Lunární orbitální stanice

Primary tabs

MEK příspěvek #1136Možná už vím, proč nové scénáře letů na Měsíc počítají s přímým přistáním, bez zanechání návratového modulu na oběžné dráze, případně bez stanice na lunárním orbitu (kromě finančních důvodů):Chceme-li, aby z takové stanice bylo možné přistát kdekoli na měsíčním povrchu, musela by být na přibližně na polární dráze (v úvahách o lunární základně se často mluví o jižním pólu). Protože oblet Měsíce kolem Země trvá zhruba čtyři týdny a dráha stanice zůstává ve své rovině (vertikální) , je tato dráha ze Země viditelná každý druhý týden jako \"I\", (Země je v rovině této dráhy, startovní okno je otevřeno) a mezi těmito startovními okny jako \"O\" (odlet na Zemi energeticky velmi náročný). I z povrchu Měsíce lze ke stanici odletět jen každých 14 dnů. To vše může činit problémy při případném nouzovém návratu na Zemi.Problém odpadá, když orbitální stanice je na dráze s malým sklonem k měsíčnímu rovníku (jako CSM u Apolla). Pak je ale omezen výběr míst pro přistání na okolí rovníku.Četl jsem totiž jednu větu o tom, že přímé přistání je praktická metoda pro umístění lunární základny i mimo okolí rovníku a ostatní si domyslel - doufám, že správně.

MEK příspěvek #1138Myslím, že Tvoje závěry jsou správné. Pokud to shrnu, tak při snaze přistát na Měsíci daleko od rovníku je lunární orbitální základna relativně nebezpečná (muselo by se moc dlouho čekat na vhodné postavení oběžné dráhy).

MEK příspěvek #1141V souvislosti s příspěvky o letech na Měsíc, mě zaujaly údaje o těchto třech lunárních modulech Apollo ve SPACE 40(ascent=vystup,stoupani,vzestup ascent journey = jizda do stoupani), které dosud vlastně fyzicky nezanikly, oproti ostatním LM:Apollo 16 - LM Ascent Stage (1972-031 C) Stav objektu již nesledován, pravděpodobně na selenocentrické dráze; přistávací stupeò na Měsíci, Descartes Planitia (8.9° j.š., 15.51° v.d.) Očekávaná životnost na dráze ? Apollo 11 - LM Ascent Stage 1969-059 C Stav objektu na selenocentrické dráze (?); přistávací stupeò na povrchu Měsíce Očekávaná životnost na dráze ? (kdoví, jestli tam nejsou ty zapomenuté filmy s fotkami N.Armstronga....)Apollo 10 - LM Ascent Stage 1969-043 D Stav objektu na heliocentrické dráze. Očekávaná životnost na dráze neomezená....Doufám,že na Měsíc se zase lidé někdy v dohledné době dostanou... PS.: Všem zájemcům o Apollo doporučuji CDR z časopisu PC World č.7/1999, kde je velké množství fotografií z tohoto lunárního programu...Viděl jsem tyto časopisy občas v Levných knihách, ale nevím zda toto konkrétní číslo. M.Filip

MEK příspěvek #1142Při čtení příspěvku ing. Hoška mě napadlo, zda existují kolem Měsíce polární dráhy, u nichž normála k rovině dráhy svírá se spojnicí středů Země a Měsíce stále stejný úhel (kolem Země existují podobné tzv. heliosynchronní dráhy, kdy polární dráha družice svírá konstantní úhel se spojnicí Slunce - Země. Při vhodně volené dráze družice snímkuje dané místo povrchu pod stejným slunečním osvětlením a tak se dají porovnávat změny mezi dvěma snímky. Posuv roviny je pak dán tím, že Země není hmotným bodem a tak se poloha roviny dráhy nezachovává, ale posunuje se, myslím, v závislosti na výšce dráhy nad povrchem a na hmotnosti družice). Teď už si zase nevzpomínám, zda se o takových dráhách kolem Měsíce už někdy mluvilo. U Měsíce je problém, že má vázanou rotaci kolem osy s oběhem kolem Země a tak mi to na první pohled není jasné. Musím se podívat do nějakých starých materiálů o Lunar Orbiterech. Možná ale, že mi to někdo vysvětlí i na těchto stránkách?Se srdečnými pozdravy všem na síti,Lubor Lejček

MEK příspěvek #1143Lubore, mohu Tě ujistit, že u Měsíce "geosynchronní" (jak by se to asi mělo nazvat) dráhy neexistují.Heliosynchronní dráhy u Země jsou možné proto, že je Země sploštělá a v důsledku vyšších harmonických v rozvoji geopotenciálu dochází kromě jiného ke stáčení roviny dráhy (precese uzlové přímky).Rychlost precese uzlové přímky závisí na: velikosti koleficientu J2 (míra zploštění centrálního tělesa), sklonu dráhy, hodnotě velké poloosy (tedy průměrné výšky dráhy) a na excentricitě dráhy.Na hmotnosti družice vůbec nezáleží (ta hraje roli spolu s rozměry družice jen v rychlosti změny výšky dráhy, působené odporem atmosféry).U drah ve výškách kolem 500 km je při sklonu 98 stupòů u geocentrických drah rychlost precese uzlové přímky právě zhruma 1 stupeò za den, tedy rovina dráhy zachovává relativní polohu vůči tzv. "střednímu Slunci" (pojem z nebeské mechaniky, jak by se pohybovalo ASlunce po eklipticie, kdyby Země obíhala po kružnici).U Měsíce by rychlost precese musela činit 360/28 stupòů za den tj. skoro 13 stupòů. Přitom koeficient J2 je u Měsíce o několik řádů menší než u Země.Měsíc má navíc ještě další problém, a to, že zatímco u Země hodnoty koeficientů u vyšších harmonických rychle klesají k nule (takže je lze v prvním přilížení ve vzdorcích zanedbat) u Měsíce tomu tak není a v důsledku toho jsou dráhy velmi "nestabilní". To se vysvětluje tzv. mascony, jak to nazvali Američané právě z rozboru pohybu Lunar Orbiterů a komplikovalo jim to lety lodí Apollo.Tonda

MEK příspěvek #1149Ahoj přítele,tak jsem při svém serfování narazil na velmi zajímavé stati pojednávající o připravovaném výzkumu Číny. Čína chce být do roku 2005 na Měsíci. V roce 2010 zde chtějí mít základnu, která umožní několiktýdenní pobyt a od roku 2015 chtějí mít stálou základnu na Měsíci. A od roku 2020 fungující továrnu.Ale před tím vším chtějí na Měsíc vyslat roboty. Takže vzhledem k jejich snaze vyvinout motory pro výzkum vzdáleného Vesmíru se dá očekávat let prvních robotů tak koncem roku 2003/2004. To jest coby kamenem dohodil ... Je to velmi futuristické, západ říká, že to není možné, ale Čína je velmi chtivá zviditelnění. A toto je opravdu perfektní cesta ke světovému uznání na pozici kosmické velmoci. Připojuji link a čekám Vaše reakce:http://www.spacedaily.com/news/china-00zzk.htmlhttp://www.spacedaily.com/news/china-01zzb.htmlRobo výzkum Měsíce v pojetí Číny:http://www.spacedaily.com/news/china-00zzj.htmlA nakonec stránky čínské kosmické agentury:http://www.cnsa.gov.cn/CNSA.htmDoporučuji prolézt, jsou zde v sekci products i nějaké fotky jejich nosičů ..VénaDlouhodobé cíle čínského kosmického výzkumu:http://www.spacedaily.com/news/china-00zzg.html

MEK příspěvek #1151 - reakce na příspěvek #1149O projektu čínských letů na Měsíc doporučuji článek na:http://www.astronautix.com/craft/chirbase.htmK uvedeným datům bych se stavěl opatrně a nemyslím, že by se první přistání uskutečnilo v tomto desetiletí. I autor uvádí, že jde spíše o sny než o definitivní program. V článku doporučuji kliknout na následující náčrtky a pozorně si je prohlédnout:-nosné rakety (zleva: CZ-2F - nyní používaná pro starty lodí Shenzhou, CZ-2E(A) o nosnosti 12t - poprvé by měla vzlétnout snad v roce 2005 a v budoucnu se s ní počítá jako s nosičem orbitální stanice na oběžné dráze kolem Země, pak jakýsi typ A, a vpravo typ C o nosnosti 70t - každou lunární expedici by měly zajistit dva starty "C")-čínský lunární lander (jak je vidět, jde o upravenou loď Shenzhou a zdá se, že to vymysleli dost zajímavě).Hezký den a následující víkend všem přeje Jirka

Všichni teď vyšilují(v dobrém slova smyslu) s Měsícem, Bigelow nemůže zůstat pozadu.

http://us.blastingnews.com/news/2017/03/robert-bigelow-proposes-lunar-or...

Nenašel jsem BA330 nad Měsícem, tak jen takto:

[img=tbn]https://bigelowaerospace.com/b330/img/B330-clamshell01.jpg [/img]

http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/2017/20170309-nasa-iss-partne...
Zak píše že odborný panel, ktorý projekt pripravuje, zadefinoval konkrétne umiestnenie stanice
Sample Near-Rectilinear Halo Orbits (NHROs)
[img]http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/charts-diagrams/2017/201...
stanica má by údajne schopná, svoju prvotnú destináciu opusti a migrova v celom cislunárnom priestore
nazýva to "stanica" asi bude nesprávne, to je už skôr "loď"

toto umiestnenie je pod¾a všetkého výsledok nezhôd, rusi by chceli stanicu čo najbližšie k Mesiacu zameranú výhradne naò, američania ďaleko určenú na testy pre výpravu k Marsu..

píše že projekt čelí "slonovi v miestnosti" (problém o ktorom každý vie, ale panuje spoločenské tabu spomenú ho) a to je neznámo okolo ochoty politikov, prija konkrétne rozhodnutia vedúce k realizácii