Wide Field Infrared Survey Telescope (WFIRST)

Primary tabs

rozsah... to co je za pojem ze rozsah?
z textu som vyvodil ze sa tym asi rozumie zorne pole

inak dost ma stve, ze zatialco HST, ktory posunul astronomiu o svetelne roky dopredu, je tazko vybojovana vlajkova lod NASA, tak pentagon ma takych druzic tolko ze moze rozdavat prebytky... :mad:

Tomuto projektu samozřejmě přeji jenom úspěchy a za 10 let hodně kvalitní astronomie, jen mně mírně zaráží, že NASA předpokládá celkovou cenu WFIRST více jak 2 mld USD, a to i přes to, že dostala základní konstrukci se zrcadly od vojáků v podstatě za hubičku...

Btw na tento projekt měla NASA v rozpočtech už v minulých letech nějaké prostředky a nezačíná zcela od nuly. Jen teď změnila status ze studie na projekt.

2014 - 56 mil USD
2015 - 50 mil USD
2016 - 90 mil USD (i když požadovali jen 14 mil)

[quote]rozsah... to co je za pojem ze rozsah?
z textu som vyvodil ze sa tym asi rozumie zorne pole
[/quote]
V textu se píše o větším úhlovém rozlišení. Vzhledem k celkovému rozlišení snímače půjde asi o kombinaci : větší úhlové rozlišení a větší zobrazené pole

[quote]
inak dost ma stve, ze zatialco HST, ktory posunul astronomiu o svetelne roky dopredu, je tazko vybojovana vlajkova lod NASA, tak pentagon ma takych druzic tolko ze moze rozdavat prebytky... :mad: [/quote]
a čo "sériová výroba".. tá na takomto stave, nemôže ma svoj podiel?

spíš dvacetinásobný rozpočet ....

Asi by bylo zajímavé vidět, co se z původní vojenské družice dá vůbec pro vesmírný teleskop použít a jaké to představuje cenově procento. Kromě zrcadla (zrcadel) a možná podpůrné konstrukce to je tak asi všechno, co je oběma družicím společné a tak pro nový teleskop použitelné.

[quote]Asi by bylo zajímavé vidět, co se z původní vojenské družice dá vůbec pro vesmírný teleskop použít a jaké to představuje cenově procento. Kromě zrcadla (zrcadel) a možná podpůrné konstrukce to je tak asi všechno, co je oběma družicím společné a tak pro nový teleskop použitelné. [/quote]
to by bolo fakt zaujímavé vedie..
celé to čítanie je zaujímavé
o darčeku
https://en.m.wikipedia.org/wiki/2012_National_Reconnaissance_Office_spac...
o KH 11
https://en.m.wikipedia.org/wiki/KH-11_Kennan
tak napríklad HST, mal ma pôvodne priemer zrkadla až tri metre, ale trochu záhadne bol zmenený na 2,4
"aby bolo možné využi skúsenosti z vojenskej techniky"
čo mohlo by celkom dobre aj naopak, lebo vojenské satelity "post Hubble st" sa akosi zväčšili (resp. ich prepravné kontajnery, to bolo všetko, čo z nich bolo vidie)
až teraz ten darček..
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Future_Imagery_Architecture
v roku 2005, vojaci zrušili, ve¾kolepý projekt nových väčších lepších pozorovacích satelitov, z dôvodov prekročenia rozpočtu a časových prieahov..
zhodou okolností nasa v tej dobe, nijaký prelom v tejto oblasti nekonala
vojaci sa vrátili ku KH 11, výrazne modernizovaným a upgradovaným

..teraz ma napadlo..
možno ten robot "na jedno použitie", čo montoval tie zrkadlá na jwst (a celá halda ďalších takých "zanedbate¾ných položiek") nakoniec nepríde nazmar
kúpia to všetko nejaký "muži v čiernom"
a o pár rokov keď sa bude životnos jwst konči.. dostane naša ďalší darček
[Upraveno 25.2.2016 alamo]

[quote]Asi by bylo zajímavé vidět, co se z původní vojenské družice dá vůbec pro vesmírný teleskop použít a jaké to představuje cenově procento. Kromě zrcadla (zrcadel) a možná podpůrné konstrukce to je tak asi všechno, co je oběma družicím společné a tak pro nový teleskop použitelné. [/quote]

tak nějak to bude, určitě bude nová elektronika, počítače, solární panely, zcela jiné budou senzory (hodně nezanedbatelná položka) a mmožná i koncová sada optických členů

z původní družice podle mě zůstane jenom kastle a zrcadla

když tu padla informace o snížení průměru zrcadla Hubbla, vešlo by se 3 metrové zrcadlo do nákladového prostoru raketoplánu?

[quote]když tu padla informace o snížení průměru zrcadla Hubbla, vešlo by se 3 metrové zrcadlo do nákladového prostoru raketoplánu? [/quote]
Payload bay dimensions: 4.6 x 18 m

Vnější průměr HST je 4,2 m, takže to současné zrcadlo je maximum pro transport pomocí STS

[quote]Vnější průměr HST je 4,2 m, takže to současné zrcadlo je maximum pro transport pomocí STS [/quote]

To není pravda, tubus dalekohledu mohl mít klidně stejný průměr jako spodní základna, takže 4 m průměr zrcadla byl reálný - cenově by to ale bylo příliš drahé (v době, kdy se zrcadlo vyrábělo). Solární panely by do meziprostoru nasoukali, nebo by se mohli vyklápět zespodu.

Ten průměr 4,2 m je skutečný průměr spodní válcové části - ne tedy se slunečními panely. Nevím, kde bereš jistotu, že by mohl být průměr této části stejný, jako zrcadla. Tato část zajišuje také složitou tepelnou ochranu optických systémů a primárního zrcadla, obsahuje celou podpůrnou konstrukci pro zavěšení zrcadla a to tak, aby se co nejvíce eliminovaly teplotní dilatace, které by ovlivòovaly obraz a zároveò nese a jsou zde umístěny gyroskopy, jejichž umístění je dáno i požadavkem na dlouhodobou subarcsec přesnost vedení dalekohledu
To, že se v ideových návrzích zrušeného projektu uvažovalo s průměrem 3m a že se v novém projektu potom uvažovalo s menším průměrem samozřejmě souvisí i s financemi. Ale též už i s rozměry STS a technickými požadavky na kompaktnost a odolnost konstrukce HST

Protože v nákladovém prostoru STS mohl být HST o průměru spodku až 4,4 m - když odečteš konstrukci a izolaci, rám a nějaké drobné na dilatace, jsme na 4 m, pokud ještě jiné konstrukční omezení, jsme tak na 3,8 m. Jenže NASA postupovala jinak, na konci 70. let nebylo možné vyrobit zrcadlo o větším průměru než 3 m, navíc byl daný rozpočet a k tomu předběžně spočítaný průměr zrcadla - a k tomu pak upravila konstrukci, aby to bylo co nejjednodušší a nejspolehlivější. Zapomnělo se na kontrolu, a záložní exemplář byl bez vady, zatmco vadný letěl.

Já si myslím že tohle už je čirá spekulace . Na kolik by šla zeslabit izolace, jak by se dalo kde co ušetřit a jinak využít prostor ...
Stačí se podívat, jak vypadá ten prostor vedle zrcadla, jak je využit - viz snímky při opravách. To, že nakonec byla zvolena tato konstrukce, svědčí o dobré práci tehdejších konstruktérů a techniků - HST funguje i po 25 letech od vypuštění. A hlavně snímky, netrpící žádnými mouchami konstrukce

Souhlas, jsou to spekulace, ale pravdou je, že rozměry zrcadla HST určovala technická realizovatelnost a cena jeho výroby podle odhadů na konci 70. let, nikoliv rozměry nákladového prostoru STS.

Tak cena asi bude limitní v 99% projektů. I u pozemních dalekohledů platívalo, že cena roste zhruba s 3,5 mocninou průměru.Podstatné je, vzít průměr, který si můžu dovolit, a beze zbytku a do krajnosti využít jeho možnosti. A to jsem přesvědčen, se tady, i přes původní peripetie, povedlo

Ad cena:
Několikrát bylo administrátory projektu zmíněno, že samotný teleskop není největší částí rozpočtu. Tou je hlavně přístrojové vybavení.
Cena 2 miliardy je velmi nízká, když se to porovná s náklady na JWST nebo HST. Odpovídá tomu, že se nemusí konstruovat OTA (základní konstrukce dalekohledu).
K údajům ze 100+1.
Informace o stonásobném zlepšení se týká velikosti zorného pole, ne rozlišení. Rozlišení je dané průměrem zrcadla, které je shodné s HST.
Jinak řečeno rozlišení WFIRST může být v ideálním případě zhruba stejné jako u HST. Pokrok v přístrojovém vybavení však může přinést zlepšení například u pozorování exoplanet. Exoplanetární koronografy zaznamenaly velký boom a pokud bude jeden takový schválen pro WFIRST, pak překoná všechno co zatím letělo do vesmíru a v mnoha ohledech i koronografy budoucích ELT teleskopů na zemi.
K průzkumným družicím:
Údaje o zvětšení zrcadel družic KH-11 z 2,4 metru na větší rozměr (~3m) se v tisku objevují, ale nic průkazného. Technicky to možné je i bylo (až do 4 metrů), ale použití 2,4m zrcadel u plánovaného následníka (FIA) svědčí o tom, že to NRA nepovažuje za hlavní přednost průzkumné družice. Ostatně při rozlišení ~5cm se začíná projevovat neklid atmosféry, který se těžko kompenzuje. Zvětšování zrcadel by mohlo být spíše vhodné u družic na vyšších drahách, které pak mohou sledovat cílovou oblast delší dobu. Jedním z takových projektů je třeba MOIRE od DARPy využívající jako čočku speciální difrakční fólii o průměru přes 10 metrů.
[Upraveno 27.2.2016 Machi]

Nový infračervený teleskop je příliš drahý. Standardní vývoj. Zmrzačí ho, nebo do něj nalijí víc peněz?

https://spaceflightnow.com/2017/11/03/wfirst-astronomy-mission-faces-cut...

Díky nalití více peněz do NASA to nevypadá až tak hrozivě. Třeba nakonec poletí. Chce se mi věřit.

http://spacenews.com/nasa-missions-press-ahead-despite-budget-uncertainty/