25. výročí letu Vladimíra REMKA - připomínka

Primary tabs

MEK příspěvek #3315 Let první mezinárodní posádky na družicovou stanici SALJUT 6. Velitelem posádky byl Alexej Alexandrovič GUBAREV (47 let, velitel lodi SOJUZ 17), kosmonautem-výzkumníkem Vladimír REMEK (30 let, občan ČSSR). Nosná raketa byla vypuštěna v 16.27.50 SEČ a za 530 s navedla kosmickou loď na dráhu. Na 4. a 5. oběhu byla provedena dvouimpulsová korekce dráhy, která zvýšila její výšku na 269 - 309 km a vzdálenost obou těles se zmenšila z původních 10 000 km na 5000 km. Po odpočinku (od 2 do 9 hod. SEČ dne 3.3.) byla na 17. oběhu provedena další dvouimpulsová korekce, která zvýšila apogeum dráhy na 357 km a vzdálenost od SALJUTu 6 zmenšila na 25 km. Závěrečné manévrování i spojení bylo provedeno automaticky. Obě tělesa se spojila 3.3. v 18.10 SEČ na 18. oběhu lodi a 2455. oběhu stanice nad oblastí Altaje, asi 10 min. po vstupu do stínu Země. Po prověrce hermetičnosti a propojení všech systémů vstoupili kosmonauti Remek a Gubarev 3.3. ve 21.33 SEČ na palubu stanice SALJUT 6, kde byli kosmonauté Romaněnko a Grečko. Během sedmi pracovních dní (každý den začínal v 6 a končil ve 21 hod. SEČ) pomohli základní posádce v jejich vědeckém programu, provedli řadu televizních reportáží a také šest experimentů, které připravili čs. odborníci. Rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu bylo sledováno v experimentu CHLORELLA - 1, srovnání subjektivního pocitu tepla s objektivním měřením teploty na povrchu těla bylo náplní experimentu TEPELNÁ VÝMÌNA - 2 (experiment č. 1 byl proveden na biologické družici KOSMOS 936). Okysličování tkání kosmonautů bylo měřeno přístrojem OXYMETR s autonomním napájením (ve zdroji došlo k poruše a kosmonauti ho pohotově nahradili sadou monočlánků). Psychologický stav kosmonautů před startem, během letu i po přistání byl sledován pomocí dotazníku SUPOS - 8. Kosmonaut V. Remek také sledoval vizuálně změny jasnosti hvězd při jejich západu za zemským obzorem (experiment EXTINKCE) jako přípravu na konstrukci fotometru pro objektivní sledování stavu vysoké atmosféry. Experiment MORAVA-SPLAV využíval sovětské tavicí pece SPLAV-01 k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí (po dobu asi 45 hod.) vzorku materiálu připraveného v ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Experiment SPLAV 1 obsahoval vzorky chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého. Další pokusy (SPLAV II a KRISTALL I a II) byly provedeny během letu druhé základní posádky v létě 1978. Během kritických fází pokusu bylo nutné omezit všechny rušivé vlivy - stanice byla pasivně stabilizována pomoci gravitačního gradientu a kosmonauti odpočívali. Poprvé náš kosmonaut hovořil z vesmíru česky 4.3. od 14.53 SEČ při televizní reportáži, ve které popisoval princip experimentu MORAVA-SPLAV. Další česky vedená reportáž byla vysílána tentýž den při přeletu nad Prahou (v 19.55.30 SEČ). Lékařská kontrola stavu kosmonautů byla prováděna stejně jako u základní posádky aparaturou POLINOM-2M, byl používán i vakuový oblek ČIBIS a veloergometr. Dne 4.3. byl naměřen u Gubareva a Remka puls 61 a 53 tepů za min., tlak 130/60 a 135/55 mm Hg. V. Remek také často pozoroval zemský povrch (zejména ledovce a sníh v horách), dne 5. 3. byla vysílána první mezinárodní tisková konference z paluby komplexu SOJUZ 27 - SALJUT 6 - SOJUZ 28. Dne 8.3. byla výška dráhy komplexu 338 - 357 km, perioda 91,3 min. Tento den byl dnem aktivního odpočinku celé posádky, během něhož kosmonauti ukládali a třídili získaný materiál, intenzivně cvičili, poslouchali hudbu a odpočívali. Vědeckotechnické experimenty byly ukončeny 9. 3. a výsledky dosavadní práce všech čtyř kosmonautů byly uloženy v přistávací části lodi SOJUZ 28, nepotřebné zařízení v orbitální části, která během sestupu zanikla. Poslední pracovní den 10.3. začal jako obvykle v 6 hod. Po rozloučení s hlavní posádkou přestoupil Gubarev a Remek v 8.17 SEČ na palubu SOJUZu 28, který se oddělil v 11.23 od stanice na jejím 2561. oběhu. Oficiální délka společného letu komplexu byla 164 hod. 35 min, 6 s. Na dalším oběhu nad jižním Atlantikem byl ve 13.54.34 SEČ zapálen na 198 s brzdící motor a tím zahájen sestup z oběžné dráhy. Ve 14.16.05 se loď pyrotechnicky rozdělila na tři části a kabina s kosmonauty vstoupila do hustých vrstev atmosféry ve 14.22 a po dobu 7 min. bylo přerušeno rádiové spojení vlivem silné ionizace vzduchu kolem brzdící se kabiny. Hlavní padák se podle plánu rozevřel ve 14.30.45 SEČ ve výšce asi 7 km. Kabina měkce přistála 10.3. ve 14.45.45 asi 135 km severně od Arkalyku v přistávací oblasti v Kazachstánu. Vrtulníky dopravily kosmonauty do Arkalyku a odtud se letadlem vrátili do hotelu Kosmonaut na Bajkonuru. Kosmonauti Romaněnko a Grečko ukončili svůj rekordně dlouhý 96denní let 16.3.1978. Všichni kosmonauti odletěli 10.4. do Hvězdného městečka u Moskvy a následující den byli vyznamenáni nejvyššími sovětskými řády v Kremlu. Do Československa přiletěli 27.4.1978 a byli přijati a vyznamenáni na Pražském hradě.