Film a kosmonautika

Primary tabs

MEK příspěvek #4322V sobotu 28.6.2003 dává ČT 1 od 21:00 film Vesmírní kovbojové. Má cenu se na to dívat???

MEK příspěvek #4323Podle mne je to příšerná ptákovina.

MEK příspěvek #4324Je to obyčejný film o partě starších bývalých kosmonautů co se znovu vrací do vesmíru. Není to žádný naučný dokument, ale koukat se na to dá.

MEK příspěvek #4325Vrcholná scéna je, keď sa jeden Amik obetuje a odpali smerom na mesiac a potom tam nejako pristane.A zvysok posadky pristane na Zemi na raketoplane, ktory vyzera ako Columbia 2 sekundy po totalnej destrukcii.

MEK příspěvek #4327Kromě toho, že tam jsou takovéto "komediální" scény, je tam vidět něco z kosmické techniky? Např. raketoplán, jiné kosmické lodě, cvičný bazén apod.?

MEK příspěvek #4329Dívat se na to dá, jsou tam sice sem tam nesmysly, ale v přijatelném množství, je tam bazén i simulátor raketoplánu a solidní triky.

MEK příspěvek #4346Hraje tam Clint Eastwood a Tommy Lee Jones, co dodat?!

MEK příspěvek #5548V sobotu 1/11/2003 dávají film Armagedon. Kromě holywoodského cukrk dlu a drsného Bruce by se tam dal zahlédnout i nějaký raketoplán.... :)))

MEK příspěvek #5550Jo ARMAGEDON - už při premiéře v kině mě někdo zkušený říkal: "Pane Halousku, koukejte se pouze na první polovinu a potom běžte honem domů. A si nezkazíte celkem slušný zážitek z první půlky tou příšerností v druhé části..." A měl pravdu :-)))První půlka - příprava na let - celkem slušnáDruhá - vlastní let a "akční" pobyt na asteroidu - příšerný.Hezké pokoukání, já si půjdu v polovině radši číst Cernanovu knihu. Milan

MEK příspěvek #5551Mnohem lepší film s reálnějšími efekty (např. opadající voda z pobřeží při blížící se vlně tsunami po dopadu asteroidu do oceánu) než má Armagedon je Drtivý dopad.

MEK příspěvek #5558 - reakce na příspěvek #5551S tím mohu jedině souhlasit, Drtivý dopad je natočen až hrozivě reálně.Oproti tomu mě Armagedon často fascinoval hezky vypadajícími, ale v praxi neuskutečnitelnými scénami. Pro příklad uvedu strašlivě krátkou dobu na přípravu, start dvou obrovských raketoplánů těsně vedle sebe, let raketoplánů kolem Měsíce s motory na plný výkon jaksi bez hlavní palivové nádrže (třeba je nějak předělali, co já vím...) a o střelbě z kulometu a hořících troskách na asteroidu (kde není atmosféra....) nemluvě.Drtivý dopad je prostě reálnější a Armagedon akčnější.

MEK příspěvek #5552Problematikou asteroidů vzhledem k možnosti jejich dopadu na Zemi se zabývá první část článku B.Růžičky v posledním L+K č.20/2003. V současné době stejně není žádná možnost obrany Země proti případným tělesům z kosmu...možná za pár set let. Rakety typu Saturnu V a silnější nyní nejsou k dispozici a hned tak nebudou.Takže nezbývá lidstvu doufat, nejblžších stoletích o Zemi žádný meteorit ani kometa nebudou mít zájem. Tyto filmy ,,Armagedon,, a ,,Drtivý dopad,, byly vyrobeny v době, před 5 - 6 lety, kdy se o problematice těchto dopadů dost, ale pouze mluvilo. Ovšem skutek utek...Dosud není ani možnost sledování celého prostoru kolem Země, takže opravdu nezbývá než doufat, že k ničemu takovému nedojde. Nebo snad máte někdo jiné informace?MF

MEK příspěvek #5561 - reakce na příspěvek #5552Sice jsem ten článek nečetl, ale neexistence obrany proti asteroidům je nesmyslná.To, že není v záloze supernosič, jako je například reznoucí Energija na Bajkonuru, v žádném případě neznamená neschopnost jej postavit za velice krátkou dobu. V případě ohrožení a zapojení lidstva(drtivý dopad byl koncipován špatně, kdyby lidstvo spolupracovalo, dostalo by se dále). Možná by se takový šutr střední třídy hodil. Při předpokladu, že by vedoucí činitelé této planety věděli, že meteor je až příliš velký na to, aby přežili v dírách a my chcípli, bylo by lidstvo schopno vytvořit vesmírnou infrastrukturu v řádu několika měsíců nejvýše let. Do 1 roku by bylo lidstvo při plném nasazení schopno zkonstruovat několik vesmírných "křížníků" velikosti minimálně ponorky Typhoon. Takové lodě by v kombinaci s moderními motory a neuvěřitelnou destrukční silou vyjádřené v stovkách gigatun TNT(jo vodík, to je prevít;-) byly jistá smrt většiny myslitelných asteroidů.Horší problém je, že se o tom asteroidu můžeme dozvědět až příliš pozdě. Ovšem v takovém případě nás to bude mrzet jenom chvilku:-(

MEK příspěvek #5571 - reakce na příspěvek #5561Ochrana proti asteroidům větším než 1 km musí jít dvěma směry současně. První je umět odklonit jeho dráhu (nebo ho zneškodnit) druhý je zaznamenat ho dostatečně brzo aby se mohla obrana provést. Současné pozorování okolí země je tak nedostatečné, že bychom se (kdyby letěl od slunce) o něm dozvěděli až když bysme ho tu měli. Tomuto tématu by se měla věnovat mnohem větší pozornost. Nač se starat o jiné věci, když na zemi může celkem bez problémů dopadnout balvan, který to všechno ukončí. Doporučuji stránku www.planetky.cz. Jinak k Armagedonu ... dost mě to zklamalo, nic moc (z kosmonautiky) tam vidět nebylo a když tak to bylo tak rychle nastříhaný, že to člověk nedokázal zaznamenat. Hlavní kladem filmu (kromě elfí královny Liz Taylorové) je, že se masa upozorní na riziko střetu země s asteroidem. (pokud si masa nebude myslet, že to si jenom vymysleli v Holywoodu.)

MEK příspěvek #5569Problém je jen to že jde o politiku a politik (termit) myslí jen v horizontu 4 let a na své zaregistruje jen každé 4 roky (volební období).

MEK příspěvek #5570Ale jak jsem se včera díval na armagedon tak mě napadlo jaký je to krásný donucovací prostředek ten asteroid (znát jen dobře - výtečně) kosmickou mechaniku sem tam jen něco mírně postrčí a řetězový efekt je na světě. Takový krásný kulečník.

MEK příspěvek #5573Film Armagedon jsem viděl dvakrát a pokaždé na délku 10ti minut. Pokaždá se mi převracel žaludek z blbin ,které tam byly. Jedno se však musí nechat. Myšlenka,že se jednou a to dříve a nebo později a nikdo přesně neví kdy může podobná situace skutečně naskytnout. Ohrožující asteroid je skutečně hrozba a dnešními prostředky asi velmi těžko yvládnutelná situace. Stojí za to popřemýšlet jak se takovéhoto "vetřelce" zbavit.Daniel

MEK příspěvek #5576Trochu jsem to počítal, Sojuz vybavený urychlovacím stupněm na LOX a LH2 zrychlý na 2.kosmickou asi 1,5 t, 200 kg řídící systém (řízení ze Země), 300 kg manévrovací systém (převzat z první připravené družice), 1000 kg váží termojaderná hlavice o 3-5 Mt dokáže zničit těleso o průměru do 1 km, u těles větších při předčasném výbuchu těleso zpomalí tlakovou vlnou. Proton nebo jiné 20 t rakety s LOX a LH2 urychlovacím stupněm vynesou až 5 t těžkou hlavic - to je kolem 20-40 Mt TNT. Takové rakety jsou k dispozici prakticky okamžitě, start do pěti dnů, pokud se využijí existující . Malé tělesa o průměru do 200 m by byly schopny sestřelit klasické balistické rakety Trident a Topol, musely by být ale upraveny, nový čtvrtý stupeò, pouze jedna hlavice, naváděcí zařízení a motorky vyvinuté pro protiraketovou obranu USA. Pro aktivaci takového systému by ale byly potřeba dost velké peníze, a to asi zatím není reálné. Prioritou je tedy zatím včasné zjištění. Film Drtivý dopad je stejný jako Armagedon, je to FILM. Při tak včasném zjištění by následovala úplně jiná reakce, a taky půlky asteroidu letí jinou rychlostí, než původní asteroid, to znamená, že by obě poloviny Zemi minuly. Není ani vysvětleno, proč selhaly jaderné rakety (všechny najednou?). Podle mně by rychle vzlétly 20 t UZ rakety s TJ hlavicemi, aby výbuchem asteroid zpomalily, a letěly by jedna za druhou dokud by nebezpečí nebylo zažehnáno, třeba i 10 raket, současně by se připravovaly pilotované lety, určitě dva najednou, v tom měl Armageddon pravdu.Na asteroidu lze úplně bez problémů střílet, vždy náboj je malá raketa s okysličovadlem (ledek) a palivem (síra a uhlík). Výrony plynu jsou v obou filmech přehnané, ve skutečnosti jsou slabé (vakuum je rychle tlumí) a systém podobný SAFERu by astronauty přivedl zpátky velmi rychle.

MEK příspěvek #5596Warene, ty máš asi na mysli hérečku Liv Tyler a ne Liz Taylor :-)

MEK příspěvek #5600 - reakce na příspěvek #5596Hmm, máš samozřejmě pravdu. Liz Taylor už je odrostlejší kousek...

MEK příspěvek #5602Musim se přidat k názoru že film Drtivý dopad je daleko více realistcký,neš Armagedon. K metodám co dělat se smetím z vesmíru jsme si krásně podebatili ve "valmezu" minulí rok v listopadu po přednášce ing.B Růžičky CSc. "JAK BOJOVAT PROTI ASTEROIDUM" nejlepší je to že všchno se zase točí jen openězích /na projekty obrany/ co dodat nic.

MEK příspěvek #5608 - reakce na příspěvek #5602Nevíš, kde bych mohl získat materiály k této přednášce? Dík

MEK příspěvek #5727V nejnovějším L+K je článek o riziku asteroidů. Zajímá mně, co se stane, když se letící asteroid srazí s epicentrem výbuchu atomovky, která letí proti němu. Je sice těžké si něco takového představit, ale samotné epicentrum má teplotu víc než 20 miliónů stupòů, takže těsně před nebo v okamžiku střetu by se velká část materiálu asteroidu měla proměnit v plazmu nebo páru, navíc je většina asteroidů tmavá jako uhlí - dobře pohlcuje záření.Autor předpokládá možnost atomového výbuchu uprostřed asteroidu při přímém zásahu atomovkou ve formě protipancéřového granátu (masivní ocelový nebo titanový pl᚝). Mám dojem že se zjistilo, že při střetu hlavice a antihlavice rychlostí kolem 10 km/s došlo k okamžitému rozpadu obou těles a zbytky ve formě prachu potom sebou proletí, možná to ale neplatí u podstatně měkčího materiálu asteroidu, i když rychlost střetu je podstatně vyšší - 20-50 km/s.

MEK příspěvek #5733Vybuch nad povrchem vetsiho asteroidu by ho velmi pravdepodobne neznicil. Tepelna vodivost materialu planetky je omezena a tak se vetsina tepla pri vybuchu pohlti jen v pomerne tenke vrstve pri povrchu - energie vybuchu je sice obrovska, ale trva kratce, takze teplo se nestaci rozvest do celeho objemu asteroidu. Povrch vystaveny explozi se castecne odpari, castecne pukne vnitnrnim pnutim a odleti - coz podle zakona akce a reakce da asteroidu maly impuls, ktery ale muze stacit k tomu, aby Zemi minul.S tim, ze "probourat" se do asteroidu v rychlosti desitek km/s nepujde, souhlasim (prinejmensim u vetsich asteroidu).

MEK příspěvek #5734Také si myslím, že výbuch atomovky mimo asteroid by neměl moc velký účinek, protože silný efekt "tlakové vlny" vzniká na Zemi snad především tím, že se silně zahřeje okolní vzduch (atmosféra). Ten ale ve vakuu není, takže "tlaková vlna" by byla "živena" jen vlastním materiálem bomby a byla by asi nepatrná.Naopak si myslím, že dobrý efekt by mohl mít atomový výbuch i v nevelké hloubce pod povrchem asteroidu (desítky metrů). Tam už je dost materiálu "na ohřátí" a vznik solidní "tlakové vlny", takže reaktivní účinek na změnu dráhy by mohl být o hodně větší, než je pouhý náraz hlavice (který se v článku také někde počítá). Možná, že by stačil i výbuch prakticky na povrchu asteroidu (těsně pod povrchem).Také si ale myslím, že nemusí být tak jednoduché vyslat cokoliv směrem "proti" asteroidu, protože to může být energeticky neúnosně náročné, takže za pravděpodobnější považuji vyslání "antirakety" někam na "kolizní" dráhu s asteroidem. V tom případě už vzájemné rychlosti nemusí být až tak vysoké (desítky km/s), ale pořád asi budou v řádu jednotek km/s.

MEK příspěvek #5760K těm asteroidům. Myslím, že spíš než zničení by stačilo asteroid odklonit. Pokud by se podařilo odpálit i relativně malou jadernou bombu pár km nebo pár set metrů od jeho povrchu, tak by došlo k jeho vychýlení. Stačilo by jen pár obloukových vteřin a při vzdálenosti od Země např. dva milióny km by ji asteroid minul o tisíce kilometrů. Nejsem sice matematik, ale myslím, že můj odhad není daleko od pravdy. ( Možná by stačila jen " obyčejná " srážka nevyzbrojené rakety s asteroidem a vychýlení asteroidu by bylo dostatečné. Samozřejmě by to muselo být dostatečně daleko od Země, důležitá by byla rychlost a hmotnost rakety a úhel jejího dopadu. )

MEK příspěvek #5762No, mám obavu, že by výbuch nějaké termonukleární nálože poblíž asteroidu nebo na jeho povrchu moc nepomohl. Vezměme si asteroid o poloměru 500 m a hustotě 2500 kg/m^3. Jeho hmotnost vyjde na 1,31E+12 kg. Dejme tomu, že jsme schopni k asteroidu dopravit 5tun nákladu včetně nálože 20 MT TNT. Při výbuchu takové nálože se uvolní cca 9,2E+16 Joulů. A teď si to zidealizujeme. Budeme předpokládat, že dokážeme vytvořit dokonale směrový výbuch a veškerou energii, která se při výbuchu uvolní, dokážeme přeměnit na kinetickou energii, ze kterého je naše zařízení zhotoveno. Budeme dále předpokládat, že takto vytvořená tlaková vlna se dokonale pružně odrazí od povrchu asteroidu, protože takto mu předáme největší hybnost. Vyjde nám, že vlastně pět tun materiálu vystřelíme rychlostí 4300 km/s. Rychlost astreoidu se ale změní jenom o 0,07 m/s. Pokud odhadneme účinnost našeho zařízení na nějakých 5%, vyjde změna rychlosti 0,003 m/s. Z toho ale plyne jenom jedno, že pokud bychom takto chtěli asteroid odklonit, musel by být hodně daleko od Země a ne nějakých pár milionů kilometrů a upravovat jeho dráhu i několikrát, tzn. dlouho před kolizí. Pokud jsem někde v úvaze udělal chybu, tak mě opravte.

MEK příspěvek #5763Ještě doplnění k předchozímu příspěvku. Pokud by nás ohrožoval nějaký asteroid, bude nejpíše pocházet buď z pásma planetek mezi Jupiterem a Marsem nebo ještě spíše odněkud z Krupierova pásu. V okamžiku srážky se Zemí by se nacházel na své dráze přibližně v periheliu, čili ve vzdálenosti 1AU od Slunce. Předpokládejme tedy takový asteroid, který má pericentrum 1 AU, apocentrum 40 AU a v okamžiku srážky se Zemí vede jeho dráha přesně středem Země. Jsetli jsem to spočítal dobře, tak je potřeba změnit jeho rychlost v apocentru o 0,017 m/s, aby se o Zemi pouze otřel (změna pericentra a jeden zemský poloměr). To jsem ale neuvažoval gravitaci Země. Jejím vlivem by si Země asteroid přitáhla a ke srážce by stejně došlo. Byla by tedy potřeba změna rychlosti řádově vyšší, tedy cca 0,2 m/s, což je už docela hodně.Změnu dráhy nějakého nebezpečného asteroidu tedy vidím za současné úrovně techniky dost černě, protože by bylo nutné dopravit několikatunový náklad do vzdálenosti několika desítek AU. Navíc je to i dlouhodobá záležitost. Na takovou vzdálenost nedoletí žádná sonda za pár měsíců.

MEK příspěvek #5764Souhlasím s tím, že výbuch mimo asteroid by moc velký efekt nepřinesl, protože ke změně hybnosti se použije převážně jen hmota bomby. Souhlasím také s tím, že rozumný efekt má změna rychlosti asteroidu minimálně na úrovni 0.1 m/s (raději alespoò 1 m/s).Pokud ale k výbuchu atomové (vodíkové) bomby dojde na povrchu asteroidu, tak předpokládám, že by mohl vzniknout kráter alespoò o průměru cca 200 m a hluboký alespoò 25 m, což je už řádově milión tun materiálu, který byl "použit" ke změně hybnosti. Pokud by tento materiál byl odvržen průměrně rychlostí cca 1000 m/s (což energeticky snad docela vychází), tak by výše uvedenému asteroidu (s průměrem cca 1 km a hmotností cca miliarda tun) změnil rychlost o cca 1 m/s, což už je solidní hodnota. Mělo by to stačit k dostatečnému odklonění asteroidu cca rok před příletem k Zemi (museli bychom asteroid takto zasáhnout minimálně rok před očekávaným příletem k Zemi). Pro větší a těžší asteroidy bychom ale museli vymyslet něco s ještě silnějším efektem.Pokud jsem to odhadoval dobře (a nespletl se v řádech), tak by výbuch na povrchu asteroidu vycházel jako docela realistická možnost řešení problému s asteroidem do průměru 1 km. Nebo ne?Základním principem je použít ke změně hybnosti asteroidu přímo část jeho hmoty a ne jen hmotu bomby. Lze tak snad dosáhnout efektu o několik řádů silnějšího, než je prostý náraz hlavice do asteroidu, nebo výbuch mimo asteroid.Naopak jaderný výbuch hluboko v nitru velkého asteroidu (řádově kilometr v průměru) by ho podle mého odhadu ani nemusel roztrhat (vycházím z pokusných podzemních výbuchů na Zemi), případně by ho roztrhl jen na několik velkých kusů, z nichž některé by mohly zůstat na kolizní dráze se Zemí.

MEK příspěvek #5771S tímhle docela souhlasím. Já chtěl jenom ukázat, že výbuchem jaderné nálože v bezprostřední blízkosti asteroidu si vůbec nijak nepomůžeme a muselo by se udělat to co se dělo v Armagedonu, tzn. dostat nálož několik desítek metrů pod povrch. Navíc ta nálož musí být opravdu hodně silná a nestačí běžné nálože, které má armáda k dispozici. Muselo by se pro tento účel zkonstruovat něco specielního. Ten kráter 200 m v průměru mi také připadá docela střízlivý odhad, ale ta nálož by musela vybuchnout pod povrchem a ne na povrchu. Veškeré záření, které se při výbuchu uvolní, se pohltí v materiálu na vzdálenostech řádově desítek metrů a v této oblasti se veškerý materiál vypaří, zahřeje a použije na raketový efekt. Tak hluboko by musela být i nálož, aby se všechno záření využilo na teplo. To opravdu vychází pro 200m kráter a tu rychlost cca 1000 m/s. Jenže část tepla se opět vyzáří ve formě elektromagnetického záření. V reálném případě ani nedokážeme ten materiál odvrhnout stejným směrem, ale vyletí nám téměř rovnoměrně do sféry s úhlem o něco menším než 180 stupòů. Efektivní rychlost spalin tedy bude menší. Dá se i předpokládat, že nebudeme znát přesné rozložení hmoty v asteroidu a tak nedokážeme odpálit nálož v optimálním místě a asteroid se po výbuchu trochu roztočí a na to se spotřebuje také nějaká energie. Byl bych tedy střízlivější a tu rychlost odvržení materiálu bych vydělil deseti na nějakých cca 100 m/s.Ten výbuch příliš hluboko v nitru asteroidu by nejenom že nemusel asteroid roztrhnout, ale mohlo by se stát něco mnohem horšího. Vnitřek asteroidu by se mohl přetavit a tak by vzniklo těleso mnohem kompaktnější a soudržnější než bylo původně, takže případná srážka se Zemí by byla ještě o něco horší než kdybychom ho nechali na pokoji. Nálož tedy musí být jenom pár desítek metrů pod povrchem.Sestrojit termonukleární nálož, která by se sam zavrtala několik desítek metrů pod povrch asteroidu by byl asi také problém. Armáda sice takové nálože má. Než vybuchnou dokážou prorazit několik metrů kvalitního betonu a asteroidy takovou pevnost nemají, jenže takové nálože jsou poměrně malé. Naše nálož by byla v rozměru metru, aby dosáhla síly výbuchu 20 MT a měla by i hmotnost v řádu tun a tady by už asi byl problém, aby se zavrtala desítky metrů hluboko. Bylo by i obtížné tak těžké zařízení k asteridu vůbec dopravit.

MEK příspěvek #5772Jenom ještě pro zajímavost, abychom měli představu, jak těžký náklad by bylo potřeba k asteroidu dopravit. Největší vodíková puma, která kdy byla odpálená, byla zkonstruována v Rusku a byla i vyzkoušená. Měla ekvivalent 50 megatun TNT. Vážila 27 tun, byla osm metrů dlouhá a v průměru měla dva metry. I přes všechny technické vymoženosti by nešla v dnešní době udělat lehčí, protože nejvíce hmotnosti tvořilo deuterium, jehož množství určuje sílu výbuchu.

MEK příspěvek #5773V té souvislosti možná hloupá otázka. Co je větší riziko pro lidstvo, letící kus skály nebo vývoj bomb schopných ho zničit a risk, že se dříve těmito malými, přesto výkonnými pumami lidstvo zničí samo?

MEK příspěvek #5775V časopise Letectví + kosmonautika právě nyní v číslech 20, 21 a 22 vychází velmi zajímavý článek "Asteroidy - hrozba z kosmu" od Ing. Bedřicha Růžičky, CSc. Jsou zde spočítány a v tabulkách a grafech uváděny příklady změn dráhy asteroidu působením různých prostředků lidské civilizace. Pro asteroidy okolo průměru 1 km vycházejí změny jejich drah řádově 1 000 km za rok letu po provedení zásahu do jejich dráhy. Platí to pro explozi jaderné hlavice o sile 100 Mt TNT v blízkosti asteroidu. Pro střetnutí velkou rychlostí s hmotnou antiraketou (45 t)je účinek asi o 1 až 2 řády menší. Rozebírána je i hypotetická možnost použití raketových motorů připojených na asteroid, ale i zde je účinek minimální. Dostatečně lze stávajícími prostředky odklonit jen tělesa do řádově 200 m v průměru. Doporučuji k přečtení.

MEK příspěvek #5776Vím, že ten článek v L+K vychází, ale pokusil jsem se odhadnout účinky ještě předtím, než si ho přečtu, abych jím nebyl ovlivněn.Uznávám, že můj prvotní odhad byl asi dost optimistický. 20 Mt bomba asi energeticky nedokáže odvrhnout milión tun hmoty rychlostí 1000 m/s, ale realističtější je počítat o řád méně (tedy cca 100 m/s rychlost odvržené hmoty a 0.1 m/s změna rychlosti asteroidu, což je cca 3000 km odklon za rok).Souhlasím tedy se všemi závěry Honzy Vacka, samozřejmě včetně toho, že výbuch blízko pod povrchem (jednotky až desítky metrů) by byl optimální (snažil jsem se jen ukázat, že ani na povrchu to není úplně k zahození).V L+K si teď ještě přečtu, proč jim vychází ještě menší efekt i pro 100 Mt bombu.Připomínám nakonec, že efekt můžeme o jeden až tři řády zvýšit tím, že na asteroidu necháme krátce po sobě vybuchnout 10, 100 nebo třeba i 1000 takových bomb. Když by bylo zle, tak by se prostě muselo zmobilizovat všechno do krajnosti. Tak bychom snad mohli zvládnout i asteroid o dost větší než 1 km v průměru.Konstatuji tedy závěrem, že už dnes jsme teoreticky schopni zabránit srážce i s velmi velkým asteroidem. Musíme se však o nebezpečí dozvědět s předstihem mnoha let (raději desítek let). Vyhledávání a sledování nebezpečných asteroidů je tedy hlavní úkol pro nejbližší dobu. Osobně bych do toho dával tak 10% kosmonautického rozpočtu, případně by se to mělo financovat z vojenských rozpočtů.

MEK příspěvek #5797Huf, nevím nevím, ale počítáte to nějak divně. Kdesi jsem četl, že mohutnost jednoho kg TNT má adekvátní energii 4MJ tj. 1 Kilotuna má energii cirka 4TJ a megatuna tisíckrát více. Jenže při hustotě dejme tomu 4kg/dm^3 a rychlosti 20km/s má kulový asteroid energii 4000TJ již při průměru 21m!!!! Na odstrčení asteroidu o průměru několika KM by zřejmě bylo potřeba veškerého jaderného arsenálu země. Což je lepší tam dojet a narvat to 250 metrů pod povrch.

MEK příspěvek #5800 - reakce na příspěvek #5797V tom prvním se shodneme, 1 kg TNT má ekvivalent 4,184 MJ. Já jsem počítal s chybnou hodnotou 4,6 MJ, tak mi to vyšlo o něco více. Místo 9,2E+16 J mělo být 8,4E+16 J. To je ale chyba naprosto nepodstatná, protože jsme se tady pokoušeli udělat pouze řádový odhad a jestli je něco takového vůbec možné. S tou kinetickou energií asteroidu máte sice pravdu, že je tak velká. Ta je ale zajímavá pouze tehdy, pokud bychom uvažovali, co by se stalo, kdyby asteroid na Zemi dopadl. V tomto případě je ale podstatná hmotnost asteroidu a jeho rychlost vzhledem k Zemi. Nás ale nezajímá jeho celková kinetická energie, nýbrž její změny s rychlostí tělesa. Pokud jsou změny kinetické energie malé oproti jeho celkové kinetické energii, dají se vyjádřit vztahem:dE = m.v.dvkde dE je změna kinetické energie, m je hmotnost tělesa, v jeho rychlost a dv změna rychlosti. Jestliže se tedy budeme snažit odklonit asteroid s mnohaletým předstihem a pokud možno, když se bude nacházet v apocentru, stačí nám změnit jeho rychlost v řádech centimetrů až desítek centimetrů za sekundu. Pro vámi uvedené těleso a změnu rychlosti o 0,1 m/s vychází změna kinetické energie 4E+10 J, pro ten, který jsme uvažovali je to 3E+15, což je energie stále o řád nižší než se uvolní při výbuchu uvedené nálože a s asteroidem se tedy pohnout dá, i když velice málo. Využitelná energie pro změnu hybnosti tělesa, která se při výbuchu uvolní je velice malá a asi se pohybuje v řádu procent nebo možná ještě méně.

:
Hm, to s vámi souhlasím, ale je zřejmé, že pak je ASI nejlepší zásah ve směru kolmém na směr letu asteroidu(problém u rychlých asteroidů). Má to dvá menší háčky:

1) Musíme si všimnout tý skály včas. Což není problém u těles o řádově KM, ale stovku metrů by jsme už mohli přehlídnout.

2) Výpočet dráhy by musel být velice přesný a to včetně působení všech kompetentních těles slun. soustavy

Avšak musím uznat, že ač toto řešení není tak dobrodruřné jako přistání, vrtání a trhání, je o dost realizovatelnější a hlavně může být zálohovánou klidně i 30*. Což už je pravděpodobnost hraničící s jistotou.

Po prozkoumání informací o provedených pokusných atomových výbuších musím opravit svůj prvotní odhad, že atomová bomba by asteroid nemusela rozbít (při výbuchu uprostřed ateroidu). Zjistil jsem totiž, že většina pokusných výbuchů byla jen v řádu desítek kt TNT (nikoliv Mt TNT). Největší americký výbuch měl cca 1 Mt TNT v hloubce něco přes 1 km.

Při středovém výbuchu bomby v řádu jednotek Mt TNT by měl být dostatečně \"rozrušen\" i asteroid s průměrem i několik km.

Nevypařil by se ale, ani by se nerozpadl na prach (ale na velké \"balvany\"), takže nějaká jeho část by stále směřovala k Zemi. Mohlo by to ale být už třeba jen jedno procento původní hmoty asteroidu a to je velmi dobrý \"pokrok\". Do toho kolizního \"mraku\" by se pak mohly poslat další nálože, které by ho dále \"zředily\". Vše by muselo být samozřejmě děláno \"včas\" tedy řádově měsíce až roky před hrozící kolizí.

Vidím tedy nyní, že i snaha o \"rozbití\" asteroidu je proveditelná a velmi nadějná.

Znovu konstatuji, že účinná aktivní obrana i proti velkým asteroidům (natož proti malým) je už dnes solidní a uskutečnitelná. To, co nám chybí (a co tedy nutně potřebujeme zlepšit), je systém včasné výstrahy před nebezpečím srážky. Na to bychom se tedy měli zaměřit (jako lidstvo).

P.S.: Musím si ještě postesknout, že mě dost zklamal seriál článků od B.Růžičky v L+K na toto téma. Velmi detailně tam rozebírá na první pohled zcela neúčinné a nerealistické metody obrany (jako např. prostý náraz, působení klasických a iontových motorů, použití klasických trhavin, jaderný výbuch mimo asteroid atd.), ale možnost bočního (těsně podpovrchového) jaderného výbuchu s cílem změnit dráhu asteroidu, je tam sice zmíněna, ale vůbec není prozkoumána a jen na několika řádcích je suše uvedeno, že pro odhad efektů není dostatek informací. Článek mi tak připadá hodně neúplný (a tedy téměř zbytečný) :-([Upraveno 26.11.2003 poslal ales]

Vždy nemusíme asteroid rozbít nebo zničit, stačí ho zpomalit o 1 m/s, za den to znamená zpoždění 86,4 km, za 200 dní 17 280 km, to znamená, že Zemi těsně mine (Země sama letí 30 km/s). 500 kt termojaderná hlavice Polarisu vážila 240 kg, 200 kt hlavice W-78 střel ALCM a Tomahawk 123 kg. Tlakovou vlnu ale podceòujete, samotná hmotnost sondy by byla několik tun, a energie výbuchu je stejná, a vybuchne ve vakuu nebo pod povrchem, při výbuchu těsně nad povrchem by se materiál asteroidu vypařil silou výbuchu, materiál atomové pumy by se rozletěl rychlostí desítek km/s a s teplotou miliónů °C. Patrně ale bude v budoucnu nutné vyzkoušet účinek jaderné hlavice na některém asteroidu vzdáleném od Země, co na to ale řeknou politici a ekologové si dovedu bohužel dobře představit.

Zpomalení asteroidu jsme tu probírali dříve. Na dosažení zpomalení na úrovni 1 m/s ale nestačí reaktivní účinek hmoty v řádu desítek tun, i když bude mít rychlost desítek km/s (což je velmi nerealistická dosažitelná rychlost \"trosek\" po výbuchu).

Opakuji tedy, že pro 1 m/s zpomalení (nebo i boční \"postrčení\") asteroidu o průměru cca 1 km (s hmotností cca miliarda tun) je třeba \"odstřelit\" alespoò milión tun materiálu (jedno promile hmotnosti asteroidu) s průměrnou odletovou rychlostí 1 km/s. Optimální je v tomto případě výbuch nehluboko (desítky metrů) pod povrchem (nikoliv nad povrchem). Ovšem i velká vodíková bomba (v řádu desítek Mt TNT) má problémy s takto velkým množstvím hmoty pohnout tak rychle.

Rozbití asteroidu je ale velice ošemetná záležitost. Asi by to bylo proveditelné u některých méně soudržných těles, ale má to několik zádrhelů. Ty fragmenty nedokážeme odstrčit od sebe dostatečnou rychlostí a je velké riziko, že většina hmoty by nejspíše Zemi zasáhla. Navíc by po jaderném výbuchu byly silně radioaktivní, takže by došlo k zamoření zemské atmosféry. Situace se komplikuje dále v tom, že rozpad asteroidu na několik kusů znesnadòuje další případné úpravy dráhy, protože hýbat jedním kompaktním tělesem je technicky snazší než několika, by o něco lehčími kusy, které se pohybují blízko sebe a v oblaku radioaktivního materiálu z asteroidu, který by se při jeho rozpadu nejspíše vytvořil. To by znesnadnilo nebo dokonce i znemožnilo odpálení další nálože v bezprostřední blízkosti asteroidu.

Asi bychom si ale měli přiznat, že pokud by se objevilo těleso o rozměrech již kolem kilometru, které se řítí na Zemi, tak pokud bychom to nevěděli mnoho let dopředu, skončilo by to katastrofou. Musíme počítat s tím, že minimálně rok by trvala příprava mise a další rok by trvalo, než by naše raketa doletěla s náloží na místo. Je ale potřeba počítat s časovým horizontem mnohem delším. I když se uvádí že je známo asi 60% planetek, které se nebezpečně přibližují k Zemi, vše co o nich víme je, jsou jejich orbitální elementy a maximálně rozměr. U některých není jasný ani ten. Pro účinný zásah proti takovému tělesu je ale pořeba znát i jeho přesný tvar, složení, strukturu a rychlost rotace. Bylo by tedy potřeba k takovému tělesu nejdříve poslat sondu a ze dvou let jsme okamžitě nejméně na pěti a to jsem asi optimista. :o)

Domnívám se, z výše uvedených příspěvků, že pro nejjistější zničení obrovského šutru by bylo třeba dopravit na něj obrovskou loď.

Je zřejmé, že po důkladném geologickém průzkumu by kombinací malých nukleárních bomb, umístěných nehluboko pod povrchem, skála pukla a obrovské mnohatunové(např. rusové sestrojili již v 60 letech 100Mt bomby, o hmotnosti pouhých 25tun) termonukleární nálože umístěné velmi hluboko a v centru skály by tyto dva obrovské bloky od sebe snadno odtlačili. Díky možnosti úniku energie vznikající škvírou by nedošlo k roztrhání tělesa na menší bloky avšak tyto dva kusy by se začali od sebe rychle vzdalovat. Zemi by určitě minuly. Nejspíše by však dostala zásah meteoritickým rojem, který by po téhle akci zůstal. To je ale prkotina. Potíž je v tom, že by jsme potřebovali mít odzkoušené motory, které jsou schopny udělit lodi rychlost desítky km/s(planetární praky nepřipadají v úvahu).

Na serveru Space.com v \"Astronotes\" je poznámka o ničení nebo alespoò vychylování nebezpečných asteroidů pomocí laserového paprsku, vysílaného z Měsíce (kde by se zárověò shromažďovala potřebná energie pro tento laser).

Moon Laser Base Proposed for Asteroid-Comet Hazard

A lunar facility to mitigate the asteroid-comet hazard for the Earth has been proposed by Russian scientist, Viacheslav Ivashkin of the M.V. Keldysh Institute of Applied Mathematics.

The idea was tabled this week at the International Lunar Exploration Working Group (ILEWG) meeting on the Kohala Coast, Hawai\'i.

The base would be multi-tasked in its operation. Solar energy would first be collected at the facility, then converted into electricity to power both an astronomical observatory and a laser station.

Ivashkin\'s proposal has the observatory scanning the heavens for any near-Earth objects (NEOs) -- either comets or asteroids -- that could be on an incoming trajectory harmful to Earth.

\"In this case, the laser station is proposed to give a powerful laser effect on that object to deflect or destroy it,\" Ivashkin reports. The Russian scientist has assessed the amount of solar collecting hardware needed to be planted on the Moon to thwart hazardous NEOS, as well as laser power levels required to produce the desired effects of mitigating troublesome comets or asteroids.

In a paper presented at the ILEWG, Ivashkin concluded that international cooperation in designing, creating and operating the energy-astronomical-laser space base on the Moon is necessary.

Ivashkin\'s study of the asteroid-comet mitigation concept is being supported by the Russian Foundation for the Basic Studies and the Harbin Institute of Technology, China.

Na podobný článek jsem sice také narazil, ale vzhledem k tomu, že v sousedním tématu uvádíte rozbíhavost laserového paprsku zhruba 3 mikroradiany, připadá mi tahle metoda zatím nepoužitelná. Nejsem si jistý, jestli technika je na takové výši, abychom dokázali udělat výkonný laser s rozbíhavostí svazku o cca 6 řádů menší.

Jenom pro srovnání. Když se připravoval projekt SDI, počítalo se i laserovými zbraněmi na oběžné dráze a mám dojem, že se s nimi počítá i nadále v pozdějších fázích NMD. Každá taková zbraò měla být vybavená zrcadlem dva metry v průměru pro fokusaci svazku a megavatovým zdrojem energie. Doba ničení jedné balistické střely, než se propálí její několik milimetrů tlustý hliníkový pl᚝ a nádrž, se se měla pohybovat od jedné do deseti sekund monožstvím krátkých pulsů o délce 1 mikrosekundy s frekvencí pulsů 10 - 100 Hz. Počítalo se s použitím velice kvalitní optiky a přesto měla mít taková zbraò účinný dosah pouze několik tisíc kilometrů. I tady se počítalo s fokusací svazku v řádech mikroradianů.

Správně má být.. zrcadlem 4 m v průměru... Omylem jsem zaměnil průměr a poloměr.

Abychom se vrátili zpět k původnímu tématu. Dnes ve 20,50 zařazuje Nova aktuálně film Rudá planeta. Škoda, že nedali film Mise na Mars, ta byla z kosmo hlediska celkem zajímavá (na kosmické lodi byl ve vesmíru opravdu stav beztíže apod.).

Mise na mars je slátanina.
Kdyby tak radši někdo zopakoval seriál \"From The Earth to The Moon\",
který mám bohužel na videu natočený jen z části.

Samozřejmě, že je to slátanina. Kvalitní film o kosmonautice se v Holywoodu povede jenom náhodou. Ale pohráli si tam velice dobře se stavem beztíže, což je z filmařského hlediska nesnadná a hlavně nákladná záležitost.

Ruda Planeta, aneb jaj mise na Mars NEbude vypadat...
Lidi, to byla [B]hovadina[/B]!!!
(male + za efekty, hlavne ztvarneni stavu beztize)]

Včera na tom filmu byl jeden docela zajímavý aspekt,a to nebespečí s experimenty s živími organismi v kosmu a to jak plánovanými tak se
neplánovanými.I když to bylo přehnaný,ale kdo může vědět jak se bude chovat z mutovaný organismus.Proto si myslim (viz diskuze o dýchání na Marsu),že by astronauti měli používat minimálně biologické obleky,aby zabránilo kontaminaci Marsu živými organismi.

Pages