Terraformace a kolonizace kosmu

Primary tabs

Zakládám toto téma pro přesun relevantních starších příspěvků a pro případnou další diskuzi o možnostech "osidlování kosmu". Je to sice trochu futuristické téma, ale kosmonautiky se to týká a pár lidí to zajímá (včetně mne).

Dovedu si tedy představit jakoukoliv výzkumnou základnu na jakémkoliv tělese. Ale kolonizace tělesa, kde se musím vně pohybovat ve skafandru a nebo být trvale v nějakém kobce ( tunelu, dómu, přístroji ....) - to si fakt neumím představit, že by se podobným způsobem mělo cokoliv kolonizovat a takto trvale žít. Domnívám se, že opravdová kolonizace je velké sci-fi a nemám obavy, že se ho ze současné generace někdo dožije. Myslím, že ani kosmonautika s něčím podobným nepočítá - proto stále to zklamání , že na to nejsou ani projekty a nejdou to toho peníze.

[quote]Dovedu si tedy představit jakoukoliv výzkumnou základnu na jakémkoliv tělese. Ale kolonizace tělesa, kde se musím vně pohybovat ve skafandru a nebo být trvale v nějakém kobce ( tunelu, dómu, přístroji ....) - to si fakt neumím představit, že by se podobným způsobem mělo cokoliv kolonizovat a takto trvale žít. Domnívám se, že opravdová kolonizace je velké sci-fi a nemám obavy, že se ho ze současné generace někdo dožije. Myslím, že ani kosmonautika s něčím podobným nepočítá - proto stále to zklamání , že na to nejsou ani projekty a nejdou to toho peníze. [/quote]
Elon Musk s tím, soudě podle jeho vyhlášení pro veřejnost, v případě Marsu počítá. A bude to přesně tak - bydlení v kobkách (vyřazených Dragonech?), procházky ve skafandrech a jako vrchol pohodlí snad vozidla s hermetizovaným prostorem, kde bude možné existovat bez skafandru (ale když dojedeme na místo, skafandr na sebe bude stejně nutné natáhnout). Ledaže by Musk kecal a žádné obsazování Marsu a důchod někde v Hellas planitia nebo v nějaké jiné lokalitě neplánoval.

[/quote]
Elon Musk s tím, soudě podle jeho vyhlášení pro veřejnost, v případě Marsu počítá. A bude to přesně tak - bydlení v kobkách (vyřazených Dragonech?), procházky ve skafandrech a jako vrchol pohodlí snad vozidla s hermetizovaným prostorem, kde bude možné existovat bez skafandru (ale když dojedeme na místo, skafandr na sebe bude stejně nutné natáhnout). Ledaže by Musk kecal a žádné obsazování Marsu a důchod někde v Hellas planitia nebo v nějaké jiné lokalitě neplánoval. [/quote]

Kolonizovat neobyvatelnou planetu může napadnout jedině pošuka.

Ale pani. Rano v svojej bubline menom byt sa najeme, v podzemnej garazi sadneme do auta, prejdeme do prace, tam v podzemnej garazi vystupime a vytahom dojdeme do kanclu. Vecer po praci vsetko v opacnom poradi. Cez vikend kancl vymenime za obchodak, inak vsetko prebehne tak isto.
Ved my uz v tej hermetizovanej kolonii zijeme !! :D Teda nie vsetci, ale taki kolonisti medzi nami chodia a nie je ich malo ;)

Prosím, přestěhujte se s tímhletím někam do Souvislotí. Už jste asi druhou stránku mimo téma.

(Mod.: původně byly tyto příspěvky v tématu o sondě Dawn)

Prosím, přestěhujte se s tímhletím někal do Souvislotí. Už jste asi druhou stránku mimo téma. [/quote]
Hm, a co takhle založit nové téma "Terraformace a kolonizace"?

Jak může být Mars občas teplejší než Země?

[img]http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2015/01/mars_cof... [/img]
Z Curiosity pořízený nedávný snímek povrchu Marsu. Nevypadá to na velké teplo, že?

[img=tbn]http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2015/02/Mars_HiR... [/img]
Led z oxidu uhličitého na Marsu, který sublimuje ze solárního oteplování a vytváří polygonální struktury.

[img]http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2008/06/earthmar... [/img]
Výstřednost oběžné dráhy Marsu kolem Slunce znamená, že je o 42.500.000km blíže v určitých obdobích roku.

http://www.universetoday.com/118775/how-can-mars-sometimes-be-warmer-tha...

Z hlediska skeptika se astronauti na všech cílových tělesech ocitnou ve stejném prostředí jako na Měsíci či mimo ISS. Tedy bez skafandru ani ránu. Ve skafandru je problém sebrat kámen , takže nějaká " práce " nepřichází v úvahu.
Na zemi v Antarktidě, či na Sibiři stačí si přinést " v batůžku " malý jaderný generátor a vše ostatní tam je.
Na Sahaře zase stačí panel slunečních baterií.
Cosi těžit v kosmu je nesmysl, všechny suroviny máme na Zemi a sami pod sebou si jako cikáni řežeme větev, když nám jich většina uniká na skládky odpadu, či do moře, nebo v případě železa rezaví nedostatečnou ochranou vůči volnému kyslíku v ovzduší.
Měli bychom konečně považovat naši Zemi za kosmickou loď s omezenými zdroji a chovat se k ní zodpovědně, zejména se nemnožit " jako myši" a konečně si vážit přírody jako skutečného zázraku.
Jednodušší a smysluplnější, než vytvářet nová moře a nové ovzduší někde na Marsu, je neničit naše moře, naše ovzduší a vůbec celou přírodu.

Cosi těžit v kosmu je nesmysl, všechny suroviny máme na Zemi a sami pod sebou si jako cikáni řežeme větev, když nám jich většina uniká na skládky odpadu, či do moře, nebo v případě železa rezaví nedostatečnou ochranou vůči volnému kyslíku v ovzduší. Měli bychom konečně považovat naši Zemi za kosmickou loď s omezenými zdroji a chovat se k ní zodpovědně, zejména se nemnožit " jako myši" a konečně si vážit přírody jako skutečného zázraku. Jednodušší a smysluplnější, než vytvářet nová moře a nové ovzduší někde na Marsu, je neničit naše moře, naše ovzduší a vůbec celou přírodu. [/quote]
Slyšel jsi někdy o Ciolkovském a jeho slavné větě o Zemi jako kolébce lidstva? S tím, že nelze natrvalo zůstat v kolébce? Samozřejmě, je možné, že se letos nebo napřesrok vyhladíme v jaderné válce kvůli Ukrajině, ale buďme optimisté a věřme, že lidstvo má před sebou perspektivu delší než jen pár let. Co v takovém případě? Po tisíce let se nehnout ze Země ani někam na Mars, o jiných hvězdách ani nemluvě?

To je velice pekne napisane a znie to velmi mudro a zodpovedne, ale je to mimo misu. Za prve, zapadna civilizacia sa nemnozi ako mysi, v skutocnosti vymiera. Ako mysi sa mnozia tie najchudobnejsie casti sveta, ktore toho moc nevytazia ani nespotrebuju.
Za druhe, v tomto vesmire neexistuje nieco take ako rovnovaha. Vsetko osciluje, od elektronov v atomoch po energeticky vykon slnka. Civilizacia nie je vynimka a pozna v podstate dva stavy - expanziu alebo utlm. Takze ak sa nechceme ako civilizacia vydat na dlhu a smutnu cestu utlmu, musime expandovat, co znamena ze aj pri tom najzodpovednejsom pristupe nas jedneho dna tato planeta neuzivi. Ziadna podobna jaksi naokolo nie je, takze teraformacia a prosperovanie na nehostinnych planetach nie je iba moznost, je to nevyhnutnost. A vzhladom k tomu kolko casu a zdrojov to zhltne kym nieco take zvladneme, a vzhladom k tomu ako rychlo narastaju nase poziadavky na zdroje, je dost nelogicke sa pytat ci by sme mali alebo nemali - spravna otazka znie co sme dopekla robili doteraz? Preco cakame?

btw co sa tyka skafandrov staci sa pozriet na nove navrhy. Predpokladam ze na Marse kde nehrozia extremne vykyvy teplov v ramci minut a hrozba mikrometeoritov nemusia byt skafandre ako na mesiaci alebo aktualne pouzivane na ISS. Minimalne navrhy ktore som videl ukazuju skafandre ako vcelku "normalne" oblecenie (urcite porovnatelne s tym co musi mat clovek na sebe na antarktide) takze urcite nebude problem v nich sa zohnut po kamen alebo prejst 2km.

Dalej ked vidim nieco ako v Dubai lyziarske centrum tak myslienka zitia v malych kobkach tiez straca na vyzname.

A posledna myslienka ze sa nemame mnozit je zaujimava, kto rozhodne ze 1 dieta na osobu je dost? A druhe nema narok sa narodit?

Civilizacia nie je vynimka a pozna v podstate dva stavy - expanziu alebo utlm. Takze ak sa nechceme ako civilizacia vydat na dlhu a smutnu cestu utlmu, musime expandovat, co znamena ze aj pri tom najzodpovednejsom pristupe nas jedneho dna tato planeta neuzivi. Ziadna podobna jaksi naokolo nie je, takze teraformacia a prosperovanie na nehostinnych planetach nie je iba moznost, je to nevyhnutnost. A vzhladom k tomu kolko casu a zdrojov to zhltne kym nieco take zvladneme, a vzhladom k tomu ako rychlo narastaju nase poziadavky na zdroje, je dost nelogicke sa pytat ci by sme mali alebo nemali - spravna otazka znie co sme dopekla robili doteraz? Preco cakame? [/quote]
Moje řeč. Vidíme to ostatně i tady na Zemi; evropské státy (Portugalsko, Španělsko, Anglie, Holandsko, Rusko, Francie atd.) po staletí uskutečòovaly expanzi a kolonizaci po celém světě, jenže ve dvacátém století daly místo toho přednost dvěma vzájemným světovým válkám. A kde je Evropa dnes a kdo expanduje? Ve Sluneční soustavě sice nejsou žádní Marani, kteří by expandovali místo Pozemšanů, ale i tak se jedná o hřiště budoucích sporů. Někdo tu práci udělat musí, a pokud ne, lidstvo jako celek zdegeneruje. A Yamato má pravdu i v tom, že dlouhodobý proces terraformace je třeba zahájit co nejdřív, pokud možno už teď, tím spíš, že řada činností je poměrně laciných. Před časem jsem zmiòoval v případě Venuše (nezapomínejme na ni!) možnost "nasypat" do atmosféry pár metráků modrozelených sinic, které by asimilovaly kysličník uhličitý a produkovaly kyslík. To by nestálo skoro nic, jen pár set milionů dolarů, akorát že je to zcela zabetonované různými nátlakovými organizacemi a zákony, které byly díky nim schválené.

[quote] možnost "nasypat" do atmosféry pár metráků modrozelených sinic, které by asimilovaly kysličník uhličitý a produkovaly kyslík.[/quote]

To budete muset najít opravdu jen ty velmi odolné - ty kterým bude místo vody stačit roztok kyseliny sírové.

Citace:
Mraky jsou tvořené převážně z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_%28planeta%29

Asi by som zacal radsej s marsom :) Alebo nejaky ten sklenicek na mesiaci. Doviezt si vodu, bakterie, nahrabat tam trocha zeminy a zahermetizovat. Nijaky mega technologicky pokrok to sice nie je, ale aspon by sa zacalo a boli by prve data. SpX postupuje podobne, moc sa s tym ne.erie, posle to nahor a zbiera data. Co nefunguje to sa skusi inak.

Citace: Mraky jsou tvořené převážně z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové. http://cs.wikipedia.org/wiki/Venu%C5%A1e_%28planeta%29 [/quote]
Nějaké dostatečně odolné se určitě najdou, na Zemi byl v čase prekambria v atmosféře taky pěkný sajrajt, když ji sinice začaly postupně přetvářet do současné podoby. A zvládly to.

[quote]Asi by som zacal radsej s marsom :) Alebo nejaky ten sklenicek na mesiaci. Doviezt si vodu, bakterie, nahrabat tam trocha zeminy a zahermetizovat. Nijaky mega technologicky pokrok to sice nie je, ale aspon by sa zacalo a boli by prve data. SpX postupuje podobne, moc sa s tym ne.erie, posle to nahor a zbiera data. Co nefunguje to sa skusi inak. [/quote]
Jasně, akorát že skleníky a kopule a podzemní jeskyně jsou pořád jen uzavřené prostory s podporou života. O terraformaci Měsíce uvažoval jen František Běhounek v Akci L, ale myslím, že je to bez šance. U Marsu ta šance je.

Ano su to uzavrete systemy. So zeminou ako lokalnym vstupom a zrejme aj s kratkou zivotnostou. Preto som pisal ze treba [i]nejako [/i] zacat. Ziskame aspon data o tom ako si tie bakterie s tou mimozemskou zeminou poradili.
Keby sme vedeli ako ich udrzat nazive v otvorenych podmienkach, tak uz vlastne nemusime nic skumat :)

Možná by bylo dobré před "sypáním" mikroorganismů vymyslet, jak dané těleso tu atmosféru udrží.

[quote]Možná by bylo dobré před "sypáním" mikroorganismů vymyslet, jak dané těleso tu atmosféru udrží. [/quote]

Ja si to predstavujem ako pretlakovany sklenik. Ten pristane odhermetizovany. Roboticka ruka naberie zeminu, nasype dovnutra a sklenik sa zahermetizuje. Napusti sa atmosfera (bud pozemska, alebo nejaka ina, podla specifikacii experimentu) a nasypu sa bakterie a voda. Experiment by trval niekolko bakterialnych generacii, a potom by sa uz len predlzoval podla toho, ako sa dari/nedari udrzat zivotne podmienky v skleniku.
No a kedze sa bavime o bakteriach, cele by sa to pohodlne zmestilo do rozmerov cubesatu a mohlo by sa to zviezt ako vedlajsi naklad nejakeho landera.

No já myslím, že Mars udrží atmosféru dostatečně dlouho. Ona ani ta eroze slunečním větrem není na pár pětiletek. :D A pokud bychom se časem pustili do jejího "zahušování", potrvá hodně dlouho, než se průběžné ztráty vyrovnají přilétajícím kometám.

Možná by bylo dobré před "sypáním" mikroorganismů vymyslet, jak dané těleso tu atmosféru udrží. [/quote]
I samotný Měsíc by si měl atmosféru udržet údajně 50 tisíc let, pokud budu věřit Běhounkovi (což mu jako akademikovi asi věřit budu). V případě Marsu by se nepochybně jednalo o dobu řádově delší. A pokud jde o tu Venuši, tak ta si samozřejmě udrží atmosféru po neomezenou dobu, ale u ní je problém přesně opačný, bylo by ji zapotřebí zredukovat cca na jedno procento současného stavu.

[quote]Jak lze terraformovat Měsíc?
http://www.universetoday.com/121140/could-we-terraform-the-moon/ [/quote]
Terraformovaný Měsíc by byla paráda, získal by se tím celý nový kontinent o rozloze větší než Afrika, od Země co by kamenem (resp. vesmírným výtahem) dohodil. Problém je ale proces terraformace samotný. "Shazovat" na Měsíc kometa, jak se ve výše uvedeném článku píše, vypadá sice hezky, jenže při dopadu těch komet (tělesa o průměru v řádu kilometrů) na Měsíc dojde k vymrštění obrovského množství hmoty větší než únikovou rychlostí, načež si na Zemi užijeme vesmírné bombardování. A to už vůbec nemluvím o tom, že by dráha komety nevyšla tak úplně do puntíku přesně a několikakilometrové těleso by si to zamířilo směrem k 81x větší a tudíž gravitačně atraktivnější hmotě jen o pár set tisíc kilometrů vedle. A hned bysme věděli, jak se na konci druhohor cítili dinosauři.

ehm...
Na "mesačnú" atmosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme potrebovali asi 7,5% hmoty zemskej atmosféry, čo ak dobre počítam, pri strednej hustote 1t/m3, to zodpovedá telesu o priemere 90km...
Na hydrosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme opä potrebovali asi 7,5% hmoty pozemskej hydrosféry, a to pri strednej hustote 1t/m3, zodpovedá telesu o priemere 585km.

Čiže na terraforming mesiacu stačí maličkos - pozhána kométy v ekvivalente telesa o priemere 600km a šetrne ich zhodi na Mesiac :P

[quote]ehm...
Na "mesačnú" atmosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme potrebovali asi 7,5% hmoty zemskej atmosféry, čo ak dobre počítam, pri strednej hustote 1t/m3, to zodpovedá telesu o priemere 90km...
Na hydrosféru približne ekvivalentnú pozemskej by sme opä potrebovali asi 7,5% hmoty pozemskej hydrosféry, a to pri strednej hustote 1t/m3, zodpovedá telesu o priemere 585km.

Čiže na terraforming mesiacu stačí maličkos - pozhána kométy v ekvivalente telesa o priemere 600km a šetrne ich zhodi na Mesiac :P [/quote]
Oboje jsi trochu přehnal, Alchymisto. Na Měsíci by rozhodně nemusel být atmosférický tlak jako na Zemi, bohatě by stačil poloviční jak pro bezproblémové dýchání, tak i pro leteckou dopravu (šestinová gravitace má něco do sebe). A co se týče té hydrosféry, tak průměrná hloubka pozemských moří je cca 3 kilometry při ploše moří 79 % povrchu. Něco takového by na Měsíci bylo nejen zbytečné, ale přímo zničující. Na terraformovaném tělese by okamžitě začala probíhat intenzivní větrná, vodní, chemická a biologická eroze, a jelikož Měsíc nemá deskovou tektoniku a dokonce ani žádnou sopečnou činnost, která by stála za řeč, tak by netrvalo moc dlouho (odhaduji řádově tisíce let), a značná část pevnin by byla snesena na dno oceánů. Takže ta hydrosféra by postačovala ne v úrovni 7,5 procenta pozemské, ale minimálně desetkrát míò. Co jinými slovy znamená, že by stačilo posbírat a na Měsíc poslat komety o celkové objemu koule o průměru "jen" 280 kilometrů. No, ne že by to byl až takový rozdíl, že... [Upraveno 01.4.2016 NovýJiřík]

Budiž, je to asi desatina toho, čo som odhadol ja, ale argumenty beriem.

Druhý problém: striedanie dòa a noci.
Súčasný stav, so 14 dòovým dòom a 14 dòovou nocou by vytváral mimoriadne ve¾ké teplotné rozdiely, následne zrejme aj ve¾mi intezívne prúdenie atmosféry. Dlhý cyklus deò-noc spolu s ve¾kými teplotnými výkyvmi by zároveò prakticky znemožòoval rast "normálnej" vegetácie.

[quote]Budiž, je to asi desatina toho, čo som odhadol ja, ale argumenty beriem.

Druhý problém: striedanie dòa a noci.
Súčasný stav, so 14 dòovým dòom a 14 dòovou nocou by vytváral mimoriadne ve¾ké teplotné rozdiely, následne zrejme aj ve¾mi intezívne prúdenie atmosféry. Dlhý cyklus deò-noc spolu s ve¾kými teplotnými výkyvmi by zároveò prakticky znemožòoval rast "normálnej" vegetácie. [/quote]

tak by vegetacia rastla na poloch cez polarne dni a v okoli,
mimoriadne velke teplotne rozdiely by atmosfera a voda tlmila...

btw. ako hlboko by voda na Mesiaci vsiakla?

Súčasné maximálne rozpätie teplôt na Mesiaci je 33K (-240°C) až 396K (+123°C), teda viac ako 360K, v rovníkovej oblasti dosahuje rozpätie nočných a denných teplôt 120K (-153°C) až 396K (+123°C), teda bezmála 280K.
Maximálne rozpätie teplôt na Zemi je od 180K (~-90°C) do 345K (+70°C), teda 165K, v rovníkovej oblasti 280K - 345K, teda rozpätie denných a nočných teplôt dosahuje až 65K, v miernom pásme je typický rozdiel denných a nočných teplôt menší ako 30K.

Terraformovaný Mesiac by mal ma maximálne povrchové teploty porovnate¾né so Zemou, teda "popoludòajšie" maximá na osvetlenej strane okolo 330-340K v rovníkovej oblasti (inak vegetácia neprežije vysoké teploty a oblas bude na povrchu ¾uďmi prakticky neobývate¾ná).
Vyžarovanie na neosvetlenej strane by bolo treba spočíta, ale myslím, že nočný pokles teplôt za dobu 14 dní môže bez problémov dosiahnu dvojnásobok "pozemského" za 12 hodín, alebo tiež inak - vplyv atmosféry a vody zmenší teplotné rozdiely medzi dennou a nočnou stranou na polovicu, teda pokles bude okolo 130-140K, takže sa dostávame na minimálne "nočné" teploty na úrovni 190-210K (teda zhruba na teploty -60°C až -85°C).
Myslím, že takto ve¾ké teplotné rozdiely počas 28 dòového cyklu neprežije žiadna "normálna" vegetácia, možno len nejaké vysoko modifikované organizmy (a opä, ¾udia nemôžu ži priamo na povrchu). Zároveò to tiež znamená, že vodné nádrže budú počas noci premàza do håbky viac ako meter, a podobne aj pôda bude premàza do håbky minimálne okolo metra. Je celkom dobre možný aj vznik vrstvy permafrostu.

Z toho mi tiež tak nejak vychádza, že bez "roztočenia" Mesiacu nemajú úvahy o jeho terraformovaní príliš zmysel - mimo ochranné kupoly bude i naďalej neobývate¾ný.

[quote]btw. ako hlboko by voda na Mesiaci vsiakla? [/quote]
Pod¾a toho aká hrubá je vrstva regolitu a systémov prasklín a zlomov v blízkosti povrchu. U vrstvy regolitu sa dá predpoklada, že presiakne kompletne už počas nieko¾kých prvých rokov po dodávke väčšieho množstva vody, následne počas nieko¾kých desaročí sa zavodnia aj systémy zlomov a prasklín v blízkosti povrchu. Myslím, že proces "zavodòovania" mesačnej kôry by bol značne dlhý, minimálne nieko¾ko storočí, skôr tisícročí, a voda by mohla preniknú pozdåž zlomov a prasklín v mesačnej kôre až do håbok nieko¾ko desiatok kilometrov.
[Upraveno 02.4.2016 Alchymista]

[quote]Súčasné maximálne rozpätie teplôt na Mesiaci je 33K (-240°C) až 396K (+123°C), teda viac ako 360K, v rovníkovej oblasti dosahuje rozpätie nočných a denných teplôt 120K (-153°C) až 396K (+123°C), teda bezmála 280K.
Maximálne rozpätie teplôt na Zemi je od 180K (~-90°C) do 345K (+70°C), teda 165K, v rovníkovej oblasti 280K - 345K, teda rozpätie denných a nočných teplôt dosahuje až 65K, v miernom pásme je typický rozdiel denných a nočných teplôt menší ako 30K.

Terraformovaný Mesiac by mal ma maximálne povrchové teploty porovnate¾né so Zemou, teda "popoludòajšie" maximá na osvetlenej strane okolo 330-340K v rovníkovej oblasti (inak vegetácia neprežije vysoké teploty a oblas bude na povrchu ¾uďmi prakticky neobývate¾ná).
Vyžarovanie na neosvetlenej strane by bolo treba spočíta, ale myslím, že nočný pokles teplôt za dobu 14 dní môže bez problémov dosiahnu dvojnásobok "pozemského" za 12 hodín, alebo tiež inak - vplyv atmosféry a vody zmenší teplotné rozdiely medzi dennou a nočnou stranou na polovicu, teda pokles bude okolo 130-140K, takže sa dostávame na minimálne "nočné" teploty na úrovni 190-210K (teda zhruba na teploty -60°C až -85°C).
Myslím, že takto ve¾ké teplotné rozdiely počas 28 dòového cyklu neprežije žiadna "normálna" vegetácia, možno len nejaké vysoko modifikované organizmy (a opä, ¾udia nemôžu ži priamo na povrchu). Zároveò to tiež znamená, že vodné nádrže budú počas noci premàza do håbky viac ako meter, a podobne aj pôda bude premàza do håbky minimálne okolo metra. Je celkom dobre možný aj vznik vrstvy permafrostu.
Z toho mi tiež tak nejak vychádza, že bez "roztočenia" Mesiacu nemajú úvahy o jeho terraformovaní príliš zmysel - mimo ochranné kupoly bude i naďalej neobývate¾ný. [/quote]
S teplotními výpočty souhlasím, se závěrem ohledně "roztočení Měsíce" nikoliv. Na něco takového by bylo zapotřebí tolik energie, že by to bylo v možnostech civilizace II. typu (dle Kardaševa), ale úplně mimo možnosti civilizace naší obohacené o několik dalších století technického rozvoje. Co je ale naproti tomu dostupné skoro už dnes, to jsou velkoplošná orbitální zrcadla, která by Měsíční povrch v potřebné periodě osvětlovala a zároveò zahřívala.

okrem technologických a ekonomických limitov, asi v tom budú aj iné trable
ja už som to nahodil v inej téme, ale akosi to zapadlo
¾udia ktorý sa vám narodia na Marse, už nebudú pozemšania, ale budú Marania
stačia na to tri generácie, "záhrada s kameòa" (cintorín - hřbitov), mierna izolácia, a lokálnu kultúru máte "z ničoho", aj na zemskom povrchu
budú to ¾udia, pre ktorých skafander bude, čosi ako "národný kroj"
"červený Mars" bude ich domovina, ku ktorej budú ma vzah
ja by som čakal, že sa na myšlienku teraformácie, začnú díva s dešpektom

NovýJiřík
Ano, to by šlo - lenže to je ďalšie riešenie "navyše", ktoré nadto musí by ešte neustále aktívne riadené a udržiavané...

Pod¾a mòa - ak sa má jedna o "terraforming", tak jeho výsledkom musí by životné prostredie, a funkčný ekosystém, ktoré budú po dokončení "bezúdržbové" po dobu najmenej nieko¾ko (desa)tisíc rokov a súčasne človekom počas tejto doby trvalo obývate¾né aj bez vymožeností strojovej civilizácie.

alamo
môžu - a nemusia
"Zelený/Modrý Mars" môže by pre budúcich "maranov" aj "sen" alebo "vízia" na úrovni až náboženskej - a to je potom už sakra silná motivácia, ktorá pri správnej aplikácii vydrží ve¾mi dlho a nedá sa len tak opusti.
[Upraveno 02.4.2016 Alchymista]

Alchymista
aby "náboženstvo" alebo iná ideológia fungovali, musí by v súlade s bežným každodenným životom
ak nebude, tak môžeš očakáva jedine tak revolúciu, minimálne kultúrnu

je v tom rozpor
ak chcete mars teraformova, nesmiete ani na chví¾u pripusti aby tam vznikli nejaký "indiáni", ktorým sa to nebude páči
[Upraveno 02.4.2016 alamo]

Nenazýval by som ich indiánmi... Z h¾adiska technológií budú po dosiahnutí "kritickej masy" ve¾mi rýchlo pred pozemšanmi, pretože jedine technológie im umožnia dlhodobé prežitie. A v takom prípade by v konflikte ahali pozemšania za "kratší koniec".

Každopádne máš pravdu v jednom - vytvárania stálych kolónií a "terraforming pomocou komét" sú v priamom a tvrdom rozpore, prakticky sa navzájom vylučujú a je potrebné si vybra vopred.

ak dôjde ku kolonizácii "červeného Marsu"
vznikne tam halda Maranov ktorý budú napríklad vyrába a opravova skafadre
to je prvé čo ma napadá
"håbiči obytných tunelov", "stavitelia kupol", "po¾nohospodári v jaskyniach" atď
a keď im poviete "ideme to tu teraformova", zničte ich tradičný spôsob života a živobytie
budú v postavení "indiánov", ktorýmá chcú nejaký "votrelci", vystrie¾a všetky bizóny
budú proti..

Nejako si neviem predstavit bombardovat kometami planetu, ktora je uz obyvana...

záleží na spôsobe terraformovania.
A ako som napísal, rozhodnutie kolonizova alebo terraformova musí by jasné vopred.

Ale hlavne - proces terraformovania je z h¾adiska ¾udského života proces nesmierne pomalý, je to činnos na celé storočia, skôr tisícročia.
Takže alamove argumenty neplatia...

Pokia¾ ide o "terraforming pomocou komét", tak jediným vhodným cie¾om v našom slnečnom systéme je pod¾a mòa Venuša. Ani Mars, ani Mesiac nie sú príliš vhodné, práve preto, že sa dajú rýchlejšie a jednoduchšie kolonizova "mestami pod kupolami", ako terraformova.
Venuša je, a dlhodobo bude, bez terraformingu "nekolonizovae¾ná".
[Upraveno 02.4.2016 Alchymista]

[quote]záleží na spôsobe terraformovania.A ako som napísal, rozhodnutie kolonizova alebo terraformova musí by jasné vopred.

Ale hlavne - proces terraformovania je z h¾adiska ¾udského života proces nesmierne pomalý, je to činnos na celé storočia.
Takže alamove argumenty neplatia...
[Upraveno 02.4.2016 Alchymista] [/quote]
s dnešnými technológiami vedou a ekonomikou, by to pomalé bolo
lenže väčšina akosi očakáva, že expanzia do vesmíru, to všetko poriadne nakopne a rozpumpuje
otázkou je tiež, ko¾ko rokov sa v budúcnosti človek dožije
200 rokov.. 300.. 500.. 1000?
starci bývajú konzervatívci, už z princípu
teraformácia behom "jednej generácie"

ak si teda už vybera, asi by ste mali zváži svoje sympatie k Elonovi
pretože, ak si na Marse postaví "pyramídu" (hroby sú sylné kultúrne symboly) žiadna teraformácia Marsu nebude..

ako náhle, sa na Marse narodí prvé diea
to diea keď vyrastie, povie o sebe "ja som Maran"
a povie tiež "Mars patrí mne" a bude to pravda, a hlavne "jeho pravda"
ak chcete terraforming Marsu, jednoducho sa tam žiadne diea narodi nesmie

Ani Mars, ani Mesiac nie sú príliš vhodné, práve preto, že sa dajú rýchlejšie a jednoduchšie kolonizova "mestami pod kupolami", ako terraformova. [/quote]
U Měsíce to platí, naproti tomu u Marsu se kopule a stovky let trvající terraformace vzájemně nijak nevylučují. Vody je na Marsu dost a dost, stačí jen zvýšit hustotu atmosféry a tím tlak a zároveò i teplotu. Dá se to udělat postupně "z vlastních zdrojů", nemusí se kvůli tomu zahajovat žádné kometární bombardování. Plně vyhovující je i rotační perioda. Bude to jen běh na hodně dlouhou tra, ale právě díky tomu se nemusí o své živobytí bát ani ti Alamovi hloubiči tunelů a krejčí skafandrů.

Pod¾a mòa na Marse vody dos nie je, a ani plynov na poriadnejšiu atmosféru, takže terraformovanie "len z vlastných zdrojov" je nerealizovate¾né, vodu a plyn treba "odniekia¾" doviez.

@Alchymista: Na Marse je všetkého dos, čo ste nevideli film Total recall? ;) :D

niečo je na Marse "úzky profil"
niečo vám, zdá sa bude chýba k tomu
"pufrovací plyn", na zemi je to dusík, v tej zemskej takmer 80%
buďto ho tam doviez
alebo h¾ada niečo alternatívne, čo by dokázala znies biosféra [Upraveno 02.4.2016 alamo]

[quote]Pod¾a mòa na Marse vody dos nie je [/quote]
Bohužel nevím jen tak z hlavy odkaz, někdo si možná vzpomene, ale na Marsu by mělo být v současné době prokázáno tolik vody, že by dokázala kolem dokola celé planety (pokud by to byla dokonalá koule) vytvořit vrstvu hlubokou třicet metrů. Což mi připadá dost a dost.

niečo je na Marse "úzky profil"
niečo vám, zdá sa bude chýba k tomu
"pufrovací plyn", na zemi je to dusík, v tej zemskej takmer 80%
[/quote]
Souhlasím, to je problém. Nevím, nakolik by se dal nahradit argonem, tedy, nahradit by se dal určitě, ale mám na mysli, kolik ho je na Marsu k dispozici.

Pufrovaci plyn:
- ted hledam, nekde jsem narazil na studii toxicity "vzacnych plynu" a jejich smesi s kyslikem vzhledem k dopady na dlouhodobe dychani. Puvodne to zamysleli pro potapece a ma to byt jeden z duvodu, proc se nakonec pouziva treba heliox. Pamatuji si to jen z duvodu, ze mne uvedena informace prekvapila. Na zakladce jsme se o vzacnych plynech ucili neco uplne jineho ;o))
- bombardovani kometami nemusi byt v rozporu s osidlenim. Jestli jsem to nepopletl, tak by pripadny "rozstrel" nebo vytvoreni mraku sutru mohlo byt resenim. Jenze uvedena priprava by se musela udelat po nasmerovani na takovou planetu a az teprve pote vytvorit mrak, ktery zasahne planetarni atmosferu vcelku rovnomerne. Bohuzel, v pripade snahy zasahnout cely disk dojde k odskoku casti materialu zpet do vesmiru. Otazka jak material "rovnomerne" rozdelit neni az takovy problem, jako spise schopnost atmosfery prevzit maximum energie. Na Marsu by vetsina sutru, co by na Zemi shorela, mohla dopadnout kolonistum na hlavu, navic je potreba pocitat s vyraznym zvysenim lokalni teploty.

1/ skuste prosim kolonistom hadzat na hlavu snehove komety a nie kamene, idealne drveny lad

2/ kolko dusiku potrebujete na chlorofil?

skuste prosim kolonistom hadzat na hlavu snehove komety a nie kamene, idealne drveny lad [/quote]
Řekněme tak jednu Tunguzskou kometu, čtyřikrát denně po šesti hodinách?

:D Astroinžinierske činnosti vyžadujú ve¾korysos v plánovaní a vytrvalos pri realizácii.

Objekt ve¾kosti tunguského meteoru patrí do kategórie [b]"Bezpredmetné"[/b].
Bol to objekt s objemom zlomku tisíciny (asi jednej desatisíciny) kilometra kubického.
[b]Tu[/b] sa bavíme o potrebe dovliec na Mars rádovo [b]desiatky až stovky MILIONOV KILOMETROV kubický[/b] zmrznutých plynov a ¾adu.
Pre Mesiac bol môj odhad 100-115 milionov kilometrov kubických = teleso o priemere 600km, odhad od NovyJiřk bolo teleso o priemere 280km = 11,5 miliona kilometrov kubických, pre Mars potrebujeme asi 4x viac materiálu ako pre Mesiac, teda 400-450 alebo 40-45 milionov kilometrov kubikých, čož zodovedá telesám s priemerom 900-950km resp 425-450km)

Keby si to chcel dosiahnu "tunguskými meteormi", tak pri tempe jeden tunguský meteor za sekundu dotiahneš na Mars ~3500km^3 za rok a potrebných minimálne 50 milionov kilometrov kubických - [b]za 12-15 tisíc rokov[/b] [img]http://www.kosmo.cz/modules/XForum/images/smilies/exclamation.gif [/img] :P
Ak chceš dosiahnu priate¾nejší výsledok a "terraforming" pripravi za povedzme tisíc rokov, tak potrebuješ dosiahnu "tempo bombardovania" okolo 5 kilometrov kubických za hodinu - teda každú hodinu zhodi na Mars kometárne jadro (hrudu ¾adov) s priemerom cez niečo cez dva kilometre (2,12km).

[Upraveno 03.4.2016 Alchymista]

dusíkových komét, asi ve¾a nebude..
"máme" ale napríklad Pluto
tam je "oceán", dusíkovej "zmrzliny"
takže vyrába na Plute "umelé kométy", a nimi "bombardova" Mars?

musela by to by relatívne rýchla akcia
treba tam dusík, dováža rýchlejšie než sa bude stráca z Marsu do vesmíru
bude to "man made" dielo, niečo vyžadujúce neustálu údržbu
keď sa sa začne "nebude sa smie presta"
ako jazdi na pneumatikách s defektami, akonáhle prestanete husti, stratíte tlak
aj keby ste spravili magnetosféru, bude umelá, bude neustále spotrebováva energiu, vyžadova si údržbu, a ohromné finančné náklady

kým si ¾udstvo nepomyslí, nenašlo by sa niečo "efektívnejšie, rozumnejšie a krajšie" čo by sme mohli robi?

napríklad
terraformovaný Mars, by bol napodobenina Zeme, ako ju poznáme dnes
lenže, dávno pred tým, ako sa Slnko zmení na červeného obra
Mesiac sa od Zem vzdiali, Zem spomalý rotáciu, Mesiac bude furt v nadhlavníku, nad jedným a tým istým miestom.. viazaná rotácia..
a jeden deò a noc bude trva, jeden "mesiac"
na zemi ak budú ži, budú ži úplne iné živočíchy prispôsobené na život v takom prostredí
jeden "deò" dinosaurov, bol vraj o dve hodiny dlhší ako ten náš
navyše aj Zem, sa pomaly sama "Marsifikuje", je to prirodzený proces, voda sa pôsobením žiarenia rozkladá na kyslík a vodík, a vodík neustále uniká do vesmíru
zahustenie atmosféry na Marse, naštartuje tento proces naplno aj na Marse
zatia¾ je Mars skôr "zakonzervovaný" ako "zničený"
ak sa to spraví zle..
Mars dopadne ako "Aralské jazero", bude ešte vysušenejší a neobývate¾nejší, ako ho poznáme dnes

mno.. sú to vaše plány, s "vaším" Marsom
mne skôr sedí, vízia existencie v obrovskom rotujúcom "O Neilli"
na Mars sa dívam skôr ako "nezaujatý divák".. [Upraveno 03.4.2016 alamo]

[quote] :D Astroinžinierske činnosti vyžadujú ve¾korysos v plánovaní a vytrvalos pri realizácii. [/quote]

a povedal by som, treba uvažova v "iných dimenziách času"
presta myslie v čase "¾udského života" (striedanie dòa a noci) a vymeni ho za "geologický čas" (tvorba a zánik superkontinentov)

Pages