Indická kosmonautika

Primary tabs

MEK příspěvek #4932Neskromný indický sen se má začít naplòovat už v roce 2008."Naše země je teď připravena provést obrovský skok na poli vědy. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že Indie do pěti let vyšle svoji vlastní vesmírnou misi k Měsíci," prohlásil podle agentury Reuters premiér Vádžpéjí v pátek během oslav 56. výročí nezávislosti....Státní indická agentura pro výzkum vesmíru již dříve oznámila, že vesmírná družice bez astronautů o hmotnosti zhruba 350 kilogramů by měla okolo Měsíce obíhat asi dva roky. Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015....Kosmický program podporují v Indii především nacionalisté. Jiní však bez obalu říkají, že jde o nezdravé ambice, které si stále ještě velice chudá země se stamiliony lidí živořících pod hranicí chudoby nemůže dovolit financovat.[iDnes]">http://www.reuters.com/newsArticle.jhtml?type=scienceNews&storyID=3282557">http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html">http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030815_191904_vedatech_mad&t=A030815_191904_vedatech_mad&r2=vedatechOtazka je jasna - ma na to Indie skutecne nebo jde o placnuti do vody?

[quote]Bude zajímavé sledovat jak dopadne v Indii vývoj těžké GSLV Mk- III o nosnosti 10 tun na LEO.

Deset tun na LEO jako TÌŽKÁ raketa? No to snad ne! Před 14 dny jsem v rámci vlákna o čínské kosmonautice psal příspěvek, kde jsem trochu polemizoval s Agamemnonem o tom, co za těžký nosič považovat a co ne. Nakonec jsme se na určitém vymezení dohodli. Ne každý s tím musí souhlasit, např. podle dobové terminologie konce 60. let nebyl ani Saturn 5 se startovací hmotností přes 3000 tun a s nosností přes 100 tun na LEO považovaný za supernosič, ten výraz se tehdy rezervoval na rakety třeba ještě dvakrát těžší (např. nikdy nezkonstruovaná Nova anebo zamýšlené, ale rovněž nevyrobené odvozeniny od Saturnu). Nicméně 10 tun, to je lehká raketa a nic jiného.

to nie je nic ineho nez odraz trajektorie, ktorou sa ubera toto odvetvie :(

Nejtěžší indická raketa. Nikdo v originále nepíše o těžkém nosiči jako kategorii. 10 t je větší nosnost než Sojuz, takže nosič střední kategorie.
Osobní rozdělení raket: velmi lehké do 1 t, lehké 1-5 t, střední 5-15 t, těžké 15-45 t, supertěžké nad 45 t.

[quote]Plány :

2020 - první start s posádkou

http://www.defence.pk/forums/central-south-asia/244924-isro-flight-test-... [/quote]V tom pakistánském článku není nic ohledně \"Plánu 2020 - první start s posádkou\".

Podle
http://www.ndtv.com/article/india/human-space-flight-mission-off-isro-pr...
není pilotovaný let na seznamu priorit. Předseda ISRO řekl, že takový program nebyl vyhlášen a neexistuje ani žádný časový rámec pro takový let.

[quote]Indická raketa nesložila reparát kvůli úniku paliva.

http://www.astro.cz/clanek/5914?utm_source=news&utm_medium=mail&utm_camp...
Při posledním startu v prosinci 2010 byl ruský třetí stupeò, ne indický.
Náhradou Ariane 5 při vynášení větších indických družic má být až GSLV Mk III, ne GSLV Mk II.

http://newindianexpress.com/states/kerala/GSLV-relaunch-will-take-severa...

start najskor o 2 mesiace
to v pripade, ze by bol problem maly - musia rozobrat nosic, stupne, etc
ak bude problem vacsi, tak odklad startu bude dlhsi

[quote]Nejtěžší indická raketa. Nikdo v originále nepíše o těžkém nosiči jako kategorii. 10 t je větší nosnost než Sojuz, takže nosič střední kategorie. Osobní rozdělení raket: velmi lehké do 1 t, lehké 1-5 t, střední 5-15 t, těžké 15-45 t, supertěžké nad 45 t. [/quote]

Tak jo, beru, že je to subjektivní. Moje alternativní klasifikace -
Lehká raketa: Do 25 tun. Střední: 25-60. Těžká: 60-100. Supertěžká: 100-200. XXXL: V řádu minimálně několika stovek tun. Každá klasifikace musí vždycky vycházet z nějakého účelu, pro který je dělaná. Ten \"můj\" cíl se nazývá kolonizace Sluneční soustavy.

ešte ku gslv:
vyzerá to, že pre opakovanie štartu bude potrebné posklada nový motor:
http://www.newstrackindia.com/newsdetails/2013/08/27/269--ISRO-to-assemb...

tiež na nsf sa objavilo info, že z motora pred tým scrubbom vytieklo 750 kg paliva - čo bolo potom aj dôvodom scrubbu

a opakovanie štartu najskôr v decembri

http://www.ndtv.com/article/india/what-stopped-india-s-rocket-launch-750...
[Edited on 27.8.2013 Agamemnon]

Ano, Indie má velké problémy s většími raketami, z posledních 4 startů GSLV nebyl úspěšný ani jeden,/poslední po úniku 750 kilo paliva z nádrží přeložen až na prosinec/ proto musela svůj premiérový start k Marsu doslova - \"zaflikovat\" - jiným nosičem , který se doslova potí hrůzou z váhy svého užitečného zatížení ještě v teple startovací rampy. Co z tohoto nuceného - \"flikování nosičů\"- nyní vyplyne, teprve uvidíme.

http://www.kosmonaut.cz/2013/2013.html

Indie má své problémy s vývojem nosičů, PSLV létá na motorech Viking, větší GSLV má startovací boostery také Viking 2, druhý stupeò Viking 4 s třetí stupeò pohání ruský motor RD-56 M. To je prostě ve 21 století jedna velká ostuda na miliardovou zemi. Počítám, že i 7 milionový Izrael, velký jak Slovensko nebo Čechy bez Moravy, si svůj nosič Shavit vyrobil sám.

http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2375

http://kozmos.matak.sk/rakety/izrael/shavit/

1.
nie je to hanba... kozmicky program nema nic spolocne s poctom obyvatelov alebo cimkolvek podobnym... v sucasnosti je kozmicky program tak max. zalezitost prestize a armady... vacsina krajin samostatny kozmicky program nepotrebuje, pretoze je to zbytocnost (a to hovorim ako velky fanusik kozmickych letov)

2.
presunte si politicke bludy a bludy o sutaziach medzi cinanmi, indami, rusmi, americanmi, martanmi, goauldami, klingonmi a pod. (a aj tento moj OT prispevok) do nejakej inej temy...
uz je dost, ze som si kvoli vam napisal extension do opery, ktora mi niektore temy uplne skryva, aby som tie nezmysly, ktore neberu do uvahy ani fakty, nemusel citat... nepotrebujem teraz, aby som si musel poskryvat vsetky temy...
takze chodte s tymi hlupostami do suvislosti... alebo inej podobnej temy... a nechajte tuto temu pre mangalayaan

TO : Agamemnon

Když píšu o nosiči PSLV, který sondu vynesl, tak to snad patří k tématu. To bychom mohli příště nadávat novinářům, že píší o Schumacherovi i o jeho vítězném voze. Ten vůz /raketa/ k tématu prostě patří. Ani Shumacher něběhal po dráze F- 1 pěšky a bylo dobré vědět, v čem vlastně sedí.

V Indii je nejsilnější nosič GSLV o nosnosti 5 tun provázen potížemi na každém kroku, naproti tomu čínská CZ- 2F má nosnost 9 tun a létá spolehlivě. Před nedávnem se optimisticky psalo , že roku 2015 poletí 2 Indové ve vlastní dvoumístné kabině do kosmu. Bylo to zase jenom plácnutí do vody. Sedl by si někdo z vás na vrcholek GSLV ??? , to snad jenom nějaký sebevrah podstaně těžšího kalibru než byl kdysi Gagarin nebo Glenn.

Tak tohle je naprostý trolling, který vychází z naprostého nepochopení indických reálií a specifik, odlišností od Číny i jiných vyspělých či rozvojových zemích a v neposlední řadě zahrnuje i naprosté lži:

[quote]Dle mého soudu /tipuji pravděpodobnost 65 %/ zopakuje tato sonda výkon sovětské sondy Mars-1 z roku 1962, se kterou bylo během letu k Marsu ztraceno spojení. Jistě bych Indům přál lepší výsledek, podle mne na něj zatím ale nemají. Zoufale se snaží dohánět v kosmu Čínu , která má kosmonauta už 10 let, ročně odpaluje 10 krát více družic a která v prosinci umístí na Měsíc své automatické vozítko. Proto se musí Indie snažit, i třeba svým jediným startem za rok - \"šokovat svět\" a vydupat z něj co největší body pro sebe a svou prestiž. Indie dnes v této oblasti nejvíc připomíná SSSR za pana Chručščova, který - \"každý rok nařizoval v kosmu jedno vítězství nad Američany k dobru socialismu\". [/quote]

1) Indie teď už může s poměrně velkou pravděpodobností předvést komunikaci se sondou ve větší vzdálenosti, než zatím dokázala Čína (i kdyby se později spojení ztratilo, nebo sonda selhala). Dá se předpokládat, že komplikované postupné zvyšování oběžné dráhy zvládnou i napodruhé, když to už jednou předvedli při letu k Měsíci.

2) Indie za Čínou nezaostává tolik, jak to vypadá. Technologická úroveò čínských nosičů není tak slavná, rakety Long March létají dohromady na větší množství toxických sraček (hydrazin) než Čína (Indie si aspoò pomáhá motory na TPH, mimochodem relativně vyspělými) a se složitějšími raketovými motory na kryogenní pohonné hmoty mají zatím problémy obě země (Indie má hlavně problém vyvinout funkční kyslíkovodíkový horní stupeò - jak je na tom v tomto ohledu Čína to nevím, ale na raketách používaných pro pilotované lety není kyslíkovodíkového AFAIK nic - v tomto jsou Číòané tam, kde byli Američané v projektu Gemini, celý projekt Shenzou je prozatím něco \"Gemini on steroids\" a vyspělejší nosič se zatím teprve vyvíjí). Indie mj. předvedla stejně jako Japonsko úspěšný návrat tělesa z oběžné dráhy a co se projektu pilotovaného kosmického letu týče, tak možná na rozdíl od Číny proběhne bez využití technologie licencované od Rusů (zaseklo se jim to na doladění větší rakety GSLV - která vázne hlavně na tom, že nechtějí/nemohou použít horní stupeò koupený od Rusů). V podstatě lze říct tolik, že Indie zatím neplánuje motory na kerosen/LOX, ale spíše větší TPH boostery - GSLV Mk3 - a neplánuje superraketu, ale spíše raketu blížící se něčemu jako Ariane 5 (tu ale zatím nemá ani Čína a bude jí mít až v podobě CZ-5).

3) Co se indických triků s manévrováním v kosmu týče, tak bych nepodceòoval, že jde o zemi, ze které pocházelo mnoho špičkových matematiků. I se slabou raketou dopravili sondu k Měsíci a teď se pomocí stejné série manévrů snaží doletět k Marsu. Něco podobného předvádí Japonci a Evropa, ovšem pomocí iontových motorů: to, co předvádí Indie (slabý nosič, konvenční motory na sondě), to je de-facto frajeřina: dohání chybějící finance, technologii a \"mechanické\" dovednosti pomocí zcela evidentní intelektuální převahy: je to demonstrace toho, že svých cílů umí dosáhnout jinak, než hrubou silou, - což se k zemi, která o samostatnost usilovala dlouhá léta pomocí nenásilných protestů, nakonec docela hodí.

4) Indie nedělá \"1 start ročně\" - ve skutečnosti, PSLV patří mezi nosiče zcela srovnatelné s čínskými, a podle wiki letos i v roce 2011 letěli 3x ročně, jinak létají 2x. Podíl čistě vědeckých misí navíc zřejmě bude větší, než v té Číně.

5) Přirovnání k Chruščovovi je mimo mísu. SSSR mělo masivní zbrojní a vojenský kosmický raketový program a ten civilní ho měl spíš ospravedlnit a ještě vydupat nějaký propagandistický užitek. Čínské nosiče jsou v podstatě vedlejším výsledkem vývoje mezikontinentálních balistických střel srovnatelných s americkými raketami Titan (dolet, použité palivo). Naproti tomu Indie (stejně jako Evropa) vyvinula přímo nosič družic, který nebyl v první řadě konvertovanou mezikontinentální vojenskou raketou (kterou Indie dodnes AFAIK nemá - mají rakety \"delšího středního\" doletu). Indie navíc vypouští převážně civilní a vědecké družice - v podstatě (AFAIK) nemá rozsáhlejší vojenský kosmický program (i když ty pozorovací družice jistě mají dvojí využití a určitě má k získaným datům přístup i armáda)

6) Na Indii jsou vzhledem k tomu, že disponuje jadernými zbraněmi, uvalena specifická embarga, a spoustu si toho musí vyvinout sami, místo aby to koupili (na což stejně stát neuvolní peníze). Čína oproti tomu má tendenci kopírovat existující technologie (a už je získá licencováním, jako ruský Sojuz, nebo špionáží, nebo prostě okopírováním něčeho, co si zakoupí - číòani jsou špičkoví reverzní inženýři, to zase ano). Indie má naproti tomu tendence vymýšlet věci po svém, a hodně megalomansky (viz projekt Avatar, který má směřovat k SSTO raketoplánu). Dovoluji si upozornit, že na samém začátku tohohle vlákna je pochybnost, jestli na to Indové vůbec mají: jestli se ukáže, že mají, tak prostě spousta lidí bude muset předhodnotit to, co si myslí nejen o nich, ale i \"rozvojových\" zemích jako takových.

7) Kdo zná indické reálie (já tam byl 2x), tak ví, že jde o neuvěřitelně složitou zemi, plnou kontrastů, která dělá většinu věcí zcela jinak, než Čínané (důraz na duchovní tradice místo hry na komunismus, snaha o dosažení demokracie dříve, než bude potlačena chudoba, obrovská náboženská, etnická i jazyková rozmanitost, překračující rozmanitost v rámci např. Evropské unie, apod.). Kdo v Indii byl, toho nepřestane udivovat fakt, že vůbec nějaký vlastní kosmický program mají - a to, že jsou v rámci něj schopni vyslat sondu k Marsu, to je určitě jedna z nepodivuhodnějších věcí, které o lidské civilizaci na téhle planetě lze říct. A dává mi to určitou naději, že lidstvo se kosmického programu jen tak nevzdá - i kdyby na tom jinak bylo hodně bídně.

8) Miliardová chudá země určitě udělá líp, pokud se jako na zdroj národní hrdosti vrhne na kosmický program, než třeba na válečné potyčky se sousedy. Jestliže odpovědí na to, že na vás nábožensky odlišní sousedé mluvící stejným jazykem pošlou bandu teroristů (Bombaj), je vyslání vlastní družice k Marsu - tak v tom prostě je jistý druh vznešenosti a vyspělosti, nemohu si pomoci. (co by asi udělal takový Kim-Ir sen, kdyby ovládal ekonomické zdroje miliardové země? s tímto je to třeba srovnávat...)

Shrnutí: budu ten program sledovat - už jen proto, že je nízkorozpočtový, je to výzva pro týmy stavící relativně low-tech amaterské nanosatelity, a protože soutěžení v meziplanetárním prostoru tu dlouho nebylo (posledních 30 let téměř všechny úspěšné mise jen ESA/NASA, jen sem tam nějaké Japonsko) a přijde mi prostě zajímavé a potřebné. Rozhodně se jim nebudu vysmívat nebo se snažit jejich úspěchy nějak zpochybòovat.

@Usedom
a tá blbos o počte obyvate¾ov bola dobrá na čo? prípadne podobné nezmyselné komentáre

[quote]V Indii je nejsilnější nosič GSLV o nosnosti 5 tun provázen potížemi na každém kroku, naproti tomu čínská CZ- 2F má nosnost 9 tun a létá spolehlivě. Před nedávnem se optimisticky psalo , že roku 2015 poletí 2 Indové ve vlastní dvoumístné kabině do kosmu. Bylo to zase jenom plácnutí do vody. Sedl by si někdo z vás na vrcholek GSLV ??? , to snad jenom nějaký sebevrah podstaně těžšího kalibru než byl kdysi Gagarin nebo Glenn. [/quote]

No tak pokud vím, tak většina problémů GSLV je až s horním stupněm.

Je to v podstatě jen PSLV s přidanými boostery a náhradou 3. a 4. stupně za kyslíkovodíkový (který vyvíjejí vlastní, ale nedaří se jim to). Počítám, že od chvíle, kdy na to přijdou, by neměl být problém, aby se to chovalo stejně deterministicky, jako teď PSLV.

Obecně nemám přehled, která z čínských raket má vlastně kyslíkovodíkový horní stupeò. CZ-2F podle mě ne.

PSLV je vzhledem k velkému podílu motorů na TPH srovnatelná s novou evropskou raketou Vega nebo i s novým levným japonským nosičem. V tomto ohledu se dá říct, že v soutěži o snižování nákladů naopak vyspělé kosmické agentury kopírují indický přístup...

Oprava (ono už o po sobě nejde nějak editovat)

1) Chang\'e 2 bude v roce 2014 komunikovat na vzdálenost 100 milionů kilometrů, což je docela slušné - a je vidět, že jakési \"soutěžení v kosmu\" tu mezi Čínou a Indií probíhá, i když na úrovni srozumitelné jen odborníkům (ono selhání komunikace na cestě k Marsu je z hlediska pí-ár něco jiného, než selhání komunikace na cestě \"jen tak nikam\")

2) GSLV Mk3 přeci jen nebude nosič třídy Ariane 5/CZ-5, ale spíš střední třídy (spíše cca srovnatelný s Falconem 9)

TO : xChaos

Musím poněkud doplnit a opravit :

2. Čína používá svůj kyslíkovodíkový motor YF-73 v raketě CZ-3 a to už tuším od roku 1984 = 30 let.

4. Počty startů v posledních letech : Indie 1 až 3 ročně, Čína 10 až 20

5. Indie používá lienčních motorů Viking v PSLV a také GSLV, kde jsou dokonce Viking 2 i Viking 4 a třetí stupeñ je ruský RD-56M:

6. Čína už někdy 1974 měla Feng Bao s nosností 2 tuny LEO a byly hodně podobná Titanu2.

P.S. Čína dokončuje svůj čtvrtý kosmodrom, Indie má jeden.

TO : Agamemnon

Každá země , která dnes nechce být jenom bezvýznamným upoceným státečkem bez jakýchkoli ambicí, se dnes snaží vypustit svou družici = Izrael, Irán, Korey obě, Čína ,Indie,Japonsko, snaží se Brazílie, plány oznámila Indonésie, Nigérie a další a další země. Kdejaký černoch nebo Ind nebo šikomooký už má své družice a je plně spokojený, my si o tom jenom stále čteme v MEK nebo L+K a obdivně přitom mručíme. V Indii dnes každý rok umře brzy po narození přes 1 milion malých dětí hlady a špínou, přesto právě jejich družice nyní míří k Marsu. Co na to máme těm Indům říci ?? Za cenu této dnešní družice k Marsu by ten 1 000 000 malých dětí v Indii ročně nezemřel, měly by na jídlo. Jak se s tím popasujeme my kosmičtí fandové ?? Neneseme spoluvinu za ten 1 milion mrtvých dětí v Indii ročně, když s takovým potěšením sledujeme každý drahý start té PSLV ???

Ten opičák měl zůstat na větvi a sbírat ovoce pro hladovějící spoluopičáky a ne lézt dolů na zem a blbnout s jakýmsi ohněm...

Myslím, že to Indie vzala za správný konec. Pilotovaný program čínského typu je děsně drahý, nic nového nepřinese a ve srovnání s Apollem nebo ISS. či raketoplány, působí jako \" chudý příbuzný\".
Let k Marsu je něco jiného, tady si \" lámou zuby\" i kosmické velmoci a přímí konkurenti / Čína a Japonsko / neuspěli .
Pokud se vše povede, a zatím není důvodu pochybovat, bude to výrazný příspěvek k národní hrdosti.

[quote]...Za cenu této dnešní družice k Marsu by ten 1 000 000 malých dětí v Indii ročně nezemřel, měly by na jídlo. Jak se s tím popasujeme my kosmičtí fandové ?? Neneseme spoluvinu za ten 1 milion mrtvých dětí v Indii ročně, když s takovým potěšením sledujeme každý drahý start té PSLV ??? [/quote]

Jen bych připomenul, že roční rozpočet ISRO se pohybuje kolem jedné miliardy amerických dolarů (zhruba 100 miliard rupií) ročně a rozpočet Indie na rozpočtový rok 2013/14 počítá s výdaji 16 652 miliard rupií. V tomto rozpočtu je 100 miliard jen \"drobný\" výdaj /asi 1%/. Problém oněch dětí je v tom, že na zdravotnictví je v rozpočtu Indie věnováno pouhých 1,2%.

ako ste sa dostali k indickým deom?!

Rozpočet ISRO je asi 0.3% HDP a myslím kdo to tam viděl, tak pochopí, že prostě nejde automaticky přesměrovat ty peníze na lepší zdravotní péči pro indické děti, apod.: ty problémy jsou tam hluboce zakořené, několik set milionů obyvatel tam žije v podstatě na úrovni evropské střední třídy a nebo i lehce nad ní - ale ti jsou obklopeni tou miliardou negramotných venkovanů, z nichž část žije pod hranicí chudoby.

Velkým problémem Indie jsou např. patenty: mj. jsou díky tomu mistři ve vynalézání generických léčiv, které se chemicky jen nepatrně odlišují od patentovaných sloučenin, ale mají stejné léčivé účinky. Ale málokoho napadne vnímat to tak, že zisky farmaceutických korporací jsou vlastně na úkor chudých nebo na úkor kosmického výzkumu...

Rozpočet ISRO je spíš prestižní záležitostí té městské střední třídy, a nejde si představovat, že by ty peníze přímo šlo nějak rozdat za účelem zlepšení údělu chudých venkovanků, kteří masivně proudí do slumů na předměstích velkoměst. Daleko spíš by se vynaložily na nějakou formu luxusu či jiných pretižních výdajů (např. zbrojení - Indie má i vlastní letadlovou loď, apod.). Nemluvě o tom, že by to místo toho prostě utratili za natáčení opulentních bollywoodských filmů :-)

Pokud se Indie díky teleprezenci v kosmu zlepší třeba ve vývoji software a v automatizaci, tak existuje nějaká nenulová naděje, že ty znalosti \"probublají\" třeba do řízení jejich železničního systému, ve kterém existuje pořád obrovská pravděpodobnost vlakových neštěstí: prostě ty postupy, které si osvojí v rámci kosmického programu tam můžou pomoci daleko více, než když by se to jen přímočaře projedlo.

Spousta věcí tam funguje zhruba v té podobě, v jaké to tam Britové ve 40tých letech zanechali - a je to jenom donekonečna opravováno, udržováno a replikováno. To znamená, že původní výzkum tam má obrovský význam, protože vytváří experty, kteří chápou, jak věci fungují. A tím nemyslím jen technicky - i když třeba začnou na něčem dělat jen kvůli prestiži a soutěžení, tak je to nakonec dovede k tomu, že vytvoří pracovní místa pro kvalifikované experty, kteří by jinak jen emigrovali za lepší prací někam na Západ, apod. - prostě nejde jim předepsat nějaké \"správné\" pořadí toho, jak se rozvíjet, aby nejdřív byli jako my a pak teprve možná směli létat do kosmu.

Co mě mrzí je, že v 60tých letech jsme prý mohli získat \"akcie\" indického kosmického programu výměnou za dodání pár náklaďaků... ale soudruzi tehdy holt rozhodli jinak (nebo spíš se báli to rozhodnout).

Jinak ze srovnání raket podobné třídy nevychází PSLV až tak špatně:
http://en.wikipedia.org/wiki/Vega_(rocket)#Specifications

Problémem bude zřejmě poměrně velké zrychlení při startu (aspoò na videích se to tak jeví), díky kterému se to asi nebude hodit pro pilotované lety. Jinak by ale nosnost 3.5t na LEO mohla stačit pro vynesení malé dvoumístné pilotované lodi třídy Gemini (ovšem s omezenou životností na oběžné dráze a tím pádem omezeným praktickým využitím).

Ještě srovnání: první satelit Marsu, sonda Mariner 9
http://en.wikipedia.org/wiki/Mariner_9

Natankovaný Mariner 9 vážil méně, než natankovaný Mangalyaan a srovnatelné parametry měla i raketa Atlas Centaur (ačkoliv ta přeci jen umožnila přímé navedení, bez použití parkovací dráhy). Ovšem oběžná dráha kolem Marsu byla opět (kvůli nedostatku paliva) vysoce eliptická - podobnost obou programů je tedy velká, Indové tedy budou mít vlastní \"domácí\" data asi na té úrovni, jako USA v roce 1972 (pokud se zadaří).

Zatímco tedy Číòané ve svém pilotovaném programu předvedli zhruba všechno to, co USA (kromě přistání na Měsíci) a SSSR do začátku 70tých let, tak Indové v meziplanetárním programu... předvádí to, co zvládli USA a SSSR do začátku 70tých let.

Ano, je to 40 let zpoždění - ale kdyby se kdokoliv z nás ocitl v kterékoliv západní nebo východní zemi před 40ti lety, určitě by taky měl pocit jako když dnes člověk cestuje do rozvojové země, bál by se spousty věcí, a určitě by taky měl pocit, že se měla dát přednost něčemu jinému, než výzkumu kosmu.

Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah.

[quote]Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah. [/quote]

alebo bol vedecky program sondy prisposobeny technickym moznostiam ;)

[quote][quote]Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah. [/quote]

alebo bol vedecky program sondy prisposobeny technickym moznostiam ;) [/quote]

Kdyby to byla ruská eliptická dráha, tak to pochopitelně bylo proto, že Rusové na víc neměli. To samé dnes u Indů (ti to aspoò připouští sami)

Když je ale řeč o _americké_ eliptické dráze, tak to samozřejmě vůbec není o tom, že by tam nedokázali dopravit víc paliva (nějaký aerobraking tehdy spadal do říše čiré sci-fi). Kdepak... tam to bylo od začátku vědecké zadání :-)

[quote][quote]Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah. [/quote]

alebo bol vedecky program sondy prisposobeny technickym moznostiam ;) [/quote]

To v žádném případě, je tomu právě naopak. Tehdy měly letět k Marsu dvě sondy, Mariner-8 neodletěl a ten měl mít dráhu a úkoly odlišné od Marineru-9. Proto byl program Marineru-9 pozměněn aby se dosáhlo kompromisu a bylo možné splnit většinu úkolů obou sond, A to se také podařilo. V žádném případě nebyly sondy limitovány nedostatkem paliva, právě naopak , Mariner-9 měl po navedení na Marsův orbit v nádržích dostatek paliva pro jakýkoli manévr. Výsledkem jeho mise byly tisíce fotografií s velkým rozlišením 95% povrchu, fotografie obou měsíců s velkým rozlišením atd..

TO : xChaos

Nemyslím, že by Číòané udělali zvolením pilotovaného programu na rozdíl od Indie nějakou chybu. Myslím si, že je lepší spíše zanedbat meziplanetární program sond, než pilotované lety. Čína je nyní v úrovni pilotovaného programu sice někde v roce 1971 = ruský Saljut, ale to se může velmi rychle změnit !! Čína r.2015 vypustí svou CZ-5 o nosnosti 20 tun a roku 2020 s ní postaví obdobu ruského Miru. Tou dobou půjde ISS pomalu do šrotu , jaký náskok pilotovaného programu tedy kolem r.2020 bude mít Rusko s USA před Čínou ??? Zbývá 6 let , Čína svou stanici postaví, jak skvělý \"průlom v kosmu\" udělají Rusko s USA do roku 2020 ??, aby byli pořád 40 let před Číòany ?? Navíc to, že Indie nemá pilotovaný program je pouze díky její neschopnosti vyvinout spolehlivý nosič , GSLV pořád krachuje. První Ind \"možná\" poletí do kosmu kolem roku 2020, tedy s 20 letým zpožděním za Čínou. Čína tou dobou bude mít 80 tunovou stavebnicovou stanici , kam budou létat mezinárodní posádky. V Indii tou dobou budou po zádech s nadšením plácat svého prvního Gagarina.

[quote]To v žádném případě, je tomu právě naopak. Tehdy měly letět k Marsu dvě sondy, Mariner-8 neodletěl a ten měl mít dráhu a úkoly odlišné od Marineru-9. [/quote]

Popravdě - informaci o \"odlišných\" misích se mi sice najít podařilo - ale nikoliv už o tom, že dráha Marineru 8 měla být přesně kruhová. Naopak se dá dočíst, že mise Marineru 9 skončila, když došla pracovní látka pro manévrovací trysky (to pravda nic nevypovídá o tom, kolik paliva zbylo v hlavním motoru).

Launch mass Mangalyaanu je 1,350 kg (ovšem včetně paliva potřebného pro odlet k Marsu), dry mass 500 kg. Z toho pravda nevyplývá, kolik paliva se spotřebuje na odlet od Země - předpokládám, že většina.

Launch mass Marineru 9 byla 997.9 kg, dry mass 558.8 kg. Pro zbrždění u Marsu bylo tedy k dispozici necelých 450 kg paliva (ovšem část z tohoto zřejmě navíc představovala pracovní látku pro manévrovací trysky).

Už výchozí eliptická dráha Marineru 9 ale byla přeci jen výrazně méně excentrická, než bude dráha Mangalyaanu. Popravdě - kdyby Mariner 9 dokázal svojí dráhu cirkularizovat, tak nevidím nejmenší důvod, proč by se o to na konci mise nepokusil (aspoò jako technologický experiment). Pokud to neuvidím potvrzené z nějakého důvěryhodného zdroje, tak skutečně budu předpokládat, že jiná než eliptická dráha tehdy byla mimo možnosti NASA. (Resp. možná přeci jen mohlo jít dráhu cirkularizovat - ale v hodně jiné výšce, než v jaké létají sondy kolem Marsu dnes - a ta by pak nebyla tak praktická, jako dráha která byla nakonec zvolena)

Pro úplnost dodávám, že ruské dvoutunové sondy Mars 2 a Mars 3 také skončily na eliptických drahách (Mars 2 na podobné, jako Mariner 9).

[quote]Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah. [/quote]

Ano, přesněji byla dráha nastavena tak, aby se zvládlo co nejrychleji zmapovat Mars za optimálních světelných podmínek.

[quote]V žádném případě nebyly sondy limitovány nedostatkem paliva, právě naopak , Mariner-9 měl po navedení na Marsův orbit v nádržích dostatek paliva pro jakýkoli manévr.[/quote]

Ne.
Mariner 9, právě proto, že jeho dráha byla změněna, aby kompenzoval výpadek způsobený selháním mise Mariner 8, neměl po navedení na oběžnou dráhu moc paliva. Uvádí se, že na samotné navedení na dráhu Mariner 9 spotřeboval až 96% veškerého paliva. Zbytek byl použit na dva menší korekční manévry (delta v 57 m/s), z nichž druhý byl možný jen díky tomu, že se podařilo ušetřit nějaké palivo během letu (druhý korekční manévr během letu k Marsu odpadl). Druhý korekční manévr také vyčerpal veškeré použitelné palivo a dále (od 30.12.1971) už Mariner používal jen korekční motorky systému orientace v prostoru.
(informace jsou z [i]Development and In-Fliqht Performance of the Mariner 9 Spacecraft Propulsion System[/i]) [Upraveno 05.11.2013 Machi]

[quote]Ano, Indie má velké problémy s většími raketami, z posledních 4 startů GSLV nebyl úspěšný ani jeden,/poslední po úniku 750 kilo paliva z nádrží přeložen až na prosinec/ proto musela svůj premiérový start k Marsu doslova - \"zaflikovat\" - jiným nosičem , který se doslova potí hrůzou z váhy svého užitečného zatížení ještě v teple startovací rampy. Co z tohoto nuceného - \"flikování nosičů\"- nyní vyplyne, teprve uvidíme.

http://www.kosmonaut.cz/2013/2013.html [/quote]
Rekapitulace posledních čtyř startů GSLV (tj. pořadové číslo 4 - 7)
10.7.2006, ruský horní stupeò 12KRB, havárie
2.9.2007, ruský horní stupeò 12KRB, úspěch - Insat 4CR (2007-037A) byl vynesen na stacionární dráhu
15.4.2010, premiéra indického horního stupně CUS - havárie stupně CUS
25.12.2010, ruský horní stupeò 12KRB, havárie

Tvrzení o flikování nosičů není pravdivé - nosičem pro MOM byl od počátku nosič PSLV, viz:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&f...

Taky jsem Indům ve svém narychlo splácaném textu křivdil, když jsem napsal, že nemají na svém kontě žádné \"nej\" či \"poprvé\" - samozřejmě mají, a docela významné, sám jsem o tom tehdy psal článek - jenže strašně rychle zapomínáme, to jsou ty předsudky:

http://www.firstpost.com/india/will-mars-mission-propel-india-ahead-of-c...
[i]Five years ago, India’s Chandrayaan satellite found evidence of water on the moon for the first time. It was hailed as a significant scientific discovery.[/i]

Není tedy vůbec zřejmé, že by u Marsu nutně museli být zcela bez šance - i když šance vidět tam něco jako první je relativně malá - u toho Měsíce byli ve výhodně i díky tomu, že se o něj vlastně 30 let vyspělé země s pokročilou technologií vůbec nezajímaly.

Takže už to spamování uzavřu, ale navzdory přesudkům:

- Indie zatím za hranice LEO letěla jednou a i tak přitom stihla získat jedno důležité \"poprvé\" (detekce vody na Měsíci).

- PSLV je spolehlivý nosič, méně postavený na toxických palivech než čínské nosiče (a nepadá na hlavu indickým venkovanům, zatímco čínské rakety občas těm čínským ano)

- Mangalyaan je sonda, která misí i hmotností velmi zhruba odpovídá Marineru 9 z roku 1971 (akorát bude mít určitě vyspělejší elektroniku a software). I Čína se zatím pořád motá někde kolem roku 1971 (jak s Tiangongem i teď s tím Chang-o-chodem).

- v druhém stupni všechny 3 součané a budoucí typy (PSLV, MkII, MkIII - tam je to centrální stupeò, ne druhý stupeò) používají motory http://en.wikipedia.org/wiki/Vikas_engine které prý snad nejsou licencované motory Viking z raket Ariane 1 - 4 ale jsou prý pouze [i]podobné[/i] (koneckonců: nikdo nekroutí hlavou nad tím, že Atlas V má licencované ruské motory v 1.stupni, apod... a pokud někdo má info, že licencované jsou, tak by se to na wiki mělo opravit). Pořád jde o technologii, kterou ESA používala v 90tých letech, takže to taky není nijak extrémně pozadu (akorát Indie ten motor používá jen jeden tam, kde jich Ariane 4 spotřebovala ve dvou stupních pět).

- technologický transfer od ESA k ISRO byl srovnatelný s technologický mtransfer od Ruska směrem k Číně, který zjevně vedl k vývoji lodí Shenzou, čínských skafandrů, apod.

- zkrátka oboje je to zajímavě selektivně pozadu, Indové se za méně peněz snaží předvádět \"srovnatelně muziky\"... což někoho zaujme, jiní tím opovrhují (samozřejmě: co do počtu startů Čína brzy předběhne úplně všechny, tam prostě vítězí hrubou silou)

[quote]P.S. Čína dokončuje svůj čtvrtý kosmodrom, Indie má jeden. [/quote]Úvahy o novém kosmodromu pro starty na polární dráhu.
http://www.deccanchronicle.com/131113/news-current-affairs/article/kulas...

Letošní nominální HDP v Indii bude asi 1,8 bil, Dolarů, v Číně asi 9,2 bil. Dolarů. Čína má 5 krát větší ekonomiku, to rozhodne i v kosmu. Přitom ještě roku 1990 byly obě ekonomiky v nominálu zhruba stejně velké, pak ovšem Čína nasadila své brutální tempo, kdy HDP rostl po dobu 30 let v průměru o 10 % ročně. To je neslýchané.

[quote]Letošní nominální HDP v Indii bude asi 1,8 bil, Dolarů, v Číně asi 9,2 bil. Dolarů. Čína má 5 krát větší ekonomiku, to rozhodne i v kosmu. Přitom ještě roku 1990 byly obě ekonomiky v nominálu zhruba stejně velké, pak ovšem Čína nasadila své brutální tempo, kdy HDP rostl po dobu 30 let v průměru o 10 % ročně. To je neslýchané. [/quote]

Mám dvě faktické poznámky: Za prvé, od roku 1990 zatím uběhlo jen 23, nikoliv 30 let. A faktická poznámka č. 2: HDP Číny byl v roce 2012 12,9 bilionu USD, Indie v témže roce 4,7 bilionu USD. Viz https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/20...

TO : Nový Jiřík

Faktická poznámka č.1 : u HDP se rozlišuje HDP dle kurzů měn a HDP dle parity kupní síly. Vy jste uvedl ten PPP /parity kupní síly/. Já považuji za důležitější ten druhý, který se také častěji v tisku uvádí a cituje/ tedy HDP dle kurzů měn. Dle toho vašeho \"PPP\" už Čína brzy předstihne i USA. Viz. odkaz na HDP dle kurzů.

Poznámka č. 2 : Čína rostla průměrným ročním tempem 10 % v období 30 let 1980 -2010. Indie zahájila své ekonomické reformy roku 1991 na popud ministra financí Manmohana Singha. Jak od roku 1980 ,tak od roku 1991 je Indie v porovnání s Čínou silně prohrávající. Nestíhá a to hlavně rozvoj průmyslu a infrastruktury /= dálnice, přístavy, letiště, elektrárny, ...atd./

http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_%28nominal%29

TO : Nový Jiřík

Masívní čínský pokrok ve všech oblastech vědy a techniky za tak krátkou dobu je až udivující . Proto Indie s daleko menšími zdroji musí jít i v kosmonautice tzv. \"Na efekt\", = způsobit světu šok třeba za 50 Korun. Musí nám to každopádně trochu připomínat sovětské kosmonauty Voschodu - 1 /Komarov, Jegorov, Feoktistov/ ,kteří se do kabiny pro jednoho kosmonauta museli doslova \"nasulcovat jako sardinky\", i kdyby tehdá měli letět jenom v trenýrkách. Chruščov prostě tehdá vyžadoval další -\"šok pro svět\" - ovšem bez dalších finančních nákladů. Podobně dnes postupuje Indie.

http://www.youtube.com/watch?v=1m9frK_QTd4

http://www.youtube.com/watch?v=fvMi1QOFffE

Faktická poznámka č.1 : u HDP se rozlišuje HDP dle kurzů měn a HDP dle parity kupní síly. Vy jste uvedl ten PPP /parity kupní síly/. Já považuji za důležitější ten druhý, který se také častěji v tisku uvádí a cituje/ tedy HDP dle kurzů měn.

Nikoliv. Právě naopak, HDP podle PPS je základním mezinárodním srovnávacím ukazatelem, a to i podle směrnic OSN. Což je vcelku logické, pro blahobyt obyvatel té které země je důležitá cenová hladina právě v zemi, kde žijí.

njn, GSLV je fakt "divná" konštrukcia - hydrazínové boostery, prvý stupeò na TPH, druhý stupeò hydrazínový a tretí vodíkový...
Škoda toho druhého stupòa, keby bol kerolox, mohli by ma všetky štyri typy paliva v jednej rakete...

V 11:18 hod místního času (05:48 UT) bylo zahájeno 29 hodin před plánovaným startem závěrečné odpočítávání vzletu nosné rakety GSLV-D5 s indickou telekomunikační družici GSAT-14. Na Satish Dhawan Space Centre (Sriharikota) je start plánován na zítřek, 5. ledna, v 16:18 hod místního času.
http://www.isro.org/gslv-d5/d5-updates.aspx

Pages