Proč kolonizovat vesmír

Primary tabs

[quote]Ne to potřebovat určitě nebudeme - nebo to nebude zcela jistě pro všechny či alespoò tak 1/3 populace vyspělých zemí - i pouhá 1/10 populace je zcela nereálná.
Prostě bude platit - pokud mám zemřít já s mými dětmi, rodiči a dalšími příbuznými - tak klidně a nepřežije nikdo z lidí - alespoò konečně nebude zde žádný rozdíl mezi bohatým a chudým člověkem. [/quote]

Někdo holt myslí jen na sebe a někdo dokonce i na civilizaci. :)

P.S. Sem přesunu tyto přímo s ITS nesouvisející věci.

[quote]Lidi ve vesmíru potřebujeme čím dál méně, ne čím dál víc. [/quote]
Je to skutočne pravda?

[quote][quote]Lidi ve vesmíru potřebujeme čím dál méně, ne čím dál víc. [/quote]
Je to skutočne pravda? [/quote]
Technologicky je to pravda. Nase vybaveni dela cim dal vetsi pokroky, na mise je levnejsi, mensi a odolnejsi nez lide. Tedy po strance sberu dat a chapani vesmiru nema smysl posilat lidi jinam.

Ale je tu jeste i druha stranka veci. Preziti lidstva. Zde doopravdy neni jina cesta nez expanze. Pokud chceme ziskat bezpecnost, z hlediska rizik je jedinou ochranou rozprostrit se na vetsim prostostu, aby kazda mozna katastrofa ohrozila jenom malou cast populace. Dum, mesto, stat, kontinent, planeta, slunecni soustava ... ? Kdo vi. Potrebujeme prostor a dalsi zdroje, jina moznost nez vyuzit lidi nam tedy nezbude.
I nas ekonomicky system je nastaven na vyuzivani vnejsich zdroju, alternativou jsou jenom lokalni boje o zdroje typu voda, vzduch, ropa, uhli, kovy a dalsi.
Expanze do vesmiru zabere spoustu casu a zdroju. Vyzaduje technologicky pokrok, na oplatku doda dost zdroju. Pokud se podari prezit prvni napor, kdy expanze bude (slabe receno) prodelecna, tak uz bude prinaset jenom zisk. Jenze to znamena mit ve vesmiru a na blizkych planetach kolonie, pokud mozno sobestacne. Ktere budou pestovat rostliny a zvirata pro obzivu, ktere budou tezit zdroje, delat vlastni vyzkum.
Obavam se, ze pres vsechno nadseni se toho nikdo z nas nedozije. Nikdo z nas neumi ani odhadnout hranici. Znamena to populace statisicu lidi? Milionu? Miliardy? Kolik to bude stat? Co to prinese? Kdy? Kdo to zaplati? Vetsina politiku da prednost ve volbach populismu pred nejakou chabou predstavou budouciho blaha dalsich genereaci. Porad jeste plati stare zname - Po nas potopa. Pro priznivce latiny mozna spise - Carpe diem.

Osobně doufám v základnu s alespoò 4 lidmi na Měsíci, tam je spousta práce (biologie, astronomie, výzkum místních zdrojů atd.)- Dál je podle mně třeba LEO základna s umělou gravitací 0,37g a la Mars, taktéž s 4člennou posádkou. Hlavně pro biologický výzkum vlivu snížené gravitace na člověka, zvířata a rostliny. K tomu třetí stanice (komerční/čínská) pro výzkum v beztíži, stačí taky 4 lidé.

[quote][quote][quote]Lidi ve vesmíru potřebujeme čím dál méně, ne čím dál víc. [/quote]
Je to skutočne pravda? [/quote]
Technologicky je to pravda. Nase vybaveni dela cim dal vetsi pokroky, na mise je levnejsi, mensi a odolnejsi nez lide. Tedy po strance sberu dat a chapani vesmiru nema smysl posilat lidi jinam.

Ale je tu jeste i druha stranka veci. Preziti lidstva. Zde doopravdy neni jina cesta nez expanze. Pokud chceme ziskat bezpecnost, z hlediska rizik je jedinou ochranou rozprostrit se na vetsim prostostu, aby kazda mozna katastrofa ohrozila jenom malou cast populace. Dum, mesto, stat, kontinent, planeta, slunecni soustava ... ? Kdo vi. Potrebujeme prostor a dalsi zdroje, jina moznost nez vyuzit lidi nam tedy nezbude.
I nas ekonomicky system je nastaven na vyuzivani vnejsich zdroju, alternativou jsou jenom lokalni boje o zdroje typu voda, vzduch, ropa, uhli, kovy a dalsi.
Expanze do vesmiru zabere spoustu casu a zdroju. Vyzaduje technologicky pokrok, na oplatku doda dost zdroju. Pokud se podari prezit prvni napor, kdy expanze bude (slabe receno) prodelecna, tak uz bude prinaset jenom zisk. Jenze to znamena mit ve vesmiru a na blizkych planetach kolonie, pokud mozno sobestacne. Ktere budou pestovat rostliny a zvirata pro obzivu, ktere budou tezit zdroje, delat vlastni vyzkum.
Obavam se, ze pres vsechno nadseni se toho nikdo z nas nedozije. Nikdo z nas neumi ani odhadnout hranici. Znamena to populace statisicu lidi? Milionu? Miliardy? Kolik to bude stat? Co to prinese? Kdy? Kdo to zaplati? Vetsina politiku da prednost ve volbach populismu pred nejakou chabou predstavou budouciho blaha dalsich genereaci. Porad jeste plati stare zname - Po nas potopa. Pro priznivce latiny mozna spise - Carpe diem. [/quote]

Nejenže je ve vesmíru zapotřebí lidí stále méně, dokonce i samotných letů do vesmíru je z dlouhodobého hlediska potřeba méně. Není to sice nijak nápadný trend a možná jej zvrátí nové potřeby, ale nelze nepozorovat, že telekomunikace se z družic stěhují do optických kabelů a pozemních sítí a že pomalu narůstá životnost satelitů. Žádná komerčně úspěšná výroba ve vesmíru nezačala a ani se žádná nechystá.

Řeči o nutnosti expanze do vesmíru jako záruky přežití lidstva patří právě jen sem, na stránky nadšenců, v jejichž myšlení výrazně převažuje fikce nad realitou. Lidstvo je ohroženo pořád stejně po celou dobu své existence, není žádný důvod právě teď všeho nechat a vrhnout se na stavbu kolonií, zvláště, když to neumíme a hned tak to umět nebudeme. Stejně tak bychom mohli začít blbnout z řečí jiných chiliastů, kteří prorokují konec světa tím či oním způsobem kam až pamě sahá. Není to téma k vážné diskuzi.

O politiku a populismus tady vůbec nejde, nemá to s věcí absolutně nic společného. Neexistuje žádná politická síla, která by se snažila získat veřejné peníze na expanzi do vesmíru, pokud tím nemyslíme vědeckou lobby a financování základního výzkumu. Politici tedy nemají co odmítat, když tu nejsou žádné návrhy. A i kdyby existovaly, neodmítnou je politici, ale voliči ve volbách, jimž politici nabízejí své programy. [Upraveno 12.1.2017 Vilík]

[quote] ...O politiku a populismus tady vůbec nejde, nemá to s věcí absolutně nic společného. Neexistuje žádná politická síla, která by se snažila získat veřejné peníze na expanzi do vesmíru, pokud tím nemyslíme vědeckou lobby a financování základního výzkumu. Politici tedy nemají co odmítat, když tu nejsou žádné návrhy. A i kdyby existovaly, neodmítnou je politici, ale voliči ve volbách, jimž politici nabízejí své programy. [/quote]

Obavam se, ze s vami nemohu souhlasit. Zkuste se na to prosim podivat z nasledujiciho hlediska.
Pro preziti lidskeho druhu tu jsou nasledujici hrozby, ktere si poctive budujeme (lze doplnit dalsi):
- biologicke zbrane
- nemoci
- nevratne poskozeni zivotniho prostredi
- vycerpani zdroju
- vedecke experimenty (jsou to malo pravdepodobne teorie, ale i tak)
- ...

A potom vnejsi, ktere neovlivnime, pravdepodobny je prvni:
- dopad nejakeho "global killeru"
- gama burst z nejake hypernovy (navic, ten by dle meho desinfikoval celou slunecni soustavu)
- ...

Z hlediska uvedenych rizik je resenim urcita forma obrany. Tou je predchazeni temto hrozbam chovanim zde na zemi a zaroven tvorbou zalohy mimo zemi.

Trochu veseleji. Protoze by se v takovem pripade rozhodne vyrazne navysil pocet potencialnich volicu, jedna se z tohoto duvodu rozhodne o politicky problem. ;o)))

[quote]

- gama burst z nejake hypernovy (navic, ten by dle meho desinfikoval celou slunecni soustavu)
[/quote]

Tady se ale s tou obranou -kolonizací- přesouváme mimo jakoukoliv realitu fyzikálních možností . Přesun čehokoliv o několik světelných let jinam ( a to asi o hodně světelných let pokud nebude tou supernovou nejbližší hvězda a chceme být mimo její dosah) asi nedovedeš řešit , takže jak se dnes s tím začít zabývat ? Na vývoj čeho tedy dát finance :)

[quote][quote]Lidi ve vesmíru potřebujeme čím dál méně, ne čím dál víc. [/quote]
Je to skutočne pravda? [/quote]
Pokia¾ chceme zbera informácie a vzorky, tak áno. Pokia¾ chceme zbera zážitky, trofeje a podmanený priestor, tak nie.

[quote][quote]

- gama burst z nejake hypernovy (navic, ten by dle meho desinfikoval celou slunecni soustavu)
[/quote]

Tady se ale s tou obranou -kolonizací- přesouváme mimo jakoukoliv realitu fyzikálních možností . Přesun čehokoliv o několik světelných let jinam ( a to asi o hodně světelných let pokud nebude tou supernovou nejbližší hvězda a chceme být mimo její dosah) asi nedovedeš řešit , takže jak se dnes s tím začít zabývat ? Na vývoj čeho tedy dát finance :) [/quote]

Zeptej se mne tak za tisic let ;o)

[quote]
- gama burst z nejake hypernovy (navic, ten by dle meho desinfikoval celou slunecni soustavu)
[/quote]

Na druhou stranu je otázka, jak dlouho takový burst trvá, a co je proti němu nejlepší ochranou...

Když jsem se tímhle tématem zabýval, tak mi napadlo, že především pokud burst trvá méně, než třeba 12 hodin (což podle mě trvá - je to v podstatě fotonová rázová vlna), tak že postižena bude jen k supernově přivrácená polokoule. Zbytek je přeci jen zastíněný hmotou Země. V zásvislosti na poloze supernovy na obloze (sever/jih, kontinenty/pacifik) tedy může být postiženo 0-90% lidské populace.

Pak je tu otázka nejen délky, ale i intenzity. V případě velmi krátkého a nějakého "umírněného" pulzu by pak mohli přežít např. i ti, kteří v daný okamžik zrovna budou cestovat dostatečně hlubokým metrem (v tomhle ohledu jsou samozřejmě šance lepší, pokud záblesk postihne denní polokouli)

V případě gama záblesků se tedy jeví, že větší šanci na přežití bude lidstvo mít, když budeme kolonizovat naopak podzemí, než kosmos :-) A ještě lépe - když bude kolonizovat všechny polokoule, včetně oceánů a Arktidy - i když samozřejmě nemám úplnou představu, jak moc energetické to je a jestli se třeba nevypaří oceány (v takovém případě asi radši to podzemí... např. pod Antarktickým a Grónským ledem by měly být v určité hloubce dost slušné šance, z hlediska teploty i ochrany před uvolněnou energií)

Každopádně jde o ten katastrof, kde je nutné se ptát "kdo by to poboha chtěl přežít a potom živořit v tom světě po katastrofě?" (tzn. nějaké plánování si lze stěží představit) [Upraveno 12.1.2017 xChaos]

Když jsem se tímhle tématem zabýval, tak mi napadlo, že především pokud burst trvá méně, než třeba 12 hodin (což podle mě trvá - je to v podstatě fotonová rázová vlna), tak že postižena bude jen k supernově přivrácená polokoule. Zbytek je přeci jen zastíněný hmotou Země. V zásvislosti na poloze supernovy na obloze (sever/jih, kontinenty/pacifik) tedy může být postiženo 0-90% lidské populace. [/quote]
Myslím, že tady nejde ani tak o okamžité účinky na pozemský povrch, jako spíš o dlouhodobé účinky na atmosféru (zničení ozonu, ionizace, vznik volných radikálů atd.), co s životem na Zemi v takovém případě zamává.

tak predovšetkým, keďže ono to "tvrdenie", tu vyriekol pán "Vilík", mal by ho predovšetkým obhajova on sám..
čiže od oponentov, si situácia nežiada dokazova opak, ale rozporova jeho argumenty, v prospech jeho tvrdenia..
predovšetkým nie je vôbec jasné, na základe akej "metriky", k tomu tvrdeniu dospel, alebo z akých zdrojov čerpal inšpiráciu pre ono tvrdenie
ehm..
napríklad tvrdenia:
"Ostatně na těžbu surovin žádné lidi ve vesmíru nejen nepotřebujete, ale dokonce by tam vadili. Co se týče hotelů, potáhne tam lidi pocit exkluzivity a výjimečného zážitku, což je něco jiného, než mohou očekávat v trvalé kolonii."

a, viacerý sa tu zhodneme na tom, že ažba surovín vo vesmíre, aby sa vôbec rozbehla, žiada si najprv prax v "ISRU rozmere" teda pre lokálnu spotrebu
čiže najprv "trvalú" (trvalejšiu) prítomnos človeka vo vesmíre
b, aby sa rozbehla nejaká význanejšia prevádzka "hotelov vo vesmíre" žiada si to predovšetkým zlacnenie ceny za dopravu, k čomu nedôjde bez zvýšenia jej objemu
k čomu bez prítomnosti ¾udí "trvalej" (trvalejšej) vo vesmíre, jednoducho nedôjde

čiže sú to argumenty pre to, aby sme zostali vytrvalo "uzemnený"

ešte šastie že napísa "bolo by potrebné, aby boli ¾udské lety do vesmíru úplne zakázané" je hmm.. "politicky nekorektné"

[quote]Když jsem se tímhle tématem zabýval, tak mi napadlo, že především pokud burst trvá méně, než třeba 12 hodin (což podle mě trvá - je to v podstatě fotonová rázová vlna), tak že postižena bude jen k supernově přivrácená polokoule. Zbytek je přeci jen zastíněný hmotou Země. V zásvislosti na poloze supernovy na obloze (sever/jih, kontinenty/pacifik) tedy může být postiženo 0-90% lidské populace. [/quote]
Myslím, že tady nejde ani tak o okamžité účinky na pozemský povrch, jako spíš o dlouhodobé účinky na atmosféru (zničení ozonu, ionizace, vznik volných radikálů atd.), co s životem na Zemi v takovém případě zamává. [/quote]

Tak jsem se nějak dokopal si konečně něco zjistit a ...

Gama záblesk z hypernov by měl trvat řádově minuty a pokud by zasáhl zemi
- likvidace ozónové vrstvy
- částečný rozklad dusíku na C14 a Be10
- smrtelná dávka ozáření na přivrácené polokouli (kompletní spálení ekosystému, a to včetně vrchní části oceánu)
- oceány by se pravděpodobně začaly vařit
- dočasné zvýšení globální teploty
- příchod nukleární zimy (v řádu dní)
- likvidace elektrorozvodné a komunikační sítě
- likvidace bezpečnostních mechanismů v energetice a průmyslu (důsledky pro nukleární elektrárny zpravidla fatální)
- kolaps ekosystému na celém světě
- na odvrácené straně by lidé mohli přežít i několik hodin

Tady je sumarizace toho, co jsem nasel a zkusil si spocitat. Vychazi mi silena cisla, mozna by to mel nekdo po me projit.
Eta Carinae je nad severní polokoulí, vzdálená cca 7500 světelných let. Gama záblesk z ní by měl trvat zhruba tři minuty. Záblesky mívají úhel 5°-20°
https://en.wikipedia.org/wiki/Eta_Carinae

Tady jsou k tomu čísla a srovnání, co jsem nalezl
Energie ze slunce (solární konstanta) je okolo 1050W/m^2 na povrchu Zem2.
Gama zábles z Ety Carinae (pokud by zasáhl Zemi) je 2.02x10^18 J což by mělo dát 1,12*10^16W. Ehmmm... pokud je to pravda, není tu o čem se bavit.

https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1102/1102.2830.pdf
https://arxiv.org/pdf/1301.0840v1.pdf
https://arxiv.org/ftp/astro-ph/papers/0309/0309415.pdf

[quote] likvidace bezpečnostních mechanismů v energetice a průmyslu (důsledky pro nukleární elektrárny zpravidla fatální) [/quote]
Toto je otázka - většina těchto bezpečnostních prvků funguje na tzv. činný proud - tedy to v praxi znamená, že přerušením jejich elektrického napájení - dojde k jejich automatické aktivaci - na mechanickém principu pak pracují s využitím gravitace nejčastěji - případně síly pružin.

Například u regulačních tyčí v jaderném reaktoru dojde po výpadku napájení regulačního zařízení - k jejich automatickému zajetí do reaktoru (využívá se jejich hmotnost spolu s gravitací) a tím vlastnímu zastavení probíhající reakce. Problémy by pak zřejmě byl s následným nutným chlazením reaktoru.

viz Fukušima

[quote] [quote] likvidace bezpečnostních mechanismů v energetice a průmyslu (důsledky pro nukleární elektrárny zpravidla fatální) [/quote]
Toto je otázka - většina těchto bezpečnostních prvků funguje na tzv. činný proud - tedy to v praxi znamená, že přerušením jejich elektrického napájení - dojde k jejich automatické aktivaci - na mechanickém principu pak pracují s využitím gravitace nejčastěji - případně síly pružin.

Například u regulačních tyčí v jaderném reaktoru dojde po výpadku napájení regulačního zařízení - k jejich automatickému zajetí do reaktoru (využívá se jejich hmotnost spolu s gravitací) a tím vlastnímu zastavení probíhající reakce. Problémy by pak zřejmě byl s následným nutným chlazením reaktoru.
[/quote]
moze to mat aj dalsi problem.

Pri navrhu reaktoru pocitate "neutronovu ekonomiku"...
pouzivate rozne ucinne prierezy rozne obohatene, moderatory, absorbery a reflektory.
Vyhodnocujete vlastnosti nie len pouzitych a vlozenych materialov, ale i stiepnych produktov...
aby nedoslo k nekontrolovanej retazovej reakcii, ale aby sa reakcia ani nezastavovala.
...aby pocet neutronov zucastnenych reakcie bol konstatny.

je pre mna velkou otazkou, ako sa zmeni neutronova ekonomika v okamihu gamazablesku ci uz jeho priamym ucinkom, alebo sekundarnymi zdrojmi neutronov.

aby absorpcne tyce boli dostatocne dimenzovane aj pre dodatocny externy zdroj neutronov a do akej miery ochrana pred vyzarovanim reaktora by ho tu zas naopak ochranila pred externym ziarenim.

ak by totiz doslo k okamzitemu presyteniu neutronmi, tak na zasuvanie tyci uz nemusi zostat cas.

[quote] - smrtelná dávka ozáření na přivrácené polokouli (kompletní spálení ekosystému, a to včetně vrchní části oceánu) [/quote] Toto je dos sporné - polovrstva vzduchu pri 0,1MPa voči gama žiareniu je okolo 100 metrov pre energie ~1MeV (a cca 210 metrov pre energie ~5MeV), takže na povrchu zeme sme ukrytý za nejakými 20 až 30 polovrstvami. Tomu zodpovedá zoslabenie intenzity žiarenia v pomere 5x10E8 až 1x10E14.
[quote]Energie ze slunce (solární konstanta) je okolo 1050W/m^2 na povrchu Zem2.
Gama zábles z Ety Carinae (pokud by zasáhl Zemi) je 2.02x10^18 J což by mělo dát 1,12*10^16W. Ehmmm... pokud je to pravda, není tu o čem se bavit. [/quote] To neviem, ale počítajme:
plocha "zemského kotúča" je Pi*r^2 -> Pi * 6 400 000 ^2 -> 1,22*10^14 [m^2]
Záblesk teda prinesie energiu -> ~90W/m^2 alebo 15kJ/m^2 (radšej to po mne prepočítajte...)
Nako¾ko je to tvrdé žiarenie, môže to s atmosférou a biosférou skutočne riadne zamáva, ale nebude to nič "na neprežitie". Ovšem "technickej civilizácii" to môže "zatrhnú tipec" celkom k¾udne...
----------------------------------------------------------
Slnko je ale tiež pekne nebezpečná potvora.

Pre známu udalos "Carrington event" z roku 1859 sa odhaduje trieda erupcie v rozsahu X40-X50. K takejto erupcii dochádza pravdepodobne raz za 500-1000 rokov.

Lenže existuje aj geofyzikálny záznam (v ¾ade i v stromoch) o "udalosti" z obdobia okolo roku 774-775 n.l., z ktorého vychádza, že erupcia, ktorá ju spôsobila, mala triedu najmenej X200, skôr až X250 alebo i viac.
A takáto erupcia by technickú civilizáciu ve¾mi pravdepodobne zabila...

[quote] Toto je dos sporné - polovrstva vzduchu pri 0,1MPa voči gama žiareniu je okolo 100 metrov pre energie ~1MeV (a cca 210 metrov pre energie ~5MeV), takže na povrchu zeme sme ukrytý za nejakými 20 až 30 polovrstvami. Tomu zodpovedá zoslabenie intenzity žiarenia v pomere 5x10E8 až 1x10E14.
[quote]Energie ze slunce (solární konstanta) je okolo 1050W/m^2 na povrchu Zem2.
Gama zábles z Ety Carinae (pokud by zasáhl Zemi) je 2.02x10^18 J což by mělo dát 1,12*10^16W. Ehmmm... pokud je to pravda, není tu o čem se bavit. [/quote] To neviem, ale počítajme:
plocha "zemského kotúča" je Pi*r^2 -> Pi * 6 400 000 ^2 -> 1,22*10^14 [m^2]
Záblesk teda prinesie energiu -> ~90W/m^2 alebo 15kJ/m^2 (radšej to po mne prepočítajte...)
Nako¾ko je to tvrdé žiarenie, môže to s atmosférou a biosférou skutočne riadne zamáva, ale nebude to nič "na neprežitie". Ovšem "technickej civilizácii" to môže "zatrhnú tipec" celkom k¾udne...
----------------------------------------------------------
Slnko je ale tiež pekne nebezpečná potvora.

Pre známu udalos "Carrington event" z roku 1859 sa odhaduje trieda erupcie v rozsahu X40-X50. K takejto erupcii dochádza pravdepodobne raz za 500-1000 rokov.

Lenže existuje aj geofyzikálny záznam (v ¾ade i v stromoch) o "udalosti" z obdobia okolo roku 774-775 n.l., z ktorého vychádza, že erupcia, ktorá ju spôsobila, mala triedu najmenej X200, skôr až X250 alebo i viac.
A takáto erupcia by technickú civilizáciu ve¾mi pravdepodobne zabila... [/quote]

Alchymisto, jako obvykle mne opravujes a jako diky. Mas pravdu, dostal jsem se k tomu silenemu cislu a uplne jsem zapomel na plochu ;o))) Takze by to skoncilo jadernou zimou a narusenim ekosystemu, patrne by jsme to prezili.
Omlouvam se za hoax.

Mimochodem, pro zjednoduseni staci brat atmosferu jako priblizne 10m tlustou vrstvu vody.

ono aj tých cca 90W/m^2 by bola pre atmosféru "šleha" priam neskutočná - najsilnejšie prístrojovo zaznamenané slnečné erupcie triedy X zvyšujú tok energie roentgenového žiarenia zo Slnka o desatiny MILIwattu na meter štvorcový (rádovo 10E-4 W/m^2).
V roku 2003 bola Zem zasiahnuá erupciou, ktorej intenzita bola odhadnutá na X28 (= 2,8mW/m^2), meracie prístroje na družiciach tým boli ale zahltené/saturované, a neskôr bola na základe ďalších efektov prehodnotená až na intenzitu X45 (= 4,5mW/m^2). Bola to zrejme zatia¾ najsilnejšia prístrojovo zaznamenaná erupcia.

Výbuch supernovy a zásah následným GRB s energetickým tokom na úrovni 90W/m^2 by potom zodpovedal slnečnej erupcii s intenzitou X900000 (proste intenzita "X milion"), navyše s pravdepodobným trvaním až nieko¾ko minút, nie nieko¾ko sekúnd, a nie roentgenovým, ale značne tvrdším gamma žiarením.

Ďalšia vec - je tu aj "dosvit", ktorý sa u GRB vyskytuje a trvá mnohonásobne dlhšie (minúty až hodiny), ako samotný záblesk. Je výrazne slabší, ale pri takýchto javoch je aj tisícnásobné zoslabenie toku žiarenia mnohonásobne viac, než bežná "supersilná" slnečná erupcia, trvajúca navyše len nieko¾ko sekúnd.

A ešte jedna vec - EMI/EMP, elektromagnetický pulz. Ten je u jadrového výbuchu vyprovokovaný gamažiarením, ktoré v atmosfére ionizuje vzduch a vytvára vo¾né elektrony (Comptonove elektrony), ktoré sa pohybujú pozdåž magnetických siločiar a generujú elektromagnetický pulz. "Toto" by zrejme spôsobilo jav príncípom podobný, ale trvajúci celé minúty či dokonca hodiny, a s ažko predstavite¾nou intenzitou.
"Bežný" nukleárny EMP dosahuje intenzitu jednotiek až stoviek kV/m, jadrové nálože špeciálne riešené na vytvorenie EMP sú schopné na cie¾ovom území vytvori EMP s intenzitou až do 1-2MV/m. Niekde som čítal, že zásah GRB by bol teoreticky schopný vytvori EMP s intenzitou až desiatok MV/m - tj. za dielektrickú pevnos vzduchu... Čoby to malo presne znamena, neviem - ale najskôr asi "blesky z čistého neba".

Každopádne EMP od GRB/supernovy znamená jednoznačný koniec alebo reset "technickej civilizácie" založenej na elektronike a elektrotechnike - akú-takú šancu preži majú možno tak zbraòové systémy najvyššej triedy odolnosti špeciálne riešené pre jadrovú vojnu. Všetka ostatná elektronika a elektrotechnika beznádejne vyhorí. Vitaj neolit...

[Upraveno 16.1.2017 Alchymista]

Jak velkou ochranou je zde tzv. Faradayova klec?
Tedy umístění do uzemněné a plně uzavřené kovové schránky.
Ptám se, jak by ona pomohla. Vstupy z vnějšku jsou jen optické kabely. Toto je jako celek umístěné v podzemním bunkru.
Zajímá mne čistě vlastní klec, jak by to pomohla ochránit - tedy bez braní v úvahu jakýchkoliv vstupů - může být v ní jen akumulátor pro vyřešení napájení v ní umístěné elektroniky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Faradayova_klec

[quote]Jak velkou ochranou je zde tzv. Faradayova klec?
Tedy umístění do uzemněné a plně uzavřené kovové schránky.
Ptám se, jak by ona pomohla. Vstupy z vnějšku jsou jen optické kabely. Toto je jako celek umístěné v podzemním bunkru.
Zajímá mne čistě vlastní klec, jak by to pomohla ochránit - tedy bez braní v úvahu jakýchkoliv vstupů - může být v ní jen akumulátor pro vyřešení napájení v ní umístěné elektroniky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Faradayova_klec
[/quote]

Faradayove klec nevyresi vse. Zakladni problemy jsou tři:
1) Vlnová délka (a jakékoliv otvory). Pokud je otvor menší než lambda půl, je vůči dané frekvenci faradayova klec izolovaná
2) Faradayova klec dle konstrukce chrání zpravidla proti elektrické složce elektromagnetického pulsu. Ale nikoliv proti magnetickému poli. Klasický puls má jak elektrickou, tak magnetickou složku, které jsou naštěstí spojeny.
3) Indukce na jakémkoliv kovovém předmětu umožní šíření (a za určitých podmínek vyzařování) elektromagnetického pole.

Ochrana proti EMP je velice zajímavou záležitosti. V praxi není prakticky možné vyřešit dokonale izolovanou komoru.
- Puls může projít po napájení, zde je velký problém jak zajistit ochranu. Galvanické oddělení například pomocí transformátorů není dokonalé, je potřeba zde zařadit i ochranu proti přepětí (varistory), kmitání (tlumivky a kondenzátory), ochrany proti proudovému nárazu pomocí jističů, bleskojistek, jiskřiš nebo například pomocí doutnavek (viz. staré radary, funguje to velice slušně).
- Pro ochranu datových spojů je možné udělat můstek z optočlenů, který zajistí ochranu (například optický kabel).
- Dalším zdrojem nedokonalostí je ventilace, tedy chlazení a přívod čerstvého vzduchu. Pro EMP generovaný Comptnovým jevem

Vlastní puls z jaderných zbraní má stejné efekty jako GRB. Je možné ho rozdělit na tři fáze:
1) Rychlá fáze, která nastupuje v řádu nanosec (10-20ns). a není proti ní žádná obrana. Jak vývoj výboje, tak změna vodivosti varistorů je příliš pomalá, v řádu milisec.
2) Druhá fáze je obdobná jako u blesků, dochází zde k výbojům a proti ní existuje ochrana pomocí běžného vybavení
3) Třetí fáze u GRB nebude (ale dochází k ní při erupcích, konkrétně při zásahu koronálního výtrysku do zemského pole), protože je způsobená nabitými částicemi, které jsou ovlivòovány zemským geomagnetickým polem. I v případě kdy by nabité částice ve výtrysku letěly 99,99% rychlosti světla, za 7500 světelných let se o zpozdí o třičtvrtě roku.

Celé je to na podstatně delší diskusi, která navíc není určena pro toto téma. Z jistých důvodů ani není vhodná. Pro vice informací doporučuji hledat klíčová slova jako vircator (virtual cathode magnetron), HMP atd.

[url] http://futurescience.com/emp/ [/url]
[url] http://www.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a203924.pdf [/url]
[url] https://arxiv.org/ftp/physics/papers/0307/0307127.pdf [/url]

ažko poveda - na takéto posúdenie nemám vedomosti...
JD to popísal ove¾a lepšie

Ešte jedna úvaha: Kým žiarenie vytvárajúce "normálny" jadrový EMP trvá pravdepodobne len milisekundy (doba "horenia" jadrového paliva u Car bomby bola až 4 milisekundy, u ostatných je to ešte menej), tak GRBs trvajú desiatky sekúnd až minúty a "dosvit" minúty až hodiny. Takže v spektre EMP od GBR bude aj vysoký výkon v oblasti dlhovlnného žiarenia na nízkych až supernízkych frekvenciách, a zároveò i v krátkovlnnej oblasti. To akúko¾vek ochranu pravdepodobne výrazne skomplikuje

[Upraveno 16.1.2017 Alchymista]

Dovoluji si preposlat jeste podrobnejsi informace na tema diskuse o Eta Carinae.

1. Vznik, vyvoj a konec zivota velmi hmotnych hvezd (VMS, 100MSun > M > 1000MSun) v zavislosti na jejich parametrech (hmotnost, rotace, metalicita, ...) je velmi nejisty, protoze je jich hrozne malo. Je tedy tezke je pozorovat v dostatecne blizkosti a testovat tak modely. Vsechny zavery o nich v literature je tedy potreba brat s velkou rezervou.

2. Eta Carinae (ktera je mimochodem na jizni, nikoli severni obloze, jak bylo napsano v diskusi) se nejspis nestane Gama zableskem (GRB). I kdyby se jim stala, tak nejspis osa jeji rotace (a tedy i smer, ve kterem bude emitovano velke mnozstvi tvrdeho zareni) nemiri na Zemi. Detaly jsou napr. v tomto popularnim clanku v Scientific American:

[url] https://www.scientificamerican.com/article/fact-or-fiction-the-explosive... [/url]

Urcite kvantitativni odhady v tomto vedeckem clanku:

https://arxiv.org/abs/0705.4274

Za pozornost stoji take tato prace: [url] https://arxiv.org/abs/astro-ph/0604113 [/url] ve kterem se tvrdi, ze pro GRB je nutna nizka metalicita hvezdy, coz Eta Carinae opet vylucuje.

3. Co se tyce samotneho vypoctu, je myslim docela v poradku. Vzhledem ke vsem neurcitostem stejne nema smysl delat cokoli jineho nez radove odhady (pokud tedy clovek neni profesional zabyvajici se modelovanim hypernov a GRB ;)). Takhle bych to odhadl ja:

Energie 1 supernovy je typicky 10^51 erg. Toto cislo je prekvapive radove stejne pro vsechny SN vznikajici vybuchem hvezd 8-120 MSun. (pro hmotnejsi hvezdy roste viz [url] http://adsabs.harvard.edu/abs/2002ApJ...567..532H) [/url]. SN explodujici diky parove nestabilite maji opravdu vyssi energie nez 1e51 erg, ale timto mechanismem exploduji jen hvezdy se ZAMS hmotnosti cca 130-250 MSun a navic nizkou metalicitou. Ani jedno z toho neni pripad Eta Carinae.
Jeste dodam, ze jde jen o mechanickou a elektromagnetickou energii. Jinak je vetsina energie uvolnena gravitacnim kolapsem jadra (~10^53 erg) v neutrinech, ale ty odleti, a celkem nic nedelaji. Celkova energie GRB je vicemene stejna (10^51 erg, vic ji neni k dispozici), ale je vyzarena jen do uzkeho uhlu podel osy rotace.

Vzdalenost: 2.3 kpc

Cas, behem ktereho je energie vyzarena: tady je obrovska neurcitost; zalezi to na casti spektra; v gamma je to u GRB par sekund; ve viditelnem az hodiny. Pouziju 3 min jako v Tvojem vypoctu, a muzes to naskalovat podle potreby.

Jednoduchym vypoctem s pomoci programu units dostaneme prvni odhad pro sfericky symetricke vyzareni energie:
You have: 1e51 erg / 4 pi (2.3kpc)^2 3min
You want: W/m^2
* 8.7772985

Tedy 9W/m^2.

Predpokladalo se ale, ze energie je vyzarena rovnomerne do vsech smeru, a GRB pritom zari jen podel osy, v kuzelu o vrcholovem uhlu nejspis nekolika stupnu. Kdyz tedy pridame tento efekt "beamovani", energie se zvysi o 1-2 rady. Tim se dostaneme vicemene na stejne cislo, jako tech uvedenych 90 W/m^2.

Dalsi vec je, ze tech 1e51 erg je horni odhad, protoze jen cast energie se dostane do tvrdeho zareni vyzareneho podel osy rotace hvezdy. Zbytek bude hlavne v mechanicke energii vselijakych razovych vln. Muj odhad ale je, ze to nebude dramaticke snizeni, nejspis jen faktorem nekolik.

4. Ohrozeni pro Zemi. Jak je videt z vyse uvedeneho, neurcitost vsech vypoctu je velika, ale je to konzistentni s odhady, ktere jsem ruzne cetl a slysel, ze mezni vzdalenost pod kterou by zivot na Zemi mohl GRB ovlivnit nebo ohrozit je okolo 1 kpc. Resit, jestli je to 500pc, nebo 2-3 kpc je myslim v soucasnosti predcasne, neverim, ze je nekdo schopen to spocitat s dostatecnou presnosti a spolehlivosti.

Hlavni nebezpeci je myslim destrukce ozonove vrstvy ruznymi reakcemi s NO a NO_2, ktere vznikaji pri ozareni vzduchu tvrdym zarenim. Vznik superbouri a EMP nevim, ve srovnani se Slunecni konstantou se mi te energie nezda az tak moc velika.

S nicivosti Slunecnich erupci bych to nesrovnaval, tam je mechanismus uplne jiny. EM zareni (X, UV, viditelne) nam nijak neskodi, ale co je problem jsou oblaka vyvrzene horke plazmy (coronal mass ejection, CME), ktera interaguji se zemskou magnetosferou a rozkmitaji ji. To pak naindukuje velke proudy na dlouhych elektrickych vedenich v Kanade, ktere funguji jako skvele anteny , a spali to transformatory. Na vzdalenost kpc se k nam ale zadna plazma nema sanci dostat, mnohem drive se zastavi interakci s mezihvezdnym plynem.

Shrnuto: je to hodne zajimavy problem, ale konkretne Eta Carinae bych se nebal a na jeji explozi se tesim (i kdyz je sance, ze k ni dojde behem mojeho zivota miziva ;)).

Uvedene informace pochazi z diskuse s Richardem Wunschem. Pokud by nekdo na toto tema mel nejake dotazy, mohu preposlat. [Upraveno 23.1.2017 Derelict]

Shrnuto: je to hodne zajimavy problem, ale konkretne Eta Carinae bych se nebal a na jeji explozi se tesim (i kdyz je sance, ze k ni dojde behem mojeho zivota miziva ;)). [/quote]
Velmi nadějná je taky Betelgeuze, která je navíc k Zemi mnohem blíž, takže objekt s magnitudou kolem -20 by byl solidním úkazem. Jenom je škoda Oriona, ten už pak nebude stát za nic.

[quote]Když pomineme možnost, že si Hawking omylem smazal jednu nulu, a všelijaké spiklenecké bláznivosti, tak podle Schulze-Makucha Hawking možná jenom méně věří ochotě a schopnostem lidstva spravovat planetu Zemi s její unikátní biosférou.[/quote]
V tom som s ním za jedno.. Aj keď s úplne iných dôvodov..
Takže odpoveď na otázku "prečo", by sme možno mali v zásade hotovú.
Nasledova by mala otázka "Ako?"

Pages