STS-111/ISS-UF-2

Primary tabs

MEK příspěvek #1524První článek na Space Portal viz ">http://www.space-portal.net/article.php?sid=265

MEK příspěvek #1529Dívám se na odhad času startu raketoplánu od Teda Molczana. Mám k tomu pár poznámek. Z průchodu roviny rampou se nedá přesně stanovit čas startu (možná je to pouze špatná formulace). Důležitější je poloha stanice na této rovině, která prochází místem startu. Co mám vysledováno z předchozích startů (ke stanici MIR) se startuje když je stanice nad ..... nebo nad ..... Místa neznám, ale start se konal x minut po průletu stanice nad startovací rampou v "první den" nebo v "druhý den" x + 46 minut po průletu stanice. Třetí den jako první den a tak dokola. Doba x byla tuším okolo 25 minut - bez záruky, už si to nepamatuji).Důvod je ten, že rovina dráhy se posouvá o necelých 24 minut za den (1416 minut). Za tento zkrácený den (23:36) vykoná stanice 15,5 oběhu. Za dva dny (47:12) tedy vykoná 31 oběhů. Z toho vyplývá i fakt, že možnost připojení ke stanici je každých 31 oběhů, ~47 hodin 12 minut. Start raketoplánu je možný každých 15,5 obletu stanice (~23 hodin 36 minut), tedy když rovina dráhy stanice prochází místem startu.Takže, když vezmeme start Atlantisu 8. dubna v 20:44:19 a "posun" roviny o 23 minut 41 sekund za den dostaneme 30. května 23:49. Pro přesný čas by bylo potřeba znát ještě oběžnou dobu stanice. Tu já neznám. Nebo také čas připojení ke stanici. Ten taky neznám. Tak to berte pouze jako hrubý odhad!!!Ale můj odhadnutý čas startu se celkem shoduje s uvedeným časem Teda Molczana, tak to asi nebude tak špatný odhad:-)))Atlantis startoval 8.4. v 20:44:19, připojil se 10.4. v 16:04, tedy 43 hodin 20 minut po startu. Pokud vezmeme dvoudenní (47:12) interval možnosti připojení, tak by se Endeavour mohl připojit 31.5. v ~19:30 nebo 2.6. v ~18:45 (v případě, že by rovina byla trošku jinak posunuta tak připojení 1.6. v 19:08). Při startu 30.5. by bylo připojení 31.5. moc rychlé (19 hodin 44 minut po startu) tak spíš 2.6. (76 hodin 56 minut).Shrnuto (s přesností ± několik minut!!! (neznám oběžnou dobu ISS))start 31.5. 23:49, připojení 2.6. 18:45další 1.6. 23:25 2.6. 18:45 2.6. 23:01 4.6. 17:55 Tolik odhad člověka, který si kdysi "selským" rozumem počítal průlety MIRu nad ČR. Vše výše uvedené jsem nikde nevyčetl, pouze jsem to nějak "odsledoval".

MEK příspěvek #1531Nemáte pravdu v tvrzení, že není podstatné pro stanovení okamžiku startu raketoplánu (nebo Sojuzu nebo Progresu, to je jedno) průchod roviny dráhy ISS místem startu, tedy rampou. To je naopak jediné kritérium, a není přitom podstatné, kde se ISS nachází vzhledem k místu startu v okamžiku startu. Rovina dráhy prochází místem startu (přesněji řečeno, rotace zeměkoule posune místo startu tak, že projde rovinou dráhy) dvakrát za den. Jednou je geometrie taková, že průsečnice roviny dráhy se zemským povrchem směřuje přes místo startu od (přibližně) jihozápadu na severovýchod, podruhé od severozápadu na jihovýchod. Z hlediska omezení střeleckého sektoru na Cape Canaveral se dá využít pouze prvního z nich (při druhém by astronauti přelétali Kubu a to z bezpečnostních a politických důvodů nelze).Kdyby se startovalo v určitém okamžiku, když je stanice tak a tak daleko od místa startu a nebral by se ohled na rovinu dráhy a ta by neprocházela zrovna místem startu, z jednoduché geometrické úvahy je zřejmé, že rovina dráhy stanice a raketoplánu by nebyly identické a protínaly by se pod úhlem, který by byl tím větší, čím dále by byla rovina dráhy od místa startu. Důsledek by byl jednoduchý: raketoplán by musel uskutečnit v okamžiku, kdy bude v průsečíku rovin drah obou těles motorický manévr, při kterém by změnil rovinu dráhy. A TYTO MANÉVRY JSOU ENERGETICKY VELMI NÁROČNÉ. Např. změna o 60 stupòů je právě rovna oběžné rychlosti, tedy 8 km/s (přibližně)!Je zřejmé, že poloha na dráze vzhledem k místu startu při zachování základní podmínky tj. průchodu místa startu rovinou dráhy, ovlivòuje časový harmonogram průběhu setkání. Čím větší je vzdálenost od místa startu (vždy měřeno po směru letu), tím déle a přitom rychleji je nutno stanici dohánět. V nejnevhodnější konfiguraci (start v okamžiku, kdy se od Tichého oceánu přes Mexiko blíží stanice k CC) může dojít i k tomu, že k setkání dojde nikoli jako obvykle druhý, ale dokonce až třetí den letu (loni se proto při jednom letu vynechal jeden den při odkládání startu navíc, protože by k takovému případu došlo). Důsledek je ten, že čím vzdálenější je ISS od místa startu v okamžiku startu, tím na nižší oběžnou dráhu přejde po manévru OMS-2 raketoplán. Samzřejmě tato dráha musí být dostatečně vysoko nad atmosférou. Protože má nižší oběžnou rychlost a nižší dráhu, má kratší dobu oběhu a jeho úhlová rychlost je vyšší a proto "dohání" stanici rychleji.Váš empirický odhad posunu o přibližně 23 minut denně je však správný a prakticky vůbec nezávisí na konkrétní oběžné době ISS. Souvisí jen a jen na geometrii roviny dráhy vůči místu startu. Připojení, resp. setkání má značnou vůli, ale časuje se ani ne tak podle trvání letu od startu do setkání, ale aby:1) přílet ke stanici byl v době běžné pracovní doby základní osádky stanice (nejlépe počátkem druhé poloviny pracovního dne) při minimálním posunu začátku pracovního dne oproti normálnímu režimu (od 06:00 UT do 21:30 UT);2) aby motorické manévry raketoplánu probíhaly v pracovní době osádky raketoplánu, která by měla být co nejvíce přizpůsobena pracovní době na ISS. V tomto ohledu jsou časy startů STS-111 nevýhodné, nebo osádka STS-111 může jít spát nejdříve tak 4 hodiny po startu, tzn. kolem 04:00 UT (při startu 30.5. večer). Během dvou nocí mezi startem a setkáním mohou posunout svůj denní režim tak o 2 maximálně tři hodiny, ted s budíčkem kolem 10:00 UT. Proto - podle mého názoru začne tento víkend nebo nejpozději v úterý osádka ISS posouvat svůj pracovní den tak, aby se 1.6. oba plány setkaly.3) Požadavek na časování setkání byl u Miru podstatně omezenější, protože muselo probíhat v dosahu pozemních stanic z ruského území. U ISS to díky družicím TDRS odpadá.

MEK příspěvek #1532Další dvě zprávy na Space Portal, vizhttp://www.space-portal.net/article.php?sid=266 http://www.space-portal.net/article.php?sid=267

MEK příspěvek #1534Máte pravdu, že start musí proběhnout, když rovina dráhy prochází místem startu. S tím souhlasím a to nepopírám. Ale nesouhlasím s tím, že je to jediné kritérium a že se nebere ohled na polohu stanice na této rovině. Napsal jsem "Důležitější je poloha stanice na této rovině, která prochází místem startu.". Tím jsem myslel, že start se musí uskutečnit když rovina dráhy "přibližně" prochází místem startu, ale zároveò stanice musí být v určité vzdálenosti od místa startu - raketoplán musí být naveden za stanici v určité vzdálenosti (ohraničenou minimem a maximem - jednak aby ji nepodletěl za tu dobu co se pohybuje na nižší dráze a jednak aby ji stačil dohnat a spojit se v plánovaný okamžik a z toho dle mého názoru vyjde délka startovního okna). A jak jsem již psal, rovina dráhy stanice prochází místem startu každých 23 hodin 37 minut (rovinu dráhy vedoucí přes Kubu, tedy mimo střelecký sektor CC jsem ani neuvažoval). Za tuto dobu vykoná stanice 15,5 oběhu. Proto zpravidla každý druhý den by raketoplán startoval do roviny stanice, která by byla o půl oběhu dále než předchozí nebo následující den. A v tomto případě by let ke stanici trval o necelých 24 hodin déle a ke spojení by došlo ve stejný okamžik jako kdyby startoval o další den později. (A dle "mých" výpočtů, kdyby startoval Atlantis o den dřív nebo později, tak by se připojil 66 hodin 56 minut po startu (minule jsem chybně napsal 76 hodin 56 minut) místo skutečných 43 hodin 20 minut.) Takto si myslím, že to je dodnes nebo to alespoò bylo dříve při letech STS k MIRu. Proto si myslím, že i navádění STS k ISS bude standardní a nebudou ho měnit extra pro každý let. V komentáři jste uvedl:"Čím větší je vzdálenost od místa startu (vždy měřeno po směru letu), tím déle a přitom rychleji je nutno stanici dohánět." Tuto Vaši formulaci chápu jako jakousi "lineární" závislost vzdálenosti raketoplánu od stanice a jeho doby letu do připojení. S tím bych si dovolil nesouhlasit. Naopak si dovoluji tvrdit, že a raketoplán odstartuje na konci či na začátku startovního okna připojí se ve stejný okamžik i když rozdíl ve vzdálenosti od stanice se může být třeba více než 2000 km (5 minut startovní okno). Tato vzdálenost se dá dohnat nižší oběžnou dráhou nebo delší dobou na této nižší dráze před jeho převedením na vyšší dráhu stanice.Proto si stále myslím, že se kromě roviny dráhy stanice bere i ohled na polohu stanice na této rovině. A myslím si to i proto, že doby létu ke stanici se dají považovat za standardní. Při letech v roce 2001 se totiž raketoplán připojoval k ISS za 43:38; 43:56; 43:18; 42:04; 45:32 a 45:44 (dle NASA). Při posledním letu se Atlantis připojil 43 hodin 20 minut po startu. Řekněme, že časy jsou téměř shodné. Proto bych s Vámi nesouhlasil v závislosti "čím dále, tím déle". Pokud jste ovšem nemyslel déle na nízké dráze a o to pak kratší dobu na vysoké dráze. Pak bych souhlasil.PS: Se změnou roviny dráhy jsem nikdy neuvažoval, protože vím jakou delta rychlost si raketoplán může dovolit a dokážu si spočítat jakou delta rychlost by potřeboval na změnu dráhy třeba i o jediný stupeò. Při letech k ISS létají raketoplány obzvl᚝ na "doraz" co se týče startovních hmotností, užitečného zatížení a množství pohonných hmot. Vezené pohonné hmoty jim kromě zvýšení oběžné dráhy na úroveò dráhy stanice umožní pouze drobné boční manévry (řádově m/s) na vykompenzování odchylky roviny dráhy stanice se skutečnou rovinou dráhy STS.

MEK příspěvek #1535Proč si myslíte, že záleží i na poloze stanice na dráze? Nechápu, co Vám chybí na představě, že jediným kritériem pro startovní okno je průchod roviny dráhy stanice místem startu. Pak už lze vždy zařídit, aby se raketoplán dostal na úroveò ISS v libovolný, předem stanovený okamžik (po uplynutí alespoò 2 až 3 dnů od startu).Rozdíl oběžných dob raketoplánu a ISS může činit až 2 minuty, takže v nejhorším případě je k dohnání stanice třeba 45 oběhů, což je méně, než 3 dny. Jakmile se raketoplán z přechodových (nížších) drah manévrováním zvedne a dostane do blízkosti stanice (a také na stejnou dráhu), může už se stanicí letět ve formaci libovolně dlouho a spojit se s ní třeba až za týden.Teoreticky by prostě poloha stanice na dráze v okamžiku startu raketoplánu měla být zcela nevýznamná, záleží jen na poloze roviny dráhy. Ani z Vašeho vysvětlení stále nevím, jaké indicie Vás vedou k pochybnostem o tomto závěru.

MEK příspěvek #1543Možná je to tím, že jsem se kdysi před lety zajímal o MIR, o jeho viditelnost nad ČR, o lety lodí k němu. No a tyto lety měly velmi standardní průběh, včetně výšek oběžných drah (tedy i oběhů). Tam se start musel uskutečnit x minut po přeletu MIRu nad BA (někde jsem snad četl i kolik), aby o necelé dva dny došlo ke spojení nad Ruskem (v pásmu sledovacích stanic). (Předem souhlasím s námitkou, že Sojuz/Progress měl určitá další omezení, které STS nyní nemá). A myslím, že tak nějak podobně létal i STS k MIRu. Je pravda, že nyní není místo připojení omezeno. Vše je kryto dvojicí TDRS. Třeba nezáleží na poloze stanice při startu STS, ale proč pak jsou doby letu ke stanici téměř shodné? Nebylo by jednodušší dobu letu ke stanici přizpůsobit její vzdálenosti při navedení na oběžnou dráhu? Nebo dobu letu ke stanici (čas připojení)přizpůsobit pracovnímu režimu posádky.Pokud tedy nezáleží na poloze stanice a doba připojení je standardně 45 hodin plus mínus, pak mohou nastat dvě krajní situace. Pokud by byla stanice "co by kamenem ze šatlu dohodili", tak by STS musel záhy po navedení přejít na vyšší dráhu a tam se pohybovat až do připojení. Pokud by byla stanice vzdálenější, tak by se naopak musel dlouho pohybovat po nízké dráze. No proč ne, ale přijde mi to zbytečně "krkolomné". Pokud tedy nezáleží na vzdálenosti, tak ani nezáleží na době letu do spojení a tak bych za mnohem elegantnější (a lepší) variantu považoval připojení vždy ve stejný (optimální) čas - například v poledne. Tak, aby se minimálně narušil pracovní režim na stanici. (Pracovní režim na STS není problém přizpůsobit stanici.)To je asi to, co mi nějak nesedí.

MEK příspěvek #1562 - reakce na příspěvek #1543Jen pro ostatní zde shrnuji výsledek diskuse na KNP 2002 ohledně relativně pomalého a vždy zhruba stejně dlouho trvajícího sbližování raketoplánu s ISS.Nejjednodušším a nejpravděpodobnějším vysvětlením této skutečnosti je pevně stanovený letový plán bez ohledu na skutečný den startu (a tedy pozici ISS na dráze). Při přibližování naplánovaném vždy zhruba na 45 hodin je vždy možno dodržet časový plán všech činností, včetně okamžiků jednotlivých manévrů pro změny dráhy raketoplánu. Podle vzájemné pozice raketoplánu a ISS se pak mění jen velikost těchto manévrů.

MEK příspěvek #1549"Někde" na webu jsem našel následující manifest včetně časů startů (D - místní čas - EDT). Přeposílám. SPACE SHUTTLE MANIFEST (30 May 2002)STS Date Time Orbiter Payload----------------------------------------------------------------------109 1 Mar 02 0622S Col-27 HST SM-03B110 8 Apr 02 1644D Atl-25 ISS-13-8A, ITS S0 (MT, GPS, Airlock Spur, Lab and Node 3 Umbilicals, PWP)111 30 May 02 1944D End-18 ISS-14-UF2, MPLM 1(P)-03 (8 RSRs, 4 RSPs, MSG, EXPRESS Rack 3), MBS, SSRMS WRJ, PDGF, SMDP107 19 Jul 02 0940D Col-28 SPACEHAB-DM, FREESTAR (MEIDEX)112 22 Aug 02 0944D Atl-26 ISS-15-9A, ITS S1 (3 TCS Radiators, CETA Cart A, S-Band Equipment)113 6 Oct 02 1513D End-19 ISS-16-11A, ITS P1 (3 TCS Radiators, CETA Cart B, UHF)----------------------------------------------------------------------

MEK příspěvek #1551Vzhledem k mým problémům s připojením ke Space Portal, zveřejòuji připravený text zde:V průběhu poslední plánovaného přerušení odpočítávání za stavu T -9 minut se zhoršilo počasí a bouřkové oblačnost, které se meteorologové tak obávali dorazila ze západu nad kosmodrom. Protože nebyla naděje, že se do okamžiku plánovaného startu meteorologická situace zlepší, v 01:20 SELČ manažerský tým letu rozhodl start pro dnešní noc odvolat. K dalšímu pokusu má dojít v noci z pátku na sobotu, 1. června v 01:22 našeho času.Posádka raketoplánu, která strávila na jeho palubě přes dvě hodiny, v pátek ráno kolem 02:15 SELČ začala opouštět jeho kabinu a vrátila se do svého dočasného obydlí v budově O&CB.Předpověď počasí na nejbližší čtyři dny je velmi špatná; meteorologové dávají jen 30tiprocentní šanci na možnost startu raketoplánu.V závěru příprav došlo k drobnému technickému problému na regulátoru tlaku v systému manévrovacích motorů družicového stupně, způsobenému nečistotou blokující měřič tlaku. Překážku se podařilo odstranit profouknutím systému stlačeným dusíkem.

MEK příspěvek #1555Ve Francii se venuje urcita publicita tomuto startu raketoplanu, na jehoz palube bude i francouzsky astronaut, podplukovnik letectva Philippe Perrin, ktery by se mel stat v poradi 418. kosmonautem. Behem letu by mel trikrat vystoupit ven z ISS (je vsak treba rici, ze se dnes (31.5.) Francie venovala vice uvodnimu zapasu o Svetovy pohar v kopane Francie - Senegal nez tomu, ze byl start raketoplanu opet odlozen). Hezky vikend vsem na siti preje Lubor Lejcek

MEK příspěvek #1557Nový článek na Space Portaluhttp://www.space-portal.net/article.php?sid=272"Start raketoplánu odložen na úterý"

MEK příspěvek #1558Start byl znovu odsunut, tentokrát na středu (viz aktualizovaná verze články na S-P).Podle T. Molczana je čas startu 21:22:39 UTC +/- 12 s.

MEK příspěvek #1564Tak už se to podařilo. Včera, ve 23,23 hod. SELČ ( 17,23 místního času )konečně odstartoval raketoplán Endeavour po téměř týdenním odkladu, který byl především způsobený nepřízní počasí.

MEK příspěvek #1566http://www.nacion.com/ln_ee/2002/junio/06/pais3.htmlZde si jsou informace o letu dr.F.R.Chang Diaze na STS-111 ve španělštině v kostarickém zpravodajství. Po J.Rossovi je druhým kosmonautem se sedmi starty........Endeavour viaja a 28.000 km por hora .....ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKAOficiální název Kostarická republika. Rozloha země činí 51 000 km2. Počet obyvatel cca 3.398 000. Hlavní město San José. Úředním jazykem je španělština. Z 92% jsou její obyvatelé římsko-katol. vyznání.Měna:1 colón = 100 centinů 100 CRC = cca 9,60 CZK Podnebí: tropické, ve vrchovinách teplé, mírně vlhké. Průměrná teplota v San José 20 stupòů Celsia....nastaly změny i v elektronickém sektoru. Intel, nadnárodní společnost, zde otevřela továrnu na výrobu čipů. Tato společnost měla veliký vliv na kostarický elektronický průmysl. V roce 1998 dosáhl výnos tohoto odvětví 1,2 miliard USD, z toho cca 78% bylo díky Intelu....Životopis: F.R.Chang Diaz (NASA)http://www.jsc.nasa.gov/Bios/htmlbios/chang.htmlM.Filip

MEK příspěvek #1567 - reakce na příspěvek #1566Je nas trikrat vic...:-(Jsem zvedavy, kdy budeme mit taky astronauta se sedmi starty.

MEK příspěvek #1568....obávám se, že v nejbližších 20 letech ČR nebude mít kosmonauta, a už vůbec ne se sedmi starty....F.R.Chang Diaz (poprvé startoval do kosmu 12.1.1986 - 16 dní před havárii Challengeru) má samozřejmě i občanství USA. V jeho rodné zemi - středoamerické Kostarice je velmi populární a známou osobností...Na palubě STS-111 je též francouz P.Perrin (1.start)narozený v Maroku, který je tuším třetím kosmonautem původem z afrického kontinentu.Počet kosmonautů dnes již dosáhl 420 osob.M.Filip

MEK příspěvek #1569 - reakce na příspěvek #1568No ja doufam, ze jo. Treba me. :-)

MEK příspěvek #1573Včera jsem se dočetl, že v době startu STS-111/ISS-UF-2 se ISS nacházela nad indickým oceánem u Austrálie a nebylo s ní spojení. Tj ISS není v době startu nad raketoplánem, ale při nejbližším oběhu přelétne Mys Canaveral.Mám dotazy-co se děje s raketoplánem ppo přistání, které části jsou vyměněnya které pouze zkontrolovány? Za jak dlouho se dá připravit raketoplán k dalšímu letu?

MEK příspěvek #1575O podmínkách určujících "startovní okno" raketoplánu k ISS se zde již psalo (podívejte se na některé příspěvky v této kapitole), nicméně opakuji:Nutnou a postačující podmínkou pro okamžik startu je, aby rotace zeměkoule dostala místo startu do roviny dráhy stanice. Musíme si uvědomit, že rovina dráhy se vzhledem ke hvězdám stáčí o několik málo stupòů za den (v důsledku zploštění zeměkoule, ale v prvním přiblížení toto můžeme zanedbat), takže za hodinu se posune proti zemskéomu povrchu přibližně o 15 stupòů (přesněji řečeno, Země se o 15 stupòů pootočí pod dráhou). Raketoplán musí startovat pokud možno prakticky do roviny dráhy, bez velkých manévrů změny sklonu vlastní dráhy, takže může startovat přibližně v rozmezí od pěti minut před okamžikem, kdy v rovině dráhy leží startovní rampa, do pěti minut po tomto okamžiku. Startovní okno je tedy přibližně 10 minut dlouhé, ale využívá se jen jeho druhá polovina, protože plánovaný okamžik startu je vždy volen v tom nejoptimálnějším okamžiku.Stanice ISS přitom může být v okamžiku vzletu na svém obletu kolem zeměkoule prakticky kdekoli. Je třeba podotknout, že než se na svém oběhu "vrátí" na Severní Ameriku, Země se pootočí o určitý úhel (např., byla-li někde nad Indickým oceánem západně od Perthu, tak zhruba za potřebných 50 minut se Země pootočí o 13 stupòů východním směrem) a raketoplán NEPŘELETÍ nad Cape Canaveral, ale ZÁPADNÌ od kosmodromu. Stejně tak přelet předcházející startu v blízkosti Floridy vede východně od místa startu.Co se týče příprav ke startu. Nejsem teď doma, takže se nemohu podívat do svého archívu, ale pokud se pamatuji, tak nejkratší doba obrátky družicového stupně byla tuším 7 nebo 8 týdnů.Po přistání jsou z družicového stupně demontovány hlavní motory SSME, které jdou do údržby. Jsou sice použity znovu, ale buď na jiném raketoplánu nebo alespoò ne hned na následujícím letu stejného družicového stupně. Do něj se namontuje jiná trojice motorů SSME. Obvykle se nevyměòují moduly RCS a OMS, pouze procházejí údržbou. Na tepelné ochraně se případně vymění několik málo desítek poškozených dlaždic tepelné ochrany (hlavně šrámy způsobené kusy ledu odpadajícími z odhazovací nádrže ET), drobná poškození se vyspraví speciálním tmelem. Čas od času se vyměòují okenní tabule pilotní kabiny (stopy po nárazech mikrometeoroidů a kosmického smetí). Obvykle se vyměòují komplety hydraulických čerpadel APU (staré jdou do údržby a tak se to cyklicky vyměòuje). Pneumatiky podvozku se mění obvykle po 3 až 4 přistáních za zcela nové. Ostatní díly se mění dle otřeby v případě, že během letu na nich došlo k závadě, nebo když neprojdou poletovými prověrkami. Větší výměna dílů se provádí zhruba jednou za 3 roky, kdy družicový stupeò jde do střední opravy, obvykle spojené s jeho celkovou modernizací.U motorů SRB se zachovávají po vylovení z oceánu díly spalovací komory, hydraulika, většina elektroniky, kabelové rozvody (zhruba ze 60 %, část kabelů se vyměòuje po každém letu). Obvykle se po druhé nepoužívá vlastní tryska motoru. Nový je přední aerodynamický kryt a při každém znovupoužití SRB se používají pokud vím, i nové padáky.Jediná část raketoplánu, kterou nelze znovu použít, je odhazovací nádrž ET, která shoří v atmosféře.

MEK příspěvek #1576Raketoplán se připojil ke stanici. Byly problémy s utlumením vzájemných kmitů, tak se pevné spojení uskutečnilo přibližně až za jednu hodinu po prvním kontaktu.Podrobnosti viz Space Portal:http://www.space-portal.net/article.php?sid=279

MEK příspěvek #1577Nový článek na Space Portal:http://www.space-portal.net/article.php?sid=280

MEK příspěvek #1578Leonardo byl připojen k Unity. Na příhradové konstrukci ITS-Z0 selhal silový setrvačník č. 1, jeden ze čtyř, sloužících ke stabilizaci komplexu.Viz http://www.space-portal.net/article.php?sid=281

MEK příspěvek #1586Pane Vítek, díky za odpovědi. Neexistuje nějaká kniha o ISS a raketplánech v češtině? Rád bych si prostudoval technická řešení, která jsou použita . I když tady dochází patrně k utajování...

MEK příspěvek #1588http://www.mus.cz/~ales/zaklady/literat.htmCo se týká literatury, tak o ISS zatím v češtině knižně nevyšlo nic.O STS z poslední doby (tedy 5 a víc let zpátky)v češtině je toho poměrně dost v knihách:H.J.P.Arnold, C.Peebles, A. Wilson: Člověk a vesmír (Cesty, 1996)T.Přibyl: Smrt měla jméno Challenger (Rovnost, 1996)F.Martínek: Z historie a současnosti kosmických raketoplánů (Hvězdárna Val. Meziříčí, 1997)http://www.mus.cz/~ales/novinky/lk/index.htmV časopise LK roč.1981 vyšly poměrně podrobné popisy STS a všech jeho částí(ovšem je to psáno před víc než 20 lety v době prvního zkušebního letu). O ISS vyšly asi dva větší články v některém z posledních ročníků LK - ovšem dnes již jsou některé údaje v nich poněkud nepřesné.Dále je vše podstatné v popisech letů STS:http://www.mus.cz/~ales/pil_lety/usa/sts/minule.htmZ toho tedy plyne, že nezbývá než sledovat www....kde jsou poslední údaje o dění kolem ISS a STS.M.Filip

MEK příspěvek #1597Nejkratší uskutečněný interval od přistání do dalšího startu družicového stupně byl 50 dnů. Za tuto dobu byl připraven Atlantis mezi svým 1. a 2. letem v roce 1985. Tehdy se předpokládalo, že od roku 1988 budou čtyři raketoplány létat 24x ročně (každých 15 dnů), takže při pobytu některého raketoplánu v pravidelné opravě by průměrný interval mezi dvěma starty konkrétního jiného stroje byl 45 dnů a interval od přistání do startu zhruba 37 dnů.Ještě koncem 70.let se předpokládal start raketoplánů každý týden (třetina startů se Spacelaby, zbytek vojenské a komerční lety s družicemi). Nevím ale, kolik se tehdy plánovalo letových kusů raketoplánů.PS. Byl tu zmíněn názor, že tříčlenná osádka je dostačující pro experimenty realizované na ISS. V té souvislosti mě napadlo, jestli šestičlenná osádka neměla být rozdělena do dvou směn po vzoru využívání Spacelabů. Nemáte někdo takovou informaci?

MEK příspěvek #1598iHNed Američtí astronauté zlomili rekordK překonání hranice 188 dnů a vytvoření nového rekordu jim přitom pomohlo špatné počasí - raketoplán, který měl pro ně přiletět a odvézt zpátky na Zemi, se kvůli dešti a technické závadě zpozdil o týden. MYS CANAVERAL (USA) 13. června (ČTK) - Astronauti Daniel Bursch a Carl Walz dnes prolomili americký rekord v délce pobytu ve vesmíru. K překonání hranice 188 dnů a vytvoření nového rekordu jim přitom pomohlo špatné počasí - raketoplán, který měl pro ně přiletět a odvézt zpátky na Zemi, se kvůli dešti a technické závadě zpozdil o týden. Jejich mise na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) měla původně trvat čtyři a půl měsíce, ale americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jim ke dvěma plánovaným výstupům do volného prostoru přidal třetí, aby pomohli při montáži nové robotické paže stanice. Kdyby se uskutečnil start raketoplánu Endeavour podle plánu 30. května, Walz a Bursch by přišli o rekord o pouhých šest hodin. D隝 a komplikace s počítačovým hardwarem přinutily raketoplán zůstat na Zemi o týden déle. "Rozhodně to není něco, co jsme vyloženě chtěli, překonat rekord, jako je tento," řekl novinářům při meziplanetární konverzaci Bursch. "V této chvíli, když jsme jen několik dní od návratu domů, je jednoduché říci 'tak jo, bylo to báječné a teď jedeme domů'," dodal. "Je to o něco těžší pro naše rodiny a my jim musíme poděkovat za to, že tam čekají," poznamenal Walz. Oba sdělili, že nemají vůbec zájem na tom překonat světový rekord ruského kosmonauta Valerije Poljakova, který strávil 438 dní na stanici Mir na přelomu let 1994 až 1995. Předchozí americký rekord šestiměsíčního pobytu (188 dní) držela z roku 1996 rovněž na stanici Mir Američanka Shannon Lucidová, která je s tímto záznamem nadále nejdéle dlící ženou ve vesmíru. Lucidová také jako první žena obdržela čestnou medaili Kongresu; celkově je jejím desátým nositelem. Zdroj: iHNed, 13.6.2002

MEK příspěvek #1600V poslední době proběhly tiskem zprávy o tom, že nákupčí NASA shánějí zastaralé náhradní díly pro raketoplány. Jde o staré počítačové díly (pevné disky, mikroprocesor Intel 8086...atd.)z konce 70.let a zač.80.let.Nevíte někdo o tomto sbírání počítačového ,,šrotu,,pro raketoplány něco bližšího?Předpokládám, že raketoplány procházejí postupnou modernizací (naposledy Columbia)a tak mi tyto zprávy připadají trochu přehnané.O zastaralém počítačovém vybavení byla v posledních letech řeč hlavně v souvislosti se stanicí Mir.M.Filip

MEK příspěvek #1601jedna se o pocitace s nizkou spotrebou, kvuli odvodu tepla, jsou to 386 - 586 ve formatu PC-DIMM, u nas je prodava ceska pobocka firmy mite.com : www.mite.cz ... nekde na strankach maji fotku pocitace co chodil ve vesmiru ....

MEK příspěvek #1605Pondělní přistání je nepravděpodobné, asi bude pro počasi odloženo. Sledujte Spaceflight Now a Space-Portal.