Indická kosmonautika

Primary tabs

MEK příspěvek #4932Neskromný indický sen se má začít naplòovat už v roce 2008."Naše země je teď připravena provést obrovský skok na poli vědy. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že Indie do pěti let vyšle svoji vlastní vesmírnou misi k Měsíci," prohlásil podle agentury Reuters premiér Vádžpéjí v pátek během oslav 56. výročí nezávislosti....Státní indická agentura pro výzkum vesmíru již dříve oznámila, že vesmírná družice bez astronautů o hmotnosti zhruba 350 kilogramů by měla okolo Měsíce obíhat asi dva roky. Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015....Kosmický program podporují v Indii především nacionalisté. Jiní však bez obalu říkají, že jde o nezdravé ambice, které si stále ještě velice chudá země se stamiliony lidí živořících pod hranicí chudoby nemůže dovolit financovat.[iDnes]">http://www.reuters.com/newsArticle.jhtml?type=scienceNews&storyID=3282557">http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html">http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030815_191904_vedatech_mad&t=A030815_191904_vedatech_mad&r2=vedatechOtazka je jasna - ma na to Indie skutecne nebo jde o placnuti do vody?

[quote][/quote]Tak třeba aspoò někdo ty údaje ocení. :) [/quote]

Někdo se domnívá, že Rusové vynalezli všechno od jehly po lokomotivu, jiný zase že bez Jeffů a Elonů by neexistovalo to či ono. [/quote]

Tak je to složité... letošek bude dost kritický rok, ale může se snadno ukázat, že celá kosmonautika před vícenásobně použitelnými nosiči od SpaceX bude klasifikována nějak tak, jako my dnes klasifikujeme prvních 100 let neřízeného vzduchoplavectví lehčího než vzduch :-) Co se Indů týče, tak pořád je pro ně celkem klíčový hypergolický (tzn. spalující toxická paliva) motor Vikas, který je odvozený od licensovaných motorů Viking z evropské Ariane-4. Takže co se kopírování týče, nemají si přeci jen s Číòany co vyčítat... jedna věc je mít odvážné teoretické představy a vize, druhá mít v ruce funkční kus železa (nejlíp takový, který fungoval už někomu jinému předtím...)

Jinak trochu fundovanější komentáře snad budou tady (zatím nic moc, v Americe byla zatím noc):
https://science.slashdot.org/story/17/02/15/058245/isro-makes-history-la...

Škoda, že czCube projekt se nerozjel až teď - v době, kdy už tenhle trh fakt existuje a kdy se dá čekat, že vždy ten nejmenší formát družic se dostane "do fronty" jen jako skoro-bezplatný balast k těm větším :-) nějak jsem předběhl dobu, no.

Pořád doufám, že se dožijeme toho, že hodně malé týmy (univerzitní, městské, apod.) budou moci vyslat např. vlastní mini-sondu k vlastnímu asteroidu nebo doslova, do vlastního kráteru na nějakém tělese (a třeba jedna taková mise z tisícovky objeví něco fakt zajímavého, co nikdo nečekal)

To je hezky

[/quote]
Takto budu mimozemšania bombardova zem :D

Na jednej strane sa kričí o kozmickom smetí, na druhej strane takto sa vyrába. Ako to bude s týmto smetím po ukončení životnosti s nanosatelitmi? Predpokladám že oni samé nemajú žiadne technické prostriedky k deorbitu, že budú poletova v priestore až kým samovo¾ne nezaniknú alebo kým netrafia nejaký iný satelit. Alebo sa mýlim?

Jsou na kruhové oběžné dráze 505 km s úhlem 95°, takže za 4-5 let zaniknou. Pro ISS je to ale špatná zpráva - budou muset všechny sledovat. Osobně bych byl velmi opatrný při vypouštění Cubesatů na dráhy nad 600 km, tam už je životnost velmi dlouhá.

[quote]Jsou na kruhové oběžné dráze 505 km s úhlem 95°, takže za 4-5 let zaniknou. Pro ISS je to ale špatná zpráva - budou muset všechny sledovat. Osobně bych byl velmi opatrný při vypouštění Cubesatů na dráhy nad 600 km, tam už je životnost velmi dlouhá. [/quote]Kedysi na vojenčine som z nudy čítal akýsi Sci-Fi román "Stíhači asteroidov". Myslím že teraz bude aktuálna téma "Stíhači nanosatelitov, cubesatelitov a iného kozmického smetia" :D
Keď sa pozriem na družice vypustené do výšky 500 km tam mám pocit že sú alebo boli na dráhe troška dlhšie než 5 rokov. Ale toto je už na inú debatu než Indická kozmonautika.

[quote] Keď sa pozriem na družice vypustené do výšky 500 km tam mám pocit že sú alebo boli na dráhe troška dlhšie než 5 rokov. Ale toto je už na inú debatu než Indická kozmonautika. [/quote]

Malé družice (a obzvl᚝ cubesaty) ztrácejí výšku zbytkovým odporem mnohem rychleji než velké satelity. Navíc nemají žádný pohon pro zvyšování dráhy. Těch 5 let je maximum, kdyby bylo Slunce klidné. Viz třeba: http://vtm.e15.cz/era-sledovani-zeme-pomoci-malych-satelitu-zacina

Šéf ISRO, Kiram Kumar, si myslí, že Indie by zvládla stavbu kosmické stanice. [/quote]
Co všichni blbnou s těmi stanicemi?

Tak především jsou to příliš silné řeči, když ještě nemají ani lod¡, kterou by tam létali.

Logické by mi přišlo, kdyby se více zapojili např. do ISS.

[quote]když ještě nemají ani lod¡, kterou by tam létali.[/quote]

Indové vloni provedli suborbitální test třímístné kabiny, což zase není tak málo...

Jak předvedla Čína, tak za kosmickou stanici jde v pohodě prohlásit v podstatě i jenom dvě lodě, které se v kosmu setkají a jedna z nich má návratovou kabinu a druhá jen nákladový prostor.

Pro případnou účast na ISS by pilotovanou a zásobovací loď a jejich dokování museli nejdřív stejně vyzkoušet, aby neudělali mezinárodní průšvih. Mohou tedy i u menší lodi, než je Shenzou (ale GSLV3 unese podle všeho klidně i loď těžší než Sojuz...), bez nějaké orbitální sekce, apod. udělat pilotovanou a bezpilotní verzi (bezpilotní zřejmě dost levně) a jejich vzájemné setkání prohlásit za "kosmickou stanici" s velkými fanfárami.

Zkrátka s tím stejným, co vyzkouší jako "kosmickou stanici" (i když to ve skutečnosti bude ještě skromnější program, než s čím začala Čína), se mohou zapojit do závěrečné fáze programu ISS, kdy třeba vynesou nějaké množství zásob a nabídnou jedno sedadlo ve své lodi ostatním agenturám a výměnou za to získají dlouhodbější pobyt indického kosmonautam, než by dosáhli na své stanici a hlavně srovnatelný s tím, co předvede Čína.

ISRO musí docela složitě obhajovat rozpočet v zemi, která řeší přelidnění, chudobu, ekologický kolaps a do toho se snaží ještě zbrojit (na což má Indie rozpočet samozřejmě řádově větší, než má civiliní výzkum). A vzhledem k tomu, že zbraně hodně nakupují od Ruska, zatímco kosmický výzkum dělají ve spolupráci spíše se Západem, je jakákoliv kritika výdajů ISRO naprosté pokrytectví.

Troufám si odhadnout, že ISRO dosáhne před koncem ISS dlouhodobého pobytu svého kosmonauta, který odstartuje v jejich vlastní kosmické lodi, a velmi levně tak trumfnou cokoliv, co v tomhle ohledu předvede Čína: a teď podle mě vymýšlí nějakou politiku, aby jim to v podstatě ještě navíc celé zaplatil někdo jiný :-)

Společnost Spaceflight požádala US úřady o povolení vynášet americké malé komerční družice na indických raketách. Podle ní americký trh není schopen uspokojit poptávku.

https://www.spaceintelreport.com/spaceflight-ends-its-silence-asks-us-go...

Jeden z lídrů indické kosmonautiky U R Rao chce pilotovaný program, aby s Čínou neprohrála závod o zdroje. A chce Inda na Marsu do 15ti let.

http://factordaily.com/space-isro-u-r-rao-mars-manned-mission/

Nenašel jsem lepší video. Indická TV místo startu vysílala cosi o znásilòovačích místo plánovaného přenosu. Anebo jsem se díval na špatný kanál. :)

https://www.youtube.com/watch?v=_3rolabKU9w

Za dva dny bychom měli být svědky startu nové indické rakety. Sice používá označní GSLV, ale IMHO by měla dostat nové jméno, jak je odlišná od předešlých verzí. Zde popis:

http://indianexpress.com/article/what-is/what-is-isros-fat-boy-gslv-mk-i...

https://en.wikipedia.org/wiki/Geosynchronous_Satellite_Launch_Vehicle_Ma...

[img=tbn]https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/04/Lvm3.jpg [/img]

BTW, tenhle nosič by dovedl vynést na LEO i Sojuz. Tak teď ještě aby si udělali nějakou tu loď...

GSAT-19 na oběžné dráze. Zřejmě 100%ně úspěšná premiéra nového nosiče. Gratulace do Indie!

Navenek se to podobá Ariane 5, počtem použitých komponentů, palivem i výkonem je to ale fakt spíš něco mezi Titan IIIC a IIIE (indický kyslíkovodíkový poslední stupeò má větší tah než Transtage i dvoumotorový Centaur, tomu odpovídá i relativně vyšší nosnost na GEO, ale nižší na LEO).

snímka z videa GSLV Mk. III GSat-19

[img=tbn]http://www.imagehosting.cz/images/snmkaoeo.png[/img]

všimol som si, že graf rýchlosti s boostrami je zvlnený.

[quote]všimol som si, že graf rýchlosti s boostrami je zvlnený. [/quote] Zřejmě mění velikost tahu kvůli omezení MaxQ. Vzhledem k tomu, že v tu dobu hoří jen postranní boostery na TPL (centrální stupeò se u této rakety zapaluje až později [před dohořením boosterů], tak toho snad může být dosaženo vhodným tvarem a rozmístěním "zářezů" a "kanálků" do odlitého zrna pohonné látky.

Zvlnenie rýchlosti v detaile nie je až tak výrazné, ale je tam:
[img=tbn]http://www.imagehosting.cz/images/snmkapxp.png [/img]

Indická raketa GSLV MARK II je opravdu výjimečná svou konstrukcí:
- První centrální stupeò je na TPH, je uprostřed 4 boosterů na KPH a má dobu hoření 106 se
- Bootery jsou na KPH a dobu hoření mají 149 sec

Jelikož centrální stupeò je pevně spojen s boostery, po vyhoření ho nelze odpojit a boostery musí jeho prázdnou hmotu urychlovat ještě dalších cca 40 sec než se může celek odpojit. To jistě není energeticky výhodné, ale jiné řešení pro tuto nezvyklou kombinaci není. Centrální stupeò nemůže vyklouznout mezi boostery, nebo nese v ose další 2 stupně. Běžná konstrukce je, že boostery (většinou na TPH) mají kratší dobu hoření než centrální stupeò a po vyhoření odpadnou.

Pdf k štartu PSLV-C38
na 5 strane sú vynášané satelity a teda aj SKCube a VZLUSAT1
http://isro.gov.in/sites/default/files/flipping_book/PSLV-C38_Brochure/f...

... hezké video! ;-)

... na videu je dobře vidět několik zajímavých konstrukčních zvláštností rakety. Například:
- průhled vnitřkem rakety kolem podkaliberního třetího stupně (kamera je na 4. stupni a snímá odpojení jak druhého, tak i třetího stupně.)
- střídání stupòů na KPH (2. a 4.) a TPH (1. a 3.)
- odpojované a odpadávající izolační obložení 2. stupně při startu
- údajně by se měli 2 ze 6 boosterů zapalovat až v 25 sekundě letu, ale nějak to tam nevidím ... (na rozdíl od jejich postupného odpojování).

Mezi hlavní cíle indické kosmonautiky by měla být komercializace PSLV, další vývoj GSLV Mk 3 a jeho zvýšení nosnosti, vývoj kerolox motoru pro budoucí nosiče, znovupoužitelný nosič.

http://www.newspaceindia.com/gslv-mark-iii-and-the-road-ahead/

ISRO nahradí družici IRNSS-1A, u které došlo v loòském roce k postupnému selhání všech tří rubidiových atomových hodin. Start IRNSS-1H je předběžně naplánován na 28.8.2017. Poletí se s typově stejnou trojicí atomových hodin.

[quote]
http://www.newspaceindia.com/gslv-mark-iii-and-the-road-ahead/ [/quote]

Indický kosmický program super, Když indický novináři to vždycky úplně pomotaj, všechno :( kerosenový motor pro LVM3 samozřejmě nebude nahrazovat kyslíko-vodíkový motor v horním stupni (ke kterému by "eco-friendly" alternativa fakt nebyl) - ale samozřejmě motor na toxický hydrazin ve stupni prvním.

Podle dostupných informací i podle záznamu vzletu to vypadá tak, že start byl celkově neúspěšný (i když relativně stabilní oběžné dráhy bylo dosaženo). Nedošlo totiž k odhození aerodynamického krytu, takže družice dosáhla výrazně nižší než plánovanou oběžnou dráhu (apogeum jen cca 6500 km místo očekávaných více než 20000 km), a družice také zůstala uvězněna uvnitř aerodynamického krytu, takže je nepoužitelná.

Viz dříve uvedený záznam startu a např. https://www.nasaspaceflight.com/2017/08/indian-pslv-irnss-replacement-la... .

ISRO našla příčinu neúspěšného startu z 31.8., brzy zveřejní zprávu a plánuje obnovit lety nejspíše v prosinci.

http://www.domain-b.com/organisation/isro/20170918_satellite.html

Indie bude potřebovat v příštích 4 letech 75 družic. Myslí si zástupce ředitele ISAC S.V.Sharma.
1,5 družice měsíčně.

http://www.deccanchronicle.com/science/science/170917/india-needs-75-new...

Starty za poslední 3 kompletní roky + letos

2014 4
2015 5
2016 7
[i]2017 5(4)[/i]

Přijde mi to dost ambiciózní, i kdyby šlo o menší družice...

ISRO plánuje letos vypustit 31 družic 10.1. nosičem PSLV. Nákladem má být Cartosat-2F, NovaSAR-S, Carbonite-2 a 28 nanodružic.

http://indiatoday.intoday.in/education/story/isro-31-satellites-cartosat...

Start nakonec až zítra ve 4:58 SEČ (3:58 UTC).

Pages