SpaceX satelity (Starlink)

Primary tabs

Na privátním vystoupení v pátek 16.1.2015 Elon Musk zveřejnil detaily o záměru vybudovat novou pobočku SpaceX v Seattlu, která se bude zabývat masovou výrobou satelitů.
Hlavním výrobním programem mají být několik set kg těžké vysoce pokročilé telekomunikační družice s hallovým pohonem pro celosvětově dostupný internet za nízkou cenu.
Muskovy plány zahrnují také satelitní komunikační sí na oběžné dráze Marsu a stavbu vědeckých satelitů.
Soustava terestriální sítě družic má kroužit ve výšce kolem 750 mi nebo 1100 km a má obsahovat přes 4000 satelitů. První vypuštění družic z dílen SpX můžeme očekávat NET 2020.
Plánovaná investice v řádu 10 mld $ má být rozprostřena do následujících 12-15 let a Musk neplánuje, že by ji celou financoval ze svých zdrojů.
Muskův plán na rychlý \"kosmický internet\" je přímou konkurencí záměru fy OneWeb (Branson/Wyler) , který byl oznámen jen o den dříve.

http://www.businessweek.com/articles/2015-01-17/elon-musk-and-spacex-pla...
http://www.businessweek.com/articles/2015-01-17/elon-musk-and-spacex-pla...

[img]http://cdn.geekwire.com/wp-content/uploads/2015/01/IMG_4691-620x413.jpg [/img]

[quote]Je to krok zpět, efektivnější je sestava na daleko vyšších drahách v počtech o dva řády nižších, nebo několik družic na geo. [/quote]
To mi přijde jako nesmysl, taková soustava bude mít mnohem menší šířku pásma a mnohem větší latence. Jinými slovy, nenabídne nic nového, co by bylo schopno přitáhnout masy zákazníků. [Upraveno 23.1.2015 Geal]

[quote]to Aleš: proč rádiové spojení? Na tyto vzdálenosti je nejlepší laser. Nechápu ale, proč družice ve výšce 1100 km (a tedy nejmíò 1200 km od zákazníka) by měla mít druhou družici blíž než těch 1200 km.[/quote]

Možná právě kvůli tomu prostorovému multiplexování? Když bude z jedné pozemní lokality vidět na víc družic, tak se zvětší šířka pásma, když různé stanice budou mířit na různé satelity a jejich anténní laloky se nebudou překrývat.

(Předpokládám, že z téhož důvodu je také zapotřebí použít co nejvyšší pásmo, jaké ještě atmosféra rozumně povoluje, protože to umožní zúžit vyzařovací charakteristiky při zachování rozměrů antény a přitom zvýšit počet antén na satelitu omezené velikosti, aby se pokryly všechny prostorové úhly.)

[quote]Já právě počítal s tím, že díky absenci atmosféry můžou být družice mnohem dál od sebe než je vzdálenost k pozemnímu zdroji. Taky pořád platí jednoduchá vlastnost - čím větší družice, tím efektivnější (lepší poměr hmotnost užitečného vybavení/hmotnost družice. [/quote]
Dálková komunikace mezi satelity jistě přijde vhod, protože se tím sníží zpoždění v převaděčích a dost možná i nároky na směrovací kapacity jednotlivých uzlů. To ale neznamená, že takto koncipovaný systém nebude potřebovat hodně družic. [Upraveno 23.1.2015 Geal]

[quote]Hlavní problém byl, že nedokážete odhadnout reakci ostatních hráčů - můžou zlevnit tak, že zkrachujete (Eurotunel, Iridium) - oni už infrastrukturu mají vybudovanou. Musk je na tom ale asi jinak - riziko snížil tím, že zapojil Google - ten nejspíš může garantovat určité kvantum dat. [Edited on 23.1.2015 Ervé] [/quote]
A když Iridium zlevní, čeho tím dosáhne? 10 kilobitů za sekundu proti Muskovu mnohomegabitovému monstru? To zlevní Iridium cenu na setinu? (Mimochodem, i pak by pořád stálo asi půl dolaru na megabajt. ;-)) Vždy je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů. [Upraveno 23.1.2015 Geal]

Trochu zapadla druha cast tohto biznisprojektu - rovnaky system ma byt neskor vystavany na marse, z coho vznikne interplanetarny internet. Aky je vas nazor na toto? Je to vobec mozne? Myslel som ze prenosova kapacita na taku vzdialenost je velmi limitovana, hodiny trva kym sa prenesu data z vedeckej sondy. A teraz zrazu ze internet...

Marsovská infrastruktura bude mimořádně důležitá, protože čím více zařízení pošlete, tím bude důležitější, aby byla k dispozici spolehlivá širokopásmová komunikace. Díky podobné síti nad Marsem nebude každý rover nebo sonda potřebovat vlastní širokopásmový dálkový spoj, ale prostě s sebou poveze jednoduchý sériově vyráběný terminál. Čím větší provoz na Marsu bude, tím více se ušetří.

Na jakých komunikačních protokolech bude výsledek založen, to netuším, ale TCP přes to asi nikdo provozovat nebude. :-) Spíš nějaké specializované věci na skrývání latence. Šířka pásma sama o sobě ale asi nebude problém. [Upraveno 23.1.2015 Geal]

[quote] Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte, [/quote]
Jaká střední doba se dá uvažovat při výšce kruhové dráhy ve výšce 1100 km ?

[quote][quote] Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte, [/quote]
Jaká střední doba se dá uvažovat při výšce kruhové dráhy ve výšce 1100 km ? [/quote]
Střední doba čeho? Od rozhodnutí o stažení satelitu po jeho shoření v atmosféře? To asi bude záležet na použitém pohonu, případně na tom, jestli si pro satelit bude muset přiletět tahač, aby to udělal nedobrovolně.

Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze.

[quote]Trochu zapadla druha cast tohto biznisprojektu - rovnaky system ma byt neskor vystavany na marse, z coho vznikne interplanetarny internet. Aky je vas nazor na toto? Je to vobec mozne? Myslel som ze prenosova kapacita na taku vzdialenost je velmi limitovana, hodiny trva kym sa prenesu data z vedeckej sondy. A teraz zrazu ze internet... [/quote]

Článek k satelitní komunikaci ve sluneční soustavě

http://www.parabola.cz/clanky/5463/satelitni-komunikace-v-nasi-slunecni-...

[quote]Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze. [/quote]

A proč vás to zajímá, když je to pro tyto družice irelevantní?

[quote]Neměl jsem na mysli aktivní stahování ( motorické ani tahačem), ale přirozenou dobu do zániku družice vlivem odporu atmosféry na takto vysoké dráze. [/quote] Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.
Jinak Elon počítá s tím, že bude satelity obměòovat v cca pětiletých intervalech. Z jeho projevu nevyplynulo, že by jeho družice měly mít životnost 20 let, jako ti 10× těžší mastodonti na GEO.
Pohonem jeho družic má být iontový motor (Hallův jev).

Ano dá se prohlásit:
" Ve výškách přes 1000 km nad Zemí převládá působení tlaku slunečních paprsků, ve výškách do 1000 km zase vliv atmosféry.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/ceska-mimosa-je-ve-vesmiru-dcf-/zahranicni.aspx?c..."

Ideálně by každá družice měla mít motor pro snížení dráhy, alespoò někam k 700-800km nebo na odeslání na heliocentrickou dráhu někam kde je místa dost. A pokud možno nastavenou nějakým časovačem nezávislým na vůli centrální jednotky.

[quote] Mám za to, že ve výšce 1100 km od Země je počet molekul vzduchu totálně zanedbatelný, ne-li zcela nulový. Pokud se mýlím, rád uvidím konkrétní údaje.
[/quote]
Reagoval jsem na tvrzení že : "Pokud jde o deorbit, většiny družic se zbavíte", otázkou : za jak dlouho přirozenou cestou ?. To byla z mé strany otázka , ne tvrzení. (To, že brzdění vlivem odporu atmosféry v této výšce je mizivé - ale je, je mi známo. ) O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo - proto mě zajímá právě to, jak se té "většiny " družic zbavíme. Nezajímá mě ani to, jak by to šlo,( těch způsobů je samozřejmě celá řada ), ale jsou-li nějaké informace. [Upraveno 23.1.2015 milantos]

[quote]O tom, že by se družice stahovaly a jak, se tu zatím nemluvilo [/quote]

Opravdu? :P Doporučuji znovu přečíst první stranu tohoto tématu. [Upraveno 23.1.2015 Geal]

[quote]Vždy je to úplně jiný systém, Iridium je omezeno fyzickými parametry zařízení, která se člověku vejdou do kapsy, takže míří na úplně jinou skupinu uživatelů. [/quote]

Do kapsy - zde nevím, proč by tomu nemohlo být u této sítě stejně a
požadavek viditelnost na oblohu zde bude podobný.
Věřte mi - dobře vím že část lidí co používá Iridium pro telefonní hovory jen proto, že tam nemá nic levnějšího - třeba jachta na moři mimo dosah pozemních sítí. Ty jednoznačně dají přednost čemukoliv levnějšímu by i méně pohodlnému k používání.
Též i vědecké expedice nemívají peněz nadbytek a proto Iridium k telefonnímu spojení použijí jen pokud tento družicový systém jim nebude momentálně fungovat.
Americké ministerstvo obrany samozřejmě u Iridia zůstane.
[Upraveno 23.1.2015 tycka]

Už teď víme, že tento systém bude operovat s pevně instalovanou anténou o velikosti zřejmě kolem 30 cm, která bude elektronicky sledovat prolétající satelity technikou phased array.

Iridium nemůže mít tak směrové antény, jednak proto, že operuje s mnohem delšími vlnami a mnohem menšími anténami, jednak proto, že lidé se při telefonování různě hýbají.

Nic z toho samozřejmě neznamená, že si vědecká expedice nemůže nainstalovat (polo)pevnou anténu a následně přes ni komunikovat pomocí bezdrátových handsetů (to už zvládne klidně třeba WiFi.)

[quote]A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?[/quote]

Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-)

takze, bude sa instalovat satelitny internet o 4-5 tisic druziciach, za pouzitia znovupouzitelnych heavy-lift nosicov, a to nie len na zemi, ale aj na marse. Tie iste nosice budu vynasat aj tazke interplanetarne lode s prvymi martanskymi kolonistami.

A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval? :)

[quote]A teraz ruku na srdce, kto z vas toto pred 5 rokmi ocakaval? :) [/quote]
Tady asi nikdo, ale je dost možné, že před 5 lety to netušil ani EM. :D

Co byste chtěl dnes přesněji počítat? Nevíme kolik kg budou satelity vážit, údaj "několik set kg" může znamenat cokoli mezi 200 až 900 kilogramy, tak zatím beru střed = 500. Bylo řečeno, že se budou vynášet hromadně, což dá rozum a plánované HLV budou FH a BFR u kterých zatím známe jen velmi hrubé odhady konečné maximální nosnosti. Tak co byste chtěl, aby vám "hrálo"? Na přesnější výpočty je zatím moc brzo. :)
PS: k nosnosti BFR víme jen to, že má být schopen vynést na LEO obrovskou meziplanetární loď MCT, která by měla být schopná dopravit na povrch Marsu 100 tun. Opět, zdá se to jako šíleně vysoké čislo, něco jako konstelace 4025 tekomunikačních družic, ale Od SpX už jsme se dočkali mnoha překvapení, které se dříve jevily, jako nereálné sny, takže si na to už jednou zvykněme, že oni umějí překvapit. [/quote]

Bez obav, vůbec nic ve zlém neberu a je mi jasné, že se pokoušíme o velmi nepřesný výpočet z ještě nepřesnějších podkladů. Podle Aleše Holuba by stačilo 100 startů FH za 5 let, čili 20 ročně jen na tuhle záležitost. 20 FH ročně (!), pokud by to postačovalo, zní samo o sobě jako pecka. Když uvážíme i požadavky na starty všeho možného jiného, pochybuji, že na to kapacita současných kosmodromů stačí, a to i včetně toho čerstvě rozestavěného SpaceX. Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png
Nakolik je něco takového reálné u SpX, to nevím, věřím, že ano, a fandím tomu. Ale že by to bylo k dispozici před skončením "akce internet", tak na to bych tedy životní úspory nevsadil.

[quote][quote]A poslední námitka - těch 500 kg je, předpokládám, jen váha samotného zařízení, ale co palivo, pomocí něhož se jednotlivé kusy dostanou na cílovou dráhu, a rezerva paliva na jemné manévrování pro udržení se na stanovené dráze?[/quote]
Možná že s tím mají něco společného ty zmínky o elektrickém pohonu. :-) [/quote]
Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj.

[quote] Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png
[/quote]

to nie je BFR, ale nejaka zlepenina z KSP ;)

[quote][quote] Co se týče BFR, našel jsem tohle monstrum (poslední obrázek): http://i.imgur.com/K0fR5MB.png
[/quote]to nie je BFR, ale nejaka zlepenina z KSP ;) [/quote]
Na téma podoby BFR existuje na NSF několik spekulačních vláken, jedno taky v placené sekci L2, kde par lidí tvoří i 3D modely a zdařilé rendery, ovšem jsou to jen dohady. Co dnes už od Elona víme je to, že to nemá být prostá zvětšenina FH, tedy tři obrovské boostery v prvním stupni a nad tím druhý stupeò a pak náklad, ale pouze jeden silný core stepeò, možná o průměru 13-15 m , znovupoužitelný = asi opět vyklápěci nohy a na něm by už měl zřejmě sedět jen MCT s vlastním pohonem. Palivo na obou stupních metan, motory Raptor.

Tady je jeden z těch spekulačních renderů, který by tomu mohl trochu odpovídat.

[img]http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2014/07/Z63-350x242.jpg [/img]

[quote]Musk mluvil o hallově motoru http://cs.m.wikipedia.org/wiki/Hallův_motor , který je poměrně jednoduchý, snadný na výrobu, s vysokým Isp, palivo xenon, nebo třeba kapalný bizmut. Nevím kolik je ho potřeba na udržování půltunové družice na kruhové dráze po dobu 5 let, ale viděl bych to třeba na 150 kg. Kdo by to věděl líp, dejte prosím správnější údaj. [/quote]
No já bych čekal, že vzhledem k cenám xenonu by spíš šli alespoò po kryptonu. Je to sice větší technologická výzva, ale jestli těch 150 kg xenonu stojí dnes něco kolem $200k, pak u čtyř tisíc nízkonákladových satelitů budou ten podíl na ceně někde úplně jinde než u meziplanetární vědecké sondy. I kdyby jim stačila jen polovina toho množství, tak tím ušetří skoro čtyřista milionů. A to ani neberu vliv rostoucí poptávky na tržní cenu.

[quote]P.S.: Jen jsem si vždycky myslel, že radiové spoje nemohou mít nikdy tak vysoké přenosové rychlosti, jako spoje optické. Takže mi není jasné, jak chtějí "mezidružicově" přenášet více než polovinu celosvětového mezikontinentálního datového provozu. To musí být stovky Gbit/s (a možná i víc). [/quote]

Ano, muzou mit mezidruzicove stovky Gbps, protoze mezi druzicema pravdepodobne budou mit spojeni na vysokem MW kmitoctu, odhaduji pasmo W, tedy okolo 80GHz, kde muzou pouzivat sirokopasmove spojeni za pomoci treba QAM1024 pri sirce 500MHz to muze delat i 20Gbps na jednom spoji. Predpoklad je, ze pro spojeni s GTW na povrchu to bude Ka pasmo.

A taky se da pouzit FSO, tedy laser (az 100Gbps).

Řekl bych, že čím vyšší pásmo, tím líp, protože tím víc antén s danou směrovostí se na povrch satelitu vejde. FSO by byla hodně zajímavá. Jsem ale zvědav, jak by řešili spolehlivé zaměřování. Přeci jen mechanické komponenty se nemají s vesmírem až tak úplně rády.

Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.

Takhle vypada zarizeni pro pozemni GaTeWay (GTW) a take jak vypada takovej satelit.

[img=800]http://www.ok1mjo.com/all/wifi/satelit_FSO.jpg[/img]

Je jen treba jemnou zamerovaci mechaniku. Pro plnohodnotne propojeni je treba 4x FSO pro 4 dalsi druzice nebo nahrada MW jednotkama pro W pasmo, ktere maji ploche mikropaskove anteny (tak 30x30cm ctvercova plocha) s V/H mikrorotatorama nebo pevnyma segmentovyma antenama na bazi SBF (Balfira), ktere by zhruba neustale mirilo na dalsi 4 druzice. Kazdopadne tam musi byt parabola (40-60cm) na V/H rotatoru v Ka pasmu pro komunikaci s pozemni GTW. Behem bezesveho handoveru (pretoceni anteny na dalsi pozemni GTW s presmerovanim toku dat (Spanning Tree Rapid/OSPF/BGP)) se tok dat presmeruje na dalsi pozemni GTW.
Mozna by parabola mirici na povrch do GTW dala nahradit pevnou vicesegmentovou plochou antenou s elektronickym prepinanim segmentu do urcitych stupnu.
Kazdopadne nejvhodnejsi segment pro primou satelitni komunikaci je nizsi S pasmo, protoze ta licence co drzi Google je jak jsem vycetl pro S-UMTS a to je mezinarodne zregulovano, tedy 2000-2120MHz a to jen nad uzemim Severni Ameriky. Pro ostatni WAZ-ITU to jsou jen casti z tohoto segmentu. Rekl bych, ze maji maximalne 2x8MHz. Vice polarizacni a vice segmentovy system CID by mohl pri progresivni modulaci treba PI8-DQPSK do ruzne smerovych segmentovych pevnuch anten na palube druzic mohlo dostatecne stacit i pro antenu jako ma telefon Iridium, ale pokud lidi budou chtit vyssi a stabilni rychlost, tak stejne se bude muset pouzit velka vice segmencni antena s vice SDR prijimacema. Takova antena by byla jako obracena 50cm parabola dnem vzhuru, hlavne na pevnych bodech jako jsou lode, polarni zakladny, tezba ropy apod..
To je ale jen muj nazor, mimochodem jsem si tu Helix antenu z telefonu Iridium Motorola 9000 otevrel, abych nakouknul. Na druhou stranu je to to prave pro Mesic a Mars a dalsi objekty.

[quote]Jelikoz jsem vyvinul jedno FSO (www.elspeedy.com/eu/cz), tak rikam, ze to neni tak slozite.[/quote]

Fakt? A kolik stovek gigabitů za sekundu to mělo na ~5000 kilometrů? Protože to jsou zhruba hodnoty, které Musk zřejmě bude potřebovat, pokud má cíl schramstnout dálkový provoz.

Renovace kancelářské budovy v Redmondu pokročila do stavu, kdy SpX oznámila plán zaháji provoz nové pobočky v Seattlu během června. Na úvod se 41 zaměstnanci.
http://www.bizjournals.com/seattle/news/2015/05/14/june-opening-of-space...

Nová adresa:

SpaceX Seattle
18390 N.E. 68th St.
Redmond, Washington

[img=800]http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=34994.0... [/img]

[img=800]http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=34994.0... [/img]

SpX si 29.5. podalo žadost u telekomunikačního regulátora FCC o přidělení licence na vysílací frekvence v pásmech Ku a X/S pro komunikaci s 6-8 vývojovými satelity. V Roce 2016 hodlají vypustit prvni dva identické exempláře MicroSat-1a a MicroSat-1b.
Oba satelity mají být pomocí F9 vyneseny na kruhovou dráhu 625 km se sklonem 86,6°, s plánovanou životností 6-12 měsíců a mají komunikovat se 3 pozemními stanicemi:
SpaceX Headquarters: Hawthorne, California
Tesla Motors Headquarters: Fremont, California
SpaceX Washington: Redmond, Washington
Účel : testování a ověření konstrukce širokopásmového anténního systému pro budoucí satelitní konstelaci, zajišující globální přenosy dat / internet.

Více tady: [url]https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=162991&x=. [/url]
A tady: https://apps.fcc.gov/oetcf/els/reports/442_Print.cfm?mode=current&applic...

Na konferenci o výzkumu a vývoji na ISS 8.7. Elon Musk prohlásil, že se na vývoj a výrobu vlastních družic pro satelitní internet dívají s mnohem větší opatrností, jelikož se jedná o velmi riskantní záměr, na kterém si několik předchozích společností vylámalo zuby a zkrachovali.

http://www.bizjournals.com/seattle/morning_call/2015/07/elon-musk-expres...

https://youtu.be/hJD0MMP4nkM

Satelitní operátor Intelsat požádal americký regulační úřad FCC, aby zablokoval start dvou malých experimentálních satelitů SpX pro testování technologií spojených s budoucím záměrem poskytování satelitního internetu. Jako zdůvodnění své žádosti uvádějí to, že SpX odmítlo zveřejnit dostatek informací pro kontrolu možné interference vysílacích frekvencí a posouzení rizika kolizí.
http://spacenews.com/intelsat-asks-fcc-to-block-spacex-experimental-sate...

...a oficiální odpověď SpX: [url]https://apps.fcc.gov/els/GetAtt.html?id=164950&x=. [/url]

SpX se na konci září naskytne příležitost získat vysílací frekvence od fy StarBand, která dnes oznámila ukončení své činnosti právě na 30.9.2015.
Půjde tak možná ve stopách svého konkurenta OneWeb, který získal spektrum frekvencí od zaniklého startupu Teledesic.

http://www.wired.com/2015/08/grounded-satellite-internet-service-may-ope...

Poměrně překvapivá informace od Shotwell(-ové):

SpaceX's Shotwell: 4,000-sat Internet constellation is 'very speculative now, not a lot of effort going into it, business model uncertain.'

https://mobile.twitter.com/pbdes/status/658963809877540865

SpaceX zřejmě včera oficiálně poslala americkým regulačním úřadům (FCC) svůj návrh na vytvoření sítě družic pro rychlý satelitní internet (tzv. “SpaceX System”). Podle návrhu má sí obsahovat až 4425 aktivních družic (v první fázi 1600 družic, ve druhé fázi dalších 2825 družic). Komerční provoz by mohl být zahájen už v době, kdy by na oběžné dráze bylo 800 družic.

Osobně jsem zvědav, jak to půjde dál. Podle mne to je docela nadějný způsob, jak by SpaceX mohla získat dost peněz (např. i pro financování vývoje ITS). Uvidíme.

Zdroje informací:
https://twitter.com/pbdes/status/798895172436299776
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=41634.msg1609962#msg160...
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=41634.0... (PDF s technickými detaily)

[img]http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=41634.0... [/img]

a odkia¾ chcú nabra peniaze na tých prvých 800 satelitov? :o

Předpokládám, že většina prvotních peněz by měla pocházet "od investorů" (kteří budou věřit, že systém jim v budoucnu jejich investici vrátí a zhodnotí).

A to jsem si myslel, jaký jsem megaloman... :o

go big or go home :P

hmm..
bola tam spomínaná nejaká previazanos s úspechom projektu viacnásobne použite¾ného nosiča?
mne to už smrdí nielen po previazanosti ale priam po "synergii"
viac krát som tu razil tvrdenie, že mnohonásobne použite¾ný dopravný prostriedok si žiada aj "životné prostredie" v ktorom by mohol existova, a teda haldu nákladu ktorý by mohol prepravova
a toto vypadá, že to čo neposkytuje trh, rozhodol sa zase vytvori Elon..

Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety.

Aktuálně k tématu na SpaceComExpo projekt manager Mike Holguin z ULA: [i]hard to get launch rates up since demand in existing markets flat. Need to grow new markets [/i]

:D

Je škoda, že oni sami z vlastní iniciativy s ničím nepřišli už mnohem dřív.

:(

[quote]Aktuálně k tématu na SpaceComExpo projekt manager Mike Holguin z ULA: [i]hard to get launch rates up since demand in existing markets flat. Need to grow new markets [/i]

:D

Je škoda, že oni sami z vlastní iniciativy s ničím nepřišli už mnohem dřív.

:( [/quote]
to preto, lebo nechodia na toto fórum a nepreštudovali si tému "ekonomika prevádzky nosičov" :P

Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ...

Mno, nic proti, ale jen aby měl vůbec místo je tam narvat a my pak měli vůbec šanci odstartovat .. kosmické smetí začíná být problém a 4tis satelitů + je docela enormní nárůst nepořádku ... [/quote]
Vskutku. A ve výšce 1100 až 1300 km zůstane prakticky nafurt.

Ohledně "kosmického smetí" je v návrhu uvedeno, že po skončení aktivní životnosti (cca 5 - 7 let) bude u každé z družic zajištěna její likvidace (disposal) za dobu kratší než jeden rok (viz obrázek níže). Takže hromadit by se ty družice nahoře neměly.

Samozřejmě, že celý systém může potkat řada různých problémů, které bude třeba vyřešit. Někteří operátoři GEO družic se obávají rušení, případně se obávají "zombie" družic (těch které se na dráze porouchají). Uvidíme, zda to FCC i tak pustí nebo ne.

[img]http://i.imgur.com/rs7u3ej.jpg [/img]

[quote]Ano. Nespokojil se s potenciálním trhem pro své rakety. Chce vytvořit produkt pro koncové uživatele a trh pro své rakety. [/quote]

Přesně tak ten návrh chápu. V současnosti je relativně malé a konstantní množství vynášených nákladů a to nedává moc ekonomických šancí opakovaně použitelnému nosiči.

Ovšem jasný trend poslední doby je přechod z družicových spojů na optické kabely. Při komunikaci přes družice vzniká zpoždění už jen díky vzdálenosti na družici a zpátky. Pro ilustraci jednoduchý výpočet:
- Základní komunikační trasa ve střední Evropě je optická páteř do Vídně a do Mnichova. Například trasa Praha/Mnichov vede optikou v tělese dálnice a má cca 380km. Přenosové zpoždění je 0,0013s. (uvažuji pouze zpoždění signálu šířícího se rychlostí světla, nepočítám ostatní prvky přenosové trasy).
- Pro komunikaci přes GEO družici platí: ze střední Evropy je to vzdálenost cca 38000km na družici - což je cca 0,13s zpoždění, spoždění na družici při převodu na jiný transpondér je cca 0,1s, zpoždění z družice zpět na zem je opět 0,13s. Celkem tedy je zde zpoždění minimálně 0,36 sekundy (tedy 277x pomalejší než kabel)
- při použití družicové sítě navrhované Muskem platí: Družice letí ve výšce 1100km a mají pro efektivní předávání signálu úhel 60 stupòů od zenitu, tedy komunikační vzdálenost 2200km na družici - což je cca 0,0074s zpoždění, zpoždění transpondéru na družici 0,1s a zpoždění signálu při cestě z družice na zem opět 0,0074s. Celkové zpoždění je tedy minimálně 0,1148s (tedy 88x pomalejší než kabel).

Takový družicový internet bude řádově pomalejší než existující kabelová infrastruktura. Navíc s nižší přenosovou kapacitou. A s enormní cenou výstavby a provozu (při plánované technické životnosti družic je nutné obnovovat cca 500 družic ročně). Takže si myslím, že to ve vyspělém světě nikoho moc nezaujme.
A na afrických pláních není nikdo schopný a ochotný zaplatit enormní náklady. Nejsou totiž vyvážené výhodami oproti existujícím možnostem internetového připojení (mobilní sítě, Inmarsat, Iridium, GEO družice).
[Upraveno 18.11.2016 HonzaB]

Honzo, to srovnání je nekorektní, protože nepočítáš ostatní prvky přenosové trasy.

Myslím, že už to tu někdo počítal a vůbec to tak špatně nevypadalo.

Pages