Indická kosmonautika

Primary tabs

MEK příspěvek #4932Neskromný indický sen se má začít naplòovat už v roce 2008."Naše země je teď připravena provést obrovský skok na poli vědy. Jsem rád, že vám mohu oznámit, že Indie do pěti let vyšle svoji vlastní vesmírnou misi k Měsíci," prohlásil podle agentury Reuters premiér Vádžpéjí v pátek během oslav 56. výročí nezávislosti....Státní indická agentura pro výzkum vesmíru již dříve oznámila, že vesmírná družice bez astronautů o hmotnosti zhruba 350 kilogramů by měla okolo Měsíce obíhat asi dva roky. Člověk se pak má dočkat nejpozději v roce 2015....Kosmický program podporují v Indii především nacionalisté. Jiní však bez obalu říkají, že jde o nezdravé ambice, které si stále ještě velice chudá země se stamiliony lidí živořících pod hranicí chudoby nemůže dovolit financovat.[iDnes]">http://www.reuters.com/newsArticle.jhtml?type=scienceNews&storyID=3282557">http://edition.cnn.com/2003/TECH/space/08/15/india.moon.reut/index.html">http://zpravy.idnes.cz/vedatech.asp?r=vedatech&c=A030815_191904_vedatech_mad&t=A030815_191904_vedatech_mad&r2=vedatechOtazka je jasna - ma na to Indie skutecne nebo jde o placnuti do vody?

[quote]Vidět v indickém návrhu Sojuz vyžaduje obrovskou míru fantazie, loď zcela evidentně kopíruje Apollo, se Sojuzem nená nic společného, na rozdíl od Číny. [/quote]

Neviem kde ste vycital ze ten navrh pripomina sojuz. Ja tu nic take nevidim

Koncepce je obdobná Apollu (kabina + servisní modul, bez orbitálního modulu), tvar návratové kabiny odpovídá víc Sojuzu (nepočítá se s návratem z Měsíce?). Škoda že nejsou zveřejněny rozměry, při nosnosti GSLV 5 t na LEO, 2 t servisního modulu vychází opravdu váha kabiny na 3 t. Loď je tak dost malá, to omezuje praktické využití. Hlavně možnost startu ministanice pro větší využitelnost - v tomto jsou Číòané o dost dál díky 9 t CZ-2E a vývoji 20 t nosiče. Indové ale s takovou lodí budou schopni uskutečòovat delší testovací lety s 2člennou posádkou a krátkodobé lety (k vlastní ministanici nebo k ISS?) s 3člennou posádkou. Pohodlí budou mít míò než v Sojuzu/Apollu, ale pořád víc než v Gemini.

[quote]při nosnosti GSLV 5 t na LEO... Loď je tak dost malá, to omezuje praktické využití. Hlavně možnost startu ministanice pro větší využitelnost - v tomto jsou Číòané o dost dál díky 9 t CZ-2E a vývoji 20 t nosiče. Indové ale s takovou lodí budou schopni uskutečòovat delší testovací lety s 2člennou posádkou a krátkodobé lety (k vlastní ministanici nebo k ISS?) s 3člennou posádkou. [/quote]Jen bych doplnil, že pro první pilotovaný let v roce 2015 má být použita raketa GSLV Mk. II. o nosnosti 5 t na LEO. Pro těžší náklady je pak vyvíjena raketa GSLV Mk. III., která by podle názoru v jedné diskusi snad mohla být později použita i pro vynášení těchto pilotovaných lodí s připojeným orbitálním modulem.

V okamžiku, kdy Indie zvládla návrat z orbity, nic nebrání tomu kapsli patřičně zvětšit a " posadit " tam astronauta. Pokud jim nejde o nic jiného, než jej dostat nahoru a zase dolu, jako v případě Vostoků, je jejich snaha velmi reálná a může to být verlmi brzy.Potom bude dost času loď vylepšit či doplnit, pro operace na dráze.

Otázka je zda má smysl kvůli obročním výletům na LEO udržovat nákladnou infrastrukturu kolem pilotovaného programu(výrobní kapacity, výcviková a řidící střediska apod.). Mám totiž obavy ,že Indie bude v tempu vysílání pilotovaných lodí kopírovat Čínu.

[quote]Otázka je zda má smysl kvůli obročním výletům na LEO udržovat nákladnou infrastrukturu kolem pilotovaného programu(výrobní kapacity, výcviková a řidící střediska apod.). Mám totiž obavy ,že Indie bude v tempu vysílání pilotovaných lodí kopírovat Čínu.
[/quote]

Pokud by se tak vse delo predevsim z propagandistickych duvodu - tak penize - naklady na toto zrejme nebudou hrat vyznamnou roli - proste da se prednost propagande i pred prakticnosti a smysluplnosti tohoto pocinani ...

Na první pohled to bude vypadat celkem zajímavě ,až bude mít i Indie vlastní pilotovaný systém a Evropa pořád nic.
EU by mohla ze svého ambiciozního pilotovaného programu postavit v době krize(podle některých ekonomů dlouhodobé) takovou malou hladovou zeď, protože třeba na Apollu se "živilo" přímo i nepřímo cca 400 000 lidí.
Jinými slovy, je v Evropě vhodný čas brát Auroru konečně vážně.

[quote]Na první pohled to bude vypadat celkem zajímavě ,až bude mít i Indie vlastní pilotovaný systém a Evropa pořád nic.
EU by mohla ze svého ambiciozního pilotovaného programu postavit v době krize(podle některých ekonomů dlouhodobé) takovou malou hladovou zeď, protože třeba na Apollu se "živilo" přímo i nepřímo cca 400 000 lidí.
Jinými slovy, je v Evropě vhodný čas brát Auroru konečně vážně.
[/quote]

To by bolo pekne, a aj by to zabralo. Ale - predstavme si nasledne europske realie: -Sarkozy coraz viac prepadajuci bezduchemu populizmu.
-Super-dotovani a efektivity neschopni polnohospodari strajkujuci za este vyssie dotacie.
-Socialny standard v podobe nalievania penazi do ludi ktori nikdy nerobili, lebo nemusia. Vykonne mozgy na univerzitach prosia o peniaze alebo odchod do USA. Podniky zatazene absurdnym a prekomplikovanym odvodovym a danovym systemom (aby bolo z coho platit tych co nikdy nerobili ani nebudu + byrokraticky aparat).
-Zelene a socialne zakonodarstvo deformujuce nielen zaklady zdravej trznej ekonomiky, ale aj zaklady zdraveho rozumu.

V tejto EUrealite si nedokazem nieco tak racionalneho ako masivny vedecko-technologicky program vobec predstavit. Je mi luto. :(

Kosmonautika, zejména pilotovaná je věcí národní prestiže a atributem velmoci, což v případě Evropy nepřipadá v úvahu, zejména v okamžiku nákladů.
Mezinárodní spolupráce je hezká věc, ale to by vše muselo fungovat fifty-fifty, jinak se jeden či více účastníků této spolupráce " veze na zádech" dominantního účastníka a ten zákonitě ztrácí zájem - viz ruský neúspěšný pokus přiživit se na Orionu a odstrašující případ ISS.
Tyto trendy upřednostnění národní prestiže před pseudohumanitní ideou mezinárodní spolupráce se výrazně projevují i nepilotované kosmonautice, zejména jedná-li se o obecně známé a pionýrské projekty.
Takže evropská pilotovaná loď má naději jen jako vedlejší produkt jiného programu a jen pokud bude levnější než účast na pilotovaném programu USA, což je nepravděpodobné.

Článek k problematice dalšího směřování kosmonautiky v Indii:

[url]http://sify.com/news/fullstory.php?id=14860025 [/url]

Indická tisková agentura Headlines India dnes 2009-03-10 oznámila

[url]http://www.headlinesindia.com/space-news/space/india-plans-radars-in-spa... [/url]

1) že 2009-03-06 vyzkoušela antiraketu;
2) že hodlá vyvinout kosmický protiraketový výstražný systém.

I těm indům je jasné, že antirakety jsou třeba, my jsem naši šanci mít je zadara zaorali.

Pakistanci i Iranci maji na Indy pifku. Prvni na rade je ovsem i Izrael a americke zakladny. Teprve pak se dostane na evropske ci ruske zakazniky. Pokud Evropa bude ochotna jit do valky kvuli Izraeli, nebo pokud bude ochotna zasahnout v pripade rozpadu Pakistanu, tak asi antirakety ani nepotrebuje.
Ne tak ovsem Americane, Izraelci, Japonci a nekteri dalsi.

Antirakety jsou zbraní obrannou, jejich existence může rozladit jen potencionálního útočníka.

[quote]Antirakety jsou zbraní obrannou, jejich existence může rozladit jen potencionálního útočníka. [/quote]

To neni tak docela prava. Už to tu někdo rozebíral. I antirakety mohou svým způsobem působit jako útočné a to tak, že omezují možnost odvetného útoku a tím zvětšují šance majitele antiraket na úspěch prvního úderu a vyvolávají pocit beztresnosti. Prostě jakýkoli zbraòový systém vyvolává určitou reakci druhé strany, a těch druhých stran může být více, nejenom Írán nebo Sev. Korea.

[quote]Pakistanci i Iranci maji na Indy pifku. ...[/quote]

Podstatně větší antagonismus je mezi Indií a ČLR než mezi Indií a Íránem; přitom ČLR neoddiskutovatelně má mezikontinentální balistické rakety.

Mě tvar kabiny příde velmi podobný Dragonu.

[img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/63/Spacexdragon.jpg [/img]

[url]http://cs.wikipedia.org/wiki/Dragon [/url]
Je to mezičánek mezi raketoplánem a Orionem.

Noviny The Hindu přinesly článek o demonstrátoru indické mnohonásobně použitelné kosmické lodi (shuttle), včetně obrázku zmenšeného modelu, který by měl být letově zkoušen již v roce 2010:

[url]http://www.hindu.com/2009/04/01/stories/2009040161821100.htm [/url]

Jako nosič pro balistický zkušební let byl měl posloužit první stupeò rakety SLV-3.

V L+K 5/2009 jsem se dočetl v informacích,na str. 10. že: "Ředitel indické ISRO prohlásil, že pokud půjde vše podle plánu, bude Indie schopná vyslat člověka na Měsíc v roce 2020."
Je to novinářská kachna a nebo pan řídící neví co povídá?! Na druhou stranu musím napsat, že zpráva nemluví o přistání Indů na Měsíci, ale, že bude schopná!
O kousek dál se píše, že ředitel ISRO říká, že Indie v roce 2015 vypustí dvoumístnou kosmickou loď.

Indická kosmonautika - tygr XXI století? Nebo přání + velká ústa?

treba mysleli beznavratovou kapsli s popelem :-)

[quote]Je to novinářská kachna a nebo pan řídící neví co povídá?![/quote]
http://videos.desishock.net/index.php?module=item&action=show_item_full&...

pani, neviem preco ten posmesny ton, hlavne od prislusnikov kontinentu ktory v pilotovanej kozmonautike zatial nic nedokazal.

Treba si uvedomit, ze americanom to trvalo necelych 10 rokov, a to zacinali uplne od piky, bez nosnych rakiet, bez lodi a bez skusenosti. A to boli 60. roky, vysledky testov nosnych rakiet sa zrejme este zapisovali rucne do tabulky :))
Vsetko je otazka motivacie a financovania. India ma dost dovodov rozvijat raketovu technologiu (pakistan), rozvijat hi-tech oblasti (hospodarstvo) a ma aj dost financii (nastupujuca supervelmoc). Takze az take smiesne mi to nepride.

Stejná situace Indie/Čína jako Čína/Rusko, v případě závodu by Indie téměř jistě prohrála s Čínou. Reálný je indický modul na měsíční základně a práce indických astronautů na Měsíci (dopravu zajišují američané). Evropa v pilotované kosmonautice dokázala víc než Indie nebo Čína, a už v počtu astronautů/kosmonautů,tak i v jejich práci na orbitě. Evropa nepotřebovala vlastní loď, protože bylo ekonomicky i politicky výhodné letět s Rusy nebo Amíky.

Žádný závod na Měsíc se nekoná, neměl by ani smysl. Být " druhý " resp třináctý a ještě se čtyřicetiletým zpožděním nemá smysl. Navíc je jasné, že v USA již program jede a jinde se o tom jen klábosí, takže opět tam bude NASA před jakýmkoli konkurentem. Je prostě nutné vzít na vědomí, že program letu na Měsíc vyplývá prostě z úrovně NASA, která na to má nejen peníze,ale zejména technologii a má-li se dále rozvíjet prostě na Měsíc se musí vrátit.
U ostatních je to zcela jiné, ti nemají peníze, ani technologii, jen silácké řeči, ale to už tu jednou bylo a skončilo to ostudou a ta by měla všechny, pokud jsou soudní, odradit od závodu s NASA.

[quote]Stejná situace Indie/Čína jako Čína/Rusko, v případě závodu by Indie téměř jistě prohrála s Čínou. Reálný je indický modul na měsíční základně a práce indických astronautů na Měsíci (dopravu zajišují američané). Evropa v pilotované kosmonautice dokázala víc než Indie nebo Čína, a už v počtu astronautů/kosmonautů,tak i v jejich práci na orbitě. Evropa nepotřebovala vlastní loď, protože bylo ekonomicky i politicky výhodné letět s Rusy nebo Amíky. [/quote]

Podla tejto optiky su v pilotovanych letoch pred cinou aj slovaci, mali kozmonauta na orbitalnej stanici davno pred cinou ;-) Erve, v kozmonautike a technologiach celkovo nejde o to kto kde a kolko bol, ale co vyvinul a postavil vlastnymi kapacitami.

David, Vase obhajovanie americkej dominancie zacina vyzerat trochu paranoidne. Na kazdu zmienku o mesacnej expedicii kohokolvek ineho nez USA reagujete rychlo a tvrdo :) Bohuzial ste si asi nevsimnli, ze schopnost USA dostat cloveka na mesiac tu nikto nespochybnuje, ani fakt ze keby to bol zavod, USA su jasne na cele. Tu sa len bavime o tom ci to dokaze aj cina alebo india.

Čistě akademicky, pokud se nestanoví časový horizont to může dokázat kde kdo, nejen Čína či Indie, ale i Japonsko a Rusko. Pokud má diskuze o přistání na Měsíci být smysluplná je třeba posuzovat další kandidáty v časovém horizontu jaký stanovila NASA, tedy kolem roku 2020, ale to neznamená, že tam NASA opravdu přistane či termín neposune. Bylo by dobré a předešlo by se dalším nedorozuměním v rámci debaty zkusit odhadnout, kdy by na to jednotliví kandidáti měli a za deset let, ty utečou jako voda, to zohodnotit. Nvrhuji sestavit tabulku, do níž by zájemci vložili své představy u jednotlivých kandidátů, pokud počítám dobře s Japonskem je jich pět.
Nvrhuji to proto, že lidská pamě je krátká, což usuzuji z toho, že k nápadům, že by někdo mohl USA při návratu na Měsíc předstihnout, které tu tak před půl rokem zazněly ,se již zřejmě nikdo nehlásí.

Současná představa ISRO je taková, že přibližně v září 2009 by se mohl uskutečnit první start rakety GSLV Mk.II s nosností 5 tun na nízkou oběžnou dráhu kolem Země, v období 2013-2014 by tento nosič mohl vynést první nepilotovanou kosmickou loď a kolem roku 2015 první pilotovanou loď pro dva kosmonauty. Po několika expedicích na oběžné dráze kolem Země v trvání 2 až 7 dnů by tato loď mohla být doplněna o orbitální modul, třetího člena posádky a vynášena raketou GSLV Mk.III s nosností 10 tun na nízkou oběžnou dráhu kolem Země.

Let Ivana Belly (před 10 lety) byl jednorázovou akcí, bez následných programů. To už Remek na tom byl líp, protože měl spoustu předchozích a následných programů (od Magionů přes Štolu). Čína má vlastní program, 6 lidí na orbitě ve 3 lodích a staví stanici, ESA má Xtého člověka na ISS, kde má Columbus, má ATV, Y lidí, kteří letěli na Mir, Z astronomických a jiných družic po celé Sluneční soustavě. Pořád je ESA ještě dost daleko před Čínou.
Ale o to nejde, Čína díky direktivní vládě může vyslat člověka na Měsíc, u Indie tomu nevěřím. Jak USA a SSSR jasně prokázali, vypustit člověka na orbitu je řádově jednodušší než poslat člověka na Měsíc a dostat ho zpátky, k tomu nestačí mít GSLV Mk.II/III.
Pro Čínu je CZ-5 dobrý základ, na Měsíc ale potřebují mnohem víc, a vědí to, výhodou je jasná koncepce a plán výzkumu. Někdy v letech 2012-15 se podívají po Číně a po světě a rozhodnou se, co dál, jestli se zkusí přidat k USA, vydají se dál vlastními prostředky, případně zda zůstanou na orbitě a dál budou posílat jen roboty. Čína netají, že Tiangdong 1 má být vojenská stanice, takže varianta 3 je nejreálnější.

[quote] ESA má Xtého člověka na ISS, kde má Columbus, má ATV, Y lidí, kteří letěli na Mir, Z astronomických a jiných družic po celé Sluneční soustavě. Pořád je ESA ještě dost daleko před Čínou.
[/quote]

Nikto nespochybnuje ze v kozmonautike je ESA pred Cinou. Ja som hovoril o PILOTOVANEJ kozmonautike, kde nas Cina proste predbehla. Je uplne irelevantne kolko astronautov sme mali na kolkatich cudzich staniciach, aj kolko modulov alebo sond sme vyrobili. Alfa a omega pilotovanej kozmonautiky je dostat ludi zivych na orbit, a dostat ich zivych z orbity na zem. A tu sme neurobili proste NIC.

Po projektu HERMES nastalo vakuum a je pohodlnější a levnější létat střídavě s RUskem a USA než se sami o něco pokoušet.
Čína má kosmonauty hlavně proto aBY DALA NAJEVO, ŽE JE SUPERVELMOCÍ a klidně může na Měsíc letět hned po USA, ale v horizontu 2030-40, pochybuji, že by se Rusko chystalo ne Měsíc, nemá proč.

[quote]Po projektu HERMES nastalo vakuum a je pohodlnější a levnější létat střídavě s RUskem a USA než se sami o něco pokoušet.
Čína má kosmonauty hlavně proto aBY DALA NAJEVO, ŽE JE SUPERVELMOCÍ a klidně může na Měsíc letět hned po USA, ale v horizontu 2030-40, pochybuji, že by se Rusko chystalo ne Měsíc, nemá proč. [/quote]
Mas pravdu, ale hlavny problem Hermesu vidim v cene Ariane

[quote]vypustit člověka na orbitu je řádově jednodušší než poslat člověka na Měsíc a dostat ho zpátky, k tomu nestačí mít GSLV Mk.II/III.[/quote]V úvahách o indické lunární expedici figuruje raketa GSLV Mk.IV, která by vznikla přidáním dalších dvou boosterů k raketě GSLV Mk.III. Scénář takové expedice by zřejmě počítal se 4 starty (1.stupeò TLI+lander, setkání na LEO, odlet na LLO; 2.stupeò TLI+plus loď, setkání na LEO, odlet na LLO; setkání na LLO lander+loď). Je to známý scénář, který byl použit v roce 2004 v úvahách NASA o 4 startech raket EELV, poté v Rusku v sojuzovské aplikaci (4 rakety Proton) a před nedávnem v Číně (4 rakety CZ-5).

Pokud jde o rok 2020, v návaznosti na svůj předchozí příspěvek si nemyslím, že by to Indie zvládla.

http://www.astro.cz/_data/images/news/2004/08/17/indicke-rakety-lg.jpg

[quote][quote]Po projektu HERMES nastalo vakuum a je pohodlnější a levnější létat střídavě s RUskem a USA než se sami o něco pokoušet.
Čína má kosmonauty hlavně proto aBY DALA NAJEVO, ŽE JE SUPERVELMOCÍ a klidně může na Měsíc letět hned po USA, ale v horizontu 2030-40, pochybuji, že by se Rusko chystalo ne Měsíc, nemá proč. [/quote]
Mas pravdu, ale hlavny problem Hermesu vidim v cene Ariane [/quote]

Pokial si dobre spominam problem bol v tom ze Hermes vychadzal prilis tazky a Ariane prilis slaba. Ak by bol problem v cene, nelietal by ani ATV (teda ak man-rating nezvysi cenu rakety na dvojnasobok...)

Podle SatNews ISRO buduje na kosmodromu Šríharikota třetí rampu, z níž by měla být v roce 2015 vypuštěna raketou GSLV první pilotvané (mnohonásobně použitelná) kosmická loď. Současně se pro ní staví na kosmodromu i přistávací dráha.

[url]http://www.satnews.com/cgi-bin/story.cgi?number=242186026 [/url]

Takže Indové nejdřív získají zkušenosti při turistickém letu se Sojuzem http://www.space-travel.com/reports/India_First_Manned_Space_Flight_In_2... Sojuz je na dlouhodobé lety s 3člennou posádkou dost malý, takže déle než 4-5 dní těžko poletí, místo stykového uzlu by se nějaké smysluplné vědecké vybavení namontovat dalo. Pro výcvik a získání vlastních zkušeností to není špatný nápad, rusové budou zase hlídat příručky.

http://www.flightglobal.com/blogs/hyperbola/2010/02/indian-space-agency-...
india oznámila navýšenie finančných prostriedkov na program pilotovaných letov o 58%
do piatich rokov tu máme po rusku, a potenciálne číne ďalšieho kandidáta na predaj komerčných leteniek

A Evropa na to co...? :(

[quote]A Evropa na to co...? :( [/quote]

Ev... kto?

"entropa" nech čuší vzadu, a čaká ako sa vyprofiluje cena za kreslo v malých kabínach, a pod¾a toho si navrhne vlastnú na ariane..
(minimálne 12 sedačiek!!)
práve to "zaostávanie" by sa mohlo do budúcnosti výnimočne zúroči

[quote]"entropa" nech čuší vzadu, a čaká ako sa vyprofiluje cena za kreslo v malých kabínach, a pod¾a toho si navrhne vlastnú na ariane..
(minimálne 12 sedačiek!!)
práve to "zaostávanie" by sa mohlo do budúcnosti výnimočne zúroči [/quote]

Hm, zarabat na tom ze nic nemam, nic neviem a len cakam? Zaujimavy biznis model :)

"Hm, zarabat na tom ze nic nemam, nic neviem a len cakam?"

tvrdenie nič nemám nič neviem je prisilné
porovnanie z iného "oboru": cez druhú svetovú vojnu sa takéto "zaostávanie" vyplatilo britom, keď nasadili spitfire neskôr, čím prekonali nemecké messerschmitt bf 109 o triedu..
toto nebude súaž s "vlajočkami", toto sa "hrá" inak ;)
nestačí len "prís prví", pretože meškanie sa dá premeni na výhodu
doporučujem všetkým preštudova si dejiny transatlantickej leteckej dopravy

[quote]porovnanie z iného "oboru": cez druhú svetovú vojnu sa takéto "zaostávanie" vyplatilo britom, keď nasadili spitfire neskôr, čím prekonali nemecké messerschmitt bf 109 o triedu.. [/quote] Za toto tvrdenie by a na vojenskom fóre právom rozniesli v zuboch :D neh¾adiac na to, že to stálo život nemálo britských (i našich) pilotov.

čo na to poveda, toto je fórum o kozmonautike.
ale v konkrétnej situácii, bitky o britániu mal spitfire na vrch, keby sa stretli za iných podmienok, mal by možno navrch bf.. ale iné podmienky sa proste nekonali, kanál sa z mapy vygumova nedal, a tak sa spit v plnení svojej úlohy ako obranného stroja prejavil schopnejšie ako bf v plnení úlohy útočníka (za daných podmienok)
[Upraveno 27.2.2010 alamo]

Dne 2010-03-12 oznámil v New Delhi ruský premiér Vladimir Putin po rozhovorech s indickým ministerským předsedou Manmohan Singhem, že Rusko zajistí v roce 2015 let indického občana do vesmíru. Dále řekl, že je nutno rozvíjet spolupráci Indie a Ruska v oblasti výzkumu vesmíru. Ruský vicepremier Sergej Ivanov k tomu dodal, že bude na Roskosmosu "aby tento složitý úkol do roku 2015 splnil".

[url]http://www.rian.ru/science/20100312/213834949.html [/url]

Aleksej Krasnov, náměstek generálního ředitele Roskosmosu (FKA), upřesnil, že let indického občana přislíbený Putinem při jeho návštěvě v Indii, by mohl být uskutečněn v roce 2013. Nepočítá se však s připojením kosmické lodi Sojut-TMA k Mezinárodní vesmírné stanici ISS během tohoto letu do vesmíru.

orig. informace: 19.03.2010,00:05, Novosti kosmonavtiki:
Запуск индийского космонавта намечен на 2013 год на российском корабле "Союз", но без стыковки с Международной космической станцией (МКС), сообщил журналистам начальник пилотируемых программ "Роскосмоса" Алексей Краснов.
"Мы завершили первый этап переговоров с Индией, запуск индийского космонавта на нашем корабле "Союз" на 2013 год по так называемой "гагаринской схеме", не стыкуясь к МКС", - сказал Краснов.
Индия не входит в число стран-партнеров по Международной космической станции, участники проекта МКС - Канада, Европа, Япония, Россия и США.
Во время своего визита в Индию в марте премьер-министр РФ Владимир Путин по окончании переговоров с индийским премьером в Нью-Дели сообщил, что Россия и Индия реализуют совместную программу по совершению индийским космонавтом космического полета.
Российский премьер отметил, что у двух стран серьезно продвинулись проекты в области космоса, передает РИА "Новости

Nový generální ředitel ISRO Radhakrishnan řekl v interview pro list Asian Age, že Indie příští rok vyzkouší při belistickém letu do výšky 60 km z kosmodromu Shriharikota prototyp svého mnohonásobně použitelného raketoplánu, viz

[url]http://www.asianage.com/index.php?option=com_content&view=article&id=747... [/url]

Vyšlo to sice 2010-04-01, ale předpokládejme, že to není "apríl".

[quote]Aleksej Krasnov upřesnil, že let indického občana by mohl být uskutečněn v roce 2013. Nepočítá se s připojením lodi k ISS. [/quote]

Takže by se letělo ve dvou na maximálně týden nebo ve třech na tři-čtyři dny?

[quote][quote]Aleksej Krasnov upřesnil, že let indického občana by mohl být uskutečněn v roce 2013. Nepočítá se s připojením lodi k ISS. [/quote]

Takže by se letělo ve dvou na maximálně týden nebo ve třech na tři-čtyři dny? [/quote]

O takovýchto podrobnostech se nemluvilo.

Pages