Indická kosmonautika

Primary tabs

MEK příspěvek #4932Neskromný indický sen se má začít naplòovat už v roce 2008."Naše země je teď připravena provést obrovský skok na poli vědy. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že Indie do pěti let vyšle svoji vlastní vesmírnou misi k Měsíci," prohlásil podle agentury Reuters premiér Vádžpéjí v pátek během oslav 56. výročí nezávislosti....Státní indická agentura pro výzkum vesmíru již dříve oznámila, že vesmírná družice bez astronautů o hmotnosti zhruba 350 kilogramů by měla okolo Měsíce obíhat asi dva roky. Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015....Kosmický program podporují v Indii především nacionalisté. Jiní však bez obalu říkají, že jde o nezdravé ambice, které si stále ještě velice chudá země se stamiliony lidí živořících pod hranicí chudoby nemůže dovolit financovat.[iDnes]">http://www.reuters.com/newsArticle.jhtml?type=scienceNews&storyID=3282557">http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html">http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030815_191904_vedatech_mad&t=A030815_191904_vedatech_mad&r2=vedatechOtazka je jasna - ma na to Indie skutecne nebo jde o placnuti do vody?

[quote]Tak Indům se zadařilo dnes v 7:00 místního času.[/quote]No paráda. Ešte to úspešne zopakova s modelom 1:1, potom bezpilotný orbitálny let ... Dúfam že to nakopne ruských aj amerických byrokratov v parlamente a v kozmických agentúrach.

[quote][quote]Tak Indům se zadařilo dnes v 7:00 místního času.[/quote]No paráda. Ešte to úspešne zopakova s modelom 1:1, potom bezpilotný orbitálny let.[/quote]
Testovací program RLV má 4 následující kroky :

HEX (Hypersonic Flight Experiment) - dnešní start demonstrátoru RLV-TD, ověřující základní parametry během hypersonického letu, stabilitu a řiditelnost, namáhání konstrukce, tepelnou ochranu
LEX (Landing Experiment) - pokus o přistání na pevnině
REX (Return Flight Experiment) - návrat na místo startu a přistání na runway
SPEX (Scramjet Propulsion Experiment)

Cílem programu má být dvoustupòový vícenásobně použitelný okřídlený dopravní systém, umožòující redukci nákladů na vynášení nákladu do kosmu na 1/10 současných.

Není na tom videa ta kouřová stopa nějak moc klikatá? Nebo je to stopa za padajícím nosičem?
Dále by mě zajímalo, jestli to "dosednutí" na vodu bylo tak hladké, jako v tom videu.... :)

[quote]Není na tom videa ta kouřová stopa nějak moc klikatá? Nebo je to stopa za padajícím nosičem?
Dále by mě zajímalo, jestli to "dosednutí" na vodu bylo tak hladké, jako v tom videu.... :) [/quote]
Ve vyšších vrstvách atmosféry bývá někdy proudění vzduchu poměrně rychlé a proměnlivé - není žádný problém, pokud zbytky zkondenzovaných par ve stratosféře a výš nezůstanou po pár vteřinách "v lajně".
Ohledně dopadu na vodní hladinu - měkké/hladké přistání podle všeho nebylo jedním z cílů tohoto testovacího letu. Tato fáze letu bude testována až při dalších letech programu - LEX a REX

Stopa k¾ukatá ani ve¾mi nie je - zato ukazuje, ako je skutočne rozložený výškový vietor.
Plus
1)treba bra do úvahy turbolenciu v spalinách za raketou - pekne to vidno na spôsobe pohybe dymu
2) treba uvedomi, že pohyb spalín ohromne zvýrazní každý riadiaci/korekčný zásah kormidiel alebo pohyb trysky - každú zmenu polohy osy trysky voči dráhe letu, i každú zmenu/korekciu dráhy

Každopádne fotky z vylovenia aparátu by boli ve¾mi zaujímavé. Myslím, že pristátie na padáku na spôsob sovietskych družíc-makiet raktoplánu BOR-4 by nemal by pre indov problém a poznatky by tak získali pomerne cenné.

https://www.youtube.com/watch?v=vMLHGr8a3Dg

https://www.youtube.com/watch?v=4tIxXx3x2Cc

[img=tbn]http://www.isro.gov.in/sites/default/files/galleries/Reusable%20Launch%2...

[Upraveno 23.5.2016 Alchymista]

[quote]Ohledně dopadu na vodní hladinu - měkké/hladké přistání podle všeho nebylo jedním z cílů tohoto testovacího letu. [/quote]
Tak musím se sám poopravit. Podle tohoto článku testovací exemplář dosedl na vodu měkce - nerozpadl se a bylo lokalizováno místo, kde plave na hladině. Tzn, nějakých fotek z recovery bychom se ještě dočkat mohli.
http://www.dawn.com/news/1260168/indias-budget-mini-space-shuttle-blasts...

Cílem programu má být dvoustupòový vícenásobně použitelný okřídlený dopravní systém, umožòující redukci nákladů na vynášení nákladu do kosmu na 1/10 současných. [/quote]
Něco podobného už jsem kdysi slyšel...

Poviem to takto:
Pre indov a indickú kozmonautiku je to nepochybne ve¾ký úspech.

Dokázali, že zvládajú postavi vlastný manévrujúci aerodynamický prostriedok pre oblas rýchlosti Mach 5 - Mach 6, a ich palubné vybavenie ho dokáže riadi ako počas výstupu do výšky ~70km, tak počas celej návratovej dráhy až po "simulovaný pristávací manéver" pri ktorom prostriedok znížil rýchlos nato¾ko, že sa pri strete s morskou hladinou úplne nerozpadol. To je celkom dos...

Na druhej strane treba otvorene poveda, že ku skutočnému kozmickému raketoplánu ich ešte čaká ve¾mi dlhá a k¾ukatá cesta s mnohými nástrahami - predovšetkým nie menej ako štvornásobné zvýšenie náratovej rýchlosti z Mach 5,5-6 na Mach 23-24 a tomu úmerné zvýšenie tepelného a mechanického namáhania...

Alchy: podle popisu testů se mi zdá, že tohle bude první stupeò onoho systému, nikoli druhý. Pak by ten nárůst výkonů oproti testům nemusel být až tak velký...

[quote]Alchy: podle popisu testů se mi zdá, že tohle bude první stupeò onoho systému, nikoli druhý. [/quote]
První technologický demonstrátor RLV-TD je přibližně 1/6 zmenšeninou zamýšleného dopravního prostředku, přičemž tvarově zhruba odpovídá startovací konfiguraci celého dvoustupòového raketoplánu, který by měl vypadat přibližně takto:

[img=800]https://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=25695.... [/img]

Jestli tomu době rozumím, první stupeò bude přistávat pomocí křídel na dráze v blízkosti startu. To jsem vždy považoval a považuji za nejlepší řešení znovupoužitelnosti.
Druhý bude také přistávat pomocí padáku, pomocných raket a airbagu? Bude zajímavé, jak budou řešit tepelnou ochranu a nakolik zvýší spolu s padákem, airbagem a brzdící raketou hmotu stupně. Tam se zvýšená suchá hmota stupně přímo převádí na snížení užitečného nákladu na LEO. Nebo ten padák, airbag a thruster jsou jen nějaké varianty řešení návratu a mohou být sníženy třeba na dva ?

[quote]Jestli tomu době rozumím, první stupeò bude přistávat pomocí křídel na dráze v blízkosti startu. To jsem vždy považoval a považuji za nejlepší řešení znovupoužitelnosti.
...[/quote]

na pristatie v blizkosti startu pasivnym sposobom zrejme potrebujes vstupit do atmosfery relativne blizko miesta startu...

a preto som presvedceny, ze na znovupouzitelnost je idealna trojstupnova raketa...prvy stupen by mohol byt znacne jednoduchy, i ked by sa dalo od neho ziadat asi viac, ako MAKS od Mrije...

3 – stupòová raketa by možná byla ideální, kde však 3 stupeò by byl něco jako Breez-M nebo Centaur, tedy krátce „dotáhl“ náklad na LEO a pak ho dopravil na potřebnou dráhu (dráhy). Návrat takového stupně by byl asi krajně neekonomický, lépe ho nechat jednorázový.
Prvý stupeò by vyšel s menší rychlostí, ale podmínka přistání blízko startu není podstatná. Mohl by přistávat i na dráze ve směru letu. Jeho doprava zpět by mohla být řešena na hřbetě nějakého letadla (jako Shuttle nebo Buran). Problém jsou dráhy s různým sklonem. Pak by asi musel stupeò udělat malý retro-zážeh ve směru přistávací dráhy, těch drah by mohlo být více. Záviselo by, jaké „bočení“ by klouzavý stupeò zvládl.
Mrija i s MAKS byly jen dvoustupòové a Mrija přispěla hlavně výškou a jen malou rychlostí. Ovšem hlavní nádrž pro třípalivové motory MAKS byla jednorázová, motory se měly vracet s MAKS. I to bylo řešení, nebo Mrija jako prvý stupeò mohla udělat stovky startů prakticky bez údržby. Ztráta nádrže by možná vyšla nákladově nižší než ztráta nosnosti u F9, přistání na plošině, cesta zpět, kontroly a opravy stupně.

...
[quote]...Tam se zvýšená suchá hmota stupně přímo převádí na snížení užitečného nákladu na LEO....[/quote]

sucha raketa, ktoru zachranis, stoji pred prvym pouzitim (pripravena na start) asi 1200-2800Eur/kg (indicka 800 eur/kg)

vyneseny naklad ma hodnotu 4500eur/kg

aku hodnotu nakladu mozes stratit, aby sa ti oplatitla zachrana niektoreho stupna?
ako si to spocitali indovia?

edit...srr, som sa utal u cien rakiet (som si vsimol az po alchymistovom prispevku, ze so bol posunuty...) [Editoval 25.5.2016 martinjediny]

Pokia¾ ide o MAKS
Externá nádrž mala váži okolo 11 ton, a plná okolo 248 ton. Cena by sa dala odhadnú pod¾a ceny ET STS (~60 mil. $) - má asi 1/3 hmotnos, takže by stála okolo 20 milionov $.
Cena orbiteru MAKS sa v roku 1985 odhadovala na 100-120 milionov $ - dnes by to bolo asi 200-250 milionov. Vlastná hmotnos ~18,5 tony, nosnos 6,5 tony na polárnu dráhu 200km a až 9,5 tony na dráhu 200km/51° v bezpilotnej variante - v pilotovanej asi o pol tony menej.
Samotná Mrija sa na celkovej V-char podie¾ala velmi približne hodnotou 220-330m/s pod¾a typu dráhy.

Rentabilnos - konštrukcia sojuzu (bloky ABVG+D) vychádza zhruba na 22-22,5 ton, prvý stupeò Falconu na 23 ton.
Záchranou by sa teda získalo 2,5-5,5 milionov €, čo zodpovedá finančnej strate asi tak 1-1,5 tony nosnosti.

a ako vlastne chcú postupova?
budú to skúma, vyvíja a stava postupne ako space x, čiže najprv viacnásobne použite¾ný prvý stupeò, a na òom vynáša jednorazové druhé stupne s nákladom?
alebo naopak, najprv spravia čosi ako x 37, a ten "druhý stupeò" budú vynáša na klasickom EELV?
alebo to chcú naraz "celé"?
naznačili už niektorú s tých možností?

ak nie..
tak bez jasne deklarácie, alebo aspoò naznačenia "stratégia postupu", by som držal nadšenie na uzde, a moc vážne to nebral

Quote: Samotná Mrija sa na celkovej V-char podie¾ala velmi približne hodnotou 220-330m/s pod¾a typu dráhy.

Nevím, zda tento údaj je přesný, ale je třeba vidět, že V-char a tedy také spotřeba hmot paliva i odpovídajícího podílu suché hmoty rakety má logaritmický charakter: Nejvíce paliva se spotřebuje při zdvihání největších hmot relativně dlouhou dobu do výšky cca 10 km a udělení relativně malé horizontální rychlosti. Tedy Mrija by přinesla značnou úsporu hmoty. Kdysi jsem to srovnával s raketou Delta 4H, která měla přibližně stejnou nosnost.

Co se týče znovupoužitelnosti :
Cituji Alchimistu: „Záchranou (pozn.:prvého stupně Sojuzu nebo F9) by sa teda získalo 2,5-5,5 milionov €, čo zodpovedá finančnej strate asi tak 1-1,5 tony nosnosti“ (pozn.:s cenou 4500 € /kg). Jelikož ztráta nosnosti F9 je větší, znamenalo by to, že se nevyplatí zachraòovat ani prvý stupeò. V uvedených údajích mohou být značné tolerance a závislost na výrobci, Proto se některé firmy snaží o znovu použitelnost. Je zřejmé, že efektivní znovupoužitelnost bude, když ztráta nosnosti bude malá. To by se dalo snad dokázat pomocí přistávání stupně jako okřídlený kluzák. Také ale nutno vzít v úvahu, že uvedené cenové údaje jsou vzájemně závislé. Záchrana stupně snižuje cenu za vynesení nákladu, která by tak mohla značně klesnout proti 4500 € /kg.

U druhého stupně (dvoustupòové rakety) však jakékoliv zvýšení jeho suché hmoty tepelnou ochranou, padáky apod. znamená o stejnou hodnotu snížit nosnost a to by asi nebylo rentabilní, nebo cena druhého stupně je podstatně menší než prvého.
[Upraveno 25.5.2016 PinkasJ]

[quote]Jestli tomu době rozumím, první stupeò bude přistávat pomocí křídel na dráze v blízkosti startu. To jsem vždy považoval a považuji za nejlepší řešení znovupoužitelnosti.[/quote]

No, tohle je právě složitá otázka: váží víc ta křídla, nebo rezerva paliva pro vertikální přistání ve stylu SpaceX? Pravda, na těch křídlech se dá klouzat, ale většinou s velmi špatnou klouzavostí (raketoplán byl strašně špatný kluzák...). To se dá řešit tím, že první stupeò nabere víc výšky.. ale stačí křídla pro zbrždění vertikální rychlosti a dokonce i obrácení směru?

Stupeò Bajkal si kvůli tomuto měl s sebou vláčet dokonce proudový motor (a tedy i palivo pro něj) - to mi teda po tom, co si uvědomuju dnes, nepřijde jako moc efektivní...

Pri odhade som použil cenové údaje, ktoré nadhodil Martin Jediny. Myslím si ale, že sú dos podcenené, a to ako kilogramová cena nosiča, tak kilogramová cena za vynesenie nákladu. Na druhej strane aj zisk záchranou druhého stupòa bude menší ako kilogramová cena nového nosiča, pretože treba nejak započíta aj náklady na "repasáciu", údržbu a kontrolu stupòa.

Skúsim iné ešte odhady a počty:
Cena štartu nosiča Sojuz býva okolo uvádzaná 50-60 milionov $.
Ko¾ko stoja všetky "služby" okolo štartu? Neviem, ale nech je to tretina ceny štartu - 20 milionov, zostáva 30-40 milionov na kompletný nosič Sojuz.
Nosič pozostáva z piatich blokov prvého stupòa, jedného druhého stupòa, jedného horného stupòa a aerodynamického krytu. Zachránime len spodnú čas - pä blokov prvého stupòa ktoré vážia spolu cca 22-23 ton (zvyšok váži odhadom tak 5 ton - samotný druhý stupeò 2355kg). Ale cenu "nespravodlivo" rozdelím na polovicu - prvý stupeò tak má hodnotu 15-20 milionov -> vychádza mi kilogramová cena 650-900$/kg.
Cena repasácie nech tvorí celú polovicu výrobnej ceny -> zachránená čas má hodnotu 325-450$/kg a celkovú hodnotu 7,5-10 milionov.
a ďalej:
Cena štartu nosiča Sojuz býva okolo uvádzaná 50-60 milionov $, nosnos je 7800kg -> cena za vynesenie nákladu je 6400-7690$/kg.
-> môžem si dovoli zniži nosnos o 1000-1500kg a pritom udržím rovnakú cenu vynesenia nákladu,
alebo
-> môžem zníži cenu štartu z 50-60 milionov na 40-52,5 miliona alebo môžem zníži cenu za kilogram na 5130-6730$/kg tj o 12-20%.

Ak by cena prvého stupòa tvorila väčší podiel ceny - napríklad 4/5, tda umerne podielu hmotnosti, tak cena zachráneného stupòa bude 24-32 milionov a kilogramová cena 1050-1450$/kg, "zachránená hodnota" potom 12-16 milionov.
To by znamenalo, že si môžem dovoli zníži náklad o 1500-2500kg, alebo môžem zníži cenu štartu na 34-48 milionov a kilogramovú cenu nákladu na 4400-6150$/kg tj o 20-32%
--------------------------------------------
Všetko so všetkým súvisí. A všetko okolo kozmonautiky súvisí hlavne s peniazmi.
Návratový hardware rozhodne nie je zadarmo a tiež i niečo váži. Na druhej strane, ak budem celý hardware prvého stupòa zachraòova, oplatí sa investova napríklad do lepších, efektívnejších a teda výkonnejších motorov, premyslie (= zlacni ) systém kontroly a repasácie pred ďalším štartom atď. To celkom zmení kalkuláciu cien.

[Upraveno 25.5.2016 Alchymista]

[quote]Pri odhade som použil cenové údaje, ktoré nadhodil Martin Jediny. ... [/quote] jj. sorry za mystifikaciu, usla mi destinna ciarka... (uz som to opravil)

ESA kupila pred par rokmi 10kusov sojuzov po cca 35mil/ks
takze naklady na palivo, pripravu, start,...a reziu kozmodromu budu asi tych 15-20 mil./ks

edit
btw. pointa pri kazdom reusable je, za planuju ist hore bez repasacie... ale to asi celkom nejde :)

[Editoval 26.5.2016 martinjediny]

No copak Cartosat, ale ten start byl i jinak relativně zaznamenáníhodný:
https://science.slashdot.org/story/16/06/23/0118220/india-launches-recor...

[i]The Indian Space Research Organization (ISRO) used its workhorse PSLV-C34 to inject 20 satellites which includes 17 satellites from various countries like US, Canada, Germany and Indonesia, into orbit in a single mission and set a new record on Wednesday. In the final stages of the mission, ISRO also demonstrated the vehicle's capability to place satellites in different orbits. In the demonstration, the vehicle reignited twice after its fourth and final stage and moved further a few kilometers into another orbit [/i]

Celkový užitočný náklad dosiahol ~1257kg a cena rakety PSLV je pod¾a wiki $15 milionov, vychádza to teda $11935 za kilogram na polárnu dráhu. To je na polárne dráhy ve¾mi "konkurencieschopná" cena.

Opakovaný reštart motoru štvrtého stupòa by som za nejaký ve¾ký efekt nepovažoval - dva motory L-2-5 s ahom po 7,4kN alebo 7,6kN pracujú s palivom monometylhydrazín a NOx, čož je hypergolické palivo. Čiže reštart je otázkou otvorenia ventilov. [Upraveno 26.6.2016 Alchymista]

[quote]Celkový užitočný náklad dosiahol ~1257kg a cena rakety PSLV je pod¾a wiki $15 milionov, vychádza to teda $11935 za kilogram na polárnu dráhu. To je na polárne dráhy ve¾mi "konkurencieschopná" cena. [/quote]
... a podla en wiki by v reali mali dokazat vyniest este o tretinu viac nakladu...
https://en.wikipedia.org/wiki/Polar_Satellite_Launch_Vehicle

Indové dali svou pilotovanou misi trochu k ledu (pokud je pro tropickou zemi taková metafora vůbec vhodná :-))
http://www.newindianexpress.com/nation/Manned-Space-Plan-Shelved-ISRO-Ge...

No ale tohle mi nepřijde moc pravděpodobné:
http://www.firstpost.com/india/scramjet-engines-successfully-tested-all-...
[i]According to a report by NDTV, the scramjet will bring down the launch cost of weather satellite INSAT-3DR[/i]
Vždy to má startovat normálně na GSLV.. nejspíš si novináři popletli scramjet s kyslíkovodíkovým posledním stupněm...

Jinak debata taky zde a tam říkají to samé, co já ("No fucking way. INSAT-3DR will be launched on a GSLV Mk II vehicle which doesn't have any scramjets.")
https://science.slashdot.org/story/16/08/29/158219/isro-successfully-tes...

Zde by měl být přímý přenost startu meteorologické družice INSAT 3DR. Nosič GSLV.

https://www.youtube.com/watch?v=dSuEANsSSbI

No a je nahoře.
Kdo si všímal komentářů u videa, určitě si všiml i velké řevnivosti s Pákistánem. :)

[quote]Kdo si všímal komentářů u videa, určitě si všiml i velké řevnivosti s Pákistánem. [/quote] Viedli spolu najmenej štyri vojny - 1947, 1965, 1971, 1999... ale indicko-pakistanský konflikt je prakticky nepretržitý.
A teraz, od jari/lety 2016, to tam zasa začína "hustnú", takže môže stači iskra...

Letos 6 startů. Pro srovnání Evropa má 5.

Na prosinec Indové ohlásili první orbitální let GSLV Mk III (přibližný ekvivalent rakety Titan III/Centaur).

Je to celkem jednoznačně načasované jako odpověď na plánovaný test Long March 5...

Dnes (7.12.2016 v 5:55 SEČ) ze Šríharikoty odstartovala raketa PSLV-C36 s družicí Resourcesat-2A.

https://www.nasaspaceflight.com/2016/12/pslv-resourcesat-2a-imaging-sate...

https://www.youtube.com/watch?v=v6SCpYedjI8

[quote]Poprvé v historii Indové zveřejnili onboard video ze startu.

http://spaceflightnow.com/2016/12/08/on-board-camera-replays-from-this-w... [/quote]

docela trhané. to byl spíš foák ne? :)

...zvláštní.. do vesmíru umí a "gouproučko" je nad jejich síly...

Jj. Já jim sice velmi fandím, ale nemůžu si nevzpomenout na toto. :D

[img]https://abid29.files.wordpress.com/2015/01/wpid-img_80118573564584.jpeg?... [/img]

[quote]Jj. Já jim sice velmi fandím, ale nemůžu si nevzpomenout na toto. :D

[img]https://abid29.files.wordpress.com/2015/01/wpid-img_80118573564584.jpeg?... [/img] [/quote]

toje fake, ne?

[quote]
toje fake, ne? [/quote]

Ale vůbec ne. :)
Při prvních testech suborbitálních raket si skutečně pomáhali koly a družici APPLE skutečně vezli na volském povoze(nebo jak se správně přeloží "bullock cart").
Je ale fakt, že šlo o test citlivých antén a potřebovali ji odvézt na něčem nekovovém do nějaké vzdálenosti. No a volský povoz byl prostě dobrá a jednoduchá volba.

Člověk je pár dnů mimo a hned přijde o rekord. :)

https://www.youtube.com/watch?v=qajruk4-3p4

[quote]https://www.novinky.cz/diskuse?id=475376&articleId=/zahranicni/svet/4293... [/quote]

Martine vaše snaha na novinky.cz je marná,marná,marná.

[quote][quote]https://www.novinky.cz/diskuse?id=475376&articleId=/zahranicni/svet/4293...§ionId=745 [/quote]

Martine vaše snaha na novinky.cz je marná,marná,marná. [/quote]

Tak třeba aspoò někdo ty údaje ocení. :)

[/quote]Tak třeba aspoò někdo ty údaje ocení. :) [/quote]

Někdo se domnívá, že Rusové vynalezli všechno od jehly po lokomotivu, jiný zase že bez Jeffů a Elonů by neexistovalo to či ono.

Pages