Aktivní Venuše

Primary tabs

Kdesi jsem narazil na nabubřelý nadpis cca "Kam teď po konci výzkumu planet?"(v reakci na úspěch New Horizons)), ale ještě jsem ho nečetl.

Nicméně toto ukazuje, že výzkum pořádně ještě ani nezačal. Zpátky k Venuši!

http://www.spacedaily.com/reports/Study_suggests_active_volcanism_on_Ven...

Mám za to, že väčšina ¾udí sa v súvislosti s planetárnym výskumom sústredí na Mars ale ak sa nemýlim, doletie k Venuši je jednoduchšie ako k Marsu. Jej výskum by mohol by aj výzva na posun v oblasti zvyšovania odolnosti techniky vzh¾adom na jej atmosféru

Napadol ma jeden námet na diskusiu. Tak, ako sa často debatuje o teraformácií Marsu pomocou skleníkových plynov, čo by bolo treba robi na Venuši, aby sa tam silný skleníkový efekt zmiernil?

Jestli si to pamatuji dobře, kvůli větší hmotnosti Venuše je třeba při navedení na nízkou oběžnou dráhu Venuše více energie, než na nízkou oběžnou dráhu Marsu. Pokud ale stačí vysoce eliptická dráha a pak aerobraking, tak Venuše vychází líp...

[quote]Napadol ma jeden námet na diskusiu. Tak, ako sa často debatuje o teraformácií Marsu pomocou skleníkových plynov, čo by bolo treba robi na Venuši, aby sa tam silný skleníkový efekt zmiernil? [/quote]

Nasazení extremofilních bakterií do vyšších vrstev atmosféry a obří slunečník v L1. To by mohlo být v možnostech této civilizace poměrně brzo.

Otázka je - co z toho? Takřka tam není voda...

[quote]

Otázka je - co z toho? Takřka tam není voda... [/quote]
A ako vyzerá venuša oh¾adne magnetického po¾a?

Napadol ma jeden námet na diskusiu. Tak, ako sa často debatuje o teraformácií Marsu pomocou skleníkových plynov, čo by bolo treba robi na Venuši, aby sa tam silný skleníkový efekt zmiernil? [/quote]

Nasazení extremofilních bakterií do vyšších vrstev atmosféry a obří slunečník v L1. To by mohlo být v možnostech této civilizace poměrně brzo.

Otázka je - co z toho? Takřka tam není voda... [/quote]
Ty všelijaké bakterie, sinice atd. by určitě nestačily. Sice by ve vyšších atmosférických vrstvách, kde jsou tlaky a teploty podobné pozemských, velmi prosperovaly, kysličník uhličitý by "žraly" jako pominuté a namísto něj produkovaly kyslík, jenže tím by se povrchový tlak nijak nezmenšil, akorát že by byl vytvářený kyslíkem. Aspoò něco dobrého, výrazně by oslabil skleníkový efekt, takže teploty na povrchy by prudce poklesly a někde v polárních oblastech by mohlo být celkem fajn. Venuše má sklon rotační osy necelé tři stupně, tudíž žádná roční období a na pólech by byl prakticky pořád den nebo v nejhorším, protože Slunce by kleslo ani ne dva stupně pod obzor, počátek občanského soumraku. Ale co s tím šíleným tlakem?

Prvé čo som si predstavil pri atmosfére s obrovským tlakom po premene kyslicnika uhličitého na kyslík sú obrovské továrne na skvapalnovanie toho kyslíka. Divný nápad možno, ale tá predstava sa mi páči. Ps nebra príliš vážne, mal som par pív
Len malá úvaha, ten skvapalnený kyslík by našiel využitie

[quote]Prvé čo som si predstavil pri atmosfére s obrovským tlakom po premene kyslicnika uhličitého na kyslík sú obrovské továrne na skvapalnovanie toho kyslíka. Divný nápad možno, ale tá predstava sa mi páči. Ps nebra príliš vážne, mal som par pív
Len malá úvaha, ten skvapalnený kyslík by našiel využitie [/quote]
A do čeho bys ho chtěl zkapalnit? Tlak venušanské atmosféry je přes 90 atmosfér, to je tlak vodního sloupce vysokého 900 metrů kolem dokola celé planety.

Otázka teraformace Venuše je zajímavá a řada možností je docela dobře popsaná na wikipedii, a to dokonce i česky - https://cs.wikipedia.org/wiki/Terraformace_Venu%C5%A1e .

V anglické verzi tohoto hesla je navíc napsáno, že člověk by možná dokázal žít ve velmi vysokém povrchovém tlaku. Píše se tam o úspěšných pokusech pobytu lidí v barokomoře při tlaku 7,2 MPa (na povchu Venuše je tlak cca 9,2 MPa) a je tam i narážka na to, že velryby (savci) se dokážou potopit i do hloubky přes 2 km, kde je tlak 20 MPa. Nedokážu posoudit reálnost takového řešení, ale pokud by opravdu nebylo nutné snižovat příliš tlak atmosféry Venuše (ale stačilo by ji jen ochladit [a okysličit]), bylo by to super.

Chybějící voda (vodík) je ale asi zásadní problém.

[quote]Otázka teraformace Venuše je zajímavá a řada možností je docela dobře popsaná na wikipedii, a to dokonce i česky - https://cs.wikipedia.org/wiki/Terraformace_Venu%C5%A1e .

V anglické verzi tohoto hesla je navíc napsáno, že člověk by možná dokázal žít ve velmi vysokém povrchovém tlaku. Píše se tam o úspěšných pokusech pobytu lidí v barokomoře při tlaku 7,2 MPa (na povchu Venuše je tlak cca 9,2 MPa) a je tam i narážka na to, že velryby (savci) se dokážou potopit i do hloubky přes 2 km, kde je tlak 20 MPa. Nedokážu posoudit reálnost takového řešení, ale pokud by opravdu nebylo nutné snižovat příliš tlak atmosféry Venuše (ale stačilo by ji jen ochladit [a okysličit]), bylo by to super.

Chybějící voda (vodík) je ale asi zásadní problém. [/quote]
Nějaká voda by se tam dala dopravit ledovým asteroidem, to bych jako až tak velký problém neviděl. Daleko větší problém, než chybějící vodík, je chybějící dusík nebo obecně jakýkoliv inertní plyn, zabraòující překotné oxidaci. Dusíku jsou sice v atmosféře Venuše 3 %, což je 4x víc, než kolik je ho toho času v atmosféře Země, jenže v kyslíkové atmosféře o tlaku 9 MPa by to bylo jako když plivne do Stromovky. Jedna jiskra, a trochu nadneseně řečeno, shoří celá planeta.
Ono je těžké si to představit, ale na Venuši je kyslíku v atmosféře vázaného v CO2 tolik, že kdybychom ho uvolnili a chtěli nad nějakou planetou rozptýlit způsobem, aby ho byla stejná koncentrace, jako na Zemi, tak by ta planeta musela mít v průměru asi 200000 km (slovy: dvě stě tisíc). Bez urážky, ale ty terraformační nápady uvedené na wikipedii jsou daleko méně reálné, než přestěhovat se někam do soustavy tau Ceti. Jediné těleso ve Sluneční soustavě, které by se dalo terraformovat relativně rozumně, je Mars. A nerozumně snad i Měsíc, paradoxně právě proto, že žádnou atmosféru nemá. Dodat mu ji na úrovni pozemského tlaku by znamenalo přesun hmot o tři řády menší, než u Venuše, a přitom skoro za humny. Na Venuši můžeme rovnou zapomenout. [Upraveno 21.1.2018 NovýJiřík]

Na discovery science bol raz zaujímavý dokument o osíd¾ovaní Venuše. Použili tam zaujímavú myšlienku, ako využi jej ve¾ký tlak,resp.vztlak. V dokumente uvažovali o vzducholodiach defakto lietajúcich mestách v istej výške, kde je dobrý tlak a podmienky. Vďaka obrovskej hustote atmosféry by mohli by tie vzducholode teda lietajúce mesta obrovské. Mám za to ze v tej výške ktorú plánovali nie sú ani silné vetry teda sú tam obstojne atmosfericke podmienky.

Čistě teoreticky, pokud by se Venuše zastínila slunečníkem v L1, nedošlo by vlivem ochlazení ke kondenzaci vodních par v atmosféře a tím i k částečnému snížení tlaku? Kdybychom odpařili Zemské oceány taky by tu byl tlak o dost větší ne?

[quote]Čistě teoreticky, pokud by se Venuše zastínila slunečníkem v L1, nedošlo by vlivem ochlazení ke kondenzaci vodních par v atmosféře a tím i k částečnému snížení tlaku? Kdybychom odpařili Zemské oceány taky by tu byl tlak o dost větší ne? [/quote]
Zemi to za stovky milionů let opravdu čeká, až vzroste svítivost Slunce, že z ní bude druhá Venuše. A zastínit Venuši? Slunečníkem o průměru 20 tisíc km? To už mi skoro jako menší astroinženýrský problém přijde uplácat si novou planetu v libračním bodě Slunce-Země, něco jako dávná Theia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_velkého_impaktu). A muselo by to být zastínění fakt pořádné, aby CO2 ztuhl na suchý led. Přičemž problém číslo dvě by pak znamenalo, "kam s ním". Neruda měl problém s jedním slamníkem, a my bychom měli blok suchého ledu o objemu asi tak 300 milionů kilometrů krychlových. Fakt to s tou Venuší vzdejte.

[quote]
Dusíku jsou sice v atmosféře Venuše 3 %, což je 4x víc, než kolik je ho toho času v atmosféře Země, [/quote]
A z těch 99% se tedy zemská atmosféra skládá z čeho, když je v ní ani ne 1% dusíku ?

Obávám se, že ten problém s vodou je daleko vážnější. Myslím, že to padlo na Kosmoschůzce, že by bylo třeba 100 000 komet. Nebo jsem to někde četl.
V každém případě velice pěkná přednáška na Kosmoschůzce od Julie Novákové odpovídá na některé zde položené otázky.

https://www.youtube.com/watch?v=Hk68vej60yc

Pro snížení množství dopadající energie o 5% je potřeba "stínítko" o poloměru cca 1400 km, jestli počítám dobře.

Kyslík není v atmosféře proto, že zreagoval s horninou. Při snížení objemu CO2 ve prospěch O2 bych čekal, že se opět může vázat do horniny. Ostatně na Marsu je taky vázán do hodniny, že...

[quote]Pro snížení množství dopadající energie o 5% je potřeba "stínítko" o poloměru cca 1400 km, jestli počítám dobře.

Kyslík není v atmosféře proto, že zreagoval s horninou. Při snížení objemu CO2 ve prospěch O2 bych čekal, že se opět může vázat do horniny. Ostatně na Marsu je taky vázán do hodniny, že... [/quote]
To jistě, ale jak dlouho potrvá, než masa kyslíku odpovídající celoplanetárnímu oceánu o hloubce 900 metrů s tou horninou zreaguje? Tohle jsou geologické procesy, kde sto milionů let není žádná míra. Navíc na Venuši není žádná desková tektonika, která na Zemi umožòuje efektivní průběh uhlíkového cyklu.

Dusíku jsou sice v atmosféře Venuše 3 %, což je 4x víc, než kolik je ho toho času v atmosféře Země, [/quote]
A z těch 99% se tedy zemská atmosféra skládá z čeho, když je v ní ani ne 1% dusíku ? [/quote]
?????
Na Zemi je v atmosféře při tlaku 0,1 MPa 78 % dusíku. Na plus mínus zhruba stejně velké Venuši je při tlaku 9,2 MPa 3 % dusíku. Tzn. že na Venuši je dusík přítomen v objemu cca 2,8 celého pozemské ovzduší. Kde je tu jaký problém k řešení a jaké jedno procento?

[quote][quote]Pro snížení množství dopadající energie o 5% je potřeba "stínítko" o poloměru cca 1400 km, jestli počítám dobře.

Kyslík není v atmosféře proto, že zreagoval s horninou. Při snížení objemu CO2 ve prospěch O2 bych čekal, že se opět může vázat do horniny. Ostatně na Marsu je taky vázán do hodniny, že... [/quote]
To jistě, ale jak dlouho potrvá, než masa kyslíku odpovídající celoplanetárnímu oceánu o hloubce 900 metrů s tou horninou zreaguje? Tohle jsou geologické procesy, kde sto milionů let není žádná míra. Navíc na Venuši není žádná desková tektonika, která na Zemi umožòuje efektivní průběh uhlíkového cyklu. [/quote]

To, že na Venuši není desková tektonika, je naopak dobře, protože ta uhlík vrací zpět do atmosféry

pro jeho uložení do horniny je potřeba oceán a tvorbu karbonátů

jinak ano, jsou to pomalé procesy

škoda na Marsu málo, na Venuši moc ....

[quote]škoda na Marsu málo, na Venuši moc .... [/quote]
A na Zemi tak akurát ...

[quote]Obávám se, že ten problém s vodou je daleko vážnější.[/quote]
Veru tak, stačí pozrie sa na situáciu v Kapskom Meste. Vody je ve¾a, ale zároveò aj málo. Chúďatá musia dodržiava doporučenú normu 87 litrov na osobu a deò. Sladkou a pitnou vodou sa ¾ahko mrhá keď jej jej dostatok ...

MP[quote]
Na Zemi je v atmosféře při tlaku 0,1 MPa 78 % dusíku. Na plus mínus zhruba stejně velké Venuši je při tlaku 9,2 MPa 3 % dusíku. Tzn. že na Venuši je dusík přítomen v objemu cca 2,8 celého pozemské ovzduší. Kde je tu jaký problém k řešení a jaké jedno procento? [/quote]Já si myslím , že nejde z jednoho údaje v procentech v druhém případě konstatovat hmotové množství. Protože jsou li ze 100% atmosféry v atmosféře Venuše při tlaku 9 MPa 3% dusíku , budou to opět jen 3% při tlaku 0,1MPa A napsat že v zemské to je 1/4 potom znamená něco jiného než to, že ho tam hmotnostně je 1/4 [Upraveno 22.1.2018 milantos]

Skúsme si len tak na porovnanie napísa teda vymenova plusy a mínusy Venuše v porovnaní s Marsom, ktorý je na kolonizáciu tiež nevhodný ale pri òom sa snažíme h¾ada riešenia na hranici scifi len preto,lebo vieme, že kolonizáciu iných planét chceme
Pozrime sa teraz na Venušu rovnakou optikou. Vieme ze podmienky sú na hrane ale ja sa pýtam čo s tým. Položme si otázku ako by sa dalo?

To, že na Venuši není desková tektonika, je naopak dobře, protože ta uhlík vrací zpět do atmosféry

pro jeho uložení do horniny je potřeba oceán a tvorbu karbonátů [/quote]
Není to dobře. Kdyby Země neměla tektoniku, tak všechen uhlík už dávno zmizel v nejrůznějších uhličitanech (hlavně samozřejmě ve vápenci CaCO3), a to by byl do značné míry konec života, protože rostliny se bez plynného CO2 neobejdou a bez rostlin se zase neobejdou živočichové. Ale souhlasím, že jsem to formuloval blbě, měl jsem napsat, že tektonika množství uhlíku stabilizuje. Na Venuši, i kdyby byla o hodně chladnější a měla vodní oceán (oboje před miliardami let platilo), tak by veškerý uhlík zmizel v horninách a bez tektoniky by nezbývalo než spoléhat na vulkanismus, že něco do atmosféry vrátí.

Aha, takhle jste to myslel

trochu jsem hledal a musím poopravit jak to co jsem napsal výše, tak Vaše shrnutí

desková tektonika totiž do obsahu CO2 promlouvá spíše okrajově a přeneseně

ten cyklus je mnohem složitější, než si člověk dovede představit

na začátku jsou živé organismy, které uhlík zabudovávají do všelijakých usazenin, uhlovodíkových ložisek ad. Tím se uhlík ztrácí z oběhu

desková tektonika s ním může udělat tři věci, buď ho zapracuje do kontinentální kůry, čím zmizí z oběhu takřka napořád (na Zemi jsou vápence staré miliardy let), nebo ten sediment vyzdvihne tak vysoko že je erodován a dostane se znovu do oběhu, nebo jej zatáhne do hloubky, že se stane součástí báze kůry, popřípadě se promíchá se svrchním pláštěm

odsud se může dostat ven jedině vulkanismem

vulkanismus ostrovních oblouků má typicky zdrojové magma vzniklé tavením kůry a uhlík zde je korového původu

přes to všechno ale hromadění uhlíku v kůře převažuje nad jeho opětovným vypouštěním, stačí se podívat na objem karbonátů a jiných korových ložisek uhlíku

musí tedy existovat a existuje mechanismus, který uhlík doplòuje (a patrně je řídící) a tím je vulkanismus se zdrojem v pl᚝ových horninách (všechny MORB bazalty, bazalty horkých skvrn)

tyto erupce chrlí uhlík z pláště, nikoliv z přepracované kůry a co překvapilo i mě, obsah uhlíku v plášti je 100 000 větší, než je obsah uhlíku v kůře a na povrchu (ono to vlastně tak překvapivé není, když si uvědomíme složení původních planetesimál a objem pláště, jenom si člověk to číslo neuvědomuje)

takže když to shrnu, desková tektonika promlouvá do obsahu uhlíku v atmosféře, není to ale hlavní řídící děj, tím je pl᚝ový vulkanismus, který umí promluvit do globální koncentrace

když to převedem na planety bez deskové tektoniky, na Marsu vše fungovalo patrně do doby, kdy byl vulkanicky aktivní, je ale malý, takže vulkanická aktivita poklesla a Mars a s ním i CO2 vymrzl

Na Venuši klidně na začátku desková tektonika být mohla, ale s tím, jak se zahřála, tak přestala fungoval, dnes je to jedna velká pl᚝ová sopka, chrlící CO2, protože kůra je extrémně horká a tím pádem i tenká (uvědomte si, že granitové magma taje při 630 stupních, čedičové při nějakých 800, a na povrchu je 450, takový gradient na Zemi nikde není), to obrovské množství CO2 pochází z pláště

apropo, ochladit Venuši a vymrazit CO2 by bylo zvládnutelné v relativně rozumném čase, ale zastavit vulkanismus ne, ten bude CO2 dál chrlit, než kůra vychladne na rozumnou mez tak, aby se vulkanická aktivita snížila na únosnou mez bude trvat miliony let, to bych viděl jako hlavní překážku teraformace, vše ostatní je proti tomu brnkačka

takže jestli někdy Venuši osidlovat, tak v atmosféře ....

Na manipulácie s CO2 (depozity, transport, viazanie s horninami) je zrejme nevyhnutne potrebná aj voda - a tá z Venuše zmizla.

[quote][quote]Čistě teoreticky, pokud by se Venuše zastínila slunečníkem v L1, nedošlo by vlivem ochlazení ke kondenzaci vodních par v atmosféře a tím i k částečnému snížení tlaku? Kdybychom odpařili Zemské oceány taky by tu byl tlak o dost větší ne? [/quote]
Zemi to za stovky milionů let opravdu čeká, až vzroste svítivost Slunce, že z ní bude druhá Venuše. A zastínit Venuši? Slunečníkem o průměru 20 tisíc km? To už mi skoro jako menší astroinženýrský problém přijde uplácat si novou planetu v libračním bodě Slunce-Země, něco jako dávná Theia (https://cs.wikipedia.org/wiki/Teorie_velkého_impaktu). A muselo by to být zastínění fakt pořádné, aby CO2 ztuhl na suchý led. Přičemž problém číslo dvě by pak znamenalo, "kam s ním". Neruda měl problém s jedním slamníkem, a my bychom měli blok suchého ledu o objemu asi tak 300 milionů kilometrů krychlových. Fakt to s tou Venuší vzdejte. [/quote]

Třeba není potřeba aby CO2 ztuhl v suchý led, čistě teoreticky pokud měla Venuše podobný start jako Země mohly se tam v rané éře vytvořit moře a i obdobné horniny jako Na zemi včetně např. Dolomitů. Ty mohly i způsobit dnešní velkou koncentraci CO2, protože při zahřátí na teploty 450-500 stupòů vyfukují CO2 (Rovnice pro rozklad dolomitu: CaCO3. MgCO3→ CaO + MgO + CO2) a vzniká oxid vápenatý. Pokud by se tedy zkondenzovala voda z atmosféry tak by došlo k jeho hydrataci CaO + H2O → Ca (OH)2 a následně k Ca(OH)2 + CO2 → ↓CaCO3 + H2O. Klasika s vápnem :) Tím se zbavíme molekuly CO2 a molekula vody zůstává aby dál "makala". A tento proces bohužel nenasane dokud neklesne teplota. Ale vše je v otázce teoretické že, pokud byly geologické procesy stejné jako na zemi, mohlo tam dojít k něčemu takovému, pak stačí jen zkondenzovat vodu a CO2 se zredukuje samo.
BTW: jak jste došel k 300 milionům kilometrů krychlových suchého ledu? Kdyby sublimoval musela by mít Venuše atmosféru velkou asi jako Jupiter ;)

problém je, že původní voda disociovala a vodík patrně z velké části utekl, jinak současná atmosféra určitě není jenom z uhlíku co byl na povrchu a v kůře, jistě je dotována právě hlubokým vulkanismem

ještě k té vodě, obrovské zásoby (na Zemi víc, jak na povrchu) jsou opět v plášti a vulkanismem se průběžně uvolòuje

po ochlazení by povrch nemusel být až tak suchý, vulkanismus jen tak neustane

[quote]Aha, takhle jste to myslel
trochu jsem hledal a musím poopravit jak to co jsem napsal výše, tak Vaše shrnutí
desková tektonika totiž do obsahu CO2 promlouvá spíše okrajově a přeneseně
ten cyklus je mnohem složitější, než si člověk dovede představit
na začátku jsou živé organismy, které uhlík zabudovávají do všelijakých usazenin, uhlovodíkových ložisek ad. Tím se uhlík ztrácí z oběhu
desková tektonika s ním může udělat tři věci, buď ho zapracuje do kontinentální kůry, čím zmizí z oběhu takřka napořád (na Zemi jsou vápence staré miliardy let), nebo ten sediment vyzdvihne tak vysoko že je erodován a dostane se znovu do oběhu, nebo jej zatáhne do hloubky, že se stane součástí báze kůry, popřípadě se promíchá se svrchním pláštěm
odsud se může dostat ven jedině vulkanismem [/quote]
Se vším naprostý souhlas, jenže ten vulkanismus je až na výjimky projevem právě té tektoniky. V subdukčních zónách (většina pacifického ohnivého prstence), v ostrovních obloucích (Aleuty, Kurily, Japonsko atd.) ve středooceánských hřbetech (např. Island, Nový Zéland) i v riftových zlomech (Východoafrický rift), to všechno je vulkanismus buzený deskovou tektonikou. Nebýt jí, zůstal by jenom málo významný vulkanismus horkých skvrn (Havaj aj.).

BTW: jak jste došel k 300 milionům kilometrů krychlových suchého ledu? Kdyby sublimoval musela by mít Venuše atmosféru velkou asi jako Jupiter ;) [/quote]
Ale no tak. V Antarktidě je uloženo cca 30 milionů km3 vodního ledu, a je snad Antarktida desetinou Jupitera? Plocha Venuše je zhruba 500 mil. km2, tlak 9,2 MPa odpovídá 900 metrům vodního sloupce. Suchý led má hustotu 1,56 g/cm3, takže po zmrznutí atmosféry by na povrchu Venuše zůstala ležet vrstva tuhého CO2 v mocnosti 577 metrů. Krát povrch Venuše a jsme na těch (necelých) 300 milionech kilometrů krychlových. Srovnávat něco takového s Jupiterem při jeho 318 hmotnostech celé Zeměkoule...

[quote][quote]Aha, takhle jste to myslel
trochu jsem hledal a musím poopravit jak to co jsem napsal výše, tak Vaše shrnutí
desková tektonika totiž do obsahu CO2 promlouvá spíše okrajově a přeneseně
ten cyklus je mnohem složitější, než si člověk dovede představit
na začátku jsou živé organismy, které uhlík zabudovávají do všelijakých usazenin, uhlovodíkových ložisek ad. Tím se uhlík ztrácí z oběhu
desková tektonika s ním může udělat tři věci, buď ho zapracuje do kontinentální kůry, čím zmizí z oběhu takřka napořád (na Zemi jsou vápence staré miliardy let), nebo ten sediment vyzdvihne tak vysoko že je erodován a dostane se znovu do oběhu, nebo jej zatáhne do hloubky, že se stane součástí báze kůry, popřípadě se promíchá se svrchním pláštěm
odsud se může dostat ven jedině vulkanismem [/quote]
Se vším naprostý souhlas, jenže ten vulkanismus je až na výjimky projevem právě té tektoniky. V subdukčních zónách (většina pacifického ohnivého prstence), v ostrovních obloucích (Aleuty, Kurily, Japonsko atd.) ve středooceánských hřbetech (např. Island, Nový Zéland) i v riftových zlomech (Východoafrický rift), to všechno je vulkanismus buzený deskovou tektonikou. Nebýt jí, zůstal by jenom málo významný vulkanismus horkých skvrn (Havaj aj.). [/quote]

Pozor, je to naopak, většina je pl᚝ová, všechny rifty a středooceánského hřbety jsou na konvenčních pl᚝ových zónách

Tzv. Horké skvrny se liší jenom tím, že mají nad sebou rigidní desku a nedochází tam k destrukci desky

Desková tektonika je vlastně buzena plastovou konvekcí

Korový původ mají jenom vulkány ostrovních oblouků na subdukčních zónách

Je to sice největší počet sopek, na objemy erupcí převládají ty plastové

A to nejhorší, co může přijít, supervulkány, jsou vždy na horkých skvrnách

[quote][quote][quote]Aha, takhle jste to myslel
trochu jsem hledal a musím poopravit jak to co jsem napsal výše, tak Vaše shrnutí
desková tektonika totiž do obsahu CO2 promlouvá spíše okrajově a přeneseně
ten cyklus je mnohem složitější, než si člověk dovede představit
na začátku jsou živé organismy, které uhlík zabudovávají do všelijakých usazenin, uhlovodíkových ložisek ad. Tím se uhlík ztrácí z oběhu
desková tektonika s ním může udělat tři věci, buď ho zapracuje do kontinentální kůry, čím zmizí z oběhu takřka napořád (na Zemi jsou vápence staré miliardy let), nebo ten sediment vyzdvihne tak vysoko že je erodován a dostane se znovu do oběhu, nebo jej zatáhne do hloubky, že se stane součástí báze kůry, popřípadě se promíchá se svrchním pláštěm
odsud se může dostat ven jedině vulkanismem [/quote]
Se vším naprostý souhlas, jenže ten vulkanismus je až na výjimky projevem právě té tektoniky. V subdukčních zónách (většina pacifického ohnivého prstence), v ostrovních obloucích (Aleuty, Kurily, Japonsko atd.) ve středooceánských hřbetech (např. Island, Nový Zéland) i v riftových zlomech (Východoafrický rift), to všechno je vulkanismus buzený deskovou tektonikou. Nebýt jí, zůstal by jenom málo významný vulkanismus horkých skvrn (Havaj aj.). [/quote]

Pozor, je to naopak, většina je pl᚝ová, všechny rifty a středooceánského hřbety jsou na konvenčních pl᚝ových zónách

Tzv. Horké skvrny se liší jenom tím, že mají nad sebou rigidní desku a nedochází tam k destrukci desky

Desková tektonika je vlastně buzena plastovou konvekcí

Korový původ mají jenom vulkány ostrovních oblouků na subdukčních zónách

Je to sice největší počet sopek, na objemy erupcí převládají ty plastové

A to nejhorší, co může přijít, supervulkány, jsou vždy na horkých skvrnách [/quote]
Oba to asi myslíme dobře :)
Jasně že tektonika je výsledkem "vařícího se guláše v hrnci", vzestupných a sestupných proudů hmoty v plášti, ale existuje jen proto, že pozemská kůra je děsně tenká, těch pár desítek kilometrů a na dně oceánů ještě méně je jako nic. Pokud by ale kůra byla pořádná, tuším, že na Venuši je asi 300 kilometrů, tak by k rozlámání litosféry (kůra plus svrchní pl᚝, celkem asi 200 kilometrů) na desky těžko mohlo dojít. Nepochybně vulkanismus horkých skvrn by existoval i potom, ale je otázka, o kolik míò by toho dokázalo skrz tu šílenou skořápku prorazit ven. Což mi připomíná, že pořád nevíme, proč vlastně Země tu tektoniku má. Že by srážka s Theiou, která Zemi dodala dodatečnou energii a spoustu radioaktivních prvků do horních vrstev planetárního tělesa, kde se díky tomu vytvořily magmatické krby? Anebo má pravdu Lovelock, že zemskou tektoniku tak nějak záhadně nastartovala činnost živé Gai?

Jasně, jen jsem řešil zdroj magmatu a vulkanického uhlíku, většina ho je z pláště

Vulkanismus Venuše i Marsu je jenom typu horké skvrny, proč tomu tak je je otázkou, ale řekl bych, že jistou roli v tom hraje pomalá rotace Venuše a slapové síly našeho měsíce

Ale jednoduché řešení to nebude, země byla dost dlouho ve stádiu podobném Venuši, desková tektonika se nastartovala až dlouho po vzniku kůry

Ako vychádza porovnanie zloženia zemského pl᚝a a zemskej kôry s povrchom Marsu a Venuše, prípadne aj Mesiaca?

A ako je to pri zoh¾adnení množstva, zloženia a spôsobu uloženia materiálu dopraveného na ich povrchy kozmickým bombardovaním PO "období ve¾kého bombardovania"?

1) predpokladám, že na telesách bez výraznej tektoniky pozemského typu už nedochádzalo k zásadným zmenám či prepracovaniu celej štruktúry povrchu a (do)padajúci materiál viacmenej len prekrýval pôvodný povrch a miešal sa s jeho "najvrchnejšou" vrstvou
2) dá sa predpoklada, že ak by bolo tempo prísunu medziplanetárneho materiálu také ako dnes (pre Zem ~40 000 ton ročne), tak to predstavuje vrstvu hrubú najmenej okolo pol metra za miliardu rokov
[Upraveno 24.1.2018 Alchymista]

Tektonika zemského typu diferencuje korový materiál na horniny o různých hustotách, když to hodně zjednodušíme tak na jedné straně je nediferencované magma ultrabazickeho složení, od něhož jsou odvozené primitivní čediče (mají více SiO2) o vysoké hustote, diferenciace pak běží tak, že se navyšuje podíl SiO2 a s tím klesá hustota, typická kontinentální kůra je lehká a složená převážně z granitu

To co nám padá na hlavu má složení blízké nediferencované mu magmatu, ale vzhledem k rozložení typu kur na zemi a tektonice se to v podstatě strati

Na planetách bez globální tektoniky diferenciace neproběhne, nebo bude jenom lokální a bude se projevovat do hloubky, materiál který padá shora se nebude složením moc lišit od složení kůry

[quote]BTW: jak jste došel k 300 milionům kilometrů krychlových suchého ledu? Kdyby sublimoval musela by mít Venuše atmosféru velkou asi jako Jupiter ;) [/quote]
Ještě k té atmosféře Venuše. Je těžké si to představit, ale její hmotnost se rovná polovině Cerery anebo skoro dvojnásobku Vesty. Tak jsem opravdu zvědavý na nápady, jak tuhle masu dát pryč, teda kromě použití ochočené černé díry.