Provoz ISS

Primary tabs

MEK příspěvek #5268Mám strach,že po znovuzprovoznění STS vyvstane dost velký problém pro USA a Rusko.A to tento:Až se ke stanici připojí západoevropský a japonské moduly,bude potíž jak uspokojit jejich nároky ohledně přímé účasti jejich astronautů(mne se více líbí výraz kosmonaut,je výstižnější)na stanici.Problémy jsou hned dva.A to,kde je ubytovat (rusové nabízejí pro tento účel požít americký Node 3),a jak zajistit druhou záchrannou loď (pravdě podobně Sojuz TMA),když je dnesproblém ufinancovat dva Sojuzy TMA a čtyři Progressy M a M1 ročně.

The FGB will eventually dock to the SM forward axial port which contains the passive side of the hybrid probe and cone docking mechanism.
Approximately 2 weeks after the FGB docking to the SM, the first ISS Progress vehicle will dock automatically to the aft SM port (-XISS port), which contains a probe and drogue docking assembly.

Takze tady mame dva systemy na Ruske strane, ale opet zadny udaj o prumeru pruchodu, nebo jak velky predmet se da protahnout. Pritom APAS nejak vychazi z toho Ruskeho systemu. Stale v tom mam mensi zmatek.

Ještě k těm stykovacím uzlům. Moudrá literutaura praví ve stručnosti následující:
\"malé\" uzly jsou typu SSVP G4000
\"velké\" (hybridní) uzly SSPV-M G8000 (kromě jednoho - FGB > Unity)

FGB Zarja
* přední - velký \"periferijní\" - Unity
* zadní - velký - Zvězda
* dolní - malý - Sojuzy/Progressy

SM Zvezda
* přední - velký - FGB
* zadní - malý - Sojuzy/Progressy
* horní - velký - zatím volný
* dolní - velký - PIRS

PIRS jsem již psal (redukce z velkého na malý uzel).

O průměrech jsem se nikde nedočetl. Něco by se dalo odhadnout z fotek. Třeba to číselné označení odpovídá průměru.

Když už jde ESA tak pěkně spolupráce s rusy, co takhle dotáhnout k funkčnosti vlastní efektivní prostředek pro dopravu posádek a lehčího nákladu na ISS, ve stylu projektu MAKS.
Namísto nosiče An 225-Mriya použít zesílenou (upravenou) nákladní verzi nového A380-900F. Motory jsou výkonnější a modernější než u An 225,
(Rolls-Royce Trent 970/977 se statickým tahem 333 kN, oproti Progress D-18T Series 3 turbofans s tahem 229 kN).
A380 je moderní a aktuální stroj, jsou vybudovány výrobní kapacity a přestavba na silnější verzi by nemusela být až tak nákladná.
Je to evropský stroj, není nutná závislost (u An 225 myslím Ukrajina), atd.
A protože by se už předem počítalo s tvarem a požadovanou hmotností nového orbiteru + externí nádrže, mohl by vzniknout opravdu efektivní a přitom spolehlivý nosič.

Co Vy na to?

Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil.

[quote]Vývoj přestavěného A-380 (patrně myslíš se zmenšeným trupem a nákladem nad ním) by stál několik miliard euro. Tolik peněz nikdo nedá. An-225 je vyvinutý a postavený, navíc má větší nosnost (200-250 t oproti 150 t u A-380). Výroba třeba dvou An-225 by byla mnohem levnější, ale stejně se nenašel nikdo, kdo by takové peníze uvolnil. [/quote]

Pozor! A-380 je ekvivalent An-124(a ne An-225), přičemž je modernější, výkonější a nominální nosnost A-380F je stejná jako maximální u An-124(nominální je 120 tun, maximální je 150 tun, u A-380F je to v obou případech 150 tun).
An-225 není nic jiného, než \"jen\" upravený An-124(křídlo, výškovka+směrovka a 2 motory navíc). Podobně by IMHO šlo upravit A-380F na něco, jako je An-225.

Ti rusove se skutecne muzou pretrhnout. Prasule jsou nicmene v US, takze pochybuju ze dostanou neco jineho nez drobky. Dost bude zalezet na pristupu NASA k HLV a k zasobovani ISS. Prece jen tam maji mit hromadu vyzkumneho prostoru. Pripada na ne i velka cast prostoru v Columbusu a japonske casti. Dnes si kazdy pako navrhne svuj HLV (viz muj napad na 80t derSTS) Je proste jina doba. Slysel jsem ze do vyvoje cipu bylo za poslednich nekolik desetileti investovano 100mld dolaru vetsinou soukromeho kapitalu.

Dnes ráno úspěšně odstartoval Sojuz TMA-6 s novou posádkou ISS.

[quote]Závěr jednou větou: Cabana konstatoval, že po ukončení provozu STS nebude zajištěno dostatečné zásobování stanice ISS, takže je nutno již dnes řešit, co se se zásobováním ISS udělá. [/quote]

Evropa bude muset hnout pozadím a vysílat k ISS více než jedno ATV za rok. Snad to výrobní kapacitu nezahltí, Ariane 5 startuje průměrně cca 5x do roka(nic moc ,původně se počítalo s mnohem více startů) a stavět jedno ATV za rok, když už se tak dlouho vyvíjelo mně stejně připadalo trochu zvláštní.

Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html

[quote]Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html [/quote]

Uz to nastesti opravili :-)

[quote][quote]Laik zasne, odbornik se divi.
http://www.novinky.cz/05/42/93.html [/quote]

Uz to nastesti opravili :-) [/quote]

A co tam bylo?

myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala.

[quote]myslím že tam bylo: Ruský raketoplán odstartoval k ISS.
A teď z jiného soudku: mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala. [/quote]

Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu....... :D

[quote]
Kdyz sem videl tu sumu 110mil USD taxi rikam jestli neni levnejsi koupit navigaci od rusu....... :D [/quote]

Sumicka je to skutecne pekna. Tohle by melo sice byt lespi nez Kurs, ale jeste to nejakej milionek bude stat.

Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.

Protože do takové výšky už Rusové nebyli schopni bezpečně létat se Sojuzy a Progressy, respektive by museli výrazně snížit hmotnost vynášeného UZ.

Snizit naklad by musel i STS, uz beztak vyrazne snizeny opatrenimi po Chalengeru. To jsem zvedav o kolik se nyni snizi nosnost kvuli naradi k pripadnym opravam tepelneho stitu.
Spis me ponekud fascinuje proc STS porad taha sebou tak velkou posadku. Dva monteri a dva piloti by prece mohli stacit, ne? Obzvlaste kdyz jsou piloti potreba jen na spojeni Orbiteru s STS. Takhle tam je zrejme jeste nekdo na robotickou ruku, na vyzkum, nekdo za odmenu atd..

[quote]Dost dobře nechápu proč nebyla ISS vynesena do takové výšky, aby nebyla ohrožena klesáním vlivem tření o horní vrstvy atmosféry.
HST např. tímto problémem netrpí a přitom je také v dosahu STS.
[/quote]

Tohle není tak úplně pravda. Souhlasím s tím, že čím výše letí nějaká družice, tím je aerodynamický odpor zbytků atmosféry menší, ale i ve výšce kolem 600 km (originální výška dráhy HST) není zanedbatelný. Podívejte se do SPACE-40 na adresu HST, tj.

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1990/I037B.HTM

mám tam tabulky, jak se vyvíjela výška dráhy HST v průběhu času. Chtěl bych ještě podotknout, že i HST byl při opravářských návštěvách raketoplánů vždycky o něco vyšoupnut nahoru, aby se kompenzoval pokles dráhy působením atmosféry.

V diskuzi bylo správně podotknuto, že zvolená výška je jistým kompromisem mezi potřebami dopravovat KPL na korekce dráhy ISS a logistickými možnostmi prostředků, které mají Rusové a Američané (resp. měli, když se stanice koncipovala).

[quote]mise DART nebyla příliš úspěšná, to se ale dalo čekat, je to první mise svého druhu, plánují se další starty ? Kolik vůbec měla sonda paliva, když ho tak rychle a předčasně vyplýtvala. [/quote]

Šlo o stlačený dusík pro manévrování v blízkosti, stabilizaci a orientaci. Zásoba byla (resp. max. možná byla) 22,68 kg. Viz

http://www.msfc.nasa.gov/NEWSROOM/background/facts/dart_presskit.pdf
(str. 9)

nebo

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2005/I014A.HTM

O možné \"opravné\" misi se zatím nehovořilo. Hodně bude záviset na vyjádření komise, ustavené k vyšetření nezdaru.

Rusové na http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=12876 tvrdí, že se DART s cílovou družicí srazila.

Podle článku na Space.com NASA potvrdila kontakt mezi DARTem a MUBLCOMem :

“The DART spacecraft did make contact with the target satellite during the rendezvous phase of the mission and boosted it into a slightly higher orbit,” NASA spokeswoman Kim Newton said April 22.

http://www.space.com/missionlaunches/050422_dart_update.html

Dostal jsem e-mail od W. Harwooda (obvykle dobře informovaného), že dnes tj. 2005-04-28 má zasedat management STS, aby prodiskutoval probpémy, které se vynořily při vyhodnocování nebehzpečí tvorby ledu na nově zrekonstruované nádrži ET. Ukazuje se, že sice nebezpečí odpadávání pěnové izolace bylo zřejmě rekonstrukcí ET docela dobře odstraněno, ale že v oblasti spoje mezi nádržemi kyslíku a vodíku se tvoří při plnění nádrže těmito kryogenními pohonnými látkami dost ledu, jehož odpadávání by mohlo ohrozit tepelnou ochranu raketoplánu.

Proto se má jednat dnes večer (amerického času), zdali se start Discovery znovu neodloží, tentokrát až na červencové okno, aby bylo dost času to jednak zhodnotit a event. s tím něco snad udělat. Okno v červenci se otevírá 2005-07-13 kolem 19:45 UT (tedy 21:45 SELČ).

Kromě toho se během zkušebního plnění nádrže ET, které proběhlo 2005-04-14, objevily ještě další drobnější technické závady.

Podívejete se na

http://www.spaceflightnow.com

kde by se měl článek od W. Harwooda co nevidět objevit.
[Upraveno 28.4.2005 poslal avitek]

Teď by do toho mohla přijít další zpráva, že NASA nevyjednala účast svého astronauta v 13.základní posádce ISS.

Už je to tady. Přípravy Discovery zastaveny, start posunut nejméně na 2005-07-13.

Předpokládá se odvezení sestavy STS-114 do budovy VAB, ale až po již naplánovaném cvičném odpočítávání, které by se za účasti posádky mělo konat příští týden.

Předpokládá se, že na místě tvorby ledu (zejména na vlnovcích v potrubí přívodu pohonných látek mezi ET a družicovým stupněm) nainstalují technici dodatečná topení, která by měla zabránit tvorbě nebo silně omezit tvorbu námrazy a vyřešit tak tento problém jednou pro vždy (BTW, údajně u dalších ET se s touto úpravou již předem počítalo, tady u tohoto exempláře to ještě nebylo implementováno).

Kromě toho je třeba odstranit jednu závažnou závadu na instrumentaci ET, zjištěnou při tankování 2005-04-14, tj. selhaný 1 ze 4 senzorů indikujících vyprázdnění nádrže (spotřebování) kapalného vodíku. Letová pravidla nepovolují start, pokud všechny 4 senzory nejsou plně funkční. Toto by se dalo sice opravit na rampě, ale ve VAB to bude jednodušší, spolehlivější a bezpečnější.

Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.

...............Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo.
........

no nelze něž jen souhlasit. Asi se NASA bude muset dostat do situace Ruska ,aby začalo reálně a efektívně uvažovat a zvažovat situace a věci. Takže se vlastně i já připojuji k tomuto názoru......

Předpokládané termíny startů raketoplánů k dnešku jsou tyto (NET = not earlier than):

STS-114 2005-07-13
STS-121 2005-09-09
STS-115 2006-02-16
STS-116 2006-03-30
STS-117 2005-04-13

(není z oficiálních zdrojů, nutno brát s rezervou).

[quote]Toto už není o raketoplánu. Systém a způsob řízení NASA by i ze Soyzu za chvíli udělal superdrahý pilotovaný systém.
To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo. [/quote]

Ja bych to tak nedramatizoval. Pokud budou schopni splnit 5 startu rocne v dalsich letech a pokud jim nespadne dalsi raketoplan, tak at si to jeste parkrat odlozi.

[quote]To je opravdu objev, že v okolí vedení s kryogeními látkami vzniká led, to by vážně nikoho nenapadlo. [/quote]

To skutečně objev není, o tom každý věděl, zejména vyšetřovací komise (Gehmanova), i interní komise RTF (Stafford-Covey). Ale domnívám se, že scénář celé té frašky s tvorbou ledu byl asi následující:

1) O tvorbě ledu se vědělo a změny konstrukce resp. technologie nanášení izolační vrstvy na ET předpokládaly, že v kritických oblastech bude nahrazena topením, které zamezí, nebo alespoò podstatně omezí tvorbu námrazy. (Pro toto tvrzení jsou důkazy)

2) Topení bylo vyvíjeno a testováno a tč. je k dispozici. Nebylo však kvalifikováno pro letové použití včas, aby jej bylo možno namontovat na dva kusy ET určené pro lety STS-114 a STS-121. Na další ET je již instalováno. (Opět lze dokázat, přinejmenším poslední větu tohoto odstavce)

3) Aby si technici udělali alibi, že zbytečně prodlužují přípravy ke startu STS-114, řekli si: \"Ony se stejně najdou jiné technické příčiny, proč start odložit, tak nad tím zatím mávneme rukou. Díky těm jiným problémům budeme mít času dost na to, dodat tam topení dodatečně, až bude certifikované.\" (To je už moje kombinace).

4) Během pokusného tankování 2005-04-14 byly zjištěny jen drobné závady, z nichž pouze jedna byla vážnější - 2 senzory spotřebování kapalného vodíku ze 4 instalovaných (omlouvám se, že v dřívějším příspěvku do diskuze jsem uváděl 1 ze 4, v původních zprávach se o jejich počtu nich neříkalo) dávaly přerušované informace (v orig. \"intermitent\"), nikoli jejich úplný výpadek, což znamená že jsou nepolehlivé, ale to se dalo v klidu opravit na rampě, tedy žádný dlouhý odklad. (Skutečnost)

5) Tvorba ledu 2005-04-14 na vlnovci nebyla kritická; ani na jiných místech se nevytvořilo nebezpečné množství jinovatky a ledu. Skutečností však je, že v den pokusného tankování bylo na Floridě mimořádně suché počasí, relativní vlhkost jen 50 %, což je na Floridu neuvěřitelně málo; s tím souvisí i malá tvorba námrazy na nádrži. Proto nemohli s klidným srdcem dát zelenou startu bez namontování dodatečných topení a museli přiznat barvu (viz bod 4).

6) To už jen na okraj: Vytvářený led kupodivu není tak velkým nebezpečím, jako utržené kusy pěnové izolace a to ze dvou důvodů:
a) většina ledu odpadne v průběhu prvních sekund po zážehu motorů vibracemi celé sestavy, dokonce značná část ještě před uvolněním STS z rampy;
b) protože led má větší měrnou hmotnost než pěnová izolace, tak (proti \"zdravému selskému rozumu\") není tak velkým nebezpečím pro systém tepelné ochrany a to proto, že led je pomaleji brzděn atmosférou a proto jeho kolizní rychlost s povrchem raketoplánu je podstatně MENŠÍ, než tomu je u utržených kusů pěnové izolace.

[Upraveno 03.5.2005 poslal avitek]

[quote]STS-117 2005-04-13
[/quote]

Omlouvám se za překlep, bylo to v rychlosti. Správně je:

STS-117 2006-07-13

Autor je Keith Cowing ze SpaceRef.

Teď jsem aktualizoval stránku dlouhodobého plánu ISS ve Space-40 a zjistil jsem (co jsem už tušil před tím), že celý časový harmonogram je i při nejhladším možném běhu prakticky nereálný.

1) Je stanoven termín odstavení raketoplánů v roce 2010.

2) Plánovačí letů STS sami dali poslední vzlet raketoplánu na 2010-12-20.

3) Pro dostavbu a průběžné zásobování ISS během dostavby je naplánováno 29 startů.

4) Griffin vážně uvažuje o zařazení jednoho obslužného letu k HST (není schváleno, má se udělat studie - to je nejlepší způsob, udělat studii, jak jakýkoli projekt zabít, ale přece, co kdyby...). To by znamenalo 30. start.

5) Počítalo se s tím, že NASA stihne 5 startů STS za rok.

6) Letos se stihnou jen 2 starty (podle navrhovaného harmonogramu) tedy zbývá na dalších 5 roků 27 startů, ale 5 x 5 = 25 !?

7) Spočítejte si to tedy sami: Od roku 2006 by alespon ve 2 kalendářních rocích (nepočítám-li let k HST) muselo být startů 6, aby se to do konce roku 2010 stihlo; poletí-li se k HST, tak ve 3 rocích!

7) Tak co, plánovačí!!!!!!!!!!!

[quote]3) Pro dostavbu a průběžné zásobování ISS během dostavby je naplánováno 29 startů.[/quote]Já jsem se dosud vždy setkal s číslem 28 plánovaných startů k ISS (tak je to stále i na Space-40: STS-114 až STS-141 – z toho pouze let STS-121 je mimo pořadí; tento let s MPLM byl původně plánován až po misi STS-120 s Node 2, ale cca před rokem a půl byl přesunut před montážní lety). Dosud vycházelo 3+(5*5) = 28, tj. při nejhladším možném běhu se to do konce roku 2010 dalo (hodně teoreticky) stihnout. O 29 startech k ISS nic nevím.

Máte pravdu, těch 29 startů je VČETNÌ případného letu k HST (počítal jsem ho dvakrát). Omlouvám se ...

Co je pravdy na tom,že od konce roku 2006 nebudou moci mít Američané ve stálé posádce své astronauty(pokud vláda USA nenajde způsob jak obejít Gilmanův zákon)a to až do doby než bude k dipozici CEV(okolo roku 2014).
Jestli je to pravda,tak do roku 2010 se budou moci na ISS alespoò krátce podívat při letech STS a potom čtyři roky jen koukat ze země.
Je to postavené na hlavu,ISS je z velké části americký projekt,ale
na rozdíl od nich bude mít jakýkoliv jiný stát možnost tam mít svého kosmonauta.

Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle.

[quote]Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle. [/quote]

Bohužel, ono to není tak jednoduché. Podívejte se na:

http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=15775

The Iran Nonproliferation Act and the International Space Station: Issues and Options
Order Code RS22072
March 2, 2005

Sharon Squassoni and Marcia S. Smith
Congressional Research Service

Podstata problému spočívá v tom, že Rusko se zavázalo zajišovat pro ISS Sojuzy v roli \"záchranných člunů\" do konce výstavby stanice v době, kdy se s dostavbou počítalo v roce 2006. To představovalo celkem 11 startů transportních Sojuzů a pak již měla být zajišována tato služba pro 3 členy osádky Sojuzy (to pro Rusy a pro ty, kteří to Rusům zaplatili) a pro další 4 členy původně proponované sedmičlenné osádky to měla zajišovat NASA, původně lodí CRV, později zrušenou a nahraženou Space Plane, který byl ale taky zrušen, takže teď nemají Američané vůbec nic k dispozici pro evakuaci stanice.

Rusko teď říká, dobře, zajistíme to, ale a se USA na tom také finančně podílejí. Jenže je tady stále platný zákon \"Iran Nonproliferation Act\" z roku 2000 (Public Law 106-178, plné znění viz http://frwebgate.access.gpo.gov/cgi-bin/getdoc.cgi?dbname=106_cong_publi... , zejm. Sec. 6, která se výslovně týká ISS a Rosaviakosmosu, nyní FKA), nazývaný též Gilmanův zákon, podle kterého mj. vládou financované organizace (a to NASA bezesporu je) nesmí nakupovat zboží a služby od vládních organizací zemí, které Iránu umožòují rozvíjet nukleární tehnologie (a FKA takovou organizací bezesporu je).

Takže je tu dilema: Američané by samozřejmě mohli na ISS i dlouhodobě pobývat, doveze a odveze je raketoplán (proboha, snad skutečně začnou létat a nedojde k žádné další tragické havárii, jinak je ISS stejně kdesi), ale v případě nějakého průšvihu na stanici je tam Rusove mohou nechat a sami Sojuzem ze stanice evakuovat jen svoje lidi.

To je to, o co jde, ne o normální dopravu tam a zpět.

Viz též:
http://www.hq.nasa.gov/office/legaff/frankle9-13.html
Statement of Edward A. Frankle, NASA General Counsel, Before the Committee on International Relations U.S. House of Representatives, October 12, 2000
Poslední vyjádření NASA k tomuto problému udělal náměstek administrátora Readdy dne 2005-04-20, kdy pře senátním podvýborem pro vědu a vesmír mj. řekl (celý text viz http://legislative.nasa.gov/hearings/4-20-05%20Readdy.htm ):

\"As the United States implements the Vision for Space Exploration, the Administration recognizes the value of effective cooperation with Russia to further our space exploration goals. At the same time, we have to appropriately reflect U.S. nonproliferation policy and objectives in our relationship with Russia. The Administration is thus interested in seeking a balanced approach that continues to protect our nonproliferation goals while advancing potential U.S. cooperation with Russia on the Vision for Space Exploration. Such a balanced approach must consider the Iran Nonproliferation Act of 2000 (INA), which currently complicates cooperation with Russia on the International Space Station, and will also have an adverse impact on cooperation with Russia on our future space exploration efforts related to human space flight. To that end, the Administration looks forward to working with Congress to ensure that the Vision for Space Exploration is able to succeed while remaining fully consistent with broader U.S. national security and nonproliferation goals.\"

Jinými slovy: \"aby se vlk nažral a koza zůstala celá...\"

Docela zajímavá je i následující úvaha:

http://www.thespacereview.com/article/351/1

Thinking the unthinkable about the ISS
by Taylor Dinerman
Monday, April 4, 2005

[Upraveno 17.5.2005 poslal avitek]

[quote]Je to blbost, USA bude mít na ISS své astronauty minimálně do roku 2010, ale spíš do roku 20. V lednu 2009 nastoupí nový US prezident, a potom teprve budeme vědět něco víc. Prostě někdo překroutil zprávu tak, aby vyzněla takhle. [/quote]

A. Vitek ma asi pravdu. Mam takovy dojem, ze NASA to s tim opustenim ISS mysli vazne a docela to ma svou logiku. NASA se zamerovala hodne na vystavbu stanice - to uderem 2010 skonci. Posadky ISS se cvicily v Rusku a zrejme budou i nadale. Taky neni problem, aby si ten vycvik zaplatil kdokoliv a nemusi to byt vubec NASA. Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem. NASA muze svuj podil na ISS prenechat soukromym US organisacim a prispet jim pouze na vyvoj prostredku na LEO. Cim vazneji ten umysl bude vypadat, tim lepsi vyjedna podminky. Ocekaval bych tedy jeste mnohem vetsi mlzeni.

Jestli nezvýší počty startu za rok ,tak ISS v termínu nedokončí. Připočítejte 2,3 roky. Odkládání startů STS z různých důvodů bude teď po havárii zřejmě častým folklórem.

[quote] Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem. [/quote]

Jirko, nečetli jste to zřejmě podrobně. Vůbec se nejedná o rok 2010, ale o rok 2006, tedy příští rok. Sojuz ISS-11S startuje letos na podzim a ten je poslední, na jehož využití mají Američané \"nárok\". V roce 2006 bvude prostě konec, pokud nezaplatí. A předat to někomu jinému nemá význam, protože i soukromník může být právně na základě zákona INA popotahován.

[quote][quote] Pokud bude mit NASA prece jen zajem, muze si to vzdycky zaplatit a nemusi to vyhlasovat pet let predem. [/quote]

Jirko, nečetli jste to zřejmě podrobně. Vůbec se nejedná o rok 2010, ale o rok 2006, tedy příští rok. Sojuz ISS-11S startuje letos na podzim a ten je poslední, na jehož využití mají Američané \"nárok\". V roce 2006 bvude prostě konec, pokud nezaplatí. A předat to někomu jinému nemá význam, protože i soukromník může být právně na základě zákona INA popotahován.
[/quote]

Ale ano, ja jsem to pochopil tak, ze je ve hre i moznost zrusit STS i driv nez v roce 2010. Proste by se reklo: NASA chce STS stejne opustit a strkat tolik penez do toho se nevyplati. Vynesme tedy nejake solarni panely, nejaky ten modul ESA nebo JASA (prostor pro vyjednavani) a pak to balime (a cokoliv co budeme chtit dale delat na ISS si zaplatime v hotovosti). Muze to byt proste jen zpusob jak zatlacit na partnery.
Vi dneska nekdo jiste jak to nakonec skonci?

Za předpokladu ,že se nestane další nehoda raketoplánu, tak se ISS dostaví. Také si nemyslím, že by NASA byla celá žhavá zrušit STS nebo se vzdala využívání ISS, když do ni nalila tolik finančních prostředků.
Souyzy koupit NASA nemůže, to by byl docela pro novináře solokapr,kdyby státní organizace porušovala zákon (INA) a už přímo nebo pomocí různých čachrů přes třetí strany.
Takže jestli chce NASA mít nějakou vědeckou návratnost z činnosti na ISS,tak ji nic jiného než udržet STS v provozu ani nezbývá.
Na Rusy asi taky moc tlačit nemůžou. Těm to může být celkem fuk, doteďka táhli provoz ISS skoro ze svého, tak tam budo vozit své kosmonauty a platící zákazníky. A navíc pochybuju, že platby NASA vyváží investice v Bušeru či v jiných citlivých regionech.

A pak je tu samozřejmě ten problém zmíněný Antonínem Vítkem. Dle INA by teoreicky neměly američané platit za využívaní Soyzu jako záchrané lodi. Takže je na libovůli Rusů zda budou mít při případné evakuaci ISS američané k dispozici druhý Soyuz.
Řada států a organizací(ESA) se na původní plány vykašlala, takže plánované neruské záchranné prostředky nejsou.

Pokud Američani z ISS vycouvají, tak všechny peníze, které do ní nacpali, včetně zaplacení ruských modulů, vyhodili oknem. Sotva se začala trošku rozjíždět, skončila Columbia a ISS je v udržovacím režimu. Nic proti - experiment je to strašně důležitý, ale trochu málo, ne?
Když se podaří ISS dostavět a hlavně udržet tam aspoò tříčlennou (lépe víc) posádku, tak dojde i na experimenty, kvůli kterým se to celé stavělo.

Nevěřím, že vycouvají. A nevěřím, že ukončí STS předčasně. Už z politických důvodů. I když,... politika je politika a většinu Američanů nějaký vesmír přestal zajímat, jakmile se vrátil Armstrong.

[quote] Ale ano, ja jsem to pochopil tak, ze je ve hre i moznost zrusit STS i driv nez v roce 2010. ... Vi dneska nekdo jiste jak to nakonec skonci? [/quote]

Jirko !
Nechápeš a pleteš stále STS a ISS. Plánuje se vyřadit STS v roce 2010 po dostavbě ISS, nikoli dříve. O tom oficiálně řeč nebyla (podle mého to ani náhodou dostavět do r. 2010 nestihnoou, pokud se něco podstatným způsobem neokrade, a povede to pravděpodobně k tomu, že STS bude létat ještě o rok - dva déle). To, o co jde v této KONKRÉTNÍ DISKUZI, JE OKOLNOST, ŽE AMERIČANÉ DÍKY INA NEBUDOU MÍT OD Sojuz-ISS-12S NÁROK NA VYUŽÍVÁNÍ SOJUZÙ JAKO ZÁCHRANNÝCH LODÍ, A PROTO NEBUDOU MÍT MOŽNOST NECHÁVAT SVÉ LIDI NA PALUBÌ ISS JAKO ČLENY DLOUHODOBÝCH OSÁDEK. (Samozřejmě by tam zůstat mohli, ale riskovali by svoje životy, kdyby se něco stalo).

Podle návrhu rozpočtu z loòského roku má NASA do ISS investovat ročně kolem 2 miliard USD až do roku 2016-17. Takže hovořit v dnešní době o nějakém vycouvání Američanů z ISS v roce 2010 je opravdu předčasné (tím nechci říct, že se to nemůže stát, ale teď tomu nic nenasvědčuje).

Nějak se mi nechce věřit, že by Rusové nechali americké kosmonauty v průseru. To by se na Rusko každý koukal skrze prsty. Scénář je jasný, buďto Bush označí Rusko za klíčového spojence a donutí tím republikánský kongres zrušit tu hovadinu. Nebo budou prostě rusové jistit prdele i američanům za své. Teoreticky bych tu viděl možnost, že by si druhý Sojuz \"koupila\" ESA. Od tý by jej pak NASA mohla odkoupit...

Nějde o to, že by Rusové nechali amíky úmyslně ve štychu.
Rusové dávají na Souyuz garance cca 6 měsícu. V případě 6tičlenné posádky musí někdo ten Souyz navíc a dopravu zaplatit.
A nedělejte si iluze, že v dnešní době se americká politika točí kolem ISS resp. NASA a bude se kvůli nim měnit tzv. iránský zákon. Hlavně nyní, kdy několik pochybných států usiluje o výrobu jaderných zbraní.

Problém záchranných lodí pro NASA je sice velký ale myslím, že se to určitě vyřeší. Co se týče letů na ISS po skončení CEV, myslím, že to nemusí být tak kritické, cituji:

NASA\'s new administrator, Michael Griffin, found this scenario unacceptable and put the agency on notice he intended to shorten or eliminate the four-year transition time between shuttle and CEV. Late last week, NASA notified Congress it intends to choose a single contractor to build the CEV early next year. The intention is to have the vehicle ready for service as early as 2010, when the shuttle stops flying. http://www.space-travel.com/news/spacetravel-05zg.html

[quote]
Jirko !
Nechápeš a pleteš stále STS a ISS. Plánuje se vyřadit STS v roce 2010 po dostavbě ISS, nikoli dříve. O tom oficiálně řeč nebyla (podle mého to ani náhodou dostavět do r. 2010 nestihnoou, pokud se něco podstatným způsobem neokrade, a povede to pravděpodobně k tomu, že STS bude létat ještě o rok - dva déle). To, o co jde v této KONKRÉTNÍ DISKUZI, JE OKOLNOST, ŽE AMERIČANÉ DÍKY INA NEBUDOU MÍT OD Sojuz-ISS-12S NÁROK NA VYUŽÍVÁNÍ SOJUZÙ JAKO ZÁCHRANNÝCH LODÍ, A PROTO NEBUDOU MÍT MOŽNOST NECHÁVAT SVÉ LIDI NA PALUBÌ ISS JAKO ČLENY DLOUHODOBÝCH OSÁDEK. (Samozřejmě by tam zůstat mohli, ale riskovali by svoje životy, kdyby se něco stalo). [/quote]

No mozna ze jsem se spatne vyjadril. Snad se tedy shodneme na tom, ze STS bez ISS nema smysl. Pokud by z nejakeho duvodu prislo rozhodnuti ze Americane na ISS konci uz drive, nebo ze svou ucast vyzname omezi, tak je logicke skoncit i STS drive (mnohem drive nez v roce 2010) a usetrene penize vrazit treba do CEVu.
Co jsem pochopil je, ze Americanum se nechce platit jeste Rusum, kdyz se na ISS podili minimalne z poloviny. Taky by mohli prijit jeste s vetsim kalibrem a proste prohlasit, ze se bude platit treba za elektrinu z novych PV panelu.
Nechci malovat certa na zed, jen si myslim ze je to normalni licitace pred podepsanim nove smlouvy o vyuzivani ISS.
Co se tyce popularity ISS, tak si myslim, ze je prakticky nulova. Nikde na kosmickych diskuznich forech v americe se tohle tema moc nerozebira, jinym vecem se venuje mnohem vice casu. Treba takovy STS je porad pomerne popularni zalezitost, ale ISS proste nema to kouzlo. (Hlavne proto ze se startuje a pristava v Rusku) I to bude hrat roli pri rozhodovani amer kongresu a myslim, ze spousta lidi je v pokuseni to proste zrusit. I Griffin se prece vyjadril v tom smyslu, ze STS konci v roce 2010 za kazdou cenu. Kdyby prisel s tim, ze v roce 2010 bude mit CEV za cenu okamziteho omezeni STS (a potazmo ISS), tak mu to vynese u verejnosti jedine aplaus (ikdyz jinym se to nebude hrube libit).

Pages