a to ani v případě, kdyby se podařilo gravitačním kouzlením sondu někam poslat. Osobně tipuji, že Cassini skončí stejně jako Galileo - v atmosféře Saturnu.

Taky si myslim, ackoliv samozrejme pral bych si neco jineho.

Také si myslím, že konec sondy bude obdobný Galileu, ale možná ještě zajímavější by bylo, ho nechat vlétnout do prstenců a od posledního okamžiku než se rozbije fotografovat a provádět měření.

V takovem pripade by se asi nestihla na Zem predat zadna data. Kolik je od Saturnu vubec prenosovka? Mars Odyssey ma kolem 128kb. A to by jeste antena Cassini musela celou dobu smerovat k Zemi.

Z hlavy přesně nevím, je to někde kolem 170 kbps.

Povelový systém má přenosovou rychlost 1 kbit/s a přenosy dat rozmezí 14 až 165 kbit/s.

To, že by nevyslal poslední snímky před rozbitím je pravda, ale asi by se našla trajektorie, aby se k prstenců přibližoval pomalu a ve vhodnou dobu, aby mohl i posílat data směrem k Zemi. Nejsem si ale jistý, jestli by něco takového vzhledem k umístění antény a ostatních přístrojů bylo možné a jestli i během snímkování může i posílat data, ale tohle poslední je asi sofwarová záležitost a šlo by to možná přeprogramovat.

Posle Huygens nejake fotky aj z povrchu. Dakde som cital, ze fotit bude hlavne pri zostupe na padaku. Nie ze by to nebolo zaujimave aj tak, ale fotky z povrchu maju akesi zvlastne caro.. :)

Ta prva veta mala byt otazka, len mi dakde usiel otaznik :D

To je otázka, zdali budou snímky i z povrchu. Podle současných plánů začne Huygens posílat až ve chvíli, kdy se mu rozevře hlavní padák. Od této chvíle jsou pouze 4 a 1/2 hodiny na přenosy dat. Po této době zmizí sonda Cassiniza obzorem. Přes ní budou data přenášena na Zemi. Na tak dlouhou dobu ale přistávajícímu modulu nejspíš nevydrží baterie. Doba života sondy na povrchu Titanu se odhaduje pouze na minuty (cca 3min) a za tu dobu musí udělat nejzákladnější měření okolního prostředí a data odeslat. Přenosová rychlost mezi Cassini a Huygens bude činit v optimálním případě maximálně 20kbit/s, spíše ale méně. Udává se rozmezí cca 8 až 20 kbit/s. Na sondě Huygens ale došlo ke konstruční chybě a její vysílač neprováděl korekci vysílaných frekvencí na Dopplerův posuv, takže hrozilo, že data Cassini nedokáže vůbec přijmout. Nakonec to vyřešili tak, že vypočítali pro obě sondy jiné trajektorie, aby byl Dopplerův posuv co nemenší. I tak to ale způsobí, že signál bude asi nižší kvality než bylo plánované, takže bych čekal tu nižší přenosovou rychlost.

Průběh samotné mise na Titan bude asi následující. V první fázi po vstupu do atmosféry Titanu dojde k aerodynamickému brzdění, přičemž tepelný štít musí vydržet mnohem větší tepelnou zátěž než například při přistání na Marsu nebo na Zemi. Teplota plazmy bude dosahovat až 20000°C! Po této části letu se rozevře malý padák, který vytáhne brzdící padák. Až klesne rychlost na něco přes polovinu rychlosti zvuku, odhodí se tepelný štít a rozevře se hlavní padák. Na něm bude sonda klesat asi 150 minut, provádět měření a pořizovat snímky. Na vlastním povrchu by sonda měla pracovat cca 3 minuty. Vzhledem k nízké přenosové rychlosti a krátkému času asi nebudou obrázky žádné závratné kvality a nelze čekat něco podobného jako ze Spiritu.

Škoda, že přístroje nejsouna otočné plošině jako u sond Galileo a Voyager, takhle se sonda musí otáčet celá. V původních plánech byla, leč finanční škrty ji pohřbily...
Domovské stránky Huygense jsou na adrese:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=31166

[quote]Přiznám se, že jsem o tom nikde nic neslyšel a sleduji ten projekt od samého vzniku. Je to podle mě nerealizovatelné z jednoho prostého důvodu - dodávky. el. energie. Při startu bylo k dispozici cca 890W, při příletu k Saturnu to bude někde kolem 700 W. Počítá se se čtyřletým základním průzkumem + další nádstavbou, aby výtěžnost byla co největší. Na další přelet už určitě nebude el. energie, a to ani v případě, kdyby se podařilo gravitačním kouzlením sondu někam poslat. Osobně tipuji, že Cassini skončí stejně jako Galileo - v atmosféře Saturnu. [/quote]

Jestliže výkon klesne jen o 200 W za 10 let cesty ... ?

Musíme počítat s určitým minimálním příkonem potřebným pro funkci základních systémů - patří sem různá odporová topná tělesa, udržující přijatelnou teplotu v přístrojových modulech, patří sem počítače, vysílač. Minimální příkon bych viděl někde kolem 350-400W (můj odhad).

9.ledna 2004 zahájila sonda Cassini fázi dálkového průzkumu Saturnu. Podrobnosti na adrese:
http://saturn.jpl.nasa.gov/news/press-releases-04/20040116-ws-a.cfm

Cassini se nám pomalu blíží ke svému cíli. Nový snímek Saturnu je na :
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA05380

Do \"přistání\" na orbitě už jen 99 dní ! PB

[quote]Už jen 50 ! PB [/quote]

Takže 1. července, to to ale rychle uteklo. Když Cassini startoval, byl jsem naštvaný že let trvá tak dlouho a že je třeba tak dlouho čekat. A teď už jen 48 dní. Pomalu bychom měli držet palce, aby všechno klaplo. Nevíte kde je nějaká pěkná fotka měsíce Japetus ? Pořád mám v hlavě Clarkovu Odysseu.

[quote]Takže 1. července, to to ale rychle uteklo. Když Cassini startoval, byl jsem naštvaný že let trvá tak dlouho a že je třeba tak dlouho čekat. A teď už jen 48 dní. Pomalu bychom měli držet palce, aby všechno klaplo. Nevíte kde je nějaká pěkná fotka měsíce Japetus ? Pořád mám v hlavě Clarkovu Odysseu. [/quote]

Fotku nájdete napríklad tu [url] http://www.space.com/php/multimedia/imagedisplay/img_display.php?pic=040...\'s%20outermost%20large%20moon,%20Iapetus,%20has%20a%20bright,%20heavily%20cratered%20icy%20terrain%20and%20a%20dark%20terrain,%20as%20shown%20in%20this%20Voyager%202%20image%20taken%20on%20August%2022,%201981.%20The%20dark%20material%20covers%20precisely%20the%20side%20of%20Iapetus%20that%20leads%20in%20the%20direction%20of%20orbital%20motion%20around%20Saturn%20(except%20for%20the%20poles),%20whereas%20the%20bright%20material%20occurs%20on%20the%20trailing%20hemisphere%20and%20at%20the%20poles.[/url]

Tak tomu rikam URL :)).

[quote]Cassini se nám pomalu blíží ke svému cíli. Nový snímek Saturnu je na :
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA05380 [/quote]

Ta fotka vypada jako z nějakého počítačového 3D programu,nikoliv jako realná i když zřejmě je:o)

A to průlet kolem Phoebe bude už 11. června ve vzdálenosti pouhých 2000 km. http://saturn.jpl.nasa.gov/operations/approach.cfm

Průlet se zdařil, tady jsou první fotky: http://ciclops.lpl.arizona.edu/, Phoebe dostala v historii pěknou nakládačku. Cassini funguje bezvadně, ty fotky budou stát za to.

Nevíte náhodou, zda Cassini již proletěl prstenci ?
děkuji P. Nedbal

Bude to naseho casu zitra v podvecer (pokud jsem to prepocital spravne) - behem kritickeho brzdiciho manevru.
http://www.spaceflightnow.com/cassini/040629presoi.html

Zájemci o podrobnější informace o průběhu navádění na dráhu kolem Saturnu nech se podívají na
http://saturn.jpl.nasa.gov/cgi-bin/gs2.cgi?path=../multimedia/images/mis...
nebo v češtině ve Status Reportu Cassini na
http://spaceprobes.kosmo.cz/index.php?sekce=hotnews
Držte palce, aby průlet rovinou prstenců sonda v pořádku vydržela!
Zdravím všechny
A.H.

Pamatujete - li si na kreslený seriál v ábíčku o Žluté planetě, potom její první barevnou fotografii ze sondy Cassini můžete vidět na:
http://www.universetoday.com/am/publish/titan_natural_colour.html?3062004

Zatím to vypadá, že přechod na oběžnou dráhu probíhá dle plánu:
http://www.spaceflightnow.com/cassini/status.html

A je tam, manévr byl úspěšný !!!!
V 7:58 má Cassini znovu proletět prstenci.
Data by měla začít přicházet v 9:00.

Super!

Tak ještě k tomu obrázek

Cassini na oběžné dráze už obnovila vysílání přes vysokoziskovou anténu a zahájila přenos dat získaných při letu těsně nad prstenci Saturnu. První obrázky pořízené po vypnutí brzdícího motoru se očekávají na Zemi o půl třetí našeho času. Na 17:00 UT (19:00 SELČ) je plánována tisková konference NASA a mají zde být mj. předvedeny ony zmíněné snímky.
A.Havlíček

Skoda, zas abych cekal az do zitrka. Nebo lip do pristiho tydne, az budou i obrazky od Titanu.

Ano, prave jsem to tu chtel napsat :).
Ackoliv obrazky zatim nejsou vycistene, uz tak je to zajimave. Podivejte se na tento
http://www.nasa.gov/images/content/61692main_soi5-516.jpg
V mezere mezi prstenci jsou videt drobne balvany!
(pokud ovsem nejde o sum :))

Spíš bych řekl, že to jsou hvězdy na pozadí ...

[quote]Ano, prave jsem to tu chtel napsat :).
Ackoliv obrazky zatim nejsou vycistene, uz tak je to zajimave. Podivejte se na tento
http://www.nasa.gov/images/content/61692main_soi5-516.jpg
V mezere mezi prstenci jsou videt drobne balvany!
(pokud ovsem nejde o sum :)) [/quote]

No, i to je mozne. V kazdem pripade snimky jsou jiste uzasne. Na nekterych je opravdu videt, ze se prstence skladaji s monzstvi ruzne velkych castic. Samozrejme ne, ze by se to nevedelo, ale jeste to nikdo predtim nevidel. Vedci jsou zase nadseni zobrazenim razovych vln v prstencich.
Jenom skoda, ze snimky jsou jenom B&W. Bohuzel, cernobile byly i snimy Phoebe. Tak doufam, ze to nebude pravidlem. Chapu, ze pro vedce treba nemusi byt barva tak dulezita, ale nikdo mi nevymluvi, ze i oni by vycetli z plnobarvnych snimku vic.

Jezis, razove vlny, co jsem to napsal za blbost... :) No, vite, co myslim.

Nekoukejte jen na amíky... My máme také hezké obrázky a animace pohybu je vážně super!
http://www.esa.int/SPECIALS/Cassini-Huygens/SEMUIE25WVD_0.html
a co všechno má tato sonda ještě v plánu:
http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=34962

Pages