Čínská kosmonautika

Primary tabs

Hawk:
Avizované přistání čínského kosmonauta se do roku 2020 neuskuteční, naopak do této doby by měla být na orbitu čínská stanice.
[url]http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=262776 [/url]
Na druhou stranu se to dalo čekat. Už samotný fakt, že po prvním čínském pilotovaném letu následuje tak dlouhá přestávká podobný vývoj událostí nastínilo a další odklady budou velmi pravděpodobně následovat.
V oblasti kosmonautiky Čína v podstatě kopíruje politiku ostatních velmocí(Evropy,USA,Ruska). Megalomanské projekty se oddalují nebo ruší a šetří se kde může. Nadšení střídá tvrdý pragmatismus a pilotovaná kosmonautika to odskáče jako první, protože za stávajících podmínek(riziko+vysoká cena za \"letenku\") zatím bohužel žádný velký důvod pro přítomnost člověka ve vesmíru neexistuje.

Číòané od začátku říkali, že budou postupovat opatrně, ale pořád si myslím, že stanici budou mít už v roce 2008, i kdyby to měl být jen jeden nebo dva bloky vynesené CZ-2E. Ty měsíční plány byly spíš sondou konstruktérů, jestli vedení projeví zájem.

Číòani nemají kam spěchat, protože ještě dlouho \"nedoženou a nepředeženou\". Takže není důvod riskovat. Ani tak život pilota (v té víc než miliardě se to tratí), ale spíš blamáž.

A usuzovat, co se ochladilo, je těžko. Vzhledem k tomu, že Číòani jsou tradičně tajemní jak hrad v Karpatech a s publikací plánů se nepřetrhnou. Mně osobně se to líbí víc než velkohubá předvolební vyhlášení kosmických plánů, po nichž posléze neštěkne pes.

Po přistání lodi SZ-5 s Li-wejem se uvádělo, že při letu lodi SZ-6 (dva kosmonauti, 5-7 dní) se uskuteční výstup do volného kosmu, při letu SZ-7 zkoušky spojovacího systému, OM lodi SZ-8 by se pak mohl spojit s lodí SZ-9.

Nyní se uvádí, že při letu lodi SZ-6 (léto 2005, dva kosmonauti, 5-7 dní) se budou provádět práce uvnitř OM a během letu SZ-7 se uskuteční výstup do volného kosmu. Stále však nejsou známy předpokládané intervaly mezi budoucími lety. Ta ministanice, o které psal Ervé, by měla být jen občas navštěvovaná posádkami. Trvale obydlenou stanici velikosti Miru, o které se píše v článku, chtějí stavět mezi lety 2015-2020.
Ohledně pilotovaných letů na Měsíc to přesně popsal Ervé.

Na www.sinodefence.com jsou opravdu pěkné stránky o čínské kosmonautice. Čínská aktivita v této oblasti je velmi opatrná a zdá se, že nebude mít velký vliv na urychlení ostatní světové kosmonautiky. Na druhou stranu působí tak, že rusové nebo amíci nemohou nějak výrazně omezovat svoje programy.

Je absurdní mluvit o cestě Číòana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? Teprve 2014 odstartuje jejich CZ - 5 o síle Protonu. Ale ta k Měsíci dopraví leda tak větší automat typu Lunochodu případně Luna-16. Tedy 50 tun na Měsíc, to chce druhý Saturn-5 !! A kdy ho Čína bude mít ??? Zatím se na něm nepracuje.

Závěr : Čína se na Měsíc může dostat, ovšem rozhodně ne roku 2020. Za možné maximum považuji vypálit roku 2020 loď Šenžou k Měsíci za pomoci CZ-5 a její oblet Měsíce s posádkou. Jako kdysi ruské bezpilotní Zondy. To je ovšem čínské maximum pro rok 2020 . O přisání v tomto roce nelze vůbec mluvit.

dá sa to urobi aj na viac štartov...

[quote]Je absurdní mluvit o cestě Číòana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? [/quote]

25. května 1961 pronesl John Fitzgerald Kennedy svůj známý projev, ve kterém oznámil, že do konce desetiletí přistane člověk na Měsíci. Apollo 11 tam přistálo 20. července 1969, čili za 8 let a kousek. Tehdy ti nějací jakýsi Američané začínali prakticky od nuly a měli za sebou pouze jeden suborbitální let Sheparda ve Freedom 7 a nosnou raketou Redstone.

[quote]Je absurdní mluvit o cestě Číòana na Měsíc roku 2020. I když samozřejmě fandím Číně daleko více, jak těm nějakým jakýmsi Američanům, přesto jsem realista !! Proč ?? Pro přistání na Měsíci je nutné tam dopravit těleso o váze v rozmezí 40 až 60 tun. Jakou technikou by to měla Čína už za 8 roků !!! zvládnout ??? Teprve 2014 odstartuje jejich CZ - 5 o síle Protonu. Ale ta k Měsíci dopraví leda tak větší automat typu Lunochodu případně Luna-16. Tedy 50 tun na Měsíc, to chce druhý Saturn-5 !! A kdy ho Čína bude mít ??? Zatím se na něm nepracuje.

Závěr : Čína se na Měsíc může dostat, ovšem rozhodně ne roku 2020. Za možné maximum považuji vypálit roku 2020 loď Šenžou k Měsíci za pomoci CZ-5 a její oblet Měsíce s posádkou. Jako kdysi ruské bezpilotní Zondy. To je ovšem čínské maximum pro rok 2020 . O přisání v tomto roce nelze vůbec mluvit. [/quote]

Jak už řekl Agamemnon, dá se letět v poskládané lodi. K tomu se hodí aktuálně zkoušené automatické orbitální spojování. Navíc CZ-5 by měla být schopna na GTO poslat 14 tun, což by mělo stačit pro Šen-čou aby se z GTO vyhrabala na LLO a zase zpět. Takže když poletí 2xCZ-5, mělo by to stačit na Šen-Čou s nějakou tou kopií ruského LOKu. A pokud nejsou naprostí diletanti, měli by CZ-5 do roku 2020 stihnout normálně zprovoznit.

Pan Balabán se asi pěkně sekne ;)
Připomenutí Kennedyho projevu je na místě. Tenkrát to byl neuvěřitelně odvážný projev.. tou dobou američani neměli ani svého gagarina a hned plácali o přistání na měsíci. A opravdu to splnili (zmklni Vlado..).

Pevně doufám, že se tam číòani dostanou a tím vyprovokují nové závody.

Ono postaci, kdyz (byt bezpilotne) privezou prvni kilogramy zlata, platiny, vody.... .

To se pak rozjedou zavody.

[quote]Ono postaci, kdyz (byt bezpilotne) privezou prvni kilogramy zlata, platiny, vody.... .

To se pak rozjedou zavody.
[/quote]
¨
Vody? Proč by z Měsíce vozili vodu?! Jinak to zlato, platina... Bylo by nutné dostat se pod 20000 USD/kg a to nepočítám devalvaci ceny importem těchto kovů z Měsíce. Taková laka je docela hodně ostrá.

Kdyz privezou vodu nazpet na LEO, tak to znamena, ze i ISS a Centaur lze naplnit vhodnym palivem.
Nejde o to, ze se to \"ted\" neproda, ale ze to jde. Jen jde o to, jestli voda (kyslik+vodik) z Mesice je levnejsi nez ho tahat z vetsi gravitacni studne jmenem Zeme.
Zvlast, pokud prepravni system povrch Mesice <> LLO a LLO <> LEO je vicenasobne pouzitelny (treba cast te vody muze byt palivo pro prelety povrch Mesice<>LLO<>LEO).

Počínanie Číny je nanajvýš vítané. Nastáva čas boja o postavenie svetového hegemona. Čína ekonomickým a politickým vplyvom priamo atakuje americké pozície . Súboj o Mesiac sa opä stáva politickou a strategickou otázkou.Ak si chcú Američani zachova pozíciu ve¾moci č.1 musia predbehnú Čínu. Dúfam že sa konečne rozhýbu. nerád by som zháòal knihu \"Čínsky snadno a rychle\".Angličtina webu NASA je mi predsa len bližšia. Na druhej stane dúfam že to Čína tentokrát dotiahne do úspešného konca.

Tiu-sien o´nihh. Si-Iu han-ght Musk Dragon. Quiinh.

Cinstina problem neni, jen se s ni v ekonomickych zonach blbe domluvis kdyz jsou vyrobny plne vesnicanu co znaji jen Mandarinstinu.

Rozumna vec co se ucit je Kantonstina, s tou se domluvis i v Malajsii.

Otazkou je, jestli Cinani dokonci ten tezkej 25t nosic.
Pokud ano, tak staci vyslat dva...jeden habitat a druhej palivo pro vicenasobne pouzivani. K tomu by se pripojil Shenzhoun.

Co by melo celej svet znervoznovat je pokud cinani pujdou do konzorcia se REL Skylon [url]http://www.reactionengines.co.uk/news_dec10.html[url/].
Je celkem jasne, ze smrdej librou a ze Britskej parlament jim dava tolik penez, aby stacili vyzit ve svych kancelarich a ve vyvojove hale.
Ovsem pokud prijdou cinani s x miliardy, tak konec srandy...jde do tuheho.
Nakonec bych se docela smal, pokud Cinani zacnou levne a hromadne vyrabet Skylony jako na bezicim pase pro celej svet podobne jako Boeing/Airbus.
Je fakt, na na jednom foru se Indove ozvali, ze zvazuji i o zahranicnich nabidkach typu CST100 nebo Skylon.

Nas Evropany by melo stvat to, ze ESA ma Ariane 5 co vynese bezpecne tezkej naklad. Proto je otazka proc jiz davno neupravili ATV na pilotovanou lod co by se na orbite otocial jako lunarni Apollo a vytahla si svuj preletovy habitat (WC, koupelna atd.), ktery by po pridokovani k ISS zustal u ISS jako urcity druh modulu se zadnim stykovacim modulem ke kteremu by se pripojil dalsi pilotovani ATV priste, takze by velikost ISS vzrustala pri kazdem priletu.
Navic si myslim, ze velikost pilotovaneho ATV by byla daleko vetsi nez pilotovanej Dragon a tak by tech 7 lidi melo skutecne dost mista a nebyli by stisneni, navic s moznosti preletoveho habitatu.
Pri expedici k Mesici by se asi tak 3 pridokovane habitaty mohli odpojit a letet k Mesici. Rekl bych, ze by v nich bylo dostatek paliva.

TO : Honza Vacek

Souhlasím s tím, že projekt Apollo byl zcela výjimečně úspěšný s neuvěřitelnou rychlostí provedení. Vtěsnat do 8 roků programy : Mercury, Geminni, Apollo, Surveyor, vývoj Saturnu - 1 /nosnost 17 tun/, Saturnu-5 /nosnost 110 tun/, postavit VAB, rampu pro Saturny,...atd, atd.. no to prostě byl fenomenální výkon.

Obávám se ale, že podobná - \"politická konstelace\", kdy po startu Sputniku - 1 a Gagarina nastal vesmírný souboj supervelmocí SSSR a USA, kdy do toho daly obě velmoci doslova - \"všechno\", už nikdy nenastane. Čína je socialistická už jen po názvu vládnoucích komunistů ,jinak je to veskrze kapitalistická země. Musela by drasticky zvýšit své kosmické výdaje i tempo. Co dokázali za posledních 8 let 2003-2011 v počtu startů lidí ??? :

2003 -letěl jeden kosmonaut

2005 - v kabině letěli dva

2008 - v kabině letěli tři

2012 - poletí znovu a provedou \"stykovku\"

Tedy novou pilotovanou loď posílají do kosmu v průměru jedenkráte za 3 roky. Navíc je to v podstatě koupený ruský Sojuz. Museli by drasticky, opravdu drasticky přidat na tempu i penězích ,aby \"ohrožovali Měsíc\". Ale není studená válka, nemáme Kennedyho a Chruščova.

Pre porovnanie ZSSR:
1961 (Vostok) - pilotovaný orbitálny let
1964 (Voschod) - trojčlenná posádka
1965 (Voschod) - výstup do kozmu
1968 (Sojuz) - bezpilotné spojenie
1969 (Sojuz) - pilotované spojenie (a prestup kozmonautov)
1971 (Sojuz/Saljut) - stanica (a prví màtvi sovietsky kozmonauti)

USA:
1962 (Mercury) - pilotovaný orbitálny let
1965 (Gemini) - dvojčlenná posádka
1965 (Gemini) - výstup do kozmu
1966 (Gemini) - pilotované spojenie (s bezpilotným cie¾ovým telesom)
1968 (Apollo) - trojčlenná posádka (a prví màtvi astronauti)
1969 (Apollo) - prelet k Mesiacu a spä, vstup do atmosféry 2. kozmickou rýchlosou

Takže Čína, použivajúca stále prakticky rovnakú loď napreduje zhruba rovnako rýchlo ako svojho času sovieti - bezpilotné spojenie lode so stanicou už absolvovala v tomto roku (2011).
Tempo američanov v 60. rokoch bolo enormne vysoké, podložené mimoriadnou politickou objednávkou a na tú dobu nebývalými investíciami - a prevádzkované so značným rizikom (lode Gemini používali katapultážne kreslá z lietadiel, s nedostatočným výkonom pre reálnu záchranu pri havárii nosnej rakety Titan).
Sovieti v mesačnom programe \"zaspali na štarte\" a podcenili tempo, ktoré dokážu američania vyvinú pri dostatočnom financovaní. Došlo tiež k vnútropolitickým zmenám v ZSSR a mesačný program tak nezískal dostatočnú prioritu.

Ako to súvisí s Čínou?
Čína napreduje (zdanlivo) pomali, čo sa týka počtu pilotovaných letov, ale je treba ma na pamäti, že kráča po už prešlapanej ceste - vie vopred, aký výsledok bol dosiahnutý a ako bol dosiahnutý - tj. nemusí h¾ada teoretické riešenia, stačí jej si ich len prakticky overi. To jej umožòuje vynecháva všetky \"nadbytočné\" kroky v podobe testov pri h¾adaní riešenia - stačí jej overi si, že už známe riešenie dokáže zrealizova.
Pekne to bolo vidno v roku 2008 pri lete Šen-čou 7 - \"hlavný hrdina\" Čaj Č\'-kang vystúpil do kozmu v skafandri činskej výroby Fej-tchien (okopírovaný a mierne upravený/vylepšený ruský Orlan), ale istil ho \"muž v pozadí\" Liou Po-ming v overenom ruskom skafandri Orlan, použivanom i na ISS vo verzii Orlan-M.
Dlhý interval medzi čínskymi pilotovanými letmi je spôsobený IMHO tým, že číòania venujú mimoriadne ve¾kú pozornos pozemnej časti prípravy - pozemným skúškam a testom - takže potrebujú menej testov v reálnych podmienkach kozmického letu. Okrem iného sa tak zrejme vyhýbajú màtvym kozmonautom, ktorý by na ich úspešné image nemali práve dobrý dopad.
Je to dané okrem iného aj tým, že sa nemusia s nikým preteka - rusov a američanov len tak hneď nedobehnú (ameriačania sú ďaleko vpredu a číòania sami sa učia od \"druhých\" rusov) a pred ďalšími kandidátmi, predovšetkým vo svojom \"záujmovom priestore\", majú značný náskok, s výnimkou Japonska je náskok Číny väčší, než je odstup Číny od Ruska a USA.
Zobrané kolem a kolem - Čína by bola schopná priletie na ISS za dobu potrebnú na stavbu lode Šen-čou s príslušným stykovým uzlom (a to by mohli vyrieši aj stavbou nového orbitálneho modulu - je pritom celkom jedno či by sa pripojili na \"ruskú\" alebo \"americkú\" stranu stanice, k¾udne by mohli postavi \"obojetníka\").

Čína nemusí nic kopírovat, jen se inspirovat okolním světem. Je třeba si uvědomit, že je to jiný svět, způsob myšlení a civilizace. Uvažme, že v době kdy zde v evropě jsme se tloukli palicemi po hlavě u ohòů, v číně psali na papír a rakety znali nejen jako pro ohòostroje ale začali používat jako zbraò, tak kdo od koho kopíruje ?!? V civilizaci která trvá několik tisíciletí není kam spěchat a handrkovat se o slávu několika let o pofiderní prvenství družic, letů atd. Jistě, Čína navenek to co dělá dokáže nám \"hloupým\" dobře předvést - prodat. Učí se že naše tzv kultura na to slyší a je to nic nestojí. Čínskou vlající vlajku při jejich prvním výstupu z kosmické lodi vidělo v TV mnohem víc lidí než tu pruhovanou po malém kroku Armstronga... koneckonců- zeptejte se dnes někoho: kdo to byl Armstrong? - nějakej potápěč ve skafandru? trumpeák co hrál dnešním dědkům? nebo ten magor co jezdí na kole? už to nikdo neví...

Čína nepotřebuje nikomu nic dokazovat, jde a žije si svým vlastním životem. Jestli její lidé se vydají na měsíc třeba za dvacet let, pro ně tam budou první, protože tam prostě přirozeně dospěli a chtěli, a ne jako kdysi američtí nebo ruští mužici kteří se předháněli jen aby měli metál prvního, ale dál nic, nic, nic.

Nechci tímto snižovat úžasná dobrodružtví letů Apolla, Gagarina, Gemini, Leonova atd která jsem měl možnost zažít, stejně jako dnešní černou díru ISS která má spoustu \"železa\" ale málo lidí a využití, jen se snažím upozornit na bohužel naší neschopnost pochopit rozdíl ve dvou civilizacích a kultur, aniž bych některé z nich stranil.

[quote]jen se snažím upozornit na bohužel naší neschopnost pochopit rozdíl ve dvou civilizacích a kultur, aniž bych některé z nich stranil.[/quote]

ako môžete po takom príspevku napísa niečo takéto?

\"Čína nepotřebuje nikomu nic dokazovat, jde a žije si svým vlastním životem.\"

Čína možno nepotrebuje ohurova Miliardu vlastných ¾udí. ale velmi dobre vie že ak chce aby svet uznal Čínu ako ve¾moc, musí o svojej sile presvedči najmä ¾udí na západe.Odpovedzte si na otázku ako vidíte Čínu. Ako relatívne zaostalú krajinu plnú chudoby ,výrobcu lacného textilu a nekvalitných plastových hračiek? Alebo ako Hi-Tech výrobcu nadzvukových lietadiel,rýchlovlakov a kozmických lodí? Čína je súčasou globálneho sveta a ak sa chce presadi, musí ukáza svaly. Taká lunárna základòa je skvelá ukážka ekonomických a vedeckých schopností.

Pánové, proč se toto téma jmenuje Čína (ČLR) - Bílá kniha 2011 ? Snad by správci mohli většinu příspěvků převést do nového tématu Čína pro a proti, protože název Pro a proti – tlachání na ideologická témata by asi neprošel. Je tu také vhodné téma Souvislosti kosmonautiky, kde se můžete dosytosti vyřádit. :(

http://www.kosmonaut.cz/ Středa 4. ledna 2012ò

„Postaví Itálie moduly pro čínskou kosmickou stanici?“ Takto a podobně zněly titulky (nejen) v italském tisku poté, co prezident Italské kosmické agentury Enrico Saggese podepsal s prezidentem Čínského národního kosmického úřadu Chenem Quifem dohodu o spolupráci v oblasti pilotované kosmonautiky. Jak je přesně dohoda formulována a co je jejím obsahem, netuším. Média ale referují o spolupráci při vývoji a výrobě kosmické stanice (zde má Itálie extrémně bohaté zkušenosti, neb pro ISS dodala mj. moduly Node-2/Harmony, Node-3/Tranquility, Cupola, MPLM/Leonardo či hermetizovanou sekci pro „kosmické náklaďáky“ ATV) a dokonce o možnosti letu italských kosmonautů na její palubu...

I když číòaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\\ to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu.

[quote]I když číòaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\\ to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu. [/quote]
hmm, já ne

[quote]Snad uz pred vyse rokom som porovnaval podiel startovacej hmotnosti k uzitocnemu nakladu.
USA jednoznacne viedli, za nimi Rusi, ESA, a daleko zanimi Cina a kosmotrpaslici.

Ak by Cina so sucasnou urovnou chcela stavat Saturn, tak by musel byt nasobne vacsi, ako americky. A to si nemoze zrejme dovolit ani Cina.[/quote]

to porovnanie, myslím, má pre let na mesiac nulovú výpovedaciu hodnotu, vzh¾adom na to, že číòania menia kompletne technológiu...
z teraz používaného udmh/n2o4 prechádzajú na kerolox... ten ich pomer sa môže zmeni kompletne... možno k lepšiemu, možno nie...

inak - to porovnanie ako fungovalo? porovnanie jednotlivých nosičov? alebo všetkých nosičov danej krajiny? kerolox spolu s hydrolox spolu s hypergolikou? alebo ako? nechápem úplne :)

[quote]...inak - to porovnanie ako fungovalo? porovnanie jednotlivých nosičov? alebo všetkých nosičov danej krajiny?... [/quote]
Bol to mix pouzivanych nosicov. Uz si ani nepamatam vlakno, kam som to daval.
Jasne, ze KPH vyjde lepsie, ako TPH a vodik lepsie, ako hydrazin...
Ale prave o to slo. Najst cislo, ktore bude nieco hovorit o technologickej vyspelosti...

Urcite nejde o univerzalne bezchybne hodnotenie, ale tym to ani nemalo byt.
A vidis, ze aj sam hovoris, ze Cina ide menit technologiu...
Proste so svojim starym zelezom moze lietat \"nasilu\" a draho a \"za kazdu cenu\".
Tak nejak si predstavujem dobre financovane amaterske rakety.
Tuctova, zle predimenzovana technologia. nedosiahli ani len uroven Muska.

Dekuji za oponovani. Ale zopakuji. Cina ma penize, coz jim umoznuje koupit si jaoukoliv technologii. A zrovna od Ruska, ktere ma problemy s nedostatkem financi. Oni vi, jak ji pouzit.

Ja si myslim, ze Cina hraje politiku. A kdyz vyhlasili, ze nepristanou ne Mesici pred rokem 2020, tak je to jenom proto, aby se jim svet nedival pod ruce, na cem prave delaji. Opet kosmonautika je tam pod armadou stejne jako v Rusku, takze v utajeni.

Nesrovnaval bych to s 60-tymi lety, kdy to bylo opravdu v plenkach. Dnes je to jinak. Pocitacove technologie jsou dostupne vsem a svet naskolil hodne cinanu. Kdyz se dokazali bezpilotne spojit na orbitu, dostat sondu na obeznou drahu mesice atd.

Znovu zopakuji, maji penize a v soucasne dobe dobre vedeni vesmirneho programu s jasnym planem. Co dokazali za poslednich 10 let.

Ja mam pocit u Ruska i Ameriky, ze je to moc politikareni a skutek utek, samozrejme i diky nedostatku financi. Chybi jim clovek jako byl Koroljov nebo Von Braun. Vizionari, kteri meli vynikajici technicky znalosti a urcili by jasny smer.

Technika uz tady je, staci ji jen zkopirovat, coz cinanum jde dobre.

[quote]Ale prave o to slo. Najst cislo, ktore bude nieco hovorit o technologickej vyspelosti...[/quote]

to nic o techn. vyspelosti nehovori

[quote]A vidis, ze aj sam hovoris, ze Cina ide menit technologiu...
Proste so svojim starym zelezom moze lietat \"nasilu\" a draho a \"za kazdu cenu\".
Tak nejak si predstavujem dobre financovane amaterske rakety.
Tuctova, zle predimenzovana technologia. nedosiahli ani len uroven Muska. [/quote]

ja si to uvedomujem :) ja som v podstate len chcel povedat, ze si to uvedomuju aj oni :)

Čínske \"hydrazínové\" rakety majú horšie konštrukčné číslo. To je nesporný fakt.
Je ale treba ma na pamäti, prečo vlastne Čína dlhodobo išla cestou vývoja \"hydrazínových\" rakiet - UDMH+NOx je zrejme najvhodnejšie palivo pre vysokovýkonné balistické rakety, nosiče jadrových zbraní. A o tie išlo Číne predovšetkým (až do nedávna).

Pripravovaná Chang Zheng 5 (CZ-5) má ma LOX+RP motory v prvom stupni a LOX+LH v horných stupòoch (tie už Čína používa tuším od roku 1994), a v najsilnejšej konfigurácii nosnos 25 ton na LEO a 14 ton na GTO pri štartovacej hmotnosti okolo 800 ton.
Na priamy pilotovaný let k Mesiacu to samozrejme nestačí, ale navrhovaný scenár čínskej výpravy s priamym letom ani nepočíta - naopak, predpokladá opakované spojenia na LEO a LLO, čo však v dnešnej dobe nepredstavuje problém pre žiadnu kozmickú ve¾moc.

Nosnos 25 ton na LEO pritom postačuje/vyhovuje i pre stavbu orbitálnej stanice, takže z nej nebude drahý jednoúčelový \"biely slon\" typu Saturn V.
Samozrejme, let k Mesiacu sa viacnásobnými štartami o čosi predraží, ale na druhej strane, zvýši sa bezpečnos a prípadná strata jedného nákladu nemusí znamena stratu celej misie.
[Upraveno 13.3.2012 Alchymista]

[quote]
Samozrejme, let k Mesiacu sa viacnásobnými štartami o čosi predraží, ...
[/quote]

je to skutocne tak? ak spocitame fixne naklady 20t komercne pouzitelnej rakety a rozratame to na vsetky starty vratane komercnych, vs. fixne naklady 150t jednouceloveho bieleho slona zahrnute len do jednej misie, nevyjde nam nahodou cena za \"lego\" misiu lepsie?

to je možné a pravdepodobné

[quote]Pokud vyfoti apolla a lidske stopy na marsu tak by me zajimalo jestli odmitaci uznaji ze se spletli.[/quote]Lidské stopy na Marsu? Fotošop :)

myslim ze na tomto fore sa da najst dost dokazov, ze konspiratori neuznaju nikdy nic, mozete vyfotit co chcete ako chcete, vzdy to spada pod niekolko zakladnych kategorii vyhovoriek - fotosop, sprisahanie, umlcanie

inak na webe (ktory ma akiste vzdy pravdu :)) sa da najst aj opacny extrem - utajene zakladne na mesiaci, utajena vyprava na mars, najtrufalejsie co som videl boli americke zakladne v inych sustavach (a to uz davno :))
Podoprete tymi istymi metodickymi postupmi ako moonhoax :)

No ale takové hoaxy a různé konspirace žijí díky jednoduchém faktu a to že se normální člověk nevypraví na měsic/jinou sluneční soustavu na dovolenou ještě hodně hodně dlouho... Takže do té doby můžou všeci směle pochybovat o Apollu nebo vytvářet iluze o vojenských základnách či Němcech na měsici :D...

[quote]I když číòaní na Měsíci přistanou s automatem, tak k letu člověka je strašně doleko. Museli by postavit obdobu Saturnu 5, postavit obdobu Apolla a zvládnout navigaci jak cestou tam a zpět, tak i okolo Měsíce.Pochybuji o tom, že to zvládnou, vžd\\ to nedokázali ani sověti/rusové a ti jsou před čínou na hony daleko. Jestliže američané s jejich obrovským vědeckým a průmyslovým potenciálem stavěli Apollo řádově deset let, tak čína, pokud vůbec začne, to nestihne dříve než za dvacet let. Já silácké řeči o Měsíci stran Číny považuji za čirou propagandu. [/quote]

Za stavajici techniky kterou maji by to slo uz dnes.
Proste preletovej modul seskladaji na orbite.
Dalo by se rici, ze ke stavajicimu Nebeskemu palaci postaci pripojit pohonej blok s \"LEMem\". Po navratu k Zemi by zapalili brzdici motory \"palace\", aby se dostaly zpet na LEO ke kosmicke lodi.
Pak prestoupi a v lodi se vrati zpet na Zem.

Je jasne, ze neco jako Saturn-5 kde bylo vse soucasti jednoho nosice to nebude. Spise to bude tak, ze si na LEO seskladaj preletovou lod s vysadkovym modulem.
Ciste teoreticky by Nebezky palac mohli nechat v automatickem rezimu na LLO a zpet na Zem se vratit v Schenghzunu, kdy tesne pred vstupem do atmosfery se lod rozdeli a v pilotnim useku by pristali na Zemi.

A jestli se jim to povedlo se dozvime od nezavislejch pozorovatelu radioamateru a DeiXeru. Urcite budou poslouchat ty spravne kmitocty.
Je predpoklad, ze na povrchu ponechaji kosmonauti nejake pristroje pracujici v automatickem rezimu po dobu nekolika let.
Predpoklad je, ze budou mit bud RTG nebo FTV (FTV s kapslema Pu pro vytapeni elektroniky a panelu FTV behem Mesicni noci obdobne jako u Lunochodu, Pu kvuli delsi zivotnosti nez Po).

Tyhle \"automaty\" na povrchu budou slysitelne v S/X pasmu jeste mnoho let, takze i ja si pujcim konvertor s antenou pro poslech signalu z Mesice. Pro BPSK staci sire pasma 300Hz pri 5W PA do male paraboly v X pasmu nebo SBF anteny v S pasmu.

Uvidime, urcite to bude i zde [url]http://www.uhf-satcom.com/[/url].
Kmitocty jsou zde: [url]http://www.uhf-satcom.com/sband/[/url].
Vsimete si casti Lunar Orbiter Downlink Frequencies.

2210.800MHz ... Norad 37174 Chang\'e\'2 Chinese lunar orbiter
2212.000MHz ... Norad 32054 KAGUYA R-Satellite
2283.840MHz ... Norad 33405 Chandrayaan-1
2279.5272MHz .. Norad 37801 Grail-A
2280.6146MHz .. Norad 37802 Grail-B
2283.840MHz ... Norad 33405 Chandrayaan-1

Uplink byva o 100 az 150MHz nize.

Takhle zachytili Juno [url]http://www.uhf-satcom.com/amateurdsn/juno/[/url].

Pro prijem S pasma z Mesice staci stredova parabola 90cm (treba KovoSat nebo Tyhan90) a ohnisku mit QFN \"dipol\" s 20dB predzesilovacem.
Jako prijimac nejaky USB SDR prijimac, ci HAM TRX s konvertorem by DB6NT nebo prijimac co umi pasmo primo bez IF.

Soft Spectrum Lab je k dispozici zadarmo.
[url]http://www.qsl.net/dl4yhf/spectra1.html[/url]
Pokud nejste konstrukteri, tak zde jsou web linky kde koupite SDR-USB prijimace [url]http://sdr.ipip.cz/[/url].
Koaxial staci RLE10/Aircom+ pro Wifinu (ten silnej 10-12mm) s kvalitnima prechodkama SMA-N.
Venkovni predzesilovac pro S pasmo jde koupit v Elixu nebo DD-Amteku.

Na bazarovem (e-bay asi za 10000Kc) e-bay/bazarech hledejte AOR AR-5000, ten umi SSB od 10kHz do 2.6GHz.
Tenhle prijimac je nejoptimalnejsi, neni \"drahej\" (na to co umi v ramci cen ostatnich prijimacu stejne kategorie) a umi vse. Navic je to vse all-in-one v jedne krabici s prednim panelem a displejem. Takze ho muzete sebou vozit do prirody i bez PC (ja jsem pred operaci jezdil do Krusnejch hor v ramci CSDXC a na kopcich poslouchal co se da).
Obcas jsem pouzival i rucni verzi AOR AR-8200 MK3, bazarova je za cca 9000Kc.
[url]http://www.ddamtek.cz/index.php?cat=113&subcat=-1&parent=1&namecat=Přijímače&namesubcat=AOR[/url].
[url]http://www.elix.cz/f/ar-8200-mk3[/url]
Pokud predpokladate i zpracovani signalu a chcete kvalitni SDR prijimac od firmy co dela \"radia\", tak si nejaky PCR od Icoma.
[url]http://www.universal-radio.com/catalog/widerxvr/AR5000.html[/url]
[url]http://www.aorusa.com/receivers/ar2300.html[/url]
[url]http://www.icomamerica.com/en/products/receivers/handheld/r20/default.as...
[url]http://www.icomamerica.com/en/products/receivers/mobile/r2500/default.as...
[url]http://www.universal-radio.com/catalog/widerxvr/2500.html[/url]
[url]http://www.kmitocty.cz/icr1500/icr1500.html[/url]

Moznosti jsou a ti sikovnejsi z vas co umi Linux by pro ostatni mohli pripravit web sdr stranku pro primej online poslech-prijem signalu sond z Mesice jako je treba tohle.
[url]http://www.websdr.org/[/url]

Zatim z Mesice posloucham odrazene vlny od povrchu Mesice v ramci HAM spojeni typu EME (Earth-Moon-Earth) v HAM pasmu 23cm (1.3GHz) v casti pro EME operace.
[url]http://websdr.camras.nl:8901/[/url]

Pokud tam uslysite takove zvlastni tony, tak to je signal z Mesice tusim PSK63, je to podobne jako \"tonum\" z pristavaciho Phoenixe nebo landeru Titanu.

Tak s chuti do toho a pul je hotovo.

[Upraveno 14.3.2012 -=RYS=-]

[quote]
Technika uz tady je, staci ji jen zkopirovat, coz cinanum jde dobre. [/quote]

Uz moc ne, novej zakon ITAR je v platnosti.
Coz znamena, ze mimo komercni a vedeckovyzkumne saty jsou v ITAR omezeni stale v platnosti.

[url]http://www.cubesat.org/index.php?view=article&id=113:congressional-legis...

Friday, 23 December 2011 21:00
Na strankach Cubesatu pisou ([url]http://www.cubesat.org[/url]) :

Congressional Legislation to Remove Satellites from ITAR

The House of Representatives in the U.S. Senate recently passed a bill, H.R. 3288, with a clause to remove ITAR restrictions on commercial satellites. The specific wording for the purpose of the bill:

\"To authorize the President to remove commercial satellites and related components
from the United States Munitions List subject to certain restrictions,
and for other purposes.\"

Full test of the Bill can be found in PDF here:
[url]http://www.gpo.gov/fdsys/pkg/BILLS-112hr3288ih/pdf/BILLS-112hr3288ih.pdf...

Status of the bill:
[url]http://www.govtrack.us/congress/bill.xpd?bill=h112-3288[/url]

This bill only pertains to commercial satellites, and does not include scientific or educational in its current form. Make your voices heard and please write to your Representatives for the inclusion of these terms. Removing educational, scientific, and commercial satellites from ITAR control will help foster the international small satellite community.

Representatives Howard Berman, Don Manzullo, Adam Smith, Mike Coffman, Dutch Ruppersberger, Rob Bishop, Gerry Connolly, Jason Chaffetz, and Martin Heinrich introduced the bill, and are the best people to contact regarding updates and changes.

Congressional legislation to remove satellites from ITAR

[Upraveno 14.3.2012 -=RYS=-]

http://www.nasaspaceflight.com/2012/10/long-march-2c-shijian-9-tech-demo...

\"The Chinese have launched their much delayed Shijian-9 mission on Sunday, involving a pair of technology demonstrator satellites.\"

...

\"The mission will conduct on-orbit experiments for electric propulsion, testing the XIPS-20 xenon gas ion thruster system. It will also test high precision and high stability control systems, high efficient power supply and advanced thermal control technology.\"

- test elektrického pohonu - xips-20 xenónový pohon
- test riadiacich systémov vysokej presnosti a stability
- test technológií termálnej kontorly, a vysoko efektívnych systémov pre dodávku energie

Tak jsem si precetl zajimavou msg.
Beidou navigacni system ma v sobe i system datove retlanslace obdobne jako je americky TDRS/S. Chteji to pouzivat ve spojeni s orbitalni stanici/lodema/druzicema na LEO drahach (160-2000km od povrchu Zeme).

Druzice BeiDou (v Cinstine kompas) jsou ve vyskach okolo 21300km a nekolik retlanslacnich druzic pro system BeiDou je na GEO 35800km.

Mimo hlavni dw CDMA linky pro pozicni terminaly na povrchu v L pasmu (1.2-1.7GHz) se pro oboustranny datovy prenos pouziva S pasmo (2.2GHz, 1.6Mbps dw / 315kbps up).

Takze prenos telemetrie/dalkove ovladani orbitalni stanice/lode/druzic zvladne i zive SD video v MPEG4 z paluby lode/orbitalni stanice.
To zive video v SD ma 186kbps, HW enkoder A/V v radioMUXu je Cinske vyroby. Palubni radioMUX ma nastarosti radiokomunikaci a ovlada vysilace, prijimace, anteny/rotatory a enkapsulaci palubniho LAN rozvodu (10/100Mbps Ethernet).

Tato msg v podstate znamena, ze mimo takovou nonstop radiokomunikaci nemaji ani Rusove se Sojuzy a drive s MIRem.
Dokonce je system lepsi nez s GEO TDRS/S, protoze Beidou pokryvaji celou planetu, vcetne antarktickych polarnich vedeckych stanic, ktere Beidou od kvetna 2012 pouzivaj pro oboustranny \"internet+ISDNvideotelefon+VoIP telefon\".

S vykrytim polarnich oblasti maji Amici porad problem, system aktivnich rotatoru jedne paraboly musi u nich fungovat i za mrazivych teplot, kdezto Cinske pevne planarni anteny na strese polarnich stanic nic \"aktivniho\" nepotrebuji, postaci terminal o velikosti telefonu Motorola Iridium 9500.

Asi před rokem nějaký náš odborník (jméno jsem zapomněl), mluvil na Hide Parku o satelitních systémech. Pokud si vzpomínám, říkal, že BeiDou 2 bude lepší než Glonass i GPS. Zapomněl jsem detaily, v čem by mohl být lepší ?

Omlouvám se, vždy to byl profesor František Vejražka a celou diskusi už tady uvedl na http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/26.1.2012/ pan Chlmcan

[quote]Asi před rokem nějaký náš odborník (jméno jsem zapomněl), mluvil na Hide Parku o satelitních systémech. Pokud si vzpomínám, říkal, že BeiDou 2 bude lepší než Glonass i GPS. Zapomněl jsem detaily, v čem by mohl být lepší ? [/quote]

Protoze to umi prenaset oboustranne data i z maleho terminalu o velikosti satelitniho mobilu Iridium.

A retlanslace mezi druzicema bezi i pres GEO telco druzice.

Navic kazdy pozicni prijimac ma unikatni ID (neco jako MAC/IMEI), ktere se vysila v SDSskach nahoru pri provozu oboustrannych dat, takze se da urcit presna pozice kazdeho prijimace. Cili mnohem jednodussi a levnejsi provoz pozemnich terminalu narozdil od kombinace GPS+GSM/GPRS, navic GSM neni na mori, Beidou je vsude.

Dalsi vyhoda je, ze sestupny kanal na druhem kanalu je take FDMA a umi prenaset downlink data az 2.6Mbps UDP.

[Upraveno 16.10.2012 -=RYS=-]

Děkuji, JP

Prezident Barack Obama 3. januára podpísal zákon zahàòajúci zákaz vývozu a reexportu satelitov do Číny. Pod¾a nového znenia zákona americká vláda zrušila obmedzenia týkajúce sa vývozu satelitov do niektorých krajín. Tieto obmedzenia vývozu a reexportu do Číny platia naďalej. Zdroj Interfax + Novosti kosmonavtiki [url]http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/4251/[/url]

[quote] [quote] Čína má k dizpozici nejmodernější tecnologii a mají na to čas do r.2030. [/quote]

Jen nejspíš podle Vás.
Pokud to srovnávate s elektronikou světových značek co se tam montuje - píšu montuje nikoliv vyrábí - tak jde o věci vyprojektované převážně v USA či v Evropě a tam jen montované ze součástek z celého světa. Přičemž ty nejdůležitější jako paměti a procesor z Číny nepocházejí. Stejně jako ty výrobní linky jsou často dovezeny ze zahraničí.
Né vše co má na krabičce nápis Made in China obsahuje součástky jen Číny - většinou je tomu naopak - součástky se nakupují po celém světě v dnešní době.

A už se zde o tom zde diskutovalo - tedy - vážně si myslíte, že Čína je napřed v kosmické technice před USA ???? [/quote]

To docela určitě ne (aspoò zatím, otázka je, jak se situace vyvine za pár let, až budou mít CZ pětku). Ale že už je Čína toho času před Ruskem, na to bych klidně vsadil. A pokud jde o to do omrzení opakované (některými ideologicky zaslepenými diskutéry) technické zaostávání Číny, před pár týdny jsem tu uváděl odkaz na stránku se statistikou přihlášených patentů. Čína je už po řadu let číslo 2 za USA (a před Japonskem, které z technického zaostávání asi nikdo obviòovat nebude), přičemž ta mezera mezi USA a ČLR se stále zmenšuje.

Rozsah prací v oblasti čínské kosmonautiky začíná být opravdu mimořádný. Jenom pár věcí, na kterých se tam v současnosti finišuje :

1. V létě poletí další Šenžou s posádkou k modulu Tiangong

2. V létě má letět na Měsíc obdoba ruského Lunochodu.

3. Letos bude dokončen už čtvrtý čínský kosmodrom a to na ostrově Chajnan = Wen-chang. Bude pro těžké rakety.

4. Finišují práce na raketě nosnosti Protonu nebo Ariane-5 = přes 20 tun. CZ-5 má letět příští rok.

To je jenom pár některých věcí, na kterých se letos -\"kutí v čínských dílnách\". Chci dál připomenout,že na čínských kosmodromech je více - \"živo\", než na těch v USA - viz. loòské starty. Před týdnem Čína zprovoznila obdobu našeho Galilea = družicový navigační systém Beidou.

Současný pilotovaný čínský program kopíruje program sovětský program Sojuz-Saljut, s tím rozdílem, že nemají k dispozici nosič třídy Proton, takže cílové těleso je třídy Sojuz.
Nelze srovnávat s programem Gemini, který byl technologickou přípravou pro let člověka k Měsíci, příkladně dostižení a spojení s cílovým tělesem během prvého obletu stihače,nebo montážní práce v adaptéru.
\"Plánované\" cíle totalitního režimu nelze sice podceòovat,ale víme, že už tady bylo prohlášení sovětů po úspěchu Apolla \" že též na Měsíc poletí, ALE ne na chviličku\", takže osobně považuji prohlášení číòanů, že pošlou číòana na Měsíc za totalitní propagandu.
Sám těžký nosič ještě vůbec neznamená automaticky let na Měsíc, postavit kosmickou loď k tomuto účelu je daleko těžší a náročnější než postavit nosič, ostatně z historie víme, že sověti měli příkladně nosič schopný dopravit lidskou posádku na oblet Měsíce, ale neměli kosmickou loď na technické úrovni toto provést, resp. tak dlouho ji \" zkoušeli\" až zjistili, že to nepůjde.

[quote]Před týdnem Čína zprovoznila obdobu našeho Galilea = družicový navigační systém Beidou.
[/quote]

Jak už jsme disktuovali zde na fóru, tak jde jen o část systému - je pouze nad určitou části světa - ještě není plně dobudován.

TO : x

Pokud je Beidou \"jenom\" pro Asii, pak je to pro více lidí, než žije ve zbytku světa dohromady = Asie má asi 60 % světových obyvatel. Jenom Čína má zhruba tolik lidí jako : USA + EU27 + Rusko + Kanada + Brazílie + Japonsko dohromady !

TO : David

Já bych - \"plánování\" v totalitním režimu nepodcěòoval. Ostatně, sám Čínu za totalitní zemi nepovažuji, pokud tam nemají železnou oponu, všichni tam můžou svobodně podnikat , případně se , když se jim tam nelíbí, kamkoli vystěhovat a nebo kamkoli cestovat na dovolenou, pak je to celkem - \"zvláštní totalita\". Ale to sem nepatří, to je pro politology.

Sám také něvěřím, že existence nosiče CZ-5 okamžitě povede k zahájení měsíčního programu. Do roku 2020 bude Čína ráda, když začně stavět pomocí CZ- 5 obdobu ruského Miru. Rozhodne se vůbec Čína pro stavbu supernosiče CZ- 9 ?? Možná. Pokud by Čína přijala měsíční program, pak tam přistanou nejdříve v letech 2025 - 30 dle mého soudu. Ono vyvinout nosič katagorie Saturnu-5 nebo Energie není žádná maličkost !!

[quote]TO : David

Já bych - \"plánování\" v totalitním režimu nepodcěòoval. Ostatně, sám Čínu za totalitní zemi nepovažuji, pokud tam nemají železnou oponu, všichni tam můžou svobodně podnikat , případně se , když se jim tam nelíbí, kamkoli vystěhovat a nebo kamkoli cestovat na dovolenou, pak je to celkem - \"zvláštní totalita\". Ale to sem nepatří, to je pro politology.

Sám také něvěřím, že existence nosiče CZ-5 okamžitě povede k zahájení měsíčního programu. Do roku 2020 bude Čína ráda, když začně stavět pomocí CZ- 5 obdobu ruského Miru. Rozhodne se vůbec Čína pro stavbu supernosiče CZ- 9 ?? Možná. Pokud by Čína přijala měsíční program, pak tam přistanou nejdříve v letech 2025 - 30 dle mého soudu. Ono vyvinout nosič katagorie Saturnu-5 nebo Energie není žádná maličkost !! [/quote]

Jenom oponuji názoru, že je Čína schopna v případě nového Moon Race předstihnou NASA, je třeba si uvědomit, že USA svého času realizovaly svůj měsíční program běhen 8 let, a to musely spoustu věcí vyvinout od samého počátku, dnes jsou schopny v případě potřeby letět na Měsíc za méně než pět let, pokud by se k tomu rozhodly, u Číny při jejich \" tempu\" jaké předvádějí min 20 let.

Cas = penize. Pokud mate dost penez (coz Cina v tuto chvili zatim ma), muzete zaradit pri vyvoji plyn. Ale ...
Tusim komunisti prisli s pouckou, ze kvantita prechazi v kvalitu. To je hloupost, nahnat tisic kopacu, aby popsali chovani castic na D-branach problem nevyresi. Otazkou je, zda budete mit dost kvalitniho personalu.
Ergo kladivko. Cina ma financni moznost. Ma technologickou moznost(je jedno, jestli se jedna o spionaz nebo vlastni vyzkum), coz lze videt na jejich stealth letadlech, raketach, jadernych zbranich. Ma i vedecky potencial, kvulit tomu nabira mozky kde to jde. Ma i schopne managery. Otazkou tedy je, zda skutecne maji o Mesic zajem a jak daleko je skutecne jejich vyvoj.

Pages